26.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 81/1

(1)

Dopisem ze dne 8. října 2004 oznámilo Polsko Komisi opatření na podporu restrukturalizace společnosti Huta Stalowa Wola S.A. (dále jen „HSW“ nebo „příjemce“ či „společnost“), aby získalo právní jistotu, že podpora byla poskytnuta před přistoupením Polska k Evropské unii a nebyla použitelná po přistoupení, a že proto nepředstavovala novou podporu, kterou by mohla Komise posoudit podle článku 88 Smlouvy o ES. Pokud by Komise rozhodla, že tato opatření představují novou podporu, Polsko žádá o schválení této podpory jako podpory na restrukturalizaci.

(2)

Komise si od Polska vyžádala další informace dopisy ze dne 11. listopadu 2004, 1. března 2005, 27. dubna 2005 a 26. července 2005, na něž Polsko odpovědělo dopisem ze dne 31. ledna 2005, který byl zaevidován dne 2. února 2005, dopisem ze dne 4. dubna 2005, který byl zaevidován dne 8. dubna 2005, dopisem ze dne 7. června 2005, který byl zaevidován dne 9. června 2005, a dopisem ze dne 2. září 2005, který byl zaevidován dne 6. září 2005.

(3)

V průběhu výměny informací se ukázalo, že část oznámených opatření byla provedena v rozporu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES.

(4)

Dopisem ze dne 23. listopadu 2005 Komise Polsku oznámila své rozhodnutí zahájit ohledně dotčených opatření řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES.

(5)

Rozhodnutí Komise o zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (1). Komise zúčastněné strany vyzvala, aby k opatření podaly připomínky.

(6)

Polské orgány zaslaly své připomínky v dopise ze dne 7. března 2006, který byl zaevidován dne 9. března 2006. Nebyly obdrženy žádné připomínky třetích stran.

(7)

Rozhodnutím ze dne 20. prosince 2006 Komise formální vyšetřovací řízení ukončila a prohlásila podporu na restrukturalizaci, která byla poskytnuta společnosti HSW, za slučitelnou se společným trhem (dále jen „rozhodnutí ze dne 20. prosince 2006“) (2). Posouzení provedené Komisí prokázalo, že podpora byla částečně poskytnuta před přistoupením Polska k EU (157 milionů PLN, tj. 37,2 milionů EUR (3) a částečně po přistoupení (66 milionů PLN, tj. 15,6 milionu EUR).

(8)

Komise přijala rozhodnutí ze dne 20. prosince 2006 na základě plánu restrukturalizace společnosti HSW z února 2006 (dále jen „únorový plán“), který Polsko předložilo dne 9. března 2006. Po přijetí rozhodnutí ze dne 20. prosince 2006 předalo Polsko dopisem ze dne 2. února 2007 (zaevidovaným dne 4. února 2007) aktualizovanou verzi plánu z listopadu 2006 (dále jen „listopadový plán“). Polsko tvrdilo, že kvůli administrativním důvodům nemohlo Komisi doručit pozměněný plán dříve (4).

(9)

Komise si vyžádala doplňkové informace ke změnám únorového plánu dopisy ze dne 29. března 2007 a 21. května 2007. Polské orgány odpověděly dopisem ze dne 30. dubna 2007, zaevidovaným téhož dne, a 5. června 2007, zaevidovaným téhož dne. Dne 7. června 2007 se uskutečnila schůzka polských orgánů, útvarů Komise a vedení společnosti HSW. Po schůzce si Komise dopisem ze dne 22. června 2007 vyžádala další informace. Polsko odpovědělo dopisem ze dne 13. července 2007, zaevidovaným téhož dne.

(10)

Dne 10. října 2007 se Komise rozhodla zahájit formální vyšetřovací řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES vzhledem k pochybnostem, zda pozměněný plán restrukturalizace splňuje všechny podmínky stanovené v pokynech Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (dále jen „pokyny z roku 2004“) (5). V tomto rozhodnutí Komise zmínila rovněž možnost zrušení rozhodnutí ze dne 20. prosince 2006 podle článku 9 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 (6).

(11)

Rozhodnutí Komise o zahájení vyšetřovacího řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (7). Komise zúčastněné strany vyzvala, aby k opatření podaly připomínky.

(12)

Po prodloužení lhůty pro podání připomínek (žádosti ze dne 30. října 2007 a 6. prosince 2007, na něž Komise odpověděla v dopisech ze dne 20. listopadu 2007 a 19. prosince 2007) předložilo Polsko své připomínky dopisem ze dne 15. ledna 2008, který byl zaevidován téhož dne. Komise obdržela připomínky rovněž od 13 třetích stran, včetně příjemce podpory. Připomínky podaly místní orgány: primátor města Stalowa Wola dopisem ze dne 11. listopadu 2008, starosta okresu Stalowa Wola dopisem ze dne 14. ledna 2008 a vojvoda Podkarpatského vojvodství dopisem ze dne 15. ledna 2008. Připomínky podali tito dodavatelé společnosti HSW: Clak Hurtownia Artykołow Przemysłowych H. Adamski, J. Lach T. Knie s.j. dopisem ze dne 10. ledna 2008, Kwadrat Sp. z o.o. dopisem ze dne 10. ledna 2008, Odlewnia Staliwa „Labedy“ Sp. z o.o dopisem ze dne 10. ledna 2008, Fabryka Maszyn Lubaczow Sp. z o.o. dopisem ze dne 11. ledna 2008 a SigmaKalon Cieszyn S.A. dopisem ze dne 11. ledna 2008. Připomínky předložily tyto banky spolupracující se společností HSW: Bank Pekao S.A. dopisem ze dne 11. ledna 2008 a BRE Bank S.A dopisem ze dne 14. ledna 2008. Připomínky podala rovněž společnost ENESTA Sp. z o.o. (dodavatel energie) dopisem ze dne 11. ledna 2008 a Správa sociálního zabezpečení dopisem ze dne 21. ledna 2008. Příjemce podpory předložil připomínky v dopise ze dne 14. ledna 2008.

(13)

Komise předala připomínky obdržené od třetích stran Polsku dopisem ze dne 28. ledna 2008.

(14)

Dne 9. a 14. dubna 2008 zaslaly polské orgány komisařce Neelie Kroesové dopisy, na něž komisařka odpověděla dne 28. dubna 2008, přičemž si vyžádala doplňkové informace. Polské orgány na tyto dopisy odpověděly dopisem ze dne 4. července 2008, zaevidovaným dne 9. července 2008.

(15)

Dopisem ze dne 7. listopadu 2008, zaevidovaným téhož dne, Polsko poskytlo doplňkové informace. Dne 1. prosince 2008 zaslala Komise žádost o informace, na niž Polsko odpovědělo dopisem ze dne 22. prosince 2008, zaevidovaným téhož dne.

(16)

Společnost HSW, příjemce podpory a mateřská společnost skupiny HSW, má sídlo ve Stalowé Woli, která se nachází v Podkarpatském vojvodství. Tento region je způsobilý pro podporu podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES. V únoru 2006 skupina zahrnovala 8 společností, ve kterých společnost HSW vlastnila alespoň 51 % akcií (a které tudíž ovládala), a 10 společností, ve kterých vlastnila méně než 51 % akcií. Společnosti, které patří do kapitálové skupiny HSW, plní úlohu vzájemných dodavatelů materiálu a poskytovatelů služeb. Kromě mateřské společnosti jsou společnostmi s nejvyšším základním kapitálem v rámci skupiny společnosti HSW-Zakład Zespołów Napędowych Sp. z o.o. a HSW-Zakład Zespołów Mechanicznych Sp. z o.o. Podíl prodeje realizovaného společností HSW pro společnosti patřící do kapitálové skupiny na celkovém objemu prodeje HSW činí 20–30 %.

(17)

Společnost HSW byla založena v roce 1937 a zpočátku vyráběla děla a ušlechtilou ocel. Na rozdíl od své dceřiné společnosti HSW-Zakład Metalurgiczny není výrobcem oceli. V roce 1991 se přeměnila na akciovou společnost. 76 % akcí vlastní nadále stát, 9 % patří zaměstnancům a zbytek akcionářům, a to jak soukromým, tak i veřejným, přičemž žádný z nich nevlastní více než 5 % akcí. Společnost HSW vyrábí stavební zařízení a stroje a vojenskou výzbroj (děla, houfnice atd.).

