USNESENÍ RADY

ze dne 26. září 2008

Dosažení pokroku v evropské politice pro oblast vesmíru

(2008/C 268/01)

RADA,

S OHLEDEM na rámcovou dohodu mezi Evropským společenstvím a Evropskou kosmickou agenturou, jež vstoupila v platnost v květnu roku 2004, a na rostoucí spolupráci mezi těmito dvěma stranami;

PŘIPOMÍNAJÍC orientační směry ze zasedání „Rady pro vesmír“ konaných ve dnech 25. listopadu 2004, 7. června 2005 a 28. listopadu 2005;

ZDŮRAZŇUJÍC usnesení „Rady pro vesmír“ ze dne 22. května 2007, které uvítalo a podpořilo evropskou politiku pro oblast vesmíru a vytvořilo politický základ pro otázky vesmíru v Evropě;

BEROUC NA VĚDOMÍ, že v uvedeném usnesení byli Evropská komise, generální ředitel ESA, Evropská unie a členské státy ESA vyzváni, aby v oblasti působnosti rámcové dohody sledovali a hodnotili provádění této politiky, včetně provádění klíčových bodů uvedených v přílohách daného usnesení;

PŘIPOMÍNAJÍC, že na základě plánu provádění evropské politiky pro oblast vesmíru členské státy určily jako priority dvě programovací oblasti pro opatření, kterými jsou úspěšné provedení programů GALIELO i GMES (globální monitorování životního prostředí a bezpečnosti), jakož i řadu horizontálních otázek;

UZNÁVAJÍC významný pokrok dosažený v těchto oblastech, jak uvádí společná zpráva ESA a Evropské komise o pokroku, a VÍTAJÍC pokrok dosažený v Evropě při zavádění strategie mezinárodních vztahů pro oblast vesmíru;

ZNOVU v této souvislosti POTVRZUJE, že je důležité, aby si Evropa zachovala autonomní přístup do vesmíru, vědecký program světové úrovně, své přední družicové aplikační služby v oblasti provozní meteorologie a komerčních komunikací a udržitelnou a inovační technologickou základnu;

ZDŮRAZŇUJE význam posílení koordinace programů rozvoje vesmírných technologií mezi Evropskou komisí a ESA, zejména pak v oblasti kritických vesmírných technologií pro strategickou nezávislost Evropy;

PŘIPOMÍNÁ jednání evropských ministrů, kteří mají na starosti oblast vesmíru, na jejich neformálním zasedání v Kourou, evropském vesmírném středisku, konaném ve dnech 21. a 22. července 2008.

I.   VIZE PRO EVROPU PRO OBLAST VESMÍRU

UZNÁVAJÍC, že evropská politika pro oblast vesmíru stanovila vizi, jež má posílit postavení Evropy jako vedoucího činitele světové úrovně v oblasti vesmíru tím, že bude reagovat na potřeby evropských politik a cílů z hlediska aplikací, služeb a souvisejících infrastruktur, přispívat k jejímu společenskému, kulturnímu, ekonomickému a vědeckému vlivu, rozvíjet její průmyslový a vědecký potenciál a zajistí její politickou a technologickou autonomii uváženým, soudržným a realistickým způsobem;

UZNÁVAJÍC, že tato politika, jejímž hlavními nositeli jsou EU, ESA a jejich členské státy zapojené do evropského vesmírného programu, by měla být i nadále prováděna a dále rozvíjena, při současném zachování ambiciózních cílů v rámci kapacit dostupných pro výzkum a provozní aplikace;

ZDŮRAZŇUJÍC, že všechny evropské vesmírné činnosti přispívají k cílům smlouvy Organizace spojených národů o kosmickém prostoru a plně dodržují zásady v této smlouvě stanovené, zejména:

ZDŮRAZŇUJÍC, že je důležité posílit veřejnou podporu pro rozvoj vesmírných technologií, zajistit doplňkovost činností a maximalizovat synergické působení s vývojem v jiných oblastech než vesmíru;

