1.

Pro účely tohoto programu Společenství se použijí tyto definice:

a)   Aktivní plavidla: plavidla, která během kalendářního roku provedla jakoukoli rybolovnou operaci (více než 0 dní). V opačném případě se plavidlo považuje za „neaktivní“.

b)   Současný odběr vzorků: současný odběr vzorků ze všech druhů nebo z předem definovaného souboru druhů z úlovků z plavidla nebo z vykládky.

c)   Dny na moři: každé nepřetržité období 24 hodin (nebo jeho část), kdy je plavidlo přítomno v nějaké oblasti a nepřítomno v přístavu.

d)   Skupina loďstva: skupina plavidel, která spadají do stejné délkové třídy (LOA) a během roku používají stejné hlavní lovné zařízení, podle dodatku III. Plavidla mohou během referenčního období provádět různé rybolovné činnosti, ale mohou být zařazena jen v jedné skupině loďstva.

e)   Dny rybolovu: každý den se připisuje té oblasti, v níž v tento den bylo při rybolovu stráveno nejvíce času. Při použití pasivního zařízení však platí, že pokud plavidlo neprovedlo v určitý den žádnou rybolovnou operaci, ale v moři bylo ponecháno alespoň jedno (pasivní) zařízení, připíše se tento den oblasti, v níž bylo při daném rybářském výjezdu lovné zařízení naposledy nasazeno.

f)   Rybářský výjezd: každá plavba rybářského plavidla z místa na pevnině do místa vykládky kromě výjezdů, jejichž účelem není rybolov (výjezd rybářského plavidla z nějakého místa do místa na pevnině, během kterého se neprovádějí rybolovné činnosti a během kterého je jakékoliv rybolovné zařízení na palubě bezpečně připoutáno a uschováno a není k dispozici pro okamžité použití).

g)   Métier: skupina rybolovných operací zaměřených na podobné druhy (soubory druhů), používajících podobná lovná zařízení, probíhajících ve stejné části roku a/nebo ve stejné oblasti a vyznačujících se podobným vzorcem využívání zdrojů.

h)   Soubor evidovaných plavidel: všechna plavidla v rejstříku rybářského loďstva Společenství, který je definován v nařízení Komise (ES) č. 26/2004 ze dne 30. prosince 2003 o rejstříku rybářského loďstva Společenství (1).

i)   Vybrané druhy: druhy, které mají význam z hlediska řízení a v jejichž případě byla podána žádost mezinárodním vědeckým subjektem nebo regionální organizací pro řízení rybolovu.

j)   Doba ponoření: doba měřená od okamžiku, kdy bylo jednotlivé lovné zařízení nasazeno, do okamžiku, kdy začne jeho vytahování.

2.

Pro níže uvedené pojmy se použijí definice Organizace OSN pro výživu a zemědělství (www.fao.org/fi/glossary/default.asp) a Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR): anadromní druhy, katadromní druhy, úlovky, hlavonožci, korýši, hlubinné druhy, ryby žijící při dně, druhy žijící při dně, vzorec využívání zdrojů, chovné ryby, sladkovodní druhy, lovná zařízení, výměty, velké pelagické ryby, měkkýši, jiná než rybolovná činnost, pelagické ryby, malé pelagické ryby, cílové druhy.

1.

Modul hodnocení odvětví rybolovu:

Program shromažďování údajů o odvětví rybolovu obsahuje tyto oddíly:

2.

Modul hodnocení hospodářské situace akvakultury a zpracovatelského průmyslu:

3.

Modul hodnocení účinků odvětví rybolovu na mořský ekosystém.

4.

Modul pro správu a využívání údajů, kterých se týká rámec pro shromažďování údajů.

1.

Není-li možné stanovit kvantitativní cíle programů odběrů vzorků ani co do úrovně přesnosti, ani co do velikosti vzorku, zavedou se pilotní šetření ve statistickém smyslu. Tato pilotní šetření hodnotí význam problému a zabývají se též užitečností budoucích podrobnějších šetření, jakož i poměrem mezi náklady a efektivností takových podrobnějších šetření.

2.

Je-li možné stanovit kvantitativní cíle, mohou být tyto cíle určeny buď přímo velikostí vzorku nebo procentem výběru nebo určením úrovní přesnosti a spolehlivosti, jichž má být dosaženo.