(18)

V roce 2005 společnost HSW zaměstnávala přibližně 2 400 pracovníků, přičemž v roce 2002 to bylo ještě 3 173 osob.

(19)

Jednou z dceřiných společností HSW je distribuční společnost Dressta Sp. z o.o. (dále jen „Dressta“). Od září 2006 ji plně ovládá společnost HSW, přičemž v minulosti patřilo 51 % akcií společnosti Komatsu American International Company USA (dále jen „KAIC“), podniku konkurujícímu společnosti HSW. V roce 1995 společnost HSW převedla na společnost Dressta na dobu 12 let licence a aktiva spojená s prodejem výrobků společnosti na zahraničních trzích.

(20)

Obtíže příjemce podpory začaly v roce 2002, kdy se jeho obrat snížil z 494,9 milionu PLN (117,3 milionu EUR) v roce 2000 na 352,6 milionu PLN (83,5 milionu EUR), tj. o 29 %. Vývoz poklesl z 505 milionů PLN (119,7 milionů EUR) na 279 milionů PLN (66,1 milionu EUR). Snížení obratu na zahraničních trzích bylo zapříčiněno především recesí a také skutečností, že společnost Dressta pod vlivem svého největšího akcionáře a významného konkurenta společnosti HSW významně snížila prodej výrobků společnosti HSW na severoamerickém trhu.

(21)

V roce 2002 příjemce zaznamenal ztrátu z provozní činnosti ve výši 33,9 milionu PLN (8,03 milionu EUR), což vyplývalo zejména z nízkého využití výrobní kapacity. Jelikož se většina prodeje na zahraničních trzích uskutečňovala v amerických dolarech a většina nákladů společnosti je vyjádřena v polských zlotých, mělo na prodej a ziskovost příjemce nepříznivý účinek zhodnocení zlotého.

(22)

Společnost HSW byla značně zadlužena. Průměrná výše dluhu v období 2000–2002 činila 169,1 milionu PLN (40,1 milionu EUR).

(23)

Zisková nebyla ani provozní činnost podniku. Ztráta z prodeje vzrostla z 6,4 milionu PLN (1,52 milionu EUR) v roce 2000 na 33,9 milionu PLN (8,03 milionu EUR) v roce 2002.

(24)

Skupina HSW vykázala v roce 2002 čistou ztrátu ve výši 137,7 milionu PLN (32,6 milionu EUR) a v roce 2003 čistou ztrátu ve výši 123,9 milionu PLN (29,4 milionu EUR).

(25)

V roce 2002 se příjemce podpory snažil vyřešit tyto potíže vypracováním plánu restrukturalizace na období 2003–2007. Tento plán byl pozměněn v únoru 2006 (dále jen „únorový plán“). Komise vydala rozhodnutí ze dne 20. prosince 2006 na základě tohoto plánu. Plán byl aktualizován v listopadu 2006 (dále jen „listopadový plán“), v důsledku čehož se Komise rozhodla obnovit řízení.

(26)

Jedním z nejdůležitějších opatření zahrnutých v únorovém plánu je změna organizační struktury příjemce. Hlavní myšlenkou procesu restrukturalizace společnosti HSW bylo oddělení části podniku přímo spojené s výrobou od aktiv, na něž se vztahovala restrukturalizace. V souvislosti s tím založila státní pokladna, většinový akcionář společnosti HSW, nezávislou společnost HSW-Trading Sp. z o.o. (dále jen „HSW-Trading“). Společnost HSW-Trading obdržela od státní pokladny kapitálový příspěvek ve výši 40 milionů PLN (9,48 milionu EUR), což polské orgány oznámily spolu s opatřeními podpory pro společnost HSW (položka 16 v tabulce 2).

(27)

Zatímco společnost HSW-Trading odpovídala za výrobu a prodej průmyslových strojů, logistiku, řízení jakosti a dodávku materiálů pro výrobu strojů, společnost HSW si ponechala činnosti v oblasti výzkumu a vývoje, financování výrobních aktiv, strategického marketingu, prodeje náhradních dílů, oprav a výroby a prodeje vojenské výzbroje. Společnost HSW byla odpovědná rovněž za organizační restrukturalizaci. K výkonu svých činností si společnost HSW-Trading od společnosti HSW pronajala aktiva přímo spojená s výrobou. Do společnosti HSW-Trading byly dočasně převedeny rovněž potřebné pracovní síly.

(28)

Toto rozdělení mělo platit od roku 2004 do roku 2006, tj. po celou dobu restrukturalizace společnosti HSW. Koncem roku 2006 se společnost HSW-Trading měla opět spojit se společností HSW.

(29)

V souladu s únorovým plánem měla být provedena významná restrukturalizace zaměstnanosti. Na konci období restrukturalizace v roce 2007 měla společnost HSW podle předpokladů zaměstnávat 2 100 pracovníků, což znamená snížení jejich počtu z 3 173 osob zaměstnaných koncem roku 2002.

(30)

Aby mohl příjemce získat nové trhy, měla být restrukturalizována rovněž organizace distribuční sítě pro stavební stroje a náhradní díly na světovém trhu.

(31)

Restrukturalizace společnosti HSW mimoto zahrnovala prodej dceřiných společností a privatizaci těch útvarů příjemce podpory, které působily v oblasti poskytování služeb. Do roku 2006 společnost HSW prodala společnost HSW-Zakład Kuźnia Matrycowa Sp. z o.o. za částku 38 milionů PLN (9,0 milionů EUR) a HSW-Zaklad Metalurgiczny (HSW-Walcownia Blach Sp. z o.o. a HSW-Huta Stali Jakosciowych). Celkem společnost HSW dosáhla z privatizace výnosu ve výši 112,2 milionu PLN (26,6 milionu EUR). V roce 2006 se plánovalo dokončení prodeje dvou dceřiných společností: HSW-Zakład Sprężynownia a HSW-Tlenownia.

(32)

Restrukturalizace aktiv předpokládala omezení výrobní kapacity z 1 500 na 1 200 stavebních strojů ročně. Mělo se za to, že aktiva společnosti HSW převyšují její potřeby. Jelikož se společnost HSW chce zaměřit především na výrobu stavebních strojů, bylo nutno prodat velkou část jejích aktiv. Prodej aktiv v období od ledna 2003 do prosince 2005 přinesl výnos ve výši 52,1 milionu PLN (12,3 milionu EUR), což zdaleka překročilo předpokládanou částku ve výši 10,3 milionu PLN (2,4 milionu EUR). Prodána byla tato aktiva: pozemky o rozloze přibližně 248,4 ha (včetně zalesněných ploch o rozloze přibližně 153 ha); nemovitosti s užitnou plochou přibližně 76 000 m2 a 94 kusů strojů a zařízení.

(33)

Celkové náklady restrukturalizace, včetně nákladů uhrazených před přistoupením, činily 450,3 milionu PLN (106,7 milionu EUR) a skládaly se zejména z restrukturalizace občanskoprávních závazků (95,6 milionu PLN resp. 113,2 milionu PLN), nákladů na organizaci systému dodávek a distribuce (151,2 milionu PLN), nákladů na zajištění plynulosti dodávek (40,0 milionů PLN) a modernizaci (30,5 milionu PLN).

(34)

Dopisem ze dne 2. února 2007 Polsko Komisi informovalo o změnách plánu restrukturalizace, k nimž došlo v listopadu 2006. Polsko se domnívalo, že tyto změny nemění výši státní podpory a jsou v souladu s bodem 52 pokynů z roku 2004.

(35)

Hlavní změna únorového plánu se týkala financování restrukturalizace: namísto splacení dvou úvěrů poskytnutých společnosti HSW před přistoupením v roce 2003 a 2004 státní Agenturou pro rozvoj průmyslu (dále jen „ARP“) a úroků z těchto úvěrů (8) vymění ARP jmenovitou hodnotu dluhu za vlastní kapitál a stane se tak akcionářem společnosti HSW. Ostatní změny se týkají odložení organizační restrukturalizace.

(36)

Podle Polska přeměna dluhu na akcie společnosti HSW umožní získat prostředky, které jsou potřebné k řádnému působení na trhu a pro budoucí nezbytné investice. Polsko uvedlo, že z celkové částky ve výši 96,2 milionu PLN (původní dva úvěry v celkové výši 75 milionů PLN a narostlé úroky ve výši 21,2 milionu PLN) (9):

(37)

Polsko tvrdí, že společnost HSW potřebuje další peněžní prostředky (zmíněná částka ve výši [0–100] milionů PLN), jelikož na trhu stavebních strojů je nyní větší konkurence: konkurenti společnosti HSW nabízejí svým zákazníkům delší lhůty splatnosti faktur a sjednávají kratší platební lhůty pro své dodavatele.

