30.4.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 112/32

(1)

V souladu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES a rámcem pro státní podporu pro stavby lodí (1) (dále jen „rámec“) oznámilo Německo dopisem ze dne 19. října 2005 (zaevidovaným Komisí téhož dne) Komisi svůj záměr poskytnout regionální podpory podniku Detlef Hegemann Rolandwerft GmbH & Co. KG („Rolandwerft“). Dopisem ze dne 16. listopadu 2005 si Komise vyžádala další informace, které Německo poskytlo dopisem ze dne 23. prosince 2005 (zaevidovaným téhož dne). Dopisem ze dne 18. ledna 2006 (zaevidovaném téhož dne) Německo provedlo v oznámené podpoře změny.

(2)

Komise dopisem ze dne 22. února 2006 oznámila Německu své rozhodnutí zahájit ve věci této podpory řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES. Rozhodnutí Komise zahájit řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie. Komise vyzvala Německo a další zúčastněné strany k podání připomínek. Svaz pro stavbu lodí a námořní techniku sdělil své stanovisko dopisem ze dne 28. června 2006 (zaevidovaným téhož dne). Příjemce podpory se vyjádřil dopisem ze dne 30. června 2006 (zaevidovaným dne 7. července 2006).

(3)

Tato stanoviska byla Německu sdělena dopisem ze dne 17. července 2006. Odpověď Německa byla Komisi doručena dopisem ze dne 11. srpna 2006 (zaevidovaným téhož dne).

(4)

Německo sdělilo svou odpověď na zahájení formálního vyšetřovacího řízení dopisem ze dne 6. dubna 2006 (zaevidovaným téhož dne). Následující přílohy byly zaslány v dopise ze dne 11. dubna 2006 (zaevidovaným dne 12. dubna 2006). Komise dne 17. srpna 2006 požádala o další informace, které Německo poskytlo dopisem ze dne 14. září 2006 (zaevidovaným dne 15. září 2006). Německo sdělilo Komisi další informace v dopise ze dne 20. listopadu 2006 (zaevidovaným téhož dne). Dne 22. listopadu 2006 se uskutečnilo setkání zástupců Německa a loděnice. Po tomto setkání Německo sdělilo Komisi další informace dopisem ze dne 24. listopadu 2006 (zaevidovaným téhož dne).

(5)

Příjemcem podpory je loděnice Rolandwerft. Nachází se v dolnosaském Berne v okrese Wesermarsch (Německo), v oblasti podporované ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES. Loděnice leží na řece Veseře, která ústí do Severního moře. Patří do skupiny Hegemann a je velkým podnikem, který podle doporučení Komise, pokud jde o definici velmi malých, malých a středních podniků (2), není považován za malý nebo střední podnik.

(6)

Loděnice Rolandwerft vyrábí námořní lodě. Hlavní výroba se soustředí na stavbu nejmenšího typu kontejnerových lodí (feeder ships). Kromě toho staví loděnice specializovaná plavidla, např. lodě typu RoRo/LoLo a lodě pro přepravu automobilů. Roku 1999 reagovala společnost Rolandwerft na změnu poptávky na trhu a začala stavět větší lodě dlouhé až […] (3) m o hmotnosti až […] t a objemu skladovací kapacity až 850 TEU. Aby mohla tyto větší lodě vyrábět, musela uskutečnit investiční program k přizpůsobení loděnice, což mj. znamenalo rozšíření lodní zdviže. Plánovalo se rovněž prodloužení přístavní hráze na vybavování lodí, které se však muselo z ekonomických důvodů odložit. Mezi činnosti loděnice Rolandwerft patří také opravy lodí. Opravy se provádějí jak na souši, tak na vodě.

(7)

Při výrobě lodí se nejprve provede prefabrikace sekcí v hale 3 a větších modulů na vnějším montážním prostranství. Prefabrikované části lodí se posouvají po vnějším montážním prostranství až do montážní haly 1, kde se z nich sestaví nové lodě. Nově vyrobené lodě se přesunou k lodní zdviži, kde se spouštějí na vodu. Další vybavení probíhá u přístavní hráze, která je dimenzovaná pro lodě dlouhé až 140 m. Zvedání jednotlivých částí vybavení zajišťuje 50t přístavní jeřáb a 8t stavební jeřáb, které se oba pohybují po jeřábové dráze.

(8)

Od počátku devadesátých let vybavuje loděnice Rolandwerft dvě lodě současně (kromě období nízké poptávky). U původní přístavní hráze mohly být obě (tenkrát ještě kratší) lodě připevněny přímo k hrázi. Když loděnice Rolandwerft v roce 1999 začala stavět větší lodě, přístavní hráz svou délkou již nedostačovala. Z finančních důvodů však loděnice Rolandwerft neprodloužila hráz okamžitě, nýbrž jako přechodné řešení upevnila druhou loď paralelně k lodi, která kotvila přímo u hráze („paralelní ukotvení lodí“). Pro každou loď, která byla vybavována na paralelním kotvišti, musela loděnice Rolandwerft vždy na dobu […] cca […]krát najmout další autojeřáb a […]krát vždy na dobu […] menší plovoucí jeřáb.

(9)

Ukázalo se však, že vybavování a oprava lodí na paralelním kotvišti jsou obtížné, nákladné a neekonomické. Kromě toho se zvýšilo riziko úrazu.

(10)

Cílem podpory je podpořit investice v pěti různých oblastech loděnice, a to v halách 1 a 3, v zařízení přístavní hráze 1, ve svářecích automatech a ve stavbě další hráze. Většina investic již proběhla. O podporu se žádalo před zahájením investic.

