25.9.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 251/35


DOPORUČENÍ KOMISE

ze dne 20. září 2010

o regulovaném přístupu k přístupovým sítím nové generace (NGA)

(Text s významem pro EHP)

(2010/572/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 této smlouvy,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (1), a zejména na čl. 19 odst. 1 uvedené směrnice,

s ohledem na stanoviska Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Komunikačního výboru (COCOM),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Jednotný trh EU se službami elektronických komunikací, a zejména rozvoj vysokorychlostních širokopásmových služeb, je klíčem k dosažení hospodářského růstu a naplnění cílů strategie Evropa 2020. Evropská rada v závěrech svého zasedání v březnu 2009 zdůraznila zásadní úlohu telekomunikací a zavádění širokopásmového přístupu, pokud jde o investice EU, kterou je vytváření pracovních míst a celkové hospodářské oživení. Jednou ze sedmi hlavních iniciativ ve strategii Evropa 2020 je rozvoj „Digitální agendy pro Evropu“, která byla představena v květnu 2010.

(2)

Digitální agenda pro Evropu stanovuje cíle pro nasazení a zavádění rychlého a velmi rychlého širokopásmového přístupu a předpokládá celou řadu opatření na podporu zavádění přístupových sítí nové generace (NGA) na bázi optických vláken a na podporu značných investic, které bude třeba v nadcházejících letech uskutečnit. Toto doporučení, na které je třeba nahlížet v tomto kontextu, si klade za cíl podporovat efektivní investice a inovace do nové a lepší infrastruktury, s ohledem na rizika vznikající všem investujícím podnikům a potřebu zachovat účinnou hospodářskou soutěž, jež v průběhu času působí jako významná hybná síla investic.

(3)

Vnitrostátní regulační orgány podle čl. 16 odst. 4 směrnice 2002/21/ES vytvářejí regulační odpovědi na výzvy, které migrace ze sítí založených na kovových vedeních na sítě založené na optických vláknech přináší. Relevantními trhy jsou v tomto ohledu trhy velkoobchodního přístupu k infrastruktuře sítě (trh 4) a velkoobchodního širokopásmového přístupu (trh 5). Konzistence regulačních přístupů vnitrostátních regulačních orgánů má zásadní význam, aby nedošlo k narušení jednotného trhu a aby byla nastolena právní jistota pro všechny investující podniky. Je proto vhodné poskytnout vnitrostátním regulačním orgánům vodítko s cílem zabránit nevhodné rozdílnosti regulačních přístupů, přičemž se uvedeným orgánům umožní, aby při navrhování vhodných nápravných opatření zohlednily okolnosti v příslušném členském státě. Vhodná škála nápravných opatření, která budou vnitrostátní regulační orgány ukládat, by měla odrážet přiměřené uplatnění principu žebříku investic.

(4)

Toto doporučení se zabývá především nápravnými opatřeními, která budou uložena operátorům s významnou tržní silou na základě procedury analýzy trhu provedené podle článku 16 směrnice 2002/21/ES. Avšak v případech, kde je to odůvodněno na základě skutečnosti, že zdvojení infrastruktury je ekonomicky neefektivní nebo fyzicky neproveditelné, mohou členské státy též uložit podnikům provozujícím sítě elektronických komunikací povinnost vzájemného sdílení zařízení v souladu s článkem 12 uvedené směrnice, což by bylo vhodné k překonání nedostatků v infrastruktuře inženýrských sítí a koncových segmentech.

(5)

Očekává se, že se v návaznosti na zavádění sítí NGA významně změní podmínky poptávky a nabídky, a to jak na velkoobchodní, tak na maloobchodní úrovni. Proto může být nutné uložit nová nápravná opatření a zavést novou kombinaci aktivních a pasivních přístupových nápravných opatření na trzích 4 a 5.

(6)

Regulační jistota je klíčem k podpoře účinných investic všech operátorů. Je důležité v průběhu času uplatňovat konzistentní regulační přístup, neboť tak získají investoři důvěru pro navrhování svých obchodních plánů. Aby bylo možné zmírnit nejistotu spojenou s periodickým přezkoumáváním trhu, měly by vnitrostátní regulační orgány v maximální možné míře vyjasnit, jak mohou předvídatelné změny podmínek na trhu nápravná opatření ovlivňovat.

(7)

V případech, kdy se nové optické sítě instalují na zelené louce, by měly vnitrostátní regulační orgány revidovat a v případě nutnosti také upravit stávající regulační povinnosti, a zajistit tak jejich platnost nezávisle na použité síťové technologii.

(8)

Zavádění sítí NGA pravděpodobně povede k významným změnám v ekonomice poskytování služeb a v podmínkách konkurenčního prostředí.

(9)

V této souvislosti by měly vnitrostátní regulační orgány pečlivě přezkoumávat nově vznikající podmínky hospodářské soutěže vyplývající z rozšíření sítí NGA. Vnitrostátní regulační orgány by měly vymezit zeměpisné trhy na regionální a místní úrovni v souladu s doporučením Komise 2007/879/ES ze dne 17. prosince 2007 o relevantních trzích produktů a služeb v odvětví elektronických komunikací, které připadají v úvahu pro regulaci ex ante podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (2), pokud mohou jasně identifikovat podstatně a objektivně odlišné podmínky hospodářské soutěže, které jsou v průběhu času stabilní. I v situacích, kdy nelze dojít k závěru, že rozdílné podmínky hospodářské soutěže by odůvodňovaly vymezení zeměpisných trhů na regionální a místní úrovni, by mohlo být vhodné, aby vnitrostátní regulační orgány reagovaly na odlišné podmínky hospodářské soutěže mezi různými oblastmi v rámci geograficky vymezeného trhu, například z důvodu přítomnosti několika alternativních infrastruktur či operátorů založených na infrastruktuře, uložením diferencovaných nápravných opatření a přístupových produktů.

(10)

Migrace ze sítí založených na kovových vedeních na sítě založené na optických vláknech může změnit soutěžní podmínky v různých zeměpisných oblastech a může vyžadovat přezkoumání územního vymezení trhů 4 a 5 nebo nápravných opatření na trzích 4 a 5 v případech, kdy byly tyto trhy nebo nápravná opatření segmentovány na základě soutěže při zpřístupnění účastnického vedení (LLU).

(11)

V případech, kdy je na trhu 4 zjištěna významná tržní síla, by měl být použit vhodný soubor nápravných opatření.

(12)

Pro zavádění paralelních sítí z optických vláken má zásadní význam přístup k infrastruktuře inženýrských sítí. Proto je důležité, aby vnitrostátní regulační orgány získaly potřebné informace pro posouzení, zda a kde jsou k dispozici kabelovody a jiná zařízení účastnických vedení pro účely zavádění sítí NGA. Vnitrostátní regulační orgány by měly využít své pravomoci podle směrnice 2002/21/ES k získání všech potřebných informací o umístění, kapacitě a dostupnosti těchto zařízení. Alternativní operátoři by měli mít v ideálním případě možnost zavádět své optické sítě ve stejné době jako operátor s významnou tržní silou, přičemž by sdíleli náklady na inženýrské stavby.

(13)

Uložení povinnosti přístupu k inženýrským sítím bude účinné pouze v případě, kdy bude operátor s významnou tržní silou poskytovat přístup za stejných podmínek vlastním útvarům na nižší úrovni distribučního řetězce a třetím stranám, které o přístup usilují. Vnitrostátní regulační orgány by měly vycházet ze svých zkušeností při vývoji postupů a nástrojů pro zpřístupnění účastnických vedení a zavést potřebné obchodní procesy týkající se objednávání a provozního přístupu k inženýrským zařízením. Za účelem podpory efektivních investic a hospodářské soutěže v oblasti infrastruktury je přiměřené uložit operátorovi s významnou tržní silou povinnost zveřejnit referenční nabídku, jakmile je to možné poté, co o ni subjekt usilující o přístup požádá. V této referenční nabídce by měly být specifikovány podmínky a postupy pro přístup k infrastruktuře inženýrských sítí, včetně ceny za přístup.

(14)

Nákladově orientované ceny zahrnují přiměřenou návratnost vloženého kapitálu. Pokud se investice do nereplikovatelného fyzického majetku, například infrastruktury inženýrských sítí, neprovádí konkrétně za účelem zavádění sítí NGA (a nejsou spojeny s obdobnou mírou systémového rizika), neměl by být jejich rizikový profil považován za odlišný od investic do stávající infrastruktury vycházející z kovových vedení.

(15)

Pokud je to možné, měly by vnitrostátní regulační orgány usilovat o to, aby nově zbudovaná zařízení operátora s významnou tržní silou byla navržena takovým způsobem, aby umožňovala zavedení optických vedení několika operátorů.

(16)

V kontextu optického vlákna do domácnosti („Fibre to the Home“, FTTH) by byla duplikace koncového segmentu účastnického vedení z optického vlákna obvykle nákladná a neefektivní. Aby byla možná udržitelná hospodářská soutěž v oblasti infrastruktury, je nutné, aby operátor s významnou tržní silou zajistil přístup ke koncovému segmentu infrastruktury z optického vlákna. Aby bylo možné zajistit účinný vstup, je důležité poskytovat přístup na takové úrovni v síti operátora s významnou tržní silou, která umožňuje subjektům vstupujícím na trh dosáhnout minimálního efektivního rozsahu na podporu účinné a udržitelné soutěže. Kde je to nezbytné, mohou být požadována konkrétní rozhraní pro zajištění efektivního přístupu.

