26.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 81/19

(1)

V souladu s čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES oznámilo Polsko dopisem ze dne 8. října 2004, zaevidovaným téhož dne, opatření podpory na restrukturalizaci společnosti Stocznia Gdańsk – Grupa Stoczni Gdynia SA (akciová společnost) (dále jen „loděnice v Gdaňsku“). Polsko Komisi informovalo o těchto opatřeních za účelem získání právní jistoty, že tato podpora byla poskytnuta před přistoupením, nepředstavuje tudíž novou podporu, kterou by Komise mohla přezkoumat podle článku 88 Smlouvy o ES. Pokud by Komise měla za to, že tato opatření představují novou podporu, Polsko Komisi požádalo, aby tuto podporu schválila jako podporu na restrukturalizaci. Polsko předložilo Komisi aktualizovaný „plán restrukturalizace loděnice v Gdaňsku“ z března 2004. Věc byla zaevidována pod č. N 438/04.

(2)

Komise si od Polska vyžádala doplňující informace týkající se věci N 438/04 dopisem ze dne 11. listopadu 2004, na nějž Polsko odpovědělo dopisem ze dne 17. ledna 2005, zaevidovaným dne 21. ledna 2005.

(3)

Podle ustanovení bodu 3 přílohy IV smlouvy o přistoupení týkajících se řízení o přechodném mechanismu oznámilo předtím Polsko dne 29. dubna 2004 restrukturalizační opatření ve prospěch společnosti Stocznia Gdynia S.A. (loděnice v Gdyni, akciová společnost; dále jen „loděnice v Gdyni“), jež v té době byla mateřskou společností loděnice v Gdaňsku. Věc byla zaevidována pod č. PL 34/04. Dopisem ze dne 19. května 2004 Komise Polsko požádala, aby předložilo určité chybějící dokumenty. Tyto dokumenty byly poskytnuty dne 16. června 2004. Komise si vyžádala další informace dopisy ze dne 30. července 2004, 8. října 2004, 23. listopadu 2004 a 4. března 2005, na něž Polsko odpovědělo dopisem ze dne 3. září 2004, zaevidovaným dne 7. září 2004, dopisem ze dne 10. listopadu 2004, zaevidovaným dne 15. listopadu 2004, dopisem ze dne 17. února 2005, zaevidovaným dne 21. února 2005, dopisem ze dne 30. března 2005, zaevidovaným dne 1. dubna 2005, a dopisem ze dne 18. dubna 2005, zaevidovaným dne 20. dubna 2005.

(4)

Dopisem ze dne 8. února 2005, zaevidovaným dne 9. února 2005, Polsko vyjádřilo souhlas se sloučením obou věcí (N 438/04 a PL 34/04), jelikož se týkaly dvou společností náležejících do stejné skupiny – skupiny gdyňských loděnic. Informace poskytnuté posléze s ohledem na věc PL 34/04 se považovaly za podstatné rovněž pro věc N 438/04.

(5)

Dopisem ze dne 22. dubna 2005, zaevidovaným téhož dne, Polsko souhlasilo s tím, že Komise bude považovat oznámení věci PL 34/04 ze dne 29. dubna 2004 za oznámení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES s ohledem na veškerá opatření, která se budou považovat za novou podporu. Případu bylo přiděleno nové číslo: N 194/05.

(6)

Dne 1. června 2005 přijala Komise s ohledem na opatření posuzovaná v rámci věci N 438/04 a N 194/05 rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení, které bylo zveřejněno v Úředním věstníku (2), a vyzvala Polsko a zúčastněné strany, aby podaly své připomínky.

(7)

Po schválení prodloužení lhůty pro podání připomínek (dopis ze dne 9. srpna 2005) předložilo Polsko své připomínky dopisem ze dne 2. září 2005, který byl zaevidován dne 5. září 2005.

(8)

Skupina gdyňských loděnic podala připomínky dopisem ze dne 10. října 2005, který byl zaevidován dne 14. října 2005. Připomínky podaly rovněž společnost Ray Car Carriers (dopisem ze dne 7. října 2005, zaevidovaným dne 10. října 2005), stálé zastoupení Dánska při EU (dopisem ze dne 7. října 2005, zaevidovaným dne 11. října 2005), dánský svaz pro námořní dopravu Danske Maritime (dopisem ze dne 7. října 2005, zaevidovaným téhož dne), odborový svaz „Solidarita“ (dopisem ze dne 7. října 2005, zaevidovaným dne 10. října 2005) a polské sdružení stavitelů lodí (dopisem ze dne 10. října 2005, zaevidovaným dne 11. října 2005).

(9)

Komise předložila tyto připomínky Polsku dopisy ze dne 26. října 2005 a 12. prosince 2005 (3). Polsko odpovědělo na připomínky podané skupinou gdyňských loděnic dopisem ze dne ze dne 16. ledna 2006, zaevidovaným dne 18. ledna 2006. K podání ostatních třetích stran se Polsko nevyjádřilo.

(10)

K posouzení aktualizovaného plánu restrukturalizace loděnice v Gdaňsku z března 2004 si Komise vyžádala pomoc externího poradce. Poradce předložil Komisi zprávu v prosinci 2005.

(11)

Dopisem ze dne 13. ledna 2006 Komise Polsko požádala, aby poskytlo nejnovější informace o změnách strategie restrukturalizace loděnice v Gdaňsku i celé skupiny gdyňských loděnic. Polsko odpovědělo dopisem ze dne 20. února 2006, zaevidovaným dne 22. února 2006, a dne 22. února 2006 se uskutečnila schůzka zástupců Komise, polských orgánů a představitelů skupiny gdyňských loděnic. Polsko oznámilo, že plán restrukturalizace loděnice v Gdaňsku z roku 2004 je zastaralý a že přijalo novou strategii restrukturalizace loděnice v Gdaňsku zahrnující její vyčlenění ze skupiny gdyňských loděnic a privatizaci. Polsko rovněž oznámilo, že pozměněný plán restrukturalizace bude Komisi předložen do dne 30. června 2006.

(12)

V návaznosti na tuto schůzku zaslala Komise dne 8. března 2006 Polsku dopis, na nějž Polsko odpovědělo dopisem ze dne 13. března 2006, zaevidovaným téhož dne, který obsahoval harmonogram privatizace loděnice v Gdaňsku. Polsko poskytlo doplňkové informace o procesu privatizace dopisem ze dne 29. března 2006, zaevidovaným dne 30. března 2006. Komise si vyžádala další informace dopisem ze dne 30. března 2006, na nějž Polsko odpovědělo dopisem ze dne 19. dubna 2006, zaevidovaným dne 20. dubna 2006.

(13)

Dopisem ze dne 6. dubna 2006, zaevidovaným dne 10. dubna 2006, Polsko předložilo první předlohu dokumentu „Strategie pro odvětví stavby lodí (loděnice pro stavbu námořních lodí) v Polsku na období 2006–2010“. Komise podala své připomínky dopisem ze dne 12. dubna 2006 a 28. dubna 2006. Dokument byl s konečnou platností schválen polskou Radou ministrů dne 31. srpna 2006 a zaslán Komisi dopisem ze dne 1. září 2006, zaevidovaným téhož dne.

(14)

Dopisem ze dne 16. května 2006 předložila skupina gdyňských loděnic Komisi „zprávu o ocenění loděnice v Gdaňsku – skupiny gdyňských loděnic“ ze dne 30. září 2005.

(15)

Dopisem ze dne 26. května 2006, zaevidovaným dne 30. května 2006, Polsko předložilo další informace o probíhajícím procesu privatizace, včetně seznamu společností, které projevily počáteční zájem o koupi loděnice v Gdaňsku, a rovněž seznamu společností, které předložily předběžné nabídky. Dopisem ze dne 13. července 2006, zaevidovaným dne 17. července 2006, Polsko poskytlo další informace o probíhajícím procesu privatizace, informovalo Komisi, že závazné nabídky na koupi loděnice v Gdaňsku předložily dvě společnosti, a poskytlo srovnávací analýzu obou nabídek, kterou provedl poradce pro privatizaci.

(16)

Loděnice v Gdaňsku předložila Komisi první předlohu aktualizovaného plánu restrukturalizace dne 9. června 2006. Dne 14. června 2006 navštívili zástupci Komise loděnici a předložili první připomínky k pozměněnému plánu restrukturalizace. Externí poradce Komise poskytl své připomínky ve zprávě z července 2006. Komise se vyjádřila k nedostatkům aktualizovaného plánu restrukturalizace dopisem ze dne 17. července 2006.

(17)

Polsko podalo dodatečné připomínky týkající se aktualizovaného plánu restrukturalizace dopisem ze dne 13. července 2006, který byl zaevidován dne 17. července 2006.

(18)

Zástupci Komise a polských orgánů se zúčastnili několika schůzek týkajících se procesu privatizace a přípravy aktualizovaného plánu restrukturalizace: v Bruselu dne31. ledna, 22. února a 10. května 2006 a v prostorách loděnice v Gdaňsku dne 13. června 2006.

(19)

Polsko odpovědělo na dopis Komise ze dne 17. července 2006 dopisem ze dne 31. srpna 2006, zaevidovaným dne 1. září 2006.

(20)

Dne 4. září 2006 byla Komisi předložena konečná verze pozměněného plánu restrukturalizace loděnice ze srpna 2006 s názvem „Aktualizovaný plán restrukturalizace loděnice v Gdaňsku“.

(21)

Polsko poskytlo další informace o procesu restrukturalizace loděnice v Gdaňsku dopisem ze dne 12. září 2006, zaevidovaným dne 13. září 2006, a zejména uvedlo, že došlo k oddělení kapitálu loděnice v Gdaňsku a skupiny gdyňských loděnic. Většinový balík akcií loděnice v Gdaňsku převzala Agentura pro rozvoj průmyslu, kterou vlastní stát, a její dceřiné společnosti. Doplňkové informace byly poskytnuty v dopise ze dne 26. září 2006.

(22)

Dopisem ze dne 21. listopadu 2006, zaevidovaným dne 27. listopadu 2006, Polsko oznámilo další novou podporu loděnici v Gdaňsku.

(23)

Na schůzce za účasti ministra hospodářství a zástupců Komise dne 7. prosince 2006 se polské orgány zavázaly loděnici privatizovat s cílem zvýšit vyhlídky na obnovení její životaschopnosti a zajistit dostatečný vlastní příspěvek k procesu restrukturalizace. Toto prohlášení potvrdilo Polsko dopisem ze dne 27. prosince 2006, zaevidovaným dne 4. ledna 2007, a odkázalo na rozhodnutí polské Rady ministrů ze dne 19. prosince 2006 o schválení dokumentu s názvem „Informace o stavu odvětví stavby lodí“. Závazek zprivatizovat loděnici do dne 30. června 2008 byl posléze potvrzen dopisem polských orgánů ze dne 5. ledna 2007. Polsko Komisi požádalo, aby se zapojila do jednání o vyrovnávacích opatřeních.

(24)

Dne 19. prosince 2006 zástupci Komise spolu s externím poradcem loděnici navštívili, aby zjistili skutečnosti a získali údaje potřebné k posouzení vyrovnávacích opatření. Externí poradce Komise předložil zprávu o stávající kapacitě loděnice dne 16. ledna 2007.

(25)

Komise odpověděla na dopis ze dne 27. prosince 2006 dopisem ze dne 29. ledna 2007, v němž mimo jiné Polsko požádala, aby do konce února 2007 předložilo návrh vyrovnávacích opatření pro loděnici v Gdaňsku.

(26)

Dopisem ze dne 28. února 2007, zaevidovaným téhož dne, se Polsko zavázalo zprivatizovat loděnici v Gdaňsku do konce roku 2007 a předložilo návrh vyrovnávacích opatření.

(27)

Na základě toho se dne 15. března 2007 uskutečnila technická schůzka zástupců Komise, polských orgánů a zástupců loděnice, která se týkala především vyrovnávacích opatření, avšak rovněž probíhajícího procesu privatizace. Komise a polské orgány se dohodly, že Komise projedná technické záležitosti přímo s loděnicí v Gdaňsku s cílem opatřit si veškeré údaje potřebné pro posouzení polského návrhu vyrovnávacích opatření.

(28)

Dopisem ze dne 29. března 2007 určeným loděnici v Gdaňsku si Komise vyžádala technické informace ohledně výrobních kapacit loděnice. Loděnice poskytla požadované informace dopisem ze dne 19. května 2007, který byl zaevidován dne 3. května 2007. Jelikož tyto informace nebyly dostačující, Komise si vyžádala další informace dopisem ze dne 10. května 2007, na nějž loděnice odpověděla dopisem ze dne 31. května 2007, zaevidovaným dne 7. června 2007. Komise si vyžádala další informace dopisem ze dne 14. června 2007 určeným Polsku, v němž zdůraznila, že v případě neposkytnutí veškerých požadovaných informací může Komise přijmout rozhodnutí podle čl. 10 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (příkaz k poskytnutí informací) (4). Polsko na žádost Komise odpovědělo dopisem ze dne 22. června 2007, zaevidovaným dne 26. června 2007. Jelikož Komise nepovažovala tuto odpověď za dostatečnou, přijala dne 19. července 2007 rozhodnutí podle čl. 10 odst. 3 nařízení č. 659/1999.

(29)

Dopisem ze dne 29. května 2007 si Komise vyžádala úplné informace o nejnovějším vývoji procesu privatizace a zopakovala tuto žádost v dopise ze dne 6. června 2007. Polsko na tyto žádosti odpovědělo dopisem ze dne 22. června 2007, zaevidovaným dne 25. června 2007, a následně – v souvislosti s žádostí o další informace ze dne 28. června 2007 – tyto informace doplnilo dopisem ze dne 11. července 2007, zaevidovaným téhož dne. Dopisem ze dne 31. července 2007 si Komise vyžádala další informace o procesu privatizace a plánovaných vyrovnávacích opatřeních.

(30)

Polsko předložilo informace o plánovaných vyrovnávacích opatřeních dopisem ze dne 20. srpna 2007, zaevidovaným dne 21. srpna 2007. Další informace týkající se vyrovnávacích opatření byly poskytnuty dopisem ze dne 30. srpna 2007, zaevidovaným téhož dne, a dopisem ze dne 4. září 2007, zaevidovaným dne 10. září 2007. Dopisem ze dne 3. října Komise odpověděla na předložené informace.

(31)

Od července 2007 se mezi Komisí a polskými orgány uskutečňovala rozsáhlá výměna korespondence ohledně procesu privatizace loděnice v Gdaňsku. Komise si vyžádala informace o procesu privatizace mimo jiné dopisy ze dne 30. července 2007, 13. srpna 2007, 3. října 2007, 30. listopadu 2007 a 17. ledna 2008. Polské orgány poskytly příslušné informace dopisem ze dne 21. srpna 2007, zaevidovaným dne 27. srpna 2007, dopisem ze dne 24. září 2007, zaevidovaným dne 25. září 2007, dopisem ze dne 23. října 2007, zaevidovaným dne 24. října 2007, a dopisem ze dne 25. října 2007, zaevidovaným dne 29. října 2007. Dopisem ze dne 19. prosince 2007, zaevidovaným dne 20. prosince 2007, Polsko sdělilo, že společnost ISD Polska převezme nový balík akcií loděnice a současně získá nad podnikem kontrolu. Společnost ISD Polska, nový vlastník loděnice v Gdaňsku, poskytla doplňkové informace e-mailem ze dne 25. ledna 2008.

(32)

Komise se současně dopisem ze dne 14. června 2007 obrátila na polské orgány s žádostí o informace týkající se státní podpory, kterou loděnice v Gdaňsku obdržela po zahájení formálního vyšetřovacího řízení. Polské orgány odpověděly dopisem ze dne 11. července 2007, zaevidovaným téhož dne. Komise si vyžádala další vysvětlení dopisem ze dne 13. listopadu 2007. Polsko poskytlo vysvětlení dopisem ze dne 9. ledna 2008, zaevidovaným téhož dne.

(33)

Ode dne 24. ledna 2008, kdy se uskutečnila schůzka za účasti polských orgánů, nového většinového akcionáře loděnice v Gdaňsku – společnosti ISD Polska – a zástupců Komise, byla zahájena technická jednání týkající se plánů nového většinového akcionáře v souvislosti s restrukturalizací loděnice. Polské orgány poskytly informace v tomto ohledu dopisem ze dne 25. ledna 2008, zaevidovaným dne 28. ledna 2008, a dopisy ze dne 30. ledna 2008 a 4. února 2008, zaevidovanými vždy téhož dne. Další informace byly poskytnuty dopisem ze dne 14. února 2008, zaevidovaným dne 19. února 2008, dopisy ze dne 15. února 2008 a 21. února 2008, zaevidovanými dne 3. března 2008, dopisem ze dne 26. února, zaevidovaným dne 12. března 2008, dopisem ze dne 10. března 2008, zaevidovaným téhož dne, a dopisy ze dne 10. dubna a 11. dubna 2008, zaevidovanými dne 17. dubna 2008. Komise odpověděla dopisy ze dne 30. ledna, 14. února, 25. února a 28. února 2008. Dne 11. února a 18. března 2008 se konaly schůzky polských orgánů, zástupců společnosti ISD Polska a zástupců Komise.

(34)

Dopisem ze dne 22. dubna 2008 Komise Polsko znovu požádala, aby předložilo předlohu úplného plánu restrukturalizace loděnice. V tomto dopise Komise uvedla, že v případě neposkytnutí požadovaných informací může Komise přijmout rozhodnutí podle čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 659/1999. V návaznosti na tento dopis Komise obdržela od loděnice informace v dopise ze dne 23. dubna 2008, zaevidovaným téhož dne, a v dopise ze dne 25. dubna 2008, zaevidovaným dne 29. dubna 2008. Dopisem ze dne 30. dubna 2008 si Komise opětovně vyžádala poskytnutí požadovaných informací. Polské orgány poskytly doplňkové informace dopisem ze dne 12. května 2008, zaevidovaným dne 13. května 2008, a společnost ISD Polska poskytla doplňkové informace dopisem ze dne 9. května 2008, zaevidovaným téhož dne, dopisem ze dne 16. května 2008, zaevidovaným dne 26. května 2008, a dopisem ze dne 26. května 2008, zaevidovaným téhož dne.

(35)

Jelikož Polsko neposkytlo veškeré informace, které Komise požadovala, přijala Komise dne 23. května 2005 rozhodnutí podle čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 659/1999. Polské orgány odpověděly dopisem ze dne 26. června 2008, zaevidovaným téhož dne.

(36)

Polsko poskytlo další informace dopisy ze dne 1. července 2008 a 2. července 2008, zaevidovanými dne 3. července 2008. Dopisem ze dne 4. července 2008 si Komise vyžádala doplňkové informace, které Polsko poskytlo dopisem ze dne 7. července 2008, zaevidovaným téhož dne, dopisem ze dne 8. července 2008, zaevidovaným téhož dne, a dopisem ze dne 8. července 2008, zaevidovaným dne 9. července 2008. Polsko poskytlo další informace dopisem ze dne 10. července 2008, zaevidovaným téhož dne, dopisem ze dne 10. července 2008, zaevidovaným dne 11. července, dopisem ze dne 11. července 2008, zaevidovaným téhož dne, dopisem ze dne 16. července 2008, zaevidovaným dne 17. července 2008, dopisem ze dne 17. července 2008, zaevidovaným dne 18. července 2008, dopisem ze dne 18. července 2008, zaevidovaným dne 25. července 2008, a rovněž dopisy ze dne 21. července, 28. července, 4. srpna, 13. srpna, 20. srpna, 21. srpna, 25. srpna, 1. září, 8. září, 9. září a 10. září 2008, zaevidovanými vždy v den jejich podání.

(37)

Dne 12. září 2008 předložilo Polsko aktualizovaný společný plán restrukturalizace loděnic v Gdaňsku a Gdyni. Další informace Polsko poskytlo dopisy ze dne 16. září 2008, 17. září 2008, 19. září 2008, 23. září 2008, 25. září 2008, 26. září 2008, 1. října 2008, 2. října 2008 a 3. října 2008, zaevidovanými vždy v den jejich podání. Další informace byly předloženy v dopise ze dne 6. října 2008, zaevidovaném dne 7. října 2008, a dopise ze dne 22. října 2008, zaevidovaném téhož dne. Dopisem ze dne 3. listopadu 2008, zaevidovaným dne 4. listopadu 2008, Polsko sdělilo, že pro loděnici v Gdaňsku předloží samostatný plán. Dopisem ze dne 4. listopadu, zaevidovaným dne 5. listopadu 2008, polské orgány předložily první, neúplnou verzi plánu restrukturalizace loděnice v Gdaňsku.

