2.10.2009 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 259/8 |
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/100/ES
ze dne 16. září 2009
o vzájemném uznávání lodních osvědčení plavidel vnitrozemské plavby
(kodifikované znění)
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 71 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Směrnice Rady 76/135/EHS ze dne 20. ledna 1976 o vzájemném uznávání lodních osvědčení plavidel vnitrozemské plavby (3) byla podstatně změněna (4). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by uvedená směrnice měla být kodifikována. |
(2) |
V zájmu větší bezpečnosti vnitrozemské plavby ve Společenství je vhodné dosáhnout vzájemného uznávání lodních osvědčení plavidel vnitrozemské plavby. |
(3) |
Je nutné vymezit, za jakých okolností a podmínek mohou členské státy přerušit průjezd plavidla. |
(4) |
Je nezbytné, aby se opatření stanovená v této směrnici použila na plavidla, na něž se nevztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince 2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby (5). |
(5) |
Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení zmíněných směrnic ve vnitrostátním právu uvedených v části B přílohy II, |
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
V souladu s článkem 21 směrnice 2006/87/ES se tato směrnice vztahuje na plavidla používaná pro přepravu zboží na vnitrozemských vodních cestách s nosností 20 tun a více:
a) |
o délce nejvýše 20 m, nebo |
b) |
jejichž objem vyjádřený jako součin délky (L), šířky (B) a ponoru (T) dosahuje nejvýše 100 m3. |
Touto směrnicí nejsou dotčena ustanovení nařízení o kontrole plavby na Rýně a Dohody o přepravě nebezpečných látek na Rýně (ADNR).
Článek 2
1. Členské státy v potřebném rozsahu stanoví postupy nezbytné pro vydání lodních osvědčení.
Členský stát však může vyjmout z oblasti působnosti této směrnice plavidla, která neopouštějí vnitrozemské vodní cesty na jeho území.
2. Lodní osvědčení vydává členský stát, v němž je plavidlo registrováno nebo v němž se nachází jeho domovský přístav, a v ostatních případech členský stát, kde má vlastník plavidla bydliště nebo sídlo. Členský stát může požádat jiný členský stát o vydání lodního osvědčení pro plavidla provozovaná jeho státními příslušníky. Členské státy mohou přenést své pravomoci na schválené subjekty.
3. Lodní osvědčení se vyhotovují v úředních jazycích orgánů Evropské unie; obsahují přinejmenším údaje uvedené v příloze a používají systém číslování uvedený v příloze I.
Článek 3
1. S výhradou odstavců 3 až 6 uznává každý členský stát lodní osvědčení vydaná jiným členským státem, pokud jde o plavbu po jeho vnitrostátních vodních cestách, v souladu s článkem 2 na stejném základě, jako by je vydal sám.
2. Odstavec 1 se použije, pouze pokud bylo lodní osvědčení vydáno nebo naposledy prodlouženo před méně než 5 lety a je dosud platné.
Lodní osvědčení vydané na základě nařízení o kontrole plavby na Rýně je přijímáno jako důkaz ve smyslu odstavců 3 a 5 po celou dobu jeho platnosti.
3. Členské státy mohou požadovat splnění technických požadavků stanovených v nařízení o kontrole plavby na Rýně. Jako důkaz splnění mohou požadovat lodní osvědčení uvedené v odst. 2 druhém pododstavci.
4. Členské státy mohou požadovat, aby plavidla, která přepravují nebezpečné látky ve smyslu ADNR, splňovala požadavky stanovené v uvedené dohodě. Jako důkaz mohou požadovat, aby bylo vydáno povolení podle uvedené dohody.
5. Plavidla, která splňují požadavky stanovené v nařízení o kontrole plavby na Rýně, se mohou plavit po všech vnitrozemských vodních cestách Společenství. Důkazem splnění těchto požadavků může být lodní osvědčení uvedené v pododstavci 2 odstavce 2.
Zvláštní podmínky pro přepravu nebezpečných látek jsou na všech vodních cestách Společenství považovány za splněné, pokud plavidla splňují požadavky ADNR. Důkazem může být povolení uvedené v odstavci 4.
6. Členské státy mohou na námořních plavebních cestách požadovat splnění dalších podmínek rovnocenných těm, které musí splňovat jejich vlastní plavidla. Členské státy o svých námořních plavebních cestách informují Komisi, která na základě informací dodaných členskými státy vyhotoví jejich seznam.
