PŘÍLOHA

SPECIFIKACE ALFA-CYKLODEXTRINU

Synonyma

α-cyklodextrin, α-dextrin, cyklohexaamylosa, cyklomaltohexaosa, α-cykloamylosa

Definice

Neredukující cyklický sacharid, který se skládá ze šesti glukopyranosových jednotek spojených α-1,4 vazbami, který se vyrábí působením cyklodextrinové glukosyltransferasy (CGTasa, EC 2.4.1.19) na hydrolyzovaný škrob. Zpětné získávání a čištění α-cyklodextrinu je možné za pomoci jednoho z následujících postupů: vysrážením komplexu α-cyklodextrinu s dekan-1-olem, rozpuštěním ve vodě při zvýšené teplotě a opětovným vysrážením, vypuzením komplexačního činidla vodní parou a krystalizací α-cyklodextrinu z roztoku nebo chromatografií s výměnou iontů nebo gelovou filtrací a následnou krystalizací α-cyklodextrinu z vyčištěného matečného roztoku nebo metodami membránové separace, jako je ultrafiltrace a reverzní osmóza.

Chemický název:

Cyklohexaamylosa

Číslo CAS

10016-20-3

Chemický vzorec

(C6H10O5)6

Strukturní vzorec

Molekulová hmotnost

972,85

Obsah

Ne méně než 98 % (sušina)

Popis

Bílé či téměř bílé pevné krystaly, téměř bez zápachu.

Vlastnosti

Identifikace

Rozpětí bodu tání	Rozkládá se při teplotě nad 278 °C
Rozpustnost	Snadno rozpustný ve vodě; velmi slabě rozpustný v ethanolu
Specifická otáčivost	[α]D 25: Mezi +145° a +151° (1 % roztok)
Chromatografie	Retenční čas hlavního píku kapalinového chromatogramu vzorku odpovídá retenčnímu času α-cyklodextrinu na chromatogramu referenčního α-cyklodextrinu (dostupného od společnosti Consortium für elektrochemische Industrie GmbH, Mnichov, Německo nebo Wacker Biochem Group, Adrian, MI, USA), za podmínek popsaných v části METODA ROZBORU.

Čistota

Voda	Ne více než 11 % (Karl-Fischerova metoda)
Zbytkové komplexační činidlo	Ne více než 20 mg/kg
(dekan-1-ol)
Redukující látky	Ne více než 0,5 % (vyjádřeno jako glukosa)
Sulfátový popel	Ne více než 0,1 %
Olovo	Ne více než 0,5 mg/kg

Metoda rozboru

Určí se kapalinovou chromatografií za následujících podmínek:

Roztok vzorku: Do 10ml odměrné banky se naváží přibližně 100 mg zkoušeného vzorku a přidá se 8 ml deionizované vody. Vzorek se nechá zcela rozpustit za použití ultrazvukové lázně (10–15 min) a doplní se po rysku přečištěnou deionizovanou vodou. Přefiltruje se přes 0,45μm filtr.

Referenční roztok: Do 10ml odměrné banky se naváží přibližně 100 mg α-cyclodextrinu a přidá se 8 ml deionizované vody. Vzorek se nechá zcela rozpustit za použití ultrazvukové lázně a doplní se po rysku přečištěnou deionizovanou vodou.

Chromatografie: Kapalná chromatografie s refraktometrickým detektorem a integrátorem.

Kolona a náplň: Nucleosil-100-NH2 (10 μm) (Macherey & Nagel Co. Düren, Německo) nebo podobné.

Délka: 250 mm

Průměr: 4 mm

Teplota: 40 °C

Mobilní fáze: acetonitril/voda (67/33, v/v)

Průtoková rychlost: 2,0 ml/min

Objem nástřiku: 10 μl

Postup: Roztok vzorku se vstříkne do chromatografu a ze záznamu chromatogramu se změří plocha píku α-CD. Vypočítá se procentní podíl α-cyklodextrinu ve zkoušeném vzorku podle následujícího vzorce:

% α-cyklodextrin (sušina) = 100 × (AS/AR) (WR/WS)

kde

As a AR jsou plochy píků α-cyklodextrinu v roztoku vzorku a v referenčním vzorku.

Ws a WR jsou hmotnosti (v mg) zkoušeného vzorku a referenčního α-cyklodextrinu, po opravě na obsah vody.