(38)

Dne 6. listopadu 2008 přijala Komise záporné rozhodnutí ohledně loděnice v Gdyni (5), v němž uvedla, že plán restrukturalizace vypracovaný pro loděnice v Gdyni a v Gdaňsku společností ISD Polska není v souladu s pravidly státní podpory.

(39)

Dne 8. prosince 2008 předložilo Polsko samostatný plán restrukturalizace loděnice v Gdaňsku. Další informace byly poskytnuty dopisem ze dne 11. prosince 2008, zaevidovaným téhož dne.

(40)

Dopisem ze dne 23. prosince 2008, zaevidovaným dne 12. ledna 2008, a dopisem ze dne 13. února 2009, zaevidovaným téhož dne, si Komise vyžádala doplňkové informace, které Polsko poskytlo dopisy ze dne 30. ledna 2009 a 20. února 2009, zaevidovanými vždy v den jejich podání.

(41)

Dopisem ze dne 8. dubna 2009, zaevidovaným téhož dne, si Komise vyžádala další vysvětlení. Polsko poskytlo doplňkové informace dopisy ze dne 16. dubna 2009 a 28. dubna 2009, zaevidovanými vždy v den jejich podání.

(42)

Dne 8. května 2009 předložilo Polsko pozměněný plán restrukturalizace loděnice v Gdaňsku. Předložený plán byl zaevidován téhož dne. Polsko poskytlo doplňková vysvětlení dopisy ze dne 21. května 2009, 1. června 2009 a 5. června 2009, zaevidovanými vždy v den jejich podání.

(43)

Příjemcem podpory je společnost Stocznia Gdańsk S.A. (dále jen „loděnice v Gdaňsku“). Podnik se nachází v oblasti trojměstí Gdaňsk–Gdyně–Sopoty na severu Polska.

(44)

Činnost loděnice v Gdaňsku zahrnuje stavbu námořních plavidel a jiné činnosti související se stavbou lodí, jako je výroba částí plavidel a ocelových částí a rovněž jiné pomocné služby.

(45)

Loděnice v Gdaňsku vyhlásila v roce 1996 úpadek a v roce 1998 převzala její majetek největší polská loděnice, loděnice v Gdyni, která se nachází ve vzdálenosti přibližně 20 km od loděnice v Gdaňsku. Název společnosti se změnil na loděnice v Gdaňsku – skupina gdyňských loděnic. Od té doby loděnice v Gdyni uzavírala smlouvy, nakupovala materiál a zajišťovala financování výroby v loděnici v Gdaňsku. Ačkoliv se loděnice v Gdaňsku stala do značné míry závislou na své mateřské společnosti, polské orgány v roce 2006 ve vládní strategii rozhodly, že loděnice musí zůstat oddělené. V srpnu 2006 převzala většinový balík akcií loděnice v Gdaňsku Agentura pro rozvoj průmyslu, kterou vlastní stát, a její dceřiná společnost, Centrala Zaopatrzenia Hutnictwa, a to formou přeměny dluhu na akcie. Prostřednictvím této transakce byla loděnice v Gdaňsku oddělena od loděnice v Gdyni.

(46)

V prosinci 2006 se polské orgány zavázaly loděnici v Gdaňsku privatizovat s cílem zvýšit vyhlídky na obnovení její životaschopnosti a dne 17. září 2007 vyhlásily nabídkové řízení na úpis akcií v nově navýšeném kapitálu loděnice v Gdaňsku, v souladu s usnesením přijatým na mimořádné valné hromadě akcionářů dne 10. srpna 2007. Společnost ISD Polska, dceřiná společnost ukrajinského výrobce oceli Donbas a menšinový akcionář loděnice v Gdaňsku, předložila v listopadu 2007 závaznou nabídku na získání nových akcií. Od ledna 2008 je společnost ISD Polska většinovým akcionářem loděnice v Gdaňsku. Od června 2008 vlastní společnost ISD Polska 83,6 % akcií, zatímco zbývající akcie vlastní Agentura pro rozvoj průmyslu. Akciový kapitál činí 405 miliónů PLN.

(47)

Loděnice v Gdaňsku si pronajímá 3 skluzy s celkovou výrobní kapacitou přibližně 160 000 CGT (podle údajů podniku). Společnost vyráběla zejména kontejnerová plavidla, plavidla pro přepravu volně loženého nákladu, a rovněž sekce, bloky a trupy pro svou mateřskou společnost, loděnici v Gdaňsku, a jiné společnosti. Po privatizaci v letech 2007–2008 loděnice vyráběla především trupy menších speciálních plavidel a částečně vybavené trupy plavidel. Loděnice mimoto vyrábí bloky a sekce pro ostatní loděnice a jiné ocelové konstrukce pro různá výrobní odvětví a stavební podniky.

(48)

Na konci roku 2006 loděnice zaměstnávala 2 893 pracovníků, z toho se na výrobě přímo podílelo 60 %. V roce 2008 se zaměstnanost snížila na 2 235 pracovníků, to znamená snížení o 23 %.

(49)

Restrukturalizace loděnice v Gdaňsku začala již v roce 1998, neprodleně poté, co její majetek z konkursní podstaty převzala loděnice v Gdyni. Podle informací poskytnutých polskými orgány měla skupina gdyňských loděnic, do které od srpna 2006 patřila loděnice v Gdaňsku, obtíže poprvé v roce 2002. Po úpadku v roce 1996 dosáhla loděnice v Gdaňsku v první polovině roku 2002 poprvé zisku a následně začala vykazovat značné ztráty. Problémy skupiny se samozřejmě přenesly na loděnici v Gdaňsku. Faktory, které vedly k složité finanční situaci, byly vnější a patřila k nim například konkurence v Asii, zhodnocení zlotého vůči dolaru, potíže získat financování plavidel kvůli problémům společnosti Stocznia Szczecin Porta Holding S.A. a zřícení portálového jeřábu v gdyňské loděnici během prudké bouře v roce 1999. Jiné faktory měly spíše interní povahu. Jako součást svého úsilí o naplnění knihy zakázek, zejména po získání gdaňské loděnice v roce 1998, které posílilo její výrobní potenciál, loděnice v Gdyni učinila řadu manažerských rozhodnutí, jež se ukázala jako problematická. Loděnice převzala projektová, technologická, finanční a obchodní rizika (nové výrobky, prototypy a ztrátová výstavba plavidel, která byla pro loděnici nová, například malé lodě pro přepravu volně loženého nákladu, lodě pro přepravu chemických látek, plavidla typu ro-lo, tankery pro přepravu plynu, lodě pro přepravu volně loženého nákladu a kontejnerů a lodě pro přepravu běžného nákladu). Rovněž tempo, jakým loděnice v Gdyni snižovala své výrobní náklady, nebylo dostatečné.

(50)

Finanční obtíže skupiny vedly k zpožděním při placení závazků vůči veřejnoprávním a obchodním subjektům a mezd, chybějícímu materiálu, zpomalení výroby, růstu nákladů (spotřeba práce, pokuty) a významným prodlevám při plnění smluv.

(51)

Byly poskytnuty níže uvedené údaje týkající se činnosti loděnice.

Tabulka 1

Výroba loděnice v Gdaňsku

(52)

V rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení Komise rovněž uvedla, že část opatření uvedených v části A přílohy II rozhodnutí byla ve prospěch loděnice v Gdaňsku provedena přede dnem 1. května 2004 a nebyla použitelná po přistoupení ve smyslu bodu 3 přílohy IV smlouvy o přistoupení, a nebudou proto přezkoumána v rámci řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES. Na tato opatření se proto toto rozhodnutí nevztahuje. K těmto opatřením je však nutno přihlédnout při posuzování slučitelnosti opatření provedených po přistoupení se společným trhem.

(53)

Komise rovněž uvedla, že některá opatření ve prospěch loděnice v Gdaňsku představují novou podporu, jelikož byla provedena po přistoupení Polska k EU dne 1. května 2004, nebo nebyla udělena v době vydání rozhodnutí. Komise tato opatření uvedla v části B přílohy II uvedeného rozhodnutí.

(54)

Komise v zásadě tvrdila, že co se týká opatření uvedených v části B přílohy II rozhodnutí, nebylo právně závazné rozhodnutí přijato před přistoupením Polska, ačkoliv uznala, že byly podniknuty určité předběžné kroky směrem k takovémuto rozhodnutí.

(55)

Pokud jde o restrukturalizaci závazků vůči veřejnoprávním subjektům v rámci tzv. „řízení podle kapitoly 5a“ na základě zákona ze dne 30. října 2002 o státní podpoře (podniky se zvláštním významem pro trh práce) ve znění pozdějších předpisů (7) (opatření 10–16 v části B přílohy II rozhodnutí), Komise dospěla k závěru, že právně závazným rozhodnutím by bylo tzv. rozhodnutí o restrukturalizaci vydané předsedou Agentury pro rozvoj průmyslu, státní agentury odpovědné za vedení řízení podle kapitoly 5a. V tomto případě však nebylo žádné takovéto rozhodnutí o restrukturalizaci vydáno před přistoupením (8). Důvodem je to, že rozhodnutí vydané předsedou Agentury pro rozvoj průmyslu dne 30. dubna 2004 schvalující plán restrukturalizace loděnice v Gdaňsku z března 2004 nesplňovalo procesní a hmotněprávní požadavky, aby mohlo být považováno za rozhodnutí o restrukturalizaci, nepředstavovalo tudíž právně závazné rozhodnutí o poskytnutí podpory.

(56)

Komise přijala vysvětlení Polska, že narostlé úroky u těchto závazků vůči veřejnoprávním subjektům budou vzhledem k jejich podružné povaze automaticky odepsány spolu s jistinou, aniž by bylo nutno vydat zvláštní rozhodnutí.

(57)

Komise nezjistila žádné důkazy o právně závazných rozhodnutích u řady opatření uvedených jako opatření 17–22 v části B přílohy II rozhodnutí. Tato opatření se týkala restrukturalizace závazků vůči veřejnoprávním subjektům na základě jiných právních aktů než výše uvedeného zákona ze dne 30. října 2002. Co se týká záruky uvedené jako opatření 23 v části B přílohy II rozhodnutí, Komise odpověděla zejména na hlavní tvrzení Polska, a sice to, že toto opatření bylo zahrnuto do plánu restrukturalizace loděnice v Gdaňsku z března 2004, který schválila dozorčí rada loděnice, v níž jsou zastoupeni rovněž zástupci státní pokladny.

(58)

Komise měla zejména za to, že pokud akcionáři nepodnikli potřebné kroky za tímto účelem, nebyla dozorčí rada zmocněna přijmout rozhodnutí s finančními důsledky pro akcionáře. Komise se rovněž domnívala, že i při předpokladu, že dozorčí rada byla oprávněna přijmout takováto rozhodnutí jménem a na účet akcionářů, je i nadále nejasné, zda by takovéto rozhodnutí vedlo k pozitivní povinnosti na straně státní pokladny udělit státní podporu, jelikož obvykle nelze slučovat opatření přijatá státem jako účastníkem trhu s opatřeními přijatými státem při plnění různých veřejných cílů.

(59)

Komise rovněž uvedla, že opatření 24 a 25 v části B přílohy II rozhodnutí (odpis dluhu a navýšení kapitálu) byla oznámena jako jiné možnosti vzhledem ke skutečnosti, že loděnice v Gdyni nebyla s to uskutečnit plánované navýšení kapitálu loděnice v Gdaňsku, bylo tudíž zřejmé, že nebyla provedena před přistoupením a představovala plánovanou novou podporu.

(60)

Komise dále podotkla, že skupina gdyňských loděnic měla výhodu ze záruk za plnění, které loděnici poskytla vývozní úvěrová pojišťovna Korporacja Ubezpieczeń Kredytów Eksportowych (KUKE),. Komise vyslovila pochybnosti, pokud jde o obchodní povahu těchto záruk, jelikož tyto záruky byly vydány v rámci nekomerční části činnosti vývozní úvěrové pojišťovny (zaručené státní pokladnou). Vzhledem ke skutečnosti, že skupina měla finanční obtíže, Komise vyjádřila pochybnosti, zda účtované poplatky odrážely riziko spojené s poskytnutím záruky a zda bylo zajištění požadované vývozní úvěrovou pojišťovnou dostatečné.

(61)

Poté, co Komise zjistila, že řada opatření pro loděnici v Gdaňsku představuje novou podporu, vyjádřila pochybnosti, zda byla splněna některá z podmínek pro to, aby ji bylo možno schválit jako podporu na restrukturalizaci.

(62)

Komise podotýká, že samotná loděnice v Gdaňsku nepředložila připomínky k rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení. Připomínky podané její mateřskou společností se však rovněž týkaly závěrů Komise ohledně pravomoci v souvislosti s opatřeními uvedenými v části B přílohy II rozhodnutí a pochybností Komise ohledně slučitelnosti této podpory se společným trhem.

(63)

Co se týká restrukturalizace závazků vůči veřejnoprávním subjektům v souladu s tzv. „řízením podle kapitoly 5a“, skupina gdyňských loděnic tvrdila, že podpora byla udělena na základě rozhodnutí o restrukturalizaci vydaného předsedou Agentury pro rozvoj průmyslu. Společnost gdyňských loděnic však stejně jako Polsko v počáteční fázi šetření Komise tvrdila, že rozhodnutí týkající se loděnice v Gdaňsku předseda Agentury pro rozvoj průmyslu přijal před přistoupením, dne 30. dubna 2004.

(64)

Skupina gdyňských loděnic tvrdila, že souhlas všech jednotlivých věřitelů z řad veřejnoprávních subjektů s restrukturalizací podle kapitoly 5a představoval udělení podpory, a to před přistoupením Polska k EU (9).

(65)

V rozporu s tím, co Polsko uvedlo v první fázi formálního vyšetřovacího řízení Komise, skupina gdyňských loděnic uvedla, že po dni 30. června 2003 nevznikly u závazků vůči veřejnoprávním subjektům, které byly restrukturovány v rámci řízení podle kapitoly 5a, žádné úroky z prodlení.

(66)

Skupina gdyňských loděnic se vyjádřila rovněž k ostatním aspektům rozhodnutí. Zejména uvedla, že záruky za plnění, které loděnici poskytla vývozní úvěrová pojišťovna, nepředstavují státní podporu. Skupina gdyňských loděnic uvedla, že režim záruk vývozní úvěrové pojišťovny je samofinancovaným systémem, v němž z dlouhodobého hlediska získané poplatky převyšují pokrytá rizika a částky, jež byly skutečně vyplaceny. Skupina gdyňských loděnic popsala podmínky, za nichž vývozní úvěrová pojišťovna tyto záruky vydává (poplatky a druh požadovaného zajištění).

(67)

Co se týká požadavku, aby byla podpora omezena na nezbytné minimum, příjemce tvrdil, že výše podpory byla omezena na úplné minimum a že by bylo odůvodněné udělení vyšší podpory, kdyby byla k dispozici. Skupina gdyňských loděnic rovněž uvedla, že i v případě, že by Komise vymezila restrukturalizační náklady úžeji (tj. jako náklady, které nezahrnují běžné náklady loděnice), finanční složka těchto nákladů bez státní podpory by činila přibližně 30 %, splňovala by tudíž podmínku pokynů z roku 1999 pro podporu na restrukturalizaci (10).

(68)

Skupina gdyňských loděnic rovněž tvrdila, že státní podpora pro skupinu nenarušuje hospodářskou soutěž v Evropě, a uvedla, že skutečná konkurenční hrozba pro evropské loděnice pochází z Dálného východu. Příjemce potvrdil, že kontejnerová plavidla staví i jiné evropské loděnice, zejména v Německu, tvrdil však, že kontejnerová plavidla, která jsou stavěna v Německu, jsou s ohledem na návrh a technické specifikace odlišná.

(69)

Dánsko a dánský svaz pro námořní dopravu podpořily snahy Komise zajistit, aby byla státní podpora poskytována v souladu s platnými předpisy. Poukázaly na skutečnost, že v důsledku silné konkurence na světovém trhu pro stavbu lodí byla řada dánských loděnic uzavřena či čelí úpadku, aniž by jim byla poskytnuta státní podpora. Potvrdily rovněž, že sortiment výrobků dánských loděnic je podobný jako v případě polských loděnic, což znamená, že by dánské loděnice mohly být postiženy nekalou hospodářskou soutěží. Dánsko rovněž Komisi vyzvalo, aby od loděnice v Gdaňsku vyžadovala snížení výrobní kapacity, aby státní podpora nebyla použita k zvýšení celosvětové nadměrné výrobní kapacity.

(70)

Společnost Ray Car Carriers, největší odběratel skupiny gdyňských loděnic a menšinový akcionář mateřské společnosti loděnice v Gdaňsku, zdůraznila význam skupiny pro svou vlastní činnost vzhledem k existujícím smlouvám uzavřeným s loděnicí.

(71)

Odborový svaz „Solidarita“ vyzdvihl zhoršující se situaci loděnice a tvrdil, že je nezbytná urychlená restrukturalizace. Odborový svaz popsal některá restrukturalizační opatření, která již byla v loděnici provedena, a vyjádřil přesvědčení, že se s technologií a zaměstnanci, které má loděnice k dispozici, zařadí mezi jiné ziskové evropské loděnice. Státní podpora je proto nezbytná k provedení plánu restrukturalizace.

(72)

Sdružení polských námořních odvětví Forum Okrętowe objasnilo příčiny obtíží loděnice a vyslovilo svou podporu procesu restrukturalizace a použití státní podpory za tímto účelem.

(73)

Stejně jako skupina gdyňských loděnic podalo i Polsko připomínky k aspektům pravomoci Komise, jakož i slučitelnosti podpory se společným trhem.

(74)

Co se týká restrukturalizace závazků vůči veřejnoprávním subjektům v rámci řízení podle kapitoly 5a, Polsko nepředložilo žádná další tvrzení. Ve své reakci na připomínky skupiny gdyňských loděnic však Polsko vyslovilo nesouhlas s jejím výkladem polských právních předpisů.

(75)

Pokud jde o opatření uvedená v části B přílohy II rozhodnutí, Polsko nevyvrátilo závěry Komise uvedené v rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení.

(76)

Co se týká slučitelnosti nové podpory se společným trhem, Polsko uvedlo, že plán restrukturalizace z března 2004 představoval řádný ekonomický základ pro proces restrukturalizace loděnice. Polsko připustilo, že se proces restrukturalizace uskutečnil s omezenými finančními zdroji, vedl však ke zlepšení finanční situace loděnice. Polské orgány poté poskytly stručný popis restrukturalizačních opatření obsažených v plánu restrukturalizace z března 2004, aby prokázaly, že restrukturalizace nebyla svým rozsahem čistě finanční. Polsko obhajovalo vyrovnávací opatření navrhovaná v plánu restrukturalizace z března 2004, která byla provedena v rámci skupiny gdyňských loděnic. Co se týká požadavku, aby byla podpora omezena na nezbytné minimum, Polsko uvedlo, že podpora nebyla použita pro jiné účely než na restrukturalizaci, a tvrdilo, že intenzita podpory činila 31 %, tj. podpora jako procentuální podíl celkových nákladů restrukturalizace, včetně provozních nákladů. Polsko uvedlo, že za „vlastní příspěvek“ je nutno považovat plánované navýšení kapitálu loděnice v Gdaňsku ze strany loděnice v Gdyni, nové sjednání smluvních cen spolu s kumulovanými zisky a kladnými peněžními toky vytvořenými loděnicí v budoucnu.

(77)

Polské orgány podrobně popsaly, jak fungoval režim záruk vývozní úvěrové pojišťovny, a tvrdily, že tyto záruky byly poskytnuty za tržních podmínek, nepředstavují proto státní podporu.

(78)

Níže je shrnuto šetření Komise a události, k nimž došlo v jeho průběhu.

