21.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 336/43


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 17. listopadu 2010

o státní podpoře C 1/10 – Belgie týkající se podpory na pokrytí nákladů spojených s odklizením a neškodným odstraněním uhynulých hospodářských zvířat ze zemědělských podniků ve valonském regionu

(oznámeno pod číslem K(2010) 7263)

(Pouze francouzské a nizozemské znění je závazné)

(2010/789/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 108 odst. 2 první pododstavec této smlouvy (1),

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody (2),

poté, co vyzvala zúčastněné strany, aby v souladu s uvedenými články podaly připomínky (3),

vzhledem k těmto důvodům:

I.   POSTUP

(1)

Komise rozhodla na základě stížnosti předložené dne 23. dubna 2007, že zahájí vyšetřovací řízení v souvislosti s tvrzeními, že Belgie udělila státní podpory na pokrytí nákladů spojených s odklizením a neškodným odstraněním uhynulých hospodářských zvířat ze zemědělských podniků ve valonském regionu.

(2)

Dne 2. července 2007 Komise zaslala belgickým orgánům dopis s žádostí o poskytnutí informací o sporném opatření. Belgické orgány poskytly informace dopisem ze dne 27. července 2007, zaevidovaným dne 3. srpna 2007. Na žádost příslušných belgických orgánů se dne 21. srpna 2007 konalo technické zasedání. V návaznosti na toto zasedání poskytly belgické orgány dne 4. října 2007 k předmětnému případu doplňující informace.

(3)

Dopisem ze dne 10. září 2007 útvary Komise Belgii informovaly, že tento režim podpor byl zapsán do seznamu neoznámených podpor pod číslem NN 56/2007, jelikož část finančních prostředků již zjevně byla vyplacena.

(4)

Na žádost příslušných belgických orgánů se dne 12. října 2007 konalo druhé technické zasedání.

(5)

Dopisem ze dne 25. října 2007 útvary Komise vyzvaly belgické orgány k poskytnutí podrobnějších informací. Vzhledem k tomu, že útvary Komise neobdržely ve stanovené lhůtě žádnou odpověď, zaslaly dne 21. prosince 2007 belgickým orgánům upomínku, ve které jim pro zaslání odpovědi poskytly novou lhůtu.

(6)

Poté, co útvary Komise neobdržely ve stanovené lhůtě žádnou odpověď na první upomínku, zaslaly dne 4. června 2008 belgickým orgánům novou upomínku s upozorněním, že v případě nedodržení nové lhůty pro zaslání odpovědi stanovené na čtyři týdny může Komise vydat příkaz k poskytnutí informací podle čl. 10 odst. 2 a 3 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (4). Tato lhůta vypršela dne 4. července 2008. Komise proto dne 1. října 2008 přijala rozhodnutí, kterým belgické orgány vyzvala, aby požadované informace poskytly. V uvedeném rozhodnutí Komise požádala belgické orgány, aby jí mimo jiné předložily informační listy stanovené nařízením Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (5), za účelem posouzení podpor poskytnutých po 31. lednu 2007.

(7)

Belgické orgány konečně odpověděly dopisem ze dne 27. listopadu 2008 a dne 5. prosince 2008 zaslaly doplňující informace. Informační listy požadované rozhodnutím Komise ze dne 1. října 2008 však neposkytly.

(8)

Dne 27. ledna 2009 Komise zaslala belgickým orgánům žádost o poskytnutí dodatečných informací. Belgické orgány odpověděly na tuto žádost dopisem ze dne 16. března 2009, zaevidovaným dne 19. března 2009.

(9)

Dopisem ze dne 14. ledna 2010 Komise informovala Belgii o svém rozhodnutí zahájit proti oznámené podpoře řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“). Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 15. července 2010. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby k předmětnému opatření podaly připomínky. Žádná třetí zúčastněná strana připomínky nepodala.

(10)

Dopisem ze dne 19. února 2010 belgické orgány požádaly o prodloužení lhůty pro zaslání odpovědi, kterou stanovila Komise v dopise ze dne 14. ledna 2010, o další měsíc. Dopisem ze dne 5. března 2010 Komise žádosti o poskytnutí dodatečné jednoměsíční lhůty pro zaslání odpovědi vyhověla. V dopise ze dne 12. března 2010 belgické orgány reagovaly na rozhodnutí o zahájení řízení.

