25.9.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 252/1

A.

vzhledem k tomu, že „občané mají právo vědět, jakým způsobem se nakládá s jejich daněmi a jak se zachází s pravomocí, jež byla svěřena politickým orgánům“ (9),

B.

vzhledem k tomu, že zásada kontroly a vyvážených pravomocí má v institucích, pro něž je charakteristické decentralizované finanční řízení, zásadní význam, a vzhledem k tomu, že tato zásada musí být zajištěna dostatečně rozvinutou centrální odpovědností za systémovou přiměřenost, pokud jde o rámec vnitřní kontroly a strukturu řízení,

C.

vzhledem k tomu, že podmínkou účinné a smysluplné odpovědnosti – povinnosti objasňovat, jak jsou využívány veřejné finanční prostředky – je přístup evropských občanů k relevantním a objektivním informacím,

1.

uděluje absolutorium svému předsedovi za plnění rozpočtu Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2008;

2.

předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv a evropskému inspektorovi ochrany údajů a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

25.9.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 252/3

A.

vzhledem k tomu, že „občané mají právo vědět, jakým způsobem se nakládá s jejich daněmi a jak se zachází s pravomocí, jež byla svěřena politickým orgánům“ (9),

B.

vzhledem k tomu, že zásada kontroly a vyvážených pravomocí má v institucích, pro něž je charakteristické decentralizované finanční řízení, zásadní význam, a vzhledem k tomu, že tato zásada musí být zajištěna dostatečně rozvinutou centrální odpovědností za systémovou přiměřenost, pokud jde o rámec vnitřní kontroly a strukturu řízení,

C.

vzhledem k tomu, že podmínkou účinné a smysluplné odpovědnosti – povinnosti objasňovat, jak jsou využívány veřejné finanční prostředky – je přístup evropských občanů k relevantním a objektivním informacím,

D.

vzhledem k tomu, že v souladu s běžnými postupy byl správě Parlamentu zaslán dotazník a že Výbor pro rozpočtovou kontrolu obdržel odpověď a za přítomnosti místopředsedy odpovědného za rozpočet a generálního tajemníka ji projednal,

1.

s maximální spokojeností konstatuje, že zprávy o udělení absolutoria týkající se plnění rozpočtu Parlamentu v posledním desetiletí sehrály důležitou roli a díky nim nastaly ve finančním řízení Parlamentu velmi pozitivní změny, jako je statut poslanců, statut asistentů a proces EMAS; je odhodlán jít i nadále cestou tohoto povzbuzujícího vývoje k dosažení vynikajících výsledků v řízení veřejných finančních prostředků;

2.

vnímá obecný pojem „správa a řízení“ jako soubor postupů, zvyklostí, politik a pravidel, jež spoluurčují způsob, jakým je společnost nebo instituce řízena, spravována a kontrolována s cílem snížit náklady a zlepšit výsledky;

3.

připomíná, že návrh zprávy o parlamentní kontrole plnění rozpočtu tematické sekce Rozpočtové záležitosti byl vydán dne 12. března 2009, a doporučuje, aby Parlament přijal soubor osvědčených postupů;

4.

zdůrazňuje, že klíčovými prvky dobré správy a řízení společnosti jsou transparentnost a otevřenost, zodpovědnost a veřejná odpovědnost osob, jimž byla v organizaci svěřena správa a řízení;

5.

veřejnou odpovědností rozumí uznání a převzetí odpovědnosti za činy, rozhodnutí a politiky, ale i povinnost informovat o souvisejících důsledcích, objasňovat je a nést za ně odpovědnost;

6.

konstatuje, že Parlament je složitou organizací, v níž často nelze jednoznačně určit hranice mezi politickými a správními rozhodnutími, což souvisí s jeho vícevrstvou strukturou správy a řízení;

7.

je toho názoru, že v rámci účinné a účelné správy a řízení musí být věnována náležitá pozornost úloze vedoucích pracovníků; zastává názor, že generální ředitelé, ředitelé a vedoucí oddělení by měli být vybíráni na základě svých zásluh, přičemž by měla být zohledněna otázka rovných příležitostí a zeměpisné rovnováhy, zkušeností a manažerských schopností;

8.

je přesvědčen, že sofistikovanější systémy vnitřní kontroly a řízení rizik zlepší veřejnou odpovědnost a ochrání politické vedení a vysoce postavené administrativní pracovníky před finančními a jinými riziky;

9.

vyzývá proto příslušné útvary, aby přezkoumaly a v případě potřeby posílily minimální standardy vnitřní kontroly tak, aby zahrnovaly získané zkušenosti a zohledňovaly nejnovější vývoj v oblasti řízení rizik a správy a řízení; připomíná, že schvalující útvary mají při vytváření svých systémů vnitřní kontroly a prováděcích opatření povinnost tyto standardy dodržovat; vyzývá příslušné útvary, aby si předtím, než revidované minimální standardy vnitřní kontroly předloží předsednictvu k posouzení a schválení, vyžádaly stanovisko Výboru pro rozpočtovou kontrolu;

10.

bere na vědomí následující cíle generálního tajemníka na období 2008–2009:

11.

připomíná, že finanční prostředky Parlamentu zahrnují i peníze daňových poplatníků a že všechny orgány a instituce používající veřejné finanční prostředky jsou povinny vysvětlit, jakým způsobem je využívají, a v souladu se zásadami řádného finančního řízení (hospodárnost, účinnost, efektivita) a transparentnosti poskytnout vyčerpávající, objektivní a relevantní informace o tom, v jakém rozsahu jsou dotčené prostředky používány na zamýšlené účely;

12.

