(1)

E-mailem ze dne 30. dubna 2004 podaly polské orgány oznámení o dvou režimech podpory poskytnuté polskému provozovateli poštovních služeb Państwowe Przedsiębiorstwo Użyteczności Publicznej Poczta Polska (dále jen „PP“) v rámci řízení o přechodném mechanismu stanoveného v kapitole 3 přílohy IV aktu o přistoupení, který je součástí smlouvy o přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska k Evropské unii.

(2)

Oba režimy podpory byly zaevidovány pod čísly: PL 45/04: vyrovnávací platba poskytnutá státnímu podniku PP za poskytování všeobecných poštovních služeb a PL 49/04: podpora poskytnutá státnímu podniku PP na investice týkající se poskytování všeobecných poštovních služeb.

(3)

Dne 26. července 2004, 26. listopadu 2004 a 7. února 2005 si Komise vyžádala doplňkové informace. Polské orgány poskytly tyto doplňkové informace dopisy ze dne 10. září 2004, 27. října 2004, 3. prosince 2004 a 29. března 2005.

(4)

Ve dnech 25. října 2004 a 31. ledna 2005 se konaly dvě schůzky mezi polskými orgány a útvary Komise. Dne 20. června 2005 obdržela Komise od polských orgánů doplňkové informace.

(5)

Dopisem ze dne 29. června 2005 Komise Polsko informovala, že se ohledně obou režimů podpory rozhodla zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES. Oba režimy podpory byly zaevidovány pod čísly: C 21/05: vyrovnávací platba poskytnutá státnímu podniku PP za poskytování všeobecných poštovních služeb a C 22/05: podpora poskytnutá státnímu podniku PP na investice týkající se poskytování všeobecných poštovních služeb.

(6)

Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (3). Komise vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek.

(7)

Komise neobdržela od ostatních zúčastněných stran žádné připomínky.

(8)

Polsko předložilo připomínky dopisem ze dne 9. srpna 2005. Dne 10. ledna 2006 se konala schůzka mezi polskými orgány a Komisí. Komise si vyžádala doplňkové informace dopisem ze dne 24. ledna 2006.

(9)

Dopisem ze dne 10. února 2006 polské orgány Komisi informovaly o svém záměru stáhnout oznámení režimu podpory C 22/05: podpora poskytnutá státnímu podniku PP na investice týkající se poskytování všeobecných poštovních služeb. Na základě žádosti Komise se dne 27. února 2006 polské orgány v dopise ze dne 13. března 2006 uvedly, že nebudou pokračovat v projektu podpory, na nějž se vztahovalo výše uvedené oznámení, a že změnily právní rámec režimu s cílem zrušit možnost poskytnutí investiční podpory (4).

(10)

Rozhodnutím ze dne 27. dubna 2006 Komise rozhodla o ukončení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ohledně podpory C 22/05: podpora poskytnutá státnímu podniku PP na investice týkající se poskytování všeobecných poštovních služeb, jelikož se stalo bezpředmětným (5), poněvadž podpora nebyla poskytnuta.

(11)

Dopisem ze dne 23. února 2006 zaslaly polské orgány Komisi doplňkové informace ohledně státní podpory C 21/05: vyrovnávací platba poskytnutá státnímu podniku PP za poskytování všeobecných poštovních služeb. Polské orgány však uvedly, že v roce 2004 a 2005 nebyla podniku PP poskytnuta žádná vyrovnávací platba za závazek všeobecných poštovních služeb. Dotyčný režim nebyl v roce 2004 a 2005 financován a uplatňován.

(12)

Rozhodnutím ze dne 9. ledna 2007 Komise rozhodla o částečném ukončení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ohledně podpory C 21/05: podpora poskytnutá státnímu podniku PP za poskytování všeobecných poštovních služeb za období 2004–2005, jelikož se stalo bezpředmětným, poněvadž podpora nebyla v roce 2004 a 2005 poskytnuta. Řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES zůstalo otevřené, pokud jde o období od 1. ledna 2006 (6). Dopisem ze dne 3. ledna 2007 si Komise vyžádala informace o dotyčném režimu podpory pro období počínající rokem 2006. Polské orgány odpověděly dopisem ze dne 1. února 2007.

(13)

Podnik PP měl status státního podniku veřejných služeb a vykonával své činnosti na základě zákona ze dne 30. července 1997 o státním podniku veřejných služeb PP. Ve svém rozhodnutí ze dne 24. dubna 2007 o státní podpoře E 12/05: neomezená státní záruka pro podnik Poczta Polska se Komise domnívala, že skutečnost, že podnik PP nemůže vzhledem ke svému právnímu postavení vyhlásit úpadek, poskytla podniku neomezenou státní záruku (7).

(14)

Podle plánu, který přijala rada ministrů dne 11. dubna 2006, mělo ve dvou fázích dojít k přeměně vlastnictví podniku Poczta Polska, tj. ke komercializaci a privatizaci. Dne 25. června 2008 Polsko Komisi sdělilo, že dne 25. dubna 2008 vstoupil v platnost nový zákon ze dne 11. dubna 2008, kterým se mění zákon, jenž znemožňuje, aby se na podnik PP vztahovalo běžné úpadkové řízení. Na základě nového zákona nebylo Komisi jasné, jaký právní režim se na podnik PP vztahuje, jelikož se nezdálo, že by se změnilo jeho právní postavení.

(15)

První fáze přeměny vlastnictví byla provedena podle zákona ze dne 5. září 2008 o komercializaci podniku veřejných služeb PP (8), přičemž podnik PP byl přeměněn ze státního podniku na akciovou společnost (Spółka akcyjna), v níž veškeré akcie vlastní státní pokladna. V důsledku toho podnik PP přišel o právní postavení, které mu znemožňovalo vyhlásit úpadek. Neomezená státní záruka ve prospěch podniku PP byla tímto zrušena a na podnik se nyní vztahuje běžné úpadkové řízení.

(16)

Ve dnech 27. června 2007, 20. července 2007, 26. září 2007 a 25. července 2008 se uskutečnilo několik schůzek mezi polskými orgány a Komisí.

(17)

V návaznosti na tyto schůzky předložily polské orgány doplňkové informace, které Komise zaevidovala dne 7. prosince 2007 (A/40109/a), 8. února 2008 (A/2536), 15. dubna 2008 (A/7047), 28. dubna 2008 (A/8137), 18. června 2008 (A/13261), 7. listopadu 2008 (A/23609), 6. ledna 2009 (A/191), 2. února 2009 (A/2483), 29. dubna 2009 (A/10409), 15. června 2009 (A/14530), 4. září 2009 (A/19121), 14. září 2009 (A/19796), 25. září 2009 (A/20558), 1. října 2009 (A/20997) a 2. listopadu 2009 (A/23309).

(18)

Podnik PP je stávající vnitrostátní provozovatel poštovních služeb, který byl zřízen dne 1. ledna 1992 nařízením ministra spojů ze dne 4. prosince 1991 a vznikl z přeměny Poštovního a telekomunikačního úřadu na poštovní a telekomunikační jednotky.

(19)

Na základě zákona ze dne 12. června 2003 – poštovního zákona (dále jen „poštovní zákon“) (9), je podnik PP pověřen (10) závazkem poskytovat všeobecné poštovní služby na celém území Polské republiky.

(20)

Prováděním strategie rozvoje podniku PP na období 2004–2006 byl podnik PP přeměněn na holdingovou společnost. Následkem těchto změn je skupina PP ve vlastnictví státu složena z těchto dceřiných společností:

(21)

V roce 2007 společnost poskytovala své služby prostřednictvím 8 692 pošt, z nichž se 53 % nacházelo ve venkovských oblastech a 47 % v městských oblastech. Podnik PP je největším zaměstnavatelem v Polsku; v roce 2006 zaměstnával více než 95 000 pracovníků.

(22)

Podnik PP působí především v poštovním odvětví. Společnost poskytuje kromě všeobecných poštovních služeb (vyhrazených a nevyhrazených) i služby, jež nemají všeobecnou povahu, například expresní doručovací služby, filatelistické služby a distribuce tisku nebo služby v oblasti přímého marketingu.

(23)

V důsledku trvale klesajícího objemu veřejných poštovních služeb, zejména na venkovských poštách, vyvíjel podnik Poczta Polska – v zájmu maximálního využití infrastruktury a lidských zdrojů při současném plnění závazného požadavku týkajícího se dostupnosti – řadu let finanční a jiné obchodní činnosti a rovněž spolupracoval s některými finančními nebo pojišťovacími společnostmi. Některé ztrátové obchodní služby jsou nyní vyloučeny v rámci „nápravného programu“, který byl zahájen koncem roku 2008. Podnik Poczta Polska mimoto usiluje o to, zvýšit v blízké budoucnosti počet a objem služeb poskytovaných společnostem Bank Pocztowy, PAUF a PTUW, což by společně se stávajícím procesem nového sjednávání převodních cen mělo podle očekávání Polska vést během několika let k zajištění uspokojivé návratnosti u činností skupiny PP vykonávaných jménem těchto dceřiných společností.

