3.6.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 143/31

(1)

V roce 2002 společnost Arcelor Huta Warszawa (dále jen „AHW“), v té době ještě Huta L.W. Sp. z o.o. (dále jen „HLW“), předložila polským orgánům restrukturalizační plán (nazývaný rovněž „individuální obchodní plán“). Tento plán (dále jen „IOP 2003“) byl v březnu 2003 aktualizován.

(2)

Proces restrukturalizace ocelářského průmyslu v Polsku byl zahájen v červnu 1998, kdy Polsko Společenství předložilo první program restrukturalizace ocelářského průmyslu s cílem splnit požadavky stanovené v čl. 8 odst. 4 protokolu č. 2 Evropské dohody s Polskem (dále jen „čl. 8 odst. 4“), jenž v období prvních pěti let po vstupu Dohody v platnost povoloval výjimečně – pro ocelářské výrobky – poskytování státní podpory určené na restrukturalizační cíle.

(3)

Dne 5. listopadu 2002 Rada ministrů Polské republiky schválila program restrukturalizace a rozvoje ocelářského průmyslu v Polsku do roku 2006 a dne 25. března 2003 přijala na jeho základě konečnou verzi vnitrostátního programu restrukturalizace (dále jen „VPR“). Tento program v zásadě povoluje poskytování podpor polskému ocelářskému průmyslu v souvislosti s jeho restrukturalizací v období od roku 1997 do roku 2006 v maximální výši 3,387 miliardy PLN (846 milionů EUR) (3).

(4)

VPR byl předložen Komisi. Komise program posoudila dne 25. března 2003. Na základě tohoto posouzení Komise předložila návrh rozhodnutí Rady o prodloužení doby odkladu pro poskytování státní podpory pro polský ocelářský průmysl v rámci Evropské dohody do konce roku 2003 (tato doba původně platila pouze do roku 1997) pod podmínkou, že příjemci podpory dosáhnou do roku 2006 životaschopnosti. Toto rozhodnutí Rada schválila v červenci 2003 (4).

(5)

EU proto odchylně od svých pravidel (5) povolila Polsku poskytovat restrukturalizační podpory ocelářskému průmyslu. Toto ustanovení bylo obsaženo v protokolu č. 8 Smlouvy o přistoupení o restrukturalizaci polského ocelářského průmyslu (dále jen „protokol č. 8“) (6). V tomto protokolu bylo schváleno poskytnutí státní podpory osmi uvedeným podnikům, včetně společnosti HLW, v maximální výši 3,387 miliardy PLN do konce roku 2003 pod podmínkou, že restrukturalizace bude ukončena nejpozději do 31. prosince 2006 (7). VPR přiznává společnosti HLW restrukturalizační podporu ve výši 322 milionů PLN (viz tabulka č. 8), která byla potvrzena v IOP 2003 a která měla být provedena v souladu bodem 9 písm. a) a h) protokolu č. 8.

(6)

Aby bylo zajištěno dodržení podmínek obsažených v protokolu č. 8, tento protokol obsahuje podrobná ustanovení týkající se provedení a sledování podpory. Polsko muselo mimo jiné předkládat dvakrát ročně monitorovací zprávu a v letech 2004, 2005 a 2006 měl nezávislý poradce provést nezávislé posouzení výsledků monitorování. Zprávy o činnosti HLW/AHW byly předloženy v únoru 2004, dubnu 2005, květnu 2006 a červnu 2007. Tyto zprávy byly projednány s polskými orgány a příjemci podpory a schváleny útvary Komise, jakož i polskými orgány.

(7)

V roce 2005 společnost AHW pozměnila IOP společnosti HLW (dále jen „IOP 2005“) a žádost o schválení těchto změn Komisí byla založena na bodu 10 protokolu č. 8.

(8)

Dopisem ze dne 6. prosince 2006 Komise Polsko informovala o rozhodnutí o zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES s ohledem na možné zneužití podpory.

(9)

Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (8). Komise zúčastněné strany vyzvala, aby předložily připomínky týkající se uvedené podpory.

(10)

Polsko odpovědělo dopisem ze dne 2. března 2007. Dne 19. března 2007 Komise obdržela připomínky rovněž od příjemce podpory, společnosti AHW, které spolu s dotazy zaslala Polsku. Po schůzce s polskými orgány a příjemcem podpory v březnu 2007, 2. dubna a 6. srpna 2007 byly Polsku zaslány další dotazy. Odpověď Polska byla obdržena dne 4. června 2007 a 1. října 2007.

(11)

Dne 18. října 2007 útvary Komise Polsko informovaly o předběžném posouzení případu a po výměně informací mezi polskými orgány a Komisí polské orgány dne 16. listopadu 2007 sdělily, že společnost hodlá podporu vrátit „bez ohledu na právní situaci“.

(12)

Dopisem ze dne 22. listopadu polské orgány potvrdily, že dne 20. listopadu 2007 společnost AHW vložila na zablokovaný bankovní účet ve prospěch ministerstva financí částku ve výši 2 089 768 EUR. Podle podmínek smlouvy nemá k těmto finančním prostředkům nikdo přístup až do dne přijetí tohoto rozhodnutí. Toho dne obdrží ministerstvo zablokovanou částku spolu s úroky připsanými ode dne 20. listopadu 2007. Nebude-li rozhodnutí vydáno do konce února 2008, budou zablokované finanční prostředky opět k dispozici společnosti AHW.

(13)

Společnost AHW je polský výrobce oceli, který vyrábí tekutou ocel a dlouhé výrobky, zejména jakostní a speciální ocel (lehké a těžké profily).

(14)

V roce 1991 převzal většinu podílů ve společnosti HLW italský výrobce oceli – koncern Lucchini, a následně je v roce 2005 prodal společnosti Arcelor, jež se v roce 2006 spojila se společností Mittal Steel (9).

(15)

Komise si je vědoma toho, že v okamžiku přijetí obchodního plánu se společnost HLW nacházela v obtížné finanční situaci. Nezískala žádné další peněžní prostředky od společnosti Lucchini, své holdingové společnosti, která (podle názoru Polska) procházela hlubokou finanční krizí, a vzhledem k problémům vyplývajícím z právních předpisů nebyla schopna prodat vlastní hodnotná aktiva. Od roku 1997 do roku 2003 proto společnost měla značný nedostatek peněžních prostředků, což se projevilo v programu restrukturalizace (10).

(16)

V zájmu obnovení životaschopnosti předpokládal IOP 2003 pro společnost HLW několik hlavních restrukturalizačních úkolů (bod 3.2.), přičemž k nejdůležitějším úkolům patřila:

(17)

V IOP 2003 (bod 3.3) se uvádí, že průmyslová strategie „vychází z postupného zlepšování sortimentu značným omezením výroby prutů a předvalků z obyčejné oceli a rozvojem výroby zaměřující se na výrobu speciální a jakostní oceli“. Za tímto účelem společnost HLW předpokládala „postupnou realizaci dalších investic, které zahrnují tyto oblasti podniku: střední–jemná válcovna, kovárna, tažírna, odlévárna ingotů“, zatímco válcovna ocelových pásů za studena měla být uzavřena.

(18)

K provedení výše uvedené strategie společnost plánovala program investic ve výši [mezi 150 a 220] (11) milionů PLN, jež byly v IOP 2003 znázorněny takto:

Tabulka 1

Plánované investice v oblasti výroby oceli (= tabulka 21 v IOP 2003)

(19)

Jak je uvedeno v bodě 4.4 IOP 2003, investice se soustředily na modernizaci válcoven za tepla (viz tabulka č. 22 v IOP 2003). To zahrnovalo modernizaci střední válcovny a výměnu ohřívacích pecí předvalkové tratě na bloky a hrubé válcovny. Termín realizace investic je uveden v tabulce č. 23 v IOP 2003, podle níž měly být všechny investice zahájeny v roce 2002.