(17)

K zajištění účinnosti přístupu ke koncovému segmentu jsou nezbytné povinnosti transparentnosti a nediskriminace. Pokud je o to požádán, je nezbytné, aby operátor s významnou tržní silou zveřejnil vhodnou referenční nabídku v krátkém časovém horizontu, aby mohly subjekty usilující o přístup přijmout investiční rozhodnutí.

(18)

Vnitrostátní regulační orgány musí zajistit, aby ceny za přístup odrážely náklady skutečně hrazené operátorem s významnou tržní silou, včetně řádného přihlédnutí k úrovni investičního rizika.

(19)

Sítě založené na vícevláknových optických vedeních mohou být zaváděny s marginálně vyššími náklady než sítě založené na jednovláknovém optickém vedení, přičemž umožní alternativním operátorům kontrolu nad jejich vlastním připojením až ke koncovým uživatelům. Takové sítě pravděpodobně přispějí k dlouhodobě udržitelné hospodářské soutěži, v souladu s cíli předpisového rámce EU. Je tedy žádoucí, aby vnitrostátní regulační orgány využily svých pravomocí k usnadnění zavádění vícevláknových optických vedení v koncovém segmentu, s ohledem zejména na poptávku a náklady s tím spojené.

(20)

Aby mohli alternativní operátoři, z nichž někteří již zavedli své vlastní sítě pro připojení ke zpřístupněnému účastnickému kovovému vedení operátora s významnou tržní silou, pokračovat v hospodářské soutěži i v kontextu sítí NGA, musí jim být poskytovány vhodné přístupové produkty. Pro účely FTTH mohou tyto produkty podle okolností sestávat z přístupu k infrastruktuře inženýrských sítí, ke koncovému segmentu, ke zpřístupněnému účastnickému vedení založenému na optických vláknech (včetně nenasvícených vláken) nebo z velkoobchodního širokopásmového přístupu. V případech, kdy nápravná opatření uložená na trhu 4 vedou k účinné hospodářské soutěži na odpovídajícím trhu na nižší úrovni distribučního řetězce, na celém trhu nebo v určitých zeměpisných oblastech, mohou být další nápravná opatření na trhu nebo v dotčených oblastech zrušena. Takové zrušení by bylo vhodné například tehdy, když úspěšné uložení nápravných opatření fyzického přístupu způsobí, že dodatečná nápravná opatření přístupu k datovému toku jsou nadbytečná. Kromě toho by za výjimečných okolností mohly vnitrostátní regulační orgány upustit od uložení zpřístupnění účastnického vedení založeného na optickém vlákně v těch zeměpisných oblastech, kde je pravděpodobné, že přítomnost několika alternativních infrastruktur, například sítí FTTH a/nebo kabelových sítí, v kombinaci s konkurenčními nabídkami přístupu na základě zpřístupnění, povede k účinné hospodářské soutěži na nižší úrovni distribučního řetězce.

(21)

Povinnosti uložené podle článku 16 směrnice 2002/21/ES jsou založeny na povaze zjištěného problému, bez ohledu na použitou technologii nebo architekturu zaváděnou operátorem s významnou tržní silou. Skutečnost, zda operátor s významnou tržní silou využívá topologii sítě bod-multibod nebo bod-bod, by proto sama o sobě vzhledem k dostupnosti nových technologií zpřístupnění umožňujících řešit potenciální technické problémy v této oblasti neměla mít vliv na výběr nápravných opatření. Vnitrostátní regulační orgány by měly být schopny přijmout na přechodné období opatření ukládající povinnost poskytovat alternativní produkty pro přístup nabízející nejbližší rovnocennou alternativu, která představuje náhradu fyzického zpřístupnění, za podmínky, že budou doprovázeny nejvhodnějšími ochrannými opatřeními zajišťujícími rovnocennost přístupu a účinnou hospodářskou soutěž (3). Vnitrostátní regulační orgány by rozhodně měly v takových případech uložit povinnost zajistit fyzické zpřístupnění, jakmile to bude proveditelné z technického a obchodního hlediska.

(22)

Pokud je uložena povinnost zpřístupnění optického účastnického vedení, měla by být stávající referenční nabídka LLU změněna tak, aby zahrnovala všechny příslušné podmínky přístupu, včetně finančních podmínek týkajících se zpřístupnění optického účastnického vedení v souladu s přílohou II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES (4). Taková změna by měla být zveřejněna bez zbytečného odkladu, aby subjektům usilujícím o přístup byla v nezbytné míře zajištěna transparentnost a jistota při plánování.

(23)

Zavádění FTTH je obvykle spojeno se značnými riziky vzhledem k vysokým nákladům na jeho zavedení na domácnost a ke stále ještě omezenému počtu maloobchodních služeb vyžadujících dokonalejší vlastnosti (např. vyšší propustnost), které je možné poskytnout pouze s využitím optických vláken. Investice do optických vláken závisí, pokud jde o jejich amortizaci, na zavádění nových služeb poskytovaných prostřednictvím sítí NGA v krátkodobém i střednědobém horizontu. Náklady na kapitál operátora s významnou tržní silou by pro účely stanovení ceny za přístup měly odrážet vyšší riziko investic v poměru k investicím do stávajících sítí založených na kovovém vedení.

(24)

Diverzifikace rizika zavádění může vést k časnějšímu a efektivnějšímu zavádění sítí NGA. Vnitrostátní regulační orgány by proto měly posoudit cenové plány navržené operátorem s významnou tržní silou za účelem diverzifikace investičního rizika.

(25)

V případech, kdy operátoři s významnou tržní silou nabízejí nižší ceny za přístup k optickému účastnickému vedení výměnou za předem učiněné závazky nebo dlouhodobé či objemové smlouvy, by tyto postupy neměly být považovány za nepřiměřeně diskriminační, pokud jsou vnitrostátní regulační orgány přesvědčeny, že nižší ceny náležitě odrážejí skutečné snížení investičního rizika. Vnitrostátní regulační orgány by však měly zajistit, že takové cenové ujednání nepovede ke stlačování marží bránícímu efektivnímu vstupu na trh.

(26)

Stlačování marží může být doloženo tak, že operátor s významnou tržní silou prokáže, že jeho vlastní provozy na nižší úrovni distribučního řetězce by nemohly obchodovat se ziskem na základě ceny účtované jeho konkurentům provozním útvarem na vyšší úrovni distribučního řetězce operátora s významnou tržní silou (test stejně efektivního soutěžitele). Jinak lze stlačování marží rovněž doložit tak, že se prokáže, že rozpětí mezi cenou účtovanou konkurentům na trhu s přístupem na vyšší úrovni distribučního řetězce a cenou, kterou účtuje útvar na nižší úrovni distribučního řetězce operátora s významnou tržní silou na trhu na nižší úrovni distribučního řetězce, není dostatečné, aby umožňovalo přiměřeně efektivnímu poskytovateli služby na trhu na nižší úrovni distribučního řetězce dosáhnout běžného zisku (test přiměřeně efektivního soutěžitele). V konkrétním kontextu cenové kontroly ex ante prováděné s cílem zachovat účinnou hospodářskou soutěž mezi subjekty, které nemají stejné úspory z rozsahu a ze sortimentu a mají různé náklady na jednotku sítě, je obvykle vhodnější použít test „přiměřeně efektivního soutěžitele“. Posouzení případného stlačování marží by dále mělo být prováděno po přiměřenou dobu. Vnitrostátní regulační orgány by v zájmu podpory předvídatelnosti měly předem řádně stanovit metodiku, kterou budou využívat pro stanovení testu pro posouzení přiměřenosti marže (imputation test), používaných parametrů a nápravných mechanismů v případě, že bude zjištěno zmenšování rozpětí.

(27)

Sítě založené na vícevláknových optických vedeních zajišťují, že subjekty usilující o přístup mohou získat plnou kontrolu nad vedeními z optických vláken, aniž by musely duplicitně vynakládat vysoké investice nebo riskovat diskriminační zacházení v případě nařízeného zpřístupnění jednoho optického vlákna. Sítě založené na vícevláknových optických vedeních proto pravděpodobně povedou k včasnější a intenzivnější hospodářské soutěži na trhu na nižší úrovni distribučního řetězce. Společné investice do sítí NGA mohou snižovat náklady i rizika investujícího podniku, a mohou proto vést k rozsáhlejšímu zavádění FTTH.

(28)

Ujednání o společných investicích do FTTH s vícevláknovými optickými vedeními mohou za určitých podmínek vést k účinné hospodářské soutěži v zeměpisných oblastech, ve kterých jsou tyto společné investice prováděny. Tyto podmínky se týkají zejména počtu zúčastněných operátorů, struktury společně řízené sítě a dalších ujednání mezi spoluinvestory a mají za cíl zajistit účinnou hospodářskou soutěž na trhu na nižší úrovni distribučního řetězce. V takové situaci, pokud jsou podmínky hospodářské soutěže v dotčených oblastech podstatně a objektivně odlišné od těch, které převažují jinde, by takový postup mohl odůvodnit vymezení samostatného trhu, na kterém není po provedení analýzy trhu podle článku 16 směrnice 2002/21/ES žádná významná tržní síla nalezena.

(29)

Vnitrostátní regulační orgány by měly posoudit náklady na zpřístupnění úseků účastnického vedení. Pokud je to vhodné, měly by vnitrostátní regulační orgány předem zorganizovat konzultaci s alternativními operátory, kteří mají potenciální zájem sdílet rozvodné skříně, a na tomto základě určit, kde by tomu měly být rozvodné skříně přizpůsobeny a jak by měly být rozděleny náklady.