připomíná, že všechny granty podléhají zásadě transparentnosti a rovného zacházení, zejména podle čl. 109 odst. 1 a čl. 110 odst. 2 finančního nařízení a článku 169 nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 (10) (dále jen „prováděcí pravidla“); zdůrazňuje, že tyto zásady se vztahují na všechny příjemce finančních prostředků Unie, včetně zaměstnanců Parlamentu a jejich příbuzných, kteří dostávají podpory na soukromé zájezdy (lyžařské a jiné); žádá správu, aby podnikla kroky v návaznosti na přezkum takovýchto plateb;

13.

zdůrazňuje, že některá rizika poškození dobré pověsti jsou mnohem nebezpečnější než rizika finanční, a vyzývá generálního tajemníka a schvalující osoby, aby plně posoudili rizikový profil Parlamentu;

14.

vítá vytvoření postu manažera pro řízení rizik ke dni 24. února 2010 a žádá nově jmenovaného manažera pro řízení rizik, aby co nejdříve informoval příslušné výbory o koncepci přístupu k rizikům a o budoucí strategii;

15.

konstatuje, že úkolem zvláštního manažera pro řízení rizik by mělo být poskytování pomoci schvalujícím osobám při řízení rizik prostřednictvím poradenství a koordinace;

16.

zdůrazňuje, že nezávislost, úloha a řádné plnění úkolů manažera pro řízení rizik jsou důležité; bere na vědomí, že tento manažer bude přidělen přímo ke kanceláři generálního tajemníka, a toto řešení vítá;

17.

vyzývá generálního tajemníka, aby jako nedílnou součást postupu udělování absolutoria zasílal Výboru pro rozpočtovou kontrolu výroční zprávu o činnostech manažera pro řízení rizik;

18.

zdůrazňuje, že vstupem Lisabonské smlouvy v platnost se zvýšily pravomoci Parlamentu a pracovní zátěž poslanců a jejich pomocných zaměstnanců; domnívá se, že pracovní podmínky na všech pracovištích by měly odpovídajícím způsobem odrážet zvýšené nároky na práci a materiál;

19.

v této souvislosti připomíná svá zjištění týkající se renovačních prací s cílem odstranit součásti obsahující azbest a žádá generálního tajemníka, aby předložil zprávu o provozních a finančních výsledcích těchto prací a možných budoucích potřebách následných sanačních opatření;

20.

upozorňuje na to, že rekonstrukce ve Štrasburku po zřícení stropu, k němuž došlo dne 7. srpna 2008, nesmějí hradit evropští daňoví poplatníci;

21.

navrhuje, aby Výbor pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu obdržel dotazník a příslušné odpovědi týkající se budov ve stejné době jako Rozpočtový výbor Parlamentu;

22.

zdůrazňuje, že projekt Parl-TV má velmi malou přidanou hodnotu kvůli nízkému počtu diváků; zastává názor, že financování Parl-TV a celý projekt by měly být přezkoumány;

23.

zdůrazňuje, že hlavní přínos parlamentního a veřejného postupu vedoucího k tomu, že Parlament sám sobě udělí absolutorium, spočívá v tom, že skýtá další možnost důkladné veřejné kontroly finančního řízení tohoto orgánu, která evropským občanům umožňuje pochopit zvláštní organizaci, strukturu správy a řízení a pracovní metody Parlamentu;

24.

upozorňuje na potřebu dalšího snižování rizik finančního řízení Parlamentu, kde i méně závažné nedostatky mohou vést ke značnému poškození pověsti, které zastíní politické výsledky Parlamentu, a připomíná poslancům a zaměstnancům Parlamentu jejich osobní odpovědnost za řádné finanční řízení Parlamentu;

25.

zdůrazňuje, že důkladná kontrola je nezbytná pro zajištění plné veřejné odpovědnosti osob pověřených v Parlamentu finančním řízením, protože pouze úplná transparentnost umožní evropským občanům sledovat finanční řízení Parlamentu a způsob, jakým se nakládá s penězi daňových poplatníků;

26.

zdůrazňuje, že Parlament jako orgán má zásadní zájem na plné transparentnosti svého finančního řízení; očekává proto, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu se plně ztotožní se svou specifickou a důležitou úlohou v Parlamentu a jednoznačně upozorní na místa, kde lze provést změny k lepšímu, stejně jako to činí u dalších orgánů a institucí;

27.

plně si uvědomuje, že objektivní, profesionální a komplexní analýza složitých rozhodovacích a řídících struktur a postupů je obtížná a časově náročná, a doporučuje, aby Výbor pro rozpočtovou kontrolu získal lepší podmínky pro plnění stále náročnějších úkolů tím, že bude značně posílen plán pracovních míst na jeho sekretariátu;

28.

zdůrazňuje, že znění článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie (zavedeného Lisabonskou smlouvou) představuje pro kontrolní činnost Parlamentu náročný úkol;

29.

zdůrazňuje, že sekretariát výboru nelze posílit pouze na základě kvantitativních ukazatelů, a vyzývá generálního tajemníka, aby stanovil i řádně definované kvalitativní ukazatele;

30.

rovněž zdůrazňuje, že tradiční činnosti Parlamentu, jako je důkladná kontrola nakládání s veřejnými finančními prostředky, musí být nedílnou součástí hlavní pracovní náplně tohoto orgánu na všech úrovních;

31.

je si vědom tradičního postupu, na jehož základě Výbor pro rozpočtovou kontrolu žádá správu, aby ve svých zprávách o udělení absolutoria poskytovala informace týkající se různých témat; doporučuje, aby tyto zprávy byly zasílány přímo předsedovi Výboru pro rozpočtovou kontrolu a ihned poté, co je předseda výboru obdrží, byly pro informaci členům výboru i evropským občanům zveřejňovány na domovských stránkách tohoto výboru;

32.

