29.1.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 24/45

(1)

Dne 29. června 2007 oznámila Rakouská republika Komisi podle čl. 9 odst. 3 písm. b) nařízení (ES) č. 842/2006 o některých skleníkových plynech vnitrostátní opatření přijatá v roce 2002 (BGBl. II č. 447/2002 – Vyhláška spolkového ministra zemědělství, lesnictví, životního prostředí a vodohospodářství o zákazech a omezeních týkajících se částečně fluorovaných a zcela fluorovaných uhlovodíků a fluoridu sírového (vyhláška HFC-PFC-SF6), zveřejněná ve Spolkové sbírce zákonů dne 10. prosince 2002), následně pozměněná vyhláškou BGBl. II č. 139/2007 ze dne 21. června 2007.

(2)

V uvedeném dopise rakouská vláda zdůrazňuje, že Rakouská republika má v souladu s čl. 9 odst. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 842/2006 v úmyslu ponechat si do 31. prosince 2012 vnitrostátní předpisy, které jsou přísnější než uvedené nařízení.

(3)

Ustanovení čl. 95 odst. 4 Smlouvy o ES stanoví, že „pokládá-li členský stát poté, co Rada nebo Komise přijaly harmonizační opatření, za nezbytné ponechat si vlastní vnitrostátní předpisy ze závažných důvodů uvedených v článku 30 nebo vnitrostátní předpisy týkající se ochrany životního nebo pracovního prostředí, oznámí je Komisi spolu s důvody pro jejich ponechání“.

(4)

Ustanovení čl. 95 odst. 5 Smlouvy o ES stanoví, že „[…], aniž je dotčen odstavec 4, pokládá-li členský stát poté, co Rada nebo Komise přijaly harmonizační opatření, za nezbytné zavést vnitrostátní předpisy, opírající se o nové vědecké poznatky k ochraně životního prostředí nebo pracovního prostředí, z důvodu zvláštního problému, který se objeví v tomto členském státě po přijetí harmonizačních opatření, oznámí zamýšlené předpisy Komisi spolu s důvody pro jejich zavedení“.

(5)

V souladu s čl. 95 odst. 6 Smlouvy o ES Komise do šesti měsíců po oznámení dotyčné vnitrostátní právní předpisy schválí nebo zamítne poté, co prověří, zda neslouží jako prostředek svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy a nenarušují fungování vnitřního trhu.

(6)

Cílem nařízení (ES) č. 842/2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech je předcházení vzniku emisí některých fluorovaných skleníkových plynů (HFC, PFC a SF6), na které se vztahuje Kjótský protokol, a omezování jejich úniků.

(7)

Nařízení rovněž obsahuje omezený počet zákazů použití a zákazů uvádění na trh v případě, že na úrovni Společenství existují dostupné a z hlediska nákladů efektivní alternativy a nelze-li zlepšit způsoby omezování úniků a znovuzískávání.

(8)

Nařízení má dvojí právní základ, čl. 175 odst. 1 Smlouvy o ES s ohledem na všechna ustanovení a článek 95 Smlouvy o ES, který je základem pro články 7, 8 a 9, vzhledem k jejich důsledkům pro volný pohyb zboží v rámci jednotného trhu ES.

(9)

Článek 9 nařízení upravuje uvádění na trh, resp. zakazuje uvádět na trh řadu výrobků a zařízení, které fluorované skleníkové plyny, na které se nařízení vztahuje, obsahují nebo jejichž provoz je na nich závislý. V odst. 3 písm. a) uvedeného nařízení se stanoví, že členské státy, které do 31. prosince 2005 přijaly přísnější vnitrostátní opatření, než jsou opatření v uvedeném článku a náležející do oblasti působnosti nařízení, si mohou uvedená vnitrostátní opatření ponechat do 31. prosince 2012. V souladu s odst. 3 písm. b) musí být tato opatření a důvody pro jejich ponechání oznámena Komisi a musí být v souladu se Smlouvou.