(79)

V reakci na rozhodnutí Komise o zahájení formálního vyšetřovacího řízení předložily polské orgány na podzim 2005 dvě linie argumentace: na straně jedné zpochybnily pravomoc Komise jednat ve věci opatření vymezených v rozhodnutí Komise jako nová podpora a na druhou stranu tvrdily, že i kdyby tato opatření představovala novou podporu, jsou slučitelná se společným trhem jako podpora na restrukturalizaci. Reakce skupiny gdyňských loděnic na rozhodnutí Komise měla podobnou povahu. Obě reakce byly popsány výše.

(80)

K doložení svého tvrzení, že se jedná o slučitelnou podporu, poskytlo Polsko Komisi plán restrukturalizace loděnice v Gdaňsku z roku 2004, který byl Komisi předložen v říjnu 2004 a s ohledem na nějž Komise zahájila formální vyšetřovací řízení kvůli pochybnostem, co se týká jeho věrohodnosti a spolehlivosti. Komise nicméně plán restrukturalizace z roku 2004 pečlivě přezkoumala a vyžádala si pomoc externího poradce. Komise dospěla k závěru, že plán restrukturalizace z roku 2004 nesplňuje žádnou z podmínek pro schválení podpory na restrukturalizaci, které jsou stanoveny v platných pokynech. Na schůzce dne 22. února 2006 Komise polským orgánům objasnila své hlavní pochybnosti. Komise vyzdvihla hlavní nedostatky plánu restrukturalizace z roku 2004: nízké investice, nízká plánovaná produktivita, vysoké výrobní náklady, zejména režijní náklady, a nedostatečné posílení vlastní kapitálové základny loděnice. Podporu poskytnutou loděnici je nutno považovat za provozní podporu na restrukturalizaci dluhu a pokračování činnosti loděnice.

(81)

V prosinci 2005 Komise z veřejných zdrojů (11) zjistila, že byla založena Korporacja Polskie Stocznia (dále jen „KPS“), kapitálová skupina ve veřejném vlastnictví, s cílem sdružit tři velké polské loděnice v Gdyni, Gdaňsku a Štětíně pod jednu střechu (dále jen „konsolidační plán“). Hlavní úlohou KPS bylo poskytnout loděnicím finanční prostředky na výrobu. Polsko Komisi o konsolidačním plánu neinformovalo v žádné fázi řízení, před vydáním rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení, ani posléze.

(82)

Komise se zároveň z tisku dověděla o probíhajících jednáních o prodeji loděnic v Gdyni a Gdaňsku strategickým investorům a o oddělení obou společností, které až dosud fungovaly jako součást téže skupiny. Komise dopisem ze dne 13. ledna 2006 polskou vládu požádala, aby vysvětlila, jaká je její strategie pro skupinu gdyňských loděnic.

(83)

Polsko v dopise ze dne 20. února 2006 objasnilo, že dříve byl konsolidační plán skutečně zvažován, bylo však od něho upuštěno a brzy bude přijata nová strategie restrukturalizace polského odvětví stavby lodí.

(84)

Na schůzce dne 22. února 2006 a dopisem ze dne 13. března 2006 polské orgány Komisi informovaly, že plán restrukturalizace loděnice v Gdaňsku z roku 2004 je zastaralý a je nutno jej pozměnit. Polské orgány se zavázaly, že aktualizovaný plán restrukturalizace předloží do června 2006. Polské orgány představily rovněž hlavní rysy nové strategie restrukturalizace polského odvětví stavby lodí. Za prvé, gdaňská loděnice má být co nejdříve vyčleněna ze skupiny gdyňských loděnic. Za druhé, vláda umožní vložení soukromého kapitálu do loděnice v Gdaňsku s dlouhodobým cílem loděnici plně privatizovat.

(85)

Dne 9. června 2006 Komise obdržela první předlohu plánu restrukturalizace z roku 2006. Po návštěvě loděnice a obdržení stanoviska externího poradce Komise vyjádřila vážné obavy ohledně této předlohy během návštěvy na místě dne 14. června 2006 a písemně dne 17. července 2006 a poukázala na skutečnost, že se nezdá, že by plán restrukturalizace bylo možno realizovat a že je málo pravděpodobné, že loděnici umožní obnovení dlouhodobé životnosti, aniž by byla nepřiměřeně narušena hospodářská soutěž. Komise podotkla, že se nezdá, že by strategie restrukturalizace byla založena na důkladné analýze ziskovosti jednotlivých činností loděnice v minulosti, nýbrž předpokládala značné rozšíření činnosti související se stavbou lodí. Mimoto neexistovala reálná vyhlídka na finanční restrukturalizaci ze zdrojů nezahrnujících státní podporu a plán byl v přímém rozporu s požadavkem týkajícím se provedení vyrovnávacích opatření, jelikož předpokládal rozšíření činnosti. S ohledem na další spoléhání se na záruky pro financování lodí poskytované vývozní úvěrovou pojišťovnou, která je státní agenturou, Komise loděnici a polské orgány upozornila, že tyto záruky představují státní podporu.

(86)

Navzdory těmto upozorněním se plán restrukturalizace z roku 2006, který Polsko nakonec předložilo s dvouměsíčním zpožděním v září 2006, významně nelišil od první předlohy.

(87)

Mezitím v srpnu 2006 převzala většinový balík akcií loděnice v Gdaňsku Agentura pro rozvoj průmyslu a její dceřiná společnost, Centrala Zaopatrzenia Hutnictwa, a to formou přeměny dluhu na akcie (podíly gdyňské loděnice v loděnici Gdaňsk sloužily jako zajištění úvěru, který gdyňské loděnici poskytla Agentura pro rozvoj průmyslu a jehož část měla být splacena v červnu 2006). Touto transakcí byla loděnice v Gdaňsku oddělena od skupiny gdyňských loděnic.

(88)

Na schůzce dne 7. prosince 2006 a dopisem ze dne 29. ledna 2007 Komise polským orgánům sdělila, že předběžné šetření bylo ukončeno se závěrem, že plán restrukturalizace loděnice v Gdaňsku z roku 2006 nesplňuje žádnou z podmínek pro schválení podpory na restrukturalizaci podle stávajících pokynů.

(89)

Polské orgány na zmíněné schůzce oznámily, že zamýšlí loděnici v Gdaňsku zprivatizovat. Polsko uvedlo, že proces privatizace má být dokončen do června 2008. V dopise ze dne 28. února 2007 se Polsko zavázalo zprivatizovat loděnici v Gdaňsku do konce roku 2007. Během vypracovávání dokumentů pro privatizaci Polsko Komisi požádalo, aby uvedla, jaká vyrovnávací opatření pro loděnici v Gdaňsku považuje za nezbytná, aby bylo možno náležitě informovat potenciální investory.

(90)

V následujících měsících vedení loděnice v Gdaňsku vedlo jednání s různými potenciálními investory s cílem nalézt pro loděnici strategického investora, který by převzal akcie společnosti pocházející z nové emise, a tak poskytl finanční prostředky potřebné pro proces restrukturalizaci, a převzal kontrolu nad společností.

(91)

V návaznosti na dohodu uzavřenou s polskými orgány v prosinci 2006 vedla Komise současně s polskými orgány a loděnicí v Gdaňsku intenzivní jednání s cílem stanovit potřebná vyrovnávací opatření. V dopise ze dne 28. února 2007 se Polsko zavázalo uzavřít jeden ze skluzů loděnice v Gdaňsku poté, co budou vyřízeny zbývající zakázky, tj. od ledna 2010.

(92)

Za účelem ověření, zda tento návrh představuje skutečné vyrovnávací opatření, Komise loděnici v Gdaňsku požádala, aby jí poskytla řadu údajů. Jelikož poskytnuté informace nebyly úplné a neprokazovaly, že vyrovnávací opatření, která Polsko navrhlo s ohledem na loděnici, byla postačující, Komise dne 19. července 2007 přijala rozhodnutí podle čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 659/1999 a nařídila Polsku, aby poskytlo informace potřebné za účelem vyřešení otázky vyrovnávacích opatření v loděnici v Gdaňsku.

(93)

Polské orgány odpověděly dopisem ze dne 20. srpna 2007 a tvrdily, že uzavření více než jednoho skluzu není možné, jelikož by to neumožnilo obnovit dlouhodobou životaschopnost loděnice. Studie předložená na podporu tohoto stanoviska však vycházela z předpokladu, že po uzavření skluzu nebudou provedena žádná restrukturalizační opatření nebo opatření k přizpůsobení se loděnice. Ze stanoviska Polska mimoto vyplývalo, že by budoucí vlastník loděnice mohl zvažovat nákup nového zařízení pro spouštění plavidel na vodu, jelikož dosud využívané skluzy byly pronajaty od třetích stran. Komise proto v dopise ze dne 3. října 2007 uvedla, že otázka nezbytných vyrovnávacích opatření zůstává nevyřešená a že by Polsko mělo potenciální investory zajímající se o koupi loděnice v Gdaňsku náležitě informovat, že podnik obdržel státní podporu po přistoupení Polska k Evropské unii a že je nutné vypracovat věrohodný plán restrukturalizace založený na přijetí skutečných vyrovnávacích opatření. Polské orgány rovněž navrhly, aby byly rozsah a způsob provedení vyrovnávacích opatření dohodnuty s novým vlastníkem loděnice.

(94)

V září 2007 vyhlásily polské orgány nabídkové řízení týkající se upsání akcií v nově navýšeném akciovém kapitálu loděnice v Gdaňsku v souladu s usnesením mimořádné valné hromady akcionářů ze dne 10. srpna 2007. ISD Polska, dceřiná společnost ukrajinského výrobce oceli Donbas a menšinový akcionář loděnice v Gdaňsku, předložila v listopadu 2007 závaznou nabídku na získání nových akcií. Akcie z nové emise byly příslušným soudem zaregistrovány v lednu 2008. Společnost ISD Polska mimoto získala většinu stávajících akcií gdaňské loděnice od loděnice v Gdyni, Agentury pro rozvoj průmyslu a její dceřiné společnosti Cenzin. Od ledna 2008 vlastnila společnost ISD Polska 79 % akcií loděnice v Gdaňsku. V dubnu 2008 zřídila mateřská společnost společnosti ISD Polska nový subjekt: společnost ISD Stocznia. Následně byly akcie loděnice v Gdaňsku převedeny ze společnosti ISD Polska na společnost ISD Stocznia, která se oficiálně stala vlastníkem loděnice v Gdaňsku.

(95)

Dne 24. ledna 2008 se uskutečnila první schůzka polských orgánů, útvarů Komise a nového většinového akcionáře loděnice v Gdaňsku – společnosti ISD Polska. Následně byla vedena intenzivní technická jednání týkající se plánů nového většinového akcionáře v souvislosti s restrukturalizací loděnice. Dne 11. února a 18. března 2008 se konaly dodatečné schůzky polských orgánů, zástupců společnosti ISD Polska a útvarů Komise.

(96)

Komise si od Polska vyžádala informace a Polsko v reakci na tuto žádost předložilo několik dokumentů, které obecně představovaly alternativní strategie společnosti ISD Polska s ohledem na vyšetřovací řízení Komise týkající se státní podpory.

(97)

Za prvé Komise obdržela souhrnný dokument, který popisoval některé prvky strategie restrukturalizace loděnice společností ISD Polska, která předpokládala, že státní podpora bude vrácena (podle společnosti ISD Polska ve výši 20 miliónů EUR). Toto bylo údajně základem rozhodnutí společnosti ISD Polska o získání loděnice. Společnost IDS Polska následně na schůzce dne 18. března 2008 uvedla, že tato alternativa se již nebere v úvahu, jelikož státní podpora, kterou by bylo nutno navrátit, byla vyšší, než společnost původně předpokládala.

(98)

Za druhé Komise obdržela předlohu obchodního plánu předpokládajícího restrukturalizaci, která bude provedena podle pokynů pro státní podporu. Tento scénář předpokládal diverzifikaci činnosti na tři oblasti: stavbu lodí jako hlavní činnost, výrobu vrtulí pro větrné elektrárny a výrobu ocelových konstrukcí. Pokud jde o výrobní kapacitu loděnice, plán předpokládal, že činnost bude až do roku 2012 vykonávána na třech existujících skluzech, které budou od roku 2013 nahrazeny novým plovoucím dokem. Předloha obchodního plánu předpokládala investice ve výši 183 miliónů EUR.

(99)

Za třetí Komise obdržela od společnosti ISD Polska stručnou analýzu, která údajně prokazovala, že by okamžité uzavření dvou skluzů a omezení výroby od roku 2013 loděnici neumožnilo obnovit životaschopnost výroby.

(100)

Žádný z výše uvedených dokumentů, které polské orgány poskytly po privatizaci, nelze považovat za úplný, koherentní plán restrukturalizace, který je v souladu s pokyny pro státní podporu.

(101)

Dopisem ze dne 22. dubna 2008 Komise Polsko opětovně požádala, aby předložilo předlohu úplného plánu restrukturalizace loděnice. Jelikož poskytnuté informace nebyly považovány za dostatečné, přijala Komise dne 23. května 2008 rozhodnutí (12) podle čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 659/1999 a nařídila Polsku, aby poskytlo veškeré dokumenty, informace a údaje, které jsou nezbytné pro posouzení, zda a kdy může loděnice v Gdaňsku obnovit svou životaschopnost, zda budou provedena nezbytná vyrovnávací opatření, zda je státní podpora omezená na nezbytné minimum a jaký bude vlastní příspěvek nezahrnující státní podporu v souladu s požadavky pokynů, a tudíž posouzení, zda je podpora na restrukturalizaci poskytnutá loděnici v Gdaňsku slučitelná se společným trhem. Požadované informace měly být poskytnuty do dne 26. června 2008.

(102)

Na schůzce dne 10. června 2008 vyšlo najevo, že polské orgány vedou intenzivní jednání se společností ISD Polska a gdaňskou loděnicí ohledně možné koupě loděnice v Gdyni a o sloučení obou loděnic. Polsko navrhlo nová vyrovnávací opatření, jež by byla provedena ve sloučené loděnici, a uvedlo, že nový investor jako podmínku účasti v privatizaci loděnice v Gdyni požaduje další státní podporu. Polsko rovněž Komisi sdělilo, že v reakci na výše uvedený příkaz k poskytnutí informací společnost ISD Polska vypracovává pro obě loděnice společný plán restrukturalizace, jenž bude Komisi předložen do dne 26. června 2008.

(103)

Na žádost polských orgánů Komise Polsko a společnost ISD Polska na schůzce dne 10. června 2008 a opakovaně na schůzce dne 13. června 2008 informovala, že je nutno splnit určité rámcové podmínky, pokud má společnost ISD Polska koupit loděnici v Gdyni s úmyslem provozovat ji společně s gdaňskou loděnicí. Těmito rámcovými podmínkami bylo to, že společnost ISD Polska musí do 26. června 2008 předložit společný plán restrukturalizace pro obě loděnice, musí významně přispět k financování nákladů restrukturalizace a přijmout smysluplná vyrovnávací opatření v souladu s příslušnými pokyny. Komise uvedla, že navrhovaný příspěvek společnosti ISD Polska na náklady restrukturalizace nepostačuje s přihlédnutím k částce státní podpory, kterou obě loděnice obdržely v minulosti, a další podpoře, o niž společnost ISD Polska požádala v souvislosti s privatizací.

(104)

Dne 26. června 2008 Komise obdržela předlohu plánu restrukturalizace z června 2008, který vypracovala společnost ISD Polska, s názvem „Plán restrukturalizace nové gdaňsko–gdyňské loděnice“, v němž byla předložena společná strategie restrukturalizace loděnic v Gdaňsku a Gdyni (dále jen „společný plán restrukturalizace (vypracovaný společností ISD)“).

(105)

Dne 12. září 2008 Polsko předložilo konečný plán restrukturalizace vypracovaný společností ISD Polska s názvem „Plán restrukturalizace nové gdaňsko–gdyňské loděnice“ (dále jen „společný plán restrukturalizace ze dne 12. září“), který byl v podstatě aktualizovanou verzí společného plánu restrukturalizace ze dne 26. června 2008.

(106)

Dne 6. listopadu 2008 ukončila Komise formální vyšetřovací řízení týkající se podpory na restrukturalizaci pro loděnici v Gdyni se závěrem, že podpora pro loděnici nebyla slučitelná se společným trhem, a nařídila její navrácení (13). V tomto rozhodnutí Komise odmítla společný plán restrukturalizace ze dne 12. září, jelikož nebylo prokázáno, že by tento plán vedl k obnovení dlouhodobé životaschopnosti obou loděnic vykonávajících činnost v rámci jedné skupiny, že podpora byla omezena na nezbytné minimum a že byla zajištěna opatření k omezení narušení hospodářské soutěže, které bylo způsobeno poskytnutím podpory.

(107)

V listopadu 2008 obdržela Komise předlohu samostatného plánu restrukturalizace loděnice v Gdaňsku, který vypracovala společnost ISD Polska. Po rozsáhlé korespondenci mezi útvary Komise, polskými orgány a společností ISD Polska obdržela Komise dne 8. května 2009 konečný plán restrukturalizace loděnice v Gdaňsku s názvem „Plán restrukturalizace loděnice v Gdaňsku. Revidovaná verze plánu ze dne 5. prosince 2008“, ze dne 7. května 2009 (dále jen „plán restrukturalizace z roku 2009“).

(108)

V plánu restrukturalizace z roku 2009 je připomenuto neprovedení plánu restrukturalizace z roku 2006, který měl obnovit životaschopnost loděnice, a uvedeny příčiny stávajících finančních obtíží loděnice. V plánu je zdůrazněno, že se v roce 2006 neuskutečnila privatizace loděnice a rovněž nedošlo k navýšení kapitálu loděnice na úroveň, která by umožnila provést restrukturalizaci. V plánu jsou uvedeny rovněž makroekonomické činitele, například zhodnocení polského zlotého vůči americkému dolaru, růst cen oceli, a taktéž vnitřní činitele, například odliv kvalifikovaných pracovníků z loděnice, vysoká úroveň absence, špatná organizace práce a nízká produktivita.

(109)

Plán předpokládá, že loděnice bude diverzifikovat svou činnost. V plánu se předpokládá, že loděnice bude zpracovávat přibližně [… více než 100] (14) tisíc tun oceli ročně: [… přibližně 15 %] tun pro potřeby stavby lodí, [… přibližně 40 %] tun pro výrobu věží větrných elektráren a [… přibližně 45 %] tun pro výrobu ocelových konstrukcí.

(110)

Pokud jde o stavbu lodí, společnost ISD Polska se zaměří na vykonávání činnosti v segmentu částečně vybavených trupů speciálních pobřežních plavidel a plavidel, která se používají při seizmickém výzkumu.

(111)

Analýza trhu vychází ze srovnání s výrobním portfoliem jiných evropských loděnic a zkušeností loděnice v Gdaňsku. Plán předpokládá, že se loděnice soustředí na výrobu částečně vybavených pobřežních plavidel a plavidel, která se používají při seizmickém výzkumu, a to jako subdodavatel jiných loděnic. Plán restrukturalizace z roku 2009 popisuje dřívější zkušenosti loděnice v Gdaňsku se stavbou trupů pobřežních plavidel a objasňuje, že loděnice má tato plavidla ve své knize zakázek.

(112)

Plánované výrobní portfolio předpokládá výrobu až […] trupů/plavidel ročně. Loděnice plánuje uzavření dlouhodobých smluv o spolupráci s loděnicemi působícími v segmentu pobřežních plavidel a výrobu částí kompletních plavidel pro tyto loděnice.

(113)

Pokud jde o výrobu mimo stavbu lodí, společnost ISD Polska hodlá zahájit výrobu věží větrných elektráren a ocelových konstrukcí. Plán předpokládá, že výroba věží větrných elektráren (s předpokládanou délkou 80 m) bude zahájena v roce 2012 na úrovni […] kusů, posléze od roku 2015 vzroste na […] kusů.

(114)

Plán předpokládá výrobu různých ocelových konstrukcí (např. jeřábů, polotovarů, skladových konstrukcí, ocelových konstrukcí pro stavebnictví), která se zvýší z [… více než 10 000] tun v roce 2008 na [… více než 50 000] tun od roku 2013 (15).