UZNÁVAJÍC, že Evropská unie, ESA a jejich členské státy představují tři klíčové aktéry evropské politiky pro oblast vesmíru, a ZDŮRAZŇUJÍC, že Evropská unie přebírá zvýšenou odpovědnost za otázky související s vesmírem, zejména pokud jde o vesmírné aplikace, v souladu s odpovědnostmi globálního aktéra a přinášejíc přidanou hodnotu pro ESA a členské státy a současně respektujíc jejich příslušné úlohy a odpovědnosti;

BEROUC V ÚVAHU, že za těchto podmínek a v rámci evropské politiky pro oblast vesmíru jsou Evropská unie, ESA a jejich členské státy hlavními aktéry v oblasti vesmíru, kteří přivedou Evropu na mezinárodní scénu jako rozhodující sílu v oblasti vesmíru. V této souvislosti URČUJE, že je nutné zabývat se těmito otázkami:

ZDŮRAZŇUJE přidanou hodnotu, kterou by mohla co nejčastější zasedání ministrů členských států EU a ESA odpovědných za vesmír mít pro vyřešení hlavních politických otázek na základě vhodného plánu postupu.

II.   SOUČASNÉ PRIORITY

VÍTÁ významný pokrok, kterého bylo dosaženo v programech Galileo a GMES, a to konkrétně:

ZNOVU POTVRZUJE, že prioritou i nadále zůstává urychlené provedení jak programu Galileo, tak i programu GMES:

A.   GALILEO

UZNÁVAJÍC, že program Galileo představuje vlajkovou loď EU jakožto její první vesmírný program;

VYZÝVÁ Komisi, aby zvážila problémy, které se v minulosti vyskytly, a provedla jejich analýzu s cílem vytěžit z této zkušenosti co největší přínosy;

OČEKÁVÁ vytvoření interinstitucionální skupiny odborníků pro Galileo;

ZDŮRAZŇUJE potřebu zvýšené koordinace mezi Evropskou komisí, ESA a jejich členskými státy v souvislosti s výzkumem a vývojem pro oblast družicových navigačních systémů, služeb a aplikací;

VYZDVIHUJE pokračující spolupráci s mezinárodními partnery v otázkách kompatibility a interoperability systémů;

VYZÝVÁ Komisi, aby se zabývala právními důsledky skutečnosti, že se Evropské společenství stane vlastníkem hmotného a nehmotného majetku, který financovalo v souvislosti s vesmírnými aplikacemi, jako například majetku v rámci programů Galileo a EGNOS, zejména ve vztahu k otázce odpovědnosti;

B.   GMES

PŘIPOMÍNAJÍC, že GMES je iniciativa zaměřená na uživatele, jejímž cílem by mělo být maximalizovat využití stávajících vesmírných a nevesmírných středisek, kapacit a služeb pro pozorování Země v Evropě, včetně EUMETSATu, družicového střediska EU …;

ZDŮRAZŇUJE, že členskými státy podporované infrastruktury pro pozorování Země na místě spolu s infrastrukturami pro pozorování vesmíru významně přispívají ke kapacitám pro pozorování Země a měly by být programu GMES poskytnuty trvale;

VYZDVIHUJE skutečnost, že kontinuita dat a služeb je nezbytně nutná a že Evropská unie musí tuto kontinuitu zaručit, zejména prostřednictvím dlouhodobého financování, na základě partnerství pro jednotlivé složky GMES;

OPĚTOVNĚ POTVRZUJE úlohu ESA jako agentury pro rozvoj a zadávání zakázek pro vyhrazené mise GMES Sentinel a jako koordinátora pro celou vesmírnou složku GMES, včetně příspěvků poskytovaných členskými státy, EUMETSATem a dalšími partnery GMES;

VYZÝVÁ Komisi, aby definovala odpovídající právní rámec GMES, případně se zapojením generálního sekretariátu, a aby prozkoumala dopady osvědčování dálkově snímaných družicových dat;

