18.9.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 243/71

(1)

Návrh podpory na vzdělávání ve prospěch společnosti General Motors Belgium v Antverpách byl oznámen Komisi dopisem ze dne 8. prosince 2005 zaevidovaným dne 14. prosince 2005. Komise požádala o další informace dne 4. ledna 2006 a na tuto žádost Belgie odpověděla dopisem ze dne 7. února 2006 zaevidovaným dne 10. února 2006. Dne 15. února 2006 Komise požádala o další vysvětlení, která jí byla poskytnuta dopisem ze dne 2. března 2006 zaevidovaným dne 8. března 2006.

(2)

Dopisem ze dne 26. dubna 2006 Komise informovala Belgii o svém rozhodnutí zahájit proti oznámené podpoře šetření stanovené v čl. 88 odst. 2 Smlouvy. Rozhodnutí Komise zahájit řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 1. září 2006 (2). Komise vyzvala zúčastněné strany, aby předložily připomínky k předmětným opatřením. Žádná třetí zúčastněná strana připomínky nezaslala.

(3)

Dopisem ze dne 31. května 2006 zaevidovaným dne 6. června 2006 belgické orgány reagovaly na rozhodnutí o zahájení řízení. Doplňující informace zaslaly dopisy ze dne 13. prosince 2006 a ze dne 5. února 2007. Jednání mezi Komisí a belgickými orgány se uskutečnilo dne 13. února 2007. Dopisem ze dne 20. února 2007 Belgie poskytla doplňující informace. Komise zaslala další žádost o informace dne 23. února 2007, na niž belgické orgány odpověděly dopisem ze dne 28. února 2007.

(4)

Příjemcem podpory má být společnost General Motors Belgium („GM Belgium“) v Antverpách, která je součástí General Motors Corporation („GMC“). Činnost GMC v Evropě („GM Europe“) řídí zvláštní řídící tým. Společnost, která byla založena v roce 1924, vyrábí automobilové díly pro svou vlastní potřebu a pro potřeby ostatních dceřiných společností GMC a rovněž provádí montáž automobilových vozidel. V roce 2005 vyrobila 253 000 automobilů. Většina produkce je určena na vývoz. V současné době závod zajišťuje montáž modelu Opel Astra, který patří do segmentu automobilového trhu, na němž je mimořádně silná konkurence, jak potvrdily belgické orgány. Společnost zaměstnává přibližně 5 000 lidí.

(5)

Na léta 2005–2007 vyhlásila společnost General Motors Belgium investiční program ve výši 127 milionů EUR, který zahrnuje:

(6)

Tyto dvě doplňkové činnosti umožní omezit snižování stavu zaměstnanců v Antverpách a zajistit budoucnost závodu. Předpokladem je používání nových strojů, nových komponentů, nových montážních technologií a nových pracovních metod. Proto byl v průběhu let 2005–2007 zajištěn vzdělávací program související s těmito doplňkovými činnostmi. Náklady na tento program dosahují 19,94 milionů EUR, přičemž oznámená podpora činí 5 338 500 EUR. Jelikož Antverpy se nacházejí v regionu, na který se podpory běžně nevztahují, představuje maximální míra podpory na obecné vzdělávání 50 % a na specifické vzdělávání 25 %. Podporu musí poskytnout vlámský region (Vlaams Gewest) formou podpory „ad hoc“.

(7)

Podle informací, které Belgie poskytla, se program skládá z „obecně vzdělávací“ části s náklady 6,22 mil. EUR. Toto obecné školení pokryje činnosti zahrnuté do následujících položek:

(8)

Náklady na specifické vzdělávání představují 13,73 mil. EUR a pokrývají tyto akce:

(9)

Ve svém rozhodnutí ze dne 26. dubna 2006 o zahájení vyšetřovacího řízení („rozhodnutí o zahájení“) vyjádřila Komise pochybnosti o nutnosti podpory a kladla si otázku, zda by školicí akce nebyly organizovány i v případě, kdyby podpora poskytnuta nebyla. Jelikož podpora zjevně nevedla příjemce k uskutečnění doplňkových vzdělávacích akcí, neměla zřejmě žádný kladný účinek a pouze narušila hospodářskou soutěž. Pokud by se potvrdila tato analýza, podpora by povolena být nemohla.