(10)

Nařízení se použije ode dne 4. července 2007, s výjimkou článku 9 a přílohy II, které se použijí ode dne 4. července 2006.

(11)

Vnitrostátní předpisy oznámené Rakouskou republikou byly zavedeny vyhláškou č. 447/2002 ze dne 10. prosince 2002 a pozměněny vyhláškou č. 139/2007 ze dne 21. června 2007.

(12)

Vyhláška č. 447/2002 ve znění vyhlášky č. 139/2007 (dále jen „vyhláška“) se týká skleníkových plynů klasifikovaných podle Kjótského protokolu, z nichž většina má vysoký potenciál globálního oteplování: částečně fluorované uhlovodíky (HFC), zcela fluorované uhlovodíky (PFC) a fluorid sírový (SF6), a byla vydána s cílem splnit cíle Rakouska na snížení emisí.

(13)

Vyhláška obsahuje zákaz uvádění na trh a použití výše zmíněných skleníkových plynů a jejich použití v některých zařízeních, jednotkách a výrobcích, pokud nejsou používány pro výzkum, vývoj a pro analytické účely. Podrobná ustanovení o zákazech a podmínkách přípustnosti jsou uvedena v článcích 4 až 17 vyhlášky.

(14)

Novela vyhlášky z roku 2007 zohledňuje rozhodnutí rakouského ústavního soudu, který zrušil (rozhodnutími ze dne 9. června 2005 a ze dne 1. prosince 2005, zveřejněnými ve Spolkové sbírce zákonů dne 9. srpna 2005 a dne 24. února 2006) mezní hodnotu potenciálu globálního oteplování 3 000 pro částečně fluorované uhlovodíky (HFC) stanovenou v čl. 12 odst. 2 řádku 3 vyhlášky č. 447/2002, jakož i ustanovení o výjimce uvedené v čl. 12 odst. 2 řádku 3 písm. a) uvedené vyhlášky s odůvodněním, že jsou protiprávní.

(15)

Novela z roku 2007 také zavedla zmírnění omezení vztahujících se k odvětví chlazení a klimatizace, a uvedla je tak do souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 842/2006. Mobilní chladicí zařízení a klimatizace již nejsou předmětem úpravy vyhlášky. Pokud jde o stacionární aplikace, zákazy se vztahují pouze na malá zařízení na zapojení o množství chladicí směsi 150 nebo méně gramů a samostatně fungující zařízení o množství chladicí směsi 20 nebo více kg. Pro jiné aplikace jsou stanoveny technické parametry, které zajišťují, že se nepoužije větší množství chladiv, než je potřebné s ohledem na současný stav techniky. Byly také provedeny změny s ohledem na nakládání s aerosoly obsahujícími HFC a použití SF6, za účelem uvedení do souladu s právními předpisy EU.

(16)

Dopisem ze dne 1. srpna 2007 Komise informovala rakouskou vládu, že oznámení obdržela a že šestiměsíční lhůta pro jeho zkoumání podle čl. 95 odst. 6 započala dnem 30. června 2007, tj. dnem následujícím po dni obdržení oznámení.

(17)

Dopisem ze dne 12. října 2007 Komise informovala ostatní členské státy o oznámení a poskytla jim lhůtu třiceti dní k předložení připomínek. Komise rovněž zveřejnila sdělení o oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (2), aby byly i ostatní zúčastněné strany informovány o vnitrostátních předpisech Rakouska, jakož i o důvodech, na které se odvolává.

(18)

Předmětné oznámení bylo přezkoumáno na základě ustanovení čl. 95 odst. 4 a 5 Smlouvy o ES a podle nařízení (ES) č. 842/2006.

(19)

Ustanovení čl. 95 odst. 4 stanoví případy, kdy jeden z členských států poté, co bylo přijato harmonizační opatření, pokládá za nezbytné ponechat si vlastní vnitrostátní předpisy ze závažných důvodů uvedených v článku 30 nebo vnitrostátní předpisy týkající se ochrany životního nebo pracovního prostředí.

