22.7.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 170/6

1)

Dne 7. července 2009 Rada posoudila aktualizovaný konvergenční program Rumunska na období 2008–2011.

2)

Růst HDP v Rumunsku dosáhl v letech 2002 až 2008 v průměru 6,3 % ročně. Výrazný růst, který byl vyvolán přímými zahraničními investicemi a jiným přílivem kapitálu, vedl k přehřátí a neudržitelné nerovnováze. Schodek běžného účtu dosáhl vrcholu v roce 2007 (13,5 % HDP) a v roce 2008 se pouze okrajově snížil na 12,3 % HDP. Vysoká míra zahraničních půjček byla rovněž způsobena procyklickou fiskální politikou, kdy se schodek veřejných financí zvýšil více než dvakrát z 2,5 % HDP v roce 2007 na 5,4 % HDP v roce 2008. Během první poloviny roku 2008 se míra restriktivnosti měnové politiky výrazně zvýšila, přičemž sazba měnové politiky se postupně zvyšovala až na 10,25 % v červenci v reakci na nadměrnou domácí poptávku, oslabení měny a nepříznivé šoky na straně nabídky. Od počátku roku 2009 udržovala centrální banka obezřetnou měnovou politiku a od února roku 2009 po snížení tlaků poptávky a uvolnění inflačních tlaků ve dvou krocích snížila sazbu měnové politiky kumulativně o 75 bazických bodů. Celosvětový hospodářský útlum a zvýšená averze investorů vůči riziku vzhledem k vnitrostátně podmíněným slabinám způsobily významný propad přílivu kapitálu do Rumunska. To vedlo k prudkému snížení růstu HDP ve čtvrtém čtvrtletí roku 2008, po kterém následoval v prvním čtvrtletí roku 2009 meziroční pokles ve výši 6 ¼ %. Zvýšil se i tlak na směnný kurs a po 10 % oslabení v roce 2008 se hodnota rumunského leu (RON) snížila v lednu 2009 o 7 %. S cílem zmírnit účinky prudkého propadu v přílivu soukromého kapitálu a usnadnit řádnou nápravu vnějšího schodku poskytly EU, MMF, Světová banka, EIB a Evropská banka pro obnovu a rozvoj Rumunsku významnou mezinárodní finanční pomoc (ve výši 20 miliard EUR) (2). Základními podmínkami hospodářské politiky vytyčenými v rámci pomoci jsou fiskální konsolidace, jejímž cílem je postupné snížení schodku veřejných financí z 5,4 % HDP v roce 2008 na 5,1 % v roce 2009, 4,1 % v roce 2010 a pod 3 % v roce 2011. Rumunská vláda se dále zavázala přijmout zvláštní opatření zaměřená na zlepšení kontroly výdajů a fiskálního řízení, k nimž patří mj. i restrukturalizace systému odměňování ve veřejné správě, zavedení jednotného výplatního systému pro zaměstnance státní správy, reforma veřejného důchodového systému, závazný střednědobý rozpočtový rámec a vytvoření nezávislé fiskální rady. Rovněž budou přijata opatření na zlepšení dohledu nad finančním sektorem a urychlení strukturálních reforem.

3)

Makroekonomický scénář, z něhož tento program vychází, předpokládá pro rok 2009 pokles reálného HDP o 4 %, po němž bude následovat růst ve výši 0,1 % v roce 2010 a 2,4 % v roce 2011. Tento scénář, který byl dokončen v květnu, je v souladu s prognózami útvarů Komise z jara roku 2009; s ohledem na skutečnost, že pokles růstu HDP byl v prvním čtvrtletí roku 2009 výraznější, než se původně očekávalo, i s ohledem na nejistotu související s celosvětovým hospodářským útlumem a pokračující nápravou hospodářské nerovnováhy v Rumunsku je nyní patrné, že scénář vychází z mírně příznivých předpokladů růstu. Projekce inflace obsažené v programu se jeví jako reálné. Předpokládané snížení schodku běžného účtu z 12,3 % HDP v roce 2008 na 7,5 % v roce 2009, 6,5 % v roce 2010 a 6,3 % v roce 2011 se zdá být v souladu s prognózami domácí i zahraniční poptávky.

