21.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 68/17

(1)

Dne 10. března 2009 posoudila Rada aktualizovaný program stability Španělska na období 2008–2011.

(2)

(3)

(4)

Průběžná prognóza útvarů Komise z ledna 2009 odhadla schodek veřejných financí v roce 2008 na 3,4 % HDP (3), což se shoduje s hodnotou uvedenou v aktualizovaném programu stability. Tento výsledek je však mnohem nižší než přebytek ve výši 1,2 % HDP, který byl stanoven za cíl v předchozí aktualizaci. Zhoršení rozpočtové situace je důsledkem diskrečních opatření i mnohem slabší hospodářské aktivity. Do poklesu příjmů z přímých daní se promítlo snížení daní z příjmu fyzických i právnických osob ve spojení s výrazným poklesem zisků firem v důsledku oslabených trhů s aktivy včetně nemovitostí.

Příjmy z nepřímých daní se snížily kvůli zpomalení růstu spotřebitelských výdajů a zvláště kvůli zmenšení objemu transakcí na trhu s bydlením, jakož i následkem jednorázových opatření snižujících příjmy, např. změn v platbách DPH a v daňových přiznáních k této dani. K překročení výdajů došlo především působením automatických stabilizátorů, a to prostřednictvím vyšších sociálních transferů včetně dávek v nezaměstnanosti.

(5)

(6)

Aktualizace nicméně stanoví postup fiskální korekce a plánuje zlepšení strukturálního salda o 1 % HDP v roce 2010 a o něco více než  % HDP v roce 2011. Výsledkem je v programu předpokládané snížení strukturálního schodku na 2 % v roce 2011 (4). Podle programu je záměrem této korekce dosáhnout opět střednědobého rozpočtového cíle v podobě vyrovnaného stavu, ale nepředpokládá se, že k tomu dojde během programového období. Zlepšení v roce 2010 lze částečně vysvětlit dočasností stimulačního balíčku přijatého v listopadu 2008. Kromě tohoto vysvětlení program nespecifikuje opatření, která podpoří plánované snižování strukturálního salda. Očekává se, že hrubý veřejný dluh, odhadovaný na 39,5 % HDP v roce 2008, vzroste během programového období přibližně o 14 bodů. Vedle zvýšení schodku a poklesu růstu HDP přispěje ke zvýšení poměru dluhu k HDP, a to zejména v roce 2009, převzetí bankovních aktiv v rámci finančního záchranného balíčku.

(7)

Rozpočtové výsledky jsou ohroženy riziky nepříznivého vývoje po celé programové období. Za prvé se zdá, že makroekonomický scénář, s nímž aktualizace pracuje, vychází z příznivých předpokladů růstu, zejména pro závěrečná léta programového období. Za druhé, rozpočtové cíle pro roky 2010 a 2011 nejsou podloženy jinými opatřeními než ohlášeným ukončením balíčku z listopadu 2008. Navíc je regionálním a místním státním správám umožněno hospodařit v roce 2009 se schodkem, aniž by musely jako obvykle předložit plán vyrovnání rozpočtu, což je v souladu se zákonem o rozpočtové stabilitě, který v případě, že se hospodářská aktivita výrazně odchýlí od počátečních prognóz, umožňuje tuto výjimku. Vzhledem k rizikům pro makroekonomický scénář a rozpočtové cíle a vzhledem k nejistotě ohledně dopadu záruk poskytnutých v souvislosti s finančním záchranným balíčkem se může poměr zadlužení vyvíjet méně příznivě, než aktualizace předpokládá. Nárůst dluhu způsobený opatřeními přijatými na podporu finančního odvětví bude vykompenzován, pokud podpůrný program a s ním spojené finanční operace budou úspěšné.

(8)

Dlouhodobý dopad stárnutí obyvatelstva na rozpočet je vysoce nad průměrem EU, což je způsobeno především poměrně značným růstem výdajů na důchody v poměru k HDP v průběhu nadcházejících desetiletí. Až do roku 2007 silná rozpočtová pozice částečně přispívala k vyrovnání předpokládaného dlouhodobého dopadu stárnutí obyvatelstva na rozpočet, při naplnění projekcí programu ohledně vývoje rozpočtu by však došlo k opaku. Pokud by se navíc za výchozí situaci vzala rozpočtová pozice v roce 2009, jak ji odhaduje průběžná prognóza útvarů Komise, podstatně by se ve srovnání s poslední aktualizací rozšířila mezera udržitelnosti. Ke snížení vysokých rizik ohrožujících dlouhodobou udržitelnost veřejných financí by přispělo zlepšení primárního salda ve střednědobém horizontu a provedení dalších strukturálních opatření zaměřených na utlumení značného nárůstu výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva.