(38)

Celkové náklady na restrukturalizaci podle listopadového plánu, včetně nákladů na restrukturalizaci uhrazených před přistoupením, činí celkem 456,9 milionu PLN (108,3 milionu EUR) a skládají se z položek uvedených v tabulce 1:

Tabulka 1

Shrnutí nákladů restrukturalizace podle listopadového plánu

(39)

Dne 23. listopadu 2005 Komise rozhodla o zahájení formálního vyšetřovacího řízení. Rozhodnutím ze dne 20. prosince 2006 Komise povolila podporu na restrukturalizaci společnosti HSW na základě plánu restrukturalizace společnosti z února 2006. Dne 10. října 2007 se Komise rozhodla zahájit formální vyšetřovací řízení po oznámení listopadového plánu, který zahrnoval další podporu pro společnost HSW. V tomto rozhodnutí Komise předpokládala možnost zrušení rozhodnutí ze dne 20. prosince 2006, jelikož zmíněné rozhodnutí vycházelo z nesprávných informací.

(40)

Ve svém rozhodnutí ze dne 23. listopadu 2005 měla Komise za to, že podpora v celkové výši 145,8 milionu PLN byla společnosti HSW poskytnuta před přistoupením Polska k EU; opatření v celkové výši 27,9 milionu PLN byla provedena po přistoupení bez schválení Komisí a opatření v celkové výši 43,4 milionu PLN nebyla dosud provedena, představovala tudíž novou podporu.

(41)

Komise se rozhodla zahájit formální vyšetřovací řízení ze dvou důvodů.

(42)

Komise měla za prvé pochybnosti, zda podpora na restrukturalizaci byla slučitelná se společným trhem.

(43)

V tomto ohledu Komise pochybovala, zda je plán restrukturalizace dostatečný k obnovení dlouhodobé životaschopnosti příjemce podpory, jelikož se zdálo, že je zaměřen na dluhovou službu a pokrytí provozních nákladů.

(44)

Komise mimoto zpochybnila skutečnost, zda byla provedena dostatečná kompenzační opatření. Zatímco podle polských orgánů společnost HSW plánovala snížení výrobní kapacity o 20 %, plán předpokládal zvýšení využití výrobní kapacity z 27,7 % v roce 2002 na 66 % v roce 2007. Komise měla pochybnosti ohledně čistého účinku tohoto opatření.

(45)

Komise měla rovněž pochybnosti, zda byla podpora omezena na nezbytné minimum a zda byl vlastní příspěvek příjemce podpory významný, jelikož Polsko nerozlišovalo jednoznačně mezi tím, co se považuje za vlastní příspěvek na restrukturalizaci a co je financováno ze státní podpory.

(46)

Komise pochybovala rovněž o tom, zda byla dodržena zásada „jediné platby podpory“, jelikož dceřiná společnost HSW, HSW-Zakład Zespołów Mechanicznych, obdržela před přistoupením Polska k Evropské unii podporu na restrukturalizaci na období 2003–2007, ohledně které bylo nutno prokázat, že nepřinesla prospěch mateřské společnosti HSW. Polsko bylo rovněž požádáno, aby Komisi ujistilo o tom, že podpora na restrukturalizaci společnosti HSW, pokud by byla povolena, nepřinese prospěch společnosti HSW-Zakład Zespołów Mechanicznych.

(47)

Druhým důvodem pro zahájení formálního vyšetřovacího řízení byly pochybnosti Komise, zda existuje dostatečné oddělení dotované speciální vojenské produkce (děla) a civilní výroby stavebních strojů. V dopisech ze dne 7. června 2005 a 2. září 2005 Polsko Komisi ujistilo, že vzájemné subvencování je vyloučeno, a Komise vzala na vědomí, že podíl podpory určené pro vojenskou produkci na celkové podpoře je v porovnání s podílem vojenské produkce na celkové výrobě nízký. Komise si nicméně vyžádala podrobnější objasnění odděleného účetnictví.

(48)

Komise se rozhodla zahájit formální vyšetřovací řízení ze čtyř důvodů.

(49)

Komise měla za prvé pochybnosti, zda je listopadový plán dostatečný k obnovení dlouhodobé životaschopnosti společnosti HSW, jelikož se zdálo, že společnost potřebuje další peněžní prostředky.

(50)

Komise měla za druhé pochybnosti, zda byla podpora omezena na nezbytné minimum, jelikož polské orgány neobjasnily dostatečně využití nadbytku peněžních prostředků získaných přeměnou dluhu na akcie.

(51)

Komise za třetí pochybovala o tom, že se v důsledku přeměny dluhu na akcie nezvýší částka podpory.

(52)

Kromě pochybností týkajících se zvýšení částky podpory měla Komise rovněž pochybnosti, zda se nezmění účinek podpory poskytnuté společnosti HSW, a nenaruší tudíž nepřiměřeně hospodářskou soutěž. Jinými slovy, Komise měla pochybnosti, co se týká dostatečných kompenzačních opatření, jelikož podle bodu 40 pokynů z roku 2004 musí být kompenzační opatření úměrná rušivým účinkům podpory.

(53)

Komise se rozhodla obnovit vyšetřovací řízení za účelem možného zrušení rozhodnutí ze dne 20. prosince 2006.

(54)

Komise neobdržela žádné připomínky třetích stran, co se týká formálního vyšetřovacího řízení zahájeného dne 23. listopadu 2005.

(55)

V reakci na obnovení formálního vyšetřovacího řízení obdržela Komise připomínky 13 třetích stran, včetně příjemce podpory. Obdržené připomínky zdůrazňovaly důvěru v úspěšnou restrukturalizaci společnosti HSW (veřejní a soukromí věřitelé, dodavatelé společnosti HSW) a vyzdvihovaly význam společnosti pro celý region (příjemce podpory a místní orgány poskytující podporu).

(56)

Polské orgány předložily za prvé připomínky k hodnocení Komise týkajícímu se toho, která opatření byla provedena před přistoupením Polska k EU a která opatření představovala protiprávní nebo novou podporu. Polské orgány zastávaly nadále názor, že podpora poskytnutá na základě novelizovaného zákona ze dne 30. října 2002 o státní podpoře pro podniky se zvláštním významem pro trh práce (viz tabulka 3) nebyla poskytnuta před přistoupením, a zpochybnily názor Komise uvedený v rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení. Polské orgány zopakovaly již dříve uvedené tvrzení, že rozhodujícím okamžikem pro poskytnutí státní podpory na základě zmíněného zákona je souhlas veřejných věřitelů příjemce podpory (tzv. „správní přísliby“), a nikoli rozhodnutí o restrukturalizaci vydané předsedou ARP. Vzhledem k tomu, že veřejní věřitelé společnosti HSW, jejichž pohledávky byly restrukturalizovány, dali svůj souhlas ohledně společnosti HSW ještě před přistoupením, polské orgány tvrdí, že tato podpora byla poskytnuta před přistoupením, a že proto nepodléhá posouzení Komise, co se týká její slučitelnosti se společným trhem.

(57)

Za druhé, polské orgány oznámily dopisem ze dne 8. října 2004 dvě změny v původně oznámené podpoře. První a nejdůležitější změnou bylo částečné zrušení plánované státní podpory (v celkové výši 43,5 milionu PLN) a její nahrazení dvěma opatřeními, o nichž bylo uvedeno, že nepředstavují státní podporu. Druhá změna měla věcný charakter a spočívala v upřesnění výše podpory u tří opatření provedených ve prospěch společnosti HSW před přistoupením. V tabulkách 2 až 5 jsou uvedena všechna opatření podpory, jež byla provedena nebo mají být provedena ve prospěch společnosti HSW v průběhu celého období restrukturalizace v souladu s opravami provedenými podle objasnění polských orgánů.

(58)

Polské orgány rovněž tvrdily, že odklad splatnosti a placení ve splátkách týkající se veřejnoprávních závazků ve výši 22,1 milionu PLN (5,2 milionu EUR) (položka 28 v tabulce 4) je nutno považovat za podporu de minimis. Metodika výpočtu výše podpory, kterou použily polské orgány, porovnává úrokovou míru uplatňovanou v případě odkladu splatnosti s referenční sazbou Komise. Pokud je použitá úroková míra vyšší než referenční sazba, měly polské orgány za to, že toto opatření nezahrnuje podporu. Podle polských orgánů tak tomu je v případě odkladu splatnosti závazků vůči Správě sociálního zabezpečení, které činí 16,4 milionu PLN (položka 29 v tabulce 4).

