(1)

Preambule Smlouvy vychází z toho, že členské státy usilují vytvořit bezpečnostní podmínky, jež vyloučí ohrožení života a zdraví obyvatelstva.

(2)

Ustanovení čl. 2 písm. b) Smlouvy vyzývá Společenství, aby zejména vypracovávalo jednotné bezpečnostní standardy pro ochranu zdraví obyvatelstva a pracovníků a dbalo na jejich dodržování.

(3)

Kapitola III Smlouvy stanoví základní standardy, které Společenství umožňují zajistit ochranu zdraví obyvatelstva a pracovníků před nebezpečím ionizujícího záření.

(4)

Směrnice Rady 96/29/Euratom (1) stanoví základní bezpečnostní standardy na ochranu zdraví pracovníků a obyvatelstva před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření.

(5)

Podle směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (2) členské státy „přijmou všechna opatření nezbytná k zajištění, aby ještě před vydáním povolení byly záměry, které mohou mít významný vliv na životní prostředí mimo jiné v důsledku své povahy, rozsahu nebo umístění, posouzeny z hlediska jejich vlivů.“

(6)

Následky ionizujícího záření z radioaktivních materiálů mohou překračovat dobu životnosti jaderných zařízení i hranice jednotlivých států.

(7)

Bezpečnost pracovníků a obyvatelstva před těmito riziky má pro Evropská společenství rozhodující význam. Vysoké bezpečnostní standardy by se proto měly dodržovat, aby bylo zaručeno, že tato rizika jsou během doby životnosti jaderných zařízení i po jejím uplynutí ošetřena.

(8)

Evropský parlament, Rada a Komise zdůraznily „nutnost, aby členské státy zajistily, aby byly finanční prostředky přezkoumávané členskými státy skutečně vynakládány na opatření k vyřazování z provozu jaderných elektráren a nakládání s jejich jadernými odpady a byly transparentně spravovány tak, aby nebránily volné soutěži na trhu s energií.“ (3).

(9)

Komise také zdůraznila, „že je třeba zabezpečit, aby byly fondy vytvořené k financování vyřazování z provozu jaderných elektráren a nakládání s jejich jadernými odpady v návaznosti na cíle Smlouvy o Euratomu spravovány transparentním způsobem a byly použity výlučně jen k danému účelu. V této souvislosti zamýšlí Komise každoročně zveřejnit v rámci pravomocí, které jí byly svěřeny Smlouvou o Euratomu, zprávu o využívání fondů určených k vyřazování z provozu jaderných elektráren a k nakládání s jejich jadernými odpady. Zejména bude dbát na plné uplatnění příslušných ustanovení práva Společenství.“ (4).

(10)

Ve svém sdělení Evropskému parlamentu a Radě (5) Komise upozornila na potřebu větší transparentnosti a harmonizace správy těchto finančních zdrojů. Komise rovněž vyjádřila úmysl předložit v roce 2005 doporučení.

(11)

Postupy vyřazování z provozu mohou být samy o sobě rovněž spojeny s riziky pro veřejné zdraví a životní prostředí, zejména pokud se včas nepřijmou opatření nezbytná k ošetření radiologických rizik spojených s postupy vyřazování z provozu.

(12)

Aby byla veškerá tato rizika ošetřena, mělo by se zajistit bezpečné vyřazování zařízení z provozu včetně dlouhodobého nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým palivem.

(13)

Bezpečné vyřazování jaderných zařízení z provozu, včetně dlouhodobého nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem, si vyžaduje značné finanční zdroje. Nedostatek těchto zdrojů v době, kdy jsou potřeba, může proces vyřazování nepříznivě ovlivnit. Pro úplné vyřazení jaderných zařízení v souladu s bezpečnostními standardy by měly být v odpovídající době dostupné dostatečné finanční zdroje.

(14)

V souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ by provozovatelé jaderných zařízení měli mít během jejich doby životnosti vyčleněny přiměřené finanční zdroje na budoucí náklady spojené s vyřazováním z provozu.

(15)

Brzkému odstavení ekonomicky nerentabilních jaderných reaktorů se v rámci přístupových jednání dostalo zvláštní pozornosti. Společenství se proto z vlastního podnětu účastnilo na získávání finančních zdrojů a za určitých podmínek poskytuje hospodářskou podporu různým projektům vyřazování zařízení z provozu v některých nových členských státech.

(16)

Článek 26 Společné úmluvy o bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a o bezpečnosti při nakládání s radioaktivními odpady, která vstoupila v platnost dne 18. června 2001, uvádí, že „každá smluvní strana přijme příslušná opatření k tomu, aby zajistila bezpečné vyřazování jaderného zařízení z provozu. Tato opatření musí mimo jiné zajistit, že je k dispozici kvalifikovaný personál a dostatečné finanční zdroje.“ Ustanovení čl. 22 bodu ii) této úmluvy vyzývá všechny smluvní strany, aby přijaly příslušné kroky k zajištění toho, aby „v průběhu provozní životnosti zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady a pro účely jejich trvalého vyřazení z provozu byly k dispozici přiměřené finanční zdroje“.

