(1)

Dopisem ze dne 17. února 2004 Komise zaevidovala podnět společnosti Vtesse Networks Ltd (dále jen „Vtesse“), telekomunikačního operátora ve Velké Británii, ohledně údajného preferenčního daňového zacházení ve prospěch společností BT plc (dále jen „BT“), nástupnické společností bývalého monopolního telekomunikačního provozovatele ve Spojeném království.

(2)

Dopisem ze dne 19. ledna 2005 Komise orgány Spojeného království informovala, že se s ohledem na dotyčné opatření rozhodla zahájit formální vyšetřovací řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“). Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. března 2005 (2). Komise vyzvala zúčastněné strany, aby k tomuto opatření podaly připomínky.

(3)

Po prodloužení lhůty orgány Spojeného království reagovaly dopisem ze dne 4. dubna 2005 na výzvu k předložení připomínek uvedenou v rozhodnutí o zahájení řízení.

(4)

Komise obdržela připomínky od těchto zúčastněných stran:

(5)

Komise předala tyto připomínky orgánům Spojeného království dopisy ze dne 20. června 2005, 4. srpna 2005 a 9. srpna 2005, aby jim poskytla příležitost na ně reagovat. Orgány Spojeného království podaly své připomínky dopisy ze dne 10. října 2005 a 22. listopadu 2005.

(6)

Dopisem ze dne 26. července 2005 Komise požádala OFCOM, nezávislý úřad ve Spojeném království, který reguluje odvětví telekomunikací, aby předložil své připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení. OFCOM odpověděl dopisem ze dne 21. září 2005. OFCOM poskytl další informace dne 7. prosince 2005, 6. ledna 2006 a 21. března 2006.

(7)

Dne 14. července 2005 a 4. října 2005 se konaly dvě schůzky se zástupci společnosti BT, která poskytla další informace dne 23. listopadu 2005 a 23. března 2006.

(8)

Ve dnech 16. března 2005, 9. září 2005 a 4. července 2006 se uskutečnily tři schůzky s orgány Spojeného království.

(9)

Dopisem ze dne 26. září 2005 si Komise vyžádala další informace od orgánů Spojeného království, které odpověděly dopisem ze dne 18. listopadu 2005. Další informace poskytly dne 23. listopadu 2005, 23. ledna 2006, 21. února 2006, 13. března 2006, 21. března 2006, 27. března 2006, 20. dubna 2006, 2. května 2006, 4. července 2006 a 20. července 2006.

(10)

Dne 23. listopadu 2005 se konala schůzka se stěžovatelem, společností Vtesse.

(11)

Obchodní poplatky jsou majetkovou daní ve Spojeném království, která je vybírána z obchodního majetku. Jejím účelem je přispět na náklady na služby poskytované místními orgány. Hlavním předpisem upravujícím zdanění obchodního majetku v Anglii a Walesu je Local Government Finance Act z roku 1988 (dále jen „LGFA 1988“). Provádění tohoto systému je dále upraveno právními předpisy a judikaturou.

(12)

Jednotka majetku, která se pro účely zdanění oceňuje, se nazývá „zdanitelnou nemovitostí“ a zahrnuje pozemky, stavby a zdanitelné zařízení a vybavení. Povinnost hradit poplatky připadá osobě, která má zdanitelnou nemovitost v držbě, tj. osobě, která vykonává nad majetkem „nejvyšší kontrolu“, jež je judikaturou vymezena jako skutečná, výlučná a nejen dočasná držba nemovitosti, která držiteli přináší obchodní přínosy.

(13)

Sazb daně, která se vztahuje stejně na veškerý obchodní majetek, je stanovována každoročně ministrem a je shodná pro všechny operátory. V daňovém roce 2004/5 byla stanovena na 45,6 % v Anglii a 45,2 % ve Walesu. Základem této daně, tzv. zdanitelnou hodnotou, je hypotetické roční nájemné, o němž lze přiměřeně předpokládat, že by za ně bylo možno z roku na rok nemovitost pronajmout na otevřeném trhu, a to k určitému dni ocenění. Úplná zákonná definice je uvedena v dodatku 6 k LGFA 1988 (3).

(14)

Ocenění tohoto hypotetického ročního nájemného provádí Valuation Office Agency (dále jen „VOA“), výkonná agentura daňového úřadu, součást ústřední vlády. Přeceňování se provádí každých pět let. Pro období 1995–2000 je zdanitelnou hodnotou hypotetické roční nájemné za nemovitost, pokud by byla k dispozici na trhu dne 1. dubna 1993, což je tzv. „předpokládaný den ocenění“. Pro období 2000–2005 byl předpokládaným dnem ocenění 1. duben 1998 a pro právě probíhající období 2005–2010 byl tímto dnem 1. duben 2003. Období mezi předpokládaným dnem ocenění a dnem, kdy ocenění vstupuje platnost, má VOA umožnit provést ocenění založené na skutečných důkazech k předpokládanému dni ocenění.

(15)

Pro výpočet „zdanitelné hodnoty“, tj. hypotetického ročního nájemného, nemovitosti má VOA k dispozici čtyři metody, přičemž jednotlivé metody mají podle rozhodnutí o zahájení řízení různou hierarchii:

(16)

Obchodní poplatky jsou vybírány z telekomunikační infrastruktury stejně jako z jiných nemovitostí souvisejících s podnikáním. Předpisy o oceňování zařízení a vybavení (Plant and Machinery Regulations) z roku 2000 stanoví (4), že zařízení a vybavení, které je zdanitelné v případě telekomunikační infrastruktury, zahrnuje „kabely, vlákna, dráty, vodiče nebo jakýkoli systém takovýchto položek, které jsou používány nebo určeny k používání v souvislosti s přenosem komunikačních signálů“.

(17)

Telekomunikační majetek podléhá obchodním poplatkům od roku 1855. Po privatizaci společnosti BT v roce 1984 byla tato daň vybírána rovněž z její infrastruktury, stejně jako v případě společnosti Mercury Communications, což byl jediný konkurent společnosti BT v období duopolu v 80. letech. Zpočátku, pro období 1990–1995, byla výše daně určena pomocí stanoveného „standardního vzorce“. Když se počínaje rokem 1992 odvětví telekomunikací začalo postupně otevírat hospodářské soutěži, byla daň uložena na všechny telekomunikační infrastruktury.

(18)

Pro období 1995–2000 použila VOA v případě společnosti BT metodu příjmů a výdajů. Toto ocenění bylo upraveno po sjednané dohodě se společností BT, která vypracovala vlastní ocenění podle metody založené na úvaze podnikatele a podala odvolání proti původnímu ocenění k Central London Valuation Tribunal a poté k Lands Tribunal. Společnost BT a VOA dosáhly dohody v roce 2000. Výsledkem bylo stanovení zdanitelné hodnoty síťových aktiv společnosti BT pro daňový rok 1995/1996 na 445 milionů GBP v Anglii a 25 milionů GBP ve Walesu. Při použití multiplikátoru 43,2 % činila daňová povinnost společnosti BT v tomto daňovém roce 203 milionů GBP, což představovalo 2 % příslušných ročních výnosů společnosti BT.

(19)

Pro období 2000–2005 stanovila VOA ocenění aktiv společnosti BT na 467 milionů GBP v Anglii a 26 milionů GBP ve Walesu. Ocenění bylo provedeno na základě metody příjmů a výdajů a zakládalo se na zásadách a hodnotách dohodnutých ve stejně době, kdy byl dojednán přehled z roku 1995. Pro období 2005–2010 použila VOA na síť společnosti BT opět metodu příjmů a výdajů.

(20)

Přezkum ocenění se v zásadě uskutečňuje každých pět let. Ve svém rozhodnutí o zahájení řízení však Komise uvedla, že následné revize ocenění směrem dolů byly provedeny s cílem zohlednit úbytek podílů společnosti na trhu pevných telekomunikací ve Spojeném království vyplývající z fyzického rozvoje konkurenčních telekomunikačních sítí. V oznámení o zahájení řízení se uvádělo, že zjevně nebyla provedena žádná obdobná úprava směrem nahoru k zohlednění možného rozšíření či zdokonalení sítě.

(21)

Společnost Kingston Communications plc. (dále jen „Kingston“) je nástupnickou společností bývalého monopolního telekomunikačního operátora a vlastníkem jediné místní přístupové sítě v oblasti Hull. Během privatizace většiny telekomunikačních sítí ve vlastnictví státu ve Spojeném království koncem 80. let zůstala společnost ve vlastnictví obce, dokud nebyl akciový kapitál v roce 1999 nabídnut veřejnosti. Městská rada v Hullu zůstává jediným významným akcionářem. Společnost Kingston byla jediným dalším telekomunikačním operátorem, jehož majetek byl oceněn pomocí metody příjmů a výdajů.

(22)

Společnost Kingston však vlastní rovněž dceřinou společnost, Torch Communications Ltd., která vybudovala optickou páteřní síť mimo místní přístupovou síť společnosti Kingston (tj. aglomeraci Hull) a provozuje tuto páteřní síť jako samostatná dceřiná společnost. Proto lze páteřní síť společnosti Torch ocenit zvlášť pomocí metody založené na nájemném.

(23)

Společnost Vtesse je stěžovatelem. Je to poskytovatel služeb optické sítě pro podniky, který nabízí maloobchodní pronájem vysokokapacitních linek, převážně uživatelům z řad velkých společností. Přímo soutěží s nabídkami společnosti BT na pronajaté linky. K propojení svých zákazníků si společnost Vtesse pronajímá „nenasvícené“ vlákna od jiných provozovatelů páteřní sítě, což doplňuje vlastní vybudovanou infrastrukturou. Majetek pronajímaný od jiných stran je zahrnut do zdanitelného majetku společnosti Vtesse. VOA rozhodla o zdanění společnosti Vtesse na základě metody „charakteru přehledu“, která se používá pokaždé, je-li pronajato a aktivováno nové vlákno.