ocenil by, kdyby se generální tajemník dostavil k výměně názorů s příslušným výborem ohledně odpovědí, které dala správa k požadavkům obsaženým v usneseních o udělení absolutoria, a to každoročně na zářijové řádné schůzi tohoto výboru;

33.

bere na vědomí číselné údaje, na jejichž základě byla sestavena účetní závěrka Parlamentu za rozpočtový rok 2008:

34.

bere na vědomí, že pokud jde o prostředky na rok 2008, představují celkové provedené platby, včetně prostředků, které byly automaticky i neautomaticky přeneseny do rozpočtového roku 2009, 94 % celkových prostředků na rok 2008;

35.

bere na vědomí, že celková částka prostředků na závazky v rámci rozpočtu Evropské unie na rok 2008 činila 129 150 milionů EUR, přičemž rozpočet Parlamentu se na této částce podílel 1 453 miliony EUR; dále bere na vědomí, že tato částka těsně přesahuje 1 % rozpočtu Unie a představuje 19,48 % ze 7 284 milionů EUR, které byly vyčleněny na správní výdaje všech orgánů a institucí EU;

36.

bere na vědomí, že belgická vláda Parlamentu počátkem roku 2010 uhradila 85 896 389 EUR; žádá generálního tajemníka, aby Výbor pro rozpočtovou kontrolu včas informoval o způsobu využití těchto finančních prostředků;

37.

bere na vědomí, že útvar interního auditu provedl komplexní audit řízení a kontroly postupu zadávání veřejných zakázek v Parlamentu v letech 2004 a 2005 a že závěrečná zpráva ze dne 31. března 2006 obsahovala 144 konkrétních opatření, která měla být provedena do 31. března 2008;

38.

vítá skutečnost, že útvar interního auditu zahájil v roce 2008 novou řadu auditů s cílem znovu posoudit míru provádění těchto 144 konkrétních opatření, a bere na vědomí, že tyto nové audity na konci roku 2009 stále probíhaly;

39.

upozorňuje na skutečnost, že zadávání veřejných zakázek je jako styčná plocha mezi veřejným a soukromým sektorem vysoce rizikovou oblastí, která vyžaduje trvalou pozornost;

40.

připomíná, že v každé fázi postupu zadávání veřejných zakázek – při počátečním posouzení potřeb, přípravě nabídkového řízení, vypracování výzvy k předkládání nabídek a specifikací, komunikaci s účastníky řízení, otevření nabídek, hodnocení nabídek, rozhodnutí o zadání zakázky, uzavření smluv – v důsledku složitého právního prostředí a konkrétních nezbytností existují významná rizika ohrožující dosažení výše uvedených cílů;

41.

vyzývá generálního tajemníka, aby zajistil, aby pokračovala zvláštní školení v problematice zadávání veřejných zakázek a aby je absolvovali všichni zaměstnanci, kteří s veřejnými zakázkami pracují, aby bylo zadávání veřejných zakázek uznáno jako specializovaná činnost v parlamentním seznamu profesních dovedností pouze pro interní pracovníky a aby bylo zadávání veřejných zakázek považováno za „citlivé místo“, na němž se musí pracovníci patřičným způsobem střídat nebo pro nějž musí být přijata ještě další kontrolní opatření;

42.

vyzývá generálního tajemníka, aby sehrál aktivní úlohu v nadcházejícím tříletém přezkumu finančního nařízení formou správního poradenství v oblastech, které potřebují reformu;

43.

bere na vědomí, že centrální útvary na základě informací schvalujících útvarů vypracovávají pro rozpočtový orgán výroční zprávu (11) o zakázkách udělených v roce 2008 a následující rozdělení všech zakázek udělených v roce 2008 a 2007:

(Výroční zpráva o zakázkách udělených Evropským parlamentem, 2008, s. 4)

44.

bere na vědomí následující rozdělení zakázek udělených v roce 2008 a 2007 podle použitého řízení:

(Výroční zpráva o zakázkách udělených Evropským parlamentem, 2008, s. 6)

45.

bere na vědomí, že z 358 zakázek udělených v roce 2008 bylo 140 zakázek v celkové hodnotě 485,2 milionu EUR zadáno v otevřených nebo omezených řízeních a 218 zakázek v celkové hodnotě 197 milionů EUR v řízeních vyjednávacích;

46.

bere na vědomí zejména skutečnost, že v roce 2008 došlo k velkému zvýšení počtu výjimečných vyjednávacích řízení, jak dokládá následující tabulka:

(Výroční zpráva o zakázkách udělených Evropským parlamentem, 2008, s. 9)

47.

bere na vědomí, že v případě šesti pověřených schvalujících osob došlo ke zvýšení jak počtu, tak podílu výjimečných vyjednávacích řízení;

48.

připomíná, že článek 54 prováděcích pravidel stanoví: „Pokud se poměr vyjednávacích řízení k počtu veřejných zakázek udělených stejnou pověřenou schvalující osobou značně zvýší ve vztahu k minulým rokům nebo pokud je tento poměr značně vyšší než průměr zaznamenaný jejím orgánem, podá o tom příslušná schvalující osoba zprávu uvedenému orgánu s uvedením opatření přijatých pro odvrácení tohoto vývoje“;

49.

je toho názoru, že toto zvýšení zaznamenané mezi lety 2007 a 2008 jednoznačně vyžaduje, aby schvalující osoby přijaly opatření pro „odvrácení tohoto vývoje“; vyzývá generálního tajemníka, aby předložil Výboru pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu zprávu o opatřeních přijatých před 1. zářím 2010;

50.

vyzývá schvalující osoby, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria poskytovaly – za rozpočtový rok 2009 i v příštích letech – více informací, které mu umožní vykonávat důkladnější dohled nad způsobem, jakým Parlament využívá výjimečných vyjednávacích řízení (články 126 a 127 prováděcích pravidel), a to tím, že ke své výroční zprávě o činnosti připojí přílohu uvádějící jasné informace, které se budou týkat:

51.

vyzývá dále centrální finanční oddělení, aby informace, které mají být poskytnuty v nové příloze „výroční zprávy o zakázkách udělených Evropským parlamentem“, konsolidovalo;

52.

připomíná, že čl. 8 odst. 9 až 11 vnitřních předpisů pro plnění rozpočtu Evropského parlamentu stanoví, že generální tajemník vydává jako hlavní pověřená schvalující osoba prohlášení o tom, zda byl rozpočet Parlamentu plněn v souladu se zásadami řádného finančního řízení a zda zřízený kontrolní rámec poskytuje nezbytné záruky legality a správnosti uskutečněných operací;

53.

dále připomíná, že prohlášení, jež hlavní pověřená schvalující osoba vydává, vychází z prohlášení generálních ředitelů jednajících jako pověřené schvalující osoby;

54.

bere na vědomí, že bývalý generální tajemník ve svém prohlášení ze dne 4. března 2009 (13)

55.

dále bere na vědomí, že hlavní pověřená schvalující osoba rovněž uvedla, že prohlášení je založeno na jejím úsudku, na zprávách o interním auditu, které obdržela, na činnosti v oblasti centrálního monitorování a podpory finančního řízení, jež byla vykonána jejím jménem a na její pokyn, a na všech dalších informacích, které má k dispozici;

56.

poznamenává, že čl. 60 odst. 4 finančního nařízení zavazuje každou schvalující osobu k tomu, aby zavedla „postupy vnitřního řízení a kontrol, které jsou vhodné pro plnění jejích úkolů“, a že čl. 60 odst. 7 druhý pododstavec finančního nařízení zavazuje tutéž osobu odpovědnou za finanční řízení, aby podala zprávu o „účinnosti a účelnosti“ systému, který zavedla;

57.

dále konstatuje, že pouze někteří generální ředitelé „upozornili na rizika spojená s jejich operacemi nebo podali zprávu o fungování jejich systémů vnitřní kontroly“ (odpověď na otázku 4.2.1), zatímco v čl. 60 odst. 7 druhém pododstavci finančního nařízení je jasně stanoveno, že schvalující osoby ve své výroční zprávě o činnosti posoudí „účinnost a účelnost systému vnitřní kontroly“;

58.

bere na vědomí, že tyto nedostatky vyplývají „nepochybně ze skutečnosti, že pokyny pro vypracování výročních zpráv o činnosti za rok 2008 ponechaly schvalujícím osobám větší volnost, pokud jde o způsob, jakým jsou tyto zprávy podávány, a to zejména pokud jde o systémy vnitřní kontroly“ (odpověď na otázku č. 4.2); s potěšením však bere na vědomí, že pokyny pro rok 2009 byly v tomto ohledu přísnější, a očekává, že všichni generální ředitelé budou podle toho jednat;

59.

připomíná, že cílem systému vnitřní kontroly je zajistit správné výdaje v souladu s finančním nařízením;

60.

zdůrazňuje, že v každém systému finančního řízení musí při schvalování výdajů existovat odpovídající kontrola a rovnováha;

61.

vyzývá proto generálního tajemníka, aby co nejdříve, nejpozději však 31. prosince 2010, informoval orgán příslušný k udělení absolutoria o konkrétních opatřeních, která přijal či hodlá přijmout v zájmu posílení systému vnitřní kontroly, a o lhůtě pro jejich provedení, a zejména pak o následujících bodech:

62.

bere na vědomí, že Parlament a Evropský hospodářský a sociální výbor se v otázce koeficientu násobení u platů nadále řídí, stejně jako v předešlých letech, ustanoveními služebního řádu, přičemž vyčkávají na konečné rozhodnutí Soudního dvora v příslušné žalobě podané jejich zaměstnanci;

63.

konstatuje, že od rozpočtového roku 2004 Účetní dvůr vyzývá Parlament k zajištění toho, aby náklady na ubytování vzniklé během služební cesty byly hrazeny v souladu se služebním řádem; bere na vědomí úsilí, které GŘ pro personál vynakládá na zjednodušení a racionalizaci správy služebních cest;

64.

bere na vědomí odpověď správy a upozorňuje na skutečnost, že není možné, aby „rozpočtový základ“ překročil regulační rámec; domnívá se, že tato otázka by si zasloužila v rámci připravovaného přezkumu služebního řádu zvláštní pozornost;

65.

očekává, že orgány Parlamentu, které mají v této oblasti hlavní rozhodovací pravomoci (předsednictvo, generální tajemník a generální ředitel pro personál), učiní co nejdříve po přijetí rozhodnutí potřebná opatření s cílem zajistit, aby vnitřní pravidla a postupy Parlamentu týkající se služebních cest byly plně v souladu se zásadou řádného finančního řízení a se služebním řádem;

66.

bere na vědomí, že útvary Parlamentu odvedly v letech 2004–2008 značnou práci při účtování výdajů na asistenční příspěvky poslancům, a vyjadřuje jim za to uznání;

67.

vyzývá generálního tajemníka, generálního ředitele pro personál a generálního ředitele pro inovace a technologickou podporu, aby přezkoumali, v jaké míře mohou být využity nové technologie pro videokonference k tomu, aby ušetřily náklady na služební cesty; poukazuje zejména na možnost využití softwaru s otevřeným zdrojovým kódem pro bezpečnější a levnější pořádání videokonferencí;

68.

dále konstatuje, že nový systém, který je používán od 14. července 2009, by měl zajistit náležitý soulad s příslušnými pravidly a zásadami a poskytnout pevné záruky pro transparentnost, zákonnost a řádné finanční řízení parlamentních asistenčních příspěvků;

69.