(24)

Finanční činnosti podniku PP zahrnují prodej produktů náležejících společnosti Bank Pocztowy (dceřiné společnosti podniku PP a banky PKO BP), tj. úvěrů, účtů a vkladů, leasingové služby (prostřednictvím dceřiné společnosti podniku PP Post Media Serwis), různé finanční služby včetně převodů peněžních prostředků na bankovní účty, doručování hotovosti do domu adresáta ve formě příkazu k výplatě v hotovosti, výběr televizních a rozhlasových koncesionářských poplatků, proplácení bankovních šeků vydaných různými bankami a úvěry v hotovosti. Podnik PP působí rovněž na trhu pojištění s distribucí pojistných a finančních produktů podniků, které mají kapitálové vazby s podnikem Poczta Polska, tj. PAUF, OFE Pocztylion a TUW Pocztowe (12). Podnik PP spravuje rovněž penzijní fond nazvaný Pocztylion – Arka PTE S.A.

(25)

Podnik PP poskytuje rovněž služby v oblasti IT prostřednictvím své dceřiné společnosti Postdata a služby elektronického obchodu.

(26)

Z organizačního hlediska se podnik PP skládá (13) z

Schemat 1

Schemat Organizacyjny Poczty Polskiej

(Struktura organizacyjna obowiązująca do 31 lipca 2007r.)

DYREKTOR GENERALNY POCZTY POLSKIEJ

RADA POCZTY POLSKIEJ

Dyrekcja Generalna Poczty Polskiej (Dgpp)

Centrum Logistyki

(CL)

Centrum Usug Koncesjonowanych

(CUK)

Centrum Sieci Pocztowej

(CSP)

Centrum Usug Pocztowych

(CUP)

Centrum Infrastruktury

(CI)

Centrum Rachunkowości

(CR)

Centrum Informatyki

(CIT)

Centrum Obsługi Finansowej

(COF)

Centrum Zarządzania Bezpieczeństwem

(CZB)

Oddziały Regionalne Centrum Logistyki

(CL OR)

11

Oddziały Regionalne Centrum Usług Koncesjonowanych

(CUK OR)

14

Oddziały Regionalne Centrum Sieci Pocztowej

(CSP OR)

14

Oddziały Regionalne Centrum Usług Pocztowych

(UP OR)

14

Oddziały Regionalne Centrum Infrastruktury

(CI OR)

14

Oddziały Regionalne Centrum rachunkowości

(CR OT)

14

Oddziały Rejonowe Centrum Sieci Pocztowej

(CSP ORJ)

62

Oddziały Terenowe Centrum Logistyki

(CL OT)

47

Oddziały Terenowe Centrum Usług Koncesjonowanych

(CUK OT)

59

Urzędy Pocztowe + Filie

5577

Agencje 2859

(stan na dzień 31 maja 2007 r.)

Punkty Pocztowe Centrum Usług Pocztowych

(CUP PP) 165

(stan na dzleń 31 maja 2007 r.)

(27)

V průběhu rozpočtového roku 2006 dosáhl podnik PP obratu ve výši 6 289 milionů PLN (14), provozního zisku ve výši 146 milionů PLN a čistého zisku ve výši 124 milionů PLN. Ke dni 31. prosince 2006 činil vlastní kapitál 1 573 milionů PLN, celkové závazky včetně rezervy na závazky činily 2 597 milionů PLN, přičemž krátkodobé závazky představovaly 1 525 milionů PLN.

(28)

Podnik Poczta Polska poskytuje služby v rámci tří druhů činnosti:

(29)

V roce 2006 bylo 99 % obratu podniku PP vytvořeno základními činnostmi, které se skládají z i) všeobecných poštovních služeb (vyhrazených a nevyhrazených), ii) smluvních služeb (zejména ostatní poštovní služby nespadající do rámce všeobecných poštovních služeb, finanční služby jako vklady hotovosti na bankovní účty a správa úvěrů a vkladů společnosti Bank Pocztowy, správa televizních a rozhlasových koncesionářských poplatků a zprostředkování pojištění) a iii) obchodních služeb (především prodej zboží, filatelistické služby, zásilkový prodej knih, obchod se zahraničními měnami).

(30)

Podle 46 odst. 2 poštovního zákona ze dne 12. července 2003 (17) je podnik PP pověřen závazkem poskytovat všeobecné poštovní služby na území Polské republiky.

(31)

3 bod 25 poštovního zákona vymezuje jako všeobecné poštovní služby poštovní služby spočívající v:

poskytované v rámci tuzemského a zahraničního styku na území Polské republiky, a to jednotným způsobem ve srovnatelných podmínkách a za dostupné ceny, při zachování kvality vyžadované právními předpisy a zajištění výběru poštovních schránek a doručování poštovních zásilek nejméně každý pracovní den a nejméně 5 dnů v týdnu.

(32)

Podmínky pro poskytování všeobecných poštovních služeb jsou stanoveny v nařízení ministra infrastruktury ze dne 9. ledna 2004 o podmínkách pro poskytování všeobecných poštovních služeb (18).

(33)

Lhůty pro doručování zásilek jsou stanoveny takto:

—   prioritní listovní zásilky: D + 1 82 %, D + 2 90 %, D + 3 94 %,

—   ostatní listovní zásilky: D + 3 85 %, D + 5 97 %,

—   prioritní poštovní balíky: D + 1 80 %,

—   ostatní poštovní balíky: D + 3 90 %.

(34)

Jedna pošta by měla připadat:

(35)

Nejméně jedna pošta by měla mimoto existovat v rovněž v každé obci (gmina) s více než 2 500 obyvateli. Obec s méně než 2 500 obyvateli může být obsluhována prostřednictvím pošty vedlejší obce nebo prostřednictvím mobilního poštovního úřadu, pokud to zajišťuje vyšší kvalitu služeb nebo pokud s tím souhlasily orgány místní samosprávy. Každá provozovna by měla být otevřena nejméně 5 dnů v týdnu.

(36)

V 47 poštovního zákona jsou vymezeny služby, které jsou vyhrazeny podniku PP. K těmto službám patří:

(37)

Podle 50 poštovního zákona je nutno poplatky za poskytování všeobecných poštovních služeb stanovit s ohledem na náklady na jejich poskytování, měly by být jednotné na celém území země, průhledné a nediskriminační.

(38)

Dotování všeobecných poštovních služeb, které nejsou vyhrazeny, z příjmů plynoucích z vyhrazených služeb je v témže zákoně výslovně zakázáno.

(39)

Podle 12 zákona ze dne 30. července 1997 o státním podniku veřejných služeb PP vykonává podnik Poczta Polska činnost na základě vlastních plánů v souladu se zásadou hospodárnosti a ekonomické efektivnosti.

(40)

Na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/6/ES ze dne 20. února 2008, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na úplné dotvoření vnitřního trhu poštovních služeb Společenství, zamýšlí Polsko zrušit právní monopol v oblasti poštovních služeb nejpozději do dne 31. prosince 2012.

(41)

Podle 17 zákona ze dne 30. července 1997 o státním podniku veřejných služeb PP (19), na základě poštovního zákona, nařízení ministra infrastruktury ze dne 9. ledna 2004 o podmínkách pro poskytování všeobecných poštovních služeb a nařízení ministra financí ze dne 24. prosince 2003 hodlají polské orgány poskytnout podniku PP dotace jako vyrovnávací platby za možné ztráty vzniklé v souvislosti s poskytováním všeobecných poštovních služeb.

(42)

Tyto dotace budou uděleny následně na základě případných ztrát zaznamenaných v určitém rozpočtovém roce. Výše dotací bude omezena na částku vzniklých ztrát.

(43)

Rozsah podrobného šetření Komise v souvislosti s režimem se zaměřil na otázku, zda je opatření v souladu s podmínkami slučitelnosti stanovenými v rámci Společenství pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby. Toto zkoumání se soustředilo zejména na získání přiměřené jistoty, že stát neposkytne nadměrnou vyrovnávací platbu za čisté dodatečné náklady (20), které podniku Poczta Polska vzniknou při plnění závazku všeobecné veřejné služby.

(44)

Od ostatních zúčastněných stran nebyly obdrženy žádné připomínky.

(45)

Polsko předložilo v průběhu šetření své připomínky (viz 17. bod odůvodnění).

(46)

Polsko poskytlo informace o organizační struktuře, činnostech podniku PP a relevantních trzích, na nichž tento podnik působí (viz oddíl II.1), o použitelných právních předpisech, příslušných účetních pravidlech a metodice, různé příslušné údaje a zprávy vnitrostátního regulačního orgánu o souladu systému nákladového účetnictví s 52 poštovního zákona a nařízením ministra financí ze dne 24. prosince 2003 (dále jen „nařízení“).

(47)

Polsko zejména poskytlo Komisi příslušné právní předpisy, například zákon ze dne 30. července 1997 o státním podniku veřejných služeb PP, poštovní zákon ze dne 12. července 2003 a jeho následnou novelu, nařízení ministra financí ze dne 24. prosince 2003 a zákon ze dne 5. září 2008 o komercializaci podniku veřejných služeb PP.

(48)

Polsko předložilo podrobné informace o vedení oddělených účtů a metodice pro rozvrhování nákladů přijaté provozovatelem poštovních služeb k vyčíslení nákladů (21) všeobecných poštovních služeb.

(49)

Polsko poskytlo údaje o různých kategoriích nákladů a výnosů, výsledky podle oblastí činnosti (22), podrobné výsledky pro jednotlivé služby, finanční výkazy a jiné finanční údaje.

(50)

Komisi byly poskytnuty všechny minulé zprávy (23) vydávané každoročně vnitrostátním regulačním orgánem.