II.   SOUVISLOSTI

II.1.   Rozhodnutí Komise – věc č. NN 48/2003

(11)

V průběhu šetření Komise se jednoznačně ukázalo, že stížnost se týká provádění režimu podpor schváleného Komisí dne 26. listopadu 2003 ve věci státní podpory č. NN 48/2003 (ex N 157/2003) s názvem „Správa odklizení a neškodného odstranění uhynulých hospodářských zvířat ze zemědělských podniků ve valonském regionu“. Tento případ se týkal režimu oznámeného belgickými orgány, v jehož rámci belgický stát poskytoval podporu zemědělským podnikům formou dotovaných služeb, která pokrývala veškeré náklady na odklizení, uchování, zpracování a neškodné odstranění uhynulých hospodářských zvířat.

(12)

Aby mohlo být přijato rozhodnutí o schválení účetní závěrky a s ohledem na pokyny Společenství týkající se státní podpory na testy TSE, uhynulá zvířata a odpady z jatek (dále jen „pokyny TSE“) (6), které měly bezprostředně, tj. dne 1. ledna 2004, vstoupit v platnost, se belgické orgány zavázaly, že provedou v režimu určité úpravy. Tyto úpravy byly nezbytné pro dodržení podmínek uvedených v pokynech TSE, a zejména odstavce 29 těchto pokynů. Tento odstavec stanoví, že členské státy mohou poskytnout státní podporu až do výše 100 % nákladů na odklizení uhynulých hospodářských zvířat a 75 % nákladů na neškodné odstranění kadáverů. Oznámený belgický režim nebyl s tímto ustanovením v souladu, neboť stanovil, že je možno poskytnout podporu ve výši 100 % nákladů na neškodné odstranění kadáverů.

(13)

Vzhledem ke skutečnostem uvedeným v 11. a 12. bodě odůvodnění se belgické orgány zavázaly upravit svůj režim podpor (viz 33. a 34. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ve věci č. NN 48/2003) takovým způsobem, aby od 1. ledna 2004 byly podpory určené na uhrazení nákladů spojených s neškodným odstraněním kadáverů vypláceny maximálně do výše 75 %, a nikoli 100 %. Belgické orgány se rovněž zavázaly zaslat Komisi nejpozději do poloviny prosince 2003 důkazy o tom, že v režimu podpor byly provedeny nezbytné změny.

(14)

Na základě těchto závazků Komise uvedený režim schválila na dobu pěti let počínaje dnem 31. ledna 2002. Toto období tudíž skončilo dnem 31. ledna 2007.

II.2.   Stížnost

(15)

Dne 23. dubna 2007 obdržela Komise stížnost, v níž se tvrdí, že belgické orgány porušují pokyny TSE tím, že nadále poskytují podporu až do výše 100 % nákladů, a to jak na odklizení uhynulých hospodářských zvířat, tak na neškodné odstranění kadáverů.

III.   PODROBNÝ POPIS OPATŘENÍ

(16)

Předmětný režim podpor se týká regionálního opatření na pokrytí veškerých nákladů na služby spojené s odklizením, přepravou, uchováním, zpracováním a neškodným odstraněním uhynulých hospodářských zvířat ze zemědělských podniků ve valonském regionu.

(17)

Organizace a řízení likvidace kadáverů ze zmíněných podniků byly prováděny formou veřejné zakázky na služby přidělované regionálními orgány. Na základě veřejného nabídkového řízení, které bylo vyhlášeno na úrovni Evropské unie formou oznámení veřejné zakázky na služby (7), byla tato zakázka přidělena dne 31. ledna 2002 společnosti S.A. RENDAC-UDES. Dotčená smlouva byla rozdělena do tří samostatných částí odpovídajících jednotlivým službám, které měly být poskytovány:

sběr kadáverů uhynulých zvířat v zemědělských podnicích a jejich svoz do zpracovatelského závodu, pokud možno s využitím sběrného střediska nebo meziskladu,

zpracování zvířecích kadáverů, jejichž veškeré části se považují za specifikovaný rizikový materiál, a přeprava odpadu ze zpracovatelského závodu do spaloven a

úplné zničení odpadu vzniklého při zpracování v zařízeních určených k tomuto účelu.