(17)

Ustanovení čl. 2 písm. c) Smlouvy vyzývá Společenství, aby usnadňovalo investice a zajistilo vybudování základních zařízení nezbytných pro rozvoj jaderné energetiky ve Společenství. Rozvoj jaderné energetiky je neoddělitelně spjat s procesem vyřazování těchto zařízení. Článek 41 Smlouvy požaduje, aby se investiční záměry v souvislosti s jadernou energetikou sdělovaly Komisi, která je přezkoumá. Nařízení Rady (Euratom) č. 2587/1999 ze dne 2. prosince 1999, kterým se vymezují investiční záměry, které se mají sdělovat Komisi v souladu s článkem 41 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (6), zahrnuje činnosti v rámci vyřazování z provozu mezi investiční záměry, které je třeba Komisi sdělovat a projednat s ní. Osoby a podniky (7) by následně měly informovat Komisi o opatřeních, jimiž se vyřazování z provozu financuje v případě nově vybudovaných jaderných zařízení.

(18)

Zajištění dostatečných finančních zdrojů v případě potřeby si vyžaduje řádnou a obezřetnou analýzu jak zdrojů financování, tak nákladů spojených s vyřazováním zařízení z provozu. Je nutné, aby metoda určování částek k financování vyřazení z provozu zohledňovala technologická hlediska a požadavky jaderné bezpečnosti.

(19)

Pro zajištění toho, aby byly zdroje pro účely vyřazování jaderných zařízení z provozu v případě potřeby dostupné, má rozhodující význam transparentní správa těchto finančních zdrojů spojená s příslušným externím dohledem a s její pomocí bude rovněž snadnější nebránit volné soutěži na trhu s energií. Pro splnění těchto cílů lze využít různých způsobů správy. Měl by být zřízen zvláštní vnitrostátní subjekt, který bude poskytovat odborný posudek týkající se správy fondu a nákladů na vyřazování zařízení z provozu.

(20)

Prostřednictvím tohoto doporučení nevznikají odchylky od pravidel pro státní podporu. Zásah státu se v této souvislosti týká otázek, na něž se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a musí proto být odpovídajícím způsobem posouzen. Nicméně v případě, že pro cíle této smlouvy není nutný nebo jde až mimo jejich rámec či narušuje hospodářskou soutěž na vnitřním trhu nebo tímto narušením hrozí, je nutné jej posuzovat podle Smlouvy o založení Evropského společenství.

(21)

Způsob, jakým se finanční zdroje investují, by měl být pečlivě ošetřen, aby se předešlo možnému zneužití. Investice by měly být dlouhodobé a mít zabezpečený rizikový profil a zároveň poskytovat náležitou ochranu skutečné hodnoty fondů.

(22)

S ohledem na zajištění bezpečnosti by se při soustřeďování příslušných zdrojů s cílem zajistit vyřazení jaderných zařízení z provozu měly zohlednit konkrétní podmínky v některých zařízeních.

(23)

Ze zkušeností vyplývá, že výměna informací mezi odborníky z jednotlivých členských států ohledně různých přístupů k vyřazování z provozu a nakládání s odpady a ohledně finančních opatření v jejich souvislosti představuje vynikající způsob, jak usnadnit společnou reakci na problémy spojené s bezpečností. Ve snaze zintenzivnit spolupráci mezi Komisí a členskými státy proto Komise oznamuje, že hodlá zřídit stálou skupinu zabývající se financováním vyřazení z provozu. Skupina pro financování vyřazení z provozu by měla být ve svých řízeních Komisi nápomocna v souvislosti s tímto doporučením.

(24)

Aniž je dotčena obecná zásada subsidiarity, měl by být navržen určitý stupeň harmonizace, pokud jde o pojmy používané v problematice vyřazování z provozu. Pokroku v této harmonizaci by mělo být dosaženo prostřednictvím skupiny pro financování vyřazení z provozu, v jejímž rámci by se měly společně dohodnout výklady tohoto doporučení za účelem jeho praktického provádění zejména s ohledem na harmonizaci metodik pro výpočet nákladů na činnosti v rámci vyřazování z provozu.

(25)

Výzkumné úkoly v oblasti jaderné energie, které se mohou týkat rizik vyplývajících z ionizujícího záření po uplynutí doby životnosti zařízení, plní Společné středisko jaderného výzkumu zřízené na základě článku 8 Smlouvy. Za účelem zaručení bezpečnosti takových zařízení by Komise měla zajistit soulad tohoto střediska s doporučeními obsaženými níže. Komise by zejména měla ověřit přiměřenost finančních zdrojů určených na vyřazování zařízení střediska z provozu. Nejvhodnější pozici pro provádění těchto úkolů mají oddělení Komise odpovědná za záležitosti jaderné energie a za záležitosti rozpočtu,