(115)

Plán restrukturalizace popisuje know-how společnosti ISD Polska (nebo jiných společností patřících do skupiny Donbas) v oblasti ocelových konstrukcí. Plánuje se přesun některých oblastí výroby ze společnosti Huta Częstochowa do loděnice v Gdaňsku. Plán shrnuje výsledky tržní studie, kterou provedl nezávislý poradce při přípravě na rozvoj segmentu ocelových konstrukcí v loděnici v Gdaňsku po převzetí části podílů společností ISD Polska počátkem roku 2007. Tato studie předpokládá růst v segmentu ocelových konstrukcí v Evropě, zejména v Polsku (např. v souvislosti s rozvojem infrastruktury s podporou ze strukturálních fondů). Plán objasňuje, že loděnice v Gdaňsku má potenciál k rozvoji činnosti v oblasti ocelových konstrukcí s ohledem na očekávaný růst trhu ocelových konstrukcí, dobrou polohu u moře, která umožňuje levnou přepravu, a vzhledem ke zkušenostem skupiny ISD Polska.

(116)

Společnost ISD Polska skutečně zahájila výrobu ocelových konstrukci v loděnici v Gdaňsku neprodleně po převzetí loděnice. V roce 2008 loděnice prodala přibližně [… více než 10] tisíc tun ocelových konstrukcí, jednalo se převážně o části věží větrných elektráren.

(117)

Pán restrukturalizace z roku 2009 obsahuje různé prognózy týkající se objemu výroby ocelových konstrukcí, jak je uvedeno v tabulce č. 2.

Tabulka 2

Plánovaná výroba ocelových konstrukcí v tunách (plán restrukturalizace z roku 2009)

(118)

V plánu restrukturalizace z roku 2009 je uvedeno, že se výrobní aktiva loděnice značně znehodnotila a jsou na stejné úrovni jako aktiva evropských loděnic na počátku 90. let minulého století. Plánované investice do stavby plavidel činí [… méně než 100] miliónů EUR a pro činnosti nesouvisející se stavbou lodí [… přibližně 200] miliónů PLN ([…] miliónů PLN do výroby věží větrných elektráren a […] miliónů PLN do výroby ocelových konstrukcí).

(119)

Investice v oblasti stavby lodí se uskuteční mezi rokem 2009 a 2011. Hlavní složkou (16) jsou investice do nové infrastruktury umožňující spouštění plavidel na vodu, portálů pro řezání, zpracování panelů a ventilaci. Tyto investice by spolu s organizačními změnami měly vést k zvýšení produktivity ze 45 osobohodin/CGT na cílovou hodnotu 27 osobohodin/CGT (17).

(120)

Hlavní organizační potřeby se týkají prodeje (smlouvy), pořizování materiálu a služeb, projekčních kapacit, výroby, lidských zdrojů a informačních technologií.

(121)

Plán restrukturalizace z roku 2009 předpokládá vytvoření plánovacího střediska, které bude odpovídat za účinné plánování výroby na všech organizačních úrovních loděnice. Cílem zřízení tohoto střediska je odstranění nedostatků v procesu plánování, vytváření harmonogramů a rozpočtů a kontroly výrobního procesu.

(122)

Co se týká uzavírání smluv, společnost ISD Polska zamýšlí zavést valorizační doložky na ochranu loděnice před růstem cen materiálu a mezd přenesením rizika na majitele lodi. Loděnice hodlá rovněž snížit pokuty za prodlevy při výstavbě. Loděnice by měla zavést rovněž novou vzorovou smlouvu. Výňatky z některých stávajících smluv o stavbě lodi byly připojeny k plánu restrukturalizace s cílem prokázat, že se loděnici podařilo sjednat valorizační doložky k zajištění riziku výkyvů cen oceli.

(123)

Na ochranu před rizikem měnových výkyvů hodlá loděnice zavést potřebnou infrastrukturu po stanovení nákladů a příjmů vytvářejících měnové riziko a stanovení přípustných úrovní vystavení tomuto riziku. Systém řízení rizik uvedený v plánu restrukturalizace je založen na čtyřech hlavních prvcích: zohlednění tohoto rizika při stanovení strategie loděnice (vymezení odolnosti vůči riziku, kontrola rizika), přizpůsobení organizační struktury, používání informačních technologií a použití různých způsobů pro snížení rizik (přirozený hedging, valorizační doložky ve smlouvách a pořízení finančních produktů jako měnové opce a futures). Plán restrukturalizace popisuje podrobněji navrhovanou politiku v oblasti zajištění proti měnovému riziku. Plán stanoví tři zajišťovací nástroje, které by loděnice měla využívat (přirozený hedging, forwardové měnové transakce a měnové opce); vyčísluje vystavení knihy zakázek měnovým rizikům až do roku 2012 a na tomto základě odhaduje náklady na tyto zajišťovací nástroje. Podle plánu restrukturalizace se společnost ISD Polska obrátila na řadu bank, které jí za účelem vypracování nabídek na zajištění požádaly, aby předložila přiměřenou strategii v oblasti zajištění. Podle plánu by tato strategie měla být vypracována v prvních šesti měsících restrukturalizace.

(124)

Ve výrobní oblasti je cílem odstranit problém neefektivní logistiky v souvislosti s velkými vzdálenostmi mezi výrobou polotovarů a místem montáže plavidel. Plán předpokládá změnu uspořádání staveb v loděnici a revizi technologie stavby lodí. V zájmu zkrácení výrobního cyklu loděnice zajistí optimální dodávky materiálů a bezproblémové fungování výrobního procesu, v jehož rámci jsou potenciální rezervy v oblasti pracovních sil v důsledku cyklického charakteru stavby lodí využívány pružněji v oblasti výroby ocelových konstrukcí.

(125)

Co se týká pořizování a řízení materiálu, hlavním cílem je snižování nákladů. Restrukturalizační opatření zahrnují například vedení jedné společné databáze údajů týkajících se materiálu, nákupy v souladu s výrobním plánem, zavedení rámcových dohod a elektronické aukce za účelem dosažení úspor, řízení zásob, pořizování materiálu na základě nejméně tří nabídek, spolupráci při nákupech se společností Huta Częstochowa atd.

(126)

V oblasti informačních technologií loděnice plánuje, že zaměstná a vyškolí kvalifikované pracovníky, rozšíří využívání informačních technologií, které má k dispozici, zmodernizuje stávající informační technologie a rovněž zavede jeden informační systém integrovaný se všemi nebo téměř všemi organizačními jednotkami v loděnici.

(127)

V oblasti zaměstnanosti je cílem vypořádat se s vysokou fluktuací a absencí v práci. Společnost ISD Polska hodlá spolupracovat s místní agenturou pro nábor pracovníků. Interně plán předpokládá rozšíření systémů profesního rozvoje, zavedení motivačního systému odměňování (řízení přesčasových hodin, hodnocení zaměstnanců, kontroly absence v práci a mzda na základě vykonané práce, včasnosti a kvality provedení) a rozvoj podnikové identity. Plán zmiňuje potřebu snížit počet zaměstnanců.

(128)

Koncem roku 2008 společnost zaměstnávala 2 235 osob. To znamená snížení počtu zaměstnanců o 658 osob v porovnání s 2 893 pracovníky ke konci roku 2006.

(129)

Plán předpokládá snížení počtu zaměstnanců do konce roku 2011 o […] pracovníků přímo v oblasti výroby a o […] pracovníků v administrativní oblasti a ostatních osob zaměstnaných na dobu neurčitou. Společnost na druhé straně plánuje postupné zvyšování zaměstnanosti v oblasti nesouvisející přímo se stavbou lodí přibližně o […] pracovníků (v roce 2013) ve výrobě věží větrných elektráren a o […] pracovníků (v roce 2013) ve výrobě ocelových konstrukcí. V důsledku toho se počet osob zaměstnaných v podniku sníží o […] pracovníků. Cílový počet osob zaměstnaných v oblasti stavby lodí se plánuje na úrovni [… méně než 1 500] osob.

(130)

Revidovaný plán obsahuje rovněž vyčíslení nákladů a výsledků restrukturalizace zaměstnanosti.

(131)

Co se týká projektových činností, plán předpokládá, že dojde k racionalizaci práce projektové kanceláře a že bude úžeji spjata s výrobním procesem. Plán předpokládá nákup dodatečných nástrojů a systémů pro projektovou kancelář. Co se však týká stavby lodí, plán předpokládá provádění standardních projektů, což povede k snížení nákladů spojených s vypracováním nových projektů.

(132)

Plán obsahuje rovněž stručný, obecný popis požadovaných účinků těchto opatření v oblasti organizační restrukturalizace, které vyčísluje s tvrzením, že zvýšení produktivity v důsledku těchto opatření bude činit přibližně 12 osobohodin/CGT (18).

(133)

Pokud jde o finanční restrukturalizaci, plán předpokládá poskytnutí nové státní podpory formou vkladu kapitálu ve výši 46,7 miliónu PLN a ve formě půjčky ve výši 103,3 miliónu PLN. Nová podpora by činila celkem 150 miliónů PLN (v nominální hodnotě).

(134)

Plán restrukturalizace z roku 2009 vyčísluje náklady restrukturalizace, které loděnici v Gdaňsku vznikly v minulosti (po dni 1. května 2004), na úrovni 405 miliónů PLN. Plánovaná částka investic činí [… přibližně 300] miliónů PLN. Plán předpokládá splacení vzniklých závazků vůči veřejnoprávním subjektům ve výši 95,3 miliónů PLN a obchodních závazků ve výši […] miliónů PLN. Náklady na restrukturalizaci zaměstnanosti mají podle plánu dosáhnout výše […] miliónů PLN. Mimoto se předpokládá, že bude zapotřebí částka ve výši […] miliónů PLN za účelem vylepšení rozvahy loděnice (uhrazení minulých ztrát, zajištění dostatečné likvidity a kapitálu). Náklady restrukturalizace by činily celkem [… více než 1 000] miliónů PLN.

(135)

Plán předpokládá, že částka ve výši [… přibližně 500] miliónů PLN bude financována ze zdrojů nepocházejících ze státní podpory, tj. z vlastního příspěvku. Tato částka činí 305 miliónů PLN ve formě navýšení kapitálu společností ISD Polska (již zaregistrovaného a vyplaceného), […] miliónů PLN z prodeje a pronájmu nepotřebných aktiv a […] miliónů PLN z investičního úvěru, jenž má být získán na trhu za účelem financování investic do činností nesouvisejících se stavbou lodí.

(136)

Co se týká příjmů z prodeje a pronájmu aktiv, loděnice plánuje prodat své podíly ve společnosti Kuznia Gdańsk ([…] % podílů). Loděnice zahájila jednání s potenciálními kupci a obdržela nabídku týkající se těchto podílů, která byla zohledněna v plánu restrukturalizace. Tato nabídka se týkala částky ve výši […] miliónů PLN. Loděnice mimoto plánuje pronajmout aktiva sousedním spolupracujícím společnostem a odhadované příjmy (na základě stávající nájemní smlouvy) činí […] miliónů PLN za pronájem pozemků v letech 2009–2012 a […] miliónů PLN za pronájem výrobní haly v letech 2009–2012.

(137)

Pokud jde o investiční úvěr na rozvoj výroby věží větrných elektráren ve výši […] miliónů PLN, činnost v oblasti výroby věží větrných elektráren se bude uskutečňovat prostřednictvím zvláštní účelové jednotky.

(138)

K doložení skutečnosti, že výroba věží větrných elektráren přiláká cizí kapitál, poskytly polské orgány prohlášení dvou bank ze dne 1. června 2009, které se podmíněně zavázaly poskytnout společnosti ISD Stocznia finanční prostředky na tento projekt. Po přezkumu obchodního plánu na výrobu věží větrných elektráren a finančních výhledů banky prohlašují, že finanční předpoklady, z nichž vychází obchodní plán, považují za odpovídající obecným podmínkám na trhu, že projekt týkající se výroby věží větrných elektráren má velký potenciál a že pokládají projekt za věrohodný a ziskový.

(139)

Závazky bank týkající se poskytnutí finančních prostředků na projekt výroby věží větrných elektráren závisí na splnění těchto podmínek: a) kladné rozhodnutí Komise ohledně plánu restrukturalizace loděnice v Gdaňsku z roku 2009; b) získání všech administrativních povolení, která jsou zapotřebí pro realizaci projektu týkajícího se výroby věží větrných elektráren, společností ISD Stocznia; c) zajištění ve formě hypotéky vztahující se na vymezenou oblast v loděnici v Gdaňsku a d) kladné rozhodnutí ohledně financování projektu vydané úvěrovým výborem a představenstvem bank. Jedna z bank prohlásila, že je ochotna poskytnout finanční prostředky do výše […] miliónů PLN, druhá banka do výše […] miliónů PLN, tj. celkem […] miliónů PLN. Polské orgány mimoto předložily dohodu mezi oběma bankami a společností ISD Stocznia, v níž banky prohlásily, že k zajištění financování projektu jsou ochotny poskytnout společný úvěr, nebo dva souběžné úvěry. Banky potvrdily, že jejich financování bude poskytnuto v souladu se závaznými tržními podmínkami bez jakékoli státní záruky.

(140)

Finanční výhledy obsažené v plánu vycházejí z níže uvedených předpokladů, které vyplývají především z odhadů externích odborníků.

(141)

Předpoklady, z nichž vycházejí finanční výhledy obsažené v plánu restrukturalizace z roku 2009, jsou uvedeny v tabulce č. 3.

Tabulka 3

Předpoklady, na nichž jsou založeny finanční výhledy obsažené v plánu restrukturalizace z roku 2009

(142)

Předpoklady týkající se změn spotřebitelských cen a roční průměrné úrovně indexu WIBOR 3M vycházely z prognózy Global Insight ze dne 6. února 2009 (19). Co se týká směnných kurzů, výhled byl založen na zprávě společnosti Goldman Sachs, v níž se předpokládalo zhodnocení zlotého vůči euru v průběhu příštích čtyř let až na úroveň 3,25 PLN/EUR.

(143)

Plán předpokládá zvýšení mezd u osob zaměstnaných v oblasti stavby lodí. Předpokládaná mzda by v roce 2009 byla o [… přibližně 15 %] vyšší než v roce 2007. V dalších letech by plánované zvýšení mezd činilo […] % ročně. V plánu restrukturalizace je uvedeno, že se v souvislosti s finanční krizí a likvidací dvou jiných polských loděnic ve Štětíně a Gdyni finanční očekávání pracovníků snížila, proto se takovýto mírný růst mezd v následujících letech jeví jako přiměřený předpoklad.

(144)

Finanční výhledy předpokládají, že činnost v oblasti stavby lodí, tj. dodání 6 částečně vybavených pobřežních plavidel ročně, zajistí 30 % příjmů loděnice. Předpokládaná výše příjmů byla založena na cenách sjednaných ve stávajících závazných smlouvách loděnice, prohlášeních o úmyslu a jiných údajích o trhu. Plán předpokládá, že příjmy ze stavby lodí budou v roce 2009 činit [… více než 300] miliónů PLN a v letech 2011–2015 přibližně [… zhruba 300] miliónů PLN ročně. Loděnice předpokládá, že v průběhu celého období restrukturalizace dosáhne zisku ([…] miliónů PLN v roce 2009, […] miliónů PLN v roce 2010, […] miliónů PLN v roce 2011 a více než […] miliónů PLN v následujících letech). Plán obsahuje prognózy založené na odhadech týkajících se celkové čisté současné hodnoty činnosti spojené se stavbou lodí pro období 2009–2018, podle nichž bude v roce 2009 dosaženo kladného peněžního toku ve výši [… mezi 400 a 500] miliónů PLN (při zohlednění rovněž konečné hodnoty této investice). Předpokládaná vnitřní míra návratnosti činí [… více než 20] %.

(145)

Plán restrukturalizace předpokládá, že výroba bude zahájena v roce 2012 a bude činit […] kusů, načež se v roce 2013 zvýší na […] kusů, v roce 2014 na […] kusů a v roce 2015 dosáhne cílové hodnoty […] kusů.

(146)

V plánu se předpokládá, že příjmy z výroby věží větrných elektráren budou v roce 2012 činit […] miliónů PLN, v následujících letech porostou a od roku 2015 překročí […] miliónů PLN. Loděnice předložila doklady, které prokazují, že bude s to získat potřebný materiál od skupiny ISD za ceny v EUR. Jelikož materiál bude představovat […] % nákladů na výrobu věží větrných elektráren, tato činnost nevyžaduje žádné dodatečné zajištění.

(147)

Odhadovaná čistá současná hodnota činnosti v oblasti výroby věží větrných elektráren činí [… více než 200] miliónů PLN a vnitřní míra návratnosti [… přibližně 20] % (v letech 2009–2018).

(148)

Plán předpokládá významný nárůst zisku z činnosti související s výrobou ocelových konstrukcí z […] miliónů PLN v roce 2009 na […] miliónů PLN v roce 2010, […] miliónů PLN v roce 2011, […] miliónů PLN v roce 2012 a přibližně […] miliónů PLN v dalších letech. Předpokládané hrubé rozpětí se má zvýšit z […] % v roce 2009 na více než […] % od roku 2013. K odůvodnění tohoto předpokladu plán odkazuje na již existující know-how a zkušenosti společnosti ISD Polska v oblasti výroby ocelových konstrukci. Plán však rovněž uvádí, že předpokládané ziskové rozpětí je odhadnuto obezřetně a je nižší než ziskové rozpětí, jehož společnost ISD Polska skutečně dosáhla v roce 2008 (20). Odhadovaná čistá současná hodnota v období 2009–2018 činí [… přibližně 200] miliónů PLN a vnitřní míra návratnosti [… více než 50] % (ročně). Tato vysoká vnitřní míra návratnosti vyplývá ze skutečnosti, že ve výpočtech nejsou zohledněny investice, které až dosud uskutečnila společnost ISD Polska (zejména navýšení kapitálu loděnice v Gdaňsku o 305 miliónů PLN), nýbrž vychází z výpočtu peněžních toků z výroby ocelových konstrukcí od roku 2009. Společnost mimoto uvádí, že tato vysoká vnitřní míra návratnosti vyplývá ze synergií mezi činností loděnice a skupiny ISD, díky níž lze zaručit dosažení značných příjmů z aktiv loděnice i při omezených investicích.

(149)

Loděnice předložila doklady prokazující, že loděnice bude s to získat materiál od skupiny ISD za ceny v EUR. Jelikož materiál bude představovat […] % nákladů na výrobu ocelových konstrukcí, tato činnost nevyžaduje žádné dodatečné zajištění.

(150)

Předpokládaná doba návratnosti investic činí […] let (v nominálních hodnotách) a […] let v diskontovaných hodnotách. Podle finančních výhledů obsažených v plánu bude návratnosti investic v diskontovaných hodnotách (beroucích v úvahu změnu hodnoty peněz v čase) dosaženo do […] let od vstupu investora do podniku, tj. v roce 2017. Tento výpočet bere v úvahu pouze finanční účast investora ([…] miliónů PLN: částka ve výši 305 miliónů PLN pro vklad kapitálu a částka ve výši […] miliónů PLN určená na koupi existujících akcií loděnice).

(151)

Čistá současná hodnota celého projektu se odhaduje na přibližně [… více než 800] miliónů PLN v letech 2009–2018 a vnitřní míra návratnosti na [… více než 20] %.

(152)

Společnost ISD Polska uvedla, že výše uvedené finanční výsledky jsou pro investora velmi lákavé. Projekt skupině ISD umožní dosáhnout synergických účinků. Všechny tři oblasti činnosti loděnice v Gdaňsku vytvoří poptávku po výrobcích společnosti Huta Częstochowa. Vertikální integrace umožní vypracovat přesnější prognózu poptávky ve společnosti Huta Częstochowa a bude přínosná rovněž pro loděnici v Gdaňsku, která bude mít zajištěny pravidelné dodávky, a to částečně dokonce ve formě polotovarů pro stavbu lodí vyrobených ve společnosti Huta Częstochowa.

(153)

Plán restrukturalizace z roku 2009 obsahuje analýzu citlivosti, která zkoumá vliv určitých změn v hlavních předpokladech, jež jsou základem prognóz, s ohledem na hodnotu ukazatele 10letého EBIDTA a akumulovaný zisk za 10leté období. Plán ukazuje zejména finanční důsledky těchto rizikových činitelů:

Pokud by se skutečně projevil jeden z těchto činitelů, doba návratnosti investic by se prodloužila z […] let předpokládaných v základním scénáři na […] let. Společnost uvedla, že výše uvedený výsledek prokazuje odolnost plánu vůči měnícím se tržním podmínkám. Ve všech scénářích je čistá současná hodnota projektu lákavá.