(20)

Podle IOP 2003 (bod 4.11) společnost hodlala snížit počet pracovníků z 1 249 na 850. IOP 2005 předpokládá snížení počtu pracovníků na 700 osob. V IOP 2003 byla na restrukturalizaci zaměstnanosti vyhrazena částka ve výši 4,03 milionu PLN, z toho měla částka ve výši 1,5 milionu PLN pocházet ze zvláštní státní podpory, 1,17 milionu PLN z programu PHARE a 1,34 milionu PLN od společnosti (12).

(21)

IOP 2003 mimoto předpokládal finanční a majetkovou restrukturalizaci, která podle plánu (bod 3.2) zahrnovala „splacení krátkodobých úvěrů a prodej zbytečných nevýrobních aktiv“.

(22)

IOP 2003 předpokládal v souladu s bodem 4.7 restrukturalizaci dluhu ve výši 513,369 milionu PLN (podle rozvahy tato částka zahrnovala úhrn dlouhodobých a krátkodobých závazků). Měla být financována z budoucích zisků a restrukturalizace majetku. Z restrukturalizace majetku se v roce 2004 a 2005 očekávaly příjmy ve výši 363 milionů PLN, z toho měla být částka ve výši 60 milionů PLN vyhrazena na úhradu nových závazků.

(23)

Komise si je vědoma toho, že IOP 2003 předpokládal zejména níže uvedená opatření v rámci finanční restrukturalizace. Za prvé, byly odepsány veřejné závazky, což představovalo státní podporu ve výši 21,5 milionu PLN (viz bod 4.12.2). Za druhé, od roku 2000 společnost HLW prováděla majetkovou restrukturalizaci zahrnující prodej nevýrobních aktiv, jež měla zajistit prostředky na financování investičního programu.

(24)

Majetkovou restrukturalizaci je nutno posuzovat s přihlédnutím ke skutečnosti, že majetek společnosti HLW již byl předmětem finanční transakce, kterou společnost HLW charakterizovala jako „transakci zahrnující prodej a zpětný leasing“. V roce 2000 společnost získala půjčku ve výši 250 milionů PLN, která byla zajištěna především zástavou na pozemcích a budovách společnosti. Týkalo se to výrobních i nevýrobních aktiv. Tato půjčka měla být splácena ve dvou splátkách ročně do roku 2010. Transakce byla nezbytná, jelikož společnost HLW potřebovala finanční prostředky, nemohla však svá nevýrobní aktiva prodat ihned. K tomuto prodeji mělo dojít v následujících letech a prodej měl zajistit příliv peněžních prostředků spolu se snížením finanční zátěže.

(25)

Podle IOP 2003 se majetková restrukturalizace měla týkat nevýrobních aktiv (bod 4.7 a 4.8). Do konce roku 2001 byla prodána první část zahrnující 53 ze 100 ha. Prodej zbývajících nevýrobních aktiv se však opozdil v důsledku potíží s AKR (Agencja Kapitałowo Rozliczeniowa S.A. – společnost, jejímiž podílníky jsou Agentura pro rozvoj průmyslu a stát), jež se týkaly úpravy právního stavu částí parcel, které nesouvisely s výrobní činností.

(26)

Vzhledem k nedostupnosti finančních prostředků z prodeje pozemků se předpokládalo získání státem zaručené překlenovací půjčky ve výši 300 milionů PLN. Tato půjčka měla být využita na investice a uhrazení krátkodobých závazků (celkem 219 milionů PLN). Mimoto měla být částka ve výši 53 milionů PLN vyhrazena na realizaci investic, jež se podle původní verze plánu měly uskutečnit po roce 2006 (těchto 219 milionů + 53 milionů a 10 % nákladů financování, tj. 27 milionů, činí celkem 299 milionů). Částka ve výši 219 milionů by proto měla zahrnovat nejméně […] milionu PLN (tj. […] milionu PLN – 53 milionů PLN) z celkových prostředků ve výši [mezi 150 a 220] milionů PLN plánovaných na investice. Zbývající částka […] milionu PLN (219 milionů PLN – […] milionu PLN) tvoří náklady krátkodobé finanční restrukturalizace.

(27)

IOP 2003 (bod 4.9) mimoto zahrnoval rovněž zvláštní program investic v oblasti ochrany životního prostředí, který předpokládal zavedení systému řízení péče o životní prostředí podle normy ISO 14001 (v hodnotě 0,5 milionu PLN), různé investice v rámci revitalizace území s náklady ve výši 50 milionů PLN a modernizaci energetického provozu (na kterou nebyly přiděleny žádné prostředky). Tyto investice měly být zahájeny v roce 2002.

(28)

Šetření prokázalo, že některá (nikoli však všechna) opatření uvedená v IOP 2003 byla provedena podle harmonogramu. Konkrétně výstavba závodu na zpracování odpadu byla odložena na roky 2007–2008 a v létě 2007 se teprve začala realizovat. Dodatečně se od výstavby závodu na zpracování odpadu upustilo, jelikož se zpracováním odpadu zabývá subdodavatel (13), což představuje hospodárnější řešení.

(29)

Šetření potvrdilo rovněž tvrzení Polska, že náklady restrukturalizace v oblasti vlivu na životní prostředí neměly být zaplaceny v průběhu realizace programu restrukturalizace, nýbrž měly být uhrazeny z vlastních prostředků, například výnosů z restrukturalizace aktiv.

(30)

V bodě 4.12 IOP 2003 jsou uvedeny potřebné finanční prostředky ve výši 300 milionů PLN (viz rovněž přehled finančních hotovostních toků, bod 5.1). Jelikož nikde není uveden opak, je možno předpokládat, že to bylo veškeré požadované financování.

(31)

Bod 4.12 stanoví požadované financování na restrukturalizační cíle ve výši 113,6 milionu PLN v roce 2002 a 105,3 milionu PLN v roce 2003, jakož i finanční náklady ve výši 21,9 milionu PLN spojené se získáním výše uvedených finančních prostředků v rámci úvěrů. Mimoto se předpokládala další částka ve výši 53 milionů PLN na uhrazení nákladů. Není však uvedeno, k čemu přesně mělo být financování nutné.

(32)

Po roce 2003 se nepředpokládala nutnost dalšího financování. V IOP 2005 společnost AHW (při popisu IOP 2003) uvádí, že „[…] program restrukturalizace předpokládal provedení řady opatření strategické a operativní povahy, v jejichž důsledku se očekávalo podstatné zlepšení životaschopnosti vykonávané činnosti, tudíž i finanční likvidity. Přijatý program restrukturalizace předpokládal postupné zlepšení ukazatelů finanční likvidity počínaje rokem 2003“.

(33)

Restrukturalizace popsaná v IOP, pro niž se požadovala mimořádná podpora, zahrnuje investice (ve výši [mezi 150 a 220] milionů PLN, z toho 53 milionů PLN na urychlené investice), restrukturalizaci zaměstnanosti (4,03 milionu PLN), odepsání některých veřejných závazků (21,5 milionu PLN), určitou finanční restrukturalizaci (81,5 milionu PLN) a náklady na financování půjčky (27,1 milionu PLN) v celkové výši 324,63 milionu PLN.

(34)

Restrukturalizace měla být financována především ze státem zaručené půjčky, která měla pokrýt potřebu peněžních prostředků v důsledku opoždění majetkové restrukturalizace. Aby společnost mohla provést v letech 2002/2003 a případně rovněž v roce 2004 finanční restrukturalizaci a investice, obdržela překlenovací půjčku, která byla zaručena státem. Restrukturalizace byla proto zjevně spojena s časovým harmonogramem.