(51)

Polské orgány uvedly, že vnitřní účetní systém podniku PP funguje na základě důsledně uplatňovaných a objektivně odůvodnitelných účetních zásad v souladu s poštovním zákonem, který do polských právních předpisů provádí čl. 14 odst. 2 směrnice 97/67/ES, jenž stanoví povinnost vést oddělené účty v rámci vnitřního účetního systému provozovatelů všeobecných služeb.

(52)

Podle 52 odst. 1 (24) a 2 (25) polského poštovního zákona musí podnik PP vést účetnictví způsobem, který i) umožňuje vypočítat náklady na každou vyhrazenou službu zvlášť a společně pro nevyhrazené služby (všeobecné služby a jiné služby) a ii) umožňuje výpočet jednotkových nákladů. V souladu s poštovním zákonem vydal dne 24. prosince 2003 ministr financí nařízení o způsobu rozvrhování nákladů provozovatele poskytujícího všeobecné poštovní služby (26). Toto nařízení (27), které vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2004, provádí čl. 14 odst. 3 směrnice 97/67/ES.

(53)

Podnik PP rozděluje svůj integrovaný účetní systém do tří hlavních kategorií:

(54)

V rámci finančního účetního systému podle písmena a) jsou výdaje evidovány podle jednotlivých druhů (28).

(55)

V rámci analytického účetního systému podle písmena b) evidence nákladů a výnosů zahrnuje:

(56)

V rámci systému přiřazování nákladů službám podle písmena c) jsou náklady rozděleny na:

—   přímé náklady: tyto náklady lze přímo přičíst konkrétní službě na základě přímého měření nebo zdrojového dokladu. V roce 2006 na tyto náklady připadalo […] (*1) celkových nákladů podniku PP. Tyto náklady zahrnují například náklady na tiskopisy požadované pro konkrétní služby, konečné platby zahraničním poštovním správám nebo náklady na provoz jednotek poskytujících služby koncesionářům rozhlasu a televize,

—   nepřímé náklady: tyto náklady, které nelze přímo přiřadit jednotlivým službám, se evidují na účtech nepřímých nákladů a poté jsou rozděleny mezi jednotlivé služby prostřednictvím zvláštních rozdělovacích klíčů. V roce 2006 na tyto náklady připadalo […] celkových nákladů podniku PP. Hlavní kategorie nepřímých nákladů (29) jsou tyto:

a)   provozní náklady (30) : v roce 2006 na tyto náklady připadalo […] celkových nákladů podniku PP. Tyto náklady souvisí s technologickým procesem poskytování služeb, jako je příjem, třídění a doručování poštovních zásilek. Tento proces zahrnuje největší počet pracovníků podniku PP, což vysvětluje vysokou částku těchto nákladů. Tyto náklady zahrnují rovněž odpisy a údržbu vybavení používaného v technologickém procesu, jako jsou třídicí stroje, dopravní pásy, váhy atd. Provozní náklady jsou přiřazovány jednotlivým službám pomocí klíčů založených na době potřebné k poskytování těchto služeb. Jednotlivé činnosti uskutečňované na poštách, poštovních uzlech a oblastech doručování jsou normalizovány (31). V roce 2006 bylo v podniku PP evidováno přibližně 600 normalizovaných činností, které jsou pravidelně aktualizovány. V roce 2006 hodnocení zahrnovalo 5 577 pošt, 242 poštovních uzlů a 23 800 oblastí doručování;

b)   dopravní náklady (32) : v roce 2006 na tyto náklady připadalo […] celkových nákladů podniku PP. Tyto náklady zahrnují náklady na přepravu poštovních zásilek logistickým střediskem a náklady na poštovní zásilky přepravované cizími přepravci. Dopravní náklady jsou jednotlivým službám přiřazovány pomocí klíčů založených především na hmotnosti (33) přepravované poštovní zásilky;

c)   náklady na údržbu sítě (34) : v roce 2006 na tyto náklady připadalo […] celkových nákladů podniku PP. Tyto náklady se týkají údržby poštovních úřadů, jako je nájemné, energie, vybavení, údržba a oprava budov, daně a poplatky. Podle Polska jsou tyto náklady přiřazovány všem druhům služeb, nejen veřejným poštovním službám, pro něž byla tato síť vybudována a je udržována. Tyto náklady jsou službám přidělovány v závislosti na součtu i) přímých nákladů a ii) nepřímých provozních nákladů a iii) nepřímých dopravních nákladů, které již byly jednotlivým službám přiřazeny;

d)   ostatní nepřímé náklady (35) : v roce 2006 na tyto náklady připadalo […] celkových nákladů podniku PP. Tyto náklady zahrnují zejména náklady logistického střediska spojené s doručováním balíků a dobírek, doručováním a výběrem expresních zásilek, telegramů, náklady na služby třetích stran při vybírání poštovních schránek, doručování zásilek, neadresných zásilek a poskytování expedičních a třídících služeb, náklady na vnitrostátní leteckou dopravu a služby třetích stran. Náklady na doručování těchto zásilek jsou službám přidělovány pomocí klíčů založených především na záznamech o počtu doručených zásilek,

—   ostatní náklady (nebo „obecné náklady“ (36)): tyto společné náklady jsou jednotlivým službám přiřazovány na základě obecného ukazatele pro rozdělování, tj. jsou rozvrhovány poměrně podle procenta přirážky dříve přidělených nákladů. Hlavní kategorie těchto nákladů jsou tyto:

a)   obecné a správní náklady a náklady na rozvoj (37) : v roce 2006 na tyto náklady připadalo […] nákladů na veškeré služby. Tyto náklady souvisí zejména s výdaji na celkovou správu, účetnictví a finance a náklady na rozvoj. Tyto náklady zahrnují: amortizaci budov, staveb a prostor, strojů a vybavení pro obecné použití i pro pracoviště administrativních služeb, náklady na provoz a údržbu administrativních prostor a jejich vybavení, odměny a příspěvky zaměstnanců, kancelářské potřeby a zařízení používané administrativními pracovníky, náklady na rozvoj a realizaci projektů a jiných záměrů uskutečňovaných na ústřední úrovni. Tyto náklady jsou jednotlivým produktům přidělovány pomocí metody „náklady k nákladům“ (38);

b)   prodejní a obchodní náklady: v roce 2006 na tyto náklady připadalo […] nákladů na všechny služby;

—   prodejní náklady (39) : jsou náklady spojené s prodejem služeb, které zahrnují rovněž náklady na udržení prodeje, náklady na marketing a reklamu. Prodejní náklady jsou jednotlivým službám přidělovány pomocí metody „náklady k nákladům“;

—   obchodní náklady (40) : jedná se o náklady vzniklé při provádění obchodních činností, včetně marketingu a distribuce obchodních produktů na poštách, na čerpacích stanicích, v bufetech a filatelistických prodejnách. Těmito náklady jsou zejména náklady na skladování zboží a osobní a materiálové náklady spojené s touto činností. Tyto náklady jsou přidělovány k nákladům na nákup prodaného zboží a materiálů;

c)   Finanční náklady: tyto finanční náklady související s úroky, kurzovými rozdíly a pronájmem dopravních prostředků a jiných fixních aktiv jsou zahrnuty do výpočtu nákladů na služby. V roce 2006 na ně připadalo […] celkových nákladů podniku PP na služby.

(57)

Analytické účetnictví podniku PP je prováděno v rámci celkového účetnictví.

(58)

Značnou část nákladů podniku Poczta Polska představují nepřímé náklady, u nichž lze určit nositele nákladů a jejich podíl. „Ostatní náklady“, které nelze zařadit jako přímé nebo nepřímé, jsou službám přidělovány ve fázi výpočtu jednotkových nákladů úměrně k nákladům přiřazeným jednotlivým službám dříve (41).

(59)

Metoda výpočtu jednotkových nákladů prošla změnami, změnilo se například pořadí rozvrhování „ostatních nákladů“ na základě procenta přirážky úměrně k předem přiděleným přímým a nepřímým nákladům (42). Výpočet jednotkových nákladů v podniku Poczta Polska provádí účetní středisko této společnosti.

Účetní model podniku PP

Finanční účetní systém

Středisko poštovních služeb

Středisko poštovní sítě

Středisko koncesovaných služeb

Logistické středisko

Středisko infrastruktury

Středisko informatiky

Středisko finančních služeb

Účetní středisko

Středisko řízeni bezpečnosti

Generální ředitelství

Nepřímé náklady

Klíče pro výpočet nepřímých nákladů

[…]

Služby

Obecné a správní náklady

Obchodní a prodejní náklady

Finanční náklady

Ostatní provozní náklady

Přímé náklady […]

(60)

Výnosy z prodeje plynou z poštovních, finančních a ostatních činností (43) vykonávaných podnikem PP. Finanční výnosy zahrnují především obdržené dividendy nebo úroky (např. z vkladů, obchodních pohledávek). Ostatní provozní výnosy sestávají zejména z výnosů z prodeje nefinančních fixních aktiv, náhrad škody, odpisů nesplacených závazků, zrušení nevyužitých rezerv a výnosů z činností v sociální oblasti.