(18)

Společnost S.A. RENDAC-UDES byla jediným subjektem, který podal nabídku v rámci tohoto nabídkového řízení, a to pro všechny tři části. Zakázka byla tedy přidělena této společnosti dne 31. ledna 2002 na dobu pěti let. Podle informací belgických orgánů byla platnost smlouvy prodloužena nejméně čtyřikrát: do 31. prosince 2007, do 31. prosince 2008, do 30. června 2009 a naposledy až do budoucího provedení nové veřejné zakázky, která by podle belgických orgánů měla být přidělena ve třetím čtvrtletí roku 2010.

(19)

Dotčený režim podpor stanoví poskytnutí podpory zemědělcům. Belgické orgány potvrdily, že ačkoliv byla podpora na náklady na služby poskytované zemědělcům přidělena přímo společnosti S.A. RENDAC-UDEC jakožto poskytovateli služeb, byla vlastně poskytována zemědělcům na pokrytí veškerých nákladů na různé činnosti spojené se sběrem, přepravou, uchováním, zpracováním a odstraněním, které by museli hradit sami, pokud by režim podpor neexistoval. Belgické orgány rovněž uvedly, že částky vyplacené přímo společnosti S.A. RENDAC-UDES za služby poskytnuté zemědělcům odpovídaly naprosto a výlučně tržním cenám poskytnutých služeb.

(20)

Valonský úřad pro odpady při regionálním ministerstvu životního prostředí byl pověřen platbami faktur společnosti S.A. RENDAC-UDES, které byly vystavovány částečně na základě paušálu a částečně na základě tabulkových cen.

(21)

V rámci přezkumu ve věci č. NN 48/2003 belgické orgány potvrdily, že režim se vztahuje pouze na uhynulá zvířata ze zemědělských podniků ve valonském regionu. Nevztahuje se na zvířecí kadávery z trhů s dobytkem a jatek.

IV.   ROZHODNUTÍ KOMISE ZE DNE 13. LEDNA 2010

(22)

Ve svém rozhodnutí o zahájení vyšetřovacího řízení ze dne 13. ledna 2010 Komise vyjádřila pochybnosti o slučitelnosti tohoto režimu podpory s pravidly pro státní podpory Evropské unie. Komise konkrétně dospěla k závěru, že opatření dotčeného režimu podpor na pokrytí více než 75 % nákladů na neškodné odstranění kadáverů mohou být považována za neslučitelná s vnitřním trhem na základě pokynů TSE a pokynů Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období 2007–2013 (dále jen „pokyny na období 2007–2013“) (8).

(23)

Kromě toho s ohledem na skutečnost, že Komise schválila režim podpor pro období do 31. ledna 2007 na základě závazků belgických orgánů, které měly upravit režim tak, aby počínaje dnem 1. ledna 2004 vyhovoval podmínkám pokynů TSE, a vzhledem k tomu, že tyto závazky nebyly uvedenými orgány splněny, Komise dospěla k závěru, že v případě podpory na pokrytí více než 75 % nákladů na neškodné odstranění kadáverů se jedná o zneužití podpory.

(24)

Proto v souladu s čl. 4 odst. 4 nařízení (ES) č. 659/1999 a ve spojení s článkem 16 téhož nařízení, který se týká zneužití podpory, se Komise rozhodla zahájit formální vyšetřovací řízení a vyzvala Belgii, aby předložila své připomínky.

V.   PŘIPOMÍNKY BELGIE

(25)

Ve své odpovědi ze dne 12. března 2010 Belgie informovala Komisi, že hodlá přijmout nezbytná opatření za účelem zadání nové veřejné zakázky na služby. Podle belgických orgánů měly být zvláštní zadávací podmínky, kterými se má nová veřejná zakázka na služby řídit, dokončeny nejpozději do 15. dubna 2010 a veřejná zakázka měla být zadána do třetího čtvrtletí roku 2010. Mezitím belgické orgány informovaly, že smlouva o veřejné zakázce na služby uzavřená dne 31. ledna 2002 byla prodloužena dodatkem za stejných podmínek, které platily v době přidělení zakázky dne 31. ledna 2002.