(30)

Aby byla nápravná opatření pro zpřístupnění úseků účastnického vedení účinná, měly by vnitrostátní regulační orgány při jejich ukládání, přijmout vhodná opatření pro páteřní připojení (backhaul). Subjekty usilující o přístup by měly být schopny vybrat řešení, která nejlépe odpovídají jejich požadavkům, ať už se jedná o nenasvícená vlákna (a případně kovové vedení), ethernetové páteřní připojení (backhaul) nebo přístup ke kabelovodům. Vnitrostátní regulační orgány by mohly v případě potřeby přijmout opatření týkající se přiměřené velikosti rozvodných skříní ve vlastnictví operátora s významnou tržní silou.

(31)

Transparentnost podmínek pro přístup k úsekům účastnického vedení lze nejlépe zajistit jejich zařazením do stávající referenční nabídky LLU. Je důležité, aby se tento požadavek na transparentnost vztahoval na všechny položky nezbytné pro poskytování přístupu k úsekům účastnického vedení, včetně služeb páteřního připojení (backhaul) a doplňkových služeb, aby bylo možné dosáhnout kontinuity stávajících konkurenčních nabídek. Referenční nabídka musí obsahovat všechny cenové podmínky, které umožní novým subjektům provést výpočet obchodního plánu pro přístup k úsekům účastnického vedení.

(32)

V souladu s cenou za zpřístupnění účastnického vedení musí být ceny všech položek nezbytných pro zpřístupnění úseku účastnického vedení nákladově orientované a v souladu se současnými metodikami používanými pro určování ceny za zpřístupnění účastnického kovového vedení. Nahrazení kovového vedení optickým vláknem až k mezilehlému distribučnímu bodu představuje významnou investici, jež s sebou nese určitá rizika, přestože jsou tato rizika považována za nižší než u sítí FTTH, přinejmenším v hustě obydlených oblastech, s ohledem na související relativní náklady na zavádění na domácnost a nejistou poptávku po vylepšených nebo dokonalejších službách.

(33)

Vnitrostátní regulační orgány by měly používat zásady nediskriminace, aby nedošlo k časovému zvýhodnění maloobchodního útvaru operátora s významnou tržní silou. Ten by měl mít povinnost aktualizovat svoji velkoobchodní nabídku přístupu k datovému toku, než uvede na trh nové maloobchodní služby založené na optickém vláknu, aby konkurenčním operátorům využívajícím přístup poskytl přiměřenou lhůtu pro reakci na uvedení takových produktů na trh. Za přiměřenou lhůtu k provedení nezbytných úprav se považuje šest měsíců, pokud neexistují jiná účinná ochranná opatření zaručující, že nedojde k diskriminaci.

(34)

Očekává se, že velkoobchodní produkty širokopásmového přístupu na základě optických vláken mohou být technicky nakonfigurovány tak, aby ve srovnání s produkty datového toku na základě kovového vedení umožňovaly větší flexibilitu a lepší vlastnosti služeb. Pro podporu hospodářské soutěže v oblasti maloobchodních produktů je důležité, aby se různé vlastnosti služeb odrážely v různých regulovaných produktech na základě sítí NGA, včetně služeb pro podnikatele.

(35)

Prostřednictvím dané sítě NGA lze dodávat různé produkty datového toku, které se mohou na nižší úrovni distribučního řetězce lišit, pokud jde například o šířku pásma, spolehlivost, kvalitu služeb nebo jiné parametry.

(36)

Nová nápravná opatření přístupu budou muset být pečlivě specifikována, například s ohledem na technické protokoly a rozhraní sloužící vzájemnému propojení optických sítí nebo rozsah a vlastnosti nových nápravných opatření přístupu k datovému toku. Vnitrostátní regulační orgány by měly spolupracovat mezi sebou i s mezinárodními normalizačními organizacemi a zúčastněnými stranami z odvětví na vývoji společných technických norem v této oblasti.

(37)

V případech, kdy se využívá regulace cen ex ante, by se měly ceny za velkoobchodní přístup k bitovému toku odvozovat prostřednictvím orientace na náklady. Vnitrostátní regulační orgány by mohly využít jiné vhodné metodiky cenové kontroly, např. sníženou maloobchodní sazbu, pokud existují dostatečná soutěžní omezení maloobchodního útvaru na nižší úrovni distribučního řetězce operátora s významnou tržní silou. Vnitrostátní regulační orgány by měly stanovit různé ceny pro různé produkty přístupu k datovému toku za podmínky, že takové cenové rozdíly lze odůvodnit výchozími náklady na poskytování služeb tak, aby všichni operátoři mohli těžit z trvalého rozlišení cen na velkoobchodní i maloobchodní úrovni. Riziko, které podstupuje operátor s významnou tržní silou, by mělo být při určování ceny za přístup řádně zohledněno.

(38)

Účinná nápravná opatření fyzického přístupu by mohla v některých oblastech způsobit, že uložení povinnosti velkoobchodního širokopásmového přístupu bude pro dosažení účinné hospodářské soutěže na trhu na nižší úrovni distribučního řetězce zbytečné. Zejména pokud operátor s významnou tržní silou zavedl síť FTTH a alternativní operátoři mají k dispozici účinný přístup k účastnickému vedení z optických vláken (zejména při zavádění sítě bod-bod), může vnitrostátní regulační orgán považovat takový přístup za dostačující pro zajištění účinné hospodářské soutěže na trhu na nižší úrovni distribučního řetězce, zvláště v hustě obydlených oblastech. Upuštění od uložení povinnosti velkoobchodního širokopásmového přístupu za těchto okolností může mít za následek lepší investiční pobídky pro všechny operátory a podpořit včasné zavedení.

(39)

Pokud se osvědčilo funkční oddělení nebo pokud obdobná úprava vedla ke zcela stejnému přístupu k síti NGA pro alternativní operátory a útvar na nižší úrovni distribučního řetězce operátora s významnou tržní silou a pokud existují dostatečná soutěžní omezení útvaru na nižší úrovni distribučního řetězce operátora s významnou tržní silou, mají vnitrostátní regulační orgány při navrhování nápravných opatření pro velkoobchodní širokopásmový přístup větší flexibilitu. Zejména určení ceny produktu přístupu k datovému toku by mohlo být ponecháno na trhu. Je však zásadně důležité pečlivě sledovat a provádět vhodný test stlačování marží, jak je uvedeno výše, aby ve výsledku nedošlo k omezování hospodářské soutěže.

(40)

Operátoři, kteří v současné době využívají přístupu, mají oprávněný zájem na získání přiměřeného času pro přípravu změn, které významně ovlivní jejich investice a jejich obchodní případ. V případě neexistence obchodní dohody by měly vnitrostátní regulační orgány zajistit zavedení vhodné plánu migrace. Takový plán migrace by měl být transparentní a dostatečně podrobný, aby se operátoři, kteří v současné době využívají přístupu, mohli připravit na změny. Současně by měl obsahovat pravidla pro veškeré nezbytné práce prováděné společně subjekty usilujícími o přístup a operátorem s významnou tržní silou, a také přesné postupy pro odstavení bodů propojení z provozu. Stávající povinnosti operátora s významnou tržní silou by měly být zachovány během vhodného přechodného období. Toto přechodné období by mělo odpovídat standardnímu investičnímu období pro zpřístupnění účastnického vedení nebo úseku účastnického vedení, které obecně činí 5 let. V případě, že operátor s významnou tržní silou poskytuje rovnocenný přístup k hlavnímu rozvaděči (MDF), může vnitrostátní regulační orgán rozhodnout, že stanoví kratší období.

(41)

V případě, že operátor s významnou tržní silou plánuje nahradit část stávající přístupové sítě z kovového vedení optickým vláknem a odstavit v současné době využívané body propojení, by si vnitrostátní regulační orgány měly vyžádat relevantní informace od operátora s významnou tržní silou a podle čl. 9 odst. 1 směrnice 2002/19/ES zajistit, aby podniky, které mají přístup do sítě operátora s významnou tržní silou, obdržely všechny nezbytné informace včas, aby mohly včas přizpůsobit své vlastní sítě a plány na rozšiřování sítě. Vnitrostátní regulační orgány by měly definovat formát a míru podrobnosti těchto informací, přičemž je třeba zajistit, aby tyto informace byly použity pouze pro zamýšlený účel a aby v průběhu celého procesu byla zajištěna důvěrnost těchto informací,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

Účel a oblast působnosti

1.

Cílem tohoto doporučení je podpořit rozvoj jednotného trhu posílením právní jistoty a podporou investic, hospodářské soutěže a inovací na trhu širokopásmových služeb, zejména při migraci na přístupové sítě nové generace (NGA).

2.

Toto doporučení stanoví společný přístup pro prosazování konzistentní implementace nápravných opatření s ohledem na sítě NGA na základě postupu pro analýzu trhu podle směrnic 2002/19/ES a 2002/21/ES.

3.

Pokud budou vnitrostátní regulační orgány zvažovat v kontextu postupů pro analýzu trhu provedených podle článku 16 směrnice 2002/21/ES uložení regulačních nápravných opatření, měly by navrhovat účinná nápravná opatření v souladu s výše uvedenými směrnicemi a se společným přístupem stanoveným v tomto doporučení. Předpisový rámec vnitrostátním regulačním orgánům poskytuje řadu nápravných opatření a umožňuje jim navrhovat vhodná opatření s cílem řešit selhání trhu a dosáhnout zamýšlených regulačních cílů v každém členském státě. Vnitrostátní regulační orgány by měly brát v úvahu ujednání uzavřená subjekty s cílem diverzifikovat rizika zavádění sítí z optických vláken pro připojení domácností nebo budov a podporu hospodářské soutěže.

Konzistentní přístup

4.