(61)

Výnosy z prodeje lze obvykle přidělit jednotlivým službám přímo. Finanční výnosy a ostatní provozní výnosy, které lze přímo přidělit dané skupině služeb, byly přiřazeny následovně:

—   finanční výnosy z kurzových rozdílů: přičemž […] těchto výnosů pocházejících z kladných kurzových rozdílů v důsledku vypořádání mezi jednotlivými správami za poštovní zásilky v zahraničním styku bylo přiděleno skupině (všeobecných a jiných) poštovních služeb a zbývající […] výnosů přímo souvisejících s prodejem zahraničních měn bylo připsáno do třetí skupiny „ostatní“ (44),

—   ostatní provozní výnosy z dotací na služby podléhající zákonnému osvobození od poplatků: tyto výnosy jsou přiděleny v plné výši všeobecným službám, na něž se vztahují příslušné výjimky.

(62)

Finanční výnosy a ostatní provozní výnosy, jež nebylo možno přidělit službám přímo, byly připsány skupinám služeb v poměrech, které byly použity při přiřazování finančních nákladů a ostatních provozních nákladů těmto skupinám služeb.

(63)

151 služeb podniku PP je rozděleno do 3 makrokategorií: poštovní služby, finanční služby a ostatní služby. Každá z těchto služeb má vlastní účet. Rozdělení nákladů a výnosů za rok 2006 mezi tři hlavní kategorie služeb podniku PP je uvedeno v příloze č. 1.

(64)

Poštovní zákon (45) na straně jedné stanoví, že vnitrostátní regulační úřad odpovídajícím způsobem zajistí, aby podnik PP vedl účetní evidenci v souladu s ustanoveními poštovního zákona a nařízením ze dne 24. prosince 2003, a na straně druhé stanoví, že auditorská společnost odpovědná za osvědčení účetní závěrky provozovatele všeobecných poštovních služeb musí ověřit rovněž to, zda je účetní závěrka v souladu s výše uvedenými pravidly týkajícími se odděleného účetnictví.

(65)

Podle Polska posuzuje vnitrostátní regulační orgán (UKE) účinně mimo jiné to, nakolik podnik PP plní požadavky vyplývající z 52 poštovního zákona a nařízení ministerstva financí ze dne 24. prosince 2003. Při tomto zkoumání byl vždy vyvozen závěr, že i) výpočet jednotkových nákladů je proveden pro každou službu z vyhrazené oblasti a ii) postupy výpočtů nákladů zahrnovaly zvlášť nevyhrazené všeobecné poštovní služby a služby, které nepatří k všeobecným poštovním službám, což znamená, že podnik PP vede své účetní knihy a sestavuje výkazy nákladů v souladu s požadavky stanovenými v 52 odst. 1 poštovního zákona. Auditoři každoročně získali přiměřenou jistotu, že podnik PP přidělil náklady na služby přímo a nepřímo a že rozvržení bylo provedeno v souladu s metodou stanovenou v nařízení ministra financí ze dne 24. prosince 2003 o způsobu rozvrhování nákladů provozovatele poskytujícího všeobecné poštovní služby.

(66)

Na základě každoročního ověření prováděného vnitrostátním regulačním orgánem je ve zprávě navržen soubor doporučení. Podle Polska byly v posledních letech zavedeny postupy a pokyny s cílem zvýšit kvalitu nebo zlepšit uplatňování používaných klíčů pro rozdělování, v podniku PP byl například zaveden postup kontroly přímých nákladů, v jehož rámci se předpokládá provádění těchto úkolů: a) opětovné posouzení, zda v rámci určité služby může vzniknout určitý druh přímých nákladů; b) ověření správného přiřazení přímých nákladů jednotlivým službám, například vyhrazeným a nevyhrazeným službám, obchodním službám a prioritním službám; c) monitorování jednotného přístupu k evidenci přímých nákladů na služby v každé z regionálních poboček účetního střediska a d) pravidelný přezkum režijních nákladů s cílem určit náklady, které nesouvisí s poskytováním poštovních služeb.

(67)

Podle 52a odst. 1 (46) poštovního zákona má podnik PP právo na obdržení vyrovnávací platby za ztráty vzniklé v souvislosti s poskytováním všeobecných služeb, tato částka však nesmí překročit rozdíl mezi náklady na poskytování všeobecných poštovních služeb a příjmy plynoucími z těchto služeb (viz 52a odst. 2 (47)).

(68)

52a odst. 4 uvádí, že „dotace za rok, v němž vznikla ztráta, je poskytnuta ve lhůtě do 31. prosince roku následujícího po roce, jehož se dotace týká, na základě níže uvedených dokladů předložených předsedou UKE do dne 30. listopadu roku následujícího po roce, jehož se dotace týká, ministrovi příslušnému pro spoje: 1) kopie finančního výkazu veřejného provozovatele ověřeného auditorem, který je uveden v 52 odst. 6; 2) informace o splnění podmínek uvedených v zákoně, za nichž je tomuto provozovateli svěřeno poskytování všeobecných služeb; 3) informace týkající se ověřených požadavků na vedení účetních knih a nákladového účetnictví veřejným provozovatelem, jak je stanoveno v 52 odst. 1 a 2; Na dotaci, která je uvedena v odstavci 1, jsou použitelná rovněž ustanovení článku 33a“.

(69)

Polské orgány uvedly, že v období 1998–2008 nevznikly v souvislosti s poskytováním všeobecných poštovních služeb žádné ztráty. V tomto období proto stát neposkytl žádnou vyrovnávací platbu.

(70)

Podrobnější rozpis výsledků za rok 2006 v oblasti poštovních služeb je uveden v příloze č. 2.

(71)

Podle odhadovaných údajů pro období 2009–2011 se očekává, že v oblasti všeobecných poštovních služeb bude zaznamenán čistý přebytek. Během celé doby platnosti režimu, tj. 2006–2011, tudíž podnik PP pravděpodobně neobdrží žádnou vyrovnávací platbu za plnění závazků všeobecných poštovních služeb (viz podrobnější informace o vynaložených a odhadovaných nákladech a dosažených a odhadovaných výnosech v oblasti všeobecných poštovních služeb v příloze č. 3).

Tabulka 1

(72)

Polsko vyčíslilo náklady a výnosy všeobecných poštovních služeb na základě výše uvedené metodiky odděleného účetnictví a rozvrhování nákladů a výnosů.

(73)

Polsko uvedlo, že vzhledem k i) informacím, které Polsko poskytlo ohledně metodiky účtování nákladů a souvisejících postupů, ii) předloženým údajům, iii) stávajícím právním předpisům o vyrovnávací platbě a iv) nezahrnutí přiměřeného zisku do základu pro výpočet výše vyrovnávací platby není možné, aby v rámci režimu podpory podnik PP obdržel nadměrnou vyrovnávací platbu za plnění závazku veřejné služby.

(74)

Podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU „podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem, nestanoví-li tato smlouva jinak“.

(75)

Aby bylo možno výhody považovat za státní podporu, musí být možné přičíst je státu a musí být uděleny přímo či nepřímo ze státních prostředků.

(76)

V daném případě bude vyrovnávací platba, která bude poskytnuta podniku PP za plnění jeho závazků všeobecných poštovních služeb, uhrazena ze státního rozpočtu. Právní základ pro poskytnutí této vyrovnávací platby představují zvláštní právní nástroje, například zákon ze dne 30. července 1997 o státním podniku veřejných služeb PP, poštovní zákon, nařízení ministra infrastruktury ze dne 9. ledna 2004 o podmínkách pro poskytování všeobecných poštovních služeb a nařízení ministra financí ze dne 24. prosince 2003.

(77)

V daném případě jsou proto splněny dvě výše uvedené kumulativní podmínky.

(78)

Čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EUU mimoto zakazuje podpory, které „zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby“, tj. selektivní podporu.

(79)

Vyrovnávací platba bude poskytnuta výhradně podniku PP, je tudíž selektivní.

(80)

Aby opatření představovalo státní podporu, musí příjemcům poskytovat výhodu.

(81)

Z judikatury Soudního dvora Evropských společenství je zjevné, že vyrovnávací platba za závazek veřejné služby nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, pokud splňuje určité podmínky (48). Pokud však vyrovnávací platba za závazek veřejné služby tyto podmínky nesplňuje a jsou-li splněna obecná kritéria použitelnosti čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, pak tato vyrovnávací platba představuje státní podporu.

(82)

Ve svém rozsudku ve věci Altmark Soudní dvůr stanovil podmínky, za nichž vyrovnávací platba za závazek veřejné služby nepředstavuje státní podporu, a to:

(83)

Jsou-li splněna tato čtyři kumulativní kritéria, vyrovnávací platba za závazek veřejné služby nepředstavuje státní podporu, jelikož neuděluje hospodářskou výhodu, a nepoužije se čl. 107 odst. 1 a článek 108 Smlouvy o fungování EU. Pokud členské státy nedodrží tato kritéria a jsou-li splněna obecná kritéria použitelnosti čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, představuje vyrovnávací platba za závazek veřejné služby státní podporu, kterou je nutno oznámit podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

(84)

V daném případě se Komise domnívá, že není splněno čtvrté kritérium.

(85)

Za prvé, veřejná služba nebyla zadána na základě otevřeného veřejného výběrového řízení.

(86)

Polské orgány za druhé neuvedly, že podnik PP dostává vyrovnávací platbu podle nákladů průměrného podniku v daném odvětví, a ani Komise není s to dospět k závěru, že náklady podniku PP jsou náklady průměrného, dobře řízeného podniku. Plánované dotace se mimoto vztahují na vzniklé ztráty. Lze tudíž vyvodit závěr, že je nutno mít za to, že dotyčné selektivní opatření poskytuje podniku PP výhodu, kterou lze považovat za hospodářskou výhodu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

(87)

Čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU zakazuje rovněž podpory, které ovlivňují obchod mezi členskými státy a které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž.