ZDŮRAZŇUJE, že mnohé informační služby GMES mají charakter evropského veřejného statku a musí být poskytovány v souladu se zásadou plného a otevřeného přístupu, s výhradou určitých omezení, například v souvislosti s bezpečností;

STANOVÍ potřebu vypracovat akční plán vedoucí k zavedení programu EU GMES, jehož cílem bude zabezpečit kontinuitu služeb GMES a kritických údajů z pozorování, které tyto služby vyžadují. Tento akční plán by měl zahrnovat:

VÍTÁ

III.   NOVÉ PRIORITY V RÁMCI EVROPSKÉ POLITIKY PRO OBLAST VESMÍRU

ZDŮRAZŇUJE, že Evropská rada na svém zasedání dne 14. března 2008 uvítala společnou zprávu vysokého představitele a Evropské komise o změně klimatu a mezinárodní bezpečnosti, v níž bylo zejména připomenuto, že většina naléhavých výzev OSN k humanitární pomoci v roce 2007 souvisela s klimatem, a určila multiplikační účinek změny klimatu na bezpečnostní rizika;

PŘIPOMÍNÁ, že Evropská rada požádala Radu Evropské unie, aby předložila doporučení týkající se vhodných navazujících opatření v této oblasti;

URČUJE pro nadcházející období tyto čtyři prioritní oblasti při provádění evropské politiky pro oblast vesmíru:

A.   VESMÍR A ZMĚNA KLIMATU

DOMNÍVAJÍC SE, že výzvy v oblasti klimatu, jimž lidstvo čelí, jsou globálního významu a že EU upravuje své politiky s cílem tyto výzvy vyřešit;

ZDŮRAZŇUJE cíl zlepšit kvalitativní a kvantitativní pochopení rozsahu změny klimatu a jejích důsledků a potřebu pokračovat ve způsobu, jakým Evropa k tomuto pochopení a k souvisejícímu modelování přispívá, a dále tento způsob rozšiřovat, s cílem poskytnout základní podklady pro klíčová rozhodnutí, která je třeba přijmout, pokud jde o politiku v oblasti životního prostředí;

UZNÁVÁ jedinečný přínos vesmírných programů, které díky své globální kapacitě pro pozorování a dlouhodobému pokrytí poskytují řadu údajů, jež vědecká obec požaduje pro výzkum změny klimatu, a současně doplňují další nástroje pro pozorování a měření;

UZNÁVÁ přínos programu ESA s názvem „Živá planeta“ a národních vesmírných misí zaměřených na vědy o Zemi, operačních programů EUMETSAT a infrastruktury vesmírné složky GMES pro shromažďování poznatků z pozorování, které Evropě umožní odvodit časové řady klimatických parametrů a porozumět nejvýznamnějším klimatickým procesům;

VYBÍZÍ vědeckou obec, aby ve spolupráci s Evropskou komisí, ESA a EUMETSAT určila, jakým způsobem může spektrum služeb GMES a evropské archivy vesmírného pozorování nejúčinněji přispět k poskytování údajů včetně základních klimatických proměnných pro vědecký výzkum;

VYZÝVÁ Komisi, aby provedla studii pro posouzení potřeb plného přístupu ke standardizovaným údajům a většímu výpočetnímu výkonu a způsobů uspokojení těchto potřeb, s přihlédnutím ke stávajícím kapacitám a budování sítí v Evropě;

VÍTÁ skutečnost, že ESA a EUMETSAT společně připravují návrh programu pro třetí generaci Meteosatu (MTG), který má být předložen Radě ESA zasedající na ministerské úrovni v listopadu roku 2008 a následně Radě EUMETSAT; s ohledem na skutečnost, že jeho ústřední úloha spočívá v provozní meteorologii, bude MTG přínosem také pro GMES, sledování klimatu, a tím pro zjišťování celkové změny klimatu;