(59)

Za třetí, co se týká životaschopnosti podniku, polské orgány uvedly, že organizační restrukturalizace byla úspěšná a společnost HSW znovu získala kontrolu nad společností Dressta, bude tedy moci rozvíjet svou činnost na ziskovém severoamerickém trhu.

(60)

Ohledně požadavku na omezení narušení hospodářské soutěže polské orgány hájily své stanovisko, že platným kompenzačním opatřením je snížení výrobní kapacity z 1 500 na 1 200 strojů. Za kompenzační opatření považovaly kromě toho rovněž prodej dceřiných společností společnosti HSW.

(61)

Co se týká omezení podpory na nezbytné minimum, polské orgány poskytly řadu podrobných informací týkajících se částek považovaných za vlastní příspěvek.

(62)

Polské orgány ve svých připomínkách tvrdí, že po přistoupení nebyla poskytnuta ani není naplánována žádná státní podpora. Pokud by Komise dospěla k jinému závěru, poskytnou další důkazy na podporu tvrzení, že státní podpora je slučitelná se společným trhem.

(63)

Pokud jde o pochybnosti Komise týkající se oddělení vojenské produkce a civilní výroby společnosti HSW, polské orgány Komisi ujistily, že stávající systém nákladového účetnictví umožňuje jednoznačné oddělení nákladů na tyto dvě činnosti.

(64)

Polské orgány nejprve znovu objasnily, proč byly změny plánu restrukturalizace oznámeny tak pozdě, a přičítaly vinu zdlouhavým vnitřním postupům.

(65)

Polské orgány za druhé zdůraznily, že by se zahájené vyšetřovací řízení mělo podle bodu 52 pokynů z roku 2004 vztahovat pouze na změnu plánu restrukturalizace, a tvrdily, že by Komise neměla přijmout opatření podle článku 9 nařízení (ES) č. 659/1999 ke zrušení rozhodnutí ze dne 20. prosince 2006. Polsko se v tomto ohledu dovolávalo zásady právní jistoty.

(66)

Polsko za třetí uvedlo, že přeměna dluhu na akcie nevedla ke zvýšení celkové částky podpory, která byla schválena.

(67)

Polské orgány za čtvrté uvedly, že ekvivalent podpory u úvěrů ARP, které Komise schválila v rozhodnutí ze dne 20. prosince 2006, ve výši jejich jmenovité hodnoty byl příliš vysoký (ačkoliv Polsko připouští, že tento přístup předtím nezpochybnilo). Proto i v případě, že by Komise rozhodla, že přeměna dluhu na akcie zvýší podporu o částku úvěrů ARP, částka podpory nepřekročí jmenovitou hodnotu úvěrů, které již byly schváleny v rozhodnutí ze dne 20. prosince 2006.

(68)

Polské orgány objasnily, že společnost před provedením přeměny uhradila úroky z úvěrů ARP ve výši 22,9 milionu PLN. Zbývající úroky, které by společnost HSW musela uhradit, pokud by nedošlo k přeměně dluhu na akcie, by proto činily 21,2 milionu PLN.

(69)

Polsko mimoto tvrdilo, že přeměna dluhu na akcie splňovala kritérium věřitele v tržním hospodářství a nepředstavovala státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. Polsko uvedlo, že ARP vzala v úvahu skutečnost, že se společnost HSW stala ziskovou, a předpokládala, že hodnota získaných akcií časem vzroste.

(70)

Ve zbývající části svého podání polské orgány uvedly, že i kdyby Komise dospěla k závěru, že došlo k podstatné změně plánu restrukturalizace, celý nový balíček restrukturalizačních opatření je nutno považovat za slučitelný s pokyny z roku 2004 a změny je nutno schválit podle bodu 52 těchto pokynů.

(71)

Polsko zdůraznilo, že restrukturalizace byla s výhradou menších změn provedena v souladu s únorovým plánem a že byla splněna kritéria týkající se životaschopnosti, vlastního příspěvku a zamezení nepřiměřeného narušení hospodářské soutěže.

(72)

Za prvé, co se týká obnovení dlouhodobé životaschopnosti, polské orgány zdůraznily, že společnost zvýšila svou výrobu a zaměřila se na ziskovější prodej těžkých strojů (zejména velkých buldozerů a strojů na kladení potrubí). Společnost zdvojnásobila efektivitu, pokud jde o příjmy na zaměstnance (z 111 000 PLN na zaměstnance v roce 2002 na 222 000 PLN na zaměstnance v roce 2007).

(73)

Navzdory tomu, že společnost HSW byla vystavena kurzovému riziku, dosáhla vyšších ukazatelů ziskovosti, než se předpokládalo v únorovém plánu.

(74)

Všechny ukazatele likvidity a platební schopnosti byly vyšší než původní odhad. Polsko rovněž zdůraznilo, že společnost nyní využívá soukromé financování, což prokazuje, že trh věří v životaschopnost a platební schopnost společnosti.

(75)

Polsko závěrem vyzdvihlo skutečnost, že společnosti HSW se účinněji daří snižovat kurzové riziko, jelikož se nyní snaží nakupovat materiál ve stejné měně, v jaké jsou v účetnictví zaznamenány tržby.

(76)

Polsko za druhé uvedlo, že náklady restrukturalizace vzrostly na 469,1 milionu PLN (11) především kvůli opoždění organizační restrukturalizace. Jelikož se však společnosti od přijetí rozhodnutí ze dne 20. prosince 2006 podařilo prodat další aktiva, její vlastní příspěvek na restrukturalizaci je i nadále vyšší než 50 % (53,9 %).

(77)

Podle polských orgánů se vlastní příspěvek skládal z výnosů z prodeje dlouhodobých aktiv, jež dosáhly výše 61,4 milionu PLN, výnosů z prodeje dceřiných společností, jež dosáhly výše 126,4 milionu PLN, nákupu pohledávek na trhu ve výši 61,6 milionu PLN a zrušení občanskoprávních závazků ve výši 3,5 milionu PLN.

(78)

Polsko za třetí uvedlo, že se částka podpory nezvýšila, takže podle bodu 52 písm. b) pokynů z roku 2004 nejsou nutná obsáhlejší kompenzační opatření. Polsko se domnívá, že dodatečné peněžní prostředky získané přeměnou dluhu na akcie společnost využívá výhradně k udržení svého postavení na trhu. Podle polských orgánů nemůže společnost dosáhnout vedoucího postavení ani na domácím trhu, na němž v závislosti na prodávaném výrobku zaujímá […] a […] místo (12). Podle Polska podíl společnosti na světovém trhu nepřesahuje [0–5]* %.

(79)

Polsko mimoto vyzdvihlo význam společnosti pro celý region.

(80)

Polská vláda Komisi ujistila, že plánovaná privatizace bude dokončena do konce roku 2009, což je cílové datum pro dokončení procesu privatizace.

(81)

Orgány poskytujícími státní podporu jsou ministerstvo financí, ministerstvo vědy a informatizace, daňové orgány, místní orgány, Správa sociálního zabezpečení (dále také „ZUS“), Státní fond pro rehabilitaci osob s omezenou pracovní schopností (dále také „PFRON“), finanční úřady a Agentura pro rozvoj průmyslu (dále také „ARP“).

(82)

V souvislosti s částí podpory pro společnost HSW Polsko uvedlo, že byla spojena s ochranou základních zájmů jeho národní bezpečnosti. Tato podpora činila přibližně 19 milionů PLN (4,5 milionu EUR) a byla poskytnuta před přistoupením Polska k Evropské unii i posléze. S odvoláním na článek 296 Smlouvy o ES polské orgány tvrdí, že ustanovení Smlouvy o ES nevylučují, aby členské státy poskytly podporu, kterou považují za nezbytnou pro ochranu svých podstatných zájmů v oblasti národní bezpečnosti.

(83)

Nejvýznamnějšími opatřeními podpory, která byla před přistoupením provedena ve prospěch části společnosti HSW, jež se nezabývala vojenskou produkcí, byly dva úvěry ARP ve výši 75 milionů PLN (17,8 milionu EUR). Dalším významným opatřením je kapitálový příspěvek ministerstva financí pro dceřinou společnost HSW-Trading Sp. z o.o. ve výši 40 milionů PLN (9,5 milionu EUR).