(35)

V IOP 2003 však nebylo uvedeno, že je majetková restrukturalizace spojena s náklady restrukturalizace. Jednalo se spíše o běžný záměr, nezávislý na programu restrukturalizace se státní podporou, pro nějž nebylo výslovně zapotřebí dodatečných finančních prostředků poskytnutých státem. Rovněž některá opatření nesouvisející bezprostředně s obnovením životaschopnosti, například opatření v oblasti ochrany životního prostředí, byla financována z majetkové restrukturalizace, proto – jak zdůrazňuje Polsko – překračovala restrukturalizaci.

(36)

Jediným důvodem, proč byla majetková restrukturalizace zmíněna, je to, že měla zajistit finanční prostředky prostřednictvím prodeje nevýrobních aktiv. Nebylo však zmíněno vyúčtování transakce zahrnující prodej a zpětný leasing.

(37)

S podporou ve výši 322 milionů PLN (vypočtenou jako čistý grantový ekvivalent), která byla původně schválena v rámci VPR, získala společnost AHW podporu uvedenou v připojené tabulce, kterou poskytlo Polsko:

Tabulka 2

Státní podpora, která byla schválena a poskytnuta v roce 2002 a 2003 (14)

(38)

Podpora byla poskytnuta na tři různé cíle:

(39)

Společnost HLW získala půjčku se státní zárukou od banky Pekao S.A. na základě smlouvy uzavřené mezi společností HLW a bankou dne 10. prosince 2003. Podle smlouvy o půjčce měla být půjčka splacena do pěti let od podpisu smlouvy, tj. do 10. prosince 2008.

(40)

Společnost AHW požádala o záruku v srpnu 2003. Záruka byla poskytnuta rozhodnutím Rady ministrů ze dne 31. prosince 2003 a týkala se nominální hodnoty rovnající se 46,3 milionu EUR s připočtením úroků a jiných souvisejících nákladů do výše 58,3 milionu EUR. V rozhodnutí Rady ministrů bylo uvedeno, že společnost HLW potřebuje podporu na financování investic týkajících se válcovny za tepla a nákladů spojených s koupí majetku v rámci smlouvy o prodeji a zpětném leasingu, a doporučovalo se využít podporu k tomuto účelu. Konkrétně:

(41)

Společnost potvrdila, že celkem zaplatila úroky ve výši 1 132 788,35 EUR, které byly placeny v tranších. Bylo uvedeno, že první tranše zaplacená dne 30. prosince 2004 měla být připsána k příslušným využitým částem půjčky, zatímco od tohoto okamžiku je možno částky úroků přidělit k souvisejícím částkám. Polské orgány sdělily, že to vedlo k níže uvedenému rozdělení plateb úroků:

Tabulka 3

Zaplacené úroky

(42)

Společnost AHW uhradila rovněž níže uvedené výdaje spojené se zaručenou půjčkou:

(43)

Podle žádosti o půjčku společnosti HLW z roku 2003 došlo z iniciativy společnosti HLW ke snížení výše půjčky (v porovnání s částkou schválenou podle IOP 2003), jelikož půjčka již byla sjednána. Společnost HLW si však vyhradila právo na zachování možnosti požádat o zbytek podpory v rámci limitu 75 milionů PLN, nikdy však tohoto práva nevyužila.

(44)

Není pochyb o tom, že IOP 2003 byl proveden pouze částečně. V letech 2002–2004 společnost HLW vynaložila na restrukturalizaci pouze částku ve výši 58,7 milionu PLN. Bylo vynaloženo sotva [přibližně 25 % celkové částky na investice uvedené v tabulce č. 1] milionu PLN z částky […] milionů PLN na investice spojené s modernizací válcovny za tepla, jež se plánovala v letech 2002–2004. Investice se týkaly pouze modernizace střední válcovny, přičemž se neuskutečnily žádné investice do ohřívacích pecí předvalkové tratě na bloky a hrubé válcovny. Místo toho bylo z částky […] milionu PLN investováno přibližně 0,5 milionu do ocelárny a na ostatní investice bylo vydáno celkem […] milionu PLN (viz roky 2002, 2003 a 2004 v tabulce č. 4).

(45)

Komise neobdržela žádné informace o tom, zda byla provedena finanční restrukturalizace. Z IOP 2005 však vyplývá, že dluh společnosti HLW ke dni 30. června 2005 byl přibližně stejný jako koncem roku 2001 (viz bod 18 v IOP 2005). Společnosti HLW se mimoto již v roce 2004 podařilo dosáhnout kladného výsledku z provozní činnosti. Komise proto předpokládá, že společnost provedla plánovanou krátkodobou finanční restrukturalizaci.

(46)

Zprávy nezávislého poradce odpovědného za sledování potvrzují, že společnost HLW nebyla zisková v roce 2004, ani koncem roku 2005. Společnost AHW však byla zisková na konci období restrukturalizace (konec roku 2006).

(47)

Není pochyb o tom, že životaschopnost na konci roku 2006 je výsledkem různých činitelů, které kromě částečné modernizace válcovny souvisejí především s výbornou situací v ocelářském průmyslu, jež měla kladný vliv na obrat společnosti. V době převzetí společnosti HLW společností Arcelor, tj. silným investorem, zmizely veškeré potíže společnosti HLW s likviditou. Společnost však nebyla schopna odůvodnit své obecné tvrzení, že skutečné využití záruky na refinancování bylo důvodem toho, že společnost dosáhla životaschopnosti.

(48)

V roce 2005 vyvolal vstup nového vlastníka zásadní změnu investiční strategie. Místo modernizace stávajících válcoven za tepla společnost AHW plánuje nyní výstavbu nové válcovny umožňující výrobu dlouhých výrobků používaných ve stavebnictví. Ve válcovně budou jako suroviny používány čtvercové předvalky 160 mm a budou se vyrábět výztužné tyče z uhlíkové oceli, tyče kruhového průřezu a ploché tyče, lehké, čtvercové a příčné profily. Polsko objasnilo, že tato úprava je spojena s rozvojem stavebního trhu, jehož značný růst v okolí Varšavy je předpokládán po dobu mnoha let, což spolu se sídlem ve Varšavě může společnosti AHW zajistit převahu prvního subjektu na trhu.

(49)

Nová válcovna začne plně fungovat v polovině roku 2008 a nahradí stávající válcovny za tepla, do jejichž modernizace již bylo investováno [přibližně 25 % celkové částky na investice uvedené v tabulce č. 1] milionu PLN. Celkové náklady investičního programu jsou uvedeny v tabulce:

Tabulka 4

Náklady nového investičního programu v IOP 2005

(50)

Celkové investiční náklady nyní činí [přibližně 140 % celkové částky investic uvedených v tabulce č. 1] milionu PLN, z toho [přibližně 120 % celkové výše investic uvedených v tabulce č. 1] milionů PLN se plánuje na válcovnu za tepla, tudíž o […] milionů PLN více, než se na investice původně plánovalo. V těchto nákladech jsou však již zohledněny náklady na uskutečněné investice do střední válcovny ve výši […] milionu PLN. Po jejich odečtení od částky […] milionů PLN by náklady na novou válcovnu činily [méně než 200] milionů PLN.

(51)

Změny v oblasti výrobní kapacity společnosti AHW jsou uvedeny v tabulce:

Tabulka 5

Maximální roční výrobní kapacita v tis. tun

(52)

Po dosažení celé výrobní kapacity nové válcovny v roce 2008 bude stará válcovna uzavřena. V žádném okamžiku před rokem 2007 nepřekročila společná výroba společnosti maximální výrobní kapacitu ve výši […] tun. Změna investičního programu proto vede k dalšímu snížení výrobní kapacity společnosti o […] tun.