(24)

Na základě měřítek skutečně placeného nájemného stanovila VOA pro období 2000–2005 roční poplatek podle metody nájemného ve výši 1 200 GBP za km jednoho páru optických vláken v metropolitní oblasti Londýna a 1 000 GBP/km v ostatních částech Spojeného království. Kromě toho VOA v roce 2001 přiznala poskytovatelům vlákna posuzovaným pomocí metody nájemného tzv. „slevu za nadměrnou nabídku“, rovnající se slevě ze zdanitelné hodnoty ve výši 15 % s účinností od 1. dubna 2001 a 25 % s účinností od 1. dubna 2002. Tato sleva měla odrážet nadměrné investice do vláken během telekomunikačního boomu koncem 90. let a následné drastické snížení hodnoty těchto aktiv vzhledem k fyzickému nadbytku. Další sleva ve výši 10 % se používá pro sítě delší než 3 000 km. Po těchto slevách poklesla hodnota nájemného za jeden pár vláken v letech 2002–2004 na 900 GBP za km v oblasti Londýna a na 750 GBP za km v ostatních částech země. Pro období 2005-2010 byla hodnota nájemného za jeden pár vláken stanovena na 600 GBP za km v oblasti Londýna a na 500 GBP za km v ostatních částech Spojeného království (5). Podle společnosti Vtesse činila její daňová povinnost v roce 2003/04 přibližně 7 % jejích stálých výnosů.

(25)

Co se týká revizí, poplatek podle „charakteru přehledu“ se používá na každé vlákno, které je pronajato a aktivováno. Společnost Vtesse je povinna VOA pravidelně informovat o rozšíření své sítě, aby bylo možno ocenění jejího majetku upravit. Společnost Vtesse uvedla, že kdykoli pořídí vlákno za účelem poskytování služeb svým zákazníkům, je povinna uhradit poplatky, které se mohou rovnat až 20-30 % výnosů z nové smlouvy.

(26)

Co se týká ostatních telekomunikačních operátorů na trhu, jejich majetek se oceňuje podle metody nájemného, s výjimkou provozovatelů kabelové televize, kteří jsou oceňováni podle metody odvozené od metody založené na úvaze podnikatele (6).

(27)

Ve svém rozhodnutí o zahájení řízení měla Komise za to, že uplatňování majetkové daně na společnosti BT a Kingston by mohlo těmto dvěma společnostem poskytnout výhodu. Zdá se, že měly prospěch ze snížení svého daňového základu v porovnání s ostatními konkurenty. To se projevilo ve skutečnosti, že společnost BT platila daň v rozmezí přibližně 2 % příslušných výnosů, zatímco společnost Vtesse a ostatní konkurenti mohli platit daň v rozmezí přibližně 7 % a mezní daň až do výše 20–30 % výnosů.

(28)

V rozhodnutí o zahájení řízení byl vyjádřen názor, že toto zjevně diskriminační zdanění by mohlo být výsledkem použití zvláštní metody oceňování aktiv v případě společností BT a Kingston, zatímco ostatní telekomunikační operátoři byli oceňováni pomocí metody nájemného, opět s výjimkou provozovatelů kabelové televize, kteří jsou oceňováni podle metody odvozené od metody založené na úvaze podnikatele. Nejednotnost systému a rozhodovací pravomoci udělené VOA s ohledem na uplatňování obecných předpisů na konkrétní operátory, které byly použity v rámci dohody vyjednané se společností BT, mohly vést ke zvláštní výhodě pro společnosti BT a Kingston.

(29)

V rozhodnutí o zahájení řízení byl zpochybněn názor, že na majetek společností BT a Kingston mohla být použita metoda nájemného. Uvádělo se v něm, že jako vodítko pro stanovení hodnoty sítě mohlo sloužit nájemné, které společnost BT obdržela za pronájem své vlastní infrastruktury. Kromě toho si maloobchodní divize společnosti BT úspěšně pronajímají infrastrukturu a nakupují síťové služby od společnosti BT Wholesale Ltd. („BT Wholesale“), což je divize, která spravuje infrastrukturu společnosti BT: vnitropodnikové ceny mezi maloobchodní divizí a velkoobchodní divizí společnosti BT by mohly poskytnout základ pro odhad hodnoty nájemného. Kromě toho liberalizace a zpřístupnění sítí vedly k široké paletě velkoobchodních produktů, které mohou sloužit jako měřítko pro stanovení hodnoty nájemného pro různé prvky infrastruktury sítí společností BT a Kingston. Pokud jde o tvrzení, že neexistuje žádná síť, která by byla tak velká nebo tak rozmanitá, jako je síť společnosti BT, jejíž hodnota nájemného by mohla sloužit jako srovnávací měřítko, se v rozhodnutí o zahájení řízení navrhovalo, že jako srovnávací měřítko by mohlo sloužit zdanění společností provozujících kabelovou televizi, které rovněž působí na telekomunikačním trhu.

(30)

Co se týká používání metody příjmů a výdajů, Komise zjistila, že tato metoda odhaduje hodnotu nájemného aktiv na základě výnosů odvozených z užívání těchto aktiv. Výsledek by proto závisel na míře ziskovosti, jíž je při užívání těchto aktiv dosaženo, což by mohlo vést k výsledku, který penalizuje operátory, jejichž aktiva jsou oceňována jinou metodou. Komise se dotazovala, zda byly při použití metody příjmů a výdajů na společnosti BT a Kingston provedeny potřebné úpravy s cílem předpokládat, že jejich aktiva jsou používána při plném vytížení a se ziskem. Komise se rovněž dotazovala, jak jsou v oceňování společnosti BT zohledněny povinnosti univerzální služby.

(31)

V rozhodnutí o zahájení řízení byla dále zpochybněna metoda používaná při revizích zdanitelné hodnoty. Uvádělo se v něm, že se zdá, že společnost BT má prospěch z mechanismu revizí směrem dolů, přičemž se nezdá, že by se u ostatních konkurentů prováděl obdobný pravidelný přezkum tržních podmínek, jimž tito čelí. Zjevné nepřihlížení ke zvýšení hodnoty infrastruktury společnosti BT mezi dvěma pětiletými obdobími přezkumu při současném ukládání vyšších poplatků konkurentům na základě zvyšování hodnoty jejich sítě se zdá být výhodou pro společnost BT.

(32)

V rozhodnutí o zahájení řízení byla konečně vyzdvižena skutečnost, že VOA má zjevně široké rozhodovací pravomoci, které ji umožňují vyjednat dohody. Bylo zdůrazněno, že dohoda, jíž bylo dosaženo se společností BT, by měla respektovat zásadu nediskriminace a neměla by jednotlivé operátory nepatřičně diskriminovat.

(33)

Připomínky předložené zúčastněnými stranami vyjma společností BT a Kingston obecně podporují názor, že uplatňování majetkové daně na společnosti BT a Kingston jim mohlo poskytnout výhodu.

(34)

Společnost Vtesse nejprve zdůraznila, že po rozhodnutí, které přijal v březnu 1998 Valuation Tribunal a které potvrdilo, že na síť společnosti BT měla být použita metoda příjmů a výdajů a že její zdanitelná hodnota činila v Anglii a ve Walesu 553 000 000 GBP, společnost BT podala proti tomuto rozhodnutí odvolání u Lands Tribunal. Společnosti BT a VOA se před projednáním odvolání dohodly na ocenění ve výši 470 000 000 GBP, což oproti původnímu ocenění představuje snížení ve výši 15 %. Společnost Vtesse předpokládá, že se společnost BT a VOA dohodly na konečné částce a že VOA upravila čísla tak, aby odpovídala dohodnutému výsledku.

(35)

Společnost Vtesse předložila nové informace, které se přiklánějí k tomu, že majetek společnosti BT byl podle metody příjmů a výdajů podhodnocen. Tedy při předpokladu, že zdanitelná hodnota celé sítě společnosti BT (7) byla přičtena její optické síti (7 300 000 km v roce 2005), roční zdanitelná hodnota jednoho km vlákna by činila 74 GBP. Podle společnosti Vtesse je nutno porovnat tento údaj s ročními zdanitelnými hodnotami ve výši 1 000 GBP a 1 200 GBP za km páru optických vláken pro telekomunikační operátory, kteří jsou posuzováni pomocí metody nájemného. Obdobně, při stanovení hodnoty optického vlákna společnosti BT na nulu a s ohledem na skutečnost, že společnost BT má 29 milionů koncových přípojek, roční nájemné za linku by činilo 18,57 GBP. Tento údaj je nutno porovnat s ročním nájemným ve výši 122 GBP, které platí telekomunikační operátoři za přístup k zpřístupněným účastnickým vedením společnosti BT (8).

(36)

Společnost Vtesse rovněž uvádí, že v roce 2001 společnost BT převedla většinu najatých nemovitostí i vlastní nemovitý majetek ze svého majetkového portfolia na společnost „Telereal“, společný podnik Land Securities a Williams Pears Group za 2,4 miliardy GBP. Obchod se týkal celkem 5,5 milionů m2. Po této transakci společnost BT v roce 2001 zaplatila 190 milionů GBP jako roční nájemné za nemovitý majetek ve vlastnictví a 90 milionů GBP za najaté nemovitosti. Na základě této transakce společnost Vtesse vyvozuje závěr, že společnost BT platí za své stavby nájem ve výši 35 GBP za m2, zatímco u ostatních telekomunikačních operátorů to podle společnosti Vtesse je v průměru 115 GBP za m2 jejich obchodního majetku. Společnost Vtesse tvrdí, že skutečné nájemné, které společnost BT v roce 2001 zaplatila za své stavby společnosti Telereal, tj. 280 milionů GBP, představovalo více než 50 % její zdanitelné hodnoty v tomto roce, a to navzdory skutečnosti, že by se většina této zdanitelné hodnoty měla přičíst hlavně její síti, a ne stavbám. Společnosti Vtesse se zdá, že to je důkazem toho, že síť společnosti BT je při použití metody příjmů a výdajů podhodnocena.

(37)

Podle vyjádření společnosti Vtesse rozpor mezi zdanitelnou hodnotou různých komponentů sítě společnosti BT a zdanitelnými hodnotami sítí ostatních telekomunikačních operátorů prokazuje, že metoda příjmů a výdajů vedla k nižšímu ocenění majetku společnosti BT, než jakého by bylo dosaženo při použití metody nájemného.