(84)

Částka ve výši 27,9 milionu PLN (6,6 milionu EUR) byla poskytnuta ve formě odepsání dluhu na základě novelizovaného zákona ze dne 30. října 2002 o státní podpoře pro podniky se zvláštním významem pro trh práce (viz tabulka 3). Podle tohoto zákona na restrukturalizaci dohlížel předseda ARP a restrukturalizace byla založena na tzv. rozhodnutí o restrukturalizaci ve smyslu paragrafu 10 odst. 1 bodu 4 a 19 tohoto zákona (dále jen „rozhodnutí o restrukturalizaci“). Rozhodnutí o restrukturalizaci schvalující plán restrukturalizace společnosti HSW v podobě, jakou měl v té době, a umožňující restrukturalizaci veřejnoprávních závazků bylo vydáno dne 29. dubna 2005 a dne 17. června 2005 bylo pozměněno.

(85)

Hlavní změna v listopadovém plánu spočívala v povolení přeměny dluhu na akcie: namísto splacení dvou úvěrů poskytnutých společnosti HSW před přistoupením v roce 2003 a 2004 Agenturou pro rozvoj průmyslu (viz tabulka 2 položky 8 a 15) a úroků z těchto úvěrů se ARP rozhodla přeměnit jmenovitou hodnotu dluhu na vlastní kapitál (položky 30 a 31 v tabulce 4). V důsledku toho společnost HSW namísto nutnosti splatit částku ve výši 97,1 milionu PLN (původní dva úvěry v celkové výši 75 milionů PLN a nesplacené úroky ve výši 22,1 milionu PLN) vydala akcie v hodnotě 75 milionů PLN, které získala ARP (podle Polska došlo k přeměně dne 2. července 2007).

(86)

V níže uvedených tabulkách jsou obsažena různá opatření státní podpory pro společnost HSW, která byla oznámena Komisi a opravena na základě doplňkových informací poskytnutých Polskem.

Tabulka 2

Podpora poskytnutá přede dnem 30. dubna 2004

Tabulka 3

Podpora poskytnutá na základě novelizovaného zákona ze dne 30. října 2002 o státní podpoře pro podniky se zvláštním významem pro trh práce po dni 30. dubna 2004

Tabulka 4

Podpora poskytnutá po dni 30. dubna 2004

Tabulka 5

Provedená a plánovaná opatření

(87)

Vzhledem k tomu, že se část událostí, které mají pro daný případ význam, odehrála před přistoupením Polska k Evropské unii dne 1. května 2004, Komise musí v prvé řadě určit, zda je oprávněna jednat s ohledem na dotčená opatření podpory.

(88)

Opatření podpory, která byla provedena před přistoupením a která nejsou použitelná po přistoupení, nepodléhají přezkumu Komisí ani na základě tzv. řízení o přechodném mechanismu stanoveného v příloze IV bodu 3 Smlouvy o přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska k Evropské unii, ani řízení podle článku 88 Smlouvy o ES. Smlouva o přistoupení ani Smlouva o ES od Komise nevyžadují posouzení těchto opatření, ani ji k tomu nezmocňují.

(89)

Naproti tomu opatření provedená po přistoupení představují novou podporu a spadají do pravomoci Komise v souladu s postupem stanoveným v článku 88 Smlouvy o ES. Kritériem příslušným pro posouzení okamžiku, kdy bylo opatření podpory provedeno, je právně závazný akt, v němž se příslušné vnitrostátní orgány zavázaly k poskytnutí podpory (18).

(90)

Individuální podpora poskytnutá před přistoupením není použitelná po přistoupení, pokud byly v době poskytnutí podpory známy přesné finanční závazky státu.

(91)

Na základě informací, které poskytly polské orgány, mohla Komise dospět k závěru, že podpory uvedené v tabulce 2 byly poskytnuty před přistoupením a nejsou po přistoupení použitelné. Nespadají proto do pravomoci Komise, pokud jde o posouzení jejich slučitelnosti se společným trhem. Je však nutno k nim přihlédnout při zjišťování slučitelnosti podpor, které byly nebo budou poskytnuty po přistoupení. Tyto podpory dosahují výše 147 milionů PLN (35 milionů EUR) (19).

(92)

Co se týká podpor poskytnutých na základě novelizovaného zákona ze dne 30. října 2002 o státní podpoře pro podniky se zvláštním významem pro trh práce, které jsou uvedeny v tabulce 3, pochybnosti Komise s ohledem na okamžik jejich poskytnutí nebyly dosud rozptýleny. Polské orgány ve svých připomínkách k rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení neuvedly v tomto ohledu žádné nové údaje. Souhlas jednotlivých orgánů poskytujících podporu s restrukturalizací jejich pohledávek na základě tohoto zákona je nezbytný, nepostačuje však k tomu, aby se tato restrukturalizace uskutečnila. Rozhodujícím prvkem postupu podle tohoto zákona je rozhodnutí o restrukturalizaci. Předseda ARP vydal rozhodnutí o restrukturalizaci dne 29. dubna 2005, a Komise se proto domnívá, že podpora byla poskytnuta po přistoupení. Komise je proto oprávněna posoudit její slučitelnost se společným trhem. Jelikož tato opatření byla provedena v rozporu s ustanovením o pozastavení, které je obsaženo v čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES, představují protiprávní podporu, jejíž výše dosahuje 27,897 milionu PLN (6,61 milionu EUR).

(93)

Pokud opatření uvedená v tabulce 4 představují státní podporu, Komise je oprávněna posoudit jejich slučitelnost se společným trhem, jelikož byla jednoznačně poskytnuta po přistoupení.

(94)

Článek 9 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 stanoví, že „Komise může poté, co měl dotyčný členský stát možnost předložit své připomínky, zrušit rozhodnutí […], pokud bylo rozhodnutí založeno na nesprávné informaci poskytnuté během řízení, která byla rozhodujícím faktorem pro rozhodnutí. Před zrušením rozhodnutí a přijetím nového rozhodnutí zahájí Komise formální vyšetřovací řízení podle čl. 4 odst. 4.“

(95)

Jak již bylo zmíněno, rozhodnutí ze dne 20. prosince 2006 bylo založeno na nesprávné informaci, tj. na plánu restrukturalizace z února 2006, který v době, kdy Komise přijala rozhodnutí, již neplatil. Polské orgány nepředložily aktuální verzi plánu restrukturalizace, dokud probíhalo formální vyšetřovací řízení zahájené v listopadu 2005, ačkoliv plán byl příslušnými orgány společnosti HSW již schválen. Plán restrukturalizace je pro Komisi nejdůležitějším zdrojem informací pro posouzení slučitelnosti podpory na restrukturalizaci. Ačkoliv únorový plán nebyl nesprávným zdrojem informací, stal se jím po přijetí listopadového plánu. Únorový plán, na němž Komise založila své rozhodnutí ze dne 20. prosince 2006, byl proto nesprávným zdrojem informací v době, kdy Komise přijala zmíněné rozhodnutí.

(96)

Komise se proto domnívá, že rozhodnutí ze dne 20. prosince 2006 bylo založeno na nesprávných informacích, takže jeho odůvodnění je nutno změnit, a rozhodnutí by tudíž mělo být zrušeno podle článku 9 nařízení Rady (ES) č. 659/1999.

(97)

Podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem.

(98)

Polské orgány nezpochybnily skutečnost, že opatření uvedená v tabulkách 2 a 3 představují státní podporu.

(99)

Polské orgány uvedly, že podpora v podobě odkladu splatnosti příslušných závazků společnosti HSW v souvislosti s daní a příspěvky na sociální zabezpečení (opatření č. 28 a 29 v tabulce 4) nepředstavuje státní podporu, jelikož se jedná o podporu de minimis nebo se hodnota daného prvku podpory rovná nule. Polské orgány toto tvrzení zakládají na výpočtu prvku podpory u jednotlivých opatření.

(100)

Komise nemůže souhlasit se způsobem výpočtu, který polské orgány použily. Tato opatření se vztahují na podnik ve finančních obtížích. Riziko spojené s odkladem plateb ve prospěch společnosti HSW je vyšší než v případě podniků s dobrou finanční situací, což by se mělo projevit v účtovaných úrocích. Proto nelze jako srovnávací měřítko použít referenční sazbu. Způsob výpočtu porovnávající skutečně účtovanou úrokovou sazbu s referenční sazbou není v daném případě vhodný. Komise proto nemůže tvrzení polských orgánů uznat.