(53)

V dopise ze dne 6. prosince 2006 se Komise odvolala na neprovedení programu restrukturalizace společnosti AHW a uvedla, že má v úmyslu ověřit, zda to představuje případné zneužití restrukturalizační podpory. Komise poukázala zejména na to, že značná částka podpory nebyla využita náležitě.

(54)

Komise měla mimoto pochybnosti, zda může schválit aktualizovaný obchodní plán podle bodu 10 protokolu č. 8 s přihlédnutím k tomu, že se týká nových investic, které mohou být prospěšné, nikoli však nutné pro restrukturalizaci společnosti.

(55)

Polské orgány uvedly, že společnost AHW využila státní záruku v souladu s podmínkami, za nichž byla udělena, a objasnily, že:

(56)

Polské orgány mimoto tvrdí, že transakce zahrnující prodej a zpětný leasing vedla rovněž k životaschopnosti společnosti, toto však neodůvodnily.

(57)

Polské orgány uvádějí, že zásadní význam měl okamžik poskytnutí podpory. Tvrdí, že „potřeba státní podpory existovala pouze v letech 2003/2004“, kdy byla zaznamenána potřeba finančních prostředků (17).

(58)

Polské orgány zopakovaly, že společnost AHW podporu vrátila. Státní záruka měla být pouze doplňkem jiných zajištění půjčky. Bance bylo poskytnuto zajištění v podobě zástavy na pozemcích a všech stálých aktivech a rovněž sedmi vlastních směnek. Polsko mimoto poskytlo podrobné informace o různých jiných finančních nástrojích, které společnost HLW v té době využila, a na základě toho tvrdí, že společnost HLW byla schopna získat finanční prostředky na trhu i bez záruky.

(59)

Polské orgány připomínají, že by společnost Arcelor podnik nekoupila, pokud by neměla jistotu, že společnost HLW byla „způsobilá pro státní podporu, kterou obdržela“.

(60)

Polské orgány zdůrazňují, že změna plánu vede k širšímu investičnímu programu, než se původně plánovalo, a že veškeré investice byly neodvolatelně zahájeny do konce roku 2006 (tj. před koncem období restrukturalizace). Proto podle názoru polských orgánů nelze usuzovat, že podpora byla zneužita, a je nutno mít za to, že navrhovaná změna programu je v souladu s pravidly Společenství.

(61)

Polské orgány sdělily, že o investici předpokládané v IOP 2005, tj. nahrazení střední válcovny, se hovořilo již v roce 1997. Hotovostní toky společnosti v období 1997–2003 však na financování této investice nepostačovaly. Teprve v okamžiku, kdy podnik převzala společnost Arcelor, byly k dispozici dostatečné prostředky na její financování (18). Polsko mimoto tvrdí, že výrobní sortiment byl v IOP 2003 vymezen pouze velmi obecně a nebyl optimální s ohledem na změněnou strukturu poptávky na polském trhu, která vyžadovala přizpůsobení výrobního sortimentu.

(62)

Polské orgány tvrdí, že změny IOP 2005 nemají nepříznivý dopad na protokol č. 8. Nový program je nezbytný k dosažení „trvalé životaschopnosti“. Stávající životaschopnost na konci doby restrukturalizace vyplývala pouze z příznivé situace na trhu a rovněž struktury cen/příjmů/nákladů. V tomto smyslu se uvádí, že by technologie předvalků společnosti nezaručovala konkurenceschopnost z dlouhodobého hlediska a vyžadovala by nahrazení moderním procesem kontinuálního lití.

(63)

Polské orgány naznačují, že i kdyby měla být obdržená podpora považována za dodatečnou provozní podporu, je nutno mít za to, že byla kompenzována vyrovnávacími opatřeními, tj. dalším snížením výrobní kapacity ze strany společnosti v rámci změny strategie. Polské orgány rovněž potvrzují, že společnost HLW neuskutečnila všechny investice, což vyplývalo z opoždění majetkové restrukturalizace.

(64)

Polsko předložilo Komisi rovněž informace o připsaných úrocích v souvislosti s půjčkou, jež jsou uvedeny v bodě 41, a jiných nákladech, které vznikly v souvislosti s půjčkou a zárukou a které byly uvedeny v bodě 42.

(65)

Příjemce podpory předložil připomínky týkající se zahájení řízení a posléze byl informován o výměně informací mezi Komisí a polskými orgány.

(66)

Společnost AHW uvedla, že velká část podpory byla využita na odkoupení některých aktiv koupených na leasing s cílem snížit finanční náklady. Jelikož se investice týkaly majetku koupeného na leasing, lze jeho odkup považovat za prvek restrukturalizace.

(67)

Příjemce podpory rovněž tvrdí, že záruka byla poskytnuta před přistoupením Polska k Evropské unii (usnesením Rady ministrů, které bylo přijato v prosinci 2003), a proto určení podpory záviselo na polské vládě. Společnost mimoto uvádí, že podporu využila přesně podle rozhodnutí o jejím poskytnutí.

(68)

Společnost AHW zopakovala, že účelem nového plánu je dosažení cílů původního plánu a že změna strategie je nezbytná k zajištění dlouhodobé životaschopnosti společnosti.

(69)

V bodě 1 protokolu č. 8 se stanoví, že „odchylně od článků 87 a 88 Smlouvy o ES se státní podpora poskytnutá Polskem pro účely restrukturalizace vymezeným částem polského ocelářského průmyslu považuje za slučitelnou se společným trhem“, pokud jsou mimo jiné splněny podmínky stanovené v uvedeném protokolu.

(70)

Doba odkladu pro poskytování restrukturalizační podpory pro polský hutnický průmysl v rámci Evropské dohody byla Radou prodloužena do doby přistoupení Polska k EU. Toto ustanovení bylo obsaženo v protokolu č. 8 Smlouvy o přistoupení Polska k EU. V zájmu dosažení tohoto cíle byly stanoveny časové rámce před přistoupením i poté. Přesněji, v období 1997–2003 bylo povoleno poskytnutí omezené výše podpory na restrukturalizační cíle a v období 1997–2006 byla další státní podpora určená na restrukturalizaci polského hutnictví zakázána. V tomto ohledu se jednoznačně liší od ostatních ustanovení Smlouvy o přistoupení, např. prozatímního mechanismu stanoveného v příloze IV („postup týkající se existující podpory“), který se týká pouze státních podpor poskytnutých před přistoupením, pokud jsou tyto podpory „nadále použitelné“ po dni přistoupení. Protokol č. 8 lze proto považovat za lex specialis, který v záležitostech, jichž se týká, nahrazuje ostatní ustanovení Aktu o přistoupení (19).

(71)

Ačkoliv se články 87 a 88 Smlouvy o ES obvykle nevztahují na podporu poskytnutou před přistoupením, která po přistoupení není nadále použitelná, ustanovení protokolu č. 8 rozšiřují kontrolu nad státní podporou v rámci Smlouvy o ES na veškeré podpory poskytnuté na restrukturalizaci polského hutnictví v letech 1997–2006.

(72)

V souladu s čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES je možné přijmout rozhodnutí po přistoupení Polska k EU, protože v případě, že neexistují podrobné předpisy v protokolu č. 8, je nutno použít obvyklá pravidla a zásady. Z toho důvodu je použito rovněž nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (dále jen „procesní nařízení“) (20).

(73)

Bod 18 písm. a) protokolu č. 8 Komisi opravňuje „přijmout vhodná opatření a požádat dotyčné společnosti, aby vrátily veškerou podporu poskytnutou v rozporu s podmínkami stanovenými v tomto protokolu […], pokud kontrola ukáže, že nebyly splněny podmínky v přechodných ustanoveních obsažených v tomto protokolu“.