(154)

Aby bylo omezeno narušení hospodářské soutěže, které bylo způsobeno podporou, předpokládá plán restrukturalizace provedení níže uvedených opatření. Loděnice za prvé uzavře dva ze tří skluzů používaných v současnosti, které představují výrobní aktiva nezbytná při stavbě lodí a slouží ke spouštění plavidel na vodu. Loděnice již ukončila nájemní smlouvu s ohledem na skluz B5 (ode dne 1. července 2009) a skluz B3 (ode dne 1. ledna 2010).

(155)

Loděnice se za druhé zavázala, že nebude používat více než jedno zařízení pro spouštění plavidel na vodu. Pokud by loděnice koupila či jinak získala přístup (např. prostřednictvím nájmu nebo pronájmu) k jinému zařízení pro spouštění plavidel na vodu, vyjme skluz B1 z výrobního procesu (tj. v souladu se situací, jaká existovala v době přijetí rozhodnutí, ukončí nájemní smlouvu s vlastníkem skluzu B1). Jakékoli zařízení pro spouštění plavidel na vodu používané loděnici bude mít nejvyšší výrobní kapacitu přibližně 100 tisíc CGT.

(156)

Loděnice se mimoto zavazuje, že po dobu 10 let od vydání tohoto rozhodnutí zachová roční produkci v rozsahu 100 tisíc CGT.

(157)

Podle polských orgánů byla ve prospěch loděnice v Gdaňsku od 1. května 2004 provedena řada opatření státní podpory, která jsou uvedena v tabulce č. 4 (viz 174. bod odůvodnění).

(158)

V tabulce č. 4 je uvedena podpora udělená po dni 1. května 2004, tj. po dni přistoupení Polska k EU. Většina těchto opatření byla Polskem oznámena v dopise ze dne 13. července 2007 a v dopise ze dne 9. ledna 2008. Aktualizovaný seznam těchto opatření byl připojen k plánu restrukturalizace z roku 2009 (příloha č. 12). Tento seznam obsahuje některá opatření popsaná v části B přílohy I rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení.

(159)

Polsko poskytlo dodatečné vysvětlení ohledně restrukturalizace závazků v rámci řízení podle kapitoly 5a. Polské orgány objasnily, že loděnice převedla na společnost Operator (21) aktiva odpovídající 31,6 % hodnoty závazků převedených na společnost Operator ARP Sp. z o.o. (22). Podle Polska se proto prvek podpory rovná 68,4 % nominální hodnoty závazků převedených na společnost Operator. Nominální hodnota závazků převedených na společnost Operator je uvedena v tabulce č. 4.

(160)

Záruka, kterou poskytla státní pokladna a která je uvedena jako opatření 16 v tabulce č. 4, byla oficiálně poskytnuta skupině gdyňských loděnic, avšak pro výrobu plavidel v loděnici v Gdaňsku. Polské orgány poukázaly na tuto skutečnost ve svém dopise ze dne 13. července 2007. Informace o státní podpoře poskytnuté loděnici v Gdaňsku, které jsou uvedeny v plánu restrukturalizace z roku 2009, zahrnují výše uvedenou záruku státní pokladny. Úvěr, jehož se týkala záruka státní pokladny, byl poskytnut se sazbou LIBOR 3M + 100 základních bodů, přičemž v době poskytnutí záruky polské orgány ocenily riziko nutnosti splacení závazků za loděnici na 60 %. Záruky státní pokladny byly uděleny oproti zajištění ve formě bianko směnky vydané loděnicí a notářské listiny, v níž loděnice souhlasila s vymáháním aktiv až do výše 120 % hodnoty záruky. Státní pokladna účtovala poplatek za záruku ve výši 0,4 % zaručené částky.

(161)

Opatřením 17 v tabulce č. 4 je záruka, kterou loděnici v Gdaňsku poskytla Agentura pro rozvoj průmyslu za úvěr na restrukturalizaci poskytnutý NORD/LB Bank Polska S.A. Záruka byla poskytnuta v souladu s dohodou ze dne 17. srpna 2005. V dopise ze dne 9. ledna 2008 polské orgány tvrdily, že toto opatření bylo zahrnuto v části A přílohy II rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení jako opatření 7, tj. jedno z opatření provedených před přistoupením, která nejsou použitelná po přistoupení. Komise však podotýká, že dohoda o poskytnutí záruky byla podepsána dne 17. srpna 2005, tj. jednoznačně po přistoupení Polska k EU. V příloze plánu restrukturalizace z roku 2009 byla výše uvedená záruka mimoto zmíněna jako jedno z opatření státní podpory.

(162)

Tabulka č. 4 zahrnuje rovněž úvěry udělené společností Korporacja Polskie Stocznie (dále jen „KPS“), které byly použity k financování potřeb loděnice na provozní kapitál. Polsko v dopisech ze dne 11. července 2007 a 9. ledna 2008 tvrdí, že tyto úvěry nepředstavují státní podporu, jelikož účtované úroky odpovídaly posouzení rizika konkrétního projektu, na nějž byly úvěry určeny.

(163)

U úvěrů poskytnutých v období 2005–2006 KPS účtovala úrok v rozmezí od 9,70 % do 11,62 %. Účtovala rovněž jednorázový poplatek v rozmezí od 0,1 % do 0,4 %. Podle polských orgánů požadovala KPS zajištění v podobě uznání vymáhání, dohody o postoupení pohledávek, bezpodmínečného platebního příkazu, bianko směnky nebo zastavení majetku (23).

(164)

Společnost KPS byla založena v roce 2004 jako dceřiná společnost zcela ve vlastnictví Agentury pro rozvoj průmyslu s funkcí fondu rizikového kapitálu pro agenturu. Nejdříve mělo být jejím úkolem provést konsolidaci tří největších loděnic v Polsku, od tohoto projektu však bylo v roce 2006 upuštěno. Podle informací, jež Polsko poskytlo v roce 2006 (24), měla být KPS financována kapitálovými vklady Agentury pro rozvoj průmyslu, příspěvky formou věcného plnění (akcie v třetích společnostech) poskytnutými Agenturou pro rozvoj průmyslu a revolvingovým bankovním úvěrem zaručeným agenturou, který byl určen výhradně na podporu financování loděnic. Podle informací, jež jsou k dispozici na internetových stránkách vlády, měla KPS podporovat loďařské činnosti v Polsku rovněž emisemi obligací plně zaručených Agenturou pro rozvoj průmyslu. Dokument s názvem „Strategie pro odvětví stavby lodí (loděnice pro stavbu námořních lodí) v Polsku na období 2006–2010“ (25) skutečně potvrzuje, že KPS měla vytvořit zdroje z emisí dluhových nástrojů v hodnotě přibližně 100 miliónů USD zajištěných aktivy vyhrazenými pro restrukturalizaci odvětví stavby lodí v podobě finančních prostředků, které státní pokladna převedla na Agenturu pro rozvoj průmyslu.

(165)

V tabulce č. 4 jsou uvedeny rovněž nesplacené závazky vůči veřejnoprávním subjektům loděnice v Gdaňsku uvedené v dopise polských orgánů ze dne 9. ledna 2008 a v příloze plánu restrukturalizace z roku 2009. V tomto dopise Polsko potvrdilo, že loděnice v Gdaňsku nehradila pravidelně své závazky vůči veřejnoprávním subjektům.

(166)

Loděnice v Gdaňsku využívala rovněž záruky za zálohové platby vydávané vývozní úvěrovou pojišťovnou (dále jen „záruky za zálohové platby“ nebo „záruky za plnění“). Seznam záruk, které loděnice využívala, poskytly polské orgány v dopise ze dne 11. července 2007. Polské orgány uvedly, že ačkoliv tyto záruky byly oficiálně poskytnuty skupině gdyňských loděnic, ve skutečnosti se využívaly při stavbě plavidel v loděnici v Gdaňsku. Po dni 1. května 2004 využívala loděnice v Gdaňsku celkem 20 záruk poskytnutých vývozní uvěrovou pojišťovnou v celkové nominální hodnotě ve výši 346 372 107,33 PLN.

(167)

Typickým znakem odvětví stavby lodí je, že loděnice obvykle nemají dostatečný provozní kapitál na stavbu lodí z vlastních zdrojů a spoléhají na financování z vnějších zdrojů, ať už prostřednictvím půjček (tzv. úvěry na výrobu), nebo zálohových plateb od majitelů lodí, jejichž prostřednictvím je výroba financována. Majitelé lodí obvykle hradí 80 % ceny předem ve splátkách, které se časově shodují s určitými rozhodujícími fázemi výstavby, a zbývajících 20 % je hrazeno při dodání. Účast majitelů lodí na financování výstavby je proto zásadní. Úlohou záruk vývozní úvěrové pojišťovny pro loděnici bylo zajistit zálohové platby majitelů lodí proti riziku nedodání lodě ze strany loděnice.

(168)

Z různých informací, které Polsko poskytlo ohledně fungování režimu záruk vývozní úvěrové pojišťovny (26), vyplývá, že tyto záruky byly loděnici poskytovány takto. Nejprve byla s majitelem lodi podepsána smlouva, která byla obvykle podmíněna tím, že loděnice ve stanovené lhůtě prokáže, že se za financování výroby zaručí vývozní úvěrová pojišťovna. Vývozní úvěrová pojišťovna vydala rozhodnutí za tím účelem, že zajistí financování celé lodi zaručením zálohových plateb. V následných individuálních dohodách vývozní úvěrová pojišťovna aktivovala záruku za každou jednotlivou zálohovou platbu (obvykle čtyři). Celková účast vývozní úvěrové pojišťovny na možném nedodání lodi loděnicí obvykle činí 80 % kupní ceny, což odpovídá celkovým zálohovým platbám uhrazeným majitelem lodi před dodáním. Tato celková účast je známá, když vývozní úvěrová pojišťovna vydává rozhodnutí o zajištění financování lodi majitelem lodi. Platnost záruky skončí při dodání lodi.

(169)

Činnosti vývozní úvěrové pojišťovny jsou různé (27) a lze je v zásadě rozdělit na komerční část podnikání a činnost prováděnou jménem státní pokladny či zaručenou státní pokladnou. Posledně uvedená činnost je vykonávána prostřednictvím odděleného bankovního účtu s názvem „Interes Narodowy“. Záruky vztahující se na skupinu gdyňských loděnic, včetně loděnice v Gdaňsku, spadají do činnosti zaručené státní pokladnou.

(170)

Podle informací poskytnutých Polskem byly záruky vývozní úvěrové pojišťovny za zálohové platby poskytovány za poplatek, který se lišil podle hodnoty záruky. Poplatek činí 2 % ročně u záruk nižších než 35 miliónů PLN a 1 % ročně u záruk vyšších než 35 miliónů PLN. Jako zajištění vývozní úvěrová pojišťovna požaduje převod vlastnictví lodi, lodi nacházející se ve výstavbě nebo materiálu ke stavbě.

(171)

Z tabulky č. 4 vyplývá, že ode dne 1. května 2004 loděnice v Gdaňsku získala podporu v celkové nominální hodnotě ve výši 405 030 629,80 PLN (přibližně 90 miliónů EUR).

(172)

Loděnice mimoto předpokládá obdržení nové státní podpory ve formě vkladu kapitálu ve výši 46,7 miliónu PLN a ve formě úvěru ve výši 103,3 miliónu PLN. Celková výše nové podpory by činila 150 miliónů PLN (v nominální hodnotě).

(173)

Plán restrukturalizace z roku 2009 mimoto předpokládá, že do konce období restrukturalizace bude loděnice v Gdaňsku nadále využívat záruky vývozní úvěrové pojišťovny v hodnotě přibližně 180 miliónů EUR ročně. Předpokládá se, že poplatky za záruky budou pokud možno v souladu s režimem záruk, který Komise schválila jako režim, který nezahrnuje státní podporu (28). Podle tohoto režimu činí sazby používané pro společnosti zařazené do nejvyšší rizikové kategorie, které jsou však nadále způsobilé pro získání záruky na základě režimu, […] % u záruk na dobu kratší než dva roky a […] % v případě záruk na delší než dvouleté období.

(174)

Nominální hodnota všech opatření podpory na restrukturalizaci činí 555 030 629,80 PLN (405 miliónů PLN podpory, která již byla poskytnuta, a 150 miliónů PLN plánované podpory) a celková nominální hodnota záruk vývozní úvěrové pojišťovny činí přibližně 526 miliónů PLN (v nominální hodnotě, 346 miliónů PLN – hodnota již poskytnutých záruk a částka ve výši 180 miliónů PLN odpovídající maximální roční účasti vývozní úvěrové pojišťovny s ohledem na tyto záruky).

Tabulka 4

Státní podpora poskytnutá loděnici v Gdaňsku v období od 1. května 2004 podle informací poskytnutých polskými orgány a společností ISD Polska (v PLN)

(175)

Bod 3 přílohy IV Smlouvy o přistoupení stanoví tzv. řízení o přechodném mechanismu. Představuje právní rámec pro posouzení režimů podpory a jednotlivých opatření podpory provedených v novém členském státě přede dnem jeho přistoupení k EU, jež jsou nadále použitelné po přistoupení.

(176)

Opatření podpory, která byla provedena před přistoupením a po přistoupení nejsou použitelná, nemůže Komise posoudit na základě přechodného mechanismu, ani řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES.

(177)

Avšak opatření, která byla provedena až po přistoupení, posoudí Komise jako oznámenou podporu nebo jako protiprávní podporu na základě řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES.

(178)

K zjištění data, k němuž bylo určité opatření provedeno, je příslušným kritériem právně závazný akt, jímž se příslušný vnitrostátní orgán zavazuje k poskytnutí podpory (32). To, zda je správní akt právně závazný, je věcí vnitrostátního práva. Komise však musí (zejména ve sporných případech) být s to přezkoumat tyto správní akty a na základě jejich formy a obsahu posoudit, zda mohou na straně příjemců vést k oprávněným očekáváním, která jsou vymahatelná u polského soudu. Tato schopnost přezkoumat vnitrostátní správní akty je nezbytná pro výkon výlučné pravomoci Komise schvalovat výjimky z obecného zákazu státní podpory s ohledem na opatření, jež Polsko provedlo po dni 1. května 2004.

(179)

Opatření je použitelné po přistoupení, pokud bylo provedeno před přistoupením, avšak po přistoupení vede k poskytnutí další podpory nebo zvýšení částky již udělené podpory, tj. pokud přesná hospodářská účast státu není známa v okamžiku udělení podpory, ani v okamžiku přistoupení.

(180)

Ve svém rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení Komise na základě informací předložených Polskem dospěla k závěru, že řada opatření oznámených dne 8. října 2004 ve skutečnosti představovala novou protiprávní nebo oznámenou podporu, jelikož byla provedena po 1. květnu 2004, dni přistoupení Polska k EU. Připomínky, které předložilo Polsko a zúčastněné strany po zahájení vyšetřovacího řízení, nevedly Komisi ke změně jejího závěru. Komise se zejména domnívá, že je oprávněna posoudit, zda jsou opatření uvedená v části B přílohy II rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení slučitelná se společným trhem. Komise nicméně podotýká, že od některých těchto opatření bylo upuštěno (opatření č. 23–25 v části B přílohy II rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení).

(181)

Komise níže objasní důvody, proč nemůže přijmout tvrzení předložená Polskem a zúčastněnými stranami.

(182)

Komise souhlasí s připomínkou skupiny gdyňských loděnic, že událostí, která vedla k částečnému odpisu závazků vůči veřejnoprávním subjektům v rámci řízení podle kapitoly 5a, bylo přijetí rozhodnutí o restrukturalizaci předsedou Agentury pro rozvoj průmyslu. Komise však nemůže uznat tvrzení, že toto rozhodnutí bylo přijato dne 30. dubna 2004, tj. před přistoupením Polska k EU. Komise objasnila důvody tohoto postoje v rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení a Polsko ani skupina gdyňských loděnic nepředložily v tomto ohledu žádná další tvrzení, která by mohla tento postoj změnit. Komise znovu opakuje, že rozhodnutí ze dne 30. dubna 2004 pouze schválilo plán restrukturalizace z března 2004 a nedalo souhlas k restrukturalizaci závazků vůči veřejnoprávním subjektům v rámci řízení podle kapitoly 5a. Předseda Agentury pro rozvoj průmyslu nemohl vydat úplné rozhodnutí o restrukturalizaci před přistoupením Polska k EU, jelikož neměl (jak požaduje kapitola 5a) souhlas všech věřitelů z řad veřejnoprávních subjektů, kteří se podíleli na restrukturalizaci, a společnosti Operator. Komise podotýká, že předseda Agentury pro rozvoj průmyslu uznal tuto skutečnost, když ve svém rozhodnutí ze dne 30. dubna 2004 zmínil, že k dokončení restrukturalizace v rámci řízení podle kapitoly 5a je nezbytné další rozhodnutí, a když nakonec rozhodnutí o restrukturalizaci vydal dne 30. prosince 2004, tj. po přistoupení Polska k EU.

(183)

Komise nemůže uznat tvrzení skupiny gdyňských loděnic, že souhlas všech věřitelů z řad veřejnoprávních subjektů podílejících se na restrukturalizaci svých pohledávek v rámci řízení podle kapitoly 5a představoval právně závazný akt, jak vyžaduje polské právo. Skupina gdyňských loděnic tvrdila, kapitola 5a nepředstavuje lex specialis ve vztahu k ostatním zákonům povolujícím restrukturalizaci závazků vůči veřejnoprávním subjektům a že úlohou předsedy Agentury pro rozvoj průmyslu bylo řídit a usnadnit proces restrukturalizace, nikoli nahradit dotyčné orgány, které jsou příslušné pro konkrétní závazky. Komise podotýká, že tento výklad polských právních předpisů je v rozporu se všemi dosavadními podáními Polska a s podstatou a logikou samotné kapitoly 5a. Je pravdou, že (jak tvrdí skupina gdyňských loděnic) zákon ze dne 30. října 2002„nezakazuje orgánům provádějícím restrukturalizaci, aby vydaly jakákoli rozhodnutí o odpisech, jestliže to umožňují obecné předpisy“. Pokud tak však učiní, tyto pohledávky již nespadají do oblasti působnosti kapitoly 5a se všemi výhodami s tím spojenými – způsobilost pro úvěr od Agentury pro rozvoj průmyslu, pozastavení probíhajících řízení o vymáhání pohledávky, zastavení konkurzního řízení a zastavení růstu úroků u dlužných částek.

(184)

Komise nemůže uznat tvrzení skupiny gdyňských loděnic, že u závazků restrukturovaných v rámci řízení podle kapitoly 5a ode dne 30. června 2006 nenarostly žádné úroky. Tento výklad polských právních předpisů Polsko odmítlo.

(185)

Komise nemůže uznat tvrzení Polska, že tato podpora byla fakticky udělena na základě skutečnosti, že všechny příslušné orgány poskytující podporu učinily na zasedání pracovní skupiny vlády pro restrukturalizaci loděnic v Polsku (tým pro odvětví stavby lodí) ústní prohlášení. Tato prohlášení (byla-li vůbec učiněna) byla čistě ústní a jednoznačně byla nutná další prováděcí opatření, aby mohla vzniknout oprávněná očekávání podle polského práva.

(186)

Komise rovněž uvádí, že Polsko ani skupina gdyňských loděnic nezpochybnily její závěr, že opatření 24–25 uvedená v části B přílohy II rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení představují novou podporu, spadají tudíž do působnosti Komise podle článku 88 Smlouvy o ES.

(187)

Ustanovení čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES stanoví, že podpory poskytované v jakékoli formě členským státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo výrobu určitých výrobků, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem.

(188)

Komise dospěla k závěru, že veškerá opatření podpory popsaná v 105. až 170. bodě odůvodnění a v tabulce č. 4 byla poskytnuta státem nebo ze státních prostředků a vzhledem ke skutečnosti, že byla provedena ve prospěch jednoho konkrétního podniku, jsou selektivní.