3.

Při odkazu na velikost vzorku nebo na procento výběru ze statisticky definované populace je nezbytné, aby strategie výběru vzorků byly alespoň tak účinné jako prostý náhodný výběr vzorků. Tyto strategie výběru vzorků se popíší v příslušných národních programech.

4.

Při odkazu na úroveň přesnosti nebo spolehlivosti se použije toto rozlišení:

a)   úroveň 1: úroveň umožňující odhadnout parametr buď s přesností plus minus 40 % při úrovni spolehlivosti 95 %, nebo s využitím variačního koeficientu (VK) 20 % jako aproximace;

b)   úroveň 2: úroveň umožňující odhadnout parametr buď s přesností plus minus 25 % při úrovni spolehlivosti 95 %, nebo s využitím variačního koeficientu (VK) 12,5 % jako aproximace;

c)   úroveň 3: úroveň umožňující odhadnout parametr buď s přesností plus minus 5 % při úrovni spolehlivosti 95 %, nebo s využitím variačního koeficientu (VK) 2,5 % jako aproximace.

1.

Seznam proměnných, které je třeba shromažďovat, je uveden v dodatku VI. Všechny hospodářské proměnné se shromažďují na ročním základě s výjimkou průřezových proměnných definovaných v dodatku VIII a proměnných identifikovaných za účelem měření dopadů rybolovu na mořský ekosystém definovaných v dodatku XIII, jejichž shromažďování musí probíhat na podrobnějších stupních členění. Souborem evidovaných plavidel jsou všechna plavidla v rejstříku rybářského loďstva Společenství k 1. lednu. U aktivních plavidel se musejí shromažďovat všechny hospodářské proměnné. O každém plavidle, u kterého se shromažďují hospodářské proměnné definované v dodatku VI, je nutné shromažďovat také odpovídající průřezové proměnné definované v dodatku VIII.

2.

U neaktivních plavidel se shromažďují pouze tyto proměnné: kapitálová hodnota (dodatek VI), loďstvo (dodatek VI) a kapacita (dodatek VIII).

3.

Národní měny se převedou na euro pomocí průměrných ročních směnných kurzů, které jsou k dispozici u Evropské centrální banky (ECB).

1.

Hospodářské proměnné se vykazují pro každou skupinu loďstva (dodatek III) a každý nadregion (dodatek II). Stanoveno je šest délkových tříd (definovaných podle „celkové délky“, LOA). Členské státy však mohou délkové třídy dále rozčlenit, pokud to je vhodné.

2.

Jednotlivá plavidla se zařazují do skupin podle kritérií dominantnosti na základě počtu dní rybolovu strávených používáním jednotlivých lovných zařízení. Jestliže se určité lovné zařízení používá více než všechna ostatní dohromady (tj. plavidlo toto zařízení používá po více než 50 % doby strávené rybolovem), plavidlo se zařadí do skupiny odpovídající tomuto zařízení. V opačném případě se plavidlo zařadí do jedné z těchto skupin loďstva:

3.

V případě, že plavidlo operuje ve více nadregionech podle definice v dodatku II, vysvětlí členské státy ve svých národních programech, ke kterému nadregionu je plavidlo přiřazeno.

4.

V případě, že skupina loďstva obsahuje méně než 10 plavidel:

1.

Členské státy ve svých národních programech popíší metodiky použité pro odhad jednotlivých hospodářských proměnných včetně kvalitativních hledisek.

2.

Členské státy zajistí konzistentnost a srovnatelnost všech hospodářských proměnných, pokud je získají z různých zdrojů (např. šetření, rejstřík loďstva, lodní deníky, doklady o prodeji).

1.

Členské státy zahrnou do svých výročních zpráv informace o kvalitě (správnost a přesnost) odhadů.

1.

Musí se provádět odběr vzorků za účelem vyhodnocení čtvrtletní skladby délek druhů v úlovcích a čtvrtletního objemu výmětů. Údaje se shromažďují podle métier, která odpovídají úrovni 6 matice definované v dodatku IV (1 až 5), a pro populace uvedené v dodatku VII.

2.