(38)

Společnost Vtesse poskytla další údaje k porovnání příslušného zatížení obchodními poplatky u společnosti BT a ostatních telekomunikačních operátorů. Společnost Vtesse obhajuje poměr mezi poplatky a příjmy, který v jejím případě v roce 2004 údajně činil 13,46 %. Společnost tvrdí, že tento poměr je nutno upravit, aby bylo možno provést přímé srovnání se společností BT. Podle společnosti Vtesse by se vzhledem k tomu, že většina operátorů hradí významné poplatky za přenos a předání provozu a že tyto propojovací poplatky nesouvisejí se zdanitelnými aktivy tohoto operátora, měly při výpočtu poměru poplatků a příjmů tyto odečíst od jeho příjmů. Tento názor podporuje společnost Gamma Telecom, která ze stejných důvodů tvrdí, že nejvhodnějším poměrem k porovnání příslušného zatížení obchodními poplatky by měl být poměr mezi poplatky a přidanou hodnotou.

(39)

Společnost Vtesse dále porovnala ceny společnosti BT za velkoobchodní služby poskytování okruhů (Wholesale Extension Services (dále jen „WES“)) s poplatky, které by operátor, jenž je oceněn pomocí metody nájemného, musel platit, pokud by se jednalo o optická vlákna za účelem poskytování stejné služby. V závislosti na kapacitě a vzdálenostech WES společnost Vtesse tvrdí, že takovýto operátor by možná musel platit poplatky ve výši až 87 % ceny účtované společností BT. Společnost Vtesse se domnívá, že to je dalším důkazem dokládajícím skutečnost, že optická síť společnosti BT je podhodnocena: pokud by její síť byla oceněna stejným způsobem, BT by musela účtovat za své WES více, aby pokryla skutečné náklady na obchodní poplatky.

(40)

Společnost Vtesse rovněž uvedla, že poměr mezi poplatky a příjmy je zvlášť vysoký u společností přicházejících na trh, např. Vtesse. Zavedenější společnosti mohou zatěžovat vlákna provozem pokud možno co nejvíce, aby umořily náklady na nájem a daně prostřednictvím co možná nejvíce zákazníků. Společnost BT tomuto omezení nepodléhá, jelikož údajně není zdaňována v mezní oblasti. To znamená, že se pro zavedenější společnosti bude v dlouhodobém horizontu poměr mezi poplatky a příjmy snižovat.

(41)

Co se týká mezního zdanění, společnost Vtesse zdůrazňuje, že nevýhoda, kterou trpí, pramení ze skutečnosti, že BT je zdaňována jako nedělitelná síť, zatímco společnost Vtesse je zdaňována z každého metru optického kabelu, který aktivuje. Domnívá se, že jednotkou analýzy by měla být jednotlivá smlouva na trhu, na němž společnosti Vtesse a BT soutěží. Společnost Vtesse uvádí přesnější číselné údaje o dopadu těchto rozdílů v mezním zdanění smluv: pokud se použije jako příklad nabídka pro společnost Kent MAN na poskytování páteřních a přístupových vedení, společnost Vtesse uvádí, že její daňová povinnost u této nabídky představovala 16 % výnosů. Co se týká stejné nabídky, společnost Vtesse tvrdí, že společnost BT nebyla v mezní oblasti zdaněna nebo byla zdaněna v průměru nejvýše 2 % výnosů, které BT údajně platí jako poplatky. Tento rozdíl by vysvětloval, proč společnost Vtesse neuspěla s nabídkou a zakázku získalo konsorcium, do něhož patří společnost BT.

(42)

Společnost Vtesse rovněž uvádí, že společnost BT si nedávno pronajala přibližně 2 000 km tras s optickými vlákny v síti Geo, jednoho z dodavatelů společnosti Vtesse, pravděpodobně za stejných obchodních podmínek jako společnost Vtesse. Podle názoru společnosti Vtesse by se mělo mít za to, že společnost BT je držitelem těchto vláken. Společnost Vtesse se ptá, zda toto rozšíření sítě společnosti BT bylo vzato v úvahu při jejím oceňování, a navrhuje, že by se mělo posuzovat za stejných podmínek jako v případě společnosti Vtesse, když si tato pronajímá vlákna u stejného operátora.

(43)

Altnet Task Force, která zastupuje řadu alternativních operátorů v oblasti pevných telekomunikací, uvádí, že by se metoda příjmů a výdajů měla používat pouze na regulované monopoly, pro něž je k dispozici málo srovnatelných důkazů o nájemném. Domnívá se, že VOA má dostatečné důkazy o hodnotě nájemného, aby mohla ocenit společnost BT pomocí metody nájemného, např. tarify společnosti BT za velkoobchodní pronájem linek nebo její zveřejněné ceny za produkty v oblasti zpřístupnění účastnických vedení (Local Loop Unbundling), které by mohly být použity ke stanovení hodnoty nájemného u měděných kabelů. Domnívá se rovněž, že metoda nájemného má vliv na zvýšení daňové povinnosti operátorů. V případě metody příjmů a výdajů k takovémuto účinku nedochází, jelikož hodnota infrastruktury je stanovena předem, a proto rozhodnutí společnosti BT o aktivování nenasvícených vláken je z hlediska daní neutrální. Podle skupiny Altnet účinky tohoto narušení ještě zhoršila skutečnost, že dohoda, jíž bylo dosaženo mezi společností BT a VOA, byla zachována po dvě oceňovací období, což nástupnické společnosti bývalého monopolu poskytlo podstatnou výhodu s ohledem na větší jistotu, zatímco společnosti, které jsou součástí skupiny Altnet, čelí nákladným a dosud nevyřízeným odvoláním a jednáním. Altnet uvádí, že na společnost BT připadá 74 % celkového daňového zatížení, zatímco její podíl na trhu je téměř 80 %.

(44)

Společnost Global Crossing potvrzuje, že mezní zdanění (tj. u nově aktivovaných vláken) přináší prospěch společnosti BT, jelikož v případě, že společnost Global Crossing aktivuje nové vlákno, dojde k vyšší daňové povinnosti s ohledem na celou délku okruhu od místa zákazníka až uzlům její páteřní sítě. Společnost Global Crossing tvrdí, že kvůli nepříznivému daňovému zatížení utrpěla při podnikání ztrátu ve prospěch společnosti BT.

(45)

Společnosti Thus plc. a Viatel (UK) Ltd. rovněž uvádějí, že čelí vyšší daňové povinnosti v důsledku připojování nových zákazníků na své sítě, zatímco společnost BT, jejich hlavní konkurent, takovouto zvyšující se daňovou povinnost nemá. Společnost Above Net tvrdí totéž a uvádí, že utrpěla při podnikání ztrátu ve prospěch společnosti BT, možná kvůli údajnému nižšímu zdanění společnosti BT.

(46)

UKCTA, sdružení obchodních společností zastupujících zájmy provozovatelů pevných telekomunikačních linek soutěžících se společností BT v oblasti hlasových a datových služeb, vyjádřilo názor, že systém majetkových daní je neprůhledný, jelikož je charakterizován důvěrnými dvoustrannými dohodami mezi provozovateli sítí a daňovými úřady. UKCTA se domnívá, že dohoda, jíž společnost BT dosáhla, jí poskytla deset let jistoty a stability, zatímco ostatní operátoři neměli možnost využít obdobné míry předvídatelnosti. Uvádí, že systém majetkových daní upevnil dominantní postavení společnosti BT, jelikož zdanění bylo příznivější pro společnost BT a zhoršilo schopnost nově příchozích na trh soutěžit za stejných podmínek a jelikož společnost BT na rozdíl od ostatních konkurentů nečelí přímému nárůstu daňové povinnosti v případě aktivace více vláken. Na žádost Komise však sdružení UKCTA uvedlo, že není možné poskytnout údaje o tom, jaké poplatky by provozovatelé ze skupiny Altnet museli platit, kdyby byli posuzováni na stejném základě jako společnost BT.

(47)

GVA Grimley, poradci v oblasti obchodních poplatků pro telekomunikační společnosti, kritizují použití mechanismu úprav u společnosti BT, který odráží změnu jejích podílů na trhu a jehož používání je neprůhledné. GVA Grimley tvrdí, že u všech ostatních nemovitostí oceňovaných podle metody příjmů a výdajů je běžné přecenění po pěti letech bez mechanismu úprav na základě tržních podílů. Proto zpochybňují způsob, jakým se tento mechanismus úprav podle podílu na trhu uplatňuje na společnost BT, a uvádějí, že je obtížné pochopit, proč by se zdanitelná hodnota společnosti BT měla v období od roku 1995 do roku 1999 snížit vzhledem ke zvýšení obratu a zisku. Dále uvedli, že VOA prohlásila, že pár zpřístupněných měděných drátů má zdanitelnou hodnotu přibližně 50 GBP, zatímco účastnické vedení společnosti BT je oceněno na přibližně 16 GBP (při vydělení celkové zdanitelné hodnoty společnosti BT počtem účastnických vedení). Rozdíl svědčí o tom, že síť společnosti BT je podhodnocena.

(48)

Některé z výše zmíněných zúčastněných osob, které zaslaly odpověď, a jiné osoby, např. Telewest Broadband, Cable and Wireless nebo Easynet, předložily jiné záležitosti, které se týkají obchodních poplatků, nezdá se však, že by přímo souvisely se skutečnostmi popsanými v rozhodnutí o zahájení řízení. Některé z těchto společností se například zabývají možným uplatňováním majetkových daní v rámci zpřístupnění účastnického vedení. Rovněž si stěžují na skutečnost, že obchodní poplatky jsou stanoveny na příliš vysoké úrovni (9), což představuje překážku pro investice, a že období pěti let je neslučitelné se strukturou a rychlostí technologické změny v odvětví telekomunikací (10). Jedna společnost rovněž uvedla, že někteří konkurenti nejsou zdaněni (11).