(74)

Po formálním vyšetřovacím řízení Komise uvedla, že se Polsku nepodařilo rozptýlit její pochybnosti týkající se zneužití restrukturalizační podpory. Podle názoru Komise společnost neprovedla náležitě svůj program restrukturalizace, jak bylo výslovně stanoveno v bodě 9 písm. a) a h) protokolu č. 8. Komise podotýká, že z poskytnutých finančních prostředků (přibližně 34 milionů EUR) byla pouze malá část využita podle IOP 2003 na financování investic, zatímco zbývající část, tj. 31,2 milionu EUR, byla použita na cíle, jež nebyly v programu uvedeny.

(75)

Komise proto za prvé určila, jaký druh opatření se plánoval v původním IOP, a posléze, zda opatření, která společnost provedla, jsou případně v rozporu s pravidly společného trhu, a rovněž jaký je dopad zneužité podpory s přihlédnutím k celkovému programu, načež posoudila výši podpory. To, zda nový program může tento závěr změnit, je projednáno v dalším oddíle (3).

(76)

Komise za prvé objasnila rozsah IOP 2003 a rovněž to, zda IOP 2003 zahrnoval splacení smlouvy o prodeji a zpětném leasingu ve vztahu k výrobním aktivům, na něž byla podpora určená na restrukturalizaci využita především.

(77)

Jak je uvedeno v bodě (34), hlavním úkolem programu restrukturalizace bylo zaručení včasného provedení stanovených opatření, která byla nutná k zajištění životaschopnosti společnosti HLW. Tato opatření byla spojena zejména s investicemi a finanční restrukturalizací. Prioritou programu bylo umožnit restrukturalizaci společnosti v letech 2002 a 2003.

(78)

Za prvé, v plánu IOP 2003 se předpokládalo, že společnost HLW bude investovat částku ve výši [mezi 150 a 220] milionů PLN. Zdá se však, že příjemce podpory i polské orgány usuzují, že pořízení výrobních aktiv lze považovat za prvek investičního programu. Polsko tvrdí, že investice byly popsány jako velmi obecné opatření, bez jejich upřesnění. Příjemce podpory mimoto uvádí, že jejich pořízení bylo pro proces restrukturalizace nutné, „jelikož by podnik nemohl v době restrukturalizace bez tohoto zařízení fungovat“.

(79)

Komise tato tvrzení nemůže přijmout. Je zřejmé, že IOP 2003 stanovil v bodě 4.4. investice s ohledem na náklady (tabulka č. 21 v IOP 2003, uvedena jako tabulka č. 1 v bodě 18), obsah (tabulka č. 22 v IOP 2003) a dobu (tabulka č. 23 v IOP 2003). Splacení smlouvy o prodeji a leasingu výrobních aktiv se nepředpokládalo. Tento pokus ve skutečnosti spíše svědčí o tom, že polské orgány i příjemce podpory nevidí žádný přesvědčivý důvod pro splacení smlouvy o prodeji a leasingu. V opačném případě by program toto opatření obsahoval.

(80)

Za druhé, IOP 2003 předpokládá omezenou finanční restrukturalizaci. V později předložených informacích polské orgány tvrdí, že ve finanční restrukturalizaci je nutno zohlednit částku odkupu výrobních aktiv (21). Uvádějí, že finanční restrukturalizace zahrnovala rovněž stávající ztráty ve výši 150 milionů PLN a odklad závazků ve výši 513 milionů PLN, což společně tvoří náklady restrukturalizace ve výši přibližně 858 milionů PLN.

(81)

Komise však nemůže souhlasit s tím, že náklady restrukturalizace tvoří stávající ztráty ve výši 150 milionů PLN a změna harmonogramu splácení závazků ve výši 513 milionů PLN. Jak se uvádí v bodě 22, Komise nepopírá, že se v IOP 2003 v bodě 4.7 uvádí, že „společnost hodlá restrukturalizovat závazky ve výši 513 milionů PLN“. Není však uvedeno, že se jedná o nezbytný prvek restrukturalizačních úkolů. Ve skutečnosti je jako restrukturalizační úkol v bodě 3.2 stanoveno pouze „splacení krátkodobých úvěrů a prodej zbytečných nevýrobních aktiv“.

(82)

Mimoto se za náklady restrukturalizace obvykle nepovažují všechny druhy ztrát, jak tvrdí Polsko. Závazky v rozvaze nemusí nutně odpovídat nákladům restrukturalizace, jelikož závazky jsou součástí běžné hospodářské činnosti. Je pravdou, že přílišné závazky mohou způsobovat potíže, v takovém případě však musí restrukturalizace zahrnovat opatření, jež se týkají konkrétně závazků, například zajištění kapitálového vkladu, úvěry nebo smlouvy o odložení splátek. Plán žádná taková opatření za účelem finanční restrukturalizace nepředpokládá (bod 4.7 odst. 5).

(83)

V IOP 2003 se v bodě 4.7 uvádí, že na financování restrukturalizace jsou nutné pouze příjmy ve výši 363 milionů PLN, které jsou nižší než celkové stávající závazky ve výši 513 milionů PLN. Mimoto se zdá, že se částka ve výši 60 milionů PLN uvedená v bodě 4.7 týká budoucího provozního kapitálu. Na restrukturalizaci se proto plánovala částka nejvýše 300 milionů PLN (viz bod (30)).

(84)

Využití částky ve výši 300 milionů PLN je objasněno v bodě 4.12.1 IOP 2003, který se týká nákladů a zdrojů programu a v němž se uvádí, že na období 2002–2003 jsou zapotřebí finanční prostředky ve výši 219 milionů PLN. Vzhledem k tomu, že tato částka měla zahrnovat rovněž investice (jak se uvádí v bodě (26)), činily zbývající prostředky na finanční restrukturalizaci pouze […] milionu PLN.

(85)

Mimoto by částka ve výši 81,5 milionu PLN nepostačovala na uhrazení splátky smlouvy o prodeji a zpětnému leasingu. V bodě 3.2. IOP 2003 se výslovně uvádí, že se finanční restrukturalizace bude týkat pouze krátkodobých závazků. Finanční restrukturalizace obsažená v plánu byla proto omezena na částku 81,5 milionu PLN, nezahrnovala však splacení smlouvy o prodeji a leasingu, která jednoznačně představovala dlouhodobý závazek, jelikož měla být splacena do roku 2010. Splacení smlouvy o prodeji a zpětném leasingu proto nelze považovat za prvek finanční restrukturalizace, na niž měla být podpora poskytnuta.

(86)

Zdá se, že polské orgány souhlasí s tím, že transakce zahrnující prodej a zpětný leasing nebyla součástí restrukturalizace majetku, jelikož toto tvrzení nepředkládají. Nepřímo se však odvolávají na restrukturalizaci majetku, když citují část týkající se restrukturalizace majetku: „výše uvedený prodej společnosti Huta L.W. umožní splatit část jejích úvěrů a zachovat finanční likviditu“ (bod 64 dopisu ze dne 4. června).

(87)

Polské orgány však nezaznamenaly, že nikde není uvedeno, že se změna harmonogramu splacení má týkat veškerých závazků z prodeje a zpětného leasingu, zatímco plán v mnoha bodech uvádí, že se to týká pouze nevýrobních aktiv. Toto tvrzení je zopakováno dvakrát ve stejném oddíle, z něhož pochází výše uvedený citát použitý polskými orgány. Ve skutečnosti se výslovně uvádí, že závazky v rámci smlouvy o prodeji a zpětném leasingu budou předmětem majetkové restrukturalizace, tj. restrukturalizace, která zahrnuje nevýrobní aktiva (viz bod 4.12.1 IOP 2003). To se týká rovněž tzv. „projektu 100 ha“ a „projektu 88 ha“. Účelem majetkové restrukturalizace bylo uvolnění peněžních prostředků na realizaci investic a současně snížení finančních nákladů na závazky. Nezmiňuje se však, že je nutno splatit před datem splatnosti celou smlouvu o prodeji a zpětném leasingu s cílem omezit finanční zátěž. Účelem majetkové restrukturalizace je „snížení“ finančních nákladů, nikoliv jejich vyloučení.