B.   PŘÍNOS VESMÍRU PRO LISABONSKOU STRATEGII

ZDŮRAZŇUJE, že vesmír, jako technicky vysoce vyspělá oblast výzkumu a vývoje může hospodářským využíváním jeho výsledků přispět k dosažení lisabonských cílů v zájmu naplnění ambicí EU a očekávání jejích občanů v oblasti hospodářství, vzdělávání, sociální sféry a životního prostředí, a k dosažení cílů růstu a zaměstnanosti zajištěním nových podnikatelských příležitostí a inovativních řešení pro různé služby v rámci Evropy, a přispět tak k územní soudržnosti;

DOMNÍVÁ SE, že tím, že Evropský parlament a Rada dne 18. prosince 2006 přijaly sedmý rámcový program Společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace a jeho novou tematickou kapitolu Vesmír jako součást zvláštního programu „Spolupráce“, EU uznala vesmír jako jednu z priorit a jeden ze základních stavebních kamenů evropské znalostní společnosti;

ZDŮRAZŇUJE, že vesmírné aplikace, jako jsou například družicové telekomunikační systémy, systémy EGNOS, Galileo a GMES, by prostřednictvím rozvoje návazných služeb s přidanou hodnotou měly podle očekávání vytvořit podstatné globální tržní příležitosti, zejména pro malé a střední podniky, a že EU, ESA a jejich členské státy tedy musí maximalizovat hodnotu, kterou mohou z těchto vesmírných prostředků získat. Tento růst by měl být podpořen v zájmu rychlejšího vytváření hospodářských příležitostí a rychlejšího rozvoje služeb, které plynule integrují navigační, pozorovatelské a komunikační družicové systémy a kombinují je s terestriálními sítěmi. Pro dosažení výše uvedeného je nutný vhodný regulační rámec, trvalý přístup k radiovému spektru pro vesmírné aplikace a vývoj norem v příslušných oblastech;

BERE NA VĚDOMÍ, že by tedy mohlo být zváženo začlenění činností v oblasti vesmíru do iniciativy týkající se rozhodujících trhů;

C.   VESMÍR A BEZPEČNOST

ZDŮRAZŇUJE významný přínos vesmíru pro SZBP/EBOP, včetně petersberských úkolů, a tím pro bezpečnost evropských občanů;

PŘIPOMÍNÁ, že vesmírné prostředky se staly nepostradatelnou součástí naší ekonomiky, a že je proto nutné zajistit jejich bezpečnost; ZDŮRAZŇUJE, že v souladu se svou ambicí posílit své postavení jako světové rozhodující moci v oblasti vesmíru Evropa potřebuje rozvíjet svou schopnost pozorování a monitorování své vesmírné infrastruktury a vesmírného odpadu, zpočátku na základě stávajících národních a evropských prostředků, s využitím výhod vztahů, které mohou být navázány s dalšími partnerskými státy a jejich kapacitami;

MÁ ZA TO, že s ohledem na mezinárodní a politický charakter této schopnosti zaujme Evropská unie ve spojení s ESA a jejich členskými státy aktivní úlohu za účelem postupného zavedení této schopnosti a vhodné struktury řízení;

ZDŮRAZŇUJE, že je třeba, aby Evropa měla schopnost odhalovat případy porušování plnění mezinárodních smluv a závazků, což je klíčovým nástrojem pro ochranu a podporu evropských hodnot;

v rámci rozhodovacích pravomocí a finančních režimů stávajícího rámce VÍTÁ navázání strukturovaného dialogu mezi evropskými institucionálními činiteli v reakci na usnesení Rady pro vesmír z roku 2007, jehož cílem je dosáhnout podstatného posílení koordinace činností týkajících se vesmíru, bezpečnosti a obrany, včetně Evropské komise, generálního sekretariátu Rady, Evropské obranné agentury, ESA a členských států;

PŘIPOMÍNAJÍC, že GMES se opírá o některé pozorovací kapacity dvojího užití a že Galileo, GMES a družicové komunikační systémy poskytnou služby, které mohou být zajímavé i pro určité bezpečnostní aplikace;