4)

V aktualizaci programu se schodek za rok 2008 odhaduje na 5,4 % HDP, zatímco v předchozí aktualizaci konvergenčního programu byl stanoven cíl ve výši 2,9 % HDP. Tato výrazná odchylka je způsobena především nedostatečným rozpočtovým plánováním a prováděním rozpočtu, které vedlo k podstatně vyšším běžným výdajům, než se původně očekávalo, zejména u mezd ve veřejné správě a u sociálních transferů. Vedle toho se nesplnily přehnaně optimistické prognózy příjmů a v důsledku náhlého poklesu výběru příjmů za poslední dva měsíce roku, způsobeného zpomalením hospodářského růstu, došlo k horšímu výsledku, než se původně očekávalo.

5)

V aktualizaci konvergenčního programu je u schodku stanoven cíl ve výši 5,1 % HDP v roce 2009. Rozpočet na rok 2009 přijatý v únoru roku 2009 obsahuje několik opatření ke snížení schodku, včetně zastavení náboru nových zaměstnanců a snížení různých odměn ve veřejném sektoru, snížení výdajů na zboží a služby a snížení dotací, růstu sazby příspěvků na důchodové zabezpečení o 3,3 procentního bodu a uspíšení harmonogramu zvýšení spotřebních daní. V opravě rozpočtu schválené v dubnu roku 2009 přijala vláda dodatečná opatření na výdajové straně směřující k fiskální korekci, mezi než patří další snížení mzdových nákladů ve veřejném sektoru, škrty výdajů na zboží a služby, některých kapitálových výdajů a dotací. Pokud jde o příjmy, cílem opatření v pozměněném rozpočtu na rok 2009 je zrušit některé daňové odpočty a příspěvky (zejména u služebních vozidel a odpisů přeceněných aktiv).

Ve srovnání s rokem 2008 hodlá vláda na druhé straně v roce 2009 výrazně zvýšit veřejné investice, rovněž jako prostředek hospodářské obnovy. Vedle toho byl s ohledem na potřebu fiskální konsolidace přijat jen omezený soubor stimulujících fiskálních opatření (představujících zhruba ¾ % HDP) zaměřených na podporu podniků, trhu práce a příjmů domácností. Odhaduje se, že celkové saldo fiskální politiky (cyklicky očištěné saldo, bez vlivu jednorázových a dalších dočasných opatření) v roce 2009, měřeno podle snížení strukturálního salda téměř o 3 % v poměru k HDP přepočítaného útvary Komise za použití společně dohodnuté metodiky a na základě informací poskytnutých v programu, bude silně restriktivní.

6)

Hlavním cílem střednědobé rozpočtové strategie programu je dosáhnout pokroku při plnění střednědobého cíle, jímž je strukturální schodek ve výši 0,9 % HDP, přičemž záměrem je dosáhnout tohoto cíle do roku 2012 (tj. po skončení programového období). Podle prognózy by se měl celkový schodek veřejných financí postupně snižovat z 5,1 % HDP v roce 2009 na 4,1 % HDP v roce 2010 a na 2,9 % HDP v roce 2011. Vývoj primárního salda bude mít obdobný průběh. Cesta k nápravě je založena na snížení výdajů o 1,5 procentního bodu HDP, zejména na výrazném snížení odměňování zaměstnanců a mezispotřeby. Tyto škrty jsou částečně kompenzovány výrazným zvýšením veřejných investic jako podílu HDP. Očekává se, že příjmy se zvýší o 1,1 procentního bodu HDP, zejména v důsledku předpokládaného zvýšení fondů EU a zvýšení příspěvků na sociální zabezpečení v roce 2009. Program nedostatečným způsobem stanoví konkrétní opatření po roce 2009 a jejich očekávaný rozpočtový dopad, který je základem plánovaného snížení schodku, zejména s ohledem na významné snížení odměňování zaměstnanců. Hrubé veřejné zadlužení dosáhlo v roce 2008 13,6 % HDP a v programu se předpokládá jeho výrazný růst až na 22 % HDP v roce 2011 v důsledku vysokých primárních schodků a významného růstu plateb úroků z veřejného dluhu.

7)

Existuje riziko, že výsledky rozpočtového hospodaření ve všech programových letech mohou být horší. V roce 2009 plynou rizika z makroekonomického výhledu, který by mohl být horší, než se přepokládá. Kromě toho existují rizika ohledně účinného provádění plánovaných výdajových opatření v roce 2009, zejména s ohledem na zpoždění poklesu mzdových nákladů ve veřejném sektoru, které již bylo od počátku roku 2009 zaznamenáno, a na možný tlak na výdaje v roce voleb. V letech 2010 a 2011 je navíc třeba dosažení rozpočtových cílů podpořit konkrétními opatřeními. Vzhledem k negativním rizikům pro rozpočtové cíle by se míra zadlužení mohla zvýšit více, než se v programu očekává.