Vnitrostátní regulační orgány by měly využít své pravomoci podle článku 5 směrnice 2002/21/ES, aby zajistily, že operátor s významnou tržní silou poskytne všechny informace potřebné k navržení vhodných regulačních nápravných opatření při migraci na sítě NGA, například informace o plánovaných změnách topologie své sítě nebo o dostupnosti kabelovodů.

5.

Přezkum trhů 4 a 5 podle doporučení 2007/879/ES by měl brát v úvahu sítě NGA a každý vnitrostátní regulační orgán by jej měl provádět koordinovaně a včas. Vnitrostátní regulační orgány by měly zajistit, aby nápravná opatření uložená na trzích 4 a 5 byla vzájemně konzistentní.

6.

V případě, že analýzy relevantního trhu naznačují, že podmínky na trhu zůstávají víceméně konstantní, měly by vnitrostátní regulační orgány v rámci příslušného období přezkumu používat konzistentní regulační přístup. Pokud je to možné, měly by vnitrostátní regulační orgány ve svých rozhodnutích vysvětlit, jak hodlají přizpůsobit nápravná opatření na trzích 4 a 5 v budoucích přezkumech trhu v reakci na pravděpodobné změny tržních podmínek.

7.

Při používání symetrických opatření podle článku 12 směrnice 2002/21/ES, poskytováním přístupu k infrastruktuře inženýrských sítí podnikatele a koncovému segmentu, by měly vnitrostátní regulační orgány přijmout prováděcí opatření podle článku 5 směrnice 2002/19/ES.

8.

V případech, kdy se optické vlákno zavádí v přístupové síti budované na zelené louce, by vnitrostátní regulační orgány neměly požadovat, aby operátor s významnou tržní silou zavedl též paralelní síť z kovového vedení, aby mohl plnit své stávající povinnosti, včetně povinností univerzální služby, ale umožnit poskytování všech stávajících regulovaných produktů nebo služeb formou funkčně ekvivalentních produktů nebo služeb využívajících optická vlákna.

Zeměpisné rozdíly

9.

Vnitrostátní regulační orgány by měly posoudit rozdíly v podmínkách hospodářské soutěže v různých zeměpisných oblastech s cílem určit, zda je vymezení zeměpisných trhů na regionální nebo místní úrovni nebo uložení odlišných nápravných opatření oprávněné. V případech, kdy jsou rozdíly v podmínkách hospodářské soutěže stabilní a významné, měly by vnitrostátní regulační orgány vymezit zeměpisné trhy na regionální nebo místní úrovni v souladu s doporučením Komise 2007/879/ES. V ostatních případech by vnitrostátní regulační orgány měly sledovat, zda zavádění sítí NGA a následný vývoj podmínek hospodářské soutěže v rámci zeměpisně vymezeného trhu odůvodňuje zavedení odlišných nápravných opatření.

10.

V případech, kdy v minulosti došlo na trhu 5 ke stanovení zeměpisných trhů na regionální nebo místní úrovni nebo nápravných opatření, které závisely na přístupových produktech trhu 4, jež se mohou z důvodu zavedení sítí NGA stát nadbytečnými, je třeba takovou segmentaci nebo taková nápravná opatření přezkoumat.

Definice

11.

Pro účely tohoto doporučení se rozumí:

 

„Přístupovými sítěmi nové generace (NGA)“ kabelové přístupové sítě, které sestávají zcela nebo zčásti z optických prvků a které jsou schopné dodávat služby širokopásmového přístupu s dokonalejšími vlastnostmi (např. s vyšší propustností) ve srovnání se službami poskytovanými prostřednictvím stávajících sítí založených na kovovém vedení. Ve většině případů jsou sítě NGA výsledkem modernizace již existujících přístupových sítí používajících kovové vedení nebo koaxiální kabel.

 

„Infrastrukturou inženýrských sítí“ fyzická zařízení účastnického vedení zaváděná operátorem elektronických komunikací za účelem umístění kabelů účastnického vedení, například kovového vedení, optických vláken a koaxiálních kabelů. Zpravidla, nikoli však výhradně, tento výraz odkazuje na podzemní nebo nadzemní prostředky, jako jsou dílčí kabelovody, kabelovody, kabelové šachty a stožáry.

 

„Kabelovodem“ podzemní potrubí nebo vedení používané pro umístění kabelů (z optických vláken, kovového vedení nebo koaxiálních kabelů) buď páteřních, nebo přístupových sítí.

 

„Kabelovou šachtou“ otvory, obvykle s krytem, jejichž prostřednictvím může člověk vstoupit do podzemních prostor sloužících k umístění přístupového bodu pro zajištění propojení nebo provádění údržby podzemních kabelů elektronických komunikací.

 

„Metropolitním prezenčním bodem“ („Metropolitan Point of Presence“, MPoP) místo vzájemného propojení přístupové sítě a páteřní sítě operátora sítě NGA. Jedná se o obdobu hlavního rozvaděče (Main Distribution Frame, MDF) v případě přístupových sítí z kovových vedení. Všechna připojení účastníků sítě NGA v dané oblasti (obvykle město nebo část města) jsou soustředěna na MPoP na optickém rozvaděči (ODF). Z ODF jsou účastnická vedení sítí NGA připojena k zařízení páteřní sítě operátora NGA nebo jiných operátorů, případně prostřednictvím mezilehlého vedení páteřního připojení (backhaul), kdy se zařízení nenachází v MPoP.

 

„Distribučním bodem“ mezilehlý uzel v síti NGA, odkud se jeden či více kabelů z optického vlákna z MPoP (přiváděcí segment) dělí a odkud jsou distribuovány pro připojení k objektům koncových uživatelů (koncový segment). Distribuční bod obvykle slouží několika budovám nebo domům. Může se nacházet buď v suterénu budovy (v případě více bytových jednotek), nebo na ulici. V distribučním bodu je umístěn rozvaděč koncových kabelů a případně nenapájená zařízení, jako jsou optické rozbočovače.

 

„Koncovým segmentem“ segment přístupové sítě NGA, který spojuje objekt koncového uživatele s prvním distribučním bodem. Koncový segment proto zahrnuje vertikální kabelové rozvody uvnitř budovy a případně i horizontální kabelové rozvody až k optickému rozbočovači umístěnému v suterénu budovy nebo v blízkosti kabelové šachty.

 

Sítí „FTTH“ neboli „optickým vláknem do domácnosti“ přístupová síť sestávající z vedení optických vláken jak přívodního, tak koncového segmentu přístupové sítě, tj. připojení objektu zákazníka (domácnosti nebo bytu v případě více bytových jednotek) k MPoP pomocí optických vláken. Pro účely tohoto doporučení znamená síť FTTH jak „optické vlákno do domácnosti“, tak „optické vlákno do budovy“ („fibre-to-the-building“, FTTB).

 

„Vícevláknovou optickou sítí FTTH“ forma zavádění optických vláken, kdy investor zavádí více vedení optických vláken, než je nutné pro vlastní potřebu, a to jak v přívodním, tak koncovém segmentu přístupové sítě s cílem prodat přístup k dalším vedením optických vláken jiným operátorům, zejména ve formě nezrušitelných užívacích práv.

 

„Společnou investicí do sítí FTTH“ dohoda mezi nezávislými poskytovateli služeb elektronických komunikací mající za cíl zavádění sítí FTTH společně, zejména v řídce obydlených oblastech. Společné investice zahrnují různé právní úpravy, obvykle však společní investoři budují síťovou infrastrukturu a sdílejí fyzický přístup k takové infrastruktuře.

Přístup k velkoobchodní fyzické infrastruktuře sítě (trh 4)

12.

Pokud je na trhu 4 zjištěna významná tržní síla, vnitrostátní regulační orgány by měly uložit odpovídající soubor nápravných opatření, přičemž zohlední zejména zásady uvedené níže.

Přístup k infrastruktuře inženýrských sítí operátora s významnou tržní silou

13.

V případech, kdy je k dispozici kapacita kabelovodu, by vnitrostátní regulační orgány měly uložit povinný přístup k infrastruktuře inženýrských sítí. Přístup by měl být poskytován v souladu se zásadou rovnocennosti, jak se uvádí v příloze II.

14.

Vnitrostátní regulační orgány by měly zajistit, aby byl přístup ke stávající infrastruktuře inženýrských sítí poskytován na základě nákladově orientovaných cen v souladu s přílohou I.

15.

Pokud existuje poptávka po referenční nabídce pro přístup k infrastruktuře inženýrských sítí, vnitrostátní regulační orgány by měly uložit zveřejnění referenční nabídky, jakmile je to možné. Referenční nabídka by měla být zveřejněna nejpozději do šesti měsíců po předložení takové žádosti.

16.

Vnitrostátní regulační orgány by měly v souladu s poptávkou na trhu podporovat nebo, je-li to podle vnitrostátního práva možné, uložit povinnost operátorovi s významnou tržní silou, aby při budování infrastruktur inženýrských sítí instaloval dostatečnou kapacitu pro ostatní operátory, kteří budou moci tato zařízení využívat.

17.

Vnitrostátní regulační orgány by měly spolupracovat s dalšími orgány s cílem vytvořit databázi obsahující informace o zeměpisné poloze, dostupné kapacitě a dalších fyzických vlastnostech veškeré infrastruktury inženýrských sítí, která by mohla být využívána pro zavádění sítí optických vláken na daném trhu nebo v daném tržním segmentu. Tato databáze by měla být přístupná všem operátorům.

Přístup ke koncovému segmentu v případě sítě FTTH

18.