(49)

Společnost BT nejprve vysvětlila, že v rozporu s tím, co se uvádí v rozhodnutí o zahájení řízení, neexistuje žádná uznávaná hierarchie jednotlivých metod oceňování a zásada, že nejvhodnější metodou v případě, že jsou k dispozici údaje o nájemném, je metoda nájemného. Metoda, kterou používá VOA, je vyžadována povahou majetku, který je oceňován, a dostupnými důkazy. VOA proto nemá pravomoc zvolit určitou metodu.

(50)

Ačkoliv je společnost BT oceňována jinou metodou, nedochází k diskriminačnímu zacházení mezi společností BT a jinými poplatníky: zákonné kritérium je stejné a účelem všech metod je posoudit hypotetické nájemné, o němž se přiměřeně předpokládá, že by za něj bylo možno dotyčný obchodní majetek pronajmout z roku na rok.

(51)

Společnost BT uvádí, že neexistují důkazy, že by zdanitelná hodnota stanovená pro majetek společnosti BT poskytla této společnosti v porovnání s jejími konkurenty výhodu v podobě sníženého daňového základu. Jediným důkazem, který Komise poskytla na podporu tohoto tvrzení, je srovnání zdanitelných hodnot s ohledem na obrat.

(52)

Společnost BT dále uvádí, že VOA správně dospěla k závěru, že metoda příjmů a výdajů je jedinou vhodnou metodou pro ocenění sítě společnosti BT, především kvůli nedostatečným důkazům o nájemném, aby bylo možno odhadnout zdanitelnou hodnotu majetku společnosti BT jako celku. Při oceňování v roce 1995 a 2000 nebyly k dispozici důkazy o nájemném s ohledem na účastnické vedení (12) ani velkoobchodní pronájem linek (13).

(53)

Společnost BT popírá, že by existovala nějaká jednostrannost v systému odvolání nebo v jeho uplatňování na společnost BT. Právo podat odvolání a možnost dosáhnout dohody má každý. Ocenění sítě společnosti BT bylo předmětem odvolání v roce 1995. Urovnání před Valuation Court nebylo neobvyklé a neznamená rozhodovací pravomoc na straně VOA: možnost dosáhnout dohody nezprošťuje VOA její zákonné povinnosti určit roční hodnotu nájemného u nemovitosti v hypotetickém nájmu. Podle společnosti BT rovněž nelze říci, že ocenění z roku 1995 sloužilo jako základ pro stanovení hodnot v roce 2000 a pro společnost BT znamenalo období jistoty v délce deseti let: k dohodě týkající se ocenění z roku 1995 došlo kvůli prodlevám v právních řízeních teprve v roce 2000. Co se týká ocenění z roku 1995, společnost BT byla vystavena pětiletému období nejistoty. Ve stejné době byl dohodnut přehled z roku 2000.

(54)

Společnost BT vysvětlila, že v průběhu pětiletého období může dojít k revizi ocenění v případech „významných změn okolností“. Mechanismus úpravy podle podílů na trhu se považoval za účinný prostředek, který může každoročně zohlednit čistý účinek těchto významných změn okolností (14).

(55)

Společnost BT vysvětlila, že se v rozhodnutí Komise o zahájení řízení nesprávně tvrdilo, že se nebere v úvahu případný nárůst hodnoty infrastruktury BT: ve skutečnosti BT podléhala revizím směrem dolů i nahoru v závislosti na tom, zda činitele zvyšující hodnotu společnosti BT převážily nad činiteli tuto hodnotu snižujícími (15).

(56)

Podle společnosti BT se zdá, že systém revizí použitelný pro společnost Vtesse je založen na stejných zásadách, ačkoliv odlišným způsobem: nově užívaná vlákna se stávají dodatečnou součástí jejího majetku a jsou oceňována jako jeho součást. V případě společnosti Vtesse není podíl na trhu vhodným prostředkem k posouzení změn zdanitelné hodnoty, jelikož jakékoli změny pravděpodobně nebudou patrné vzhledem k malým podílům této společnosti na trhu.

(57)

Konečně, pokud by Komise rozhodla, že společnost BT obdržela státní podporu, společnost BT uvádí, že Komise by nemohla nařídit její navrácení vzhledem k oprávněnému očekávání BT, že takováto podpora byla zákonná, nebo že představuje stávající podporu.

(58)

Společnost Kingston uvedla, že Komise nezjistila existenci žádné výhody tím, že by prokázala, že společnosti BT a Kingston měly výhodu plynoucí ze selektivního snížení daňového zatížení, nebo tím, že by prokázala, že ostatní operátoři čelí mimořádnému nárůstu. Poznamenává, že v případě společnosti Kingston Komise neměla žádnou představu o tom, jak byla zdaňována.

(59)

Společnost Kingston se domnívá, že jediným důkazem, že společnosti BT mohla být udělena výhoda, je rozdíl v poměru mezi poplatky a výnosy mezi společností BT a společností Vtesse. Tento poměr však není důležitý v případě majetkové daně, která není daní z příjmu. Aby měl takovýto poměr význam, musely by být společnosti Vtesse, Kingston nebo BT přímo srovnatelné, avšak vzhledem k rozdílům ve velikosti, obratu a hospodářským činnostem tomu tak není. Společnost odhaduje tento poměr u společnosti Vtesse na 0,39 %, zatímco její poměr mezi poplatkem a výnosy činí údajně 4,5 % (16).

(60)

Popírá, že by existence několika metod poskytla společnosti Kingston selektivní výhodu. VOA má podle jejího názoru v procesu oceňování určitou volnost rozhodování, nejedná se však o naprostou volnost: povaha majetku a povaha důkazů určují výběr metody, který je dále omezen značným souborem judikatury. Není možné prokázat, že metoda příjmů a výdajů zvýhodňuje společnost Kingston nebo BT, jelikož metodu založenou na nájemném na ně nelze použít, zatímco metodu příjmů a výdajů nelze naopak použít na společnost Vtesse, jelikož ta není zisková.

(61)

Dále uvádí, že neexistuje žádný důkaz o narušení hospodářské soutěže, jelikož neexistuje žádný odkaz na jiné operátory, kteří se společností Kingston soutěží. Jako vedlejší právní podání navrhuje, že by se případná podpora poskytnutá prostřednictvím uplatňování systému zdanění ve Spojeném království měla považovat za stávající podporu.

(62)

Orgány Spojeného království uvedly, že systém poplatků je jednotným zákonným systémem, který se vztahuje na veškeré nemovitosti související s podnikáním v Anglii a Walesu, jehož cílem je stanovit společné srovnávací měřítko, pomocí něhož se stanoví hodnota obchodních prostor. Tímto měřítkem je nájemné, o němž se předpokládá, že by za něj bylo možno nemovitost pronajmout z roku na roku za určitých zákonných předpokladů týkajících se stavu údržby nemovitosti a podmínek hypotetického nájmu.

(63)

Tuto hodnotu stanoví VOA, která zaměstnává odborně kvalifikované autorizované odhadce a od níž se zákonem vyžaduje, aby vykonávala své odborné posouzení nezávisle. Její rozhodnutí podléhají nezávislému přezkoumání u Valuation Tribunal a poté u Lands Tribunal a odvolacího soudu.

(64)

Orgány Spojeného království dále vysvětlily, že k ocenění tohoto hypotetického nájemného používá VOA několik metod. Tyto metody oceňování mají stejný cíl, a to zjištění hypotetického nájmu, a v případě, že jsou správně použity, přinášejí stejný výsledek. Důvodem existence několika metod je snaha postihnout širokou škálu okolností, na něž se poplatky vztahují. Výběr vhodné metody ocenění není rozhodnutím ponechaným na volném uvážení: závisí na povaze majetku a povaze dostupných důkazů. Např. v případě držby, jejímž důvodem není zisk (nemocnice, školy), není metoda příjmů a výdajů použitelná a VOA pravděpodobně usoudí, že nejvhodnější metodou je metoda založená na úvaze podnikatele.

(65)

Orgány Spojeného království vysvětlily, že metoda příjmů a výdajů byla jedinou metodou, která byla k ocenění majetku společností BT a Kingston k dispozici. Uvedly, že tým nezávislých odborníků VOA (17), který pracoval na ocenění jejich majetku, dospěl pro všechna oceňovací období, včetně 2005-2010, k závěru, že nebyl dostupný dostatek důkazů pro stanovení zdanitelné hodnoty sítí společností BT a Kingston na základě metody nájemného. Toto zjištění potvrdil v daném případě Valuation Tribunal (18). Dále uvedly, že tato metoda je jedinou metodou, která mohla zohlednit jedinečnou výhodu všudypřítomnosti, kterou společnost BT má.

(66)

Orgány Spojeného království uvedly, že na společnosti BT a Kingston nebylo možno použít metodu založenou na nájemném. V této záležitosti nejprve zdůraznily, že otázku dostupnosti důkazů o nájemném je nutno posoudit v době, kdy se oceňování provádělo. Např. možnost použít metodu nájemného pro období 1995-2000 lze uvážit pouze na základě informací, které byly k dispozici k „předpokládanému dni ocenění“, tj. 1. dubna 1993. Proto orgány Spojeného království tvrdí, že třetí strany a Komise nesprávně předpokládají, že tržní důkazy, které jsou nyní dostupné, jsou relevantní pro otázku, zda mohly být přehledy z roku 1995 a 2000 sestaveny na základě metody nájemného.

(67)

Proto co se týká přehledů z roku 1995, mohly být vzaty v úvahu pouze informace dostupné v roce 1993. Ve svém rozhodnutí o zahájení řízení Komise navrhla dva možné zdroje důkazů o nájemném: nájemné, které obdržela společnost BT, když pronajímala svou vlastní infrastrukturu, nebo vnitropodnikové ceny mezi maloobchodní a velkoobchodní divizí společnosti BT. Orgány Spojeného království tvrdí, že žádný z těchto přístupů neměla VOA v roce 1993 k dispozici. V roce 1993 společnost BT nepronajímala žádnou významnou část své infrastruktury a nebyla strukturována tak, že by bylo odděleno její maloobchodní a velkoobchodní podnikání.