(101)

Podle ustálené praxe Komise (20) nesmí prvek podpory pro podniky v obtížích překročit jmenovitou částku. Výše podpory v podobě odkladu splatnosti uvedené v tabulce 4 činí 38,480 milionu PLN (9,12 milionu EUR).

(102)

Komise vyvozuje závěr, že opatření uvedená v tabulce 3 a odklady splátek uvedené v tabulce 4 jako opatření č. 28 a 29 jsou financovány ze státních prostředků. Zvýhodňují jednotlivý podnik tím, že mu poskytují výhodu, která není na trhu dostupná. Společnost HSW se zabývá výrobou stavebních strojů, které jsou prodávány v ES v podmínkách silné soutěže mezi hospodářskými subjekty z jednotlivých členských států. Tato opatření proto představují státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

(103)

V rozhodnutí ze dne 20. prosince 2006 se za státní podporu poskytnutou před přistoupením považovaly dva úvěry (21), jejichž přeměna na akcie je předmětem tohoto šetření. Výše podpory byla vypočítána ve výši 100 % jmenovité hodnoty úvěrů. Polské orgány tento přístup až do rozhodnutí Komise ze dne 10. října 2007 nezpochybnily.

(104)

Oznámená přeměna dluhu na akcie spočívá v poskytnutí kapitálového příspěvku Agenturou pro rozvoj průmyslu. Zahrnuje proto státní prostředky. Poskytuje společnosti výhodu, jelikož jako podnik v obtížích by společnost HSW nezískala financování za těchto podmínek na trhu. Jak bylo uvedeno výše, polské orgány připouštějí, že na základě přeměny si příjemce podpory finančně polepšil.

(105)

Co se týká tvrzení polských orgánů, že přeměna dluhu na akcie splňovala kritérium věřitele v tržním hospodářství, Komise podotýká, že se společnost HSW v té době nacházela v procesu restrukturalizace a její lepší situace v době přeměny dluhu na akcie vyplývala z předchozí státní podpory. Komise proto vyvozuje na základě ustálené praxe a judikatury (22) závěr, že přeměna nesplňuje kritérium věřitele v tržním hospodářství.

(106)

Přeměna dluhu na akcie, která byla provedena po přistoupení, proto představuje státní podporu, což polské orgány nezpochybnily.

(107)

Všechna ostatní opatření uvedená v rozhodnutích o zahájení formálního vyšetřovacího řízení představují státní podporu, což polské orgány nezpochybnily.

(108)

Na daný případ se nevztahují výjimky uvedené v čl. 87 odst. 2 Smlouvy o ES. Co se týká výjimek podle čl. 87 odst. 3 Smlouvy o ES, vzhledem k tomu, že základním cílem podpory je obnovit dlouhodobou životaschopnost podniku v obtížích, lze použít pouze výjimku podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES, jež Komisi umožňuje povolit státní podpory určené na podporu rozvoje některých hospodářských činností, pokud neovlivňují podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.

(109)

Jelikož Komise zrušuje rozhodnutí ze dne 20. prosince 2006 podle článku 9 nařízení (ES) č. 659/1999 a nahrazuje je tímto rozhodnutím, je nutno znovu ověřit slučitelnost celého procesu restrukturalizace.

(110)

Komise posoudí opatření, která představují novou podporu, a úplný plán restrukturalizace (včetně plánu z února 2006 a listopadu 2006) na základě platných pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích. Stávající pokyny Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (23) vstoupily v platnost dne 10. října 2004. Na opatření, jejichž oznámení bylo zaevidováno před tímto dnem, se vztahují předchozí pokyny o podpoře na záchranu a restrukturalizaci podniků v nesnázích (24) (dále jen „pokyny z roku 1999“). V souladu s bodem 104 pokynů z roku 2004 Komise prověří, zda jsou podpory na záchranu či restrukturalizaci poskytnuté bez schválení Komise, a tudíž v rozporu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy, slučitelné se společným trhem na základě těchto pokynů, pokud je část nebo celá podpora poskytnuta po dni 1. října 2004, tj. po jejich zveřejnění v Úředním věstníku.

(111)

V daném případě byla mnohá opatření oznámena dne 8. října 2004 (dva dny před vstupem pokynů z roku 2004 v platnost). Polské orgány však Komisi informovaly o dodatečných podporách poskytnutých v rozporu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES ve prospěch společnosti HSW rovněž dopisem ze dne 7. března 2006. Všechny podpory uvedené v tabulce 5 řádku III a IV byly poskytnuty po prosinci 2004, tj. po zveřejnění pokynů z roku 2004. K přeměně dluhu na akcie mimoto došlo až v červenci 2007. Komise proto vyvozuje závěr, že v daném případě je nutno s ohledem na oznámené i neoznámené podpory použít pokyny z roku 2004, jelikož se všechny podpory týkají stejného plánu restrukturalizace.

(112)

Za účelem posouzení slučitelnosti nové podpory na restrukturalizaci se společným trhem je nutno pohlížet na restrukturalizaci jako celek. K zjištění, zda realizace plánu povede k obnovení životaschopnosti, zda je podpora omezena na nezbytné minimum, a k určení vhodných kompenzačních opatření k omezení narušení hospodářské soutěže je nutno vzít v úvahu všechna opatření podpory, nejen novou podporu.

(113)

Vzhledem ke všem důvodům, které již byly vysvětleny v původním rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení (25), je dotčeným podnikem podnik v obtížích ve smyslu oddílu 2.1 pokynů z roku 2004, a je proto způsobilý pro poskytnutí podpory na restrukturalizaci.

(114)

V bodě 35 pokynů z roku 2004 se uvádí, že „plán restrukturalizace, jehož doba trvání musí být co nejkratší, musí v přiměřené lhůtě a na základě realistických předpokladů ohledně budoucích podmínek fungování podniku obnovit jeho dlouhodobou životaschopnost. […] Zlepšení životaschopnosti musí být především výsledkem interních opatření […]“.

(115)

Prvním zásadním problémem společnosti HSW bylo její vysoké zadlužení. Komise podotýká, že finanční restrukturalizace byla dokončena.

(116)

V původním rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení Komise vyjádřila pochybnosti ohledně toho, že restrukturalizace má především finanční charakter, a vyslovila obavu, že nebyly dostatečně zohledněny průmyslové aspekty restrukturalizace. Ve svých připomínkách polské orgány poskytly dostatečné důkazy, že jedním z hlavních problémů společnosti byla skutečně zastaralá organizační struktura. Tento problém byl odstraněn oddělením části společnosti, která byla přímo spojena s výrobou, od částí určených k prodeji. To bylo důvodem, proč společnost HSW dočasně založila nezávislou společnost HSW-Trading.

(117)

Jako jeden z hlavních prvků restrukturalizace byl naplánován prodej akcií dceřiných společností a vyčlenění a prodej určitých útvarů zabývajících se poskytováním služeb. V rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení Komise vyjádřila pochybnosti, zda byly plány prodeje reálné. Ve skutečnosti však společnost HSW obdržela čtyřnásobek plánovaných výnosů z prodeje.

(118)

Dalším rozhodujícím činitelem úspěchu restrukturalizace byla situace ohledně vlastnictví obchodní společnosti Dressta. Překážkou úplného vstupu na důležitý severoamerický trh bylo vlastnictví kontrolního balíku akcií společnosti Dressta jedním z konkurentů společnosti HSW. Tento problém byl vyřešen, když společnost HSW získala kontrolu nad společností […].

(119)

Restrukturalizace zaměstnanosti, jejímž cílem bylo snížení počtu pracovníků o více než 1 000 osob, představuje skutečné a věrohodné opatření k snížení nákladů.

(120)

Společnost HSW dosáhla zisku poprvé v roce 2005. Zisku dosáhla rovněž v prvním pololetí roku 2006. Listopadový plán předpokládal snížení zisku na konci období restrukturalizace (rok 2007) vzhledem k vysokým nákladům na restrukturalizaci a skutečnosti, že zisk za rok 2005 byl navýšen v důsledku jednorázového prodeje aktiv v tomto roce. Nicméně od roku 2007 se očekává zlepšování čistého výsledku a […] v roce 2012 […]. Do konce období restrukturalizace by měl být vyřešen problém likvidity.

(121)

Komise měla pochybnosti, zda listopadový plán může obnovit dlouhodobou životaschopnost společnosti HSW.

