(1)

Spolková republika Německo (dále jen „Německo“) požádala dopisem, který generální sekretariát Komise zaevidoval dne 19. prosince 2008, o povolení nadále používat opatření odchylující se od ustanovení směrnice 2006/112/ES týkajících se nároku na odpočet daně, jehož uplatňování bylo povoleno rozhodnutím 2004/817/ES (2) v rámci tehdy platné šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (3).

(2)

V souladu s čl. 395 odst. 2 směrnice 2006/112/ES uvědomila Komise dopisem ze dne 3. června 2009 o žádosti Německa ostatní členské státy. Dopisem ze dne 9. června 2009 uvědomila Komise Německo, že má k dispozici všechny údaje, které považuje za nezbytné k posouzení žádosti.

(3)

Odchylující se opatření je určeno k úplnému vyloučení DPH odvedené na zboží a služby z práva na odpočet, pokud je více než 90 % zboží a služeb užito na soukromé účely osoby povinné k dani nebo jejích zaměstnanců nebo obecně na neobchodní účely.

(4)

Opatření se odchyluje od článku 168 směrnice 2006/112/ES, kterou se stanoví obecná zásada nároku na odpočet a má zjednodušit postup vyměřování DPH. Tato odchylka má pouze minimální dopad na výši daně splatné v posledním stupni spotřeby.

(5)

Právní a skutkový stav, který odůvodňoval stávající uplatňování dotyčného zjednodušujícího opatření, se nezměnil a nadále přetrvává. Německu by proto mělo být povoleno uplatňovat zjednodušující opatření v dalším, časově omezeném období, aby bylo možné provést hodnocení opatření.

(6)

Odchylující se opatření nebude mít nepříznivý dopad na vlastní zdroje Evropských společenství vycházející z DPH,