PŘÍLOHA

1.   Úvod

1.1   Vnitrostátní opatření pro koexistenci k předcházení nezáměrné přítomnosti GMO v konvenčních a ekologických plodinách

Pěstování GMO v EU má důsledky pro organizaci zemědělské výroby. Možnost nezáměrné přítomnosti geneticky modifikovaných plodin v geneticky nemodifikovaných plodinách (konvenčních a ekologických) na jednu stranu vyvolává otázky ohledně toho, jakým způsobem zajistit pěstitelům možnost výběru, pokud jde o různé typy výroby. V zásadě by zemědělci měli mít možnost pěstovat takový typ zemědělských plodin, který si zvolí, ať už jde o geneticky modifikované, konvenční nebo ekologické plodiny. Tato možnost by se měla slučovat s přáním některých zemědělců a hospodářských subjektů, aby jejich plodiny obsahovaly co nejméně GMO.

Na druhou stranu tato otázka také souvisí s možností výběru pro spotřebitele. Aby měl evropský spotřebitel možnost volby mezi geneticky modifikovanými a geneticky nemodifikovanými potravinami, je zapotřebí nejen správně fungující systém sledovatelnosti a označování, ale také zemědělství, které dokáže poskytovat různé druhy výrobků. Schopnost potravinářského průmyslu nabídnout dostatečné možnosti výběru pro spotřebitele úzce souvisí se schopností odvětví zemědělství provozovat různé výrobní systémy.

Náhodný výskyt GMO přesahující prahovou hodnotu stanovenou právními předpisy EU vede k tomu, že plodina, která byla pěstována jako geneticky nemodifikovaná, musí být označena jako plodina obsahující GMO (1). To může vést ke ztrátě zisku způsobené nižší tržní hodnotou geneticky modifikované plodiny nebo potížemi s jejím prodejem. Pokud jsou zemědělci nuceni zavádět monitorovací systémy a opatření k minimalizaci míšení geneticky modifikovaných a geneticky nemodifikovaných plodin, může to pro ně znamenat další náklady.

Riziko ztráty zisku, kterému jsou vystaveni výrobci konkrétních zemědělských výrobků, jako například ekologických produktů, se nemusí vztahovat pouze na případy, kdy dojde k překročení prahové hodnoty 0,9 % stanovené právními předpisy EU. V některých případech a v závislosti na poptávce na trhu a příslušných ustanoveních vnitrostátních právních předpisů (některé státy například vytvořily vnitrostátní normy pro různé druhy označování výrobků „bez přítomnosti GMO“) může přítomnost stop GMO v konkrétních potravinářských plodinách způsobit hospodářským subjektům, které chtějí tyto plodiny prodávat jako plodiny neobsahující GMO, hospodářské škody, a to i v případě, že nedošlo k překročení hranice 0,9 %.

Přimíšení GMO má navíc konkrétní následky pro výrobce určitého druhu výrobků, jako například ekologické zemědělce (2), a pro konečného spotřebitele (3). Vzhledem k tomu, že tento druh výroby je často nákladnější, bude možná zapotřebí vynaložit větší úsilí při oddělování různých typů výroby, které zabrání výskytu GMO, aby bylo možné zaručit související vyšší cenu. Účinné uplatňování těchto zvláštních nároků na oddělování může být navíc v některých zeměpisných oblastech velmi složité a nákladné kvůli místním překážkám a podmínkám.

Je proto třeba uznat, že členské státy potřebují dostatečnou flexibilitu, aby mohly zohlednit konkrétní regionální a místní potřeby, které vyvstávají při pěstování GMO, a dosáhnout tak co nejnižší přítomnosti GMO v ekologických a dalších výrobcích v případech, kdy dostatečná čistota produkce nemůže být dosažena jinými prostředky.

1.2   Rozlišení mezi hospodářskými aspekty pěstování GMO a vědeckými aspekty zkoumanými při hodnocení rizika pro životní prostředí

Je důležité jasně rozlišovat hospodářské aspekty pěstování GMO a aspekty zohledňované při hodnocení rizika pro životní prostředí v rámci postupů povolování na základě směrnice 2001/18/ES a nařízení (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech.

V souladu s postupem stanoveným směrnicí 2001/18/ES a nařízením (ES) č. 1829/2003 se povolení k uvolnění GMO do životního prostředí vydává na základě komplexního hodnocení rizika pro zdraví a pro životní prostředí. Výsledky hodnocení rizika mohou být následující:

—	je zjištěno riziko nepříznivých účinků na životní prostředí nebo zdraví, které nelze odstranit – v takovém případě se povolení neuděluje,

—	není zjištěno žádné riziko nepříznivých účinků na životní prostředí nebo zdraví – v takovém případě je povolení uděleno bez dalších požadavků na provedení nápravných opatření nad rámec opatření konkrétně stanovených právními předpisy,

—	je zjištěno riziko, které však lze napravit prostřednictvím vhodných opatření (např. fyzické oddělení a/nebo sledování) – v tomto případě je vydáno povolení spolu se stanovením povinnosti provést opatření pro řízení rizika pro životní prostředí.

