NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1061/2009

ze dne 19. října 2009,

kterým se stanoví společná pravidla pro vývoz

(kodifikované znění)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 133 této smlouvy,

s ohledem na právní předpisy o společné organizaci zemědělských trhů a na předpisy přijaté podle článku 308 Smlouvy, které jsou použitelné na zboží vyrobené ze zemědělských produktů, a zejména na ustanovení těchto předpisů připouštějící výjimku z obecné zásady, podle níž mohou být množstevní omezení nebo opatření s rovnocenným účinkem nahrazena pouze opatřeními upravenými v těchto předpisech,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

ZÁKLADNÍ ZÁSADA

Článek 1

Vývoz produktů z Evropského společenství do třetích zemí je volný, to znamená, že nepodléhá žádným množstevním omezením s výjimkou omezení uplatňovaných v souladu s tímto nařízením.

KAPITOLA II

POSTUP PRO KONZULTACE A POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ VE SPOLEČENSTVÍ

Článek 2

Pokud se členský stát v důsledku neobvyklého vývoje trhu domnívá, že by mohla být nezbytná ochranná opatření ve smyslu kapitoly III, sdělí to Komisi, která uvědomí ostatní členské státy.

Článek 3

1.   Na žádost členského státu nebo z podnětu Komise lze kdykoli zahájit konzultace.

2.   Konzultace se uskuteční do čtyř pracovních dnů poté, co Komise obdrží oznámení uvedené v článku 2, a v každém případě před zavedením jakéhokoli opatření na základě článků 5, 6 a 7.

Článek 4

1.   Konzultace se konají v poradním výboru (dále jen „výbor“) složeném ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise.

2.   Výbor svolává předseda, který sdělí členským státům v co nejkratší době veškeré potřebné informace.

3.   Konzultace se týkají zejména:

Článek 5

Za účelem posouzení hospodářské a obchodní situace určitého produktu může Komise požadovat po členských státech, aby jí poskytly statistické údaje o vývoji trhu tohoto produktu a za tím účelem vykonávaly v souladu se svými právními předpisy a s postupem, jenž určí Komise, dohled nad jeho vývozem. Členské státy přijmou opatření, jež jsou nezbytná pro uskutečnění požadavků Komise, a předávají Komisi požadované údaje. Komise uvědomí ostatní členské státy.

KAPITOLA III

OCHRANNÁ OPATŘENÍ

Článek 6

1.   Za účelem zabránění kritické situaci, která by nastala v důsledku nedostatku základních produktů, nebo za účelem nápravy takové situace, a pokud zájmy Společenství vyžadují okamžitý zásah, může Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu a s přihlédnutím k povaze produktů a dalším zvláštnostem dotyčných transakcí vývoz produktu podmínit předložením vývozního povolení, které je udělováno podle pravidel a v mezích stanovených Komisí až do okamžiku, než Rada vydá rozhodnutí na základě článku 7.

2.   Přijatá opatření jsou sdělena Radě a členským státům; jsou okamžitě použitelná.

3.   Tato opatření mohou být omezena na vývoz do určitých zemí nebo na vývoz z určitých oblastí Společenství. Nedotýkají se produktů, které jsou již na cestě k hranici Společenství.

4.   Pokud o zásah Komise požádal členský stát, přijme Komise rozhodnutí ve lhůtě pěti pracovních dnů od obdržení takové žádosti. Jestliže Komise žádost zamítne, neprodleně sdělí své rozhodnutí Radě, jež může kvalifikovanou většinou přijmout jiné rozhodnutí.

5.   Kterýkoli členský stát může Radě předložit k posouzení přijatá opatření ve lhůtě dvanácti pracovních dnů od jejich sdělení členským státům. Rada může kvalifikovanou většinou přijmout jiné rozhodnutí.

6.   Pokud Komise uplatní odstavec 1, předloží Radě návrh vhodných opatření uvedených v článku 7 ve lhůtě dvanácti pracovních dnů od vstupu v platnost opatření, které přijala. Pokud Rada do šesti týdnů od vstupu opatření přijatého Komisí v platnost nepřijme žádné rozhodnutí k tomuto návrhu, považuje se takové opatření za zrušené.

Článek 7

1.   Pokud to vyžadují zájmy Společenství, může Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise přijmout vhodná opatření,

2.   Opatření uvedená v odstavci 1 mohou být omezena na vývoz do určitých zemí nebo na vývoz z určitých oblastí Společenství. Nedotýkají se produktů, které jsou již na cestě k hranici Společenství.

3.   Při zavádění množstevních omezení vývozu se přihlíží zejména:

Článek 8

1.   Po dobu, kdy jsou uplatňována opatření uvedená v článcích 6 a 7, se ve výboru na žádost členského státu nebo z podnětu Komise konají konzultace s cílem:

2.   Má-li Komise za to, že je třeba zrušit nebo změnit některé opatření uvedené v článcích 6 a 7, postupuje takto:

KAPITOLA IV

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 9

U produktů uvedených v příloze I jsou členské státy do doby, než Rada přijme příslušná opatření v souladu s mezinárodními závazky přijaté Společenstvím nebo všemi jeho členskými státy, oprávněny, aniž jsou dotčena pravidla přijatá Společenstvím v této oblasti, vytvořit mechanismy pro případ krize zavedením alokační povinnosti vůči třetím zemím podle mezinárodních závazků přijatých před vstupem tohoto nařízení v platnost.

Členské státy uvědomí Komisi o opatřeních, která hodlají přijmout. Komise sdělí přijatá opatření Radě a ostatním členským státům.

Článek 10

Aniž jsou dotčeny jiné předpisy Společenství, nevylučuje toto nařízení přijetí nebo uplatňování množstevních omezení vývozu členským státem z důvodu veřejné mravnosti, veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti, ochrany zdraví a života lidí a zvířat, ochrany rostlin, ochrany národního kulturního pokladu, jenž má uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu, nebo ochrany průmyslového a obchodního vlastnictví.

Článek 11

Toto nařízení nebrání používání právních předpisů o společné organizaci zemědělských trhů ani zvláštních předpisů přijatých podle článku 308 Smlouvy vztahujících se na zboží vyrobené ze zemědělských produktů; uplatňuje se jako doplněk k těmto nástrojům.

Článek 6 se však nepoužije na produkty upravené těmito předpisy, pro které pravidla Společenství o obchodu se třetími zeměmi stanoví možnost uplatnění množstevních omezení vývozu. Článek 5 se nepoužije na produkty upravené těmito předpisy, u kterých pravidla Společenství o obchodu se třetími zeměmi vyžadují vystavení licence nebo jiného vývozního dokladu.

Článek 12

Nařízení (EHS) č. 2603/69 ve znění aktů uvedených v příloze II se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III.

Článek 13

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(1)  Úř. věst. L 324, 27.12.1969, s. 25.

(2)  Viz příloha II.