16.6.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 156/1

USNESENÍ RADY

ze dne 8. června 2010

o koordinaci pravidel týkajících se ovládané zahraniční společnosti a nízké kapitalizace uvnitř Evropské unie

2010/C 156/01

RADA EVROPSKÉ UNIE,

PŘIPOMÍNAJÍC sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému sociálnímu výboru ze dne 19. prosince 2006 o koordinaci systémů přímých daní členských států na vnitřním trhu (1) a ze dne 10. prosince 2007 o použití opatření proti zneužívání daňového systému v oblasti přímého zdanění – uvnitř EU a ve vztahu ke třetím zemím (2) a závěry Rady ze dne 27. března 2007 o koordinaci systémů přímých daní v jednotlivých členských státech na vnitřním trhu,

UZNÁVAJÍC potřebu dosáhnout vhodné rovnováhy mezi veřejným zájmem boje proti zneužívání a ochranou daňové základny členských států a potřebou vyhnout se nepřiměřeným omezením při přeshraniční činnosti uvnitř EU,

BEROUC NA VĚDOMÍ, že pravidla zaměřená proti zneužívání daňových systémů mohou mít různou formu, například všeobecný koncept zneužívání vytvořený na základě právních předpisů či judikatury či konkrétnější opatření proti zneužívání, jako například pravidla týkající se ovládaných zahraničních společností; berouc dále na vědomí, že podle řady členských států mohou hrát při prevenci zneužívání daňových systémů určitou úlohu pravidla týkající se nízké kapitalizace; připomínajíc rovněž, že pravidla zaměřená proti zneužívání daňových systémů mají být začleněna do směrnic EU o zdanění podniků,

PŘIPOMÍNAJÍC, že termín „pravidla nízké kapitalizace“ v tomto usnesení se vztahuje na pravidla nízké kapitalizace, jejichž úkolem je chránit před zneužíváním, avšak ne na veškerá pravidla nízké kapitalizace obecně, a berouc na vědomí, že pravidla nízké kapitalizace, která se řídí zásadou tržního odstupu, jsou schopna zabránit vyhýbání se daňovým povinnostem nebo udržet vyvážené rozdělení daňových pravomocí, či obojí,

BEROUC NA VĚDOMÍ, že pravidla týkající se ovládaných zahraničních společností a pravidla nízké kapitalizace mohou představovat omezení svobod zakotvených ve Smlouvě, představují-li rozdílné zacházení v případech objektivně srovnatelných domácích a přeshraničních situací.

PŘIPOMÍNAJÍC, že jak vyplývá z judikatury Soudního dvora EU, omezení svobod zakotvených ve Smlouvě lze v rámci EU ospravedlnit naléhavými důvody obecného zájmu, například potřebou zabránit vyhýbání se daňovým povinnostem nebo zachovat vyvážené rozdělení daňových pravomocí mezi členskými státy, jsou-li tato omezení přiměřená vzhledem k cílům, a že prevence vyhýbání se daňovým povinnostem v souvislosti s „čistě vykonstruovanými operacemi“ je obecně ospravedlněna,

ZOHLEDŇUJÍC, že vnitrostátní pravidla zaměřená proti zneužívání daňového systému mohou účinně zahrnovat kritéria „bezpečnosti“ („safe harbour“), při jejichž nedodržení je pravděpodobnost zneužití nejvyšší, je-li však poplatníkovi dána příležitost prokázat opak,

ZDŮRAZŇUJÍC také, že hlavní zásady představují závazek politický, jehož provádění je ponecháno na rozhodnutí každého členského státu, a nemají tudíž vliv na práva a povinnosti členských států ani na pravomoci členských států a Unie vyplývající ze Smlouvy, a zejména nevyžadují od členských států, které druhy pravidel uvedené v tomto usnesení nemají, aby je zavedly,

DOPORUČUJE členským státům, aby při uplatňování přeshraničních pravidel uvnitř EU, která se týkají ovládané zahraniční společnosti a nízké kapitalizace a která se neuplatňují v obdobné domácí situaci, přijaly tyto hlavní zásady:

při uplatňování pravidel týkajících se ovládané zahraniční společnosti patří mezi ukazatele naznačující, že mohlo dojít k umělému přesměrování zisků do některé ovládané zahraniční společnosti, především, avšak nikoliv výlučně toto:

a)	neexistují dostatečné ekonomické nebo obchodní důvody k přiřazení zisku, který tím pádem neodpovídá ekonomické realitě;

b)	zápis v rejstříku zásadně neodpovídá existující provozovně, jež má vyvíjet skutečnou hospodářskou činnost;

c)	fyzická velikost prostor, počet zaměstnanců a vybavení ovládané zahraniční společnosti neodpovídají činnostem, které zdánlivě vyvíjí;

d)	nerezidentská společnost je překapitalizovaná, disponuje výrazně vyšším kapitálem, než ke své činnosti potřebuje;

e)	poplatník provádí operace, které jsou odtrženy od ekonomické reality, mají malý nebo žádný obchodní účel nebo mohou všeobecným obchodním zájmům škodit, nemají-li jiný účel než vyhýbání se daňovým povinnostem;

pokud jde o pravidla nízké kapitalizace, která budou respektovat zásadu tržního odstupu, posuzování bude prováděno jednotlivě. Mezi ukazatele naznačující umělé přesměrování zisků patří především, avšak nikoliv výlučně toto:

a)	poměr dluhu k vlastnímu kapitálu je příliš vysoký;

b)	čistý úrok vyplácený společností přesahuje určitou mez zisku před úroky a zdaněním (EBIT) nebo zisku před úroky, zdaněním a odpisy (EBITDA);

c)	srovnání podílu vlastního kapitálu společnosti a skupiny na celosvětové úrovni napovídá, že dluh je nadměrný;

ZDŮRAZŇUJE skutečnost, že pro zajištění účinnosti opatření proti zneužívání daňových systémů může být klíčová správní spolupráce, a proto poukazuje na to, že je důležité, aby si členské státy navzájem pomáhaly při odhalování vykonstruovaných operací a boji proti nim.

(1) KOM(2006) 823 v konečném znění.

(2) KOM(2007) 785 v konečném znění.