(26)

Kromě toho belgické orgány prohlásily, že i) valonský region požádá o uplatnění zásady de minimis, aby uvedl do souladu s předpisy postavení zemědělců v období od 1. ledna 2004 do 30. června 2008, a že ii) v maximální lhůtě tří měsíců vybere od jednotlivých zemědělců částku odpovídající 25 % nákladů na zpracování a neškodné odstranění uhynulých zvířat za období od 1. července 2008 do dne, kdy příští veřejná zakázka vstoupí v platnost.

(27)

Belgické orgány v neposlední řadě informovaly Komisi, že na základě nařízení Komise (ES) č. 1860/2004 ze dne 6. října 2004 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis v zemědělském odvětví (9) budou vyžadovat navrácení částek podpor de minimis přesahujících úroveň 3 000 EUR za období 3 let. Belgické orgány rovněž uvedly, že maximální způsobilou částku 3 000 EUR údajně překročilo 58 zemědělců.

VI.   POSOUZENÍ OPATŘENÍ

VI.1.   Existence podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU

(28)

Podle čl. 107 odst. 1 SFEU podpory poskytované v jakékoli formě členským státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem.

(29)

Pokud jde o podporu pro zemědělce, jsou tyto podmínky jsou v předmětném případě splněny. Předmětná podpora je poskytována veřejnými orgány valonského regionu a zvýhodňuje zemědělce valonského regionu tím, že je zbavuje nákladů spojených s odklizením a neškodným odstraněním kadáverů, které by měli za normálních okolností nést.

(30)

Podle judikatury Soudního dvora Evropské unie samotná skutečnost, že konkurenceschopnost určitého podniku by byla posílena vůči soutěžícím podnikům získáním hospodářské výhody, kterou by jinak při svém běžném podnikání nezískal, poukazuje na riziko narušení hospodářské soutěže (10).

(31)

Podpora poskytnutá nějakému podniku může negativně ovlivnit obchod mezi členskými státy, pokud podnik působí na trhu, který je otevřen obchodu v rámci Evropské unie (11). V dotčeném odvětví existuje rozsáhlý obchodní styk v rámci Evropské unie. Toto opatření proto může obchod mezi členskými státy ovlivnit.

(32)

Z výše uvedeného jasně vyplývá, že podmínky čl. 107 odst. 1 SFEU jsou splněny, s výjimkou podpor, které spadají do oblasti právních předpisů týkajících se podpor de minimis.

VI.1.1   Právní předpisy týkající se podpor de minimis

(33)

Belgické orgány několikrát opakovaně tvrdily, že uplatňovaly pravidla de minimis platná pro zemědělské odvětví. Příslušnými právními předpisy platnými v době poskytnutí podpory jsou nařízení (ES) č. 1860/2004 a nařízení Komise (ES) č. 1535/2007 ze dne 20. prosince 2007 o použití článků 87 a 88 Smlouvy ES na podporu de minimis v produkčním odvětví zemědělských produktů (12), kterým bylo nařízení (ES) č. 1860/2004 zrušeno.

(34)

Podpory, které splňují podmínky pro uplatnění nařízení (ES) č. 1860/2004 nebo nařízení (ES) č. 1535/2007, se považují za podpory, které nesplňují všechna kritéria čl. 107 odst. 1 SFEU.

(35)

Je nicméně třeba upřesnit, že v souladu s čl. 3 odst. 7 nařízení (ES) č. 1535/2007 podporu de minimis nelze kumulovat se státní podporou na tytéž způsobilé výdaje, pokud v důsledku této kumulace míra podpory přesahuje úroveň stanovenou právními předpisy Evropské unie pro zvláštní okolnosti každého případu. Uvedené ustanovení se použije v tomto případě: nelze kumulovat podporu de minimis (která by představovala 25 % nákladů spojených s neškodným odstraněním kadáverů, které by měli nést zemědělci) se zbývajícími 75 %, které podle právních předpisů Evropské unie (bod 133 pokynů na období 2007–2013 ve spojení s čl. 16 odst. 1 písm. d) nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na státní podporu pro malé a střední podniky působící v produkci zemědělských produktů a o změně nařízení (ES) č. 70/2001 (13)) mohou být považovány za slučitelné s čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU.