(189)

Loděnice v Gdaňsku je velká evropská loděnice a aktivně soutěží na trhu stavby lodí. Polsko i skupina gdyňských loděnic potvrdily, že po dni 1. května 2004 loděnice v Gdaňsku nadále stavěla kontejnerová plavidla a soutěžila s jinými loděnicemi, zejména v Německu a Dánsku, na což upozornilo rovněž Dánsko a dánský svaz pro námořní dopravu v připomínkách k rozhodnutí Komise o zahájení formálního vyšetřovacího řízení. Na kontejnerová plavidla na konci roku 2006 připadalo 26 % knih zakázek evropských loděnic (33). Loděnice vyrábí ocelové konstrukce, bloky a sekce a soutěží v této oblasti s mnoha jinými společnostmi působícími jako subdodavatelé ostatních loděnic, které staví kompletní plavidla. V posledních dvou letech loděnice začala stavět pobřežní plavidla, zahájila tudíž činnost v segmentu, v němž působí již jiné evropské loděnice, například norské.

(190)

Trvalé dotování loděnice v Gdaňsku, mimo jiné prostřednictvím nevymáhání závazků vůči veřejnoprávním subjektům, záruk za plnění a několika kapitálových vkladů a úvěrů, umožnilo loděnici uzavírat smlouvy, aniž by plně uvážila všechny druhy rizika a zohlednila je v ceně služeb. V opačném případě by konkurenti mohli převzít přinejmenším část jejího podílu na trhu.

(191)

Na základě výše uvedených skutečností vyvozuje Komise závěr, že státní podpora poskytnuta loděnicí v Gdaňsku ovlivnila obchod mezi členskými státy.

(192)

Komise musí rovněž určit, zda opatření provedená ve prospěch loděnice v Gdaňsku jí udělila nepatřičnou výhodu, a tím narušila nebo mohla narušit hospodářskou soutěž.

(193)

Komise zastává názor, že využití státní podpory umožnilo loděnici v Gdaňsku uplatňovat postupy narušující hospodářskou soutěž, jako je stanovení cen nižších než výrobní náklady, aniž by nesla důsledky, jež jsou obvykle s těmito postupy spojeny, a to odchod z trhu.

(194)

Komise rovněž upozorňuje, je jedním z hlavních problémů, s nimiž se loděnice v Gdaňsku potýkala dlouhodobě, bylo uzavírání smluv, jež se ukázaly jako ztrátové v důsledku zhodnocení zlotého vůči dolaru, což je hlavní měna používaná v odvětví stavby lodí, a rovněž růstu světových cen ocelových plechů. Tyto výše uvedené vnější faktory byly určeny jako hlavní hrozby pro pokračování činnosti loděnice již v plánu restrukturalizace na období 2003–2008 a následně v jeho revidované verzi z března 2004, v novém plánu restrukturalizace z roku 2006 a rovněž v plánu restrukturalizace z roku 2009.

(195)

Navzdory skutečnosti, že si vedení loděnice bylo vědomo těchto hrozeb, loděnice přesto dále uzavírala smlouvy, aniž přijala opatření k snížení těchto rizik. Tyto obchodní praktiky pokračovaly v období nebývalého boomu na trhu pro stavbu lodí mezi roky 2004 a 2008, kdy ceny lodí vzrostly na nebývalé úrovně. V důsledku tohoto jednání se loděnici podařilo zachovat provoz a udržet zaměstnanost, avšak za cenu obrovských ztrát u běžné výroby lodí.

(196)

Na základě těchto skutečností vyvozuje Komise závěr, že všechna opatření provedená ve prospěch loděnice v Gdaňsku, která byla popsaná v 105. až 170. bodě odůvodnění, narušovala či mohla narušit hospodářskou soutěž na trhu pro stavbu lodí.

(197)

Komise poznamenává, že polské orgány nezpochybnily hodnocení opatření, na něž se vztahuje toto rozhodnutí, jako státní podpory s dvěma výjimkami. Za prvé tvrdily, že úvěry, které loděnici v Gdaňsku poskytla KPS, nepředstavují podporu. Za druhé zpochybnily takovéto hodnocení v případě záruk vývozní úvěrové pojišťovny, které údajně splňují zásadu chování investora v tržních podmínkách. Polské orgány mimoto neoznámily jako zvláštní opatření podpory soustavné nevymáhání závazků vůči veřejnoprávním subjektům.

(198)

Komise níže objasní, proč zastává názor, že výše uvedená tři opatření představují výhodu, která narušuje hospodářskou soutěž.

(199)

Zásada, že soustavné nevymáhání závazků vůči veřejnoprávním subjektům může samo o sobě představovat státní podporu, je stanovena v judikatuře (34). Z informací, které předložily polské orgány (35), jednoznačně vyplývá, že loděnice v Gdaňsku má značné nedoplatky vyplývající ze závazků vůči veřejnoprávním subjektům, které vznikly od roku 2004. Tyto závazky jsou uvedeny v tabulce č. 4 jako opatření č. 18 a 19. Jak objasnily polské orgány (36), po 1. květnu 2004 loděnice vzhledem k složité finanční situaci nebyla s to hradit v termínu své závazky vůči veřejnoprávním subjektům a nesplacené závazky byly proto odkládány bez jakéhokoli oficiálního rozhodnutí ze strany příslušných věřitelů z řad veřejnoprávních subjektů.

(200)

Plán restrukturalizace z roku 2009 předpokládá, že nahromaděné závazky vůči veřejnoprávním subjektům budou splaceny v září 2009 poté, co loděnice obdrží další státní podporu. Z toho vyplývá, že v praxi byly závazky vůči veřejnoprávním subjektům nahromaděné od roku 2004 odkládány na neurčitou nebo neupřesněnou dobu a byly spláceny pouze příležitostně, jak to umožňoval peněžní tok loděnice, a jejich úplné splacení je možné pouze díky další státní podpoře. Komise se domnívá, že by žádný věřitel v tržním hospodářství nepřijal takovýto neomezený odklad splacení svých pohledávek. I po privatizaci loděnice a navýšení jejího kapitálu společností ISD Polska o částku ve výši 305 miliónů PLN nepodnikly polské orgány žádné kroky k vymáhání nesplacených pohledávek. V informacích, které poskytly polské orgány, neexistuje žádný náznak, že by věřitelé z řad veřejnoprávních subjektů podnikli kroky k vymáhání nesplacených závazků od loděnice v Gdaňsku, a to prostřednictvím řízení o vymáhání pohledávky nebo na základě úpadkového zákona. Na základě výše uvedených skutečností proto Komise vyvozuje závěr, že soustavné nevymáhání závazků vůči veřejnoprávním subjektům představuje výhodu, kterou by příjemce nezískal od věřitele, jenž se řídí zásadami tržního hospodářství, představuje proto státní podporu podobnou (bezúročnému) úvěru.

(201)

Podle plánu restrukturalizace z roku 2009 činí celková částka nevymáhaných závazků vůči veřejnoprávním subjektům 63 013 631 PLN. Podle informací poskytnutých polskými orgány v dopise ze dne 9. ledna 2008 však nahromaděné závazky vůči veřejnoprávním subjektům loděnice v Gdaňsku v té době činily 90 245 096,76 PLN (včetně narostlých úroků). V plánu restrukturalizace z roku 2009 je ve výpočtu výše nákladů restrukturalizace uvedeno, že loděnice bude muset splatit nahromaděné závazky vůči veřejnoprávním subjektům ve výši 95 354 830,90 PLN. Na tomto základě se Komise domnívá, že celková hodnota nevymáhaných závazků vůči veřejnoprávním subjektům spolu s úroky činí 95 354 830,90 PLN, a tato částka byla zahrnuta v tabulce č. 4.

(202)

Komise nemůže přijmout tvrzení Polska, že podpora ve formě úvěrů na provozní kapitál poskytnutých KPS nepředstavuje státní podporu. Komise podotýká, že úroková sazba, kterou KPS účtovala, byla přibližně o 400 základních bodů vyšší než referenční sazba. Komise rovněž podotýká, že se loděnice v Gdaňsku řadu let nachází ve velmi obtížné finanční situaci a vykazuje značné ztráty, přičemž její dluh roste. Nepodařilo se jí rovněž získat žádné financování výroby z vnějších zdrojů. Její provozní kapitál byl financován zálohovými platbami, jež byly plně kryty zárukami vývozní úvěrové pojišťovny, úvěry plně krytými zárukami státní pokladny a úvěry KPS. Nelze proto mít za to, že úroková sazba účtovaná KPS odráží náležitě související riziko. Ačkoli KPS požadovala zajištění, jeho hodnota je sporná. Je pravděpodobné, že se KPS nepodařilo získat prvořadé zabezpečení za majetkem loděnice. Polsko každopádně neposkytlo podrobné informace, jež by Komisi umožnily posoudit skutečnou hodnotu požadovaného zajištění.

(203)

Komise podotýká, že společnost KPS byla založena jako fond ovládaný státem s cíli v oblasti veřejné politiky a její financování bylo zcela poskytnuto nebo zaručeno státem prostřednictvím Agentury pro rozvoj průmyslu. Podle dokumentu „Strategie pro odvětví stavby lodí (loděnice pro stavbu námořních lodí) v Polsku na období 2006–2010“ byla KPS „založena s cílem organizovat financování výroby loděnic, dokud nebudou loděnice převzaty soukromými investory“. Strategie, jejíž cíle nejsou pouze hospodářské, nýbrž rovněž sociální a makroekonomické (37), poskytuje KPS spolu s Agenturou pro rozvoj průmyslu, státní pokladnou a ostatními příslušnými veřejnoprávními subjekty řadu pravomocí. Finanční vazby KPS na Agenturu pro rozvoj průmyslu a státní pokladnu jsou zřejmé a KPS působí spíše jako prostředek pro převod aktiv vyčleněných ve státním rozpočtu pro loděnice v Polsku, včetně loděnice v Gdaňsku.

(204)

Komise upozorňuje rovněž na skutečnost, že v dopise oznamujícím plán restrukturalizace z roku 2009 polské orgány uznaly úvěry KPS jako státní podporu.

(205)

Na základě výše uvedených skutečností Komise dospěla k závěru, že KPS nejednala jako soukromý investor, když loděnici v Gdaňsku poskytla úvěry na provozní kapitál. Tyto úvěry, uvedené tabulce 4, proto představují státní podporu.

(206)

Komise nejprve podotýká, že záruky za plnění poskytnuté vývozní úvěrovou pojišťovnou byly oficiálně poskytnuty skupině gdaňských loděnic. Část těchto záruk však byla využívána výhradně pro financování stavby lodí v loděnici v Gdaňsku, v té době dceřiné společnosti skupiny gdaňských loděnic. Díky těmto zárukám se loděnici v Gdaňsku podařilo získat nové zakázky a pokračovat v činnosti v oblasti stavby lodí.

(207)

Ve svých připomínkách po přijetí rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení Polsko uvedlo, že záruky, které vývozní úvěrová pojišťovna poskytla skupině gdyňských loděnic, nepředstavují státní podporu. Komise nemůže toto tvrzení přijmout.

(208)

Komise za prvé připomíná, že záruky vývozní úvěrové pojišťovny za zálohové platby jsou zaručeny státní pokladnou a že související transakce jsou zaznamenávány na zvláštním bankovním účtu s názvem „Interes Narodowy“. Pokud by tento účet neobsahoval dostatečné finanční prostředky, může vývozní úvěrová pojišťovna čerpat úvěry ze státní pokladny nebo využít úvěrové záruky státní pokladny. Subjekt v tržním hospodářství nemůže takového zajištění využít.

(209)

Komise za druhé připomíná své rozhodnutí ze dne 18. července 2007 ve věci N 105/07 (38), v němž jako režim nezahrnující státní podporu schválila režim, podle něhož vývozní úvěrová pojišťovna uskutečňuje program zajištění vývozních úvěrů zaručených státní pokladnou. Tento režim v současnosti mimo jiné zahrnuje druh záruk za plnění, jež jsou loděnici v Gdaňsku poskytovány v posledních několika letech. Komise podotýká, že tento režim výslovně vylučuje (39) podniky ve finančních obtížích ve smyslu Pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (40). Hlavním znakem režimu je to, že poplatky za záruky jsou stanoveny na základě posouzení rizik. Například poplatky za záruky pro společnost patřící do nejvyšší rizikové kategorie odpovídá […] % ročně v případě záruk na dobu kratší než dva roky a […] % ročně v případě záruk na delší než dvouleté období. Základní poplatek činí 2,8 % p. a. Pro srovnání, záruky pro loděnici v Gdaňsku poskytovala vývozní úvěrová pojišťovna za poplatek ve výši 2 % ročně, pokud byla záruka nižší než 35 miliónů PLN, a za poplatek ve výši 1 % ročně, jestliže záruka překračovala tuto částku.

(210)

Je proto zřejmé, že loděnice v Gdaňsku (jakožto podnik v obtížích) není způsobilá pro záruky, na něž se vztahoval výše popsaný režim, který Komise schválila jako režim neobsahující prvky podpory. Nelze proto mít za to, že záruky poskytnuté loděnici v Gdaňsku prvek podpory neobsahují.

(211)

Mimoto je zjevné, že poplatek za záruku účtovaný loděnici je mnohem nižší než základní poplatek používaný u záruk pro zdravé společnosti a několikrát nižší než poplatek účtovaný vysoce rizikovým společnostem, jež byly v rámci výše popsaného režimu přesto způsobilé. Komise vyvozuje závěr, že poplatek za záruku hrazený loděnicí v Gdaňsku neodpovídá tržnímu poplatku, tyto záruky proto představují státní podporu.

(212)

Za třetí, podle sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory ve formě záruk (41) platí, že aby jednotlivá státní záruka nepředstavovala státní podporu, nesmí mít dlužník finanční obtíže. Tak tomu v tomto případě zjevně není. Podle téhož sdělení platí, že má-li dlužník finanční obtíže, může prvek podpory v záruce dosáhnout stejné výše jako částka krytá zárukou.

(213)

Komise poznamenává, že se loděnice v Gdaňsku spoléhala výhradně na záruky vývozní úvěrové pojišťovny a státní pokladny a na trhu se jí žádné jiné záruky získat nepodařilo.

(214)

Na základě výše uvedených skutečností vyvozuje Komise závěr, že vývozní úvěrová pojišťovna nejednala jako investor v tržním hospodářství, když poskytla záruky loděnici v Gdaňsku.

(215)

Komise připomíná, že tento druh záruk za plnění je typickým a obvyklým znakem odvětví stavby lodí. Vývozní úvěrová pojišťovna poskytující záruky požaduje jako zajištění převod vlastnictví lodi, lodi nacházející se ve výstavbě nebo materiálu.

(216)

Podle názoru Komise činí odhadovaný prvek podpory obsažený v zárukách za plnění, jež byly loděnici v Gdaňsku poskytnuty v období od 1. května 2004, 18,9 miliónu PLN. Tato částka byla vypočítána srovnáním mezi poplatky, které loděnice uhradila, a poplatky, jež by byly běžně účtovány na trhu. Usuzovalo se, že režim záruk vývozní úvěrové pojišťovny, který nezahrnuje státní podporu, může sloužit jako ukazatel výše poplatků účtovaných na trhu. Tato referenční výše poplatků byla navýšena o 400 základních bodů s cílem zohlednit dodatečné riziko spojené s poskytnutím podpory podniku v obtížné hospodářské situaci, jakým byla loděnice v Gdaňsku.

(217)

Komise rovněž podotýká, že podle plánu restrukturalizace z roku 2009 hodlá loděnice v Gdaňsku nadále využívat záruky za plnění poskytnuté vývozní úvěrovou pojišťovnou. Tyto záruky bude získávat za podmínek odpovídajících podmínkám uplatňovaným v rámci režimu, který Komise schválila jako režim nezahrnující státní podporu, v případě podniků s nejvyšším rizikem (42). To znamená mimo jiné poplatek ve výši […] % ročně v případě záruk na dobu kratší než dva roky a […] % ročně v případě záruk na delší než dvouleté období. Komise podotýká, že podniky ve finančních obtížích, jako je loděnice v Gdaňsku, nejsou způsobilé pro opatření na základě výše uvedeného režimu. Z toho vyplývá, že během restrukturalizace loděnice v Gdaňsku budou záruky vývozní úvěrové pojišťovny nadále představovat státní podporu.

(218)

Komise se domnívá, že odhadovaný prvek podpory v souvislosti s plánovanými zárukami za plnění poskytnutými vývozní úvěrovou pojišťovnou se rovná rozdílu mezi poplatkem, který by byl hrazen na trhu, s navýšením o 400 základních bodů (k zohlednění rizika spojeného s poskytnutím záruk podniku v obtížích), a poplatkem, který bude muset loděnice skutečně zaplatit. Odhadovaný prvek podpory vypočítaný výše uvedenou metodou činí 28,8 miliónu PLN.

(219)

Komise se domnívá, že veškerá opatření ve prospěch loděnice v Gdaňsku uvedená v tabulce č. 4, plánovaná opatření uvedená v 168. bodě odůvodnění a záruky za plnění poskytnuté vývozní úvěrovou pojišťovnou (již poskytnuté, jakož i plánované v období restrukturalizace) představují státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

(220)

Rozhodnutím ze dne 1. června 2005 zahájila Komise formální vyšetřovací řízení s ohledem na řadu opatření, mimo jiné včetně restrukturalizace dluhu (odpisy, odklady, změny platebního kalendáře), založených na různých právních základech, která se týkala různých věřitelů z řad veřejnoprávních subjektů, kapitálových vkladů a záruk státní pokladny.

(221)

Komise rovněž jednoznačně uvedla, že nelze přijmout tvrzení Polska, že zálohové platby majitelů lodí je nutno považovat za vlastní příspěvek. V této souvislosti Komise zpochybnila tvrzení, že záruky vývozní úvěrové pojišťovny za zálohové platby majitelů lodí nepředstavují státní podporu, a oznámila, že prošetří povahu těchto zálohových plateb.

(222)

Polsko i mateřská společnost loděnice v Gdaňsku předložily připomínky v této věci; ačkoli zpochybnily pravomoc Komise posoudit slučitelnost některých dotčených opatření se společným trhem, nezpochybnily závěr Komise, že pokud byla tato opatření provedena po přistoupení Polska k EU, představují novou podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. Výjimkou byla povaha záruk poskytnutých vývozní úvěrovou pojišťovnou, jež údajně neobsahují státní podporu. Později Polsko rovněž tvrdilo, že úvěry poskytnuté KPS nepředstavují státní podporu. Komise zjistila taktéž existenci další, neoznámené podpory v podobě soustavně nevymáhaných závazků vůči veřejnoprávním subjektům. Komise se zabývala existencí státní podpory v případě tří výše uvedených opatření.

(223)

V průběhu šetření se strategie polské vlády týkající se loděnice v Gdaňsku několikrát významně změnila. Strategie konsolidace odvětví stavby lodí byla nahrazena strategií oddělení loděnic v Gdyni a Gdaňsku a rozhodnutím o privatizaci loděnice v Gdaňsku.

(224)

Jak bylo popsáno výše, Komise byla v pravidelném kontaktu s polskými orgány jakožto vlastníkem loděnice v Gdaňsku, samotnou loděnicí a rovněž jejím novým vlastníkem, společností ISD Polska. Komise pravidelně zúčastněné strany informovala, že veškerá opatření provedená ve prospěch loděnice ze státních prostředků pravděpodobně představují státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES vzhledem k obtížné finanční situaci loděnice a neexistenci jakéhokoliv financování z vnějších zdrojů, jež by nezahrnovalo státní podporu. Komise rovněž upozornila, že tato státní podpora byla poskytnuta v rozporu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES a není slučitelná se společným trhem. Komise rovněž opakovaně poukázala na skutečnost, že záruky vývozní úvěrové pojišťovny poskytnuté skupině gdyňských loděnic využívané při stavbě plavidel v loděnici v Gdaňsku představují státní podporu.