podporuje právo daňových poplatníků kontrolovat to, jak poslanci jakožto veřejné osoby využívají své příspěvky, a vyzývá poslance, aby při hospodaření s evropskými veřejnými prostředky náležitě zohledňovali veřejný zájem;

70.

vzhledem k značnému riziku poškození dobré pověsti v této oblasti veřejné politiky vybízí interního auditora a Evropský účetní dvůr, aby pečlivě sledovali fungování a účinnost nového rámce a aby oznámili veškeré jeho nedostatky, popř. možnosti, jak lze zlepšit přístup veřejnosti k informacím o platbách poslancům, včetně asistenčních příspěvků;

71.

znovu upozorňuje na připomínky Účetního dvora ve výročních zprávách z let 2006 a 2007 ohledně toho, že je nutné stanovit jasná pravidla, která by vymezovala závazky a povinnosti Parlamentu a členů fondu v případě schodku; žádá generálního tajemníka, aby do 31. prosince 2010 předložil návrh řešení, přičemž je třeba dodržet rozhodnutí přijaté na plenárním zasedání, že na úhradu schodku nesmějí být použity žádné další daňové prostředky;

72.

bere na vědomí, že dne 31. prosince 2008 dosáhl pojistněmatematický schodek fondu 121 844 000 EUR a že fond ke stejnému datu vyhodnotil, že dosud nevyplacené dávky členům činí 276 984 000 EUR (příloha 11.2 výroční zprávy Evropského účetního dvora za rok 2008);

73.

konstatuje, že závazky Parlamentu se promítají ve finančních výkazech ke dni 31. prosince 2008;

74.

bere na vědomí zprávu nezávislého auditora, podle něhož „výpočty rezervy na starobní důchody a podobných závazků vycházejí ze 6,5 % návratnosti investic ročně“, což není realistické;

75.

zdůrazňuje potřebu úplné transparentnosti při přijímání rozhodnutí řídících orgánů Parlamentu, jmenovitě předsedy, předsednictva, kvestorů a Konference předsedů výborů;

76.

vybízí předsednictvo, aby zvážilo možnost lépe zpřístupnit Výboru pro rozpočtovou kontrolu informace o rozhodnutích s významnými rozpočtovými dopady, které jsou poskytovány Rozpočtovému výboru, aby byly lépe uspokojeny požadavky orgánu příslušného k udělení absolutoria a evropských daňových poplatníků na informace;

77.

zastává názor, že obzvláště předsednictvo jako orgán Parlamentu příslušný pro přijímání finančních a administrativních rozhodnutí, která mají dopad na poslance a chod Parlamentu, musí posílit demokratickou odpovědnost;

78.

domnívá se, že návrhy opravných rozpočtů, které se vztahují pouze na aktuální rozpočtový rok, jsou jako nástroj pro řízení nedostatečné, a žádá předsednictvo, aby předložilo odhad očekávaných dopadů hlavních finančních rozhodnutí pro příštích pět let;

79.

upozorňuje na skutečnost, že otázky, které se týkají odpovědnosti ve veřejné politice a řízení rizik ztráty dobré pověsti veřejného orgánu, nelze omezit na právní hlediska;

80.

konstatuje, že útvar interního auditu byl od svého vzniku součástí generálního ředitelství pro finance, které odpovídá za asi 30 % rozpočtu Parlamentu, a vítá skutečnost, že od 1. září 2009 je tento útvar na základě rozhodnutí generálního tajemníka přidružen přímo ke kanceláři generálního tajemníka, neboť se tak provádění interního auditu zefektivní a v odděleních, jichž se audit týká, bude jeho činnost vnímána nezávisleji a objektivněji;

81.

zdůrazňuje, že dřívější umístění v organizační struktuře tomuto útvaru nebránilo vykonávat interní audit v souladu s profesními a zákonnými požadavky; vítá jeho nové umístění a očekává, že zajistí lepší předávání významných informací o rizicích ze strany generálního tajemníka, čímž tomuto útvaru umožní lépe vykonávat úlohu poradce EP v otázkách zvládání rizik;

82.

s uspokojením konstatuje, že útvar interního auditu upřednostňuje kontrolu a poradenství v souvislosti s uplatňováním nových decentralizovaných systémů vnitřní kontroly zavedených finančním nařízením, které nabylo účinnosti dne 1. ledna 2003;

83.

dále shledává, že výsledkem první revize rámce vnitřní kontroly provedené v letech 2003 a 2004 bylo 14 zpráv o auditu, které zahrnuly všechna oddělení a ústřední útvary a obsahovaly 452 schválených opatření;

84.

konstatuje, že soubor prvních následných auditů v letech 2005 a 2006 ukázal, že vedení realizovalo 225 z původních 452 opatření a že z 227 nedokončených opatření jich bylo 20 považováno za „nanejvýš důležitá“, protože se týkala velmi rizikových oblastí, a proto vyžadovala, aby příslušné útvary bezodkladně přijaly nápravná opatření;

85.

dále shledává, že výsledky druhého souboru následných auditů v letech 2007 a 2008 byly zpracovány na konci roku 2008 a že z nich vyplynulo, že z 452 původních opatření zůstává 88 otevřeno a že jejich realizací byla pověřena různá generální ředitelství, a sice:

86.

vítá, že bylo zdokonaleno řízení jednotlivých generálních ředitelství a jejich systémy vnitřní kontroly, avšak pozastavuje se nad vysokým počtem nedokončených opatření, kdy se podařilo realizovat pouze 80,53 % vytyčených cílů za poměrně dlouhé období, během něhož měly mít příslušné útvary dostatek času na přijetí nápravných opatření;

87.