(11)

Německo uvádí, že investice v loděnici Rolandwerft povedou k vytvoření 35 pracovních míst. Část výrobních činností se dříve zadávala ocelářské společnosti v […], která pro loděnici Rolandwerft vyráběla sekce lodních přídí. Investice umožnily loděnici Rolandwerft začlenit výrobu sekcí lodních přídí opět do vlastního výrobního procesu.

(12)

Pomocí investic by se měla hala 1 prodloužit o 55 m. Jak bylo Komisi sděleno, musí se nyní většina stavebních prací na lodích provádět venku. Po provedení investičního záměru budou téměř veškeré práce prováděny v hale.

(13)

V hale 3 se nacházejí zařízení na stavbu sekcí. Vrata haly byla původně široká pouze 17,4 m, zatímco lodě stavěné loděnicí Rollandwerft mají běžně šířku 22,2 m. Proto se nemohly sekce vyrábět v zařízení potřebném k montáži, ale musely se stavět napříč v hale, aby bylo možné je později těmito vraty přepravit. Poté se sekce musely pomocí autojeřábů otočit o 90o, aby se mohly napojit na sousední sekce. Tento postup byl zdlouhavý a nákladný. Kvůli úzkým halovým vratům byla omezena rovněž hloubka sekcí, takže loděnice Rolandwerft byla nucena vyrábět větší počet sekcí, než bylo vlastně nutné. Aby se tato situace vyřešila, musela se vrata haly rozšířit. Tato část záměru byla realizována v roce 2004.

(14)

Další část investičního záměru, která byla rovněž provedena v roce 2004, spočívala v prodloužení haly severozápadním směrem. V této části haly se sekce svařují v moduly. Díky prodloužení haly se nyní mohou svářečské práce provádět v hale, tzn. nezávisle na počasí. V nové části haly pro stavbu sekcí se prodloužily jeřábové dráhy.

(15)

Jednotlivé sekce se staví na nosnících kýlových bloků, na kterých jsou sekce také přepravovány. Jelikož loděnice Rolandwerft díky investicím v roce 1999 staví větší lodě, starý systém nosníků kýlových bloků dle sdělení Německa již neodpovídal požadavkům. Kromě toho se sekce musí před svařením přesně seřadit. Před investicí se k řazení používal autojeřáb, což bylo časově náročné a nákladné. Proto loděnice v roce 2004 investovala do moderních hydraulických nosníků kýlových bloků, čímž se řazení sekcí značně usnadnilo.

(16)

Další investiční záměr, který byl zahájen v srpnu 2005, se týká prodloužení haly 3 jihovýchodním směrem a jeho smyslem je opět možnost provádět práce pod střechou.

(17)

Součástí investičního záměru je rovněž prodloužení jeřábové dráhy na původní přístavní hrázi o 96 m. Tato hráz je dlouhá 200 m. Před prodloužením mohla být jeřábem vybavována jen asi polovina lodi. Na další polovinu musela loděnice Rolandwerft použít […] autojeřáby. Jeřábová dráha byla prodloužena tak, aby lodě mohly být jeřábem obsluhovány po celé délce. Tato investice rovněž proběhla v roce 2004.

(18)

V roce 2004 se dále investovalo do moderních svařovacích automatů, kterými se případné svařovací práce mohou provádět automaticky a rychleji.

(19)

Součástí investičního programu na roky 2005 a 2006 je stavba další přístavní hráze. Původní hráz se tak má prodloužit cca o 180 m. Pro stavbu přístavní hráze jsou mj. potřebná tato opatření: vybagrování půdy na straně, kde je řeka, vyplnění terénu na břehu a napojení na síť silnic a cest. Kromě toho se musí prodloužit jeřábová dráha o dalších 150 m, pořídit a instalovat další 35t jeřáb a zajistit připojení médií. Příslušné práce byly zahájeny v srpnu 2005.

(20)

Podnětem pro tyto investiční záměry bylo rozhodnutí, že se od roku 1999 budou stavět větší lodě. Již tehdy loděnice investovala do dalšího vybavení lodní zdviže, aby tomu svá zařízení přizpůsobila. Podle výpovědi příjemců podpory se investice do přístavní hráze odložily především ze dvou důvodů: za prvé byly dostupné finanční prostředky potřebnější v loděnici Peene-Werft patřící rovněž do skupiny Hegemann, která tehdy procházela rozsáhlou restrukturalizací. Na základě tržního poklesu, který trval několik let, nebyly další prostředky pro ukončení investičních opatření v loděnici Rolandwerft k dispozici. Za druhé bylo odložení těchto investic nejlepší možností, neboť vybavování a oprava lodí stojících vedle sebe byly technicky proveditelné (i když málo ekonomické).

(21)

Další výhodou investičního záměru je, že nová přístavní hráz do budoucna loděnici umožní účastnit se výběrových řízení na stavbu a opravy vojenských námořních lodí. Z důvodu rizik spojených se současnými pracemi na dvou paralelně ukotvených lodích bylo zatím loděnici Rolandwerft odepřeno stavět a opravovat lodě pro německé námořnictvo. Kvůli těmto rizikům německé námořnictvo odmítalo zadávat zakázky loděnici Rolandwerft, ačkoliv patřila k loděnicím, které se v zásadě mohly ucházet o podobné zakázky.

