—

IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky

—

IIAS 8 Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby

—

IAS 19 Zaměstnanecké požitky

—

IAS 37 Rezervy, podmíněná aktiva a podmíněné závazky

1

Odstavec 58 IAS 19 omezuje výši ocenění aktiva z definovaných požitků na „současnou hodnotu všech ekonomických přínosů ve formě vratek z plánu či snížení budoucích příspěvků do plánu“ upravenou o nevykázané zisky a ztráty. Je otázkou, zda lze považovat vratky a snížení budoucích příspěvků vůbec za dosažitelné s ohledem na existenci požadavků na minimální financování.

2

Minimální požadavky na financování jsou stanoveny v mnoha zemích za účelem vyššího zabezpečení nároků členů zaměstnaneckých plánů požitků na požitky po skončení pracovního poměru. Tyto požadavky obvykle stanovují minimální povinnou částku nebo úroveň příspěvků do plánu za určité období. Z tohoto důvodu požadavky na minimální financování mohou omezit možnost účetní jednotky snížit budoucí příspěvky.

3

Omezení výše ocenění aktiva z definovaných požitků může způsobit to, že požadavky na minimální financování budou nevýhodné. Požadavek příspěvku do plánu obvykle nemá žádný vliv na ocenění aktiva nebo závazku z definovaných požitků. To je z toho důvodu, že jakmile je příspěvek zaplacen, stane se aktivem z plánu, takže nevznikne dodatečný čistý závazek. Nicméně požadavek na minimální financování může způsobit vznik závazku, pokud vyžadované příspěvky nebudou pro účetní jednotku dosažitelné poté, co je zaplatí.

4

Tato interpretace se použije na veškeré definované požitky po skončení pracovního poměru, jakož i na ostatní dlouhodobé definované požitky zaměstnanců.

5

Pro účely této interpretace se za minimální požadavky na financování považují jakékoli požadavky na financování plánu požitků po skončení pracovního poměru či plánu ostatních dlouhodobých definovaných požitků.

6

Tato interpretace se zabývá následujícími problémy:

7

Účetní jednotka stanoví dosažitelnost vratky nebo snížení budoucích příspěvků v souladu s ustanoveními a podmínkami plánu a s požadavky obecně závazných předpisů jurisdikce, ve které je plán realizován.

8

Ekonomický užitek ve formě vratky nebo snížení budoucích příspěvků se považuje za dosažitelný, pokud je účetní jednotka schopna ho realizovat někdy během trvání plánu nebo při uhrazení závazků z plánu. Konkrétněji, tyto ekonomické užitky se považují za dosažitelné, i když nejsou realizovatelné okamžitě k rozvahovému dni.

9

Na dosažitelný ekonomický užitek nemá vliv způsob, jakým účetní jednotka hodlá využít vzniklý přebytek. Účetní jednotka si stanoví maximální ekonomický užitek, jakého lze dosáhnout z vratek, ze snížení budoucích příspěvků nebo z kombinace obojího. Účetní jednotka nesmí vykázat ekonomické užitky z kombinace vratek a ze snížení budoucích příspěvků, pokud jsou založeny na předpokladech, které se navzájem vylučují.

10

Podle IAS 1 je účetní jednotka povinna zveřejnit informace o klíčových východiscích použitých k rozvahovému dni pro stanovení odhadu dopadů nejistých událostí, které nesou značné riziko, že způsobí významné úpravy účetních hodnot čistých aktiv nebo závazků vykázaných v rozvaze. Toto ustanovení může být relevantní pro zveřejnění jakéhokoli omezení obvyklé realizovatelnosti výše uvedeného přebytku nebo pro zveřejnění toho, na jakém základě byla určena výše dosažitelného ekonomického užitku.

11

Vratka se považuje za dosažitelnou jen tehdy, pokud má účetní jednotka bezpodmínečné právo na vratku:

Bezpodmínečné právo na vratku může existovat bez ohledu na to, jaká je k rozvahovému dni úroveň financování plánu.

12

Pokud je právo účetní jednotky na vratku podmíněno tím, zda v budoucnu nastane či naopak nenastane jedna nebo více nejistých událostí, které nejsou zcela pod kontrolou účetní jednotky, účetní jednotka nemá nepodmíněné právo a nesmí vykázat aktivum.

13

Účetní jednotka k rozvahovému dni ocení ekonomické užitky dosažitelné ve formě vratky jako částku přebytku (tj. reálnou hodnotou aktiva z plánu sníženou o současnou hodnotu závazku z definovaného požitku), který má účetní jednotka právo obdržet jako vratku sníženou o spojené náklady s ní. Například pokud by vratka byla předmětem nějaké daně kromě daně z příjmu, účetní jednotka ocení vratku v částce snížené o tuto daň.

14

Při ocenění vratky dosažitelné v případě, kdy dojde k vypořádání plánu (odstavec 11(c)), účetní jednotka do plánu započítá náklady na uhrazení závazků z plánu a na náklady spojené s vratkou. Účetní jednotka například odečte odměny za odborné služby, které jdou namísto účetní jednotky na vrub plánu, a náklady na veškeré pojistné, které může být vyžadováno za účelem zabezpečení závazku při vypořádání fondu.