je si plně vědom toho, že během dotčeného období byla některá oddělení přesunuta na jiná generální ředitelství; připomíná, že „orgán zajistí provedení doporučení, která vyplývají z auditů“ v souladu s čl. 86 odst. 3 finančního nařízení, a považuje za neuspokojující, že doporučení vydaná na základě auditů provedených v letech 2003 a 2004 nebyla ještě v roce 2008 realizována;

88.

zdůrazňuje, že 88 nedokončených opatření naznačuje, že v některých specifických oblastech přetrvávají zbytková rizika, a důrazně doporučuje, aby byla urychleně přijata vhodná opatření s cílem co nejdříve uskutečnit zbývající doporučení; vyzývá generálního tajemníka, aby příslušný výbor informoval o dosaženém pokroku;

89.

je přesvědčen, že by měl být proveden přezkum útvaru interního auditu Parlamentu s cílem posílit tento útvar, a tím dále zlepšit finanční kontrolu, a že by útvaru měly být poskytnuty veškeré nástroje, které zaručí splnění úkolů Výboru pro rozpočtovou kontrolu;

90.

požaduje, aby se Parlamentu dostalo do 30. září 2010 plného vysvětlení a konkrétních odpovědí, proč nebylo doposud otevřeno nové návštěvnické centrum;

91.

nepovažuje cenu Parlamentu za žurnalistiku za vhodnou, neboť Parlament by neměl udělovat ceny novinářům, jejichž úkolem je kriticky se zabývat institucemi EU a jejich prací;

92.

konstatuje, že v roce 2008 byly prostředky v rámci bodu rozpočtu 4000 použity následujícím způsobem:

93.

připomíná, že dne 19. listopadu 2008 předsednictvo na své schůzi rozhodlo o dodatečném navýšení prostředků v bodu rozpočtu 4000 o celkovou částku 6 000 000 EUR, jež byla určena na financování informační kampaně v souvislosti s evropskými volbami v roce 2009 (D(2009)28076 ze dne 15. června 2009);

94.

bere na vědomí, že dne 15. prosince 2008 předsednictvo rozhodlo

95.

připomíná, že předseda EP na schůzi předsednictva dne 16. června 2009„vyjádřil znepokojení nad tím, že účast v těchto volbách celkově poklesla na 43,2 %, což (…) je skutečnost, kterou se nové předsednictvo bude muset důkladně zabývat“ (PE 426.193/BUR);

96.

bere na vědomí, že dne 8. července 2009 předseda EP v souladu s bodem 2.7.3 předpisů pro používání prostředků z bodu rozpočtu 4000  (18) postoupil ověřené zprávy o používání prostředků, které mu předložily politické skupiny, Výboru pro rozpočtovou kontrolu (dopis 311812);

97.

upozorňuje na to, že generální tajemník ve svém sdělení členům předsednictva ze dne 15. června 2009 (D(2009)28076) uvedl, že „auditoři ve všech zprávách potvrdili, že všechny předložené závěrky bez výjimky byly v souladu s předpisy“;

98.

konstatuje, že předsednictvo na své schůzi dne 16. června 2009 (zápis ze schůze ze dne 16. června 2009, PE 426.193/BUR):

99.

připomíná, že v souladu s bodem 2.2.3 předpisů pro používání prostředků z bodu rozpočtu 4000 každá skupina „musí zavést systém vnitřní kontroly“;

100.

konstatuje, že v roce 2008 byly prostředky v rámci bodu rozpočtu 4020 použity následujícím způsobem:

101.

konstatuje, že předsednictvo na své schůzi dne 17. června 2009 schválilo bez rozpravy závěrečné zprávy o provádění příslušných programů činností a finanční výkazy sedmi z deseti evropských politických stran (zápis ze schůze ze dne 17. června 2009, PE 426.231/BUR);

102.

dále shledává, že generální tajemník ve svém sdělení členům předsednictva (D(2009)30444 ze dne 15. června 2009) poskytl následující informace:

103.

konstatuje, že předsednictvo na své schůzi dne 14. září 2009 schválilo závěrečné zprávy o provádění příslušných programů činností a finanční výkazy tří evropských politických stran, jejichž zprávy nemělo k dispozici na své předchozí schůzi konané dne 17. června 2009, jmenovitě ADIE (Aliance nezávislých demokratů v Evropě), AEN (Aliance pro Evropu národů) a EUD (EU Demokraté) (zápis ze schůze ze dne 14. září 2009, PE 426.393/BUR);

104.

dále konstatuje, že předsednictvo rozhodlo, aby schvalující osoba od tří dotčených stran (ADIE, AEN a EUD) získala s ohledem na konečnou výši příspěvků, které jim měly být vyplaceny, zpět přeplatek ve výši 90 604,58 EUR;

105.

bere na vědomí sdělení generálního tajemníka, v němž reagoval na bod 96 usnesení Parlamentu ze dne 23. dubna 2009 (19) a informoval o krocích přijímaných v návaznosti na zjištění interního auditora, která jsou uvedena ve zprávě o uplatňování pravidel pro poskytování příspěvků politickým stranám na evropské úrovni (20), a vyjádřil se ke třem činnostem, od nichž bylo „upuštěno“;

106.

připomíná, že „musí být zajištěna maximální průhlednost a finanční kontrola politických stran na evropské úrovni, které jsou financovány ze souhrnného rozpočtu Evropské unie“, jak se uvádí v bodu odůvodnění 11 nařízení (ES) č. 2004/2003 (21);

107.

zdůrazňuje, že „maximální průhlednosti“ nelze dosáhnout i) bez důsledného uplatňování příslušných předpisů, zejména zavedení vzorové struktury pro popis programu činností a pro závěrečné zprávy o činnosti, a ii) aniž by schvalující osoba přímo na místě prováděla dostatečně často kontroly ex post vyplacených příspěvků;

108.