Pokud dojde ke zjištění rizika pro životní prostředí nebo zdraví po udělení povolení, přikročí se k ukončení nebo upravení souhlasu nebo povolení EU podle postupu stanoveného směrnicí 2001/18/ES (čl. 20 odst. 3) a nařízením (ES) č. 1829/2003 (články 10 a 22). Členské státy mohou navíc uplatnit zvláštní ochrannou doložku směrnice 2001/18/ES (článek 23) nebo mimořádné opatření podle nařízení (ES) č. 1829/2003 (článek 34) a tak dočasně omezit nebo zakázat pěstování GMO na základě nových nebo dodatečných informací ohledně rizika pro zdraví nebo životní prostředí.

Vzhledem k tomu, že v EU lze pěstovat pouze povolené GMO (4) a aspekty týkající se životního prostředí a zdraví jsou již zahrnuty do hodnocení rizika pro životní prostředí v rámci povolovacího procesu EU, se zbývající otázky, kterým bude nutné se v souvislosti s koexistencí věnovat, týkají hospodářských aspektů souvisejících s míšením geneticky modifikovaných a geneticky nemodifikovaných plodin.

1.3   Uznání rozdílnosti podmínek pro zemědělství v EU

Evropští zemědělci pracují ve velmi rozdílných podmínkách. Velikost zemědělských podniků a polí, výrobní systémy, střídání plodin a jejich skladba i přírodní podmínky se v různých částech Evropy liší. Tato různorodost musí být zohledněna při přípravě, provádění i monitorování vnitrostátních opatření k předcházení nezáměrné přítomnosti GMO v konvenčních a ekologických plodinách. Použitá opatření musejí být vymezena podle struktury zemědělských podniků, zemědělských systémů, skladby plodin a přírodních podmínek v daném regionu.

Je možné, že bude na celostátní nebo regionální úrovni nutné vyvinout a provádět strategie a osvědčené postupy v oblasti pěstování GMO za účasti zemědělců a dalších zúčastněných stran s ohledem na celostátní, regionální i místní faktory.

Je tedy vhodné, aby byla opatření k předcházení nezáměrné přítomnosti GMO v konvenčních a ekologických plodinách vytvářena na celostátní a někdy také na regionální či místní úrovni.

1.4   Účel a oblast působnosti pokynů

Tyto pokyny mají podobu nezávazných doporučení určených členským státům. Jejich cílem je poskytnout obecné zásady pro vytváření vnitrostátních opatření k předcházení nezáměrné přítomnosti GMO v konvenčních a ekologických plodinách. Je uznávaným faktem, že mnoho z faktorů, které jsou v této souvislosti důležité, závisí na zvláštních celostátních, regionálních a místních podmínkách.

2.   Obecné zásady pro vytváření vnitrostátních opatření pro koexistenci k předcházení nezáměrné přítomnosti GMO v konvenčních a ekologických plodinách

2.1   Transparentnost, přeshraniční spolupráce a zapojení zúčastněných stran

Vnitrostátní opatření k předcházení nezáměrné přítomnosti GMO v konvenčních a ekologických plodinách by měla být vytvářena transparentně a ve spolupráci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami. Členské státy by měly zajistit přeshraniční spolupráci se sousedními zeměmi, aby se zaručilo účinné fungování opatření pro koexistenci v pohraničních oblastech. V tomto ohledu by členské státy měly včas poskytnout a zajistit adekvátní informace o opatřeních, která se rozhodnou zavádět.

2.2   Proporcionalita

Opatření k předcházení nezáměrné přítomnosti GMO v jiných plodinách by měla být úměrná sledovanému cíli (ochraně konkrétních potřeb konvenčních a ekologických zemědělců). Opatření pro koexistenci by měla vyloučit jakoukoli zbytečnou zátěž pro zemědělce, producenty osiv, družstva a další hospodářské subjekty spojené se všemi typy výroby. Při výběru opatření by měla být zohledněna místní omezení a specifika, jako například tvar a velikost polí v konkrétním regionu, rozčleněnost a zeměpisné rozložení polí patřících k jednotlivým zemědělským podnikům a regionální postupy řízení zemědělských podniků.

2.3   Úroveň smíšení, které má být dosaženo prostřednictvím vnitrostátních opatření pro koexistenci k předcházení nezáměrné přítomnosti GMO v konvenčních a ekologických plodinách

Vnitrostátní opatření k předcházení nezáměrné přítomnosti GMO v konvenčních a ekologických plodinách by měla zohledňovat dostupné informace o pravděpodobnosti a zdrojích míšení geneticky modifikovaných plodin s geneticky nemodifikovanými plodinami. Tato opatření by měla být úměrná požadované úrovni smíšení, která bude záviset na regionálních a celostátních specificích a konkrétních místních potřebách konvenčních a ekologických plodin a dalších typů plodin a způsobů výroby.

2.3.1

V některých případech má přítomnost stop GMO v potravinách a krmivech hospodářský účinek pouze tehdy, když překročí prahovou hodnotu pro označování ve výši 0,9 %. V těchto případech by měly členské státy považovat opatření vedoucí k dosažení této prahové hodnoty pro označování ve výši 0,9 % za dostačující.