(68)

Pokud jde o přehled z roku 2000 na základě informací dostupných v roce 1998, orgány Spojeného království přiznávají, že k tomuto datu existovaly omezené důkazy o nájemném pro optické sítě, které začaly být poskytovány operátorům v rámci tzv. smluv o nezcizitelných právech na užívání. Avšak tyto důkazy byly omezené a vztahovaly se pouze na optické sítě používané pro služby vysokokapacitního přenosu, a proto byly relevantní pouze pro mimořádně omezenou část majetku společnosti BT. Přiznávají rovněž, že v roce 1998 existovaly samostatné maloobchodní a velkoobchodní divize, avšak podnikání v oblasti přístupu, které je základní součástí činností společnosti BT, bylo provozováno bez účasti jednotlivých divizí. Proto k ocenění celé sítě společnosti BT nemohly být použity vnitropodnikové platby.

(69)

Co se týká přehledu z roku 2005, platí stejné poznámky, jak byly uvedeny výše. Orgány Spojeného království rovněž v rozporu s připomínkou vznesenou skupinou Altnet popírají, že by tarify za zpřístupnění účastnického vedení poskytovaly jakékoli důkazy o nájemném, na jejichž základě by bylo možno ocenit majetek společnosti BT. Např. tarif za velkoobchodní pronájem linek byl k dispozici od srpna 2002. Jedná se o produkt, který je společnost BT povinna poskytovat ostatním telekomunikačním operátorům a který jim umožňuje nabízet zákazníkům pronájem linek a volání prostřednictvím místní sítě společnosti BT. Avšak platba hrazená telekomunikačním operátorem společnosti BT není rovnocenná nájemnému hrazenému za místní síť. Je to platba za službu, jelikož společnost BT musí zajišťovat mimo jiné údržbu vedení, přizpůsobení ústředny, fakturaci a výzkum a vývoj, opravu poruch, zařízení pro vícenásobné využití účastnických vedení a energii. Proto orgány Spojeného království tvrdí, že v rozporu s předpokladem společnosti Vtesse a Altnet tuto platbu nelze klást na roveň s nájemným za linku u účastnického vedení. Ke stejnému závěru dospěly s ohledem na tarif za volání a přístup, což byl předchůdce velkoobchodního pronájmu linek, který byl k dispozici od roku 1998 a týkal se stejných služeb jako je velkoobchodní pronájem linek. Tarif společnosti BT za velkoobchodní pronájem linek a poplatek za zpřístupnění účastnického vedení jsou regulovány OFCOM. Nejedná se o nájemné na otevřeném trhu, a jako takovým je možno těmto tarifům přikládat jen malou váhu jakožto důkazu o hodnotě nájemného (19). Proto VOA tvrdí, že nemá žádné důkazy o nájemném u podstatných částí sítí společnosti BT a Kingston, tj. jejich místních přístupových sítí.

(70)

Orgány Spojeného království dále vysvětlily, že použité důkazy o nájemném při použití metody nájemného na jiné telekomunikační operátory vyjma společnosti BT a Kingston nelze použít k ocenění majetku těchto dvou společností. Společnosti BT a Kingston na straně jedné a ostatní telekomunikační operátoři na straně druhé nejsou ani zdaleka srovnatelní. Sítě společností BT a Kingston jsou především místními přístupovými sítěmi, které v případě společnosti BT obsluhují miliony jednotlivců, zatímco sítě většiny ostatních telekomunikačních operátorů jsou především páteřními sítěmi, které obsluhují malý počet zákazníků s velkým objemem a hodnotou. Hodnota majetku je ovlivněna řadou činitelů včetně jeho funkce, fyzického rozmístění, rozsahu a regulačního prostředí, v jehož rámci funguje. Tudíž vzhledem k rozdílům v majetku a nedostatečné srovnatelnosti nelze důkazy o nájemném od telekomunikačních operátorů, např. s ohledem na jejich optickou síť, použít přímo na společnosti BT nebo Kingston. Ze stejného důvodu orgány Spojeného království tvrdí, že v rozporu s tvrzením Komise v rozhodnutí o zahájení řízení nelze na společnosti BT nebo Kingston použít důkazy o nájemném od provozovatelů kabelové televize.

(71)

Co se týká návrhu, že by části majetku společnosti BT mohly být oceněny odkazem na důkazy o nájemném odvozené z jiných sítí a zbytek pomocí metody příjmů a výdajů, orgány Spojeného království tvrdí, že takovýto přístup není možný. Tento přístup by předpokládal existenci rozdílných fyzických částí sítě společnosti BT s různou oblastí podnikání, v níž tato společnost působí. Orgány Spojeného království však uvádějí, že podle britské judikatury o uplatňování obchodních poplatků (20) musí být souvislý majetek ve stejném držení, např. sítě společností BT a Kingston, oceněn jako jediný majetek. Rozdělení majetku v jednom držení by oceňování narušilo, jelikož součet hodnoty jednotlivých částí majetku se zřídkakdy rovná hodnotě celého majetku.

(72)

Konkrétně, není možné oddělit páteřní vysokokapacitní optickou síť společnosti BT, která konkuruje s podnikáním společnosti Vtesse, a posoudit její zdanitelnou hodnotu odkazem na nájemné hrazené konkurenčními telekomunikačními operátory. Důvodem je to, že stejná infrastruktura se používá rovněž pro nízkokapacitní služby, které společnost poskytuje 29 milionům zákazníků z řad domácností. Sítě společností BT a Kingston nelze fyzicky rozdělit do samostatných částí, jež by bylo možno pronajímat nebo užívat samostatně, a to z důvodu jejich fyzické a funkční integrace.

(73)

V každém případě, i kdyby bylo možno ocenit samostatné části majetku společností BT a Kingston a ocenit je pomocí jiné metody než metody příjmů a výdajů, zůstal by problém, jak ocenit zbytek, jelikož metodu příjmů a výdajů lze použít pouze na celé sítě těchto podniků.

(74)

Orgány Spojeného království poskytly podrobné vysvětlení způsobu, jak se metoda příjmů a výdajů uplatňuje na společnosti BT a Kingston.

(75)

Oceňování provádějí nezávislí odborníci podle všeobecných pravidel pro použití metody příjmů a výdajů (21). Ačkoliv modelování a výsledné výpočty jsou složité, v níže uvedených odstavcích je uveden stručný přehled, jak se toto ocenění provedlo pro období 1995–2000.

(76)

K ocenění příjmů a výdajů se používají očekávané příjmy, které jsou relevantní pro zdanitelnou držbu majetku společnosti BT, a odpočítávají se příslušné výdaje. VOA pověřila specializované konzultanty (National Economic Research Associates – NERA), aby vypracovali model za účelem provedení odhadu budoucích výnosů a provozních nákladů v období pěti let plynoucích z držby nemovitostí společnosti BT uvedených v ústředním přehledu nemovitostí v Anglii a Walesu spolu se zbytkem sítě ve Skotsku a Severním Irsku. Orgány Spojeného království předložily souhrnný popis modelu NERA a základních kalkulačních tabulek pro ocenění v letech 1995, 2000 a 2005.

(77)

Cílem modelu NERA bylo předpovědět výnosy a provozní náklady, které pravděpodobně vzniknou v souvislosti se sítí společnosti BT ve Spojeném království v rámci hypotézy zdanění v pětiletém období. Tato hypotéza předpokládá pronájem zdanitelné části sítě společnosti BT k 1. dubnu 1993, ale s ohledem na její fyzický stav a stav konkurenčních sítí a zbytek fyzického prostředí k 1. dubnu 1995. Model NERA vychází ze základu skutečných výnosů a provozních nákladů vzniklých v roce, který předchází předpokládanému dni ocenění, jelikož tyto údaje by byly známy zájemcům o hypotetický nájem. Byla použita pozorování z dlouhé řady minulých statistických údajů k odvození elasticit, které byly použity k prognóze pohybů na celkovém telekomunikačním trhu a podílu společnosti BT na něm v pětiletém období.

(78)

V případě společnosti BT rozhodla VOA o použití předpokládaných nákladů a výnosů za pětileté období místo obvyklého jednoročního období. Orgány Spojeného království vysvětlily, že v určitých případech může použití metody příjmů a výdajů zahrnovat zvážení míry ziskovosti během několika příštích let, není-li pravděpodobné, že výkonnost v jednom roce bude typická i v budoucnu. V případě společnosti BT VOA předpokládala, že z hlediska předpokládaného dne ocenění by model budoucí ziskovosti byl ovlivněn vyhlídkou rostoucí konkurence, cenovou regulací, významným nárůstem sítí konkurentů a změnami v druzích nabízených služeb. Z těchto důvodů byl nutný přístup založený na předpokládané ziskovosti v pětiletém období, aby bylo možno ocenit nájemné, které by hypotetický nájemce byl s ohledem na předpokládaný den ocenění ochoten zaplatit za síť společnosti BT v tomto období (22).

(79)

Po odhadu příjmů a provozních nákladů v období pěti let je dalším krokem v ocenění příjmů a výdajů odpočet kapitálových výdajů hypotetického nájemce v pětiletém období u položek, které nejsou součástí majetku, které jsou však nutné k získání předpokládaných příjmů. Tyto položky patří do dvou kategorií: a) nezdanitelné zařízení a vybavení, které je nutno pořídit během pětiletého období, ať už jako náhradu stávajícího zařízení či jinak, a b) nová připojení k síti, která neexistovala ke dni 1. dubna 1995, předpokládá se však, že budou realizována v pětiletém období.

(80)

Dalším krokem je předvídaná změna provozního kapitálu v jednotlivých letech pětiletého období prognózy. Roční změna se odečte od příjmů očištěných o náklady a kapitálové výdaje, jak bylo popsáno výše. Tím se získá rozdělitelný zůstatek, který představuje celkové nájemné a potřebný peněžní tok nájemce. Dalším krokem je odhad potřebného peněžního toku nájemce.