nedokáže pochopit, jak může předsednictvo plnit povinnosti, které mu ukládá čl. 209 odst. 2 (rozhodovat „o případném pozastavení nebo snížení financování a o zpětném získání neoprávněně vyplacených částek“) a čl. 209 odst. 3 (schvalovat „závěrečnou zprávu o činnosti a závěrečné vyúčtování politické strany, která prostředky obdržela“) jednacího řádu bez existence výše zmíněných vzorových struktur, které mají zásadní význam pro transparentní průběh hodnocení a plateb;

109.

konstatuje, že v roce 2008 byly prostředky v rámci bodu rozpočtu 4030 použity následujícím způsobem:

110.

konstatuje, že předsednictvo na své schůzi dne 17. června 2009 schválilo závěrečné zprávy o provádění programů činností a finanční výkazy šesti z deseti nadací a stanovilo, aby schvalující osoba od Institutu evropských demokratů požadovala vrácení přeplatku ve výši 85 437,44 EUR a ostatním pěti nadacím uhradila zůstatek ve výši 482 544,35 EUR (zápis ze schůze ze dne 17. června 2009, PE 426.231/BUR);

111.

dále shledává, že generální tajemník ve svém sdělení členům předsednictva (D(2009)31289 ze dne 15. června 2009) poskytl následující informace:

112.

konstatuje, že předsednictvo na své schůzi dne 14. září 2009 schválilo závěrečné zprávy o provádění programů činností a finanční výkazy tří ze čtyř evropských politických nadací, které své zprávy nemohly zaslat k projednání na schůzi konané dne 17. června 2009 (Evropské liberální fórum – ELF, Transform Europe – TE a Fondation Politique Eurropéene Pour La Democratie– FPED) (zápis ze schůze ze dne 14. září 2009 a sdělení členům předsednictva D(2009)40444 ze dne 9. září 2009);

113.

dále shledává, že předsednictvo rovněž rozhodlo, aby schvalující osoba od ELF získala zpět přeplatek ve výši 15 144,39 EUR a od FPED přeplatek ve výši 32 178,58 a aby nadaci TE uhradila zůstatek ve výši 21 965,56 EUR. Přijetí rozhodnutí o uzavření rozpočtového roku nadace FEUD odložilo na příští schůzi;

114.

plně podporuje zakládání evropských politických stran a nadací a jejich činnost; domnívá se, že pro evropské občany je stěžejní, aby finanční řízení těchto stran a nadací bylo transparentní a aby tyto subjekty plnily plánované cíle;

115.

zastává názor, že informace předkládané orgánu příslušnému k udělení absolutoria přesvědčivě nedokládají, že systémy řízení a vnitřní kontroly fungují účinně, a že údaje a dokumentace poskytované stranami a nadacemi dostatečně nesplňují oprávněná očekávání občanů a daňových poplatníků ohledně transparentnosti; očekává, že schvalující osoby vytvoří program pro provádění kontrol ex post, které jsou významným předpokladem pro ujištění se o správnosti účetnictví;

116.

vítá, že útvar interního auditu přistoupil k hodnocení toho, jak jsou prováděna jeho doporučení z roku 2007, a že součástí jeho nové zprávy bude i přezkoumání evropských politických nadací;

117.

bere na vědomí, že předsednictvo rozhodnutím ze dne 14. září 2009 ustavilo dočasnou hodnotící skupinu, která se má pod vedením místopředsedkyně Dagmar Roth-Behrendtové zabývat uplatňováním statutu poslanců a asistentů a navrhnout řešení stávajících praktických problémů;

118.

vítá tuto iniciativu a upozorňuje na to, že veškeré změny v administrativních postupech a platných pravidlech je třeba provádět s náležitým zřetelem na možné riziko poškození dobré pověsti a na finanční rizika a že je nutné se vyvarovat zbytečných nákladů;

119.

očekává, že generální tajemník již zjistil rizika spojená s novými systémy a vyčíslil náklady na správu a kontrolu nutnou k omezení těchto rizik;

120.

očekává, že generální tajemník přijme všechna nezbytná opatření k tomu, aby omezil dobu, po kterou zůstávají volná pracovní místa neobsazena, na maximálně tři měsíce, a tak významně přispěje ke zlepšení služeb poskytovaných poslancům, neboť zaměstnancům umožní odvádět práci v očekávané kvalitě;

121.

vyzývá generálního tajemníka k zajištění toho, aby oznámení o volných pracovních místech na pozice vedoucího oddělení a vyšší funkce byla přístupná i úředníkům z ostatních orgánů a institucí EU;

122.

opakuje svůj požadavek dlouhodobé strategie Parlamentu v oblasti nemovitostí; připomíná svou výzvu z bodu 30 usnesení ze dne 22. října 2009 k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl I – Evropský parlament, oddíl II – Rada, oddíl IV – Soudní dvůr, oddíl V – Účetní dvůr, oddíl VI – Evropský hospodářský a sociální výbor, oddíl VII – Výbor regionů, oddíl VIII – Evropský veřejný ochránce práv, oddíl IX – Evropský inspektor ochrany údajů (23); zdůrazňuje zejména, že v rámci této strategie v oblasti nemovitostí by měly být zohledněny rostoucí náklady na údržbu zakoupených budov a ve střednědobém horizontu rovněž náklady na jejich opravy; poukazuje ne to, že strategie v oblasti nemovitostí musí zajistit udržitelnost rozpočtu Parlamentu; zdůrazňuje, že je nutné rovněž vzít v úvahu požadavky vyplývající ze vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, a očekává, že bude informován o výsledcích;

123.

pokud jde o informační kanceláře, požaduje, aby se Komise a Parlament dohodly na střednědobé a dlouhodobé politice v oblasti nemovitostí, která bude obsahovat plány směřující daleko do budoucnosti a zejména jednoznačně vymezí postupy pro nákup nemovitostí, úlohu jednotlivých orgánů a časový rámec splátek; zdůrazňuje, že tato dohoda je tím důležitější, že Komise a Parlament v současnosti upřednostňují ve vztahu k informačním kancelářím odlišné způsoby financování;