UZNÁVÁ, že využití systému Galileo nebo GMES vojenskými uživateli musí být ve shodě se zásadou, že systém Galileo a GMES jsou civilními systémy pod kontrolou civilních složek, a proto by jakákoliv změna této zásady vyžadovala přezkum v rámci hlavy V Smlouvy o EU, zejména článků 17 a 23 této smlouvy, jakož i v rámci Úmluvy o ESA;

ZDŮRAZŇUJE potřebu:

ZDŮRAZŇUJE přínosy využití stávajících kapacit a infrastruktur na vnitrostátní i evropské úrovni;

BERE NA VĚDOMÍ záměr generálního ředitelství ESA předložit návrh programu týkajícího se situační orientace ve vesmíru ke schválení v rámci zasedání Rady ESA na ministerské úrovni v listopadu roku 2008, zakládajíc tím operační kapacitu a respektujíc úlohy Evropské obranné agentury a EU a členských států ESA.

D.   PRŮZKUM VESMÍRU

VÍTÁ úspěšné vypuštění laboratoře ESA Columbus a úspěšné demonstrace automatizované přepravní kosmické lodi „Jules Verne“ jakožto skutečně evropských projektů technologického vývoje a klíčových prvků pro zajištění přístupu Evropy na mezinárodní vesmírnou stanici ISS a její trvalé využívání;

POTVRZUJE, že průzkum vesmíru je politickou a globální snahou a že Evropa by měla svou činnost uskutečňovat v rámci celosvětového programu, aniž by vzniklo monopolní postavení jedné země nebo došlo k přidělování činností jednou zemí; jednotliví aktéři se přitom musí účastnit podle vlastních kapacit a priorit;

ZDŮRAZŇUJE, že je nutné, aby Evropa vypracovala společnou vizi a dlouhodobé strategické plánování průzkumu, které zajistí klíčová postavení pro Evropu, a bude tedy založeno na evropských oblastech excelence; Evropská unie, ESA a jejich členské státy musí proto dále rozvíjet a podporovat na mezinárodní scéně nezbytný dialog s ostatními státy zapojenými do celosvětových průzkumných programů, přičemž každý aktér bude hrát svou vlastní úlohu a navzájem se budou koordinovat;

VÍTÁ návrh Komise pořádat politickou konferenci na vysoké úrovni o dlouhodobé globální vizi průzkumu vesmíru, otvírající veřejnou debatu o evropské úloze v tomto globálním úsilí, jakož i posoudit na základě vhodných přípravných studií koordinovaných ESA evropské oblasti excelence a vypracovat různé scénáře pro evropský příspěvek se souvisejícími náklady a plánováním;

BERE NA VĚDOMÍ globální strategii pro průzkum, jež nastiňuje celosvětovou koordinaci plánů nejvýznamnějších mocností v oblasti lidského a robotického průzkumu, včetně možnosti lidské expedice na Mars v pozdější fázi;

POTVRZUJE, že Evropa vychází ze svých dosavadních úspěšných průzkumných činností v průběhu mnoha desetiletí, jejichž klíčovou hnací silou je věda, a je odhodlána hrát významnou úlohu v mezinárodním podniku zabývajícím se průzkumem sluneční soustavy a rozvojem širokého porozumění podmínkám pro život mimo naši planetu, a UZNÁVÁ, že jediným způsobem, jak může Evropa dosáhnout postavení základního pilíře těchto činností, jsou trvalé investice;

UVĚDOMUJE SI, že vyvíjené technologie musí být pečlivě posuzovány s ohledem na přijímání klíčových rozhodnutí, a ZDŮRAZŇUJE, že tato rozhodnutí mohou mít trvalý dopad na vnímání vědeckých a technologických schopností Evropy ve světě i na vnímání sebe samých na straně evropských občanů;

VYZDVIHUJE význam průzkumu vesmíru pro povzbuzení mladých Evropanů k tomu, aby se rozhodli pro kariéru v oblasti vědy a technologie a posílili tyto schopnosti v Evropě.