(22)

Náklady na projekt činí celkem 13 milionů EUR. Tyto náklady lze rozčlenit podle následující tabulky:

(23)

Německo má v úmyslu poskytnout loděnici Rolandwerft státní podporu ve výši 1,56 mil. EUR. Způsobilé náklady odpovídají celkovým nákladům ve výši 13 mil. EUR na tento projekt; míra podpory tak činí 12 %. Podpora je poskytována na základě schváleného režimu regionálních podpor (4). O podporu bylo požádáno před zahájením investičního záměru.

(24)

Podporu poskytuje spolková země Dolní Sasko prostřednictvím banky NBank Hannover.

(25)

Komise zahájila formální vyšetřovací řízení, neboť měla pochybnosti o slučitelnosti podpory s rámcem pro stavbu lodí. Komise pochybovala o tom, že investice do nové přístavní hráze mohou být považovány za investice do stávajících zařízení.

(26)

Kromě toho měla Komise pochybnosti, zda investice loděnice Rolandwerft nepovedou k rozšíření výrobní kapacity, které by nebylo slučitelné s rámcem a společným trhem.

(27)

Komise obdržela stanovisko příjemce podpory, loděnice Rolandwerft, i svazu pro stavbu lodí a námořní techniku.

(28)

Podle výpovědi příjemce podpory se kapacita stavby lodí investičním záměrem nezvýší. Příjemce podpory poukazuje na to, že každé zvýšení produktivity má za následek také zvýšení kapacity dotčených zařízení. To ovšem nemusí znamenat, že se rovněž zvýší celková kapacita loděnice. V případě loděnice Rolandwerft sice investice vedly ke zvýšení produktivity, tyto s sebou však nepřinesly žádné celkové zvýšení kapacity loděnice. Místo toho bude zvýšení produktivity vyrovnáno zvýšenou vnitropodnikovou výrobní činností, kterou dříve vykonával někdo jiný. Objem výroby v KBRT (kompenzovaná hrubá prostornost) se proto nezvýší.

(29)

Příjemce podpory předložil přehled o lodích vyrobených v posledních letech i knihy objednávek loděnice. V roce 2004 vyrobila loděnice Rolandwerft […] lodí, což odpovídá […] KBRT. Na rok 2006 se plánuje stavba […] lodí s kapacitou […] KBRT. Cílem na rok 2007 a 2008 bude dosažení ročního objemu výroby […] KBRT.

(30)

Příjemce podpory prohlašuje, že loděnice v minulosti příležitostně nakupovala sekce nebo celé nevybavené lodní trupy od třetích dodavatelů. Objem výroby loděnice Rolandwerft však nemůže být zvýšen ani nákupem lodních trupů a sekcí od dodavatelů, neboť vybavení lodi vždy vyžaduje určitý čas a dostupná zařízení nedovolují vybavovat větší počet lodí. Tak je např. v dostupných konstrukčních halách možné vybavovat vždy jen jednu loď. Na sestavení jedné lodi ve stavební hale 1 je potřeba […] týdnů.

(31)

Příjemce předložil informace o výrobním procesu v loděnici. Podle nich je loděnice již nyní plně vytížená a neexistuje žádná možnost, jak po provedení investičního záměru vyrábět více lodí. Celková kapacita loděnice je omezená na objem v rozmezí od […] do […] KBRT, kterého mohlo být dosaženo již před provedením investičního záměru zadáváním části prací dalším dodavatelům.

(32)

Příjemce podpory vysvětluje, že loděnice bude díky investičnímu záměru schopná účastnit se výběrových řízení na stavby, opravy a přestavby lodí německého námořnictva. Dosud loděnice tuto možnost neměla, neboť by práce musely být prováděny na paralelním kotvišti. Objem výroby v KBRT by se následně ve srovnání se současnou úrovní snížil, neboť lodě námořnictva nejsou považovány za námořní obchodní plavidla. Na závěr příjemce podpory sděluje, že i kdyby Komise nesdílela názor Německa, že rámec nezakazuje investiční podpory na projekty spojené se zvýšením výroby, není tato skutečnost relevantní při hodnocení slučitelnosti podpory pro loděnici Rolandwerft se společným trhem, neboť zde nedochází ke zvýšení kapacity.

(33)

Příjemce podpory dále prohlašuje, že se investice týkají výlučně stávajících zařízení. Zejména u investic na prodloužení přístavní hráze, aby bylo možné vybavovat obě lodě přímo z hráze, se nejedná o budování nového zařízení. Již nyní má loděnice k dispozici dvě paralelně ležící kotviště pro vybavování lodí. Příjemce podpory zdůrazňuje, že paralelní kotviště představuje zvýšené riziko, a námořnictvo proto odmítá zadávat loděnici Rolandwerft zakázky. Plánovaná investice spočívá v přestavbě stávající hráze, aby se zvýšila její produktivita. Příjemce podpory předkládá informace o tom, kolik týdnů v roce bylo paralelní kotviště využíváno a jak má bát využíváno v budoucnosti.

(34)

Příjemce podpory dále uvádí, že prodloužení jeřábové dráhy a instalace jeřábu v souvislosti s prodloužením hráze slouží k tomu, aby se přestaly využívat neúčinné a nákladné autojeřáby a plovoucí jeřáby, které se nyní využívají k vybavování lodí na paralelním kotvišti. Vybavování druhé lodi přímo z hráze, které by investiční záměr umožnil, by vedlo ke zvýšení produktivity a efektivity z hlediska nákladů.