Musí být provedeny příslušné dodatečné programy odběru biologických vzorků z netříděných vykládek s cílem odhadnout:

1.

Za účelem optimalizace programů odběrů vzorků mohou být métier definovaná v dodatku IV (1 až 5) sloučena. Pokud se métier sloučí (vertikální sloučení), předloží se statistické důkazy o homogenitě spojených métier. Sloučení sousedních buněk odpovídajících skupinám loďstva, do nichž plavidla patří (horizontální sloučení), se dokládá statistickými důkazy. Toto horizontální sloučení se provádí primárně seskupením sousedních tříd LOA plavidel nezávisle na převládajících technikách rybolovu, pokud to má význam pro rozlišení různých vzorců využívání zdrojů. Na příslušném regionálním koordinačním zasedání se usiluje o regionální dohodu o sloučení, kterou potvrzuje VTHVR.

2.

Na vnitrostátní úrovni může být métier vymezené na úrovni 6 matice v dodatku IV (1 až 5) dále rozčleněno do několika přesnějších vrstev, tj. vrstev rozlišujících různé cílové druhy. Takové další rozvrstvení musí odpovídat těmto dvěma zásadám:

3.

Prostorové jednotky pro odběr vzorků podle métier jsou definovány úrovní 3 dodatku I u všech oblastí s těmito výjimkami:

4.

Pro účely shromažďování a agregování údajů mohou být prostorové jednotky pro odběr vzorků na základě souhlasu příslušných regionálních koordinačních zasedání slučovány podle regionů, jak je uvedeno v článku 1 nařízení Komise (ES) č. 665/2008 (2).

5.

U parametrů uvedených v kapitole III oddíle B/B1 1. (2) se údaje poskytují čtvrtletně a v souladu s maticí rybolovné činnosti loďstva uvedenou v dodatku IV (1–5).

1.

Pro vykládky:

2.

Pro výměty:

3.

Pro rekreační rybolov:

1.

Pro vykládky:

2.

Pro výměty:

3.

Pro rekreační rybolov:

1.

Jestliže členské státy nemohou dosáhnout úrovní přesnosti uvedených v kapitole III části B/B1 bodě 4 odst. 2 písm. a) a b) a odst. 3 písm. a) nebo jich mohou dosáhnout jen za cenu nadměrných nákladů, mohou získat od Komise výjimku a na jejím základě snížit úroveň přesnosti a četnost odběru vzorků nebo uskutečnit pilotní zjišťování, bude-li jejich žádost řádně odůvodněna a vědecky prokázána.

1.

U populací uvedených v dodatku VII se musejí shromažďovat tyto proměnné:

s využitím režimu odběru vzorků podle dodatku VII.

2.

Shromažďování individuálních informací uvedených v odstavci 1) bude spojeno s odpovídajícími informacemi o prostorové a časové vrstvě.

3.

U populací lososů volně žijících v řekách, které jsou na indexu v souladu s definicí ICES a vlévají se do Baltského moře III b–d, musí být shromažďovány následující proměnné:

1.

Nezbytné stupně členění, jakož i periodicita shromažďování údajů pro všechny proměnné a intenzity výběru pro určování stáří, jsou stanoveny v dodatku VII. Pro strategie odběru vzorků a intenzity odběru vzorků se použijí pravidla stanovená v kapitole II oddílu B (úrovně přesnosti a intenzity odběru vzorků).

1.

Kdykoli je to možné, mělo by se u obchodních úlovků určovat stáří, aby se mohl provést odhad skladby stáří podle druhů a tam, kde je to relevantní, růstových parametrů. Když to není možné, zdůvodní to členské státy ve svých národních programech.

2.

Jestliže spolupráce mezi členskými státy zajišťuje, že celkový odhad parametrů uvedených v dodatku VII dosáhne nezbytné úrovně přesnosti, každý členský stát zajistí, aby jeho vlastní příspěvek do společného souboru údajů postačoval k dosažení této úrovně přesnosti.

1.

V případě populací druhů, u kterých je možné určovat stáří, se průměrné hmotnosti a délky pro každé stáří odhadují na úrovni přesnosti 3 až do stáří, kdy souhrnné vykládky ryb příslušných věkových tříd představují alespoň 90 % národních vykládek příslušné populace.