(36)

Zdá se však, že v rámci režimu zavedeného nařízením (ES) č. 1860/2004 taková kumulace podpory de minimis a částek odpovídajících 75 % nákladů spojených s neškodným odstraněním kadáverů nebyla vyloučena. To lze vyvodit ze 7. bodu odůvodnění nařízení (ES) č. 1860/2004, který stanoví, že „pravidlem de minimis není dotčena možnost podniku získat na stejný projekt státní podporu, pokud ji Komise schválí nebo pokud spadá do působnosti nařízení o skupinových výjimkách.“ Musí být dodrženy podmínky použitelnosti nařízení, a zejména maximální hranice podpory ve výši 3 000 EUR, aby na žádnou podporu přesahující hranici 3 000 EUR – a to na celou částku této podpory – nebylo možné uplatnit výhody nařízení (ES) č. 1860/2004. V souladu s čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 1535/2007 by taková kumulace měla být možná až po dobu šesti měsíců po vstupu uvedeného nařízení v platnost, tj. do 30. června 2008. Po tomto datu se použijí ustanovení nařízení (ES) č. 1535/2007.

VI.2.   Zákonnost podpory

(37)

Režim podpory schválený Komisí pod číslem NN 48/2003 byl oznámen a schválen na období od 31. ledna 2003 do 31. ledna 2007. Komise však zjistila, že Belgie pokračovala v provádění režimu i po 1. únoru 2007, aniž by o tom v souladu s čl. 108 odst. 3 SFEU Komisi informovala. Tento režim podpor se proto po 1. únoru 2007 stal protiprávní státní podporou.

VI.3.   Slučitelnost podpory

(38)

V souladu s čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU mohou být za slučitelné s vnitřním trhem považovány podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.

(39)

Předmětný režim se týká podpory formou dotovaných služeb, která pokrývá veškeré náklady na služby spojené s odklizením, přepravou, zpracováním a neškodným odstraněním uhynulých hospodářských zvířat ze zemědělských podniků ve valonském regionu.

(40)

Pokud jde o období mezi 31. lednem 2002 a 31. prosincem 2003, rozhodnutí Komise ve věci č. NN 48/2003 stanovilo, že na předmětný režim lze použít odchylku ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU. Pokud však jde o období po 1. lednu 2004, belgické orgány se (jak bylo vysvětleno výše) zavázaly ke změně oznámeného režimu státních podpor za účelem jeho uvedení do souladu s pokyny TSE ve znění platném od 1. ledna 2004. Belgické orgány měly zejména zajistit, aby podpora pokrývala pouze 75 % nákladů na neškodné odstranění kadáverů (přičemž zbývající náklady měly nést sami zemědělci), a nejpozději do poloviny prosince 2003 doložit Komisi, že v režimu podpor byly provedeny nezbytné změny.

(41)

Tento požadavek ukládaly pokyny TSE, které byly v té době platným právním předpisem. V bodě 29 pokynů TSE se stanoví:

„29.

Počínaje dnem 1. ledna 2004 mohou členské státy poskytnout státní podporu až do výše 100 % nákladů na odklizení uhynulých hospodářských zvířat určených k odstranění a až do výše 75 % nákladů na neškodné odstranění těchto kadáverů; […].“

(42)

Body 30 a 31 pokynů TSE stanovily výjimky z pravidla, podle něhož podpora může pokrývat náklady na neškodné odstranění uhynulých hospodářských zvířat pouze do výše 75 %:

„30.

Odchylně mohou členské státy poskytnout státní podporu až do výše 100 % nákladů na odklizení a neškodné odstranění kadáverů, pokud se podpora financuje poplatky nebo povinnými příspěvky určenými pro financování neškodného odstranění takových kadáverů, jestliže jsou takové poplatky nebo příspěvky omezeny na odvětví masa a přímo ukládány v tomto odvětví.

31.