(88)

S ohledem na finanční omezení společnosti HLW Komise nevidí žádný důvod úsilí společnosti HLW o koupi vlastních výrobních aktiv, jestliže platba byla splatná teprve později. Každopádně se neuvádí, že by leasingová smlouva byla na překážku restrukturalizaci. Konkrétně bod 4.12 IOP 2003 toto nepotvrzuje, jelikož se v něm uvádí pouze to, že díky prodeji určitého majetku, který byl dříve označen za nevýrobní, bude společnost HLW schopna snížit náklady na leasingovou smlouvu. To je logické pouze s přihlédnutím k tomu, že majetek měl být prodán, aby bylo možno (částečně) splatit úvěr, a tak společnost HLW osvobodit od placení úroků z úvěru. Nezmiňuje se však odkup výrobních aktiv, který by nezajišťoval získání peněžních prostředků, jelikož tento majetek by si společnost ponechala.

(89)

IOP 2003 proto odkoupení výrobních aktiv nepředpokládal. Společnost HLW použila podporu k účelu, který nebyl obsažen v programu restrukturalizace, jenž byl základem pro schválení podpory, podpora proto nebyla využita v souladu s VPR a rozhodnutím o povolení podpor, tj. protokolem č. 8. Podle čl. 1 písm. g) procesního nařízení toto lze považovat za zneužití podpory, jelikož zneužití je vymezeno jako použití podpory v rozporu s rozhodnutím o povolení státní podpory (22).

(90)

Po zjištění, že získaná podpora nebyla použita podle programu, je nutno prokázat, že tato zneužitá podpora je neslučitelná se společným trhem.

(91)

To vyplývá již z formálního hlediska, vezmeme-li v úvahu, že společnost nevyužila podporu podle plánu, zatímco podle protokolu č. 8 musí podporu využít náležitě, a za druhé, podle bodu 18 protokolu č. 8 není žádná jiná státní podpora poskytnutá v rozporu s IOP, VPR a protokolem č. 8 slučitelná se společným trhem.

(92)

Komise se mimoto domnívá, že by nemohla považovat skutečné využití podpory za slučitelné se společným trhem, i když společnost AHW dosáhla životaschopnosti. V této souvislosti chce Komise objasnit, že i když má příjemce podpory pochybnosti, zda je jeho stávající životaschopnost dostatečná, je nutno uvést, že příjemce podpory chápe životaschopnost jinak, než jak je definována v příloze č. 3 protokolu č. 8. Tato definice byla dohodnuta v rámci protokolu č. 8, byla monitorována oběma stranami dohody a nemůže být zpětně příjemcem podpory změněna.

(93)

Komise však opakuje, že za prvé, slučitelnost nevyplývá jednoduše z toho, že společnost HLW dosáhla v roce 2006 životaschopnosti. Samotné dosažení životaschopnosti nepostačuje, aby bylo možno restrukturalizaci považovat za slučitelnou se společným trhem. Mimoto je nutno zajistit, aby obnovení životaschopnosti bylo dosaženo při minimální výši státní podpory, která je nezbytná za účelem restrukturalizace, a aby byla uplatněna vyrovnávací opatření. Komise připomíná, že tyto podmínky jsou uvedeny v čl. 8 odst. 4 Evropské dohody, na niž se odkazuje v bodě 1 protokolu č. 8. Koncepce omezení výše státní podpory na nezbytné minimum ukazuje, že podpora nesmí být využita k financování investic nebo opatření, jež pro restrukturalizaci nemají zásadní význam (23).

(94)

Komise za druhé připomíná, že plán, tj. restrukturalizační úkoly a prostředky na jejich financování, musí zajistit dosažení životaschopnosti z hlediska ex ante. IOP 2003 kladl zvláštní důraz na realizaci a urychlení investic s využitím státní podpory. Za prvé bylo prokázáno, že investice měly být přesunuty na rok 2003 díky překlenovacímu úvěru. Mimoto bylo potvrzeno, že majetková restrukturalizace měla být provedena v letech 2004–2005, tudíž jednoznačně příliš pozdě s ohledem na realizaci investičního programu. Úvěr byl zajištěn k pokrytí potřeby finančních prostředků. V úvodu programu je zopakováno, že „realizace programu restrukturalizace podle schváleného harmonogramu a pokračování činnosti podniku vyžaduje získání dalších nezbytných překlenovacích úvěrů“. Překlenovací úvěr byl tedy považován za nezbytný, aby bylo možno uskutečnit investice podle stanoveného harmonogramu.

(95)

Skutečnost, že se společnost HLW rozhodla splatit smlouvu o prodeji a zpětném leasingu výrobních aktiv a neprovedla investice ve stanovené lhůtě, prokazuje, že společnost HLW svým jednáním – z hlediska ex ante – ohrozila možnost dosažení životaschopnosti. Polské orgány neuvedly žádný důvod, proč by se v srpnu 2003, kdy společnost HLW požádala o záruku, měla situace změnit vzhledem k tomu, že od poslední aktualizace plánu v březnu 2003 uplynulo pouze pět měsíců. Toto využití podpory nepředstavovalo realizaci programu, nýbrž vzhledem ke spojení investic s časovým harmonogramem představovalo překážku náležitého provedení plánu. Z hlediska ex ante proto společnost zjevně životaschopnost ohrozila, bez ohledu na to, že jí později dosáhla.

(96)

Je pravda, že finanční prostředky nejsou vymezeny a zneužití státní podpory může naznačovat, že program restrukturalizace mohl být financován z jiných prostředků, jež měly být původně použity k jiným účelům, na něž byla použita podpora. Toto tvrzení však nelze uznat v případě programu restrukturalizace, v jehož rámci musí být finanční prostředky společnosti použity na nové zaměření podniku, a s ohledem na potíže společnosti by neměly být žádné volné prostředky k dispozici pro záměry, které překračují plán. Použití prostředků ze státem zaručené půjčky na splacení úvěru na výrobní aktiva je důvodem omezení restrukturalizačních opatření v jiné oblasti, zejména co se týká včasného provedení výše uvedených investic.

(97)

Komise mimoto nevidí žádnou spojitost v tvrzení polských orgánů a příjemce podpory, že se v roce 2003 společnost nacházela v tak obtížné finanční situaci, že nebyla schopna uskutečnit žádné investice. Důvodem je, že Komise nechápe, proč by se společnost v takové situaci měla rozhodnout pro splacení dlouhodobých závazků místo pro přijetí jiných opatření, jež byla stanovena jako nezbytná k dosažení životaschopnosti.

(98)

Mimoto není důležité, že společnost v současnosti navrhuje, že realizuje investice, které se neuskutečnily v roce 2004, jelikož provedení bylo spojeno se stanoveným harmonogramem, což bylo považováno za jediný způsob dosažení životaschopnosti do konce roku 2006. Toto porušení je konečné a nelze se mu vyhnout změnou IOP. Tak tomu je i přesto, že IOP 2005 předpokládá dodatečné investice, jelikož tyto nemohou zneužití finančních prostředků odčinit.

(99)

Za třetí, i kdyby společnost HLW mohla v srpnu 2003 předpokládat, že investice již nejsou k dosažení životaschopnosti nutné, znamenalo by to, že společnost HLW vykázala v IOP 2003 příliš vysoké náklady restrukturalizace a získaná podpora nebyla pro restrukturalizaci nezbytná. Komise však uvádí, že je málo pravděpodobné, že by společnost sotva pět měsíců po schválení IOP 2003 (v březnu 2003) změnila své záměry, když v srpnu 2003 požádala o záruku s tím, že hlavní část měla být určena na splacení úvěru na výrobní aktiva. K doložení tohoto tvrzení by o tom společnost musela každopádně Komisi včas informovat, což neučinila.