8)

Dlouhodobý dopad stárnutí obyvatelstva na rozpočet je vysoce nad průměrem EU, což je způsobeno především poměrně vysokým růstem výdajů na důchody v poměru k HDP v průběhu nadcházejících desetiletí. Rozpočtová pozice v roce 2008, tak jak je naznačena v programu, je horší než výchozí pozice v předchozím programu a zvyšuje rozpočtový vliv stárnutí obyvatelstva na mezeru udržitelnosti. Snížení primárního schodku ve střednědobém období, jak je stanoveno v programu, a další reforma důchodového systému, jejímž cílem je omezit značný růst výdajů související se stárnutím obyvatelstva, a zlepšení účinnosti výdajů v oblasti zdravotní péče by mohly přispět ke snížení rizik pro udržitelnost veřejných financí, která jsou v současnosti na vysoké úrovni.

9)

Fiskální schodky a procyklicitu fiskální politiky v Rumunsku lze vysvětlit zejména nedostatečným rozpočtovým plánováním a prováděním rozpočtu. Slabou stránkou původních rozpočtů byl nadhodnocený odhad příjmů a v průběhu roku došlo k několika opravám rozpočtu, což zvýšilo úroveň běžných výdajů a přesunulo kapitál na běžné výdaje. Kromě toho panuje vysoký stupeň nejistoty, protože vysoké výdaje často vznikají v několika posledních měsících roku. Překročení primárních běžných výdajů společně s neoptimální skladbou výdajů stále více zatěžuje veřejné zdroje a zmenšuje prostor pro kapitálové výdaje podporující růst.

Zatímco překročení běžných výdajů je odrazem neexistence dlouhodobé strategie v oblasti mezd ve veřejném sektoru a důchodů, lze nedostatečné výsledky u kapitálových výdajů částečně připsat slabé správní kapacitě při plánování a provádění projektů veřejných investic. S cílem zvýšit předvídatelnost veřejných financí a solidnost plánování fiskální politiky se rumunské orgány v rámci pomoci EU určené na zlepšení platební bilance zavázaly přijmout opatření, jejichž cílem je posílit fiskální řízení. Tato opatření předpokládají provádění závazného střednědobého rozpočtového rámce, který se bude vztahovat na celou veřejnou správu a bude zahrnovat závazná rozpočtová pravidla pro příjmy i výdaje, a vytvoření nezávislé fiskální rady. Konvergenční program však neuvádí konkrétní kroky směřující k provedení plánovaných opatření. V oblasti daňové správy předpokládá konvergenční program zlepšení účinnosti při výběru příjmů prostřednictvím reformy daňové správy a rozšířením daňového základu v odvětvích jako životní prostředí a zemědělství.

10)

V reakci na finanční krizi přijaly rumunské orgány několik opatření zaměřených na zachování stability bankovního sektoru a zmírnění tlaků finančního trhu. V rámci systému pojištění vkladů se pojištěná částka zvýšila z 20 000 EUR na 50 000 EUR. Za účelem zlepšení přístupu malých a středních podniků k finančním prostředkům a podpory vývozu ve stávající situaci se rumunská vláda rozhodla navýšit kapitál ve dvou státních bankách (CEC a EximBank) o částku odpovídající 0,2 % HDP a zřídit režim protizáruky u půjček poskytovaných malým a středním podnikům. Kromě toho byly uvolněny regulační požadavky pro závazky v rumunském leu (RON), jelikož požadavky na minimální rezervy na závazky v rumunském leu byly sníženy z 20 % na 18 %. V rámci pomoci EU určené na zlepšení platební bilance se rumunské orgány dále zavázaly změnit bankovní a konkurzní zákony tak, aby byla umožněna včasná a účinná reakce v případě potíží bank a aby byly posíleny nápravné pravomoci Rumunské národní banky.

11)