124.

s uspokojením konstatuje, že Mezinárodní organizace pro normalizaci udělila Parlamentu osvědčení ISO – ISO 14001:2004 pro jeho systémy řízení z hlediska ochrany životního prostředí ve třech hlavních pracovních místech;

125.

vítá skutečnost, že Parlament:

126.

vyzývá generálního tajemníka, aby přijal opatření s cílem vzbudit – na všech úrovních – větší porozumění pro to, že je třeba obecně zamezit produkci zbytečného odpadu a konkrétně snížit počet vytištěných – ovšem nepoužitých – dokumentů pro různé schůze zejména s ohledem na množství úsilí v hospodářské a finanční oblasti, které bylo vynaloženo na rozvoj digitální infrastruktury; navrhuje proto, aby se zlepšilo využívání stávajícího digitálního vybavení Parlamentu;

127.

očekává, že všechny rozhodovací orgány budou při přijímání všech rozhodnutí ohledně např. budov (včetně izolace, geotermální energie, biopaliv a fotovoltaických panelů), přepravy a kancelářských potřeb obecně věnovat mimořádnou pozornost ekologickým požadavkům;

128.

doporučuje, aby se Parlament inspiroval praxí v některých členských státech a podílel se na proplácení cestovních výloh zaměstnanců, kteří používají na cestě z domova do práce veřejné dopravní prostředky, přičemž tito zaměstnanci se na oplátku vzdají práva na přístup do garáží Parlamentu, protože tímto způsobem by se snížil počet automobilů přijíždějících každé ráno do Bruselu, a tedy i emise oxidu uhličitého;

129.

plně podporuje princip mnohojazyčnosti a bere na vědomí rozhodnutí Parlamentu ze dne 24. října 2007 (24) znovu zavést úplné překlady doslovných záznamů z jednání do všech úředních jazyků a dodatečné náklady ve výši 14 840 000 EUR; žádá, aby byly vypracovány analýzy ohledně toho, jak jsou různé jazykové verze doslovných záznamů z jednání využívány;

130.

zastává názor, že tým EMAS by měl být funkčně nezávislý a disponovat dostatečnými finančními prostředky pro provádění svých činností; vyzývá tým EMAS, aby předložil svou výroční zprávu předsedovi Výboru pro rozpočtovou kontrolu;

131.

vyjadřuje znepokojení nad pokračujícím výskytem drobné trestné činnosti v budovách Parlamentu; žádá, aby generální tajemník věnoval této záležitosti zvláštní pozornost s cílem tuto drobnou trestnou činnost omezit;

132.

konstatuje, že každý automobil, který Parlament v roce 2009 zakoupil, má vyšší emise CO2, než je průměr nových automobilů umístěných na trh v Evropské unii v tomto roce; je si vědom toho, že existuje stále větší počet automobilů s velkým výkonem a emisemi nižšími než tento průměr, včetně hybridních automobilů;

133.

vyzývá příslušné orgány, aby do 31. prosince 2010 vyměnily celý vozový park limuzín Parlamentu používaných k protokolárním nebo reprezentačním účelům a nahradily je vozy s emisemi CO2 nižšími, než je průměr v EU za poslední rok, pro nějž jsou k dispozici údaje Komise, a aby tyto vozy vyhradily k užívání předsedovi EP, předsedům politických skupin a významným hostům a zajistily, že vozy, které mají k dispozici poslanci v Bruselu a ve Štrasburku, budou k tomuto datu odpovídat evropské emisní normě 5;

134.

je překvapen, že většina vozů zakoupených v roce 2008 byla považována za nejvíce šetrné k životnímu prostředí s ohledem na potřeby uživatele; vyzývá Parlament, aby poslance nabádal k používání veřejné dopravy a přehodnotil své služby poskytování jízdních kol k dopravě po Bruselu s cílem jejich využívání rozšířit; požaduje dále, aby Parlament zavedl vlastní službu poskytování jízdních kol během plenárních zasedání ve Štrasburku a aby byl k dispozici dostatek jízdních kol;

135.

konstatuje, že v roce 2008 vydalo GŘ IPOL 7,1 milionu EUR a GŘ EXPO 499 423 EUR na externí studie (odpověď na otázku 24); vyzývá příslušné útvary, aby před zadáním nové externí studie ověřily, zda již podobná studie není k dispozici nebo ji nevypracovává jiný orgán či instituce Unie;

136.

vyzývá generálního tajemníka, aby zkontaktoval ostatní orgány a instituce EU s cílem vytvořit centrální databázi vypracovaných studií, do níž by mohla nahlížet i širší veřejnost;

137.

konstatuje, že celkové náklady na předplatné komerčních elektronických informačních služeb činily 804 987 EUR v roce 2008 a 970 484 EUR v roce 2009; vyzývá příslušné útvary, aby při obnově smluv zlepšily podmínky přístupu, a tak umožnily většímu počtu uživatelů, včetně poslanců, tyto informační služby přínosně využívat.

138.

žádá, aby úhrada nákladů vzniklých při skupinové návštěvě pod záštitou poslanců byla osobě odpovědné za skupinu poskytnuta formou bankovního převodu, a nikoli v hotovosti; dále žádá, aby Parlament vypracoval studii, která by zjistila, zda systém náhrady cestovních výdajů vzniklých oficiální skupinové návštěvě formou paušální částky je adekvátní s ohledem na odlišná místa odjezdu a cíle jednotlivých skupin, nebo zda by byl pro tento druh skupin vhodnější systém náhrady skutečných nákladů do určité výše.