(10)

Pokud jde o vzdělávací činnosti spojené s uvedením nového modelu, Komise konstatovala, že v automobilovém průmyslu je výroba nového modelu běžný a pravidelný jev nezbytný pro zachování konkurenceschopnosti. Obecně tedy výrobce automobilů vynakládá výdaje na vzdělávání v souvislosti s uvedením nového modelu pouze na základě čistě obchodních důvodů. Je samozřejmé, že pro výrobu nových modelů musí výrobci automobilů zaškolovat své pracovní síly na nové technické postupy, které si pracovníci musí osvojit. Proto je více než pravděpodobné, že GM Europe by předmětné vzdělávací akce uspořádala v každém případě, i bez podpory. Jedná tak zřejmě většina konkurentů v daném odvětví.

(11)

Komise si položila podobné otázky ohledně podnětného účinku podpory určené na rozvoj lisování: výdaje na školení související s touto činností jsou nezbytné pro zajištění (zvýšení) výroby automobilových dílů, což je běžná činnost automobilového průmyslu. Automobilové díly představují důležité výrobní prostředky, které jsou nezbytné pro montážní závod a představují významnou část nákladů vozidel. Tržní síly by tedy měly stačit samy o sobě, aby podnítily podnik k vynaložení příslušných výdajů na vzdělání. Proto je pravděpodobné, že pokryté školicí aktivity by se uskutečnily v každém případě, i bez podpory.

(12)

Komise tedy požádala Belgii, aby vysvětlila, proč se v daném případě, na rozdíl od toho, co lze pozorovat u většiny automobilových výrobců ve Společenství, domnívá, že příjemce by neměl schopnost (nebo vůli) hradit očekávané náklady na vzdělávací programy ze zisku, který mu z toho může plynout (zejména ze schopnosti vyrábět nový výrobek nebo ze zvýšení produktivity vyškolené pracovní síly). Komise rovněž upozornila, že Belgie v této fázi neposkytla důkazy, že by tržní síly samy o sobě nevedly podnik k uskutečnění zamýšleného vzdělávacího programu.

(13)

Rozhodnutí o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 1. září 2006 (3). Komise vyzvala zainteresované strany k předložení připomínek k předmětným opatřením. Žádná třetí zainteresovaná strana připomínky nezaslala.

(14)

Belgie popírá původní hodnocení Komise ze dvou důvodů. Za prvé je toho názoru, že dochází k porušování zásad právní jistoty, rovnosti zacházení a řádné správy. Belgie připomněla, že v minulosti Komise soustavně schvalovala podobné podpory vzdělávání, zejména ve prospěch GM Belgium. Belgické orgány rovněž tvrdí, že Komise výrazně mění svůj výklad nařízení Komise (ES) č. 68/2001 ze dne 12. ledna 2001 o provádění článků 87 a 88 Smlouvy o založení ES v oblasti podpor na vzdělávání (4) pouhých šest měsíců před ukončením jeho platnosti. Podle jejich názoru se po dobu čtyř a půl roku nařízení (ES) č. 68/2001 provádělo jednotným způsobem. V souladu se zásadou řádné správy měla Komise vyčkat, až vyprší jeho platnost, a teprve poté jej měnit v souladu s novým přístupem.

(15)

Jako vedlejší důvod Belgie připomíná, že předmětné vzdělávací akce mají pro ekonomiku významný kladný účinek. Ujišťuje, že tento vzdělávací program překračuje pouhé potřeby podniku. Nicméně toto tvrzení bylo doloženo pouze u některých částí vzdělávacího programu.

(16)

Belgie rovněž tvrdí, že Astra TwinTop se mohla vyrábět ve společnosti Bertone stejně jako předchozí verze modelu.