Pokud operátor s významnou tržní silou zavádí sítě FTTH, měly by vnitrostátní regulační orgány kromě povinnosti poskytovat přístup k infrastruktuře inženýrských sítí uložit též povinnost přístupu ke koncovému segmentu přístupové sítě operátora s významnou tržní silou, včetně kabelových rozvodů v budovách. Za tímto účelem by měly vnitrostátní regulační orgány uložit operátorovi s významnou tržní silou povinnost poskytovat podrobné informace o architektuře své přístupové sítě a po konzultaci s potenciálními subjekty usilujícími o přístup přes možné přístupové body určit, kde by se měl nacházet distribuční bod koncového segmentu přístupové sítě pro účely uložení povinnosti přístupu, v souladu s čl. 12 odst. 1 směrnice 2002/19/ES. Při tomto rozhodování by vnitrostátní regulační orgány měly brát v úvahu skutečnost, že budou muset hostit dostatečný počet připojení koncových uživatelů, aby byla pro subjekty usilující o přístup distribuční místa z obchodního hlediska smysluplná.

19.

Operátor s významnou tržní silou by měl mít povinnost poskytovat přístup k distribučním bodům v souladu se zásadou rovnocennosti, jak se uvádí v příloze II. Pokud existuje žádost o referenční nabídku pro přístup ke koncovému segmentu, vnitrostátní regulační orgány by měly uložit zveřejnění takové nabídky, jakmile je to možné. Referenční nabídka by měla být zveřejněna nejpozději do šesti měsíců po předložení takové žádosti.

20.

Vnitrostátní regulační orgány by měly zajistit, aby byl přístup ke koncovému segmentu poskytován za nákladově orientované ceny v souladu s přílohou I.

21.

Vnitrostátní regulační orgány by v souladu s poptávkou na trhu měly podporovat, nebo v případech, kdy je to podle vnitrostátního práva možné, uložit povinnost operátorovi s významnou tržní silou zavést v koncovém segmentu vícevláknové optické vedení.

Zpřístupnění účastnického vedení z optických vláken v případě sítě FTTH

22.

V souladu se zásadami stanovenými ve směrnici 2002/19/ES (5) platí, že pokud operátor s významnou tržní silou zavádí síť FTTH, měly by vnitrostátní regulační orgány v zásadě požadovat zpřístupnění účastnického vedení z optických vláken. Jakákoli výjimka by mohla být odůvodněná pouze v zeměpisných oblastech, kde bude účinná hospodářská soutěž na trhu na nižší úrovni distribučního řetězce pravděpodobně zajištěna přítomností několika alternativních infrastruktur, například sítí FTTH a/nebo kabelových sítí v kombinaci s nabídkami konkurenčního přístupu. Uložení povinnosti zpřístupnit účastnické vedení z optických vláken by mělo být doprovázeno vhodnými opatřeními zajišťujícími společné umístění a páteřní připojení (backhaul). Přístup by měl být poskytován v nejvhodnějším místě na síti, kterým je obvykle metropolitní prezenční bod (MPoP).

23.

Vnitrostátní regulační orgány by měly uložit povinnost zpřístupnění účastnického vedení z optických vláken bez ohledu na architekturu sítě a technologie používané operátorem s významnou tržní silou.

24.

Současná referenční nabídka týkající se LLU by měla být co nejdříve doplněna, aby zahrnovala zpřístupnění účastnického vedení z optických vláken. Příloha II směrnice 2002/19/ES stanoví minimální seznam podmínek, které musí být součástí referenční nabídky LLU, a které by měly platit obdobně i pro zpřístupnění účastnického vedení z optických vláken. Referenční nabídka by měla být zveřejněna co nejdříve a v každém případě nejpozději do šesti měsíců poté, co vnitrostátní regulační orgán povinnost poskytnout přístup uloží.

25.

Cena za přístup ke zpřístupněnému účastnickému vedení z optických vláken by měla být nákladově orientovaná. Vnitrostátní regulační orgány by měly při stanovení ceny za zpřístupnění účastnického vedení z optických vláken řádně zohlednit další a kvantifikovatelná investiční rizika operátora s významnou tržní silou. V zásadě by se mělo toto riziko odrážet v přirážce zahrnuté do ceny kapitálu pro příslušné investice v souladu s přílohou I.

26.

Vnitrostátní regulační orgány by rovněž měly posoudit cenové programy navržené operátorem s významnou tržní silou pro účely diverzifikace rizika investice. Vnitrostátní regulační orgány by měly souhlasit s takovými programy pouze tehdy, když budou přesvědčeny, že operátor s významnou tržní silou poskytl všechny příslušné informace týkající se investice, a pouze pokud takové programy nemají diskriminační nebo vylučující účinek. Kritéria pro posuzování těchto cenových programů jsou stanovena v příloze I.

27.

V takových případech by vnitrostátní regulační orgány měly zajistit, aby byla ponechána dostatečná marže mezi velkoobchodní a maloobchodní cenou, aby byl umožněn vstup na trh pro efektivního soutěžitele. Vnitrostátní regulační orgány by proto měly po přiměřenou dobu sledovat chování operátora s významnou tržní silou v oblasti cenotvorby s využitím řádně stanoveného testu stlačování marží. Vnitrostátní regulační orgány by měly předem stanovit metodiku, kterou budou používat pro identifikaci testu imputace, parametry testu stlačování marží a nápravné mechanismy v případě, že bude stlačování marží zjištěno.

28.

V případě, že budou podmínky hospodářské soutěže v oblasti působnosti společného zavádění sítí FTTH založených na vícevláknových optických vedeních několika investory podstatně odlišné, tj. takové, aby odůvodnily stanovení samostatného zeměpisného trhu, měly by vnitrostátní regulační orgány přezkoumat v rámci analýzy trhů, zda je s ohledem na úroveň hospodářské soutěže v oblasti infrastruktury vyplývající z takové společné investice na takovém trhu oprávněné určení významné tržní síly. V této souvislosti by měly vnitrostátní regulační orgány zejména prošetřit, zda má každý ze společných investorů zcela odpovídající a nákladově orientovaný přístup ke společné infrastruktuře a zda společní investoři na trhu na nižší úrovni distribučního řetězce účinně soutěží. Měly by také prověřit, zda společní investoři instalují dostatečnou kapacitu kabelovodů pro třetí strany, aby je tyto mohly využívat, a zda k takové kapacitě poskytují nákladově orientovaný přístup.

Povinnost přístupu v případě sítě FTTN

29.

Vnitrostátní regulační orgány by měly uložit povinnost zpřístupnění úseku účastnického kovového vedení. Nápravné opatření pro zpřístupnění úseku účastnického kovového vedení by mělo být doplněno opatřeními týkajícími se páteřního připojení (backhaul), včetně optického a ethernetového páteřního připojení (backhaul), kde je to vhodné, a doplňkovými nápravnými opatřeními zajišťujícími jeho účinnost a životaschopnost, například nediskriminačním přístupem k zařízením pro společné umístění, nebo pokud neexistují, rovnocenným společným umístěním. Referenční nabídka by měla být zveřejněna co nejdříve a v každém případě nejpozději do šesti měsíců poté, co vnitrostátní regulační orgán povinnost poskytnout přístup uloží.

30.

Když vnitrostátní regulační orgány uloží povinnost zpřístupnit úsek účastnického kovového vedení, měly by požadovat, aby byl operátor s významnou tržní silou povinen doplnit stávající referenční nabídku pro LLU o všechny potřebné položky. Cena za přístup ke všem položkám by měla být nákladově orientovaná v souladu s přílohou I.

Velkoobchodní širokopásmový přístup (trh 5)

31.

Pokud na trhu 5 působí operátor s významnou tržní silou, měla by být zachována nápravná opatření pro velkoobchodní širokopásmový přístup nebo by měla být pozměněna pro stávající služby a jejich substituty v řetězci. Vnitrostátní regulační orgány by měly zvážit možnost velkoobchodního širokopásmového přístupu přes VDSL coby substitutu v řetězci stávajícího velkoobchodního širokopásmového přístupu využívajícího účastnická vedení pouze z kovového vedení.

32.

Vnitrostátní regulační orgány by měly operátorům s významnou tržní silou uložit povinnost zpřístupnit nové velkoobchodní produkty širokopásmového přístupu v zásadě nejméně šest měsíců před tím, než operátor s významnou tržní silou nebo jeho dceřiné společnosti uvedou na vlastní maloobchodní trhy na nižší úrovni distribučního řetězce odpovídající služby sítí NGA, pokud neexistují jiné účinné záruky garantující nediskriminaci.

33.

Vnitrostátní regulační orgány by měly uložit povinnost poskytovat různé velkoobchodní produkty, které nejlépe odpovídají technickým možnostem infrastruktury sítí NGA, pokud jde o šířku pásma a kvalitu, aby mohli alternativní operátoři účinně soutěžit, včetně služeb pro podnikatele.

34.

Vnitrostátní regulační orgány by měly vzájemně spolupracovat s cílem vymezit příslušné technické specifikace produktů velkoobchodního širokopásmového přístupu poskytovaných prostřednictvím sítí NGA a měly by poskytovat informace mezinárodním normalizačním organizacím s cílem usnadnit vývoj příslušných oborových norem.

35.

Vnitrostátní regulační orgány by měly v zásadě uložit povinnost uplatňovat nákladově orientované ceny velkoobchodních produktů širokopásmového přístupu v souladu s přílohou I, s přihlédnutím k rozdílům v šířce pásma a kvalitě různých velkoobchodních nabídek.

36.

Vnitrostátní regulační orgány by měly analyzovat, zda je povinnost uplatňování nákladově orientované ceny ve vztahu k velkoobchodnímu širokopásmovému přístupu nezbytná k dosažení účinné hospodářské soutěže v případě, že bylo prokázáno, že rovnocennost přístupu lze účinně zajistit funkčním oddělením nebo jinou formou oddělení. V případě, že se nepoužívají nákladově orientované ceny, by vnitrostátní regulační orgány měly sledovat chování operátora s významnou tržní silou v oblasti cenotvorby s využitím řádně stanoveného testu stlačování marží.