(35)

Německý svaz pro stavbu lodí a námořní techniku (dále jen „svaz“) se domnívá, že pochybnosti Komise ohledně možného rozšíření kapacity nelze odvozovat z rámce pro stavbu lodí. Pochybnosti nejsou oprávněné ani z hlediska současné tržní situace, zejména proto, že plánovaná podpora nevede k narušení hospodářské soutěže.

(36)

Svaz uvádí, že se orientace politiky Společenství v oblasti státních podpor pro stavbu lodí v minulých letech změnila. Rámec pro stavbu lodí neobsahuje žádná ustanovení, která by zakazovala investiční podpory na rozšíření kapacity. Svaz vychází z toho, že by taková ustanovení již nebyla považována za účelná. Svaz dále poukazuje na to, že pokud to bylo možné, bylo v rámci pro stavbu lodí upuštěno od ustanovení specifických pro toto odvětví. Otázka kapacity je zmiňována pouze v souvislosti s podporami na ukončení činnosti. Další typy podpory, např. podpory na restrukturalizaci, spadaly pod všeobecná pravidla pro státní podpory.

(37)

Svaz je dále toho názoru, že restriktivní výklad předpisů by odporoval iniciativě LeaderSHIP 2015, která je součástí provádění lisabonské strategie. Konkurenceschopnost a produktivita evropského hospodářství by se měly pomocí investic do výzkumu, rozvoje a inovací zvyšovat, což znamená nutnost investovat do moderních výrobních zařízení. Pokud by státní podpory na investice nemohly být vázány na rozšiřování kapacit, odporovalo by to cíli iniciativy LeaderSHIP 2015 a zejména cíli zajistit a zlepšit postavení v určitých segmentech trhu. Jedním z těchto segmentů trhu je trh pro malé a střední kontejnerové lodě, na němž Evropa zaujímá ve srovnání s Koreou a Čínou stále vynikající místo.

(38)

Svaz se domnívá, že plánované investice nenarušují hospodářskou soutěž. V současné době neexistují žádné nadbytečné kapacity, neboť světový trh pro stavbu lodí zažívá rozkvět. Poptávka je trvale příznivá, přičemž v letech 2008/2009 se očekává mírný pokles. Trvale rostoucí světový obchod přináší rovněž nárůst námořní dopravy. To se týká zejména přepravy průmyslového zboží kontejnerovými loděmi. Roste poptávka po větších lodích od 5 000 do 8 000 TEU, které nemohou vplouvat do menších přístavů. To vede k větší poptávce po menších kontejnerových lodích (feeder ships) pro následnou distribuci kontejnerů. Loděnice Rolandwerft může vyrábět lodě o velikosti až 900 TEU.

(39)

Podle výpovědi svazu jsou malé kontejnerové lodě důležitým prvkem v působnosti německých loděnic. Přesto jsou hlavním konkurentem čínské loděnice, které jsou s 42,5 % celosvětově zadaných zakázek předními výrobci na trhu. Německo zaujímá s 26,8 % zakázek druhé místo.

(40)

V segmentu lodí do 900 TEU je dle výpovědi svazu jen velmi málo evropských konkurentů, kteří sídlí především v Německu a Nizozemsku. Svaz v tomto segmentu předpokládá velký růstový potenciál. Jelikož čínské loděnice nabízejí své lodě za nízké ceny, mohou německé a evropské loděnice udržet svou pozici na trhu jen tehdy, pokud zajistí vysokou kvalitu a budou stále zvyšovat svou produktivitu.

(41)

Svaz dále zdůrazňuje, že Čína a Vietnam budou neustále zvyšovat své kapacity pro stavbu lodí, a tím své podíly na trhu. To ukazuje, že hospodářská soutěž v oblasti stavby lodí probíhá spíše na světové úrovni než v Evropě.

(42)

Ve svém stanovisku k zahájení formálního vyšetřovacího řízení Německo upozorňuje na to, že bod 26 rámce pro stavbu lodí neobsahuje žádná ustanovení ohledně kapacity. Zejména neobsahuje bod 26 žádné předpisy, které by prohlašovaly investiční podpory na projekty vedoucí po zvýšení produktivity k rozšíření kapacit za neslučitelné. Německo dále zdůrazňuje, že zvýšení produktivity v průmyslu stavby lodí je jedním z hlavních cílů politiky Společenství v tomto hospodářském odvětví. Iniciativa LeaderSHIP 2015 má za cíl zlepšit postavení evropských loděnic v hospodářské soutěži a omezit nevýhody, které evropskému průmyslu stavby lodí vznikly podporováním stavby lodí v Asii. Podle názoru Německa může být tohoto cíle dosaženo pouze zvýšením produktivity.

(43)

Německo se dále domnívá, že z bodu 3 rámce pro stavbu lodí nelze odvodit, zda mají být zohledněny dopady investičního záměru na kapacity při posuzování slučitelnosti se společným trhem. Odvětví stavby lodí dále již není charakterizováno znaky uvedenými v bodě 3 rámce pro stavbu lodí, ale vyznačuje se v současné době především dobrou situací v oblasti zakázek, vysokými cenami a nedostatkem kapacit.

(44)

Německo dále zdůrazňuje, že se podíl evropského průmyslu stavby lodí v posledních desetiletích snížil a že Japonsko, Korea a Čína své podíly zvýšily díky státním podporám. Toto subvencování je uvedeno v odst. 3 písm. c) rámce pro stavbu lodí jako jeden z faktorů, který je třeba zohlednit. Evropské loděnice proto musí vynaložit veškeré úsilí, aby zvýšily svou produktivitu.