Členské státy mohou poskytovat státní podporu až do výše 100 % nákladů na odklizení a neškodné odstranění uhynulých hospodářských zvířat v případech, kdy existuje povinnost provést na dotčených uhynulých hospodářských zvířatech testy na TSE. “

(43)

Je třeba poznamenat, že během přezkumu ve věci č. NN 48/2003 belgické orgány nikdy neuvedly, že by bylo možné uplatnit některou z těchto dvou výjimek.

(44)

Pokyny TSE byly zrušeny dne 1. ledna 2007, jak stanovil odst. 194 písm. c) pokynů na období 2007–2013. V souladu s odstavcem 134 pokynů na období 2007–2013 Komise prohlašuje státní podpory týkající se testů TSE a uhynulých hospodářských zvířat za slučitelné s čl. 108 odst. 3 písm. c) SFEU, pokud splňují všechny podmínky článku 16 nařízení (ES) č. 1857/2006.

(45)

Článek 16 nařízení (ES) č. 1857/2006 nemění podstatu hodnocení podpory na odklizení a neškodné odstranění uhynulých hospodářských zvířat. Stejně jako pokyny TSE toto nařízení v čl. 16 odst. 1 písm. d) stanoví, že podpory až do 100 % nákladů na odklizení mrtvých hospodářských zvířat a 75 % nákladů na neškodné odstranění těchto kadáverů jsou považovány za slučitelné s vnitřním trhem. Ustanovení čl. 16 odst. 1 písm. e) a f) přebírají možnost odchýlit se od maximální hranice 75 % a zvýšit míru podpory na 100 % v těchto případech: i) pokud se podpora financuje poplatky nebo povinnými příspěvky určenými pro financování neškodného odstranění takových kadáverů, jestliže jsou takové poplatky nebo příspěvky omezeny na odvětví masa a přímo ukládány v odvětví masa; nebo ii) v případech, kdy existuje povinnost provést na dotyčných mrtvých hospodářských zvířatech testy na TSE.

(46)

Vzhledem k tomu, že nové právní předpisy (pokyny na období 2007–2013 a nařízení (ES) č. 1857/2006) podstatu situace oproti starším právním předpisům (pokyny TSE) nezměnily, hodnocení předmětného případu z hlediska platných pravidel Evropské unie by mělo být stejné pro celé dotčené období (tj. od 1. ledna 2004 do současnosti).

(47)

Jak již bylo zdůrazněno, belgické orgány se v rámci přezkumu ve věci č. NN 48/2003 zavázaly upravit svůj režim podpor tak, aby od 1. ledna 2004 podpory určené na pokrytí nákladů spojených s neškodným odstraněním kadáverů nepřesahovaly 75 % uvedených nákladů. V průběhu přezkumu předmětného případu však belgické orgány dosud nevyvrátily skutečnost, že režim státních podpor nebyl změněn způsobem, k němuž se zavázaly.

(48)

Kromě toho belgické orgány v této věci opakovaně tvrdily (např. v dopise ze dne 27. listopadu 2008), že ve skutečnosti lze uplatnit druhou z výjimek uvedených v 42. bodě odůvodnění a že podpora může pokrývat až 100 % nákladů spojených s neškodným odstraněním kadáverů. Podle jejich názoru je výjimka odůvodněna tím, že existovala povinnost provést na všech uhynulých hospodářských zvířatech testy na TSE (bod 31 pokynů TSE a čl. 16 odst. 1 písm. f) nařízení (ES) č. 1857/2006). Toto tvrzení však nebylo podloženo žádným důkazem.

(49)

Hlavní argument, který Belgie na podporu svého tvrzení uvedla, je ten, že je povinna tyto testy provádět v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (14). Tento argument však nelze přijmout. Na základě uvedeného nařízení mají totiž valonské orgány povinnost provádět testy TSE na mrtvých hospodářských zvířatech takto:

v období od 1. července 2001 do 31. prosince 2008 u veškerého skotu staršího 24 měsíců a uhynulého v zemědělském podniku a

od 1. ledna 2009 u veškerého skotu staršího 48 měsíců a uhynulého v zemědělském podniku. Členský stát se však může rozhodnout provádět testy i nadále na mladším skotu, jehož stáří se pohybuje mezi 24 až 48 měsíci.