(81)

Tím je požadovaná návratnost kapitálu nájemce na počátku roku opravená o změnu tohoto kapitálu v průběhu roku. Kapitál nájemce na počátku jeho hypotetického nájmu se skládá z provozního kapitálu a hmotných aktiv, a to nezdanitelného zařízení a vybavení. Změna celkového kapitálu nájemce se odhaduje pro každý rok. Ke změnám hodnoty hmotných aktiv bude docházet každý rok v důsledku změn v nákladech na nahrazení aktiv, odpisů stávajících aktiv a pořizovaní nových nebo náhradních aktiv a tyto změny se předvídají na pětileté období.

(82)

Mělo se za to, že požadovaná návratnost kapitálu nájemce činila 16,2 % v nominálních hodnotách (23). To je odhad vážených průměrných nákladů kapitálu společnosti BT v nominálních hodnotách před zdaněním ke dni 1. dubna 1993 – příslušnému předpokládanému dni ocenění. Takto se vypočítá potřebný peněžní tok u nájemce na konci roku. Jelikož k příjmům, výdajům a kapitálovým výdajům dochází v průběhu celého roku, stejně jako nájemné je splatné v průběhu celého roku, potřebný peněžní tok na konci roku je vyjádřen v hodnotách k polovině roku s použitím odúročitele pro období šesti měsíců pro 16,2 %.

(83)

Potřebný peněžní tok nájemce se odečte od rozdělitelného zůstatku, přičemž zbude zůstatkový peněžní tok pro každý rok, jelikož tento peněžní tok vyplývá z operací, k nimž dochází v průběhu roku. Současná hodnota peněžního toku v každém roce (při návratnosti 16,2 %) se poté sečte a vydělí součtem odúročitelů (rovnající se pořízení během 5 let při návratnosti 16,2 %).

(84)

Výsledek, 700 636 855 GBP, představuje odhadovanou nabídku nájemného, kterou by si hypotetický nájemce mohl dovolit předložit, aby udržel míru návratnosti ve výši 16,2 % u kapitálových investic, které by musel vynaložit, aby získal příjmy, na nichž byla jeho nabídka založena. Předposlední krok oceňování zahrnuje rozdělení hodnoty pro celé Spojené království ve výši více než 700 milionů GBP mezi Anglii a Wales. Při neexistenci jakýchkoliv přímých důkazů o telekomunikačním provozu v jednotlivých zemích Spojeného království se předpokládalo, že pokud možno co nejpřesnější rozdělení by mělo zohlednit rozložení hospodářské činnosti mezi jednotlivé části Spojeného království. Na základě toho bylo 84,8 % celkové hodnoty pro Spojené království přiděleno Anglii a 4,2 % Walesu.

(85)

Výsledné údaje zahrnují řadu nemovitostí, které společnost BT vlastní a užívá, ale které nejsou zahrnuty do majetku uvedeného v centrálním přehledu. Tyto nemovitosti bylo možno ocenit přímo pomocí metody nájemného a samostatně ohodnotit na 149 167 870 GBP v Anglii a 3 822 485 GBP ve Walesu. Poslední krok oceňování zahrnuje odečtení těchto samostatně oceněných zdanitelných hodnot, aby byla získána konečná zdanitelná hodnota pro nemovitosti uvedené v centrálním přehledu, která činila 445 milionů GBP v Anglii a 25 milionů GBP ve Walesu.

(86)

Stejná metoda se použila pro následující dvě oceňovací období, přičemž jako základ se použily účetní závěrky společnosti BT za rok 1997/98 pro období 2000-2005 a za rok 2002/03 pro období 2005-2010. VOA použila potřebnou návratnost kapitálových investic nájemce ve výši 14,25 % pro období 2000-2005 a ve výši 12,25 % pro období 2005-2010, přičemž tento pokles vyjadřuje vývoj inflace.

(87)

Použití metody příjmů a výdajů pro společnost BT vedlo k níže uvedeným zdanitelným hodnotám od roku 1995:

(88)

Co se týká specifické otázky ocenění pro období 1995-2000, orgány Spojeného království potvrzují, že použití metody příjmů a výdajů na společnost BT pro toto období bylo předmětem dohody po více než pět let trvajícím soudním sporu a následných jednáních. VOA je oprávněna k vyjednání dohody, což je běžnou praxí při uplatňování majetkové daně (24). Nemůže dosáhnout dohody na základě, který nepředstavuje správnou zdanitelnou hodnotu dotčeného majetku. Orgány Spojeného království zdůrazňují, že dohoda uzavřená se společností BT potvrdila, že její majetek bylo nutno ocenit na základě metody příjmů a výdajů místo pomocí metody založené na úvaze podnikatele, kterou společnost BT upřednostňovala, a že výsledkem byla zdanitelná hodnota, která byla významně vyšší než hodnota, o kterou společnost BT usilovala.

(89)

Pokud jde o tvrzení společnosti Vtesse, že po rozhodnutí Valuation Tribunal (25) se VOA a společnost BT dohodly na zdanitelné hodnotě sítě společnosti BT, která byla o 15 % nižší než původní ocenění provedené VOA, orgány Spojeného království vysvětlily, že rozdíl je možno přičítat skutečnosti, že ocenění, které bylo provedeno po rozhodnutí Valuation Tribunal, bylo výsledkem důkladnější analýzy. Při vypracovávání prvního ocenění, které bylo předloženo Valuation Tribunal, VOA a její ekonomický poradce NERA nemohli získat úplné podrobné údaje o historických výnosech, cenách, objemech a nákladech společnosti BT, zejména neměly nástroje, jak si zveřejnění těchto informací u společnosti BT vynutit. Společnost BT podala proti tomuto rozhodnutí odvolání k Lands Tribunal. Jednání u Lands Tribunal je novým jednáním (26). V této fázi řízení mohla VOA dále vydat příkazy k poskytnutí informací a dosáhnout zveřejnění příslušných informací ze strany společnosti BT. Konkrétně, pro ocenění v roce 2000 byly VOA a NERA schopny získat významné údaje, které v roce 1997 neměly k dispozici, např. úplné rozčlenění výnosů a nákladů společnosti BT pro rok 1992/3, pětiletý plán společnosti BT vypracovaný před předpokládaným dnem ocenění a historické údaje o počtu linek a volání a cenách a o počtu a ceně pronajatých linek. Tyto nové informace ovlivnily všechny hlavní části ocenění, včetně prognózy výnosů a provozních nákladů, budoucích kapitálových výdajů a potřebné návratnosti u hypotetického nájemce.

(90)

Některé tyto změny vedly ke zvýšení zdanitelné hodnoty. To byl případ těchto činitelů:

(91)

Činitelem, který měl hlavní vliv na snížení zdanitelné hodnoty, byla změna v prognóze budoucích příjmů a nákladů. Revidovaná verze v porovnání s prognózami použitými při ocenění v roce 1997 předvídala vyšší zisky v prvním roce, avšak nižší v letech následujících. Přesněji, tyto změny lze přičíst níže uvedeným prvkům:

(92)

Společný účinek těchto činitelů znamenal, že konečné ocenění bylo nižší, než jaké VOA původně vypočítala v roce 1997.

(93)

Pokud jde o bod, který Komise předložila ve svém rozhodnutí o zahájení řízení, a to zda metoda příjmů a výdajů správně zohledňuje možnou neefektivnost a nižší ziskovost společností, u nichž se metoda příjmů a výdajů uplatňuje, orgány Spojeného království odpověděly, že oceňování vychází z předpokladu průměrné míry účinnosti. Pokud existují důkazy o nižší než průměrné účinnosti, musí oceňovatel používající metodu příjmů a výdajů provést úpravy s ohledem na odhadované příjmy a výdaje. Orgány Spojeného království tvrdí, že existují důkazy, že společnost BT dosahuje průměrné míry účinnosti (29) a k provedení správného ocenění jejího majetku se úprava nepovažovala za nutnou. Na otázku týkající se povinností univerzální služby a způsobu, jakým se k nim přihlíželo při ocenění společnosti BT, orgány Spojeného království vysvětlily, že s ohledem na takovéto povinnosti univerzální služby se neposkytuje žádná zvláštní sleva. Náklady na povinnosti univerzální služby jsou zahrnuty v celkových odhadovaných kapitálových výdajích na rozšíření sítě a v celkových provozních nákladech. Vyšší výnosy plynoucí ze služby zákazníkům v rámci povinností univerzální služby a ze zlepšení značky v souvislosti s povinnostmi univerzální služby (pokud existuje), jsou zahrnuty v očekávaných příjmech.

(94)

V případě společnosti Kingston se použil obdobný, ale mnohem jednodušší odstupňovaný přístup k metodě příjmů a výdajů. Nebyl vypracován žádný model předvídající obrat, který by bylo možno odvodit z držby majetku v období pěti let. Důvodem je to, že v oblasti aglomerace Hull se nenacházejí žádné sítě obsluhující zákazníky z řad domácností, které by soutěžily se společností Kingston, žádná kabelová televize a jen malá konkurence ze strany komerčních linek. Vzhledem ke stabilnější situaci na trhu v oblasti Hullu v případě společnosti Kingston bylo rozhodnuto, že pětiletý odhad není nutný.

(95)

Místo toho se pro období 1995-2000 přihlédlo ke skutečnému obratu a provozním nákladům v období 3 let předcházejících předpokládanému dni ocenění a na základě toho se předpokládalo, že by hypotetický nájemce mohl přiměřeně předvídat čistý příjem ve výši přibližně 9,5 milionů GBP ročně před uhrazením nájemného. Potřebná návratnost u nájemce byla stanovena na 12,5 % hodnoty nezdanitelných aktiv (předpoklad, že činí 64 milionů GBP), z čehož vyplynula návratnost ve výši 8 milionů GBP, která se odečetla od čistého příjmu. Zbývající částka ve výši 1,5 milionu GBP je k dispozici na nájemné a byla stanovena jako zdanitelná hodnota společnosti Kingston pro toto období. Stejná metoda při použití údajů dostupných v roce 1998 a 2003 dává zdanitelnou hodnotu ve výši 5,1 milionů GBP pro období 2000-2005 a 7 milionů GBP pro období 2005-2010.