(88)

Při posuzování těchto dvou podmínek nemusí Komise zjistit, že podpora skutečně ovlivňuje obchod mezi členskými státy a že je skutečně narušena hospodářská soutěž, nýbrž musí pouze přezkoumat, zda podpora může ovlivnit tento obchod a narušit hospodářskou soutěž (49). Pokud podpora poskytnutá členským státem posiluje postavení určitého podniku vůči ostatním podnikům, které soutěží v obchodě uvnitř Unie, je nutno mít za to, že tento obchod je dotyčnou podporou ovlivněn.

(89)

Není nezbytné, aby se podnik PP sám podílel na obchodu uvnitř Unie. Podpora poskytnutá členským státem určitému podniku může pomoci zachovat nebo zvýšit činnost na domácím trhu, což má za následek, že podniky usazené v ostatních členských státech mají menší vyhlídky na proniknutí na trh dotyčného členského státu. Posílení podniku, který se až dosud nepodílel na obchodu uvnitř Unie, může mimoto tomuto podniku zajistit postavení, jež mu umožní proniknout na trh jiného členského státu.

(90)

Pokud jde segment listovních zásilek mimo vyhrazenou oblast, mají povolení k poskytování těchto služeb tři hospodářské subjekty. Těmito podniky jsou podnik PP, „Dystrybucja Polska Sp. z o.o.“ a „Indesys Dominik Steinhaus“. Podle polských orgánů je současné postavení podniku Poczta Polska v tomto segmentu dosud silné, jelikož jeden z jeho konkurentů („Dystrybucja Polska Sp. z o.o.“) se soustředí na distribuci tištěné reklamy a druhý omezuje své činnosti na oblast Mazovského vojvodství.

(91)

Polský segment balíků a kurýrních služeb je vysoce konkurenční. Podíl podniku PP na trhu v segmentu balíků činí […] a jeho podíl na trhu v segmentu kurýrních služeb činí […] (50). Společnostmi působícími na tomto trhu jsou společnosti, které poskytují vysoce kvalitní služby, za něž účtují vysokou cenu (DHL, TNT, UPS), nebo společnosti poskytující základní služby (např. General logistic systems, Opek, Schenker, X-Press Couriers, Blyskawica).

(92)

Podíl podniku PP v segmentu doručování reklam činí přibližně […], zatímco v segmentu neadresných tiskovin je to přibližně […] (51). Navzdory […] podílu podniku PP na trhu je u rostoucího počtu konkurentů pozorována agresivní politika.

(93)

Co se týká finančních služeb, Komise připomíná, že bankovní odvětví je již mnoho let otevřeno hospodářské soutěži. Postupná liberalizace posílila hospodářskou soutěž, což mohlo být již způsobeno volným pohybem kapitálu stanoveným ve Smlouvě o fungování EU.

(94)

Finanční činnosti podniku PP zahrnují prodej produktů náležejících společnosti Bank Pocztowy (dceřiné společnosti banky PKO BP), tj. úvěrů, účtů a vkladů, leasingové služby (prostřednictvím dceřiné společnosti podniku PP Post Media Serwis), různé finanční služby, včetně převodů peněžních prostředků na bankovní účty, doručování hotovosti do domu adresáta ve formě příkazu k výplatě v hotovosti, výběr koncesionářských rozhlasových a televizních poplatků a proplácení bankovních šeků vystavených různými bankami a úvěry v hotovosti. Podnik PP působí rovněž na trhu pojištění s distribucí pojistných a finančních produktů podniků s kapitálovými vazbami s podnikem Poczta Polska, tj. PAUF, OFE Pocztylion a TUW Pocztowe. Podnik PP spravuje rovněž penzijní fond s názvem Pocztylion – Arka PTE S.A.

(95)

Vzhledem ke skutečnosti, že podnik PP distribuuje pojistné a finanční produkty dceřiné společnosti nebo společností ve spojení, soutěží s jinými bankami, pojišťovnami a makléři. V posledních letech mimoto podnik PP významně rozšířil škálu platebních služeb pro zákazníky a k tradičním poštovním nástrojům přidal nástroje, jež byly původně doménou bank (debetní a kreditní karty, převody úvěrů, trvalé příkazy k inkasu k hrazení účtů za veřejné služby). Tento vývoj zvýšil nahraditelnost finančních služeb nabízených podnikem PP ve vztahu k službám nabízeným bankami.

(96)

V Polsku působí finanční instituce z různých členských států, a to přímo prostřednictvím poboček nebo zastoupení, či nepřímo ovládáním bank a finančních institucí se sídlem v Polsku.

(97)

Závěrem, v odvětví poštovních a finančních služeb existuje mezi podniky z různých členských států hospodářská soutěž. Vyrovnávací platba za závazek veřejné služby, která by mohla být poskytnuta podniku PP, by posílila postavení podniku PP vůči podnikům poskytujícím poštovní a finanční služby usazeným v Polsku nebo v ostatních členských státech, což by mohlo vést k větším potížím při vstupu na polský trh. Opatření proto může narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod mezi členskými státy.

(98)

Jakákoli vyrovnávací platba poskytnutá na základě stávajícího režimu podniku PP by představovala státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

(99)

Jak bylo uvedeno v oddíle 1, na základě rozhodnutí ze dne 9. ledna 2007 je řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES i nadále otevřené, co se týká období ode dne 1. ledna 2006.

(100)

Bod 25 rámce Společenství pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby z roku 2005 (52) (dále jen „rámec“) uvádí, že se „tento rámec použije po dobu šesti let ode dne zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie“. V bodě 26 rámce je uvedeno, že „Komise použije ustanovení tohoto rámce na veškerou podporu, která jí bude oznámena, a rozhodne o těchto projektech po zveřejnění rámce v Úředním věstníku, i pokud byly tyto projekty oznámeny před zveřejněním“.

(101)

Dotyčná podpora byla polskými orgány oznámena v rámci řízení o „přechodném mechanismu“ (viz rozhodnutí o zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 ze dne 25. června 2005). Z toho vyplývá, že použitelným právním předpisem pro posouzení slučitelnosti režimu v období 2006–2011 je rámec Společenství pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby.

(102)

Komise se domnívá, že při současném stupni rozvoje vnitřního trhu může být vyrovnávací platba za závazek veřejné služby, která představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, prohlášena za slučitelnou se Smlouvou podle čl. 106 odst. 2 Smlouvy, jestliže je nezbytná pro poskytování služeb obecného hospodářského zájmu a jestliže neovlivňuje rozvoj obchodu do takové míry, aby to bylo v rozporu se zájmy Unie.

(103)

V zájmu dosažení této rovnováhy použije Komise k posouzení slučitelnosti dotyčné podpory ustanovení rámce. Rámec uvádí tři základní kritéria slučitelnosti: i) dotyčná služba je skutečnou veřejnou službou (tj. její uznání za službu obecného hospodářského zájmu není zjevným omylem), ii) služba je svěřena podniku prostřednictvím úředního aktu, který obsahuje prvky uvedené v oddíle 2.3 výše zmíněného rámce Společenství, a iii) podnik neobdrží nadměrnou vyrovnávací platbu za poskytování veřejné služby (s přihlédnutím k přiměřenému zisku).

(104)

Jak je uvedeno v rámci, členské státy mají velkou volnost, pokud jde o povahu služeb, jež mohou být považovány za služby obecného hospodářského zájmu. Úkolem Komise je zajistit, že tato volnost je uplatňována bez jakéhokoli zjevného omylu, pokud jde o vymezení služeb obecného hospodářského zájmu.

(105)

Závazkem veřejné služby, který je svěřen podniku PP, je poskytování všeobecných poštovních služeb v souladu s poštovní směrnicí (viz oddíl II.2). Poskytování všeobecných poštovních služeb na celém území Polska s cílem nabízet obyvatelům Polska stejné základní služby za stejné náklady je klasickým případem služby obecného hospodářského zájmu.

(106)

Všeobecné poštovní služby svěřené podniku PP jsou proto považovány za službu obecného hospodářského zájmu ve smyslu článku 106 Smlouvy o fungování EU.

(107)

Jak je uvedeno v rámci, službou obecného hospodářského zájmu ve smyslu článku 86 Smlouvy o ES se rozumí, že dotčeným podnikům stát svěřil zvláštní úkol. Odpovědnost za poskytování služby obecného hospodářského zájmu musí být dotčenému podniku svěřena prostřednictvím jednoho nebo více úředních aktů.

(108)

V daném případě jsou právními nástroji, které stanoví závazky veřejné služby a svěřují podniku PP poskytování služby obecného hospodářského zájmu, kterou představují všeobecné poštovní služby, poštovní zákon ze dne 12. července 2003 a nařízení ministra infrastruktury ze dne 9. ledna 2004 o podmínkách pro poskytování všeobecných poštovních služeb (viz oddíly II.2, II.3 a IV.4).

(109)

V souladu s oddílem 2.3 výše uvedeného rámce Společenství tyto akty musí stanovit zejména:

(110)

Ačkoliv 52 a 52.a poštovního zákona a nařízení ministra financí ze dne 24. prosince 2003 již stanoví určité zásady týkající se vyrovnávací platby (53), tyto zásady nepostačují, aby bylo možno mít za to, že jsou zcela splněny požadavky stanovené v bod 12 písm. d) a e) rámce.