(17)

Belgické orgány také ještě před zahájením řízení (5) prohlásily, že GM Europe provedlo srovnávací studie s cílem stanovit, který závod je pro výrobu Astra TwinTop nejlepší, a že při udělení projektu GM Belgium měla podpora vzdělávání svou váhu. Belgie je toho názoru, že za těchto podmínek je podpora nezbytná.

(18)

Komise je toho názoru, že dané opatření je státní podporou ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy: je totiž přidělena formou dotace vlámské vlády a je tedy financována ze státních zdrojů. Opatření je výběrové, protože se týká pouze General Motors Belgium. Tato výběrová dotace by mohla narušit hospodářskou soutěž mezi závody GM Europe tím, že udělí společnosti General Motors Belgium výhodu oproti ostatním závodům skupiny. Kromě toho může narušit hospodářskou soutěž i s ostatními automobilovými výrobci. Automobilový trh se mimoto vyznačuje velkou mírou obchodní výměny mezi členskými státy. Komise rovněž konstatovala, že závody GM Europe se nacházejí v různých členských státech. Podpora by tedy mohla narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod mezi členskými státy. Vzhledem k tomu Komise dospěla k názoru, že oznámené opatření představuje státní podporu. Proti tomuto závěru Belgie nemá námitek.

(19)

Belgie žádá, aby podpora byla schválena na základě nařízení (ES) č. 68/2001. Podpora je totiž spojena se vzdělávacím programem.

(20)

V souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 68/2001 platí, že pokud částka podpory udělené jednomu podniku na jeden vzdělávací projekt překročí 1 milion EUR, podpora není zproštěna oznamovací povinnosti stanovené v čl. 88 odst. 3 Smlouvy. Komise připomíná, že v tomto případě předpokládaná podpora činí 5,338 milionů EUR, že má být přidělena jedinému podniku a že vzdělávací program představuje jeden projekt. Je tedy toho názoru, že oznamovací povinnost se na předmětnou podporu vztahuje a že ji Belgie řádně dodržela.

(21)

Bod odůvodnění 16 nařízení (ES) č. 68/2001 vysvětluje, že tento typ podpory nelze automaticky osvobodit od této povinnosti: „Velké částky podpory před jejich poskytnutím musí i nadále jednotlivě posuzovat Komise“.

(22)

Jak bylo uvedeno již v rozhodnutí o zahájení řízení, Komise dospěla k názoru, že jelikož opatření není vyňato na základě nařízení (ES) č. 68/2001, je nutno jej hodnotit přímo na základě čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, který stanoví, že za slučitelné se společným trhem lze považovat „podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem“. Při hodnocení jednotlivé podpory na vzdělávání, která z důvodu své výše nemůže být osvobozena od oznamovací povinnosti podle nařízení (ES) č. 68/2001 a kterou je tedy nutno hodnotit přímo na základě čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy Komise analogicky používá stejné hlavní zásady, jako jsou uvedeny v nařízení (ES) č. 68/2001. Zejména ověřuje dodržení všech ostatních podmínek pro osvobození, které jsou stanoveny v nařízení (ES) č. 68/2001. Komise se však nespokojí pouze s ověřením dodržení těchto podmínek, ale musí provést hlubší analýzu slučitelnosti tohoto opatření. Cílem jednotlivého oznámení je právě podrobné vyhodnocení podpory ve světle zvláštních okolností daného případu.

(23)

Komise konstatuje, že oznámený projekt splňuje formální podmínky pro vynětí stanovené článkem 4 nařízení (ES) č. 68/2001. Za prvé, oznámené přípustné náklady jsou v souladu s čl. 4 odst. 7 nařízení (ES) č. 68/2001. Zejména osobní výdaje školených účastníků vzdělávacího projektu, které jsou kryty podporou, se zřejmě pohybují v rozmezí celkové částky ostatních přípustných nákladů (6). Za druhé, v souladu s odstavcem 2 a odstavcem 3 uvedeného článku 4 byla míra podpory omezena na 25 % u specifického školení a na 50 % u obecného školení. GM Belgium je totiž velký podnik situovaný v regionu, na který se běžně podpory nevztahují, a vzdělávání nebylo určeno znevýhodněným pracovníkům.