(50)

V důsledku toho se povinnost provádět testy vztahuje pouze na zvířata určitého stáří (24 měsíců pro období od 1. července 2001 do 31. prosince 2008 a 48 měsíců po tomto datu). A co je ještě důležitější, tato povinnost se vztahuje pouze na skot. Na zvířatech jiných druhů uhynulých v hospodářství (prasatech, koních, drůbeži atd.) se testy na TSE povinně provádět nemusí. Z informací poskytnutých belgickými orgány (dopisem ze dne 27. listopadu 2008) vyplývá, že na množství kadáverů, kterých by se případně mohla týkat tato výjimka v souladu s nařízením (ES) č. 999/2001, připadá méně než 20–25 % celkových nákladů vynaložených v souvislosti s uhynulými hospodářskými zvířaty, s nimiž bylo nakládáno v rámci smlouvy o poskytování služeb. Proto lze za slučitelné prohlásit pouze ty podpory, které souvisejí výhradně s povinností provádět testy na TSE podle nařízení č. 999/2001, a to za předpokladu, že je možné tyto náklady přesně určit.

(51)

Komise také konstatuje, že první výjimka, která umožňuje pokrytí nákladů na odklizení a neškodné odstranění kadáverů až do výše 100 % prostřednictvím povinných poplatků a příspěvků v odvětví masa, není v předmětném případě použitelná. Belgické orgány se použitelnosti uvedené výjimky nikdy nedovolávaly a ani v tomto ohledu neposkytly žádný důkaz.

(52)

Vzhledem k výše uvedenému Komise dospěla k závěru, že opatření dotčeného režimu podpor určená k pokrytí více než 75 % nákladů na neškodné odstranění kadáverů nejsou slučitelná s vnitřním trhem na základě pokynů TSE ani pokynů na období 2007–2013, s výjimkou nákladů přímo spojených s prováděním testů na TSE u kadaváreů těch zvířat, u kterých je to povinné.

(53)

Kromě toho s ohledem na skutečnost, že Komise schválila režimy podpor na období do 31. ledna 2007 na základě závazků belgických orgánů, které měly upravit režim tak, aby počínaje dnem 1. ledna 2004 vyhovoval podmínkám stanoveným pokyny TSE, a vzhledem k tomu, že tyto závazky nebyly uvedenými orgány splněny, Komise dospěla k závěru, že v případě podpory určené na pokrytí více než 75 % nákladů na neškodné odstranění kadáverů se jednalo o zneužití podpory, přinejmenším v případě podpor, které nebyly určeny ke kompenzaci povinnosti provádět testy TSE.

(54)

V souladu s čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 659/1999 platí, že pokud je protiprávně poskytnutá státní podpora neslučitelná s vnitřním trhem, musí příjemce podporu navrátit. Cíle je dosaženo, jakmile je dotčená podpora případně navýšená o úroky z prodlení navrácena příjemci, tedy podniky, které z ní měly skutečný prospěch.

(55)

Toto rozhodnutí musí být provedeno okamžitě, zejména pokud jde o navrácení veškerých jednotlivých podpor poskytnutých v rámci tohoto režimu podpory, s výjimkou těch, které byly přiděleny na zvláštní projekty a které v době poskytnutí těchto podpor splňovaly všechny podmínky stanovené v nařízení de minimis či podmínky výjimky uplatnitelné na základě článků 1 a 2 nařízení Rady (ES) č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití článků 92 a 93 Smlouvy o založení Evropského společenství na určité kategorie horizontální státní podpory (15) nebo podmínky stanovené v režimu podpor schváleného Komisí.

VII.   ZÁVĚRY

(56)

Komise konstatuje, že Belgie provedla předmětnou podporu protiprávně v rozporu s čl. 108 odst. 3 SFEU. Vzhledem k tomu, že podpora je částečně neslučitelná s vnitřním trhem, Belgie musí tuto podporu zrušit a zajistit, aby příjemci navrátili protiprávně vyplacené částky;

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.   Režim podpor, který Belgie poskytla ve prospěch zemědělců ve valonském regionu a který je určen na pokrytí nákladů spojených s odklizením a neškodným odstraněním kadáverů uhynulých hospodářských zvířat ze zemědělských podniků ve valonském regionu, je částečně neslučitelný s vnitřním trhem.