(20)

Vzhledem k tomu, že opatření přijatá v roce 2002 však byla v roce 2007 pozměněna, je vhodné přezkoumat, zda je čl. 95 odst. 5 použitelný, pokud jde o taková ustanovení vyhlášky, která byla pozměněna po přijetí nařízení (ES) č. 842/2006. Pokud se těmito ustanoveními změnila podstata ustanovení schválených již před harmonizačním opatřením, měla být Komisi oznámena před jejich přijetím a odůvodněna na základě nových vědeckých poznatků z důvodů zvláštního problému, který se objevil v tomto členském státě po přijetí harmonizačních opatření.

(21)

Analýza pozměňujícího aktu vedla k závěru, že změny zavedené v roce 2007 měly za cíl buď zrušit ustanovení (body 10 a 12 novely vyhlášky), omezit jejich rozsah na specifičtější produkty nebo aplikace, aniž by byly připojeny nové požadavky (body 1, 3 a 10 novely vyhlášky), nebo zavést další možnosti pro odchylku od omezení stanovených vyhláškou z roku 2002 (body 6 a 7 novely vyhlášky). Kromě toho byly zavedeny odkazy na nařízení (ES) č. 842/2006 a požadavky, které výslovně zohledňují harmonizační opatření (body 1, 8 a 9 novely vyhlášky).

(22)

Nebyla ustanovena žádná opatření, jimiž by se změnila podstata opatření schválených před přijetím harmonizačního opatření tím, že by se zavedla další omezení. Tato novela proto neobsahovala žádná nová opatření, jež by mohla být považována za přísnější s ohledem na nařízení (ES) č. 842/2006, omezil se dopad těchto opatření na vnitřní trh. Je proto vhodné použít čl. 95 odst. 4 na hodnocení všech ustanovení vyhlášky, včetně těch, která byla pozměněna v roce 2007.

(23)

Ustanovení rakouské vyhlášky jsou však i nadále přísnější než ustanovení nařízení (ES) č. 842/2006, protože obsahují zákaz dovozu, prodeje a používání nových výrobků obsahujících fluorované skleníkové plyny po 1. lednu 2006, a také zákaz dovozu, prodeje a používání fluorovaných skleníkových plynů, nových i znovuzískaných, po 1. lednu 2006, zatímco nařízení obsahuje méně přísný zákaz uvádění na trh, protože se vztahuje pouze na výrobky vyjmenované v příloze II. Nařízení navíc stanoví omezení pouze pro používání SF6, zatímco v rakouském opatření se kontroluje rovněž použití HFC a PFC. Protože vyhláška zachází v oblasti uvádění na trh a kontroly použití dále, je tudíž přísnější než současné právní předpisy platné na úrovni Společenství.

(24)

Rakouská republika uvádí, že uvedené právní předpisy jsou nezbytné, aby mohla dostát svým závazkům podle Kjótského protokolu, zejména snížit do roku 2012 celkové množství emisí skleníkových plynů oproti úrovni z roku 1990 o 13 %, což bezpochyby vyžaduje koordinované úsilí v boji se všemi zdroji emisí skleníkových plynů.

(25)

Slučitelnost se zkoumá postupem podle čl. 95 odst. 4 a 6 Smlouvy s ohledem na nařízení (ES) č. 842/2006. Ustanovení čl. 95 odst. 4 vyžaduje, aby byl k oznámení připojen popis týkající se jednoho nebo více závažných důvodů uvedených v článku 30 nebo ochrany životního nebo pracovního prostředí.

(26)

S ohledem na výše uvedené se Komise domnívá, že žádost Rakouské republiky, jejímž cílem je získat povolení k ponechání svých vnitrostátních předpisů o některých fluorovaných skleníkových plynech, je ve smyslu čl. 95 odst. 4 Smlouvy o ES přípustná.