2.

V případě populací, u kterých nelze provádět odečet stáří, ale je možné odhadnout růstovou křivku, se průměrné hmotnosti a délky pro každé pseudostáří (tj. stáří odvozené z růstových křivek) odhadují na úrovni přesnosti 2 až do stáří, kdy souhrnné vykládky ryb příslušných věkových tříd představují alespoň 90 % národních vykládek příslušné populace.

3.

U dospělosti, plodnosti a podílů pohlaví je možné volit mezi odkazem na stáří a odkazem na délku, pokud se členské státy, které mají provést příslušné odběry biologických vzorků, dohodly na těchto pravidlech:

1.

Národní program členského státu nemusí zahrnovat odhad proměnných týkajících se populací u populací, pro které byly stanoveny celkové přípustné odlovy (TAC) a kvóty, za těchto podmínek:

2.

Pokud je splněna podmínka ve výše uvedeném bodě 1 písm. a), ale není splněna podmínka uvedená v bodě 1 písm. b), příslušné členské státy mohou vytvořit koordinovaný program s cílem uplatňovat pro své společné vykládky společný režim odběru vzorků nebo může každý z nich vytvořit další národní režim odběru vzorků, který umožní dosáhnout stejné přesnosti.

3.

V případě potřeby je možné národní programy upravovat do 1. února každého roku, aby byla zohledněna výměna kvót mezi členskými státy.

4.

U populací, pro které nebyly určeny TAC a kvóty a které se nenacházejí ve Středozemním moři, se použijí stejná pravidla stanovená v bodě 5 odst. 1 založená na průměrných vykládkách v předchozích třech letech a odkazující na celkové vykládky Společenství u dané populace.

5.

U populací ve Středozemním moři, u kterých vykládky středozemního členského státu určitého druhu ryb v hmotnostním vyjádření odpovídají méně než 10 % celkových vykládek Společenství ryb ulovených ve Středozemním moři nebo méně než 200 tunám, s výjimkou tuňáka obecného.

1.

Seznam proměnných, které je třeba shromažďovat, je uveden v dodatku VIII. Údaje se poskytují v souladu s periodicitou stanovenou v uvedeném dodatku.

2.

Mezi poskytnutím informací o členění loďstva do skupin a informací o intenzitě rybolovu může docházet k určitým prodlevám.

1.

Stupeň členění je stanoven v dodatku VIII v souladu s kritérii vymezenými v dodatku V.

2.

Stupeň agregace musí odpovídat nejpodrobnějšímu vyžadovanému stupni členění. V tomto schématu je možné seskupovat buňky, pokud je vhodnost seskupení prokázána příslušnou statistickou analýzou. Taková sloučení musí schválit příslušné regionální koordinační zasedání.

1.

Kdykoli je to možné, shromažďují se průřezové údaje vyčerpávajícím způsobem. Není-li to možné, členské státy stanoví postupy odběru vzorků ve svých národních programech.

1.

Členské státy zahrnou do svých výročních zpráv informaci o kvalitě (správnosti a přesnosti) údajů.

1.

Provedou se všechna šetření uvedená v dodatku IX.

2.

Členské státy ve svých národních programech zaručí návaznost na předchozí plány šetření.

3.

Bez ohledu na body 1 a 2 mohou členské státy navrhnout úpravu intenzity zjišťování nebo plánu odběru vzorků, pokud tato úprava nebude mít negativní vliv na kvalitu výsledků. Komise jakoukoli úpravu přijme pouze v případě, že ji schválí VTHVR.

1.

Všechny proměnné uvedené v dodatku X je třeba shromažďovat jednou za rok podle skupin v souladu s členěním na skupiny popsaným v dodatku XI.

2.

Statistickou jednotkou je „podnik“, který je definován jako nejnižší právní subjekt pro účely účetnictví.

3.

Základním souborem jsou podniky, jejichž hlavní činností je „chov ryb“ kódu NACE 05.02 podle definice Eurostatu.

4.

Národní měny se převedou na euro pomocí průměrného ročního směnného kurzu, který je k dispozici u Evropské centrální banky (ECB).

1.