15

Pokud je namísto pevné částky částka vratky definována jako celý přebytek nebo jeho poměrná část, účetní jednotka neprovede žádnou úpravu z důvodu časové hodnoty peněz, a to i kdyby vratka byla realizovatelná pouze v budoucnosti.

16

V případě, kdy neexistuje minimální požadavek na financování, účetní jednotka určí ekonomický užitek dosažitelný ve formě snížení příspěvku jako nižší částku z následujících možností:

17

Účetní jednotka určí náklady na budoucí služby za použití předpokladů, které jsou konzistentní s těmi, které použila při určení závazku z definovaných požitků, a se situací, která existovala k rozvahovému dni tak, jak to vyžaduje IAS 19. Účetní jednotka tudíž nepředpokládá jakékoli budoucí změny v požitcích zajišťovaných plánem, dokud nedojde ke změně plánu, a předpokládá nezměněný budoucí stav zaměstnanců, mimo případ, kdy se účetní jednotka k rozvahovému dni prokazatelně zaváže ke snížení počtu zaměstnanců, na které se vztahuje plán. V takovém případě musí předpoklad budoucího stavu zaměstnanců zahrnovat i jeho snížení. Účetní jednotka stanoví současnou hodnotu budoucích služeb pomocí stejné diskontní sazby, kterou použila k rozvahovému dni k výpočtu závazku z definovaných požitků.

18

Účetní jednotka zanalyzuje, jaká část minimálních požadavků na financování k určitému datu připadne na příspěvky, které jsou nutné k pokrytí (a) stávajících deficitů z titulu minimálního financování spojených s minulými službami a (b) budoucího vývoje úrovně nároků na požitky.

19

Příspěvky z titulu minimálních požadavků na financování, jejichž účelem je pokrytí stávajících deficitů spojených s minulými službami, žádným způsobem neovlivňují výši příspěvků na budoucí služby. V jejich důsledku může vzniknout závazek popsaný v odstavcích 23–26.

20

Pokud se požadavek na minimální financování vztahuje k příspěvkům v souvislosti s budoucím vývojem nároků na požitky, účetní jednotka určí ekonomické užitky dosažitelné ve formě snížení budoucích příspěvků jako současnou hodnotu:

21

Účetní jednotka vypočte budoucí výši nutných příspěvků z titulu minimálního financování s ohledem na budoucí vývoj nároků na úroveň požitků, přičemž vezme v úvahu dopad stávajících přebytků, ke kterým došlo z titulu minimálních požadavků na financování. Jako výchozí předpoklady účetní jednotka použije předpoklady požadavků na minimální financování, a pro ostatní faktory, které nejsou specifikovány v požadavcích na minimální financování, předpoklady, které jsou konzistentní s těmi, které použila pro určení závazku z definovaných požitků, a se situací, která existuje k rozvahovému dni, tak jak je to předepsáno IAS 19. Výpočet musí zahrnovat veškeré změny očekávané v důsledku placení splatných minimálních příspěvků. Výpočet nicméně nezahrnuje dopad očekávaných změn ustanovení a podmínek minimálních požadavků na financování, které k rozvahovému dni ještě z významné části neprošly schvalovacím procesem nebo nebyly smluvně dohodnuty.

22

Pokud budoucí příspěvky minimálního financování vyžadované s ohledem na budoucí vývoj v nárocích na požitky přesáhnou v daném roce náklady na budoucí služby dle IAS 19, snižuje se výše hodnoty aktiva dosažitelného ve formě snížení budoucích příspěvků o současnou hodnotu přebytku vypočtenou k rozvahovému dni. Nicméně hodnota aktiva dosažitelného ve formě snížení budoucích příspěvků nemůže být nikdy menší než nula.

23

Pokud má účetní jednotka povinnost zaplatit příspěvek podle požadavků na minimální financování k pokrytí stávajícího deficitu spojeného s již přijatými službami a vzniklého vzhledem k minimálnímu financování, účetní jednotka určí, zda vyžadované příspěvky budou dosažitelné jako vratky nebo snížení budoucích příspěvků poté, co budou zaplaceny do plánu.

24

Účetní jednotka vykáže závazek v okamžiku, když vznikne povinnost zaplatit příspěvek, v rozsahu, v jakém nebudou splatné příspěvky dosažitelné poté, co byly zaplaceny do plánu. Závazek sníží aktivum z definovaných požitků nebo zvýší závazek z definovaných požitků, takže když dojde k uhrazení příspěvků, neočekává se, že by použitím odstavce 58 IAS 19 vznikl zisk či ztráta.

25

Dříve než účetní jednotka určí závazek dle odstavce 24, použije odstavec 58A IAS 19.

26

Závazek z titulu požadavku minimálního financování a jakékoli jeho pozdější přecenění musí být vykázán okamžitě v souladu s postupy, které účetní jednotka používá při vykázání dopadu omezení hodnoty aktiv z definovaných požitků dle odstavce 58 IAS 19. Konkrétně:

27

Účetní jednotka použije tuto interpretaci pro roční účetní období počínající 1. lednem 2008 nebo později. Dřívější použití se doporučuje.

28

Účetní jednotka tuto interpretaci použije od počátku prvního období, které je vykázáno v první účetní závěrce, ve které se tato interpretace použije. Účetní jednotka vykáže veškeré počáteční úpravy způsobené použitím této interpretace v nerozdělených ziscích na začátku zmíněného prvního období.