4.4.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 85/1

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (1) ukládá jednoznačné povinnosti, pokud jde o spolupráci mezi vnitrostátními správními orgány, a stanoví, že členské státy odpovídají za vytvoření nezbytných podmínek pro takovouto spolupráci. Tato povinnost zahrnuje určení (v souladu s vnitrostátními právními předpisy a/nebo zvyklostmi) jednoho nebo více orgánů dohledu, které jsou uspořádány a vybaveny tak, aby mohly účinně fungovat a byly schopny rychle vyřizovat žádosti o informace o pracovních podmínkách, na něž se vztahuje směrnice 96/71/ES.

(2)

Směrnice 96/71/ES dále každému členskému státu ukládá jednoznačnou povinnost učinit vhodná opatření, aby všeobecně zpřístupnil informace o pracovních podmínkách, a to nejen zahraničním poskytovatelům služeb, nýbrž rovněž dotčeným vyslaným pracovníkům.

(3)

Bez ohledu na zlepšení přístupu k informacím přetrvávají odůvodněné obavy, pokud jde o způsob, jakým členské státy provedly a/nebo používají v praxi pravidla o správní spolupráci stanovená směrnicí 96/71/ES (2). Zdá se, že odpovídající provedení, správné uplatňování a účinné dodržování a prosazování směrnice 96/71/ES v praxi není možné, dokud se tato situace nezlepší (3).

(4)

Monitorování, které Komise zahájila na základě svého sdělení „Pokyny pro vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb“ (4), dále ukázalo, že se mnoho členských států spoléhá pouze na svá vlastní vnitrostátní opatření a nástroje při dohledu na dodržování pracovních podmínek platných pro vyslané pracovníky ze strany poskytovatelů služeb. Tato situace může souviset s či být přímo zapříčiněna faktickou neexistencí správní spolupráce, dosud neuspokojivým přístupem k informacím a problémy s přeshraničním vymáháním (5).

(5)

K zajištění dodržování pracovních podmínek (6) uplatňují orgány členského státu, v němž jsou služby poskytovány, vůči vysílajícím podnikům některá kontrolní opatření nebo správní formality. Nutnost preventivních opatření a vhodných sankcí zaměřených na ochranu vyslaných pracovníků je nesporná. Analýza kontrolních opatření používaných členskými státy však poukazuje na jejich neobyčejnou rozmanitost a naznačuje, že některá tato opatření nemusí být přiměřená, nemusí být proto v souladu s článkem 49 Smlouvy, jak je vykládán Evropským soudním dvorem, nebo se směrnicí 96/71/ES.

(6)

Legitimních potřeb kontroly nelze dosáhnout při plném dodržování práva Společenství, dokud členské státy nezlepší a případně neposílí způsob, jakým vzájemně účinně spolupracují, a/nebo dokud nezlepší přístup k informacím, jak je stanoveno ve směrnici 96/71/ES (7).

(7)

Přiměřené a účinné provádění a prosazování jsou klíčovými prvky při ochraně práv vysílaných pracovníků, zatímco nedostatečné prosazování oslabuje účinnost předpisů Společenství použitelných v této oblasti. Nezbytná je proto úzká spolupráce mezi Komisí a členskými státy, aniž by byla v této souvislosti zanedbána důležitá role inspektorátů práce a sociálních partnerů.

(8)

Pokud jde o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb, různé správní kultury, struktury a jazyky, jakož i neexistence jednoznačně stanovených postupů a jednoznačně určených účastníků představují pro účinnou spolupráci mezi členskými státy v této oblasti významné překážky. Velmi účinným nástrojem k odstranění mnoha těchto překážek je používání vhodného a dobře fungujícího elektronického informačního systému, který má usnadnit vzájemnou pomoc a výměnu informací mezi členskými státy, takovýto systém je proto nezbytný, aby členské státy mohly úzce spolupracovat. Takový systém by měl příslušným orgánům a ostatním zúčastněným aktérům, například sociálním partnerům, umožnit, aby snadno určili příslušné partnery v ostatních členských státech a účinně komunikovali. Dále by měl napomoci při vytváření ovzduší vzájemné důvěry, jež je nezbytné pro účinné fungování správní spolupráce.

(9)

Poskytování snadno dostupných, přesných a aktuálních informací podnikům a pracovníkům o pracovních podmínkách, které se vztahují na vyslané pracovníky v hostitelském členském státě, je základní podmínkou, která přispívá k předcházení vzniku konfliktů, problémových situací a zneužívání. Měla by být proto přijata potřebná opatření pro zajištění účinného přístupu k informacím vysílaným pracovníkům a jejich zaměstnavatelům (8).

(10)

Je nutno přijmout okamžitá opatření k odstranění nedostatků při provedení, uplatňování a prosazování právních předpisů týkajících se vysílání pracovníků, a to posílením správní spolupráce mezi členskými státy, používáním účinnějších systémů pro výměnu informací, zlepšením přístupu k informacím a prosazováním výměny informací a osvědčených postupů,

1)

stanovení hlavních záležitostí a otázek, které vyžadují výměnu informací a měly by být tudíž zahrnuty v systému pro výměnu informací;

2)

určení příslušných orgánů a případně jiných aktérů podílejících se na sledování a kontrole pracovních podmínek vyslaných pracovníků, jež se budou účastnit systému pro výměnu informací;

3)

objasnění úlohy kontaktních míst;

4)

přezkoumání otázky přiměřeného zajištění ochrany osobních údajů, které jsou vyměňovány při výměně informací mezi členskými státy a případně mezi jinými dotčenými účastníky (10).

1)

zamezit odkazování pouze na obecné informace o pracovním právu nebo poskytování takových obecných informací, místo aby jednoznačně uvedly, které pracovní podmínky a/nebo části jejich (vnitrostátních a/nebo regionálních) právních předpisů se musí vztahovat na pracovníky vyslané na jejich území;

2)

přijmout nezbytná opatření s cílem zajistit všeobecnou dostupnost informací o platných kolektivních smlouvách (a o tom, na koho se tyto smlouvy vztahují) a o pracovních podmínkách, které musí uplatňovat zahraniční poskytovatelé služeb; měly by být pokud možno uvedeny odkazy na internetové stránky či jiná kontaktní místa, zejména příslušné sociální partnery;

3)

tyto informace zpřístupnit pracovníkům a poskytovatelům služeb i v jiných jazycích, než je jazyk (jazyky) země, v níž jsou služby poskytovány; pokud možno v podobě letáku, na němž jsou shrnuty hlavní platné pracovní podmínky;

4)

lépe využívat možností, které nabízí internet, a zlepšit dostupnost a srozumitelnost informací poskytovaných na vnitrostátních internetových stránkách (11).

5)

umožnit, aby se kontaktní místa mohla opírat o účinnou strukturu a aby měla k dispozici vhodný personál a další zdroje, které jim umožní zhostit se dobře svých povinností v oblasti poskytování informací;

6)

pokud možno určit v rámci kontaktního místa kontaktní osobu pověřenou vyřizováním žádostí o informace.