(100)

Nicméně i kdyby investice nebyly nutné, nepovažovalo by se přesměrování prostředků na splacení smlouvy o prodeji a zpětném leasingu výrobních aktiv za náklady restrukturalizace. Financování splacení smlouvy o prodeji a zpětném leasingu výrobních aktiv bylo dohodnuto a mohlo být zaplaceno po skončení období restrukturalizace. Může být pravda, že z toho vyplývala finanční zátěž, ta však byla výslovně zohledněna ve finančních prognózách obsažených v IOP 2003. Jelikož aktiva nebylo možno prodat, bylo by jediným výsledkem splacení smlouvy osvobození od finanční zátěže, což by společnosti HLW zajistilo dodatečnou likviditu. Společnost HLW proto získala dodatečné peněžní prostředky, které lze považovat za provozní podporu, jež mohla vést k přebytečné činnosti narušující trh. Komise si nedokáže představit, jak by tato opatření mohla být schválena, pokud by byla Komisi oznámena. Jestliže investice nebyly skutečně nutné, využití podpory by nebylo považováno za slučitelné se společným trhem.

(101)

Komise nezpochybňuje tvrzení příjemce podpory, že záruka byla využita v souladu s rozhodnutím vlády a že vláda měla právo stanovit, na co je podpora určena. Komise však podotýká, že to nemá vliv na slučitelnost záruky, o níž mělo být rozhodnuto podle protokolu č. 8 a IOP 2003, jež neobsahují podporu na cíle schválené vládou při vydání rozhodnutí.

(102)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise vyvozuje závěr, že podpora nebyla využita v souladu s bodem 9 a 18 protokolu č. 8. Podpora je proto neslučitelná se společným trhem.

(103)

Závěrem je nutno posoudit dopad neslučitelnosti zneužité podpory.

(104)

Komise by za tímto účelem chtěla za prvé poukázat na to, že toto šetření neprokázalo, že některé náklady restrukturalizace byly zbytečné, nýbrž že část státních prostředků byla zneužita. Může být pravda, že určité investice mohly být zrušeny – v ideálním případě po dohodě s Komisí. To by znamenalo, že skutečné náklady restrukturalizace jsou nižší, a příslušná část podpory by musela být vrácena, což je v souladu s přístupem, který Komise použila v dřívějších případech týkajících se restrukturalizace ocelářského průmyslu (24). V tomto případě se však ukázalo nejen to, že určité náklady restrukturalizace jsou zbytečné, nýbrž (jak bylo projednáno výše) problém souvisí s tím, že celé financování části restrukturalizace (tj. 31,2 milionu EUR) pozbylo účelu, jelikož z hlediska ex ante byla téměř celá překlenovací půjčka využita v rozporu s IOP a způsobem, který ohrozil dosažení životaschopnosti, a z hlediska okamžiku provedení změny byl společnosti poskytnut přebytek peněžních prostředků, které je nutno vrátit. Toto použití prostředků v rozporu s určením není možno zpětně odčinit pozdějším provedením investic ze strany společnosti, jelikož tyto prostředky byly poskytnuty na financování investic a finanční restrukturalizaci v daném okamžiku. Tento cíl podpory nebyl aktuální již v roce 2005. Pokud by byla restrukturalizace provedena později, podpora, zejména státem zaručená překlenovací půjčka, by nebyla nutná. Zneužití podpory se proto vztahuje na veškeré prostředky zajištěné v rámci překlenovací půjčky, které byly využity k financování prodeje a zpětného leasingu výrobních aktiv.

(105)

Komise si mimoto uvědomuje, že přebytek finančních prostředků na konci restrukturalizace není neobvyklý a že společnosti nelze trestat za dosažení lepších výsledků, než se původně očekávalo. Tato situace však musí vést k lepším obchodním výsledkům, které společnosti zajistí vyšší rozpětí umožňující například dřívější splacení závazků. Neznamená to však, že společnost může přesměrovat téměř celou podporu na cíle, které nejsou uvedeny v obchodním plánu.

(106)

Za druhé je nutno připomenout, že společnost získala rovněž jinou státní podporu, například odepsání dluhů, a část zaručené půjčky byla využita na financování investic. Tato opatření byla provedena podle plánu a pomohla společnosti dosáhnout životaschopnosti.

(107)

Bez ohledu na to by bylo možno uznat, že je nutno považovat celou restrukturalizaci za nepovedenou, jelikož program byl proveden pouze částečně, zatímco z hlediska ex ante by dosažení životaschopnosti zajistilo pouze úplné provedení programu restrukturalizace. V této souvislosti však může být důležité to, že společnost dosáhla životaschopnosti (25). Tak tomu je, pokud společnost nezískala nadměrnou podporu, jež nebyla nezbytná k dosažení životaschopnosti. Jinými slovy, vyrovnání této výhody obnoví předchozí situaci, tj. vyrovná nadměrnou podporu. V tomto případě lze považovat za skutečný důvod dosažení životaschopnosti ostatní opatření provedená podle plánu. Proto je možno považovat tato opatření za slučitelná s předpisy pod podmínkou navrácení nadměrné částky podpory.

(108)

Jelikož ostatní opatření zajistila dosažení životaschopnosti s minimální nezbytnou podporou, může Komise vyvodit závěr, že zneužita byla pouze částka zaručené půjčky, která byla použita k jiným účelům, nikoli celá restrukturalizační podpora, a že ostatní opatření v rámci IOP 2003 byla provedena řádně.

(109)

Je nutno stanovit prvek podpory státem zaručené půjčky ve výši 31 245 684 EUR. Intenzita podpory ve formě záruk může v zásadě činit až 100 % (26).

(110)

Komise však má za to, že záruka jako forma podpory měla v tomto případě omezený narušující účinek vzhledem k tomu, že půjčka, na niž společnost HLW získala záruku, byla po roce společností Arcelor splacena. Komise proto usuzuje, že k vyrovnání výhody, která byla společnosti poskytnuta, je nutno vrátit pouze úrokový příspěvek, jenž byl poskytnut prostřednictvím záruky v období, kdy měla společnost půjčené prostředky k dispozici. Komise mimoto podotýká, že společnost měla určité vyhlídky na získání finančních prostředků a byla schopna poskytnout náležité zajištění, což dokládá záruční smlouva, která vyžadovala zajištění.

(111)

V souladu s obvyklou praxí Komise by úrokový příspěvek odpovídal rozdílu mezi úroky, jež by bylo nutno uhradit podle tržních podmínek, a úroky, které společnost skutečně zaplatila. Tržní úroky by v tomto případě byly vypočteny na základě referenční sazby platné v okamžiku poskytnutí prostředků (srpen 2004) s připočtením 400 základních bodů, jelikož v roce 2004 nebyla společnost HLW zisková (viz bod 46), nýbrž byla podnikem v obtížích (27). Obvyklá praxe Komise neumožňuje snížení pod 400 základních bodů (28). Není však nutné dodatečné navýšení, jelikož společnost poskytla zajištění a ocelářský průmysl si v roce 2004 vedl dobře.

(112)

Jelikož půjčka nebyla poskytnuta v PLN, nýbrž v EUR, Komise použila referenční sazbu platnou pro eurozónu, tj. 4,43 %. V této souvislosti je nutno připomenout, že skutečně získanou výhodu je nutno posoudit srovnáním podmínek, které společnost získala, s podmínkami, jež by mohla získat na volném trhu (bez státní záruky). Běžnou praxí na trhu je stanovení procentní sazby za úvěr na základě referenční sazby (obvykle příslušné referenční sazby na mezibankovním trhu) pro danou měnu úvěru, jelikož kolísání hodnoty peněz závisí na hospodářství, v němž se daná měna používá. Proto v případě úvěru v eurech musí být referenční sazbou přijatou věřitelem jednajícím podle zásad tržního hospodářství sazba používaná v případě úvěrů v eurech, třebaže je úvěr poskytnut v Polsku.