(111)

V současnosti je podle 2 odst. 2 nařízení druh výsledků, jež mají být přiděleny službám, omezen na „náklady na prodané produkty, zboží a materiály“, „prodejní náklady“, „obecné a správní náklady“ a „úroky ze závazků v rámci financování poštovních služeb včetně kurzových rozdílů“. Komise se tudíž domnívá, že ve vnitrostátních aktech nebyly stanoveny všechny ukazatele, které jsou důležité pro výpočet vyrovnávací platby. Vzhledem ke skutečnosti, že některé náklady a výnosy (54) jsou ve vnitrostátních aktech v seznamu položek, jež mají být přiděleny službám, zcela vynechány, byly vynechány rovněž jejich následná kontrola a přezkoumání (viz oddíl V.2.3.3).

(112)

52.a odst. 4 poštovního zákona stanoví určité požadavky uložené UKE za účelem schválení dotace představující vyrovnávací platbu pro provozovatele poštovních služeb za plnění závazku všeobecných služeb, tj. předchozí předložení 1) finančního výkazu veřejného provozovatele osvědčeného auditorem, 2) informací o splnění podmínek pověření a 3) informací týkajících se ověřených požadavků na vedení účetních knih a nákladové účetnictví, jak je uvedeno v 52 odst. 1 a 2. Z výše objasněných důvodů se Komise vzhledem ke skutečnosti, že 52 odst. 2 přímo odkazuje na nařízení a toto nařízení stanoví přiřazování pouze určitých nákladů službám, domnívá, že v příslušném vnitrostátním aktu (aktech) nejsou vzaty v úvahu všechny ukazatele důležité pro výpočet vyrovnávací platby. Nejsou-li vzaty v úvahu všechny ukazatele důležité pro výpočet vyrovnávací platby, je nutno mít za to, že není splněn rovněž požadavek týkající se upřesnění ujednání, která vyloučí vyplacení nadměrné vyrovnávací platby, v příslušných vnitrostátních aktech. Toto tvrzení potvrzuje omezený rozsah každoročně prováděného ověřování (viz další vysvětlení v oddíle V.2.3.5). Analogicky se nezdá, že by předpisy zkoumané Komisí obsahovaly ujednání, jež zajistí navrácení nadměrné vyrovnávací platby, která již byla vyplacena.

(113)

Komise proto konstatuje, že požadavky, aby v příslušných vnitrostátních aktech byly upřesněny i) ukazatele pro výpočet, kontrolu a přezkoumání vyrovnávací platby (bod 12 písm. d) rámce) a ii) ujednání, která vyloučí vyplacení jakékoli nadměrné vyrovnávací platby a zajistí navrácení nadměrné vyrovnávací platby, která již byla vyplacena (bod 12 písm. e) rámce), nejsou zcela splněny. Z výše objasněných důvodů Komise mimoto považuje za vhodné v příslušném vnitrostátním aktu jednoznačně upřesnit cíl každoročního ověření, tedy zajistit, aby nedošlo k vyplacení nadměrné vyrovnávací platby.

(114)

Závěrem, pověření neobsahuje veškeré prvky požadované rámcem pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby, a sice prvky uvedené v bodě 12 písm. d) a e) rámce. Lze mít tudíž za to, že druhé kritérium je splněno pouze částečně, a je nutno přijmout vhodná nápravná opatření k zahrnutí nákladů a výnosů uvedených v bodě 128 podbodu i) za účelem posouzení, zda je poskytnutí vyrovnávací platby podniku PP na základě dotyčného opatření nezbytné, a za účelem zajištění slučitelnosti této vyrovnávací platby.

(115)

Analýza provádění režimu uvedená v oddíle V.2.3 jednoznačněji ukáže praktické důsledky neúplného stanovení ukazatelů a ujednání, která vyloučí vyplacení nadměrné vyrovnávací platby.

(116)

Podle bodu 14 rámce je „(…) výše vyrovnávací platby omezena rozsahem nezbytným pro úhradu nákladů vynaložených při plnění závazků veřejné služby s ohledem na příslušné výnosy a přiměřený zisk za plnění těchto závazků“. V rámci je rovněž uvedeno, že „(…) náklady, které mají být zohledněny, se rozumějí veškeré náklady vynaložené na poskytování služeb obecného hospodářského zájmu. (…) Vykonává-li dotčený podnik rovněž činnosti mimo rozsah služeb obecného hospodářského zájmu, lze zohlednit pouze náklady spojené s poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (…).“

(117)

Činnosti podniku PP nejsou omezeny na služby obecného hospodářského zájmu (viz oddíl II.1).

(118)

Aby bylo možno vyvodit závěr, že toto kritérium je splněno, je v tomto případě nutné vyčíslit náklady na závazek veřejné služby (všeobecné poštovní služby) uložený podniku PP pověřujícími akty a poté je porovnat s výhodami, které podniku PP udělí stát.

(119)

52a polského poštovního zákona jednoznačně zakazuje poskytování nadměrné vyrovnávací platby: „1. Veřejný provozovatel, který je povinen poskytovat všeobecné poštovní služby, obdrží ze státního rozpočtu dotaci na poskytované všeobecné poštovní služby, pokud mu vznikne ztráta. 2. Výše dotace je stanovena rozpočtovým zákonem s přihlédnutím k zásadě, že celková výše dotace nesmí překročit rozdíl mezi náklady na poskytování všeobecných poštovních služeb a příjmy, které plynou z poskytování těchto služeb …“.

(120)

Komise zjistila, že ve finančních výkazech byly zaevidovány rovněž celkové částky některých kategorií výnosů a nákladů uvedených v analytickém účetnictví. Vzhledem ke skutečnosti, že analytické účetnictví je prováděno v rámci finančního účetnictví (55) a to každoročně podléhá nezávislému auditu, jenž nevedl k žádným podstatným výhradám, nemá Komise důvod pochybovat, že předložené vnitřní výnosy a náklady skutečně vznikly.

(121)

Podnik PP je nejen poskytovatelem služeb obecného hospodářského zájmu, nýbrž poskytuje rovněž jiné obchodní služby. Ustanovení čl. 14 odst. 2 směrnice 97/67/ES ukládají podniku závazek vést v rámci vnitřního účetního systému oddělené účty.

(122)

Na základě čl. 52 odst. 1 poštovního zákona musí podnik PP vést účetnictví způsobem, který umožní vypočítat náklady zvlášť pro každou vyhrazenou službu a společně pro nevyhrazené služby s rozdělením na všeobecné poštovní služby a jiné poštovní služby.

(123)

Komise ověřila, že vnitřní účetní systém jednoznačně rozlišuje účty pro všeobecné služby (s rozdělením na vyhrazené a nevyhrazené) a jiné služby. Polsko podalo důkazy o tomto rozdělení předložením výsledků podle jednotlivých účtů služeb a souhrnných výsledků podle skupin služeb.

(124)

Jak dokládají informace předložené Komisi a každoroční přezkoumání prováděné vnitrostátním regulačním orgánem, výsledky podniku PP jsou vypočteny pro každou vyhrazenou službu zvlášť (56) a společně pro každou z těchto skupin i) nevyhrazené všeobecné poštovní služby a ii) ostatní obchodní služby (mimo služby obecného hospodářského zájmu) v souladu s požadavky stanovenými v 52 odst. 1 poštovního zákona.

(125)

Konkrétně pro roky 2006 a 2007 zprávy vnitrostátního regulačního orgánu uvádějí, že podnik PP jakožto veřejný provozovatel poskytující všeobecné poštovní služby vede účetní knihy a nákladové účetnictví způsobem, který umožňuje přiřadit náklady pro každou vyhrazenou službu a společně pro nevyhrazené služby s rozdělením na všeobecné poštovní služby a jiné poštovní služby v souladu s požadavky stanovenými v 52 odst. 1 poštovního zákona.

(126)

Na základě informací zaslaných Polskem ohledně oddělení účtů ze strany podniku PP, důkazů vyplývajících z externího ověření provedeného s ohledem na náležité vedení odděleného účetnictví pro všeobecné a jiné služby a kontrol provedených Komisí lze vyvodit odůvodněný závěr, že rozdělení účtů na obchodní činnosti a činnosti vykonávané podnikem PP v rámci závazků veřejné služby je náležité. Komise proto zastává názor, že podnik PP vede přiměřeně oddělené účty způsobem, který umožňuje vypočítat náklady zvlášť pro každou službu z vyhrazené oblasti a společně pro nevyhrazené služby s rozdělením na všeobecné poštovní služby a jiné služby, jak je stanoveno v čl. 14 odst. 2 směrnice 97/67/ES.

(127)

Jako součást přezkumu provedla Komise ověření úplnosti poskytnutých finančních údajů porovnáním souhrnných údajů podniku PP z analytického účetnictví s výkazem zisků a ztrát.

(128)

Komise zjistila, že i) náklady a výnosy u určitých kategorií, tj. „ostatní provozní výsledky“ (57), „mimořádné výsledky“ a některé „finanční výsledky“, nebyly službám přiděleny a že ii) nařízení ministra financí ze dne 24. prosince 2003 omezilo druh nákladů, jež mají být přiřazeny službám, na „náklady na prodané produkty, zboží a materiál“, „prodejní náklady“, „obecné a správní náklady“ a „úroky ze závazků v rámci financování poštovních služeb včetně kurzových rozdílů“. Relativní význam těchto nákladů a výnosů, jejichž přidělení se ve vnitrostátních předpisech nepředpokládá, v roce 2006 představuje 2,5 % a 1,5 % příslušných celkových částek. Ačkoliv náklady a výnosy, které nebyly přiřazeny službám, lze v minulosti považovat za okrajové vzhledem k jejich relativnímu významu, v budoucnu může být jejich význam podstatný.