(24)

Komise však upozorňuje, že podpora může být považována za slučitelnou se společným trhem na základě čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy pouze pokud je nezbytná pro to, aby příjemci umožnila podniknout předmětnou činnost. Připomíná, že nezbytnost podpory je obecně platným kritériem slučitelnosti. Neprojeví-li se podpora tak, že příjemce uskuteční dodatečné činnosti, které by nebyly uskutečněny pouhým působením tržních sil, podporu nelze pokládat za podporu, která má příznivé účinky, jimiž lze kompenzovat změnu podmínek obchodu, a tedy ji nelze povolit. Pokud jde o slučitelnost ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, podpora nemá „usnadnit“ rozvoj hospodářské činnosti, jakmile by podnik dotované činnosti podnikl v každém případě, i při neexistenci podpory.

(25)

V souvislosti s podporami na vzdělávání stanoví bod odůvodnění 10 nařízení (ES) č. 68/2001, že „Vzdělávání má obvykle pozitivní vnější účinky na společnost jako celek, jelikož zvyšuje rezervu kvalifikovaných pracovníků, ze které mohou těžit ostatní firmy, zvyšuje konkurenceschopnost průmyslu Společenství a hraje důležitou roli v strategii zaměstnanosti. S ohledem na skutečnost, že podniky ve Společenství obvykle nedostatečně investují do vzdělávání svých zaměstnanců, státní podpora by mohla tento nedostatek trhu napravit, a proto se za určitých podmínek může považovat za slučitelnou se společným trhem, a tudíž může být vyňata z předběžného oznamování.“ Bod odůvodnění 11 dodává, že je nutno dbát na to, aby „státní podpora byla omezena na minimum nezbytné k dosažení cíle Společenství, který samotné tržní síly dosáhnout neumožňují […]“.

(26)

Nedokonalost trhu, kterou nařízení (ES) č. 68/2001 uznává, spočívá tedy ve skutečnosti, že podniky „nedostatečně investují do vzdělávání svých pracovníků“. Když totiž podnik připravuje nové vzdělávací programy, porovnává zpravidla náklady na tuto činnost se zisky, které mu z toho mohou plynout (jako je zvýšení produktivity nebo schopnost vyrábět nové výrobky). Obecně nebere v potaz zisky pro ekonomiku celého Společenství, kterých nemůže dosáhnout on sám. Zkoumá rovněž náhradní řešení (méně nákladná) místo vzdělávání, jako je nábor již kvalifikovaných pracovních sil (případně na úkor stávajících zaměstnanců). Právě proto podpora vzdělávání v některých případech užitečně napravuje specifický nedostatek trhu. Za těchto okolností je podpora „nezbytná pro dosažení cíle Společenství, jehož samotné tržní síly dosáhnout nemohou“.

(27)

Pokud jde o ověření nezbytnosti podpory vzdělávání v automobilovém průmyslu, Komise konstatuje, že za posledních 18 měsíců nashromáždila důkazy, že někteří výrobci automobilů navzájem soutěží mezi svými výrobními závody umístěnými v různých členských státech v tom, který z nich bude vyrábět jejich nové modely. Při plánování uvedení nového produktu na trh porovnávají několik závodů a rozhodnou pak, který závod bude k výrobě vybrán na základě celkových výrobních nákladů, tj. všech druhů nákladů, včetně všemožných vládních podpor, i podpor na vzdělávání. Tento vývoj zřejmě vyplývá ze skutečnosti, že výrobní kapacita velkých výrobců automobilů v současné době převyšuje poptávku a že jejich výrobní linky jsou pružnější. Závod tedy může snadněji uvolnit místo pro výrobu nových modelů. Vůči této ekonomické skutečnosti intenzivnější hospodářské soutěže mezi výrobními závody a vzhledem k riziku, které z toho vyplývá, že totiž některé podpory vzdělávání nebudou přispívat k dosažení společného zájmu stanoveného v bodu odůvodnění 10 nařízení (ES) č. 68/2001, nýbrž budou tvořit pouhou provozní podporu, která narušuje hospodářskou soutěž, musí Komise bedlivěji zkoumat nezbytnost podpory, „aby státní podpora byla omezena na minimum nezbytné k dosažení cíle Společenství, který samotné tržní síly neumožňují“ (bod odůvodnění 11 uvedeného nařízení) (7). Toto hodnocení je o to víc odůvodněné, že v současné době se automobilový průmysl ve Společenství vyznačuje velkým nadbytkem kapacit, který přetrvává z důvodu slabého zvyšování poptávky a běžně dosahovaných vysokých nárůstů produktivity (8).