Článek 4
1. Každý členský stát může pozastavit platnost lodního osvědčení, které vydal.
2. Každý členský stát může na svém území přerušit průjezd plavidla, pokud při jeho kontrole zjistí, že je v takovém stavu, že ohrožuje své okolí, a to do odstranění zjištěných závad. Průjezd plavidla může také přerušit, pokud při jeho kontrole zjistí, že plavidlo nebo jeho vybavení nesplňují podmínky stanovené v lodním osvědčení nebo případně v dalších dokumentech uvedených v článku 3.
3. Členský stát, který přeruší průjezd plavidla nebo naznačí úmysl to udělat, nedojde-li k odstranění zjištěných závad, informuje o důvodech svého rozhodnutí příslušné orgány členského státu, které vydaly lodní osvědčení nebo jiné dokumenty uvedené v článku 3.
4. Veškerá rozhodnutí přerušit průjezd plavidla přijatá na základě předpisů provádějících tuto směrnici musí být podrobně odůvodněna. Rozhodnutí se oznámí zúčastněné straně s uvedením informace o opravných prostředcích podle právních předpisů platných ve členských státech a o lhůtách pro jejich uplatnění.
Článek 5
Směrnice 76/135/EHS, ve znění směrnice uvedené v části A přílohy II, se zrušuje, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůty pro provedení zmíněné směrnice ve vnitrostátním právu uvedené v části B přílohy II.
Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III.
Článek 6
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 7
Tato směrnice je určena členským státům.
Ve Štrasburku dne 16. září 2009.
Za Evropský parlament
předseda
J. BUZEK
Za Radu
předsedkyně
C. MALMSTRÖM
(1) Úř. věst. C 204, 9.8.2008, s. 47.
(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 17. června 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 13. července 2009.
(3) Úř. věst. L 21, 29.1.1976, s. 10.
(4) Viz část A přílohy II.
(5) Úř. věst. L 389, 30.12.2006, s. 1.
PŘÍLOHA I
MINIMÁLNÍ ÚDAJE, KTERÉ MUSÍ LODNÍ OSVĚDČENÍ OBSAHOVAT
(uvedené v čl. 2 odst. 3)
Údaje se dělí do tří kategorií:
I. |
: |
povinné |
: |
žádný zvláštní znak |
II. |
: |
požadované v případě potřeby |
: |
(×) |
III. |
: |
užitečné, ale nepovinné |
: |
(+) |
1. |
Název orgánu nebo subjektu vydávajícího dokument |
2. |
|
3. |
Stát vydávající lodní osvědčení |
4. |
Jméno a bydliště nebo sídlo vlastníka plavidla |
5. |
Název plavidla |
6. |
(×) Místo a číslo registrace |
7. |
(×) Domovský přístav |
8. |
(+) Konstrukční typ |
9. |
(+) Použití |
10. |
Hlavní charakteristiky:
|
11. |
(×) Nosnost v tunách nebo výtlak v metrech krychlových při maximálním ponoru |
12. |
(×) Vyznačení plavebního ponoru |
13. |
(×) Nejvyšší povolený počet cestujících |
14. |
(×) Celkový výkon motorů v HP nebo kW |
15. |
Nejnižší možný volný bok v centimetrech |
16. |
|
17. |
|
18. |
Razítko a podpis orgánu nebo subjektu vydávajícího lodní osvědčení |
PŘÍLOHA II
ČÁST A
Zrušená směrnice a směrnice, kterou se uvedená směrnice mění
(uvedené v článku 5)
Směrnice Rady 76/135/EHS |
|
Směrnice Rady 78/1016/EHS |
ČÁST B
Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu
(uvedené v článku 5)
Směrnice |
Lhůta pro provedení |
76/135/EHS |
19. ledna 1977 |
78/1016/EHS |
— |
PŘÍLOHA III
Srovnávací tabulka
Směrnice 76/135/EHS |
Tato směrnice |
Čl. 1 návětí a písm. a) |
Čl. 1 první pododstavec návětí |
Čl. 1 písm. b) |
— |
— |
Čl. 1 první pododstavec písm. a) a b) |
Čl. 1 poslední věta |
Čl. 1 druhý pododstavec |
Články 2 až 4 |
Články 2 až 4 |
Článek 5 |
— |
Článek 6 |
— |
Článek 7 |
— |
— |
Článek 5 |
— |
Článek 6 |
Článek 8 |
Článek 7 |
Příloha |
Příloha I |
— |
Příloha II |
— |
Příloha III |