37.

Pokud se vnitrostátní regulační orgány domnívají, že v dané zeměpisné oblasti existuje účinné zpřístupnění účastnického vedení z optického vlákna operátora s významnou tržní silou a že takový přístup pravděpodobně povede k účinné hospodářské soutěži na trhu na nižší úrovni distribučního řetězce, měly by vnitrostátní regulační orgány zvážit možnost zrušení povinnosti velkoobchodního přístupu k datovému toku v dané oblasti.

38.

Při zkoumání, zda na trhu působí operátor s významnou tržní silou, by se měly vnitrostátní regulační orgány v případě společných investic řídit zásadami uvedenými v bodě 28.

Migrace

39.

Stávající povinnosti týkající se významné tržní síly ve vztahu k trhům 4 a 5 by měly zůstat zachovány a neměly by být eliminovány změnou stávající síťové architektury a technologie, ledaže by došlo k dosažení dohody o odpovídající migraci mezi operátorem s významnou tržní silou a operátory, kteří přístup k síti operátora s významnou tržní silou v současné době využívají. V případě, že k takové dohodě nedojde, by měly vnitrostátní regulační orgány zajistit, aby byli alternativní operátoři o odstavování bodů propojení z provozu – například místní ústředny – informováni minimálně pět let předem, popřípadě se zohledněním okolností v příslušném členském státě. Toto období může být kratší než pět let, pokud je v bodu propojení poskytován zcela rovnocenný přístup.

40.

Vnitrostátní regulační orgány by měly zavést transparentní rámec pro migraci z kovových sítí na optické sítě. Vnitrostátní regulační orgány by měly zajistit, aby systémy a postupy zavedené operátorem s významnou tržní silou, včetně systémů provozní podpory, byly navrženy tak, aby se alternativním poskytovatelům usnadnila migrace na přístupové produkty založené na sítích NGA.

41.

Vnitrostátní regulační orgány by měly využít své pravomoci podle článku 5 směrnice 2002/21/ES k získání informací od operátora s významnou tržní silou týkajících se plánů na změny sítě, které by mohly ovlivnit podmínky hospodářské soutěže na daném trhu nebo dílčím trhu. V případech, kdy operátor s významnou tržní silou hodlá nahradit část své stávající přístupové sítě založené na kovových vedeních sítí založenou na optických vláknech a plánuje odstavit v současné době používané body propojení, měly by vnitrostátní regulační orgány podle čl. 9 odst. 1 směrnice 2002/19/ES zajistit, aby podniky, které mají přístup k síti operátora s významnou tržní silou, včas obdržely veškeré potřebné informace, aby mohly podle nich přizpůsobit své vlastní sítě a plány na rozšiřování sítě. Vnitrostátní regulační orgány by měly definovat formát a míru podrobnosti takových informací a zajistit, aby byla striktně respektována důvěrnost takových informací.

42.

Toto doporučení je určeno členským státům.

V Bruselu dne 20. září 2010.

Za Komisi

Neelie KROES

místopředsedkyně


(1)  Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33.

(2)  Úř. věst. L 344, 28.12.2007, s. 65.

(3)  Viz rovněž 60. bod odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES (Úř. věst. L 337, 18.12.2009, s. 37).

(4)  Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 7.

(5)  Viz zejména 19. bod odůvodnění.


PŘÍLOHA I

Zásady stanovení cen a rizika

1.   OBECNÉ ZÁSADY PRO STANOVENÍ CENY ZA PŘÍSTUP K SÍTÍM NGA

Podle čl. 8 odst. 2 směrnice 2002/21/ES mají vnitrostátní regulační orgány podporovat hospodářskou soutěž při poskytování elektronických komunikačních sítí, služeb elektronických komunikací a souvisejících zařízení a služeb, mimo jiné podporováním účinných investic do infrastruktury. Při určování nákladového základu používaného pro povinnosti nákladové orientace cen podle čl. 13 odst. 1 směrnice 2002/19/ES by vnitrostátní regulační orgány měly zvážit, zda je zdvojení příslušné přístupové infrastruktury sítě NGA ekonomicky proveditelné a efektivní. Pokud tomu tak není, je prvořadým cílem vytvořit skutečně rovné podmínky jak pro útvar na nižší úrovni distribučního řetězce operátora s významnou tržní silou, tak pro alternativní operátory sítí. Důsledný regulační přístup tedy může znamenat, že vnitrostátní regulační orgány používají různé nákladové základy pro výpočet nákladově orientované ceny replikovatelných i nereplikovatelných aktiv nebo – v druhém uvedeném případě – alespoň že upravují parametry, na nichž je založena jejich nákladová metodika.

V případech, kdy ziskovost investic do sítí NGA závisí na nejistých faktorech, jako jsou předpoklady významně vyšších průměrných tržeb na uživatele nebo zvýšení podílu na trhu, by vnitrostátní regulační orgány měly posoudit, zda kapitálové náklady odrážejí vyšší riziko investic v poměru k investicím do stávajících sítí na základě kovových vedení. Je možné využít i další mechanismy sloužící k rozdělení investičního rizika mezi investory a subjekty usilující o přístup a k podpoře pronikání na trh, například dlouhodobé ceny za přístup k síti nebo množstevní slevy. Takové cenové mechanismy by měly být přezkoumány vnitrostátními regulačními orgány v souladu s kritérii stanovenými v oddílech 7 a 8 níže.

Za účelem prosazování nákladově orientovaných cen by měly vnitrostátní regulační orgány ukládat povinnost vést oddělené účetnictví v souladu s článkem 11 směrnice 2002/19/ES. Oddělené účetnictví pro infrastrukturu sítí NGA a/nebo prvky služby, k nimž je nařízen přístup, by mělo být nastaveno takovým způsobem, aby vnitrostátní regulační orgán mohl i) určit náklady na všechna příslušná aktiva pro stanovení ceny za přístup (včetně odpisů a změn ocenění) a ii) účinně sledovat, zda operátor s významnou tržní silou poskytuje přístup za stejných podmínek a cen ostatním účastníkům trhu i vlastnímu útvaru na nižší úrovni distribučního řetězce. Takové sledování by mělo zahrnovat provádění testů stlačování marží. Náklady by měly být rozdělovány na základě objektivních kritérií mezi různé velkoobchodní a maloobchodní produkty, které jsou na takových vstupech závislé, aby se zamezilo dvojímu započtení.

Vnitrostátní regulační orgány by měly stanovit přírůstkové náklady potřebné pro poskytování přístupu k dotčeným zařízením. Tyto náklady zahrnují objednávání a poskytování přístupu k infrastruktuře inženýrských sítí nebo optickému vláknu, náklady na provoz a údržbu IT systémů a provozní náklady spojené s řízením velkoobchodního produktu. Tyto náklady by měly být poměrně rozděleny mezi všechny podniky, které mají přístup, včetně útvaru na nižší úrovni distribučního řetězce operátora s významnou tržní silou.

2.   CENA ZA PŘÍSTUP K INFRASTRUKTUŘE INŽENÝRSKÝCH SÍTÍ

Přístup ke stávající infrastruktuře inženýrských sítí operátora s významnou tržní silou na trhu 4 by měl být uložen povinně na základě nákladově orientované ceny. Vnitrostátní regulační orgány by měly regulovat ceny za přístup k infrastruktuře inženýrských sítí v souladu s metodikou pro stanovení cen za zpřístupnění účastnického kovového vedení. Vnitrostátní regulační orgány by měly zajistit, aby ceny za přístup odrážely náklady skutečně hrazené operátorem s významnou tržní silou. Vnitrostátní regulační orgány by měly zejména brát v úvahu skutečnou životnost příslušné infrastruktury a případnou hospodárnost jejího zavádění operátorem s významnou tržní silou. Ceny za přístup by měly vyjadřovat řádnou hodnotu dané infrastruktury, včetně odpisů.

Při stanovení ceny za přístup k infrastruktuře inženýrských sítí by vnitrostátní regulační orgány neměly považovat míru rizika za odlišnou od míry rizika infrastruktury založené na kovovém vedení, kromě případů, kdy operátor s významnou tržní silou musí při zavádění sítě NGA vynaložit určité stavební náklady nad rámec běžných nákladů na údržbu.

3.   CENA ZA PŘÍSTUP KE KONCOVÉMU SEGMENTU V PŘÍPADĚ SÍTĚ FTTH

Vnitrostátní regulační orgány by měly stanovit ceny za přístup k distribučnímu bodu v souladu s metodikou pro stanovení cen za zpřístupnění účastnického kovového vedení. Vnitrostátní regulační orgány by měly zajistit, aby ceny za přístup odrážely náklady skutečně hrazené operátorem s významnou tržní silou, a to případně včetně vyšší rizikové prémie, odrážející jakákoli dodatečná a vyčíslitelná rizika operátora s významnou tržní silou.

4.   CENA ZA PŘÍSTUP K OPTICKÉMU VLÁKNU V BODU MPOP V PŘÍPADĚ SÍTĚ FTTH (ZPŘÍSTUPNĚNÉ ÚČASTNICKÉ VEDENÍ Z OPTICKÉHO VLÁKNA)

Při stanovování ceny za zpřístupnění účastnického vedení by vnitrostátní regulační orgány měly zahrnout vyšší rizikovou prémii, aby odrážela jakákoli dodatečná a vyčíslitelná investiční rizika operátora s významnou tržní silou. Riziková prémie by měla být odhadnuta v souladu s metodikou stanovenou v bodu 6 níže. Další cenová flexibilita by mohla být poskytnuta v souladu s body 7 a 8 níže.