Údaje se člení podle druhů a technik akvakultury uvedených v dodatku XI. Členské státy mohou v případě potřeby použít další členění podle velikosti podniku nebo jiných relevantních kritérií.

2.

Shromažďování údajů pro sladkovodní druhy není povinné. Avšak v případě, že tyto údaje jsou shromažďovány, členské státy musí dodržet členění podle dodatku XI.

1.

Členské státy ve svých národních programech popíší své metodiky pro odhad každé hospodářské proměnné včetně kvalitativních hledisek.

2.

Členské státy zajistí jednotnost a porovnatelnost všech hospodářských proměnných v případech, kdy jsou tyto údaje získávány z různých zdrojů (např. dotazníků, finančních výkazů).

1.

Členské státy zahrnou do svých výročních zpráv informaci o kvalitě (správnosti a přesnosti) odhadů.

1.

Všechny proměnné uvedené v dodatku XII se shromažďují jednou za rok pro celý základní soubor.

2.

Základním souborem jsou podniky, jejichž hlavní činností je „zpracování a konzervování ryb a rybích výrobků“ kódu NACE 15.20 podle definice Eurostatu.

3.

Jako vodítko se pro křížovou kontrolu a identifikaci podniků zařazených do kódu NACE 15.20 navíc použijí vnitrostátní kódy používané členskými státy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (4), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (5), a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (6).

4.

Národní měny se převedou na euro pomocí průměrného ročního směnného kurzu, který je k dispozici u Evropské centrální banky (ECB).

1.

Statistickou jednotkou pro sběr údajů je „podnik“, který je definován jako nejnižší právní subjekt pro účely účetnictví.

2.

Pokud jde o podniky, které zpracovávají ryby, ale nikoli jako svou hlavní činnost, je povinné shromažďovat v prvním roce každého programového období tyto údaje:

1.

Členské státy ve svých národních programech popíší své metodiky pro odhad každé hospodářské proměnné včetně kvalitativních hledisek.

2.

Členské státy zajistí jednotnost a porovnatelnost všech hospodářských proměnných v případech, kdy jsou tyto údaje získávány z různých zdrojů (např. dotazníků, finančních výkazů).

1.

Členské státy zahrnou do svých výročních zpráv informaci o kvalitě (správnosti a přesnosti) odhadů.

1.

Pro výpočet hodnot ukazatelů uvedených v dodatku XIII se jednou za rok shromažďují údaje, které jsou v tomto dodatku stanoveny, s výjimkou údajů, u kterých je uvedeno, že se shromažďují na úrovních v podrobnějším členění.

2.

Údaje uvedené v dodatku XIII se shromažďují na vnitrostátní úrovni, aby si koneční uživatelé mohli ukazatele vypočíst podle příslušných geografických kritérií uvedených v dodatku II.

1.

Použije se stupeň členění uvedený ve specifikacích stanovených v dodatku XIII.

1.

Členské státy se řídí doporučeními uvedenými ve specifikacích stanovených v dodatku XIII.

1.

Členské státy se řídí doporučeními uvedenými ve specifikacích stanovených v dodatku XIII.

1.

Pokud jde o údaje, na které se vztahuje tento program Společenství, týká se tento oddíl vývoje databází, vkládání (ukládání) údajů, kontroly kvality a ověřování údajů a zpracování základních údajů na podrobné nebo agregované údaje podle čl. 17 odst. 1 nařízení (ES) č. 199/2008.

2.

Zahrnuje proces transformace základních socioekonomických údajů na metadata uvedená v čl. 13 písm. b) nařízení (ES) č. 199/2008.

3.

Členské státy zaručí, že na žádost Komise bude možné poskytnout informace o procesu transformace uvedeném v odstavci 2.

1.

Tento oddíl se týká přípravy souborů údajů a jejich využití na podporu vědecké analýzy jako základu pro poradenství k řízení rybolovu, jak je uvedeno v čl. 18 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 199/2008.

2.

Zahrnuje odhady biologických parametrů (věk, váhu, pohlaví, zralost a plodnost) pro populace uvedené v dodatku VII, přípravu souborů údajů pro hodnocení populací a vytvoření bio-ekonomického modelu, a odpovídající vědeckou analýzu.

Seznam dodatků