(225)

Během šetření Komise získala další informace o činnosti KPS a o povaze úvěrů na provozní kapitál, jež KPS poskytla loděnici. Komise sdělila Polsku, že tyto úvěry se vší pravděpodobností představují státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

(226)

Komise v průběhu svého šetření rovněž zaznamenala, že loděnice v Gdaňsku nadále hromadí závazky vůči veřejnoprávním subjektům. Komise získala informace o této záležitosti a sdělila Polsku (jakožto věřiteli loděnice a do jisté doby rovněž vlastníkovi), že nevymáhání závazků vůči veřejnoprávním subjektům nebo jejich restrukturalizace může představovat státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

(227)

Hlavním cílem opatření je pomoci podniku v obtížné hospodářské situaci a zachovat jeho činnost. V těchto případech je možno použít výjimku podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES, jež umožňuje schválit státní podporu, která má usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu s veřejným zájmem, jsou-li splněny příslušné podmínky. Podpora na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížné situaci je v současnosti upravena Pokyny Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (43) (dále jen „pokyny“), které nahradily dřívější text přijatý v roce 1999 (44) (dále jen „pokyny z roku 1999“).

(228)

Přechodná ustanovení v pokynech stanoví, že oznámení evidovaná přede dnem 10. října 2004 budou posuzována z hlediska kritérií platných v době oznámení (bod 103). V daném případě byla některá opatření Komisi oznámena dne 8. října 2004, kdy platily pokyny z roku 1999. V pokynech je však stanoveno, že se vztahují na posouzení jakékoli podpory na záchranu či restrukturalizaci poskytnuté bez schválení Komise (protiprávní podpora), pokud je část nebo celá podpora poskytnuta po dni 1. října 2004 (bod 104 první pododstavec). Vzhledem k tomu, že téměř všechna opatření popsaná v 105. až 170. bodě odůvodnění byla provedena protiprávně po tomto dni, Komise vyvozuje závěr, že platí pokyny z roku 2004.

(229)

Pokyny platí pro podniky ve všech odvětvích s výjimkami uvedenými v bodě 18 pokynů. Bod 12 Rámce pro státní podporu na stavbu lodí (45), který představuje právní rámec pro posuzování státní podpory pro toto odvětví, odkazuje na pokyny jako na příslušný právní základ pro posouzení podpory na záchranu a restrukturalizaci.

(230)

Podle definice obsažené v bodě 17 pokynů vychází podpora na restrukturalizaci z uskutečnitelného a vnitřně provázaného plánu s širokým pokrytím, jehož cílem je obnovit v přiměřené lhůtě dlouhodobou životaschopnost podniku. Restrukturalizace obvykle zahrnuje tyto prvky: restrukturalizaci veškerých oblastí činnosti podniku, reorganizaci a racionalizaci hlavní činnosti podniku, včetně ukončení ztrátových činností, a finanční restrukturalizaci. Restrukturalizaci činností využívající státní podporu však nelze omezit na nápravu minulých ztrát, aniž by se zabývala příčinami těchto ztrát, tj. bez provedení skutečné restrukturalizace. Restrukturalizace musí být mimoto financována alespoň částečně z vlastních zdrojů podniku nebo z vnějších zdrojů, které nezahrnují státní podporu, a státní podpora musí být omezena na minimum nezbytné k obnovení životaschopnosti. Aby se zmírnil narušující účinek podpory, musí být přijata vyrovnávací opatření.

(231)

Vzhledem k povaze podpory na restrukturalizaci, jež velmi narušuje hospodářskou soutěž, se Komise domnívá, že podpora pro podniky v obtížích může přispět k rozvoji hospodářských činností, aniž by nepříznivě ovlivnila obchod v míře, která je v rozporu se zájmem Společenství, pouze tehdy, jsou-li splněny všechny podmínky stanovené v pokynech.

(232)

Aby byl podnik způsobilý pro podporu na restrukturalizaci, musí být považován za podnik v obtížích ve smyslu pokynů. Podle tabulky č. 1 se finanční situace loděnice v Gdaňsku přinejmenším od roku 2002 vyznačovala trvalou nelikviditou a rostoucími ztrátami. Loděnice v Gdaňsku je proto podnikem v obtížích ve smyslu bodu 11 pokynů.

(233)

Podle bodu 73 pokynů nepovolí Komise další podporu na záchranu nebo restrukturalizaci v případě, že daný podnik již obdržel podporu na záchranu nebo restrukturalizaci, včetně jakékoli neoznámené podpory, nebo pokud od poskytnutí podpory na záchranu, od skončení období restrukturalizace nebo od přerušení plánu restrukturalizace (podle toho, co nastalo později) uběhlo méně než 10 let (tzv. zásada „jednou a dost“).

(234)

V rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení Komise uvedla, že loděnice v Gdaňsku prošla v roce 1998 restrukturalizací, která podle polských orgánů nezahrnovala státní podporu. Komise uznala toto stanovisko polských orgánů. Šetření neprokázalo, že by v rámci uvedené restrukturalizace byla poskytnuta státní podpora.

(235)

Státní podpora poskytnutá loděnici v Gdaňsku od roku 2002 navíc sloužila pouze jednomu procesu restrukturalizace.

(236)

Komise proto vyvozuje závěr, že byla dodržena zásada „jednou a dost“.

(237)

Podle bodu 34 pokynů musí být poskytnutí podpory podmíněno prováděním plánu restrukturalizace, který musí v přiměřené lhůtě podniku umožnit obnovení jeho životaschopnosti. Obnovení životaschopností znamená, že podnik je po dokončení restrukturalizace schopen pokrýt všechny své náklady a zajistit dostatečnou kapitálovou návratnost, aby mohl konkurovat jiným podnikům vlastními silami. Restrukturalizace musí proběhnout co nejrychleji.

(238)

Komise podotýká, že v průběhu tohoto šetření přezkoumala dva plány restrukturalizace (z března 2004 a z roku 2006), jež vypracovalo vedení loděnice a které schválil její většinový vlastník, tj. stát. Komise dospěla k závěru, že její vážné obavy, zda oba plány obnoví životaschopnost loděnice, nebyly odstraněny. Komise následně posoudila společný plán restrukturalizace vypracovaný společností ISD Polska v roce 2008 pro sloučené loděnice v Gdaňsku a Gdyni. Ve svém rozhodnutí ze dne 6. listopadu 2008 týkajícím se šetření státní podpory pro loděnici v Gdyni (46) Komise vyvodila závěr, že nebylo prokázáno, že společný plán restrukturalizace zajistí obnovení dlouhodobé životaschopnosti obou loděnic.

(239)

Polské orgány nakonec v roce 2009 předložily plán restrukturalizace, který vypracoval nový vlastník loděnice v Gdaňsku, společnost ISD Polska, a který nahrazuje všechny ostatní plány restrukturalizace, jež byly Komisi předloženy dříve. Komise proto níže posoudí pouze plán restrukturalizace z roku 2009.

(240)

Obtíže loděnice se v průběhu let zvyšovaly kvůli zanedbávaným investicím, nesprávnému řízení a nedostatku náležitých strategií k snížení rizika. Tyto vnitřní nedostatky spolu s cyklickým charakterem trhu pro stavbu lodí, rostoucími cenami oceli a zhodnocováním zlotého vedly ke značným ztrátám loděnice, růstu závazků, nedostatečnému provoznímu kapitálu, dalším neefektivním řešením a prodlevám ve výrobním procesu.

(241)

Podle Komise bylo prokázáno, že navrhovaná restrukturalizační opatření přiměřeně řeší problémy loděnice a jsou dostatečně rozsáhlá, zvolená strategie diverzifikace činností podniku je věrohodná a finanční výhledy jsou založeny na věrohodných předpokladech. Bylo tudíž prokázáno, že plán restrukturalizace z roku 2009 povede k obnovení dlouhodobé životaschopnosti loděnice.

(242)

Komise podotýká, že plán restrukturalizace z roku 2009 byl vypracován novým vlastníkem loděnice, který již v souvislosti s nabytím této společnosti investoval značné soukromé prostředky (305 miliónů PLN jako kapitálový vklad a částka ve výši […] miliónů PLN určená na koupi akcií od stávajících akcionářů) a který se zavázal plně provést plán s přesvědčením, že mu to přinese přiměřený zisk. Skutečnost, že soukromá společnost investovala do loděnice značné finanční prostředky a hodlá financovat plán restrukturalizace z roku 2009, je pro Komisi signálem, že tržní subjekt věří v možnost obnovení životaschopnosti loděnice v Gdaňsku. Společnost ISD Polska mimoto prokázala, že má cenné zkušenosti v oblasti úspěšné restrukturalizace společností v obtížích (Huta Częstochowa), což poskytuje dodatečnou záruku, že plán restrukturalizace je věrohodný.

(243)

Co se týká obchodní strategie loděnice, Komise má za to, že plánovaná diverzifikace činnosti zajistí nejen to, že společnost bude méně citlivá na cyklické změny na trhu stavby lodí, nýbrž rovněž společnosti umožní využívat účinněji výrobní kapacitu loděnice v oblasti zpracování oceli a mít prospěch z nových možností na trhu v odvětví výroby věží větrných elektráren. Diverzifikace činností mimoto umožní rozdělit fixní náklady podniku mezi různé druhy činnosti a zajistí, že společnost bude odolnější vůči měnícím se tržním podmínkám.

(244)

Komise se domnívá, že plánovaná restrukturalizační opatření se náležitě zabývají nedostatky loděnice. Plán předkládá podrobnou strategii pro provedení všech restrukturalizačních opatření, zejména v oblasti organizace, plánování, výrobního cyklu, dodávek, logistiky a zaměstnanosti.

(245)

Komise uvádí, že plán předpokládá dalekosáhlou restrukturalizaci zaměstnanosti, spočívající ve značném snížení počtu pracovníků a současném růstu mezd. V plánu restrukturalizace jsou za hlavní problémy loděnice označeny mimo jiné vysoká absence, fluktuace pracovníků a nízká efektivnost struktury zaměstnanosti a mezd. Komise se domnívá, že plánovaná opatření, například růst mez a zavedení systémů profesního rozvoje a věrnostních systémů, umožní odstranit zjištěné problémy. Komise podotýká, že se od roku 2006 počet zaměstnanců již snížil o [… více než 20] %. Průměrná měsíční mzda v roce 2008 v přímé výrobě vzrostla oproti roku 2005 o [… více než 20] %. Plán předpokládá další růst mezd o […] % v roce 2009, o […] % v roce 2010, o […] % v roce 2011, o […] % v roce 2012 a současně přihlíží rovněž ke skutečnosti, že se kvůli hospodářskému poklesu a uzavření loděnic v Gdyni a ve Štětíně snížila finanční očekávání pracovníků.

(246)

V plánu restrukturalizace z roku 2009 je objasněno, že větší efektivnost výroby a častější spolupráce se subdodavateli sníží počet potřebných pracovníků v loděnici. Plán uvádí rovněž finanční důsledky snížení počtu pracovníků. Na základě výše uvedených tvrzení se Komise domnívá, že navrhovaná restrukturalizace zaměstnanosti bude dostatečně rozsáhlá, aby odstranila problémy loděnice v oblasti zaměstnanosti.

(247)

Pokud jde o činnost v oblasti stavby lodí, Komise se domnívá, že plánovaná strategie za účelem významného omezení činnosti v oblasti stavby lodí a zaměření se na výrobu částečně vybavených speciálních plavidel je přiměřená. Investor mimoto prokázal, že zvolená strategie je realistická, jelikož již v roce 2008 dodala loděnice pět trupů pobřežních plavidel z celkem šesti dodaných plavidel.

(248)

Co se týká činnosti v oblasti stavby lodí, plán předpokládá různá opatření, jež mají vyřešit nejzávažnější vnější příčiny stávajících obtíží loděnice. Plán předpokládá zavedení valorizačních doložek ve smlouvách o stavbě lodí s cílem přinejmenším částečně přenést rizika spojená s materiálovými a mzdovými náklady na majitele lodí. Plán restrukturalizace z roku 2009 mimoto předpokládá provedení podrobné strategie v oblasti zajištění s cílem snížit měnové riziko. Komise se domnívá, že navrhovaná opatření jsou přiměřená. Předložená analýza citlivosti prokazuje, že plánovaná opatření zajistí relativní odolnost společnosti vůči změnám tržních podmínek, včetně kolísání směnných kurzů.

(249)

Co se týká výroby ocelových konstrukcí, plán restrukturalizace obsahuje zvláštní obchodní plán založený na analýze trhu, kterou vyhotovil externí poradce společnosti ISD Polska. Plán vyzdvihuje dobré vyhlídky na rozvoj tohoto segmentu trhu v Polsku a výhody vyplývající z polohy u Baltského moře. Zkušenosti společnosti ISD Polska s výrobou a prodejem ocelových konstrukcí by mimoto měly představovat další silnou stránku tohoto záměru. Plán předpokládá, že cílové výroby na úrovni přibližně [… více než 50] tisíc tun od roku 2013 bude dosaženo postupným zvyšováním výroby v nadcházejících letech. Tento objem výroby zajistí loděnici v Gdaňsku podíl na trhu v Polsku ve výši […] %.

(250)

Bylo prokázáno, že plány týkající se zvýšení výroby ocelových konstrukcí jsou realistické, jelikož již v roce 2008, což byl první rok činnosti loděnice poté, co ji převzala společnost ISD Polska, se společnosti podařilo vyrobit a prodat více než 10 tisíc tun ocelových konstrukcí, což značně překračovalo původní očekávání investora. Mimoto se ve společnosti Huta Częstochowa společnosti ISD Polska podařilo zvýšit prodej z [… více než 30] tisíc tun v roce 2004 na [… více než 50] tisíc tun v roce 2006 a [… více než 90] tisíc tun v roce 2008.

(251)

Výroba ocelových konstrukcí v Polsku trvale roste od devadesátých let minulého století. V roce 2003 polští výrobci vyrobili ocelové konstrukce v hodnotě 6 miliónů PLN, v roce 2006 v hodnotě 9,4 miliónu PLN a v roce 2007 v hodnotě 12,5 miliónu PLN. To naznačuje, že tento trh vykazuje rostoucí tendenci. Předpokládá se, že poptávka po ocelových konstrukcích v příštích letech v Polsku poroste. V obchodním plánu se připouští, že stávající hospodářské zpomalení způsobí pokles poptávky, očekává se však, že růst poptávky vyvolají investice v Polsku spolufinancované ze strukturálních fondů EU a významné infrastrukturní projekty.

(252)

Investor předložil kopie uzavřených smluv o dodávkách ocelových konstrukcí, například objednávku, kterou zadala společnost […] Sp. z o.o. podniku ISD Trade, dceřiné společnosti odpovědné ve skupině ISD za prodej ocelových konstrukcí, týkající se dodávky ocelových konstrukcí v roce 2008 o celkovém objemu 25–30 tisíc tun. Ačkoliv není zřejmé, jaká část této objednávky má být provedena v loděnici v Gdaňsku a jaká ve společnosti Huta Częstochowa, tato objednávka prokazuje, že na trhu existuje poptávka a že společnost ISD Polska je schopna přilákat zákazníky a najít kupce pro své výrobky. Komise proto uznává, že prodej ocelových konstrukcí podle předpokladů v plánu restrukturalizace z roku 2009 je realistický.

(253)

Bylo prokázáno, že předpokládaná zisková rozpětí jsou realistická. Plánované úrovně zisku jsou nižší než zisk, jehož společnost ISD Polska skutečně dosáhla (prodejní marže činily v roce 2006 [… více než 10] %, v roce 2007 [… mezi 10 a 20] % a v roce 2008 [… více než 10] %), zatímco předpokládané budoucí ziskové rozpětí loděnice v Gdaňsku na základě EBITDA činí [… méně než 10] %. Komise se proto domnívá, že předpokládané objemy prodeje a finanční výsledky v oblasti výroby ocelových konstrukcí lze považovat za obezřetné a věrohodné.

(254)

Komise podotýká, že výroba ocelových konstrukcí v loděnici v Gdaňsku bude založena na stávajících kapacitách pro zpracování oceli, jež jsou v současnosti využívány při činnosti v oblasti stavby lodí. Předpokládaného významného růstu výroby bude proto dosaženo s poměrně nízkými investicemi, což odůvodňuje poměrně vysokou úroveň vnitřní míry návratnosti u činnosti v oblasti ocelových konstrukcí.

(255)

Na základě poskytnutých informací vyvozuje Komise závěr, že segment ocelových konstrukcí, jež má představovat nedílnou a významnou část činnosti nové loděnice, vychází z věrohodné analýzy postavení společnosti na trhu. Analýza trhu prokazuje, že předpokládané objemy prodeje a finanční výsledky jsou realistické. Bylo prokázáno, že se plán zakládá na realistických předpokladech.

(256)

Pokud jde o výrobu věží větrných elektráren, plán restrukturalizace z roku 2009 obsahuje zvláštní obchodní plán týkající se této činnosti loděnice v Gdaňsku. Plán vychází z analýzy trhu, jež naznačuje dobré vyhlídky podniku, který zahajuje činnost v tomto segmentu trhu. Společnost bude využívat pravidelné dodávky od společnosti Huta Częstochowa, má dobrou polohu, která umožňuje distribuci výrobků prostřednictvím námořní dopravy, a bude využívat zkušenosti společnosti ISD Polska v oblasti výroby prvků pro věže větrných elektráren. Plán mimoto prokazuje, že vzhledem k legislativním pobídkám (na podporu obnovitelných zdrojů energie) a rovněž ekonomickým činitelům (např. kolísající ceny surovin) poptávka po větrných elektrárnách poroste. Nezávislé analýzy předpokládají, že v roce 2010 vyrobí větrné elektrárny na celém světě 172 miliónů MW energie a v roce 2015 pak 378 miliónů MW energie (47).

(257)

Podnik předložil důkazy, že v únoru a dubnu 2009 vedla jednání se stavebními podniky, které se potenciálně zajímají o výstavbu továrny na výrobu větrných elektráren (48). Tato jednání potvrdila předpoklady investora týkající se nákladů a lhůty pro vypracování projektu.

(258)

Plán podrobně představuje předpoklady týkající se finančních výhledů, například příjmů na základě informací od potenciálních kupců, nákladů na základě prognóz o cenách energie a oceli, zaměstnanosti na úrovni přibližně […] pracovníků atd. Komise se domnívá, že bylo prokázáno, že tyto předpoklady jsou věrohodné, a předpokládané finanční výsledky jsou tudíž realistické.

(259)

Skutečnost, že dvě banky projevily zájem o financování investic do činnosti v oblasti výroby větrných elektráren, je signálem, že tento projekt je věrohodný a že trh věří v jeho dlouhodobou životaschopnost.

(260)

Pokud jde o souhrnné finanční výhledy pro všechny tři druhy činnosti loděnice, Komise se domnívá, že bylo prokázáno, že jsou věrohodné a že provedení plánu povede k obnovení dlouhodobé životaschopnosti loděnice.

(261)

Komise má za to, že předpoklady, na nichž jsou výhledy založeny, jsou přiměřené. Bylo prokázáno, že vycházejí z věrohodných zdrojů a že jsou realistické. Předpokládaný růst spotřebitelských cen, cen energií a očekávané změny úrokových sazeb úvěrů na mezibankovním trhu byly založeny na nezávislých analýzách. Předpokládané ceny prodeje plavidel jsou založeny na výsledcích, jichž bylo až dosud dosaženo, na stávajících smluvních cenách, prohlášeních o úmyslu a údajích o trhu.

(262)

Pokud jde o vývoj mezd, Komise podotýká, že se mzdy v loděnici již významně zvýšily. Finanční model předpokládá, že průměrné hodinové náklady práce v období 2009–2018 vzrostou o [… více než 40] %. Průměrná mzda v loděnici v roce 2009 bude o [… přibližně 15] % vyšší než v roce 2007 a plán mimoto předpokládá další růst výše mezd. Na základě výše uvedených činitelů a s přihlédnutím k současné hospodářské krizi a rovněž napjaté situaci na trhu práce v Polsku, zejména v odvětví stavby lodí, se Komise proto domnívá, že předpoklady týkající se vývoje mezd jsou odůvodněné.

(263)

Analýza citlivosti navíc prokazuje, že vyhotovený plán zajišťuje loděnici v Gdaňsku dostatečnou odolnost vůči hlavním rizikovým činitelům spojeným s její činností. Komise vyvozuje závěr, že z analýzy citlivosti vyplývá, že plánované finanční výsledky jsou poměrně odolné vůči změnám předpokladů, na nichž jsou založeny.

(264)

Na základě výše uvedených zjištění vyvozuje Komise závěr, že plán restrukturalizace z roku 2009 je dostatečně spolehlivý, aby zajistil obnovení životaschopnosti loděnice v Gdaňsku.