(96)

Orgány Spojeného království rovněž poskytly vysvětlení k mechanismu revizí, který se v případě společnosti BT používal. Vysvětlily, že podle dodatku 6 k LGFA z roku 1988, společnost BT, stejně jako ostatní poplatníci, má nárok na to, aby se její zdanitelná hodnota změnila, dojde-li v průběhu pětiletého oceňovacího období k významné změně okolností. K významné změně okolností se přihlédne, jako kdyby k ní došlo k předpokládanému dni ocenění. V případě společnosti BT dochází k významné změně okolností každý den, a to buď kvůli rozšíření její sítě (účinek zvyšující hodnotu) nebo kvůli rozvoji konkurenčních sítí (účinky snižující hodnotu) (30). Teoreticky by ocenění pomocí metody příjmů a výdajů mělo být prováděno každý rok s přihlédnutím k tomu, jak tyto významné změny okolností mohly změnit pětiletý plán společnosti BT k předpokládanému dni ocenění. Místo upřednostnění této složité metody se orgány Spojeného království a společnost BT dohodly na náhradní metodě úprav na základě vývoje podílů společnosti BT na trhu v porovnání s jejím podílem na trhu v roce, který předchází počátku platnosti přehledu, a pomocí údajů zveřejněných OFCOM.

(97)

Podíl na trhu se vypočetl vydělením celkového součtu všech kategorií příslušných výnosů společnosti BT celkovým součtem všech příslušných kategorií výnosů na trhu pevné telefonie ve Spojeném království. Těmito příslušnými kategoriemi jsou: a) místní volání; b) vnitrostátní volání, c) mezinárodní volání, d) volání do mobilních sítí; e) ostatní volání, f) přípojky telefonních linek, g) pronájem telefonních linek, h) pronájem tuzemských soukromých najatých linek (tato kategorie zahrnuje trh, na němž soutěží společnosti BT a Vtesse), i) tuzemské soukromé pronajaté přípojky, j) mezinárodní soukromé pronajaté okruhy, k) propojení a l) telex (přehled z roku 1995).

(98)

Použijeme-li jako příklad přehled na období 2000-2005, takto vypočtený podíl společnosti BT na trhu v roce 2000 činil 68,47 %. Zdanitelná hodnota jejího majetku v roce 2000 činila 467 milionů GBP v Anglii a 26 milionů GBP ve Walesu. Pro následující rok poklesl podíl společnosti BT na trhu na 65,03 %. Zdanitelná hodnota pro rok 2001 byla proto stanovena na 467 milionů GBP x 65,03 %/68,47 % = 443 milionů GBP pro Anglii a 26 milionů GBP x 65,03 %/68,47 % = 24,7 milionů GBP pro Wales. V následujícím roce údaje OFCOM nasvědčovaly o malém snížení jejího podílu na trhu, což však nevedlo k žádnému snížení zdanitelné hodnoty společnosti BT. V letech 2003/4 a 2004/5 se podíl společnosti BT na trhu zvýšil na 67,6 % resp. 68,0 %. V porovnání s podílem na trhu v roce 2000 (31), který sloužil jako srovnávací měřítko, to vedlo ke zdanitelným hodnotám 447,5 milionů GBP resp. 450,6 milionů GBP (32).

(99)

Z této metody vyplývají pro období 1995-2000 a 2000-2005 níže uvedené výsledky:

(100)

Pro období 2005-2010 orgány Spojeného království uvedly, že vzhledem k nedostatku dostupných údajů od OFCOM bude zrušen mechanismus revizí, který se používal pro první dvě období (33). Namísto původního systému hodlají orgány Spojeného království používat úplnou metodu příjmů a výdajů každoročně, což bude odrážet veškeré fyzické změny, včetně nových aktivovaných vláken, avšak v rámci hospodářských podmínek, které existovaly k předpokládanému dni ocenění (34). Podoba tohoto systému se ještě dokončuje.

(101)

V případě společnosti Kingston se nepoužíval žádný mechanismus revizí. Podle orgánů Spojeného království se u přehledů nemovitostí z roku 1995 a 2000 neprovedly žádné úpravy, jelikož v aglomeraci Kingston upon Hull nevybudovali konkurenti žádné nové sítě a síť společnosti Kingston pokrývala téměř 100 % této oblasti, takže síť nebylo možno dále rozšiřovat.

(102)

Orgány Spojeného království nejprve zdůraznily, že všechny metody oceňování by měly vést ke stejnému výsledku: hypotetickému nájemnému, které by bylo placeno za nemovitost. Proto skutečnost, že v případě společností BT a Kingston byla použita jedna metoda ocenění a na ostatní telekomunikační operátory jiná, nenaznačuje, že prvně uvedeným společnostem mohla být poskytnuta výhoda.

(103)

Zastávají názor, že existují dva způsoby, jimiž by bylo možno prokázat existenci selektivní výhody:

(104)

K prokázání písmena a) by bylo nutné provést ocenění příjmů a výdajů ostatních telekomunikačních operátorů, aby se zjistilo, zda byly pomocí metody příjmů a výdajů a metody založené na nájemném získány srovnatelné výsledky. Žádný telekomunikační operátor toto neprovedl a orgány Spojeného království předpokládají, že pokud by ocenění jejich sítě pomocí metody příjmů a výdajů bylo nižší, členové skupiny Altnet a společnost Vtesse by toto uvedli (35). Co se týká VOA, ta nemá k dispozici obchodní plány těchto telekomunikačních operátorů. Proto není schopna posoudit jejich očekávané příjmy a výdaje odvozené z držby jejich sítě a stanovit nájemné, které by byli ochotni platit podle metody příjmů a výdajů.

(105)

Co se týká písmene b), orgány Spojeného království uvádějí, že společnost Vtesse a Komise navrhly, aby se porovnal procentní podíl příjmů hrazený společností Vtesse v poplatcích v porovnání s procentem příjmů, které platí společnosti BT a Kingston. Orgány Spojeného království za prvé uvádějí, že tento poměr není důležitý. Uvádějí, že poplatky jsou daní z hodnoty majetku, a ne daní z příjmu, zisku nebo výnosů z kapitálu. Hodnota majetku nezávisí na obratu konkrétního držitele: dva podniky mohou držet totožné nemovitosti, přesto by se jejich obrat mohl velmi lišit v závislosti na povaze a úspěšnosti jejich podnikáni. I nájemci ve stejné oblasti podnikání mohou mít výrazně odlišné obraty v závislosti na své efektivnosti. Proto výnosy nejsou žádným důkazem, pokud jde o to nájemné, jehož by bylo dosaženo při „smlouvání na trhu“, a přikládat jakoukoli váhu údajnému nepoměru mezi procentem příjmů vydaných na úhradu poplatků není správné.

(106)

V každém případě orgány Spojeného království uvádějí, že správný poměr poplatků/příjmů (36) pro společnosti BT a Kingston ve Spojeném království by byl tento:

(107)

Orgány Spojeného království vysvětlily, že rozdíl mezi poměrem, k němuž došly u společnosti BT, a poměrem vypočteným pro zmíněnou společnost společností Vtesse (2 %) lze vysvětlit tím, že společnost Vtesse porovnávala příjmy společnosti BT ve Spojeném království se zdanitelnou hodnotou její sítě v Anglii a Walesu. Společnost Vtesse nepřihlédla k samostatně posuzovaným nemovitostem a zdanitelné hodnotě majetku společnosti BT ve Skotsku a Severním Irsku. Rozdíl mezi poměry uvedenými společností Vtesse a orgány Spojeného království lze dále vysvětlit skutečností, že orgány Spojeného království vypočetly poměr poplatků a příjmů pomocí revidovaných výnosů pro společnosti BT a Kingston, které byly upraveny, aby se zohlednily nerelevantní příjmy a přihlédlo k odhadovaným budoucím trendům.

(108)

V každém případě, i kdyby přístup využívající procenta příjmů byl oprávněný, orgány Spojeného království tvrdí, že údaje, které poskytla společnost Vtesse a které Komise použila v rozhodnutí o zahájení řízení, neprokazují existenci jakékoliv výhody pro společnost BT. Naopak, uvádějí, že když se se společností BT porovnají všichni telekomunikační operátoři skupiny Altnet jako celek, procento příjmů ukazuje, že společnost BT neplatila méně než operátoři skupiny Altnet. V posledním roce platnosti přehledu z roku 2000 připadlo na společnost BT přibližně 70 % celkové zdanitelné hodnoty pevných telekomunikací a přibližně 71,6 % příjmů za volání a přístup a menší procento ostatních příjmů z trhu pevných telekomunikací. Podle orgánů Spojeného království tyto údaje prokazují, že v přehledech z roku 1995 a 2000 neexistuje žádný systémový problém, pokud jde o ocenění.

(109)

Pokud jde o otázku mezního zdanění, orgány Spojeného království popírají, že rozdílný způsob zdanění dodatečných vláken přináší nějakou výhodu společnostem BT nebo Kingston. Spouštěcím impulzem pro zdanitelnost vláken telekomunikačních operátorů podle metody nájemného je aktivace těchto vláken. Tak tomu však není v případě nových vláken společností BT a Kingston při použití metody příjmů a výdajů.

(110)

Metoda příjmů a výdajů předvídá příjmy a výdaje v období příštích pěti let. Vlákna potřebná pro podnikání společnosti BT během pětileté doby platnosti přehledu jsou zohledněna při posouzení zdanitelné hodnoty, jelikož příjmy z těchto vláken jsou zahrnuty do ocenění příjmů a výdajů. Obchodní poplatky jsou proto splatné s ohledem na optická vlákna ode dne počátku platnosti přehledu, nejen ode dne, kdy jsou aktivována. Fyzické rozšíření majetku společnosti BT je dále zohledněno mechanismem ročních revizí, který je založen na vývoji podílů společnosti BT na trhu, jak bylo popsáno v bodech 96 až 100.

(111)

Orgány Spojeného království uznávají, že metody oceňování nutně vyžadují rozdílný přístup, pokud jde o ošetření aktivace dodatečných vláken, zdůrazňují však, že konečný výsledek ocenění je v obou případech ten, že hodnota vláken pro držitele je v zdanitelné hodnotě zohledněna.