(45)

Německo se domnívá, že každé zvýšení produktivity automaticky zvýší výrobu v daném zařízení. Zvýšení produktivity podle rámce pro stavbu lodí proto nemůže znamenat, že se stejné množství vyrobí s menšími vstupy, tzn. s menšími náklady. Dále Německo odkazuje na to, že regionální podpory mají přispívat k regionálnímu rozvoji a k vytváření pracovních míst. Zvýšení produktivity v tomto smyslu nesmí mít za následek úbytek pracovních míst.

(46)

Pokud jde o situaci na trhu, Německo vysvětluje, že nákladní doprava vzrůstá a v segmentu kontejnerových lodí lze pozorovat trend směřující k využívání větších lodí. Již nyní existují lodě s nákladovou kapacitou 5 000 TEU a v novějších prognózách se hovoří dokonce o plavidlech s nákladovou kapacitou 8 000 TEU. Jelikož takové větší lodě mohou vplouvat pouze do některých přístavů, bude přesto zapotřebí menších lodí, které by náklad dále distribuovaly. Proto se velká poptávka po menších kontejnerových lodích s kapacitou 850 TEU, jaké vyrábí loděnice Rolandwerft, nebude snižovat.

(47)

Německo kromě toho blíže vysvětluje investiční záměry a přikládá obrázky pro znázornění opatření a situace loděnice.

(48)

Prodloužení haly 1 loděnici umožní postavit loď kompletně v hale, což v současné době není možné. Zastřešení stávajících výrobních prostor umožní pracovat produktivněji a efektivněji.

(49)

Německo dále vysvětluje, že loď kotvící u hráze 1 nyní zabírá jen dvě třetiny hráze. Jižní část nevyužívané hráze bude prodloužena. To ovšem nepovede ke stavbě „nového zařízení“ ve smyslu rámce pro stavbu lodí. Jakmile bude hráz prodloužena, bude vybavena jeřábem, který nahradí dosud používaný autojeřáb.

(50)

Německo poukazuje na to, že paralelní kotviště bylo využito od roku 2003 do roku 2005 […] ročně (včetně dodávek). Německo ještě jednou ujišťuje, že paralelní kotviště bude přeměněno na novou hráz. Nová hráz bude během roku využívána přibližně stejnou dobu jako paralelní kotviště v minulých letech. Německo dále vysvětluje, že vybavování lodi u druhého kotviště představuje zvýšené riziko, neboť nezbytný plovoucí jeřáb musí být umístěn uprostřed Vesery. V budoucnosti tak již nebudou lodě vybavovány na druhém kotvišti hráze 1.

(51)

Německo zastává názor, že prodloužení hráze na vybavování lodí, které má umožnit vybavování dvou lodí přímo z hráze, nelze považovat za stavbu nového zařízení. Jedná se pouze o mírné prodloužení stávající hráze. Hráz je i bez investic již delší než menší kontejnerová loď, takže loděnice může již nyní vybavovat dvě kratší lodě současně.

(52)

Německo tvrdí, že loděnice Rolandwerft tak již má k dispozici dvě místa na vybavování lodí, ačkoli jedno z nich leží takříkajíc ve druhé „řadě“. Jelikož však druhá loď není v dosahu jeřábů na hrázi, musí se používat autojeřáby nebo plovoucí jeřáby. Prodloužení hráze by značně zefektivnilo práci, neboť loď by mohla být vybavována přímo z hráze. Německo dále zdůrazňuje, že německé námořnictvo odmítá na základě způsobu, jakým loděnice Rolandwerft vybavuje lodě v druhé řadě, zadávat loděnici zakázky.

(53)

Německo argumentuje, že přeložení druhého kotviště k prodloužené již existující hrázi není novou stavbou, ale představuje víceméně opatření ke zvýšení produktivity obou kotvišť, které by takto nebyly řazeny paralelně, nýbrž za sebou. Nový jeřáb, který bude instalován na prodloužené hrázi, nahradí v současnosti používané autojeřáby a plovoucí jeřáby. Práce se používáním nového jeřábu zefektivní.

(54)

Německo zdůrazňuje, že toto opatření je nezbytné, neboť vybavování lodě ve druhé řadě je časově náročné a neefektivní. Kromě toho investiční záměr umožňuje loděnici Rolandwerft účastnit se výběrových řízení na opravy a přestavby lodí německého námořnictva.

(55)

Německo dále vysvětluje, že loděnice Rolandwerft původně stavěla menší kontejnerové lodě, z nichž mohly být u hráze upevněny dvě současně. Stále více však rostla tržní poptávka po širších a delších kontejnerových lodích, takže by dvě takové lodě za sebou neměly u hráze místo. Loděnice proto začala v případě vybavování a oprav lodí upevňovat druhou loď paralelně k lodi, která kotví přímo u hráze. Prodloužení hráze je proto pouhým přizpůsobením tohoto zařízení delším lodím.

(56)

Německo vysvětluje, že loděnice Rolandwerft v minulosti příležitostně spolupracovala s loděnicí Peene-Werft a vybavovala prefabrikované lodní trupy této loděnice. V poslední době však loděnice Rolandwerft stavěla jen lodě, které byly kompletně vyráběny v této loděnici. Německo vysvětluje, že objem oprav nelze více rozšířit, pokud by byl zachován současný objem stavby nových lodí. Část oprav by se musela provádět na souši. K tomu byl nezbytný venkovní prostor, který se již využíval ke stavbě nových lodí.

