—

Schodek veřejných financí se po zvýšení z 3,5 % HDP v roce 2004 se snížil na 4,2 % HDP v roce 2005, na 3,4 % HDP v roce 2006 a na 1,9 % HDP v roce 2007, tedy pod referenční hodnotu 3 % HDP. Bez vlivu jednorázových opatření na rozpočet by schodek v roce 2007 činil 1,7 % HDP. Pro srovnání, v aktualizovaném programu stability z prosince 2006 byl uveden cílový schodek 2,8 % DPH.

—

Příčinou úpravy byl nárůst trvalých příjmů z daní během období 2006–2007, který výrazně předčil očekávání. To bylo způsobeno především nad očekávání vyšší účinností přijatých opatření a poněkud vyšším hospodářským růstem, než se předpokládalo. Po odhadovaném zhoršení o procentního bodu HDP v roce 2005 se odhaduje, že se strukturální saldo (tj. saldo očištěné o cyklické vlivy bez jednorázových a jiných dočasných opatření) zlepšilo v roce 2006 o 1 a v roce 2007 o 1 % HDP.

—

Pro rok 2008 předpokládají prognózy útvarů Komise z jara 2008 zvýšení schodku na 2,3 % HDP, včetně jednorázových výnosů z prodeje nemovitostí ve výši 0,1 % HDP. Očekávané zhoršení rozpočtové bilance bude způsobeno na jedné straně zvýšením poměru běžných primárních výdajů k HDP a na druhé straně nižšími běžnými daněmi. Tento vývoj je částečně vyrovnáván předpokládaným snížením kapitálových výdajů, který odráží značné jednorázové výdaje vzniklé v roce 2007. Ačkoliv se odhad schodku ve výši 2,3 % HDP pohyboval jen těsně nad oficiálním cílem schodku ve výši 2,2 % HDP stanoveným v aktualizovaném programu stability z listopadu 2007, byl tento oficiální cíl schodku plánován na základě odhadovaného výsledného schodku pro rok 2007, který byl podstatně vyšší než oznámený výsledek. Pro rok 2009 předpokládá jarní prognóza při nezměněné politice schodek ve výši 2,4 % HDP. To znamená, že se schodek snížil pod referenční hodnotu ve výši 3 % HDP důvěryhodným a udržitelným způsobem.

—

Očekává se však, že se strukturální saldo v roce 2008 zhorší o více než procentního bodu HDP a za předpokladu neměnné politiky se v roce 2009 zlepší o procentního bodu. To je třeba posuzovat na základě nutnosti dosáhnout pokroku, pokud jde o střednědobý cíl stavu rozpočtů, což je v případě Itálie vyrovnaný rozpočet ve strukturálním vyjádření.

—

Poté, co po deseti letech míra veřejného zadlužení klesla v roce 2004 těsně pod 104 % HDP (z více než 121 % HDP v roce 1994), zvýšila se v roce 2005 o 2 procentní body HDP a v roce 2006 o dalších 0,6 % HDP na 106,5 % HDP. V roce 2007 míra zadlužení opět klesla na 104 % HDP. Vývoj míry zadlužení byl značně ovlivněn dočasnou finanční operací zvyšující dluh v roce 2006, tj. akumulací likvidních aktiv, a jejím zrušením v roce 2007. Bez této operace by míra zadlužení v roce 2006 zůstala v zásadě stabilní, neboť primární přebytek se ve smyslu doporučení Rady zlepšil. Podle prognózy útvarů Komise z jara 2008 se očekává, že při nezměněné politice míra zadlužení v roce 2009 klesne na 102,5 %. Míra zadlužení v Itálii zůstává na vysoké výši a jednoznačně nad referenční hodnotou a lze vycházet z toho, že míra zadlužení v roce 2007 klesla v souladu s nápravou nadměrného schodku.