(113)

Úroky proto musí být vypočteny podle sazby ve výši 8,43 % ročně, tj. musí činit 2 807 206 EUR. Tuto částku je nutno porovnat se skutečnými výdaji, které společnost uhradila. Tyto výdaje zahrnují úroky ve výši 1 061 050 EUR a prémii za záruku (jak je uvedeno v bodě 42 písm. a) a b)), jež jsou podle praxe Komise vzaty v úvahu při výpočtu výše podpory u záruk (29).

(114)

Náklady na záruku je nutno rozvrhnout na celou částku záruky a uvést do souvislosti se zneužitou podporou a úroky pokrytými zárukou. Důvodem je to, že omezené využití části zaručené půjčky na investice bylo obchodním rozhodnutím, které nebylo známo v okamžiku zařízení zaručené půjčky a jež mělo zajistit půjčku ve výši 46 milionů EUR plus úroky na dobu pěti let. V opačném případě by byla zaručená půjčka pořízena jinak. Proto je nutno provést úměrné rozdělení s vypočtením části platby týkající se skutečné zaručené a zneužité částky. Z téhož důvodu je nutno platbu vypočítat úměrně k době, která byla skutečně využita v souvislosti se zárukou, v poměru k celkové době pěti let, jelikož teoreticky záruka podléhala po tuto dobu amortizaci. Její dřívější vypovězení představuje změnu obchodního rozhodnutí, jež nezávisí na dřívějších zjištěních.

(115)

To znamená, že Komise souhlasí s odečtením nákladů na poplatek státu a provizi za vyřízení záruky uvedených v bodě 42, avšak na základě výpočtu nejprve ve vztahu ke skutečné zaručené částce (32,3 (= 31,24 + 1,06 (jistina plus skutečně uhrazené úroky)) do celkové výše záruky (58 330 000 EUR) a posléze ve vztahu k předpokládanému využití po dobu pěti let (tj. 388 dní z možných 1 826 dnů).

(116)

Co se týká poplatku za půjčku uvedeného v bodě 42 písm. c), Komise se nedomnívá, že se jedná o náklady, na něž se vztahuje výpočet výhody, jelikož každá půjčka za tržních podmínek musí být rovněž spojena s podobnými náklady, které by případně byly ještě vyšší.

(117)

To vede k níže uvedenému výpočtu s přihlédnutím ke složeným úrokům z poskytnuté výhody vypočteným pro období od 24. srpna 2004 do okamžiku splacení podle sazby pro navrácení podpory ve výši 7,62 % ročně:

(118)

Komise vyvozuje závěr, že splacení smlouvy o prodeji a zpětném leasingu v souvislosti s výrobními aktivy nebylo v IOP 2003 plánováno a ohrozilo dosažení životaschopnosti, přinejmenším v okamžiku, kdy byla podpora nezbytná. Jelikož však společnost dosáhla životaschopnosti, nemělo zneužití podpory dopad na slučitelnost zbývající podpory. Jelikož záruka byla vypovězena a půjčka již byla splacena, vyžaduje se navrácení pouze úrokové dotace, z níž měla společnost HLW prospěch v době, kdy měla prostředky k dispozici (tj. od okamžiku poskytnutí peněžních prostředků do okamžiku splacení). Tento úrokový příspěvek činí 1 645 682 EUR.

(119)

Polsko Komisi požádalo o schválení aktualizovaného IOP podle bodu 10 protokolu č. 8.

(120)

Komise se podobnými případy v minulosti již zabývala a objasnila, že: „Schválení změny IOP Komisí musí být založeno na zjištění, že slučitelnost změny s cíli obsaženými v protokolu č. 8 nevyvolává pochybnosti. Tak tomu je v případě, nejsou-li změněny hlavní číselné údaje uvedené v protokolu, jež se týkají státní podpory, výrobních kapacit a harmonogramu, a je-li zachována přiměřenost státní podpory stanovená v protokolu bez zpochybnění cíle týkajícího se životaschopnosti“ (30).

(121)

Komise v rozhodnutí o zahájení vyšetřovacího řízení objasnila, že se předmětné změny netýkají zvýšení celkové výše státní podpory, ani zvýšení výrobní kapacity (31) v období restrukturalizace, nýbrž že změněný IOP vyplývá zejména ze zásadní změny investiční strategie společnosti, a že se zdá, že poskytnutá státní podpora je zneužita v podobě provozní podpory a že dokončení investic nevyžaduje další státní podporu (viz bod 54 a 56). Šetření v zásadě potvrdilo, že tyto pochybnosti nebyly rozptýleny, jelikož podpora (jak bylo uvedeno výše) byla zneužita a není slučitelná se společným trhem.

(122)

IOP 2005 tento nedostatek tj. nadměrnou státní podporu, neodstraňuje, nemůže být proto v této podobě schválen. Obnovení investičního programu společností AHW nepředstavuje dostatečné vyrovnávací opatření. Jak bylo uvedeno výše, je tomu tak dokonce i v případě, že by společnost uskutečnila výhradně investice uvedené v programu restrukturalizace. Je zřejmé, že nový investiční program je proveden mnohem později, než se v plánu původně předpokládalo. Kromě toho je rovněž jasné, že prvotní podpora byla poskytnuta s cílem zajistit provedení harmonogramu programu restrukturalizace. Cílem podpory tudíž bylo pobídnout společnost HLW k uskutečnění těchto investic podle plánu ve stanovené lhůtě v letech 2003–2004. Pokud by byl harmonogram restrukturalizace předem odložen na roky 2004 a 2005, nebyly by překlenovací půjčka a rovněž podpora nutné.

(123)

Bez ohledu na zneužití podpory Komise podotýká, že v případě navrácení zneužité podpory může nový plán schválit. Již v rozhodnutí o zahájení řízení Komise projevila svou připravenost schválit novou obchodní strategii z průmyslového hlediska s tím, že nová investice bude přínosná pro budoucí hospodářské výsledky společnosti a má jiné příznivé účinky v oblasti ochrany životního prostředí a snižování nákladů.

(124)

Komise uvádí, že změna plánu nevyžaduje žádnou další podporu, nýbrž je financována zcela z prostředků investora. Komise proto nevidí důvod pro vznesení námitky vůči aktualizovanému programu, i když to znamená, že došlo ke změně strategie společnosti (32).

(125)

Komise vyvozuje závěr, že podle bodu 9 a 18 protokolu č. 8 byla záruka ve výši 31,2 milionu EUR společností HLW zneužita a že došlo k porušení platných předpisů. Vzhledem k tomu, že státní záruka byla vypovězena a půjčka byla splacena, společnost HLW získala výhodu, jež odpovídá úrokovému příspěvku ve výši 1 645 682 EUR, který je nutno vrátit. Vzhledem k dobrovolné platbě částky ve výši 2 089 768 EUR, kterou společnost AHW provedla dne 20. listopadu 2007 na zablokovaný bankovní účet a jež odpovídá částce, která má být vrácena včetně připsaných úroků, kterou mají polské orgány obdržet ke dni vydání rozhodnutí, nepožaduje se žádné další navrácení.

(126)

Pod podmínkou navrácení podpory může Komise v souladu s bodem 10 protokolu č. 8 schválit změnu plánu, jak je uvedeno v IOP 2005, jelikož tato změna není spojena s další podporou a zvyšuje životaschopnost společnosti,