(27)

Podle čl. 95 odst. 4 a odst. 6 prvního pododstavce Smlouvy o ES se musí Komise ujistit, že jsou splněny všechny podmínky umožňující členskému státu ponechat si své vnitrostátní předpisy odchylující se od harmonizačního opatření Společenství, které uvedený článek upravuje. Zejména musí být odůvodněno ponechání si vlastních vnitrostátních předpisů ze závažných důvodů uvedených v článku 30 Smlouvy nebo předpisů vztahujících se k ochraně životního nebo pracovního prostředí, vnitrostátní předpisy nesmí být prostředkem svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy a nesmí bránit fungování vnitřního trhu, není-li to přiměřené nebo nezbytné.

(28)

Komise při posuzování, zda jsou vnitrostátní předpisy oznámené podle čl. 95 odst. 4 opodstatněné, musí brát za základ „důvody“ uvedené oznamujícím členským státem. To znamená, že podle ustanovení Smlouvy o ES má odpovědnost dokázat, že jsou vnitrostátní předpisy opodstatněné, žádající členský stát, který si je zamýšlí ponechat.

(29)

Rakouské orgány se ve zdůvodnění ponechání svých vnitrostátních předpisů odvolávají na závazek Rakouské republiky podle Kjótského protokolu. Přijetí vyhlášky mělo přispět ke splnění závazku snížit do roku 2012 celkové množství emisí skleníkových plynů oproti úrovni z roku 1990 o 13 %, což odpovídá maximálním emisím 67 milionů tun ekvivalentů oxidu uhličitého.

(30)

Rakousko předložilo přezkumnou studii nazvanou „Průzkum současného stavu ve vybraných oblastech použití fluorovaných plynů s potenciálem globálního oteplování“ (Examination of the state-of-art in selected areas of application of fluorinated gases with global-warming potential) z května 2006. Studie uvádí, že fluorované skleníkové plyny, na které se vztahuje předmětná vyhláška, představovaly v roce 2003 více než 2 % emisí skleníkových plynů Rakouska a že se přibližně do roku 2010 očekává zdvojnásobení těchto emisí. Vyhláška proto představuje nedílnou součást vnitrostátní strategie v oblasti klimatu.

(31)

Rakouská vláda je toho názoru, že účelem vyhlášky je ochrana životního prostředí a že je tato vyhláška nezbytná a přiměřená z hlediska předcházení vzniku emisí fluorovaných plynů a jejich snižování. Proto je podle názoru rakouské vlády slučitelná se Smlouvou.

(32)

Komise se po posouzení informací předložených Rakouskem domnívá, že žádost o ponechání přísnějších opatření, než jsou opatření stanovená nařízením (ES) č. 842/2006, zejména po sblížení těchto opatření s uvedeným nařízením, může být považována za slučitelnou se Smlouvou z následujících důvodů.

(33)

Vyhláška č. 447/2002 byla předmětem řízení o porušení zahájeného Komisí v roce 2004, tj. před vstupem nařízení (ES) č. 842/2006 v platnost. Ve formálním upozornění (Letter of Notice) zaslaném Rakousku Komise zdůraznila, že zákaz částečně fluorovaných uhlovodíků (HFC) v chladicích a klimatizačních systémech lze považovat za nepřiměřený, protože jde o uzavřené systémy a při zaručení řádného provozu, údržby a recyklace lze omezit únik HFC na minimum.

(34)

Toto řízení bylo založeno na článcích 28–30 Smlouvy o ES. Po přijetí nařízení (ES) č. 842/2006 a oznámení přísnějších vnitrostátních opatření podle čl. 9 odst. 3 uvedeného nařízení Rakouskem bylo řízení o porušení uzavřeno.