(122)

Za prvé se zdálo, že společnost HSW nadále potřebuje dodatečné peněžní prostředky a že restrukturalizační opatření předpokládaná v únorovém plánu nebyla dostatečná, což zpochybnilo věrohodnost obou plánů restrukturalizace.

(123)

Ve vysvětlení, které poskytly polské orgány, nic nenaznačuje, že dodatečné peněžní prostředky byly něčím jiným než jednorázovým opatřením podpory provedeným v roce 2007 po poměrně náhlé a podstatné změně postupů konkurentů společnosti HSW při uvádění výrobků na trh. Polské orgány prokázaly, že v budoucnu bude společnost HSW se vší pravděpodobností schopna vytvořit dostatečné peněžní toky, aby mohla svým odběratelům a dodavatelům nabídnout konkurenceschopné podmínky: ukazatele finančních výsledků společnosti HSW po provedení různých opatření k snížení nákladů jsou uspokojivé. Komise se proto ujistila, že pokrytí těchto potřeb týkajících se dodatečných peněžních prostředků bylo nezbytné k udržení společnosti HSW do dokončení její restrukturalizace a že cílem plánu restrukturalizace je zajištění, aby k takovémuto nedostatku finančních prostředků již nedošlo.

(124)

Za druhé, pokud jde o politiku v oblasti zajištění, polské orgány poskytly dostatečné důkazy, že společnost nyní řeší účinněji kurzové riziko, a že tudíž byla odstraněna jedna z hlavních příčin potíží společnosti. Zaměření prodeje na ziskovější trhy s buldozery a stroji na kladení potrubí vedlo k dosažení provozního zisku. Účtováním většiny tržeb v EUR namísto v USD nyní společnost HSW snížila důsledky kolísání měny, v níž je vedeno účetnictví, a tato strategie by měla zajistit další přínosy v budoucnu poté, co se dále zvýší podíl prodejů uskutečňovaných v EUR. Tato strategie je rozhodující pro návrat společnosti k ziskovosti. Pokud společnost HSW nadále […], jak se předpokládá v únorovém i listopadovém plánu, měla by být s to zvýšit svůj zisk, nedojde-li ke změně všech ostatních činitelů. Věrohodnost strategie restrukturalizace společnosti HSW byla podpořena rovněž důvěrou tržních subjektů v úspěch restrukturalizace.

(125)

Pokud jde o přeměnu dluhu na akcie, Komise podotýká, že ARP přeměnila jmenovitou hodnotu svých úvěrů na vlastní kapitál, a stala se tudíž akcionářem společnosti HSW.

(126)

Komise poznamenává, že se v rozhodnutí ze dne 20. prosince 2006 mělo za to, že prvek podpory u těchto dvou úvěrů představuje 100 % jistiny úvěru, tj. celkovou částku ve výši 75 milionů PLN, kterou polské orgány uvedly v oznámení.

(127)

Přeměna dluhu na akcie mění formu státní podpory, jelikož společnost HSW místo toho, že by musela splatit částku ve výši 96,2 milionu PLN (26) (původní dva úvěry v celkové výši 75 milionů PLN a částka úroků ve výši 21,2 milionu PLN) Agentuře pro rozvoj průmyslu a uhradit řádné úroky, vydala akcie ve výši 75 milionů PLN, které převzala ARP.

(128)

Komise podotýká, že ARP provedla přeměnu dne 2. července 2007, aniž by dodržela ustanovení o pozastavení.

(129)

Polsko připouští, že si společnost po přeměně dluhu na akcie finančně polepšila.

(130)

Komise uvádí, že přeměna dluhu na akcie uvolní aktiva, která sloužila jako zajištění úvěrů, čímž se zlepší peněžní tok příjemce podpory a umožní mu to získat nový úvěr. Z účetního hlediska bude mít přeměna dluhu na akcie následující dopad na rozvahu společnosti HSW. Dojde ke zvýšení aktiv příjemce podpory, jelikož ten nebude muset využít dostupnou hotovost ke splácení úvěrů. Na debetní straně rozvahy nedojde ke snížení v důsledku splácení úvěrů. To rovněž zvýší podíl vlastního kapitálu v rozvaze a zlepší relativní úroveň zadluženosti společnosti HSW i její úvěruschopnost. V důsledku této operace bude podle názoru polských orgánů společnost HSW schopna shromáždit prostředky potřebné pro náležité působení na trhu a budoucí nezbytné investice (27).

(131)

Co se týká účtu zisků a ztrát, nebude nutné uhradit úroky z úvěrů (v celkové výši 21,2 milionů PLN). Namísto toho musí společnost HSW uhradit pouze potenciální dividendy akcionářům (včetně ARP) v případě rozdělitelného zisku.

(132)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem vyvozuje Komise závěr, že její pochybnosti, zda listopadový plán povede k obnovení životaschopnosti, byly rozptýleny.

(133)

Podle bodů 38 až 42 pokynů z roku 2004 je nutno přijmout opatření s cílem co nejvíce omezit nepříznivý dopad podpory na konkurenty. Podpora nesmí nepřiměřeně narušit hospodářskou soutěž. To obvykle znamená omezení přítomnosti společnosti na dotčených trzích na konci období restrukturalizace. Povinné omezení nebo snížení přítomnosti společnosti na dotčeném trhu představuje kompenzační faktor ve prospěch jejích konkurentů. Musí být úměrný rušivým účinkům podpory, a zejména relativnímu významu podniku na trhu nebo trzích.

(134)

Podle bodu 56 pokynů jsou podmínky pro schválení podpory méně přísné v případě, pokud se kompenzační opatření provádějí v podporovaných oblastech. Za účelem analýzy dopadu podpory na restrukturalizaci na trh a konkurenty společnosti HSW přihlédla Komise ke skutečnosti, že se společnost HSW nachází v podporované oblasti podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES.

(135)

Podle polských orgánů společnost HSW plánuje omezení výrobní kapacity z 1 500 stavebních strojů ročně na 1 200 strojů, tj. o 20 %. Takovéto snížení výrobní kapacity Komise nepovažuje za dostatečné, jelikož společnost stejně plánuje, že na konci období restrukturalizace, tj. v roce 2007, bude využívat pouze 66 % výrobních kapacit. Komise neobdržela od polských orgánů žádné informace, že před zahájením restrukturalizace podnik skutečně prodával více než 1 200 strojů.

(136)

Polské orgány rovněž tvrdí, že příjemce podpory prodal řadu ziskových výrobních společností, čímž omezil svou činnost a výrobní kapacitu. Nejméně dvě velké prodané dceřiné společnosti (HSW-Walcownia Blach Sp. z o.o. a HSW-Huta Stali Jakościowych) byly ziskové a byly prodány se ziskem. V roce 2005 činil společný obrat těchto dvou prodaných dceřiných společností 460 milionů PLN (109 milionů EUR) a počet jejich zaměstnanců 1 000 osob, zatímco obrat u hlavní činnosti skupiny HSW (HSW a HSW-Trading) činil 430 milionů PLN (101,9 milionu EUR) a počet zaměstnanců 2 400 osob. Obě prodané dceřiné společnosti se zabývaly výrobou konečných ocelových výrobků. V době prodeje byly obě dceřiné společnosti podle hodnocení poskytnutého Komisi ziskové s výhledem na výnosnost prodeje ve výši 6 %. Obě společnosti představovaly velmi důležitou část skupiny HSW, jelikož vykonávaly ziskovou činnost a měly dobré vyhlídky na trhu.

(137)

V pokynech z roku 2004 se připouští, že různé formy podpory mohou mít různé dopady na hospodářskou soutěž. Aby se omezila míra narušení hospodářské soutěže, je v bodě 45 pokynů stanoveno, že výše podpory nebo způsob, jakým je poskytována, musí být takové, aby danému podniku nebyl poskytnut nadbytek prostředků, jenž by mohl být použit pro agresivní a trh narušující činnosti, které nesouvisejí s procesem restrukturalizace. Komise měla pochybnosti, zda jsou kompenzační opatření obsažená v listopadovém plánu dostatečná. Polské orgány přiznávají, že dopad přeměny dluhu společnosti HSW na akcie byl pro společnost HSW výhodný, jelikož podstatně zlepšil její peněžní tok. Společnost HSW si v důsledku této změny ve formě státní podpory finančně polepšila. Společnost HSW mimoto hodlá velkou část volných peněžních prostředků použít k tomu, aby svým odběratelům nabídla konkurenceschopné podmínky. Komise se proto domnívá, že kompenzační opatření provedená podle únorového plánu by byla sama o sobě nedostatečná, jelikož přeměna měla dodatečný účinek narušující hospodářskou soutěž. Kompenzační opatření je proto nutno zvýšit, jelikož musí být úměrná rušivým účinkům podpory (28).