V souladu se zásadou nediskriminace by měla být cena účtovaná operátorem s významnou tržní silou vlastnímu útvaru na nižší úrovni distribučního řetězce stejná jako cena účtovaná třetím stranám.

5.   CENA ZA PŘÍSTUP KÚČASTNICKÉMU KOVOVÉMU VEDENÍ V PŘÍPADĚ SÍTĚ FTTN

Vnitrostátní regulační orgány by měly uplatnit nákladově orientovaný přístup ke všem nezbytným prvkům s cílem umožnit zpřístupnění úseku účastnického vedení, včetně opatření páteřního připojení (backhaul) a doplňkových nápravných opatření, například nediskriminačního přístupu k zařízením pro společné umístění, nebo v jejich nepřítomnosti, pro rovnocenné společné umístění.

Regulované ceny za přístup by neměly být vyšší než náklady vynaložené efektivním operátorem. Pro tento účel mohou vnitrostátní regulační orgány zvážit vyhodnocení těchto nákladů pomocí modelu založeného na přístupu zdola nahoru nebo na referenčních hodnotách, jsou-li k dispozici.

Při stanovení ceny za přístup k úsekům účastnického kovového vedení by vnitrostátní regulační orgány neměly považovat míru rizika za odlišnou od míry rizika stávající infrastruktury založené na kovovém vedení.

6.   KRITÉRIA PRO STANOVENÍ RIZIKOVÉ PRÉMIE

Investiční riziko by mělo být odměněno rizikovou prémií zahrnutou v nákladech kapitálu. Hodnota návratnosti kapitálu umožněná ex ante pro investice do sítí NGA by měla být v rovnováze mezi poskytováním přiměřených pobídek pro podniky, aby investovaly (tzn. dostatečně vysoká návratnost) na jedné straně a podporou efektivity alokace, udržitelné hospodářské soutěže a maximálních výhod pro spotřebitele (tzn. návratnost, která není příliš nepřiměřená) na straně druhé. Za tím účelem by vnitrostátní regulační orgány měly v odůvodněných případech při výpočtu váženého průměru ceny kapitálu, který se v současné době provádí pro stanovení ceny zpřístupnění účastnického kovového vedení, zahrnout do období splácení investice doplněk odrážející riziko investice. Kalibrace příjmů pro výpočet váženého průměru ceny kapitálu by měla brát v úvahu všechny rozměry vloženého kapitálu, včetně přiměřených nákladů na pracovní sílu, stavebních nákladů, očekávaného zvýšení efektivity a konečné hodnoty aktiv, v souladu s 20. bodem odůvodnění směrnice 2002/19/ES.

Vnitrostátní regulační orgány by měly odhadnout investiční riziko mimo jiné tak, že budou brát v úvahu následující faktory nejistoty: i) nejistotu týkající se maloobchodní a velkoobchodní poptávky, ii) nejistotu týkající se nákladů na zavedení, inženýrských staveb a manažerského provedení, iii) nejistotu týkající se technologického pokroku, iv) nejistotu týkající se dynamiky trhu a rozvíjející se situace v oblasti hospodářské soutěže, například míru hospodářské soutěže v oblasti infrastruktury a/nebo kabelu, a v) makroekonomickou nejistotu. Tyto faktory se mohou v průběhu času měnit, zejména v důsledku postupného růstu plnění maloobchodní a velkoobchodní poptávky. Vnitrostátní regulační orgány by proto měly přezkoumávat situaci v pravidelných intervalech a rizikové prémie v průběhu času upravovat s ohledem na změny výše uvedených faktorů.

Kritéria jako existence úspor z rozsahu (zvláště pokud se investice provádí pouze v městských oblastech), vysokého podílu na maloobchodním trhu, kontroly nezbytné infrastruktury, úspor provozních nákladů, výnosu z prodeje nemovitostí nebo přednostního přístupu k akciovým a dluhopisovým trhům pravděpodobně zmírní riziko investic do sítí NGA pro operátora s významnou tržní silou. Tyto aspekty by měly být pravidelně přehodnocovány vnitrostátními regulačními orgány při přezkoumávání rizikové prémie.

Výše uvedené úvahy se týkají zejména investic do sítí FTTH. Na druhou stranu investice do sítí FTTN, které představují částečnou modernizaci stávající přístupové sítě (jako například VDSL), mají obvykle výrazně nižší rizikový profil než investice do FTTH, přinejmenším v hustě obydlených oblastech. Zejména existuje menší míra nejistoty ohledně poptávky po šířce pásma, jež má být plněna prostřednictvím sítí FTTN/VDSL, stejně jako jsou nižší celkové kapitálové požadavky. Platí proto, že zatímco regulované ceny za FTTN/VDSL na základě WBA by měly brát v úvahu veškerá investiční rizika, neměla by být předpokládána rizika takového rozsahu, jako jsou rizika spojená se sítěmi FTTH na základě produktů velkoobchodního přístupu. Při stanovení rizikové prémie pro WBA na základě sítě FTTN/VDSL by měly vnitrostátní regulační orgány tyto faktory brát náležitě v úvahu a neměly by v zásadě schvalovat cenové programy stanovené v bodech 7 a 8 níže. Vnitrostátní regulační orgány by měly veřejně konzultovat svoji metodiku určování rizikové prémie.

7.   KRITÉRIA PRO POSUZOVÁNÍ DLOUHODOBÝCH CEN PŘÍSTUPU K SÍTI FTTH

Ceny za přístup upravené pro dlouhodobý přístup na základě rizika se mohou lišit v závislosti na době, pro kterou je závazek přístupu přijímán. Smlouvy o dlouhodobém přístupu by měly mít cenu za přístupové vedení na nižší úrovni než smlouvy o krátkodobém přístupu. Ceny dlouhodobého přístupu by měly pouze odrážet snížení rizika pro investory, a proto nemohou být nižší než nákladově orientované ceny, ke kterým není připočítána vyšší riziková prémie odrážející systémové riziko investice. V rámci dlouhodobých smluv by účastníci získali plnou kontrolu nad hmotným majetkem a rovněž by jim byla nabídnuta možnost zapojit se do sekundárního obchodování. Krátkodobé smlouvy by byly k dispozici bez přijetí dlouhodobého závazku, a tedy obvykle za vyšší cenu za přístup na vedení, přičemž cena přístupu by odrážela potenciální hodnotu spojenou s flexibilitou takové formy přístupu, kterou subjekt usilující o přístup využívá.

Dlouhodobé ceny přístupu k síti by však mohly být operátorem s významnou tržní silou v průběhu času zneužity k prodeji vlastních maloobchodních služeb za ceny nižší, než jsou ceny jeho regulovaných velkoobchodních služeb (protože by vlastnímu maloobchodnímu útvaru na nižší úrovni distribučního řetězce účtoval ceny za dlouhodobý závazek), což by vedlo k zamezení přístupu na trh. Kromě toho platí, že alternativní poskytovatelé s menší odběratelskou základnou a nejasnými obchodními perspektivami čelí vyšším úrovním rizika. Nemuseli by tak být schopni zavázat se k nákupu na dlouhou dobu. Mohli by tak být nuceni investici rozložit a regulovaný přístup nakoupit v pozdější fázi.

Z těchto důvodů by byly ceny za dlouhodobý přístup k síti přijatelné pouze v případech, kdy vnitrostátní regulační orgány zajistí splnění následujících podmínek:

a)

ceny dlouhodobého závazku odrážejí pouze snížení rizika pro investory a

b)

po přiměřenou dobu existuje dostatečná marže mezi velkoobchodní a maloobchodní cenou, aby mohl výkonný soutěžitel vstoupit na trh na nižší úrovni distribučního řetězce.

8.   KRITÉRIA PRO POSUZOVÁNÍ MNOŽSTEVNÍCH SLEV V PŘÍPADĚ FTTH

Ceny za přístup přizpůsobené riziku spočívajícímu v množstevních slevách odrážejí skutečnost, že investiční riziko klesá s celkovým počtem účastnických optických vedení již prodaných v dané oblasti. Investiční riziko je úzce spjato s počtem účastnických vedení z optických vláken, která zůstávají nevyužita. Čím je podíl využitých účastnických optických vedení vyšší, tím je riziko nižší. Ceny za přístup by se proto mohly lišit v závislosti na množství zakoupených služeb. Měla by být povolena jednotná výše slevy, jež bude k dispozici při jednotné ceně za vedení všem oprávněným operátorům. Vnitrostátní regulační orgány by měly určit množství vedení, které je třeba zakoupit pro získání nároku na takovou množstevní slevu s ohledem na předpokládaný minimální provozní rozsah nutný k tomu, aby subjekt usilující o přístup mohl účinně soutěžit na trhu, jakož i na potřebu zachovat tržní strukturu s dostatečným počtem oprávněných operátorů, aby byla zajištěna účinná hospodářská soutěž. Množstevní sleva by měla odrážet pouze snížení rizika pro investory, a proto není možné, aby vedla k takovým cenám za přístup, které jsou nižší než nákladově orientované ceny, k nimž není připočtena zvýšená riziková prémie odrážející systémové investiční riziko. Vzhledem k tomu, že riziková prémie by se měla za běžných okolností po celkovém zvýšení míry plnění maloobchodní a velkoobchodní poptávky snižovat, měla by se odpovídajícím způsobem snižovat i množstevní sleva. Jakmile bude maloobchodní i velkoobchodní poptávka z velké míry splněna, nemusí již být riziková prémie odůvodněná.