(129)

Pokud jde o minulost, Polsko předložilo nové informace, podle nichž byly tyto „nepřidělené výsledky“ následně připsány všeobecným službám (vyhrazeným a nevyhrazeným) a jiným než všeobecným službám (v rozdělení na poštovní, finanční a ostatní služby). Polsko mimoto poskytlo vysvětlení metodiky použité k přidělení těchto výsledků službám. To vše prokazuje, že podnik PP předložil přiměřenou metodiku pro přidělení těchto výsledků.

(130)

Ostatní kategorie vnitřních nákladů a výnosů (58) bylo možno porovnat s výkazem zisků a ztrát.

(131)

Komise proto považuje za nezbytné, aby byly službám systematicky přidělovány veškeré výnosy a náklady uvedené v bodě 128 podbodu i) v souladu se zásadou úplného přidělení výsledků a s podmínkami stanovenými v rámci.

(132)

Jak je uvedeno výše, čl. 52 odst. 2 poštovního zákona vyžaduje, aby „ministr příslušný pro veřejné finanční záležitosti po konzultaci s ministrem příslušným pro spoje nařízením stanovil způsob přidělování nákladů podle zásady, že tato metoda umožní výpočet jednotkových nákladů s ohledem na odstavec 1“.

(133)

V souladu s výše uvedeným 52 odst. 2 vydal dne 24. prosince 2003 ministr financí nařízení o způsobu rozvrhování nákladů provozovatele poskytujícího všeobecné poštovní služby, které provádí čl. 14 odst. 3 směrnice.

(134)

Zprávy vydané vnitrostátním regulačním orgánem uvádějí, že podnik PP přiřazuje náklady přímo nebo nepřímo k nákladům na poskytnuté služby a provádí toto přidělování v souladu s nařízením ministra financí ze dne 24. prosince 2003 o způsobu rozvrhování nákladů provozovatele poskytujícího všeobecné poštovní služby. Vnitrostátní regulační orgán každoročně potvrdil, že náklady podniku PP byly přiděleny následovně:

(135)

Ačkoliv v roce 2006 bylo pouze […] nákladů považováno za přímé náklady, Komise nezjistila žádný důvod pro zpochybnění správného rozdělení nákladů na přímé a nepřímé náklady. Kontroly provedené vnitrostátním regulačním orgánem a auditory mimoto obsahovaly závěr, že „byla zavedena kontrola přímých nákladů a tato kontrola funguje účinně“.

(136)

Pokud jde o nepřímé náklady (viz oddíl „IV.2.1 Systém přiřazování nákladů“), Komise zastává názor, že klíče používané k přidělení jednotlivých hlavních kategorií nepřímých nákladů (tj. provozních nákladů, dopravních nákladů, nákladů na údržbu sítě a ostatních nepřímých nákladů) službám jsou přiměřené, ačkoliv je jejich počet omezený.

(137)

Zdá se například vhodné, že klíčem používaným k přidělení „provozních nákladů“ je „pracovní doba v minutách věnovaná poskytování konkrétních služeb“ (59) vzhledem ke skutečnosti, že je obtížné připsat na účty služeb přesně náklady na příjem, třídění a doručování zásilek v souvislosti s poskytováním jednotlivých služeb. Komise je informována o tom, že do účetního systému podniku PP bylo nedávno zavedeno zdokonalené rozdělování provozních nákladů spolu se zvýšením počtu klíčů, což by mělo zlepšit přesnost interních účetních informací.

(138)

Obdobně se klíč „hmotnost doručené poštovní zásilky“ jeví jako přijatelný pro rozdělení „dopravních nákladů“. Za účelem přidělení dopravních nákladů službám proto Komise přijímá předpoklad, na němž je tento klíč založen, že každý kilogram libovolné služby využívá položku nákladů, jakou je „doprava“, stejným způsobem.

(139)

Aby mohl podnik PP provést přidělení „ostatních nepřímých nákladů“ službám, musí shromažďovat údaje o i) hmotnosti doručených poštovních zásilek, ii) objemu/počtu doručených poštovních zásilek a iii) pracovní době potřebné pro provádění jednotlivých činností. Tyto statistické údaje jsou získávány pomocí „výsledků statistického výzkumu“ (60), „velikosti objemu služeb“ (61) a „výzkumu týkajícího se pracovní zátěže“ (62). Pokud jde o výzkum pracovní zátěže, tento se provádí jednou ročně během jednoho měsíce a zahrnuje všechny pošty, distribuční střediska a oblasti doručování. Proces poskytování jednotlivých služeb je rozdělen na velmi podrobné činnosti prováděné zaměstnanci podniku PP, pro něž je na základě tohoto výzkumu odhadnuta norma pracovní doby. Komise nemá důvod pochybovat o správnosti periodicity shromažďovaných údajů.

(140)

Přidělení „nákladů na údržbu sítě“ službám v závislosti na součtu i) přímých nákladů a ii) nepřímých provozních nákladů a iii) nepřímých dopravních nákladů, které již byly službám přiděleny, je sice přijatelné, zdá se však, že příčinná souvislost je podstatně menší než u výše uvedeného rozvrhování nákladů.

(141)

Vzhledem k povaze většiny výnosů dosažených podnikem PP je lze přímo připsat jednotlivým službám. Komise tudíž nezpochybňuje správnost přiřazení „výnosů z prodeje“ jednotlivým službám.

(142)

Polské orgány měly Komisi na její žádost (63) poskytnout rozdělení veškerých výsledků podle kategorií služeb (všeobecné služby v rozdělení na vyhrazené a nevyhrazené a jiné než všeobecné služby v rozdělení na poštovní, finanční a ostatní služby), jakož i vysvětlení metodiky používané k přiřazení těchto výsledků jednotlivým službám. Skutečnost, že požadované informace byly předloženy, prokazuje, že tyto interní účetní informace lze poskytnout na požadované úrovni podrobnosti. Komise nezjistila v metodice používané k přidělování „ostatních provozních výsledků“ (64), „mimořádných výsledků“ (65) a „finančních výsledků“ (66) jednotlivým skupinám služeb žádnou zjevnou chybu.

(143)

Komise rovněž podotýká, že významná část nákladů podniku PP je službám přiřazena pomocí metody úměrných veličin (přibližně […] veškerých nákladů bylo službám přiřazeno úměrně k předem přiděleným nákladům, zejména náklady náležející do kategorie „ostatní náklady“, tj. „obecné a správní náklady a náklady na rozvoj“, „prodejní náklady“ a „některé finanční náklady“ (67)). Je proto třeba vynaložit úsilí s cílem snížit pokud možno co nejvíce význam metody úměrných veličin ve způsobu výpočtu nákladů podniku PP v zájmu lepšího prokázání vztahu mezi náklady a službami. Metodika pro rozdělování je přijatelná, lze ji však zlepšit, jestliže použité klíče pro rozdělování zajistí pokud možno souvislost mezi náklady použitých zdrojů a službou, která byla pomocí těchto zdrojů vytvořena.

(144)

V tomto ohledu podnik PP Komisi informoval o pravidelném zavádění podrobných předpisů a postupů (68) a zdokonalených klíčů pro rozdělování s cílem lépe zohlednit příčinné souvislosti mezi jednotlivými druhy vzniklých nákladů a jejich přidělením jednotlivým službám v zájmu zlepšení přesnosti vnitřního účetního systému. Za stejným účelem podnik PP usiluje rovněž o plné zavedení výpočtu nákladů podle odvětví činnosti (metoda ABC – Activity Based Costing) do svého provozního účetnictví, což rozhodně zlepší sledovatelnost nákladů na provádění činností v rámci služeb.

(145)

Obdobně jsou pravidelně aktualizována zvláštní pravidla pro rozdělení nákladů na přímé a nepřímé náklady a rovněž pravidla pro výpočet klíčů pro rozdělování. V roce 2007 byl například zaveden postup pro kontrolu přímých nákladů (69) s cílem zavést jednoznačnější pravidla pro kontrolu jednoduchých přímých nákladů a společných přímých nákladů zaevidovaných na účtech služeb (70). Mimoto by skutečnost, že klíče pro rozdělování nepřímých nákladů jsou stanoveny na ústřední úrovni (71), měla přispět k zajištění jednotnějšího uplatňování těchto klíčů v celé společnosti. Ode dne 1. ledna 2007 jsou organizační jednotky podniku Poczta Polska, které vypočítávají klíče pro rozdělování, povinny poskytnout klíče účetnímu středisku. V tomto ohledu Komise potvrzuje zlepšení, k němuž došlo v kontrolním prostředí podniku PP, zejména co se týká kontrolních postupů v souvislosti s evidováním přímých a nepřímých nákladů.

(146)

Vnitrostátní regulační orgán vydává mimoto doporučení k odstranění některých jiných nedostatků (72), jež byly zjištěny při ročním ověřování. Podle polských orgánů již byla nebo brzy bude provedena řada doporučení vydaných v rámci ověření za rok 2005 a 2006 (73). Komise považuje za důležité, aby byla veškerá dosud neuzavřená doporučení provedena co nejdříve v zájmu zajištění důkladnějšího vnitřního systému účetních informací.