(138)

Polské orgány Komisi dopisem ze dne 22. prosince 2008 informovaly, že byl dokončen prodej dalších aktiv ve smyslu první věty bodu 39 pokynů z roku 2004.

(139)

Polské orgány Komisi informovaly, že příjemce podpory prodal řadu dalších výrobních společností, čímž omezil svou činnost a výrobní kapacitu. Šest z prodaných dceřiných společností (HSW-Zakład Kuźnia Matrycowa Sp. z o.o., HSW-Tlenownia Sp. z o.o., HSW-Sprężynownia z o.o., HSW-Lasowiak Sp. Z o.o., HSW-Zakład Metalurgiczny Sp. z o.o. a Informatyka Sp. z o.o.) bylo ziskových. Celkové příjmy vytvořené těmito společnostmi v roce před jejich prodejem dosáhly 185 milionů PLN (43,8 milionu EUR) a tyto společnosti zaměstnávaly 1 100 pracovníků.

(140)

Pět z těchto společností (HSW-Zakład Kuźnia Matrycowa Sp. z o.o., HSW-Tlenownia Sp. z o.o., HSW-Sprężynownia z o.o., HSW-Zakład Metalurgiczny Sp. z o.o. a Informatyka Sp. z o.o.) dodávalo materiál a poskytovalo služby ostatním společnostem ve skupině HSW a rovněž externím odběratelům. Tyto společnosti dodávaly náhradní díly, například výkovky a pružiny válcované za tepla, a poskytovaly rovněž služby ostatním průmyslovým odvětvím, včetně železnice, strojírenského průmyslu, elektráren a těžebního průmyslu.

(141)

Polské orgány taktéž přislíbily, že ARP do konce roku 2009 prodá své akcie ve společnosti HSW.

(142)

Jelikož pět dceřiných společností prodaných společností HSW bylo ziskových a přispívalo k výrobnímu potenciálu společnosti HSW, zastává Komise názor, že prodej lze považovat za kompenzační opatření, které omezuje narušení hospodářské soutěže způsobené podporou. S přihlédnutím k této skutečnosti a plánované privatizaci společnosti HSW Komise usuzuje, že navrhovaná kompenzační opatření dostatečně omezují narušení hospodářské soutěže způsobené podporou.

(143)

Podle bodů 43 až 45 pokynů z roku 2004 musí být podpora omezena na úplné minimum nutné k provedení restrukturalizace podniku. Způsob, jakým je podpora poskytována, musí být takový, aby danému podniku nebyl poskytnut nadbytek prostředků, jenž by mohl být použit pro agresivní a trh narušující činnosti, které nesouvisejí s procesem restrukturalizace.

(144)

Od příjemce podpory se zejména očekává, že k plánu restrukturalizace přispěje významným dílem z vlastních zdrojů nebo z vnějších zdrojů za tržních podmínek.

(145)

Polské orgány poskytly řadu podrobných informací o částkách považovaných za vlastní příspěvek příjemce na náklady restrukturalizace.

(146)

Podnik za prvé plánuje získat bankovní úvěry ve výši 46,9 milionu PLN (11,1 milionu EUR). Polské orgány poskytly dostatečné důkazy, že společnost HSW bude schopna získat toto financování na trhu, jelikož již v letech 2003–2005 využívala soukromého financování ve výši 31,9 milionu PLN (7,6 milionu EUR). Polské orgány rovněž uvádějí, že příjemce podpory bude schopen najít tržní financování do konce období restrukturalizace.

(147)

Do únorového plánu společnost HSW zahrnula příjem z prodeje dceřiných společností ve výši 112,2 milionu PLN (26,6 milionu EUR). Podle listopadového plánu se celkový příjem z prodeje dceřiných společností zvýšil na 126 milionů PLN (29,8 milionu EUR).

(148)

Na základě únorového plánu příjemce podpory dále prodal aktiva za částku ve výši 52,1 milionu PLN (12,3 milionu EUR). Podle listopadového plánu tato částka v důsledku dalšího prodeje aktiv vzrostla na 61,4 milionu PLN (14,5 milionu EUR).

(149)

Pochybnosti Komise, zda je vlastní příspěvek příjemce významný a dosahuje prahové hodnoty stanovené v pokynech z roku 2004, byly rozptýleny. Náklady restrukturalizace činí 456,9 milionu PLN (náklady finanční restrukturalizace dosahují téměř poloviny celkových nákladů restrukturalizace, zbývající část představují zejména výdaje související s modernizací infrastruktury společnosti a organizační restrukturalizací). Co se týká zdrojů financování restrukturalizace, lze za vlastní příspěvek na restrukturalizaci považovat částku ve výši 252,9 milionu PLN. Tato celková částka zahrnuje financování poskytnuté soukromými bankami (61,6 milionu PLN), výnosy z dokončeného prodeje nebo pronájmu aktiv (61,4 milionu PLN) a výnosy z prodeje dceřiných společností (126,4 milionu PLN) (29). Vlastní příspěvek společnosti HSW na celkové náklady restrukturalizace proto činí 53,9 %, přičemž bod 44 pokynů z roku 2004 stanoví minimální úroveň příspěvku pro velké podniky ve výši 50 %.

(150)

V rozhodnutí ze dne 10. října 2007 Komise vznesla pochybnosti nejen ohledně vlastního příspěvku k celkovým nákladům na restrukturalizaci, nýbrž vyslovila rovněž názor, že vysvětlení polských orgánů ohledně potřeby dalších peněžních prostředků získaných přeměnou dluhu na akcie Komisi nepřesvědčilo, že společnosti HSW nebyl poskytnut nadbytek prostředků. V tomto ohledu měla Komise pochybnosti, zda navrhovaná opatření při uvádění na trh, která mají společnosti HSW umožnit soutěžit na trhu, představují skutečná restrukturalizační opatření a zda je podpora omezená na nezbytné minimum. Polské orgány tyto pochybnosti rozptýlily tím, že prokázaly, že tato opatření byla nezbytná k obnovení životaschopnosti, jelikož je společnost HSW potřebovala k tomu, aby mohla zůstat na trhu. Bylo rovněž zdůrazněno, že dodatečné peněžní prostředky nebudou použity k pořízení dalších výrobních kapacit. Komise může proto opatření uznat jako nezbytná pro proces úspěšné restrukturalizace.

(151)

V rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení Komise uvedla, že společnost HSW-Zakład Zespołów Mechanicznych obdržela podporu na restrukturalizaci na období 2003–2007, která byla poskytnuta před přistoupením. Bylo proto nutno prokázat, že tato podpora na restrukturalizaci nepřinesla prospěch mateřské společnosti. Polské orgány byly požádány, aby Komisi ujistily, že v případě, že Komise podporu na restrukturalizaci společnosti HSW schválí, nepřinese tato podpora prospěch společnosti HSW-Zakład Zespołów Mechanicznych.

(152)

Polské orgány Komisi ujistily, že vzájemné vztahy mezi společnostmi HSW-Zakład Zespołów Mechanicznych a HSW jsou založeny na tržních zásadách (včetně platebních a dodacích podmínek) a že společnosti mají jako samostatné právní subjekty oddělené účetnictví. Jediným důvodem, proč si společnost HSW vybrala společnost HSW-Zakład Zespołów Mechanicznych jako dodavatele materiálu, byla zeměpisná blízkost této společnosti.

(153)

V rozhodnutí ze dne 23. listopadu 2005 o zahájení formálního vyšetřovacího řízení Komise vyjádřila pochybnosti ohledně dostatečného oddělení dotované speciální vojenské produkce (děla) od civilní výroby stavebních strojů, které má zamezit vzájemnému subvencování těchto dvou oblastí činnosti. Polské orgány poskytly Komisi informace, z nichž vyplývá, že stávající systém účtování nákladů umožňuje jednoznačné oddělení nákladů obou výše uvedených druhů činnosti.

(154)

Komise vyvozuje závěr, že v daném případě je státní podpora, ač byla částečně poskytnuta v rozporu s podmínkami stanovenými v čl. 88 odst. 3 Smlouvy, slučitelná se společným trhem,