(28)

Jelikož v tomto případě proti sobě soutěžilo několik závodů a protože podpora by mohla být určena pro jiné cíle než je pobídka podniku k uskutečnění doplňkových vzdělávacích akcí, považuje Komise za nezbytné ověřit nezbytnost podpory. Na rozdíl od tvrzení Belgie v odpovědi na rozhodnutí o zahájení řízení je Komise toho názoru, že má zákonný nárok na to, aby podnikla takové ověření. Jak zdůraznila Belgie, Komise v předchozích případech podrobně neanalyzovala nezbytnost specifické podpory na vzdělávání v souvislosti s náklady na zahájení výroby nových výrobků. Nicméně tak může učinit, když zjistí, že ekonomické podmínky na daném trhu se změnily (9).

(29)

Komise konstatuje, že posuzovaný vzdělávací program je spojen se dvěma novými činnostmi na závodě, tzn. s výrobou vozu Astra TwinTop a s rozvojem lisovny.

(30)

Belgické orgány ve svém oznámení (10) zdůrazňují, že montáž vozu Astra TwinTop vyžaduje doplňkové manuální operace jako svařování. Tvrdí, že výroba tohoto typu vozu ovlivní všechny činnosti podniku (karosárna, lakovna, lisovna, logistika a montáž) a že zavedení nových modelů pokaždé představuje:

(31)

Připomínají, že nový model neznamená pouze zavedení výroby nového výrobku, ale nutí rovněž mnoho dělníků, aby si zvykli na nové stroje, nové díly, montážní techniky a pracovní metody.

(32)

Tento popis potvrzuje, že úspěch zavedení nového modelu na výrobní lince předpokládá obecně, stejně jako v daném případě, významné předběžné zaškolení pracovních sil. Jinými slovy, pro výrobu nového modelu jsou zapotřebí významné vzdělávací projekty.

(33)

Jakmile společnost GM Europe učinila rozhodnutí, že bude vyrábět tento model, musela vynaložit výdaje na vzdělávání, aby toto obchodní rozhodnutí uskutečnila.

(34)

Jak Komise již zmínila ve svém rozhodnutí o zahájení řízení, v automobilovém průmyslu je uvedení nového modelu běžnou a pravidelnou skutečností, která je nezbytná pro udržení podílů na trhu a rentability. Vzhledem k tomu, že nový model vyžaduje proškolení pracovních sil na nové výrobní postupy, jsou výdaje na školení související s uvedením nového modelu vynakládány automobilovými výrobci pouze na základě čistě obchodního rozhodnutí.

(35)

Belgické orgány nepředložily nové prvky, které by s takovým hodnocením byly v rozporu. Ačkoliv k tomu byly vyzvány v rozhodnutí o zahájení řízení, nepředložily přesvědčivé argumenty pro podložení názoru, že GM by neuspořádala vzdělávací akce, kdyby podpora poskytnuta nebyla.

(36)

V tomto ohledu Belgie tvrdila jedině, že podpora vzdělávání byla nezbytná, aby se GM Belgium stala závodem vybraným ze strany GM Europe pro výrobu vozu Astra TwinTop. Důkazy na podporu tohoto tvrzení předloženy byly. Navíc belgické úřady tvrdily, že výroba nového modelu mohla být svěřena společnosti Bertone, která je na tento typ vozů více zvyklá.