(57)

Německo dále vysvětluje, že nový jeřáb nebude využíván jen na nové hrázi, ale povede také k optimalizaci zvedání nákladů u původní hráze tím, že zvýší maximální nosnost na původní hrázi.

(58)

Německo upozorňuje na to, že svaz jeho stanovisko podporuje. Německo se domnívá, že stanovisko svazu je velmi důležité, neboť zastupuje politické a hospodářské zájmy německého odvětví námořní dopravy, německých loděnic i jejich dodavatelů. Kromě toho má svaz jako zástupce různých zájmových skupin k dispozici nejnovější informace o trhu. Pokud svaz dopěje k názoru, že plánovaná podpora pro loděnici Rolandwerft nebude mít nepříznivý vliv na průmysl stavby lodí v Německu, měla by to Komise zohlednit. Německo rovněž zdůrazňuje, že Komise neobdržela žádná negativní stanoviska k této podpoře.

(59)

Pokud jde o stanovisko samotného příjemce podpory, Německo klade důraz na to, že loděnice Rolandwerft tvrdí, že investiční záměr nepovede k rozšíření kapacit. Německo potvrzuje, že tuto otázku nepovažuje za relevantní pro hodnocení slučitelnosti podpory.

(60)

Podle čl. 87 Smlouvy o ES jsou podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem. Podle konstantní judikatury Soudního dvora a soudu první instance Evropských společenství je kritérium narušení obchodu splněno tehdy, pokud zvýhodněný podnik vykonává hospodářskou činnost, která je předmětem obchodu mezi členskými státy.

(61)

Podpora je poskytována spolkovou zemí Dolní Sasko, a tudíž je třeba ji připsat státu. Poskytuje loděnici Rolandwerft výhodu, které by na trhu nedosáhla. Rolandwerft staví námořní plavidla. Jelikož jsou předmětem obchodu, může opatření narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod mezi členskými státy. Proto podpora představuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES a musí být odpovídajícím způsobem posouzena.

(62)

V čl. 87 odst. 2 a 3 Smlouvy o ES se upravují výjimky z obecného pravidla o neslučitelnosti uvedeného v čl. 87 odst. 1.

(63)

K hodnocení podpor v odvětví stavby lodí Komise vydala rámec pro státní podporu na stavbu lodí. Obsahuje zvláštní předpisy pro podpory ve prospěch odvětví stavby lodí, pokud specifika odvětví stavby lodí vyžadují zvláštní zacházení. Ve smyslu tohoto rámce označuje výraz „stavba lodí“ výrobu námořních obchodních lodí s vlastním pohonem, která se uskutečňuje v rámci Společenství. „Opravou lodí“ se rozumí oprava nebo obnova námořních lodí s vlastním pohonem provedená v rámci Společenství. Obchodní činnost loděnice Rolandwerft odpovídá této definici, proto je třeba spornou podporu hodnotit s ohledem na rámec pro stavbu lodí. Loděnice Rolandwerft nevyrábí pro Společenství žádná rybářská plavidla. Podle pokynů k posuzování státní podpory na rybolov a akvakulturu (5) jsou podpory loděnicím na stavbu rybářských plavidel Společenství nepřípustné.

(64)

V bodu 26 rámce pro stavbu lodí se říká, že „regionální podpory na stavbu lodí, opravu lodí nebo přestavbu lodí … mohou být považovány za slučitelné se společným trhem pouze tehdy, pokud je podpora poskytována … na investice na obnovu nebo modernizaci existujících loděnic, které nejsou spjaty s jejich finanční restrukturalizací s cílem zvýšit produktivitu stávajících zařízení“.

(65)

Maximální míra podpory nesmí přesáhnout 12,5 % nebo použitelný limit pro regionální podpory podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES, přičemž směrodatná je nižší hodnota. V daném případě je třeba použít maximální míry 12,5 %. Podpora musí být dále omezena na způsobilé výdaje podle definice používaných pokynů k vnitrostátní regionální podpoře (6).

(66)

Tato investiční opatření mají za cíl racionalizaci výrobního procesu loděnice Rolandwerft tím, že doplní vybavení daných zařízení a zastřeší pracovní prostor, který se předtím nacházel na volném prostranství. Tato opatření tedy lze považovat za investice na modernizaci nebo obnovu existující loděnice.

(67)

Část projektu se týká prodloužení haly 1 a prodloužení haly 3 severozápadním a jihovýchodním směrem. Komise se domnívá, že se tato prodloužení hal týkají existujících zařízení. Projekt tedy de facto nevede ke stavbě další haly. Cílem prodloužení je pouze to, že stavební činnosti, které byly dosud vykonávány venku, budou nyní prováděny v hale.

(68)

Zbývající investice v hale 3 na prodloužení jeřábové dráhy, na rozšíření halových vrat a na modernizaci nosníků kýlových bloků je třeba rovněž považovat za investice do existujících zařízení. Komise se dále domnívá, že se v případě prodloužení jeřábové dráhy na hrázi 1 a investic do moderních svářecích automatů jedná rovněž o investice do existujících zařízení. Toto stanovisko Komise zastávala již ve svém rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení.

(69)

Komise vychází z toho, že investice jsou zaměřené na zvýšení produktivity stávajících zařízení. Prodloužení hal povede ke zvýšení produktivity, neboť práce se nyní budou moci provádět nezávisle na počasí. Rozšíření vrat v hale 3 povede k citelnému snížení nákladů, neboť sekce se nebudou muset otáčet a bude možné vyrábět hlubší sekce. Totéž platí i v případě prodloužení jeřábové dráhy v hale 3 a hráze 1, čímž se ušetří […] použití autojeřábů, v případě pořízení hydraulických nosníků kýlových bloků, čímž se stane manuální řazení jednotlivých sekcí za pomoci autojeřábů nadbytečným, a v případě pořízení svářecích automatů, čímž se ušetří čas a náklady spojené s manuálním svářením.