(9)

Střednědobý rozpočtový rámec účinně pomohl při prosazení vhodného fiskálního plánování a vykazuje celkově dobré výsledky, i když se od roku 2008 zhoršují. Neplánují se žádné reformy tohoto rámce. Program však nastiňuje několik reforem, jejichž cílem je zlepšení kvality veřejných financí. Na příjmové straně mezi ně patří snížení daňového zatížení příjmů z výdělečné činnosti prostřednictvím slevy na dani z příjmu fyzických osob až do výše 400 EUR na poplatníka, mechanismus dřívějšího uplatnění slev na dani při splácení hypotéky, zrušení daně z majetku a druhá fáze reformy daně z příjmu právnických osob, jakož i opatření ke zkvalitnění fungování daňového systému, např. možnost žádat vratky DPH měsíčně. Na straně výdajů jsou prioritou produktivní výdaje a potřeba omezit veřejnou mezispotřebu. Program zdůrazňuje úlohu státní agentury pro posuzování kvality veřejné politiky a služeb, která představuje krok směrem k prosazení kultury hodnocení, jež by měla zvýšit efektivnost a kvalitu veřejných služeb.

(10)

Španělské orgány přijaly řadu opatření na stabilizaci finančního sektoru. Tato opatření zahrnují zvýšení částky kryté fondem pro záruky za vklady a investice (z 20 000 EUR na 100 000 EUR na majitele účtu a banku) a zřízení fondu na nákup finančních aktiv za účelem podpory poskytování úvěrů firmám i jednotlivcům, do něhož bylo vloženo 30 miliard EUR (téměř 3 % HDP) a tato částka se může zvýšit až na 50 miliard EUR. Španělské orgány se dále rozhodly udělit mimořádné oprávnění ministerstvu hospodářství a financí k poskytování státních záruk v celkovém objemu až 100 miliard EUR (10 % HDP) za nové finanční operace rezidentních bank v roce 2009, jejichž délka splatnosti je od tří měsíců do tří let, a na nákup cenných papírů vystavených rezidentními bankami s cílem posílit jejich finanční zdroje.

(11)

V reakci na zhoršení hospodářské situace přijala španělská vláda významná diskreční fiskální opatření. Balíček stimulačních opatření pro rok 2009 je v souladu s Plánem evropské hospodářské, který v prosinci 2008 odsouhlasila Evropská rada, a představuje odpovídající krok proti zhoršení hospodářské situace s tím, že by měl v roce 2009 dočasně podpořit hospodářskou aktivitu. Je zaměřen převážně na investice, kupní sílu domácností a podnikání a malé a střední podniky. Již ve zvláštních balíčcích z dubna a srpna roku 2008 byla naplánována opatření v rozsahu zhruba 1 % HDP, ostatní jsou nově přijaté kroky v rámci balíčku fiskálních stimulů představeného v listopadu 2008 (mírně nad 1 % HDP). Tento listopadový balíček je včasný, cílený a dočasný. Opatření v zásadě odpovídají hlavním cílům politiky z krátkodobého hlediska. Aktualizace obsahuje i soubor strukturálních opatření, která jsou součástí dlouhodobějšího programu reforem, ale pomohou řešit i současné úkoly plynoucí z obtížné hospodářské situace. Tato opatření jsou spojena se střednědobým programem reforem a doporučeními, jež pro jednotlivé země navrhla Komise dne 28. ledna 2009 v rámci Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost. Jejich cílem je posílení růstového potenciálu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti, jakož i podpora příjmů znevýhodněných skupin obyvatelstva a současně i provedení směrnice o službách do vnitrostátního práva.

(12)

Celkově je fiskální politika uvedená v programu orientována v roce 2009 expanzivně, v roce 2010 mírně restriktivně. Program konkrétně stanoví pro rok 2010 cíl obrátit trend fiskální expanze z roku 2009 a v roce 2011 dosáhnout dalšího strukturálního zlepšení. Vzhledem k rizikům ohrožujícím plánované stavy rozpočtu však uskutečnění obratu v roce 2010 vyžaduje další kroky. Podle projekcí programu by měl celkový schodek zůstat nad referenční hodnotou 3 % HDP. Snížení schodku, které program plánuje v roce 2010 a dále, není podloženo opatřeními.

(13)

Pokud jde o požadavky na údaje stanovené v kodexu chování pro programy stability a konvergenční programy, program vykazuje nedostatky u povinných i nepovinných údajů (5).

i)

provádělo v roce 2009 fiskální politiku tak, jak byla naplánována v souladu s Plánem evropské hospodářské obnovy a v rámci Paktu o stabilitě a růstu, a současně se vyvarovalo dalšího zhoršení stavu veřejných financí v roce 2009, odhodlaně uskutečňovalo výraznou strukturální konsolidaci v roce 2010 a dalším období a podpořilo ji konkrétními opatřeními;

ii)

zlepšilo dlouhodobou udržitelnost veřejných financí tím, že provede další opatření k omezení růstu výdajů souvisejících se stárnutím populace;

iii)

zajistilo, že s ohledem na nezbytné korekce stávajících nerovnováh budou opatření k fiskální konsolidaci rovněž zacílena na plánované zvýšení kvality veřejných financí.