(37)

Komise přesto upozornila, že cílem nařízení (ES) č. 68/2001, na rozdíl od regionální investiční podpory, není ovlivňovat výběr závodu pro hospodářskou činnost, ale napravit nedostatečné investování do vzdělávání v rámci Společenství, jak bylo zmíněno výše. Krom toho Belgie nevysvětlila, proč by dceřiná společnost GM Europe, druhá hypotetická volba, do které mohla být výroba daného modelu převedena, také neuspořádala podobné vzdělávací akce (11). Informace poskytnuté Belgií naopak ukazují, že je pravděpodobné, že všechny ostatní závody GM Europe by byly nuceny za takových okolností uspořádat podobný vzdělávací program. Proto nelze dospět k závěru, že podpora pobídla GM Europe k zajištění více vzdělávacích akcí ve Společenství.

(38)

Komisi není zcela jasné, jaké závěry by měla vyvodit z argumentu prosazovaného belgickými orgány, podle něhož mohla být výroba nového modelu svěřena společnosti Bertone. Belgie zejména nepředložila konkrétní důkaz, že výroba prováděná ve společnosti Bertone by si vyžádala menší vzdělávací úsilí než v případě GM Europe (12). Belgie mimoto neprokázala, že podpora sehrála jakoukoli roli v rozhodnutí GM Europe, že přestane zajišťovat výrobu tohoto modelu subdodavatelsky. Naproti tomu je pravděpodobné, že toto významné strategické rozhodnutí bylo učiněno dokonce dříve, než belgické úřady přislíbily posuzovanou podporu. Závěrem lze říci, že skutečnost, že výroba vozu Astra TwinTop mohla být zajištěna subdodávkami od společnosti Bertone jako předchozí verze, nečiní podporu na vzdělávání nezbytnou a slučitelnou.

(39)

Belgické orgány zdůrazňují, že rozšíření lisovny je v souladu se strategickým rámcem GM v Evropě zaměřeným na lepší pokrytí místních potřeb tak, aby se snížila doprava dílů mezi dceřinými společnostmi. Pro závod v Antverpách projekt plánuje:

(40)

Belgie tvrdí, že rozšíření předpokládá rovněž, že se mnoho dělníků musí obeznámit s novými stroji, díly, technikami tažení a pracovními postupy. Vzdělávací program je zaměřen na dosažení tohoto cíle.

(41)

Výše uvedený popis potvrzuje, že obecně, stejně jako v daném případě, může rozvoj lisovny uspět pouze tehdy, je-li doprovázen významným zaškolením pracovních sil. Jinými slovy, vzdělávání je pro rozvoj činnosti lisování tažením nezbytné.

(42)

Ve svém rozhodnutí o zahájení řízení si Komise kladla otázku, jaký je podnětný účinek podpory v souvislosti s rozvojem činnosti lisování tažením (13). Belgické úřady nepředložily nové prvky, které by s tímto hodnocením byly v rozporu. Nevysvětlily zejména, proč by při neposkytnutí podpory GM nezajistila předmětné vzdělávací programy.

(43)

Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že všechny vzdělávací činnosti, které přinášejí dělníkům dovednosti potřebné pro úspěšné uskutečnění obou projektů (výroba nového modelu a rozvíjení činnosti lisování tažením) by byly uskutečněny v každém případě, i při neposkytnutí podpory. Z toho vyplývá, že příslušná podpora nevyústila do doplňkového vzdělávání, ale pokryla běžné provozní výdaje podniku, a tím jeho běžné výdaje snížila. Proto je Komise toho názoru, že podpora naruší hospodářskou soutěž a změní podmínky obchodu v míře odporující společným zájmům (14). Za těchto okolností nelze podporu odůvodnit na základě čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy. Jelikož v daném případě nelze uplatnit žádnou jinou z výjimek stanovených v čl. 87 odst. 2 a 3 Smlouvy, je podpora neslučitelná se společným trhem.