2.3.2

Členské státy by měly vzít v úvahu fakt, že v případech, kdy označení plodiny jako geneticky modifikované nemá žádný hospodářský dopad, nemusí být nutné usilovat o dosažení konkrétní úrovně smísení.

2.3.3

V některých dalších případech může přítomnost stop GMO v množství nepřesahujícím 0,9 % potenciálně vést ke ztrátě zisku. Týká se to ekologických a některých konvenčních výrobců (např. výrobců potravin). V uvedených případech a v zájmu ochrany konkrétních druhů výroby mohou dotčené členské státy vymezit opatření za účelem dosažení úrovně přítomnosti GMO v jiných plodinách nižší než 0,9 %.

Bez ohledu na úroveň smíšení určenou prostřednictvím opatření pro koexistenci budou prahové hodnoty stanovené právními předpisy EU (5) nadále platit pro označování přítomnosti GMO v potravinách, krmivech a výrobcích určených k přímému zpracování.

2.4   Opatření za účelem vyloučení pěstování GMO na rozsáhlých územích (v „oblastech bez GMO“)

Rozdílné regionální aspekty, jako například klimatické podmínky (mající vliv na aktivitu opylovačů a přenos pylu šířeného vzduchem), topografie, skladba plodin, systém střídání plodin nebo struktura zemědělských podniků (včetně okolních struktur, jako jsou živé ploty, lesy, neobdělávané plochy a prostorové uspořádání polí), mohou ovlivňovat stupeň smíšení mezi geneticky modifikovanými a konvenčními a ekologickými plodinami a určovat, jaká opatření jsou nutná k předcházení nezáměrné přítomnosti GMO v jiných plodinách.

Za určitých hospodářských a přírodních podmínek by členské státy měly zvážit možnost vyloučit pěstování GMO z rozsáhlých oblastí na svém území, aby tak předešly nezáměrné přítomnosti GMO v konvenčních a ekologických plodinách. K takovému vyloučení by mělo dojít v případech, kdy členské státy doloží, že jiná opatření za účelem dosažení dostatečné čistoty plodin jsou v uvedených oblastech nedostačující. Rozsah omezení by také měl být úměrný sledovanému cíli (tj. ochraně zvláštních potřeb konvenčního a/nebo ekologického zemědělství).

2.5   Předpisy o odpovědnosti

Záležitosti týkající se finančních náhrad nebo odpovědnosti za hospodářské škody jsou ve výlučné pravomoci členských států.

3.   Výměna informací na úrovni EU

Komise bude nadále shromažďovat a koordinovat příslušné informace založené na studiích probíhajících na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni a poskytovat odborné poradenství tak, aby pomohla zúčastněným členským státům definovat vnitrostátní postoje ke koexistenci.

Bude pokračovat probíhající koordinace prostřednictvím skupiny COEX-NET (6) a technické poradenství poskytované Evropským úřadem pro koexistenci (ECoB). (7) ECoB bude provádět aktualizace orientačního katalogu opatření a seznamu agronomických a přírodních faktorů a faktorů souvisejících s konkrétními plodinami, na které by se měl brát ohled při vytváření vnitrostátních opatření k předcházení nezáměrné přítomnosti GMO v konvenčních a ekologických plodinách. Členské státy by se měly nadále podílet na odborné činnosti ECoB.

---

(1)  V souladu s články 12 a 24 nařízení (ES) č. 1829/2003 se označovací povinnost nevztahuje na potraviny a krmiva obsahující materiál, který obsahuje GMO, sestává z nich nebo je z nich vyroben a jehož podíl není vyšší než 0,9 %: i) v jednotlivých složkách nebo ii) v jednosložkové potravině nebo iii) v krmivu a ve složkách, z nichž se toto krmivo skládá, za předpokladu, že přítomnost tohoto materiálu je náhodná nebo technicky nevyhnutelná.

(2)  V souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů se GMO nesmí v ekologické produkci používat, ať už se jedná o osivo, potraviny nebo krmivo. Cílem je, aby byl výskyt GMO v ekologických produktech co nejnižší (viz 10. bod odůvodnění).

(3)  KOM(2009) 153, zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu o koexistenci geneticky modifikovaných plodin s konvenčním a ekologickým zemědělstvím.

(4)  Aby bylo možné GMO pěstovat v EU, musí mít povolení k pěstování podle směrnice 2001/18/ES nebo podle nařízení (ES) č. 1829/2003.

(5)  Články 12 a 24 nařízení (ES) č. 1829/2003 a čl. 21 odst. 3 směrnice 2001/18/ES.

(6)  Cílem styčné skupiny pro výměnu a koordinaci informací o koexistenci geneticky modifikovaných, konvenčních a ekologických plodin (COEX-NET) je usnadnit výměnu informací mezi členskými státy a Komisí.

(7)  ECoB vypracovává pro technická opatření v oblasti koexistence dokumenty uvádějící osvědčené postupy pro jednotlivé plodiny. ECoB tvoří sekretariát a odborné pracovní skupiny zaměřené na jednotlivé plodiny, které jsou složeny z odborníků z členských států.