2.   Pouze část podpory určená výhradně na vyrovnání povinnosti zemědělců provádět testy na TSE v souladu s nařízením č. 999/2001 je s vnitřním trhem slučitelná za předpokladu, že je možné tyto náklady přesně vyčíslit.

Článek 2

Belgie zruší režim podpor uvedený v článku 1.

Článek 3

Jednotlivé částky poskytnuté v rámci režimu podpor uvedeného v článku 1 tohoto rozhodnutí nepředstavují podpory ve smyslu Smlouvy, pokud v době svého poskytnutí splňovaly podmínky stanovené v nařízení přijatém podle článku 2 nařízení (ES) č. 994/98, které bylo v té době použitelné.

Článek 4

Jednotlivé podpory poskytnuté v rámci režimu uvedeného v článku 1 tohoto rozhodnutí, které v době svého poskytnutí splňovaly podmínky stanovené v nařízení přijatém podle článku 1 nařízení (ES) č. 994/98 nebo v jakémkoli jiném schváleném režimu podpor, jsou slučitelné s vnitřním trhem až do maximální míry uplatňované pro tento druh podpor.

Článek 5

1.   S výhradou ustanovení čl. 1 odst. 2 a článků 3 a 4 Belgie přijme všechna opatření nezbytná k tomu, aby příjemci navrátili neslučitelnou podporu uvedenou v článku 1, která jim již byla protiprávně poskytnuta.

2.   K vrácení dojde neprodleně v souladu s postupy stanovenými ve vnitrostátním právu, pokud tyto postupy umožňují okamžité a účinné provedení tohoto rozhodnutí. Podpora, která má být navrácena, zahrnuje úroky splatné od data, kdy byla poskytnuta příjemcům, až do data svého navrácení. Úroky se vypočítávají na základě referenční sazby používané pro výpočet ekvivalentu dotace v rámci regionálních podpor.

Článek 6

Do dvou měsíců ode dne oznámení tohoto rozhodnutí Belgie informuje Komisi o opatřeních přijatých za účelem dosažení souladu s tímto rozhodnutím.

Belgie Komisi informuje o postupu provádění vnitrostátních opatření přijatých za účelem výkonu tohoto rozhodnutí až do úplného navrácení podpory uvedené v článku 1. Na žádost Komise bezodkladně předloží veškeré informace o opatřeních již přijatých nebo plánovaných k dosažení souladu s tímto rozhodnutím a rovněž podrobné informace týkající se výše podpory a úroků, které již byly příjemcem navráceny.

Článek 7

Toto rozhodnutí je určeno Belgickému království.

V Bruselu dne 17. listopadu 2010.

Za Komisi

Dacian CIOLOŞ

člen Komise


(1)  S účinností ode dne 1. prosince 2009 se články 87 a 88 Smlouvy o ES staly články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“). Oba soubory ustanovení jsou v podstatě totožné. Pro účely tohoto rozhodnutí se odkazy na články 107 a 108 SFEU v případě potřeby vykládají jako odkazy na články 87 a 88 Smlouvy o ES.

(2)  Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3.

(3)  Úř. věst. C 191, 15.7.2010, s. 12.

(4)  Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1.

(6)  Úř. věst. C 324, 24.12.2002, s. 2.

(7)  Úř. věst. S 156, 16.8.2001.

(8)  Úř. věst. C 319, 27.12.2006, s. 1.

(9)  Úř. věst. L 325, 28.10.2004, s. 4.

(10)  Rozsudek soudního dvora ze dne 17. září 1980 ve věci C-730/79, Philip Morris Holland BV proti Komisi Evropských společenství, Sb. rozh. 1980, s. 2671.

(11)  Viz zejména rozsudek Soudního dvora ze dne 13. července 1988 ve věci C-102/87, Francouzská republika proti Komisi evropských společenství, Sb. rozh. 1988, s. 4067.

(12)  Úř. věst. L 337, 21.12.2007, s. 35.

(13)  Úř. věst. L 358, 16.12.2006, s. 3.

(14)  Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1.

(15)  Úř. věst. L 142, 14.5.1998, s. 1.