(35)

Ve formálním upozornění vyjádřila Komise názor, že rakouská opatření by mohla být v rozporu s článkem 28 Smlouvy o ES z těchto důvodů: Zaprvé, zákaz používání HFC jako chladicích a mrazicích látek se nejeví jako nezbytný a přiměřený s ohledem na cíl zaručit vhodnými a účinnými prostředky odpovídající omezení úniků skleníkových plynů v zájmu ochrany životního prostředí. Zadruhé, pokud jde o používání HFC jako látek v hasicích přístrojích, Komise se domnívala, že mezní hodnota potenciálu globálního oteplování (GWP) v podobě stanovené vyhláškou může představovat svévolnou diskriminaci namířenou proti výrobkům z jiných členských států.

(36)

Tyto obavy vyřešila novela vyhlášky č. 139/2007. Novela vyhlášky v roce 2007 měla za následek zrušení a zmírnění některých zákazů, a tím oznámená opatření nenarušují fungování vnitřního trhu, jak to vyžaduje čl. 95 odst. 6 Smlouvy o ES.

(37)

Pokud jde o používání HFC v chladicích a klimatizačních zařízeních a aplikacích, novela se již nevztahuje na zařízení používaná k chlazení počítačů bez ohledu na množství chladicí směsi; na zařízení o množství chladicí směsi od 150 g do 20 kg; na samostatně fungující zařízení o množství chladicí směsi do 20 kg, na kompaktní zařízení o množství chladicí směsi 0,5 kg na jeden kW a na velká vzájemně propojená zařízení o množství chladicí směsi do 100 kg. Zákaz se tudíž nevztahuje na většinu chladicích a klimatizačních systémů. Tyto změny zohledňují výsledky přezkumné studie z května 2006, která byla předložena Komisi. Novela zrušila zákaz používání HFC jako látek v hasicích přístrojích.

(38)

Na základě Kjótského protokolu se ES zavázalo snížit v období 2008–2012 společné emise skleníkových plynů z členských států nejméně o 8 % oproti úrovni z roku 1990. V průběhu návazných diskusí na půdě ES se Rakouská republika zavázala snížit v průběhu uvedeného období celkové množství emisí skleníkových plynů o 13 % (3).

(39)

Vyhláška je součástí širší strategie Rakouska za účelem dosažení cíle, jímž je snížení emisí podle Kjótského protokolu, a následné dohody o sdílení břemene přijaté na úrovni Společenství.

(40)

Tato strategie se vztahuje na všechny zdroje emisí skleníkových plynů, na něž se vztahuje Kjótský protokol. Opatření týkající se fluorovaných skleníkových plynů proto představují součást komplexní snahy Rakouska splnit své závazky. Odhaduje se, že bez dalších předpisů by se emise fluorovaných skleníkových plynů do roku 2010 zvýšily na dvojnásobek, a to z důvodu většího používání chlazení a také jako výsledek probíhajícího vyřazování skleníkových plynů HCFC z procesu chlazení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000 ze dne 29. června 2000 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (4).

(41)

Vzhledem k výše uvedenému se Komise domnívá, že odůvodnění odvolávající se na životní prostředí poskytnuté Rakouskou republikou, konkrétně snižování a předcházení vzniku emisí fluorovaných skleníkových plynů, je přijatelné a pádné.

(42)

Rakousko se za účelem dalšího snižování a předcházení vzniku emisí fluorovaných skleníkových plynů již v roce 2002 rozhodlo, že bude selektivně zakazovat uvádění nových zařízení na trh. Toto rozhodnutí bylo založeno na šetřeních existence a dostupnosti alternativ neobsahujících fluorované skleníkové plyny. Přijatá opatření byla v roce 2006 následně přezkoumána, aby se zohlednily nové důkazy a vývoj v oblasti vědy a technologie a aby se zohlednily obavy Komise, pokud jde o jejich přiměřenost.

(43)

Dále je třeba poukázat na to, že čl. 9 odst. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 842/2006 umožňuje ponechání vnitrostátních předpisů pouze do 31. prosince 2012; proto, a vzhledem k tomu, že se oznámení Rakouské republiky na uvedený článek odvolává, se bude vyhláška uplatňovat v omezeném období.