(44)

Tento závěr platí, ať už má posuzované vzdělávání obecný nebo specifický ráz. Komise zvláště připomíná, že obecně vzdělávací projekt kvalifikovaný jako „technické školení“ (15) se týká dovedností, které jsou zapotřebí pro obě nové zamýšlené činnosti a obecněji pro činnost konkurenceschopného automobilového výrobce (16). Belgické orgány však předložily důkaz, že jedna část obecného„technického školení“ se týká kvalifikací vyžadujících dlouhodobé vzdělávání a že nezanedbatelná část zaškolených pracovníků každým rokem podnik opouští. Souvisí to s významným nedostatkem tohoto typu kvalifikace na belgickém trhu práce (tzv. „kritické funkce“ nebo „bottleneck jobs“). Komise je toho názoru, že Belgie dostatečně podpořila své argumenty pokud jde o tři obecná„technická školení“.

Je tedy zřejmé, že vysoká fluktuace zaměstnanců skutečně brání podniku dostatečně těžit z tohoto typu školení, aby to pokrylo náklady. Je tedy pravděpodobné, že by podnik takové výdaje nevynaložil, kdyby podpora poskytnuta nebyla.

(45)

Vzhledem k tomu se Komise domnívá, že podpora je nezbytná pro tyto tři předmětné vzdělávací akce (na rozdíl od ostatních obecných„technických školení“).

(46)

Ve svém oznámení belgické úřady předložily celý vzdělávací program, jako by byl určený na podporu dvou předmětných projektů (17). Doplňující informace poskytnuté Belgií po rozhodnutí o zahájení řízení však ukazují, že část vzdělávacích akcí se týká dovedností, které ve skutečnosti nejsou nezbytné pro realizaci těchto projektů. Jde o tyto položky (viz jejich popis výše):

(47)

Komise připomíná, že na rozdíl od zbytku vzdělávacího programu se základní školení a SPP týkají kvalifikací, které nejsou nezbytné pro uskutečnění obou předmětných projektů: projekty lze dokonale provést a výrobu spustit, aniž by bylo zapotřebí uspořádat tento druh školení. Netýkají se rovněž dovedností, které bezprostředně vyžaduje výroba automobilů. Výše rozvinutý způsob uvažování o nezbytné povaze školení se jich tedy netýká. Jelikož se zdá, že toto školení překračuje rámec potřeb podniku, je nemožné dospět k závěru, že by bylo uspořádáno, i kdyby podpora poskytnuta nebyla. Jelikož Komise nedisponuje jinými prvky dokazujícími opak, přiklání se k názoru, že státní podpora je zřejmě nezbytná, aby předmětné školení mohlo být uspořádáno.

(48)

A nakonec Komise připomíná, že výdajová položka „celková koordinace“ se netýká vzdělávací akce jako takové, ale poradenských služeb určených pro obecné vzdělávání. Lze ji tedy částečně zařadit do přípustných nákladů v míře, ve které pokrývá „základní školení“, „SPP“ a část obecného„technického školení“, pro kterou byla podpora uznána za nezbytnou (18).

(49)

Vzhledem k pravidlu stanovenému nařízením (ES) č. 68/2001, které omezuje výdaje účastníků vzdělávacího projektu na celkovou částku ostatních nákladů, činí přípustné náklady z částí vzdělávacího programu, u nichž je podpora nezbytná, 4,362 mil. EUR a samotná podpora 2,181 mil. EUR. Jelikož jsou ostatní podmínky stanovené nařízením (ES) č. 68/2001 rovněž splněny, jak je uvedeno výše v bodu odůvodnění 23, Komise dospěla k závěru, že tato část oznámené podpory je slučitelná se společným trhem.

(50)

Komise je toho názoru, že část opatření oznámených Belgií, která představuje 4,362 mil. EUR přípustných nákladů, což odpovídá podpoře ve výši 2,181 mil. EUR, dodržuje kritéria slučitelnosti se společným trhem na základě čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy.

(51)

Komise soudí, že zbývající podpora není nezbytná pro realizaci příslušných vzdělávacích akcí. Tato podpora není slučitelná se společným trhem na základě žádné výjimky stanovené Smlouvou, a proto musí být zakázána. Podle belgických orgánů podpora zatím poskytnuta nebyla; nemusí se tedy přistoupit k jejímu zpětnému vymáhání,