Množstevní sleva by měla být vnitrostátními regulačními orgány přijata pouze za předpokladu, že jsou splněny následující podmínky:

a)

jednotná výše množstevní slevy se vypočítá podle oblasti, jejíž velikost vhodným způsobem určí vnitrostátní regulační orgán s ohledem na vnitrostátní podmínky a na architekturu sítě, a uplatňuje se stejným způsobem pro všechny subjekty usilující o přístup, které jsou v dané oblasti ochotny zakoupit přinejmenším objem vedení, který dává nárok na slevu, a

b)

množstevní sleva odráží pouze snížení rizika pro investory, a

c)

po přiměřenou dobu existuje dostatečná marže mezi velkoobchodní a maloobchodní cenou, aby mohl výkonný soutěžitel vstoupit na trh.


PŘÍLOHA II

Uplatňování zásady rovnocennosti přístupu k infrastruktuře inženýrských sítí operátora s významnou tržní silou za účelem zavádění sítí NGA

1.   ZÁSADA ROVNOCENNOSTI

Přístup k infrastruktuře inženýrských sítí operátora s významnou tržní silou může představovat důležitý vklad k zavádění sítí NGA. V zájmu vytvoření rovných podmínek mezi novými subjekty na trhu a operátorem s významnou tržní silou je důležité, aby byl takový přístup poskytován za přísně rovnocenných podmínek. Vnitrostátní regulační orgány by měly požadovat, aby operátor s významnou tržní silou poskytoval přístup ke své infrastruktuře inženýrských sítí za stejných podmínek svým interním subjektům usilujícím o přístup i třetím stranám. Operátor s významnou tržní silou by měl zejména sdílet veškeré potřebné informace týkající se vlastností infrastruktury a uplatňovat stejné postupy pro objednávání a poskytování přístupu. Pro zajištění řádného uplatňování zásady rovnocennosti jsou nezbytné referenční nabídky a dohody o úrovni poskytovaných služeb. Na druhou stranu je důležité, aby jakékoli asymetrické znalosti, které má operátor s významnou tržní silou k dispozici, pokud jde o plány třetích stran usilujících o přístup, operátor s významnou tržní silou nezneužíval k získání neoprávněné obchodní výhody.

2.   INFORMACE O INFRASTRUKTUŘE INŽENÝRSKÝCH SÍTÍ A DISTRIBUČNÍCH BODECH

Operátor s významnou tržní silou by měl poskytovat třetím stranám usilujícím o přístup informace o infrastruktuře inženýrských sítí a distribučních bodech na stejné úrovni, jaké má k dispozici interně. Tyto informace by měly zahrnovat uspořádání infrastruktury inženýrských sítí i údaje o technických vlastnostech jednotlivých složek, ze kterých se infrastruktura skládá. Měly by být poskytnuty též informace o zeměpisné poloze prvků infrastruktury, včetně kabelovodů, stožárů a dalších hmotných aktiv (např. údržbářských komor), pokud jsou k dispozici, stejně jako o dostupné prostorové kapacitě v kabelovodech. Je třeba též poskytnout zeměpisnou polohu distribučních míst a seznam připojených budov.

Operátor s významnou tržní silou by měl specifikovat všechna intervenční pravidla a technické podmínky týkající se přístupu k jeho infrastruktuře inženýrských sítí, distribučním místům a různým prvkům, z nichž infrastruktura sestává, i jejich využívání. Stejná pravidla a podmínky by měly platit pro třetí strany usilující o přístup i pro interní subjekty usilující o přístup.

Operátor s významnou tržní silou by měl poskytovat nástroje pro zajištění řádného přístupu k informacím, například snadno dostupné seznamy, databáze či webové portály. Informace by měly být pravidelně aktualizovány tak, aby zohledňovaly vývoj a rozvoj infrastruktury a další shromážděné informace, zejména při příležitosti projektů zavádění optických vláken operátorem s významnou tržní silou nebo jinými subjekty usilujícími o přístup.

3.   OBJEDNÁVÁNÍ A POSKYTOVÁNÍ PŘÍSTUPU

Operátor s významnou tržní silou by měl zavést postupy a nástroje nezbytné pro zajištění účinného přístupu a využívání své infrastruktury inženýrských sítí, distribučních míst a různých prvků, z nichž infrastruktura sestává. Zejména by měl operátor s významnou tržní silou poskytovat třetím stranám usilujícím o přístup komplexní systémy objednávání, poskytování a řízení problémů rovnocenné s těmi, které poskytuje interním subjektům usilujícím o přístup. Součástí by měla být opatření zaměřená na uvolnění kapacity v kabelovodech využívaných v současné době.

Žádosti o informace, přístup a používání infrastruktury inženýrských sítí, distribučních míst a různých prvků, z nichž se infrastruktura skládá, třetích stran usilujících o přístup, by měly být zpracovávány ve stejným lhůtách jako rovnocenné žádosti interních subjektů usilujících o přístup. Též by měla být zajištěna stejná úroveň transparentnosti postupu v žádostech a negativní odpovědi by měly být objektivně odůvodněny.

Informační systémy operátora s významnou tržní silou by měly vést záznamy o vyřizování žádostí, které by měly být k dispozici vnitrostátnímu regulačnímu orgánu.

4.   UKAZATELE ÚROVNĚ SLUŽEB

Aby bylo možné zajistit, že se přístup a využívání infrastruktury inženýrských sítí operátora s významnou tržní silou poskytuje rovnocenně, měly by být definovány a vypočítávány ukazatele úrovně služeb, jak pro interní subjekty, tak pro třetí strany usilující o přístup. Ukazatele úrovně služeb by měly měřit schopnost reakce operátora s významnou tržní silou, aby mohl provádět opatření nezbytná pro poskytnutí přístupu ke své infrastruktuře inženýrských sítí. Cílové úrovně služeb by měly být dohodnuty se subjekty usilujícími o přístup.

Ukazatele úrovně služeb by měly zahrnovat lhůty pro reakci na žádosti o informace o dostupnosti prvků infrastruktury, včetně kabelovodů, stožárů a dalších hmotných aktiv (např. kabelových šachet), nebo o distribučních místech; lhůty pro reakci na žádost o možnost využití prvků infrastruktury; měření reakce při vyřizování žádostí o přístup a využití prvků infrastruktury, měření reakce při procesech řešení problémů.

Výpočet ukazatelů úrovně služeb by se měl provádět v pravidelných pevně stanovených intervalech a měl by se předkládat třetím stranám usilujícím o přístup. Vnitrostátní regulační orgány by měly kontrolovat, že úroveň služeb poskytovaných třetím stranám usilujícím o přístup je rovnocenná s úrovní služeb poskytovaných operátorem služeb s významnou tržní silou interně. Operátor s významnou tržní silou by se měl zavázat k přiměřenému odškodnění v případě nedodržení požadované úrovně služeb sjednané s třetími stranami usilujícími o přístup.

5.   REFERENČNÍ NABÍDKA

V referenční nabídce by měly být zveřejněny různé položky potřebné k poskytování rovnocenného přístupu k infrastruktuře inženýrských sítí operátora s významnou tržní silou, pokud subjekt usilující o přístup o takovou nabídku požádal. Minimálně by měla referenční nabídka obsahovat příslušné postupy a nástroje pro získávání informací o infrastruktuře inženýrských sítí, popis podmínek přístupu a užívání různých prvků, které infrastrukturu inženýrských sítí tvoří, popis postupů a nástrojů pro objednávání přístupu, zajišťování přístupu a řešení problémů; a měla by též určovat cílové úrovně služeb a sankce za porušení takových úrovní služeb. Interní poskytování přístupu by mělo být založeno na stejných podmínkách, jaké jsou obsaženy v referenční nabídce poskytované třetím stranám usilujícím o přístup.

6.   SLEDOVÁNÍ ZE STRANY VNITROSTÁTNÍCH REGULAČNÍCH ORGÁNŮ

Vnitrostátní regulační orgány by měly zajistit účinné využívání zásady rovnocennosti. Za tímto účelem by měly zajistit, aby byla třetím stranám usilujícím o přístup na jejich žádost včas předložena referenční nabídka pro přístup k infrastruktuře inženýrských sítí. Dále kromě zpráv o úrovni poskytovaných služeb by vnitrostátní regulační orgány měly zajistit, aby operátoři s významnou tržní silou zaznamenávali všechny prvky nezbytné ke sledování, zda je dodržován požadavek na rovnocennost přístupu. Tyto informace by měly umožnit vnitrostátním regulačním orgánům provádět pravidelné kontroly a ověřovat, zda jsou operátorem s významnou tržní silou poskytovány třetím stranám usilujícím o přístup informace požadované úrovně a zda jsou správně využívány postupy pro objednávání přístupu a jeho poskytování.

Kromě toho by měly vnitrostátní regulační orgány zajistit, aby byl k dispozici urychlený následný postup při řešení sporů.

7.   ASYMETRIE INFORMACÍ

Zavedený operátor má předchozí znalosti o plánech na zavádění třetích stran usilujících o přístup. Aby se zabránilo zneužití takových informací k získání neoprávněné konkurenční výhody, neměl by operátor s významnou tržní silou mající na starosti provoz infrastruktury inženýrských sítí tyto informace sdílet se svým maloobchodním útvarem na nižší úrovni distribučního řetězce.

Vnitrostátní regulační orgány by měly minimálně zajistit, aby se osoby, které se podílí na činnosti maloobchodního útvaru na nižší úrovni distribučního řetězce operátora s významnou tržní silou, nesměly zapojovat do podnikových struktur operátora s významnou tržní silou, které odpovídají, přímo nebo nepřímo, za správu přístupu k infrastruktuře inženýrských sítí.