(44)

Vyhláška počítá s možným udělením výjimek, pokud se ukáže, že alternativy použití HFC v pěnách nebo výrobcích obsahujících pěnu nejsou dostupné. Navíc byly rozšířeny výjimky pro použití HFC v nových aerosolech určených na vývoz.

(45)

Ačkoliv má vyhláška určitý vliv na volný pohyb zboží v Evropském společenství, domnívá se Komise na základě výše uvedené analýzy, že vyhláška je z hlediska životního prostředí odůvodněná a že zohledňuje vliv předpokládaných zákazů na vnitřní trh, zejména proto, že je založena na analýze existence a dostupnosti alternativ v konkrétních podmínkách v Rakousku a navíc poskytuje možnost udělování individuálních výjimek.

(46)

V souladu s čl. 95 odst. 6 Smlouvy o ES Komise schválí nebo zamítne dané vnitrostátní právní předpisy poté, co prověří, zda neslouží jako prostředek svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy.

(47)

Je třeba připomenout, že použití čl. 95 odst. 4 Smlouvy o ES se musí posuzovat s ohledem na podmínky stanovené jak v uvedeném odstavci, tak v odstavci 6 uvedeného článku. Pokud jedna z těchto podmínek není splněna, žádost se zamítá, aniž by se ověřovalo splnění ostatních podmínek.

(48)

Oznámené vnitrostátní předpisy jsou všeobecné a vztahují se na vnitrostátní a dovezené výrobky. Po sladění pravidel upravujících používání HFC s ustanoveními nařízení (ES) č. 842/2006 neexistuje důkaz, že by oznámené vnitrostátní předpisy mohly být použity jako prostředek svévolné diskriminace hospodářských subjektů ve Společenství.

(49)

S ohledem na omezení nákupů od jiných států EHP, včetně členských států Evropské unie, mají tato ustanovení v rozsahu působnosti opatření zajistit rovné zacházení se všemi látkami či produkty, a to nezávisle na jejich původu, ať už pocházejí z domácí produkce anebo byly dovezeny nebo nakoupeny na vnitřním trhu. Na zboží dovezené ze zemí mimo EHP se vztahují ustanovení týkající se uvádění na trh. Totéž platí i pro zboží nakoupené ve státě EHP, který není členským státem EU, přičemž v případě tohoto zboží se opatření zakládají na dvou různých regulačních prvcích, neboť se u této transakce jedná jak o uvádění na trh, tak o nákup od státu EHP. Nemělo by to však vést k diskriminačnímu zacházení s tímto zbožím.

(50)

Cílem vyhlášky je ochrana životního prostředí; nic nenasvědčuje tomu, že by účel vyhlášky nebo její provádění vedlo ke svévolné diskriminaci nebo k zastřenému omezování obchodu.

(51)

Komise se domnívá, že neexistují důkazy o tom, že vnitrostátní předpisy oznámené rakouskými orgány představují nepřiměřenou překážku fungování vnitřního trhu, pokud jde o sledované cíle.

(52)

Na základě výše uvedených důvodů je Komise toho názoru, že žádost Rakouska o ponechání vnitrostátních právních předpisů přísnějších než nařízení (ES) č. 842/2006 předložená dne 29. června 2007 s ohledem na uvádění na trh výrobků a zařízení, jež obsahují fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz na těchto plynech závisí, do 31. prosince 2012, je přípustná.

(53)

Komise navíc shledává, že uvedené vnitrostátní předpisy přijaté v roce 2002 ve znění z roku 2007:

Komise se proto domnívá, že mohou být zachovány.

Je však třeba poznamenat, že výjimky stanovené v čl. 8 odst. 2 vyhlášky nemohou být uděleny po 4. červenci 2008 s ohledem na jednosložkové pěny podle čl. 9 odst. 1 a přílohy II nařízení (ES) č. 842/2006, pokud nejsou vyžadovány pro splnění vnitrostátních bezpečnostních norem,