V souladu s Plánem evropské hospodářské obnovy přijatým Evropskou radou v prosinci roku 2008 a s ohledem na chybějící prostor pro fiskální zásahy přijalo Rumunsko pouze omezený počet stimulujících fiskálních opatření (představujících zhruba ¾ % HDP v roce 2009) zaměřených na podporu příjmů domácností, podnikového sektoru a trhů práce. Pro podporu příjmů domácností se vláda rozhodla o tři měsíce prodloužit období, po které se vyplácí podpora v nezaměstnanosti, a zavést „minimální“ sociální důchod pro důchodce s nízkým příjmem. Opatření na podporu podnikového sektoru zahrnují nezdanění reinvestovaných zisků, prodloužení režimu šrotovného, jakož i přidělování finančních prostředků na podporu vývozu. Opatření týkající se trhu práce jsou zaměřena hlavně na podporu odborné přípravy pro nezaměstnané osoby i zaměstnance. V rámci rozpočtu na rok 2009 se vláda dále zaměří na přidělení značné části prostředků na veřejné investice za účelem udržitelné obnovy. V souladu s oblastmi politiky, na které se vztahují doporučení pro tuto zemi vydaná Radou v rámci Lisabonské strategie, se rumunské orgány v rámci pomoci EU určené na zlepšení platební bilance zavázaly provádět strukturální reformní opatření za účelem zlepšení účinnosti a účelnosti veřejné správy, lepšího využití finančních prostředků EU, zlepšení podnikatelského prostředí a řešení problematiky práce na černo.

12)

Rumunsko přijalo program rozpočtové konsolidace v souladu s cílem snížit vnější a vnitřní nerovnováhu a v souladu s požadavky v rámci pomoci na zlepšení platební bilance poskytované EU a dalšími mezinárodními věřiteli. Podle konvergenčního programu se odhaduje, že orientace fiskální politiky, měřená změnou strukturálního salda pomocí společně dohodnuté metodiky, bude v průběhu programového období restriktivní. S ohledem na chybějící prostor pro fiskální zásahy a na potřebu napravit hospodářské nerovnováhy se tato orientace jeví jako přiměřená. V aktualizovaném programu se do roku 2011 počítá s překročením 3 % referenční hodnoty schodku HDP. Rozpočtové cíle stanovené v programu jsou v souladu se závazky přijatými v souvislosti s pomocí EU určenou na zlepšení platební bilance, ačkoliv jsou rozpočtové výsledky ohroženy riziky.

Konvergenční program však jasně neodráží závazky týkající se dodatečných fiskálních opatření dohodnutých v rámci programu zlepšení platební bilance, zejména s ohledem na předchozí zvýšení mezd ve veřejné správě či odpovídající další snižování počtu pracovních míst a další snížení dotací veřejným subjektům. Aktualizovaný program dále neodráží závazky přijaté v souvislosti s reformou klíčových parametrů důchodového systému (např. valorizace důchodů ve veřejné správě a věk odchodu do důchodu), což je pro zlepšení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí zásadní. Program v neposlední řadě neposkytuje dostatečně podrobné informace o konkrétních opatřeních a jejich rozpočtovém dopadu, které jsou potřebné k dosažení cílových schodků v letech 2010 a 2011.

13)

Pokud jde o požadavky na údaje stanovené v kodexu chování pro programy stability a konvergenční programy, vykazuje program určité nedostatky jak u povinných, tak u nepovinných údajů (3).

i)

zajistilo odstranění nadměrného schodku do roku 2011; za tímto účelem by mělo provést fiskální opatření, jak bylo naplánováno v rozpočtu z února roku 2009 a opravném rozpočtu z dubna roku 2009, zejména v oblasti mezd ve veřejném sektoru a v oblasti důchodové reformy; podniknout případné další nápravné kroky za účelem dosažení cíle stanoveného pro schodek na rok 2009, aby byl zajištěn soulad se závazky přijatými v rámci programu podporovaného pomocí ES určenou na zlepšení platební bilance, a blíže určit opatření na podporu plánovaného snížení schodku v letech 2010 a 2011, zejména opatření, z nichž vychází plánované snížení mzdových nákladů ve veřejném sektoru;

ii)

podniklo konkrétní kroky směřující k plánovanému posílení fiskálního řízení a transparentnosti, zejména vypracováním závazného střednědobého rozpočtového rámce, zřízením nezávislé fiskální rady, zavedením stropů pro opravy rozpočtu během roku a stanovením fiskálních pravidel, jakož i restrukturalizací systému odměňování ve veřejné správě, včetně mezd a odměn; v oblasti daňové správy zlepšit účinnost výběru příjmů reformou daňové správy a rozšířením daňového základu;

iii)

urychlilo reformu důchodového systému (zejména s ohledem na valorizaci důchodů a věk pro odchod do důchodu), jejímž cílem je omezit značný růst výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva a snížit rizika pro udržitelnost veřejných financí a zlepšit účinnost výdajů v oblasti zdravotní péče;

iv)

posílilo nabídkovou stranu ekonomiky dosažením znatelného pokroku při provádění strukturálních reforem, zejména pak posílením účinnosti a racionalizací veřejné správy, zlepšením podnikatelského prostředí, řešením problematiky práce na černo a lepším využitím finančních prostředků EU.