(70)

Zatímco investiční záměr výrazně ovlivní produktivitu, dopad na kapacitu je spíše omezený, neboť nevzniknou žádná nová zařízení a každé rozšíření kapacity by bylo pouze důsledkem zvýšení produktivity v již existujících zařízeních. Příjemce podpory upozornil na to, že zvýšení produktivity nepovede ke zvýšení celkové kapacity loděnice vyjádřeno v KBRT, neboť zvýšení produktivity v zařízeních bude vyrovnáno zvýšením vlastní výroby v důsledku začlenění činností, které pro loděnici dosud prováděli jiní dodavatelé. Komise se proto domnívá, že se zde nejedná o nepřiměřené rozšíření kapacit.

(71)

Komise proto dospěla k závěru, že opatření 1 až 6 v tabulce (odstavec 22) lze považovat za investice na modernizaci nebo obnovu existující loděnice z cílem zvýšit produktivitu stávajících zařízení. Náklady s nimi spojené ve výši 8 360 000 EUR tak mohou být považovány za způsobilé náklady.

(72)

Opatření 7 a 8 v tabulce (odstavec 22) se týkají stavby další hráze a pořízení nového jeřábu. Komise se domnívá, že je třeba tyto investice hodnotit jako opatření na obnovu nebo modernizaci, a to ze dvou důvodů. Jednak loděnice Rolandwerft již před investičním záměrem běžně vybavovala nebo opravovala dvě lodě současně tak, že upevnila druhou loď paralelně k lodi kotvící přímo u hráze. Tento způsob byl neefektivní a nákladný. Investice loděnici Rolandwerft umožní zakotvení dvou lodí přímo u hráze a vybavování obou lodí může probíhat za lepších podmínek. Za druhé se u těchto investic jedná o poslední z řady investic, které byly zahájeny v roce 1999, aby loděnice mohla stavět větší lodě. Loděnice změnila svou výrobu, neboť poptávka se přesunula od mnohem menších kontejnerových lodí na kontejnerové lodě vyráběné loděnicí Rolandwerft dnes. Komise se domnívá, že přizpůsobení výroby tržní poptávce lze považovat za modernizaci.

(73)

Cílem investic je rovněž zvýšit produktivitu stávajících zařízení. Vybavování lodí u původní hráze bude hospodárnější, neboť lodě nebudou stát vedle sebe a nebude se muset přecházet přes loď ukotvenou u hráze. Ačkoliv lze vycházet z toho, že se v případě nové hráze nejedná pouze o přeložení zařízení, které existovalo již dříve, Komise se domnívá, že stavba nové hráze povede ke zvýšení produktivity na původní hrázi.

(74)

Rovněž druhý jeřáb, který bude instalován na prodloužené hrázi, povede ke zvýšení produktivity na původní hrázi. Celková nosnost obou jeřábů bude činit celkem 85 tun ve srovnání s dřívější maximální nosností 50 tun. Tak mohou jeřáby na hrázi zvedat náklady, na které se dříve musel použít plovoucí jeřáb. Po těchto investicích bude plovoucí jeřáb nutný jen pro ukládání lodních motorů. Všechny ostatní zdvihací činnosti mohou být prováděny oběma jeřáby na prodloužené hrázi. Za druhé je původní jeřáb často využíván k pracem na menším vnějším prostranství bezprostředně za hrází. Po realizaci investic lze druhý jeřáb používat tehdy, když bude první jeřáb pracovat na tomto vnějším prostranství. V těchto fázích se nebudou muset přerušovat práce na zařizování lodí.

(75)

Komise proto zjistila, že cílem investic je zvýšení produktivity stávajících zařízení loděnice.

(76)

Komise se dále domnívá, že investice nepovedou k nepřiměřenému rozšíření kapacit.

(77)

Na úvod Komise zjišťuje, že loděnice Rolandwerft již více než 15 let vybavuje vždy dvě lodě současně. Vybavování lodí ve druhé řadě bylo považováno za přechodné řešení do doby, než budou provedeny investice na hrázi. Podle informací poskytnutých Německem bylo toto přechodné řešení využíváno po tak dlouhou dobu z důvodu zvláštní situace na trhu a zvláštních okolností v loděnici. Skupina Hegemann jako vlastník loděnice rozhodla investovat dostupné prostředky přednostně do loděnice Peene-Werft. Po ukončení projektu restrukturalizace loděnice Peene-Werft v roce 2005 a na základě opětovného oživení trhu byla nyní skupina Hegemann schopna dokončit projekt na modernizaci loděnice Rolandwerft. Na základě skutečnosti, že loděnice v minulých 15 letech (s přerušením v dobách menší poptávky) pravidelně vybavovala dvě lodě současně, Komise nemá důvod se domnívat, že by loděnice Rolandwerft měla v období před investicemi kapacitu na vybavování pouze jedné jediné lodě.