(147)

Na základě informací, které Polsko poskytlo ohledně používané metody rozvrhování nákladů, je Komise názoru, že podnik Poczta Polska používá klíče pro rozdělování s přiměřenou příčinnou souvislostí mezi náklady připsanými určité službě a zdrojem těchto nákladů. Komise mimoto uznává úsilí vynakládané podnikem PP s cílem i) posílit kontrolní prostředí v souvislosti s řídícími informacemi a ii) zdokonalit metody rozvrhování nákladů, které jsou základem pro budoucí výpočet vyrovnávací platby.

(148)

Jak však již bylo zmíněno v oddíle V.2.3.3, za účelem náležitého výpočtu čistého výsledku plnění závazku všeobecných poštovních služeb, jakož i výsledku mimo všeobecné poštovní služby, je nutno zajistit, aby nezůstaly nepřiděleny žádné náklady a výnosy a aby byly veškeré výsledky (74) (výnosy a náklady) přiměřeně přiřazeny jednotlivým vyhrazeným a nevyhrazeným službám v rámci všeobecných poštovních služeb a jiných služeb.

(149)

Podle 52 odst. 3 poštovního zákona musí provozovatel poskytující všeobecné poštovní služby předložit předsedovi UKE každoročně prohlášení o shodě s požadavky, jež jsou uvedeny v odst. 1, a to do 31. března každého roku za předchozí rok. Předseda UKE je mimoto podle 52 odst. 4 povinen ověřit soulad s požadavky, jež jsou uvedeny v odst. 1 a 2 tohoto zákona.

(150)

Podle 52 odst. 6 poštovního zákona je „veřejný provozovatel povinen předložit předsedovi UKE nejpozději do dne 31. července každého roku za předchozí rok finanční výkaz ověřený auditorem, a to v rozsahu odpovídajícím zákonu ze dne 29. září 1994 o účetnictví (Sbírka zákonů z roku 2002 č. 76, položka 694 a z roku 2003 č. 60, položka 535) a v souladu s odst. 1 a 2“.

(151)

Jak bylo uvedeno výše, Komise obdržela podrobné zprávy vypracovávané každoročně vnitrostátním regulačním orgánem ve spolupráci s nezávislým auditorem ohledně splnění požadavků týkajících se vedení oddělených účtů a rozvrhování nákladů. V těchto zprávách byl obsažen závěr, že vnitřní účetnictví podniku PP je založeno na obecně přijatelných účetních zásadách, a je tudíž vhodné pro vyčíslení mimořádných nákladů na všeobecné poštovní služby, které byly tomuto podniku svěřeny, v souladu s čl. 14 odst. 3 poštovní směrnice.

(152)

Vzhledem ke skutečnosti, že analytické účetnictví je prováděno v rámci celkového účetnictví, je důležité, aby bylo přezkoumáno rovněž celkové účetnictví. Finanční výkazy podniku PP jsou každoročně podrobeny nezávislému auditu (viz oddíl V.2.3.1). Auditor mimoto dohlíží rovněž na soulad účetních záznamů s podrobnými požadavky obsaženými v poštovním zákoně (tj. 52).

(153)

Avšak skutečnost, že výroční zprávy vydávané UKE ve spolupráci s nezávislou auditorskou společností vždy uváděly, že rozsah nezávislého ročního ověření je omezen na posouzení, „nakolik veřejný provozovatel splnil požadavky vyplývající z 52 poštovního zákona a nařízení, a toto je omezeno pouze na ověření určitých druhů nákladů“ (75), prokazuje, že přijatá ujednání, která vyloučí vyplacení jakékoli nadměrné vyrovnávací platby, nepostačují, nejsou-li zavedena nápravná opatření uvedená v oddíle V.2.3.3. Komise považuje rozsah tohoto ověření za příliš omezený, než aby bylo náležitě zaručeno splnění cíle ověření, tj. zajistit, aby nedošlo k žádné nadměrné vyrovnávací platbě (viz bod 20 rámce a 52.a poštovního zákona (76)).

(154)

Jak již bylo uvedeno v oddíle V.2.2, Komise považuje za nezbytné zahrnout do rámce ročního ověření „ostatní provozní výnosy“, „ostatní provozní náklady“, „finanční výnosy“, „finanční náklady“ a „mimořádné výsledky“, jakož i „výnosy z prodeje“.

(155)

Závěrem je Komise toho názoru, že by se rozsah ověření účetní závěrky měl rozšířit tak, aby bylo zajištěno zohlednění všech kategorií nákladů a výnosů, které jsou důležité pro výpočet částky vyrovnávací platby.

(156)

Podle prognózy společnosti (viz údaje níže) se očekává, že podniku PP nevzniknou čisté ztráty z plnění závazku veřejné služby ani v dalších letech doby platnosti režimu (podrobnější informace viz příloha č. 3). Na základě dotyčného režimu se proto v období 2009–2011 nepředpokládá žádná vyrovnávací platba.

Tabulka 2

(157)

Jak bylo uvedeno výše, čistý přebytek, jehož podnik PP dosahuje u všeobecných poštovních služeb, se každý rok trvale snižuje. Navzdory této současné tendenci však podnik PP v nadcházejících letech doby platnosti režimu předpokládá trvalé zlepšování tohoto finančního výsledku. Důvody objasňující změnu tendence jsou založeny na zavedení programu optimalizace nákladů na konci roku 2008, který by měl vést k úsporám nákladů a následně k postupnému zlepšování finančních výsledků podniku PP. Tento program se zaměřil nejen na oblast služeb obecného hospodářského zájmu, nýbrž rovněž na oblast obchodních služeb podniku PP nespadajících do služeb obecného hospodářského zájmu, některé služby poskytované v rámci ztrátové vedlejší činnosti nebudou například v budoucnu nabízeny. Některá opatření měla mimoto zvýšit výnosy jak v rámci služeb obecného hospodářského zájmu, tak mimo tyto služby, například prodej nepotřebných nemovitostí, modernizace některých finančních služeb ke zvýšení konkurenceschopnosti podniku PP atd.

(158)

Hlavní předpoklady použité při výpočtu údajů obsažených v prognóze jsou založeny na parametrech jako očekávaný stupeň změny organizační struktury, výše cen jednotlivých poštovních služeb, výkyvy mzdových a jiných nákladů, počet zaměstnanců nebo makroekonomické ukazatele (růst HDP, míra nezaměstnanosti, míra inflace, směnný kurz EUR/PLN a USD/PLN).

(159)

Jak již bylo uvedeno výše, ačkoli by podnik mohl v souladu s rámcem „požívat přiměřeného zisku“, polské orgány Komisi sdělily, že podle platných vnitrostátních právních předpisů obdrží podnik PP vyrovnávací platbu pouze za ztráty, které vznikly v souvislosti s poskytováním všeobecných poštovních služeb. Výše vyrovnávací platby proto nebude zahrnovat přiměřený zisk, což do budoucna představuje další záruku, že nedojde k nadměrné vyrovnávací platbě.

(160)

Komise nemá důvod zpochybnit předpoklady přijaté při výpočtu nákladů a výnosů pro zbývající roky platnosti režimu. Kontrolní prostředí podniku PP se mimoto pravidelně zlepšuje a vnitřní účetní systém poskytuje další záruku správného přidělení výsledků službám obecného hospodářského zájmu a ostatním službám.

(161)

Jelikož podnik PP hodlá brzy zavést nový model výpočtu nákladů podle odvětví činnosti (metoda ABC), Komise požaduje, aby byla informována do tří měsíců od zavedení tohoto modelu nebo jiných významných změn vnitřního účetního systému podniku PP.

(162)

Polsko Komisi původně požádalo, aby šetření prodloužila až do roku 2012. Avšak vzhledem ke skutečnosti, že platnost stávajících pravidel pro posuzování slučitelnosti vyrovnávací platby za závazek veřejné služby, tj. „rámce Společenství pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby“, v roce 2011 skončí, polské orgány souhlasily se schválením režimu do roku 2011.

(163)

Na základě výše uvedených skutečností vyvozuje Komise závěr, že pokud bude v období 2006–2011 vyplacena vyrovnávací platba za závazek veřejné služby v souladu s posuzovaným režimem, tato vyrovnávací platba bude představovat státní podporu podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, která je slučitelná podle čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, jsou-li splněny níže uvedené podmínky.

(164)

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že režim splňuje požadavky stanovené v rámci, aby jej Komise mohla považovat za slučitelný režim, jsou-li splněny tyto podmínky: 1. Polsko by mělo zlepšit stanovení ukazatelů pro výpočet, kontrolu a přezkoumání vyrovnávací platby, aby bylo zajištěno přiřazení veškerých výsledků službám podle schválené metodiky; 2. Polsko by mělo zlepšit ujednání, která vyloučí vyplacení jakékoli nadměrné vyrovnávací platby a zajistí navrácení nadměrné vyrovnávací platby, která již byla vyplacena, aby bylo zajištěno zohlednění výsledků relevantních pro výpočet vyrovnávací platby a použití vhodných ujednání týkajících se navracení nadměrné vyrovnávací platby, a 3. Polsko zajistí, aby nová metoda přiřazování nákladů byla nadále v souladu s pravidly stanovenými v článku 14 směrnice 97/67/ES, a v této souvislosti by mělo Komisi informovat do tří měsíců od zavedení jakékoli významné změny vnitřního účetního systému podniku PP,