(265)

Podle bodu 43 pokynů musí být výše podpory omezená na úplné minimum, tj. náklady nezbytné pro provedení restrukturalizace. Od příjemce podpory se očekává, že významně finančně přispěje k restrukturalizaci z vlastních zdrojů nebo z vnějších zdrojů za tržních podmínek. Toto přispění svědčí na jedné straně o tom, že jsou hospodářské subjekty přesvědčeny o možnosti opětovné životaschopnosti podniku, a na druhou stranu představuje způsob, jak zajistit, aby státní podpora byla omezena na minimum. V případě velkých podniků, jako je loděnice v Gdaňsku, by tento příspěvek měl činit nejméně 50 % nákladů restrukturalizace. Vlastní příspěvek musí být skutečný, bez všech očekávaných budoucích výnosů, jako je peněžní tok (bod 43 pokynů).

(266)

Náklady restrukturalizace a zdroje financování jsou popsány výše v 134. bodě odůvodnění. Komise mimoto poznamenává, že v nákladech restrukturalizace musí být zohledněny rovněž finanční náklady spojené se zárukami za plnění spolufinancovanými státem. Celkové náklady restrukturalizace proto činí [… více než 1 000] miliónů PLN. Tato částka zahrnuje náklady ve výši [… více než 1 000] miliónů PLN, které jsou popsány v 134. bodě odůvodnění, prvek podpory obsažený v zárukách za plnění, které jsou zvláštním, avšak běžným znakem odvětví stavby lodí a jež byly loděnici poskytnuty v minulosti, ve výši 18,9 miliónu PLN, jak bylo popsáno v 216. bodě odůvodnění výše, a prvek podpory obsažený v budoucích zárukách za plnění ve výši 28,8 miliónu PLN, jak bylo popsáno v 218. bodě odůvodnění.

(267)

Komise má za to, že náklady restrukturalizace jsou omezeny na nezbytné minimum a že jsou náležitě odůvodněné. Plán restrukturalizace obsahuje jednoznačný a podrobný investiční plán. Nesplacené obchodní a závazky vůči veřejnoprávním subjektům, které mají být uhrazeny, byly náležitě vymezeny. V plánu je jednoznačně stanovena a objasněna výše nákladů na restrukturalizaci zaměstnanosti a rovněž potřeby kapitálu, které jsou nezbytné ke zlepšení rozvahy podniku. Pokud jde o období po dni 1. května 2004 a období před současnou restrukturalizací podle plánu restrukturalizace z roku 2009, Komise podotýká, že státní podpora, která byla poskytnuta loděnici, byla využita k pokrytí ztrát a zachování činnosti loděnice, pokryla proto potřeby v souvislosti se zachováním likvidity společnosti ve zkoumaném období.

(268)

Plán restrukturalizace předpokládá, že vlastní příspěvek na uhrazení nákladů restrukturalizace loděnice v Gdaňsku bude pocházet z těchto zdrojů: navýšení kapitálu společností ISD Polska (305 miliónů PLN), prodej a pronájem nepotřebných aktiv ([…] miliónů PLN) a externí financování za tržních podmínek, tj. bankovní úvěry ([…] miliónů PLN).

(269)

Posouzení navrhovaných prvků vlastního příspěvku ze strany Komise je uvedeno níže.

(270)

Za prvé, společnost ISD Polska, která je soukromým podnikem, již provedla vklad kapitálu ve výši 305 miliónů PLN, který již byl zaregistrován a splacen. Komise proto vyvozuje závěr, že je nutno jej považovat za skutečný vlastní příspěvek v souladu s požadavky pokynů.

(271)

Komise za druhé na základě poskytnutých informací uznává jako opravdový a skutečný vlastní příspěvek výnos z prodeje některých aktiv nebo jejich pronájmu, jelikož byl proveden a odůvodněn výpočet těchto výnosů. Výnosy z prodeje/pronájmu činí přibližně […] miliónů PLN.

(272)

Co se týká financování ve výši […] miliónů PLN, které společnost hodlá získat z vnějších zdrojů za tržních podmínek, Komise uvádí, že společnost předložila podmíněné závazky dvou bank, jež jsou ochotny spolufinancovat realizaci projektu týkajícího se větrných elektráren v celkové výši […] miliónů PLN. Komise se domnívá, že závazky bank jsou dostačující k tomu, aby měla za to, že toto financování nezahrnuje prvek státní podpory a je opravdové a skutečné ve smyslu pokynů. Za prvé banky zakládají své závazky na vlastním posouzení obchodního plánu týkajícího výroby věží větrných elektráren a potvrdily věrohodnost projektu a předpokládaných finančních výsledků. Za druhé splnění podmínek uložených bankami závisí především na společnosti ISD Stocznia, a nikoli na vnějších, nepředvídatelných okolnostech. Banky potvrdily, že financování bude poskytnuto za převládajících tržních podmínek, bez jakýchkoli státních záruk.

(273)

Komise uvádí, že co se týká povolení nezbytných k výkonu činnosti a zajištění vyžadovaného bankami, společnost ISD Stocznia již podnikla příslušné kroky ke splnění požadavků bank. Podnik se za prvé obrátil na přístavní orgány a ministerstvo financí s žádostí o vydání povolení k převodu pozemků náležejících loděnici v Gdaňsku zvláštnímu právnímu subjektu, společnosti ISD Energia Sp. z o.o., která se bude zabývat výrobou věží větrných elektráren. Toto povolení vyžadují právní předpisy, jelikož se pozemky nacházejí v prostoru přístavu, neexistují však žádné náznaky, že by vydání povolení mohlo být zamítnuto. Za druhé co se týká požadovaného zajištění ve formě hypotéky na tento pozemek, společnost ISD Stocznia poskytla následující vysvětlení. Na pozemku v současnosti vázne hypotéka, která představuje zajištění nesplacených závazků vůči veřejnoprávním subjektům loděnice. Po schválení plánu restrukturalizace loděnice a poskytnutí plánované podpory loděnice uhradí nesplacené závazky v souladu s plánem restrukturalizace a hypotéka bude zrušena. Komise proto usuzuje, že společnost ISD Stocznia tyto dvě podmínky se vší pravděpodobností splní. Po přijetí tohoto rozhodnutí bude jediným zbývajícím požadavkem kladné rozhodnutí orgánů bank s rozhodovací pravomocí. Na základě výše uvedených zjištění vyvozuje Komise závěr, že plánované vnější financování ve výši […] miliónů PLN určené na realizaci projektu stavby větrných elektráren lze považovat za skutečný vlastní příspěvek na uhrazení nákladů restrukturalizace, který nezahrnuje prvek státní podpory.

(274)

Komise se celkově domnívá, že financování ve výši [… přibližně 500] miliónů PLN (305 miliónů + […] miliónů + […] miliónů) lze uznat za skutečný vlastní příspěvek k financování nákladů restrukturalizace. Jelikož celkové náklady restrukturalizace činí [… více než 1 000] miliónů PLN, vlastní příspěvek v uvedené výši představuje 45 % celkových nákladů restrukturalizace.

(275)

Komise mimoto uvádí, že loděnice zahájila restrukturalizaci již v roce 2002. V rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení Komise uvedla, že podpora poskytnutá loděnici před přistoupením musí být zohledněna při posouzení, zda je státní podpora poskytnutá po přistoupení Polska k EU omezená na nezbytné minimum.

(276)

Jak je uvedeno v rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení, loděnice v Gdaňsku obdržela v letech 2002–2004 státní podporu ve výši 157 miliónů PLN. Komise se domnívá, že tato částka pokrývá náklady nezbytné k zachování finanční likvidity podniku, které vznikly v té době. Celkové náklady restrukturalizace od roku 2002 tudíž činí […] miliónů PLN. Vlastní příspěvek ve výši [… přibližně 500] miliónů PLN by pokryl 40 % těchto nákladů restrukturalizace.

(277)

Komise podotýká, že ačkoliv úroveň ve výši 40 % je významná, je nižší než 50 % prahová hodnota, jak za normálních okolností vyžadují pokyny. Podle bodu 44 pokynů se však Komise může za výjimečných okolností a v případě zvlášť závažných problémů spokojit s nižším příspěvkem. Za prvé úroveň ve výši 40 % je významná. Za druhé podnik se nachází v oblasti, která je způsobilá pro regionální podporu podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES, což může v souladu s bodem 56 pokynů odůvodňovat nižší vlastní příspěvek (49). Komise za třetí uvádí, že se loděnice v Gdaňsku již delší dobu nachází ve složité finanční situaci. Navzdory vyhlášení úpadku v roce 1996 a převzetí loděnicí v Gdyni v roce 1998 neprovedla loděnice (stejně jako její mateřská společnost) potřebné strukturální změny za účelem postupného přizpůsobení se rozvoji tržního hospodářství a mezinárodní hospodářské soutěži. Od přistoupení Polska k EU po dobu více než tří let byla loděnice ve státním vlastnictví a v tomto období jakákoli podpora ze strany akcionářů loděnice představovala státní podporu. Jelikož k privatizaci došlo teprve v roce 2007, je pro současného soukromého vlastníka obtížné vyrovnat značné částky podpory, jež byly loděnici poskytnuty do té doby, vlastním příspěvkem, aniž by bylo ohroženo dosažení přiměřeného zisku z investice, a tudíž obnovení životaschopnosti loděnice.

(278)

Komise mimoto oceňuje skutečnost, že se polským orgánům podařilo loděnici zprivatizovat, a z tohoto důvodu má Komise za to, že vlastní příspěvek je za těchto okolností maximální. Komise podotýká, že příklady nezdařených pokusů o privatizaci a restrukturalizaci dalších dvou polských loděnic, a to v Gdyni a ve Štětíně, ukazují, že je skutečně obtížné přilákat do odvětví hospodářské činnosti s negativní minulostí soukromé investory, kteří by byli ochotni podílet se významně na financování restrukturalizace. Významnou účast společnosti ISD Polska v loděnici v Gdaňsku lze proto uznat za nejvyšší možnou.

(279)

Komise mimoto poznamenává, že pokud se vezmou v úvahu pouze náklady restrukturalizace, které vznikly po roce 2004 (včetně potřeb spojených se zachováním likvidity, jež byly financovány ze státní podpory), činí vlastní příspěvek 45 %. Státní podpora, která byla loděnici poskytnuta v letech 2002–2004, tento příspěvek snižuje na 40 %, což Komise považuje za přijatelné z výše uvedených důvodů a rovněž s přihlédnutím k níže uvedeným úvahám. V období před rokem 2004, kdy byla podpora poskytnuta, platily pokyny z roku 1999, které nestanoví prahovou hodnotu pro vlastní příspěvek ve výši 50 %. Podle těchto pokynů a tehdejší rozhodovací praxe Komise by byl vlastní příspěvek ve výši 40 % s největší pravděpodobností považován za dostatečný.

(280)

Komise závěrem uvádí, že v tomto případě je s ohledem na všechny dlouhodobé pokusy o zachování finanční likvidity podniku ve vlastnictví státu a rovněž skutečnost, že loděnice byla nakonec privatizována, vlastní příspěvek ve výši 40 % dostatečně vysoký a zajišťuje omezení podpory na nezbytné minimum, které umožňuje restrukturalizaci loděnice v Gdaňsku a obnovení její životaschopnosti.

(281)

Komise uvádí, že kromě obdržení podpory na financování nákladů restrukturalizace bude loděnice v Gdaňsku nadále financovat potřeby v oblasti provozního kapitálu prostřednictvím státní podpory ve formě záruk za plnění poskytnutých vývozní úvěrovou pojišťovnou. Tyto záruky jí budou poskytovány za podmínek odpovídajících podmínkám, jež jsou uplatňovány vůči společnostem s nejvyšším rizikem v rámci režimu záruk, který byl Komisí schválen jako režim nezahrnující státní podporu (50). Komise podotýká, že tyto záruky představují státní podporu, jak je objasněno v 214. bodě odůvodnění. Komise však uznává, že podmínky těchto záruk, zejména účtované poplatky, odpovídají podmínkám výše uvedeného režimu záruk, který omezuje podporu na nezbytné minimum. Komise uznává rovněž nezbytnost těchto záruk, jež se běžně využívají v tomto odvětví, a to nikoli pouze ze strany podniků ve finančních obtížích.

(282)

Podle bodů 38–42 pokynů je nutno přijmout opatření s cílem co nejvíce snížit možný nepříznivý dopad podpory na ostatní soutěžitele. Podpora nesmí nepřiměřeně narušovat hospodářskou soutěž. To obvykle znamená omezení podílu společnosti na trzích, na nichž působí, po skončení období restrukturalizace. Povinné omezení nebo snížení podílu společnosti na příslušném trhu představuje vyrovnávací opatření ve prospěch jejích konkurentů. Toto omezení musí být úměrné rušivým účinkům podpory a relativnímu významu daného podniku na trhu nebo trzích.

(283)

Komise uvádí, že od roku 2002 měla loděnice v Gdaňsku prospěch ze značných částek podpory a od té doby byla její působnost na trhu možná díky soustavné státní podpoře v různých podobách, jako je nevymáhání závazků vůči veřejnoprávních subjektů, úvěry, kapitálové vklady a záruky za zálohové platby udělené za výhodných podmínek, bez nichž by loděnice nemohla uzavírat smlouvy. Komise mimoto podotýká, že loděnice je jednou ze tří největších loděnic v Polsku a jedním z nejvýznamnějších výrobců v Evropě, což zvyšuje narušení hospodářské soutěže způsobené podporou. Podle bodu 40 pokynů proto musí být opatření dostatečně rozsáhlá, aby vyrovnala narušení hospodářské soutěže způsobené podporou. Komise se domnívá, že navrhovaná vyrovnávací opatření dostatečně omezují narušení hospodářské soutěže způsobené podporou, která byla poskytnuta loděnici v Gdaňsku.

(284)

Komise za prvé uvádí, že loděnice ve značné míře sníží svou výrobní kapacitu v oblasti stavby lodí uzavřením dvou výrobních aktiv, která jsou nezbytná pro stavbu lodí a jež do té doby představovala překážku ve výrobním procesu: dvou ze tří skluzů.

(285)

Komise se domnívá, že uzavření dvou skluzů je dostatečné z níže uvedených důvodů. Při stanovení rozsahu nezbytného snížení výrobní kapacity Komise posoudila stávající technické kapacity loděnice a srovnala je s potenciálně dostupnými kapacitami, jichž by loděnice mohla dosáhnout v návaznosti na proces restrukturalizace a zvýšení produktivity výroby. Uzavření výrobní kapacity mělo zajistit snížení technických kapacit loděnice po provedení restrukturalizace úměrně ke kapacitám před restrukturalizací se státní podporou.

(286)

Podle poradce loděnice v Gdaňsku činí stávající výrobní kapacita loděnice před provedením restrukturalizačních opatření 165 tisíc CGT. Plán restrukturalizace z roku 2009 zajišťuje omezení budoucí kapacity zbývajícího skluzu či jiného zařízení pro spouštění plavidel na vodu, které loděnice využívá, na úroveň přibližně 100 tisíc CGT. Jedná se tudíž o významné snížení kapacity loděnice, jež odpovídá přibližně 39 %.

(287)

Loděnice se mimoto zavázala, že bude používat pouze jedno zařízení pro spouštění plavidel na vodu, a to buď stávající skluz B1, nebo jiné zařízení pro spouštění plavidel na vodu, které loděnice zakoupí nebo bude mít jinak k dispozici. Komise podotýká, že se loděnice zavázala, že neprodleně ukončí nájemní smlouvu pro skluz B1, pokud začne využívat jiné zařízení pro spouštění plavidel na vodu.

(288)

Uzavření dvou ze tří skluzů a závazek nevyužívat více než jedno zařízení pro spouštění plavidel na vodu při současném omezení technických kapacit na úrovni nejvýše přibližně 100 tisíc CGT rozptýlilo pochybnosti Komise v tomto ohledu a zajišťuje, že snížení kapacity je dostatečně rozsáhlé, aby pro konkurenty loděnice zajistilo smysluplná vyrovnávací opatření.

(289)

Komise mimoto uvádí, že plán restrukturalizace z roku 2009 předpokládá značné omezení činnosti loděnice v oblasti stavby lodí. Podnik přestane ve velké míře stavět kompletní lodě. Tím se rovněž značně sníží působnost loděnice na trzích, na nichž došlo k narušení hospodářské soutěže.

(290)

Komise poznamenává, že vyrovnávací opatření musí být provedena co nejrychleji po poskytnutí státní podpory. V tomto případě společnost prokázala, že k uzavření dvou skluzů dojde co nejrychleji, jak to bude možné s ohledem na nutnost dodat plavidla na základě uzavřených závazných smluv s majiteli lodí. Dřívější uzavření skluzů by vedlo k značnému narušení výrobního cyklu a neumožnilo by dodat plavidla dle uzavřených smluv. Komise proto uznává, že navrhovaný harmonogram uzavření skluzů je opodstatněný. Komise podotýká, že v příslušné době již došlo k uzavření dvou skluzů, jelikož v dubnu 2009 společnost podepsala s vlastníkem skluzu dohodu, podle níž nájemní smlouva na skluz B5 skončí ke dni 1. července 2009 a v případě skluzu B3 ke dni 1. ledna 2010.

(291)

Komise se mimoto domnívá, že narušení hospodářské soutěže bude dále omezeno skutečností, že se loděnice zavázala zachovat roční výrobní kapacitu v mezích 100 tisíc CGT po dobu 10 let ode dne přijetí tohoto rozhodnutí. Je tudíž zajištěno, aby po dobu příštích deseti let nebyla státní podpora pro podnik využita k rozšíření činnosti společnosti v oblasti stavby lodí.

(292)

Na základě výše uvedených skutečností vyvozuje Komise závěr, že navrhovaná vyrovnávací opatření jsou smysluplná a dostatečně rozsáhlá, aby zamezila nepřiměřenému narušení hospodářské soutěže způsobenému poskytnutou podporou.

(293)

Komise uvádí, že státní podpora pro loděnici v Gdaňsku popsaná v 105. až170. bodě odůvodnění a v tabulce 4 tohoto rozhodnutí, a to protiprávní podpora poskytnutá v rozporu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES a oznámená podpora, která nebyla dosud poskytnuta, jsou slučitelné se společným trhem v souladu s Pokyny Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích.

(294)

Komise připomíná, že loděnice v Gdaňsku musí plně provést plán restrukturalizace a splnit veškeré další závazky, které jsou základem tohoto rozhodnutí (bod 47 pokynů). Komise musí mít možnost ujistit se o tom, že je plán restrukturalizace řádně prováděn, a to prostřednictvím pravidelných podrobných zpráv zasílaných Polskem (bod 49 a následující body pokynů). V případě loděnice v Gdaňsku, která je velkým podnikem, je nutno první zprávu Komisi předložit v zásadě nejpozději do šesti měsíců ode dne vydání tohoto rozhodnutí. Následné zprávy musí být Komisi předkládány nejméně jednou ročně, a to ke dni vydání tohoto rozhodnutí, dokud nebude možno mít za to, že bylo dosaženo cílů stanovených v plánu restrukturalizace. Zprávy musí obsahovat všechny informace, které Komise potřebuje, aby byla schopna kontrolovat provádění plánu restrukturalizace a jeho financování (jež musí být poskytnuto v souladu s podmínkami předloženými Komisi), časový rozvrh plateb ve prospěch podniku, jeho finanční situaci a dodržování všech podmínek či povinností stanovených v tomto rozhodnutí. Musí obsahovat zejména všechny relevantní informace o jakékoli podpoře poskytnuté danému podniku v období restrukturalizace, a to za jakýmkoli účelem, ať už jednotlivě nebo v rámci obecného režimu (viz body 68 až 71). V případě, že Komise potřebuje aktuální potvrzení určitých skutečností, například o snížení kapacity, může vyžadovat, aby jí zprávy byly zasílány častěji (bod 48 pokynů). Veškeré změny plánu restrukturalizace musí být oznámeny podle bodu 52 a následujících bodů pokynů. Komise musí ověřit, v případě potřeby s pomocí nezávislého poradce, zda zprávy obsahují úplné a přesné informace podle zásad tohoto rozhodnutí.

(295)

Komise rovněž připomíná, že se v souladu s bodem 72 a následujícími body pokynů uplatní zásada „jednou a dost“,