(78)

Z technického hlediska loděnice Rolandwerft nebude schopna zvýšit svou výrobu nových lodí a objem oprav z důvodu nedostatků v předcházejících výrobních fázích, tzn. v konstrukčních halách a na vnějších prostranstvích. Haly a vnější prostranství jsou již nyní maximálně vytížené, což brání možnému zvyšování výroby. Ohledně opravy lodí Německo vysvětlilo, že zhruba 50 % každé opravy muselo být prováděno na souši, tedy na vnějším prostranství, avšak jeho kapacita je již vyčerpána stavbou nových lodí. Další opravy lze provádět jen na úkor stavby nových lodí a nikoli současně s nimi. Totéž platí pro přestavby lodí. Jelikož se investice netýkají těchto nedostatků, nemůže se zvýšit kapacita pro stavbu nových lodí ani pro opravy a přestavby. Dále je třeba zdůraznit, že tyto specifické nedostatky související se zařízeními není možné bez vyšších nákladů odstranit, neboť by se musel celý výrobní proces opakovat.

(79)

Komise dále zkoumala, zda nová hráz nepovede k rozšíření kapacit loděnice v oblasti vybavování lodních trupů vyrobených jiným výrobcem. Ovšem i zde představují základní problém konstrukční haly. Zatímco nové lodě vyráběné loděnicí Rolandwerft jsou částečně vybaveny již v konstrukčních halách loděnice, lodní trupy zhotovené jiným výrobcem jsou zpravidla prázdné a je nutné je vybavit a zařídit. Aby se lodní trupy mohly vybavit, musí se využívat technická zařízení na hrázi, která se obvykle používají v halách při stavbě nových lodí. Pokud jsou haly pro stavbu nových lodí a příslušná zařízení vytížená, nelze je zároveň použít na vybavování prázdných lodních trupů. Následně není možné, aby loděnice Rolandwerft rozšířila své aktivity v oblasti vybavování lodních trupů zhotovených jiným výrobcem a zároveň udržela svou výrobu nových lodí a opravárenskou činnost na současné vysoké úrovni.

(80)

Německo kromě toho vysvětlilo, že nyní loděnice nevybavuje lodní trupy zhotovené jiným výrobcem, ani tuto činnost neplánuje. V letech vysoké poptávky je taková činnost velmi nepravděpodobná, neboť potenciální dodavatelé lodních trupů mají zakázky na několik let, a loděnice Rolandwerft si proto nemůže na trhu opatřit žádné prefabrikované lodní trupy v požadované vysoké kvalitě. Tento údaj potvrzuje i skutečná podnikatelská činnost loděnice Rolandwerft v minulých letech, kdy loděnice nevybavovala dodatečně žádné prefabrikované lodní trupy, přestože by to na paralelním kotvišti bylo možné. Německo dále vysvětlilo, že v případě poklesu na trhu, v jehož důsledku by dodavatelé měli opět volné kapacity a na trhu by byly lodní trupy dostupné, by rovněž loděnice Rolandwerft zaznamenala klesající poptávku. V takovém případě by loděnice Rolandwerft z ekonomických důvodů spíše využila své vlastní kapacity na stavbu lodních trupů než na vybavování prefabrikovaných lodních trupů. I kdyby loděnice vybavovala prefabrikované lodní trupy, probíhalo by vybavování místo výroby nových lodí a ne dodatečně k výrobě.

(81)

Komise zjistila, že i kdyby díky investicím hypoteticky došlo k mírnému rozšíření kapacit v oblasti vybavování lodních trupů vyrobených jiným dodavatelem, bylo by toto rozšíření z technických důvodů uvedených výše pouze minimální. Jelikož by zvýšení produktivity, které je především důsledkem úspory nákladů na pronajímání jeřábů, mohlo být výrazné, nelze mírné rozšíření kapacit na základě příležitostného vybavování lodních trupů považovat za nepřiměřené.

(82)

Komise dále zjistila, že loděnice, aby podpořila svou výpověď, že neplánuje žádné rozšíření kapacit, se zavázala v příštích pěti letech nerozšiřovat využití nové hráze. Tento závazek předložený Německem předpokládá, že loděnice omezí svou činnost na nové hrázi v oblasti stavby nových lodí, vybavování prefabrikovaných lodních trupů a oprav a přestaveb na […] ročně na období pěti let po dokončení investic do nové hráze. Využívání nové hráze během […] odpovídá plánu činností loděnice na další roky předloženému Komisi. Navíc se loděnice Rolandwerft zavázala, že ve stejném období nebude stavět lodě ve druhé řadě. Komise zjistila, že tyto závazky nelze považovat za důkaz, že investice nepovedou ke zvýšení kapacity. Vlastní závazky loděnice ovšem považuje za další důkaz toho, že technické, praktické a ekonomické důvody předložené příjemcem podpory jsou opodstatněné a že cílem investic není rozšíření kapacit, nýbrž zvýšení produktivity.

(83)

Komise se proto domnívá, že se v případě investic do nové hráze a pořízení nového jeřábu jedná o obnovu nebo modernizaci stávající loděnice s cílem zvýšit produktivitu stávajících zařízení. Investice nepovede k nepřiměřenému rozšíření kapacity. Komise se proto domnívá, že stavba nové hráze a pořízení nového jeřábu splňují podmínky pro poskytování regionálních podpor obsažené v rámci pro stavbu lodí. Investice ve výši 4 640 000 EUR jsou proto způsobilé.

(84)

Komise dospěla k závěru, že plánovaná regionální podpora loděnici Rolandwerft, a to ve výši 12 % z 13 000 000 EUR, tj. 1 560 000 EUR, je v souladu s podmínkami pro regionální podpory stanovené v rámci pro stavbu lodí. Plánovaná podpora tímto splňuje všechny předpoklady a může být považována za slučitelnou se společným trhem,