(112)

OFCOM je nezávislým regulátorem a orgánem pro hospodářskou soutěž pro odvětví komunikací ve Spojeném království. Připomínky orgánů Spojeného království poskytla ústřední vláda Spojeného království a nepředstavují názory OFCOM. Proto Komise dopisem ze dne 26. července 2005 OFCOM požádala, aby podal své připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení. Tyto připomínky OFCOM poskytl dopisem ze dne 21. září 2005.

(113)

OFCOM posoudil rozsah, nakolik mohou mít rozdíly v metodice a v postupech vliv na podmínky hospodářské soutěže. Jeho obecný závěr byl ten, že systém obchodních poplatků v současnosti nemá nepříznivý účinek na podmínky hospodářské soutěže na telekomunikačním trhu.

(114)

Co se týká poměru poplatků a příjmů, OFCOM zastává názor, že tento poměr není vhodný pro posouzení spravedlnosti systému obchodních poplatků. Zdůrazňuje, že poplatky souvisejí s očekávaným tržním nájemným, které bude pravděpodobně odrážet účinné užívání majetku. Pokud společnost majetek nevyužívá efektivně, poplatky mohou činit významnou část jejích příjmů. Např. poměr poplatků a příjmů pro optickou síť může záviset na množství dat, pro něž se používá. Rozdíly v poměru poplatků a příjmů různých společností mohou proto jednoduše odrážet rozdíl v hodnotě služeb, které poskytují zákazníkům prostřednictvím obdobného zdanitelného majetku.

(115)

OFCOM dále vypočetl poměr poplatků a příjmů pro určitý počet telekomunikačních operátorů ve Spojeném království:

(116)

OFCOM vypočetl rovněž poměr společnosti Vtesse pro rok 2003, což byl jediný rok, pro nějž měl k dispozici údaje. Tento poměr činil 2,1 %. Tyto údaje prokazují, že se poměr mezi poplatky a příjmy značně liší a že neexistuje jednoznačný vzorec s ohledem na objem výnosů. OFCOM dospěl k závěru, že tento poměr je nejenže chybnou metodikou pro posouzení spravedlnosti systému obchodních poplatků, ale tvrzení, že společnost BT obecně platí v poplatcích menší část v porovnání se svými příjmy než její konkurenti, se zdá být nesprávný.

(117)

OFCOM vyzdvihuje obtížnost provedení vhodných srovnání mezi velmi odlišnými telekomunikačními operátory (např. průměrná zdanitelná hodnota kilometru trasy u optické sítě se může velmi lišit podle charakteristik sítě, k níž patří, a počtu aktivovaných vláken na této trase). Nicméně navrhl některé alternativní způsoby porovnání zdanění společnosti BT se zdaněním jejích konkurentů. Např. vypočetl poměr zdanitelné hodnoty a přípojky pro společnost BT a tři společnosti, které se jí nejvíce podobají, pokud jde o místní přístupovou síť, tj. společnosti Kingston, NTL a Telewest. Všechny čtyři společnosti jsou především místními poskytovateli přístupu. Společnosti BT a Kingston jsou oceňovány na základě příjmů a výdajů a společnosti NTL a Telewest jsou oceňovány pomocí metody odvozené od metody založené na úvaze podnikatele. Výsledky výpočtů OFCOM jsou uvedeny v tabulce níže. OFCOM zastává názor, že tyto zdanitelné hodnoty za přípojky se u jednotlivých operátorů příliš neliší.

(118)

OFCOM proto vyvozuje obecný závěr, že existuje jen málo důkazů na podporu tvrzení, že společnost BT platí podstatně méně než provozovatele optických páteřních sítí.

(119)

OFCOM rovněž analyzoval, zda systém poplatků zavádí nepatřičnou asymetrii, pokud jde o mezní zdanění. K tomuto bodu OFCOM uvádí, že metoda příjmů a výdajů používá odhadované údaje pro výnosy a náklady, a proto zahrnuje případné vybudování sítě, aby byly tyto obchodní plány splněny. Základ příjmů a výdajů není omezen na stav sítě společnosti BT na počátku pětiletého období, ale vyjadřuje potřebné změny, které budou provedeny v průběhu příštích pěti let, s každoročním novým posouzením s cílem postihnout a zdanit významné změny majetku společnosti BT. OFCOM zastává názor, že ačkoli je dodatečný poplatek zjevnější u menších operátorů, jelikož každé aktivované vlákno vede k účtování zvláštního dodatečného poplatku, neznamená to, že zdanitelná hodnota společnosti BT nezahrnuje částky za obdobné změny. OFCOM dospěl k závěru, že nemá žádné důkazy, které by naznačovaly, že na rozdíl od telekomunikačních operátorů hodnocených podle metody nájemného neplatí společnost BT dodatečné poplatky, když aktivuje nové vlákno. Zdá se, že systém v každém případě poskytuje z dlouhodobého hlediska v podstatě symetrický výsledek, ačkoli různými způsoby a méně transparentně.

(120)

Podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES „jsou podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem“. Opatření proto představuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1, pokud splňuje tato čtyři kritéria:

(121)

Aby bylo možno zjistit, zda uplatňování majetkové daně na společnosti BT a Kingston vedlo k hospodářské výhodě pro tyto dva podniky, musí být analýza Komise dvojí:

(122)

Prvním posuzovaným bodembylo, zda orgány Spojeného království měly použít na společnosti BT a Kingston metodu příjmů a výdajů místo metody nájemného, která se jeví jako obecně používaná metoda v odvětví telekomunikací. Otázkou je, zda byl k dispozici dostatek důkazů o nájemném, aby bylo možno posoudit sítě společností BT a Kingston s přihlédnutím k důkazům o nájemném pro období 1995-2000, 2000-2005 a 2005-2010.

(123)

V rozhodnutí o zahájení řízení Komise navrhla, že základ pro použití metody nájemného by mohly poskytnout vnitropodnikové ceny mezi maloobchodními divizemi a velkoobchodní divizí společnosti BT, jakož i výnos z nájemného, které společnost BT dostává při pronajímání vlastní infrastruktury. Pokud jde o třetí strany, které podaly připomínky k tomuto rozhodnutí, Altnet Task Force navrhla specifické zdroje informací o nájemném, např. tarify společnosti BT za velkoobchodní pronájem linek nebo její zveřejněné ceny za zpřístupněná účastnická vedení, které by se mohly použít k určení hodnoty nájemného pro měděné kabely.

(124)

K těmto bodům společnost BT a orgány Spojeného království vysvětlily, že k ocenění majetku společností BT a Kingston nemohla být použita metoda nájemného. Za prvé, důkazy, které Komise nebo Altnet navrhly použít, nebyly k dispozici pro první dvě oceňovací období (tj. 1995-2000 a 2000-2005). Tak je tomu u tarifů za pronájem LLU, které se používaly od 31. května 2001, nebo u souboru regulačních účtů, který zohledňoval poplatky za převody za služby přístupu společnosti BT. Dále, i pokud by tyto informace byly k dispozici, např. pro poslední oceňovací období 2005-2010, nebyly by relevantní a nebylo by je možno použít pro ocenění velmi specifických sítí společností BT a Kingston. Orgány Spojeného království vysvětlily, že tarif za velkoobchodní pronájem linek a tarif LLU jsou platbami za služby a podle stávající judikatury o majetkové dani nemohou být považovány za důkazy o nájemném k ocenění příslušné části sítě společnosti BT. Jedná se dále o tarify regulované OFCOM a jako takové tedy nejsou „nájemným na otevřeném trhu“. Proto lze těmto poplatkům přikládat jen malou váhu jakožto důkazu o zdanitelné hodnotě. Z těchto důvodů nejsou v případě společnosti BT nebo Kingston k dispozici žádné tržní důkazy k posouzení části sítě související s přístupem, což je jedinečná vlastnost jejich sítí.

(125)

Zdá se rovněž, že i kdyby existovaly důkazy o nájemném odvozené od jiných telekomunikačních operátorů, např. pro optická vlákna, rozdíly mezi používáním optických vláken těmito operátory a používáním ze strany společností BT a Kingston znamenají, že tyto důkazy o nájemném by nebyly zcela relevantní pro ocenění majetku posledně jmenovaných společností. Nájemné za vlákno uváděné společností Vtesse se zakládá na tržních důkazech pro optické dálkové sítě, které obsluhují malý počet zákazníků s vysokým objemem a hodnotou. Sítě společnosti BT a Kingston jsou převážně místními přístupovými sítěmi, které v případě společnosti BT obsluhují miliony jednotlivců. Úlohou jejich optické sítě je hlavně úloha páteřní sítě, která propojuje jejich účastnická vedení. Z tohoto důvodu jsou jejich sítě jedinečné a nelze je srovnávat s žádnými jinými sítěmi ve Spojeném království, včetně takových velkých sítí, jako v případě společnosti Cable & Wireless. Je pravdou, že části sítě BT může tato společnost používat k poskytování služeb, které konkurují společnosti Vtesse, ale nelze je fyzicky a funkčně oddělit od celé sítě společnosti BT. Proto celkově vzato neplní tyto dva druhy sítě stejnou funkci a není pravděpodobné, že by měly stejnou hodnotu nájemného. Tento názor potvrzuje zejména OFCOM, který zdůrazňuje, že se průměrná cena kilometru trasy v případě optické sítě může velmi lišit podle vlastností sítě, k níž patří, a že typologie páteřní sítě společnosti BT je pravděpodobně velmi odlišná od typologie provozovatele páteřní sítě obsluhujícího trh společností.

(126)

Co se týká možnosti použití metody nájemného na části majetku společností BT nebo Kingston, pro něž mohou být dostupné informace o nájemném, a metody příjmů a výdajů na zbytek, toto vyloučila rovněž VOA. Důvodem je to, že metodu příjmů a výdajů lze použít pouze na celý majetek a není možné oddělovat části majetku těchto společností, např. jejich optické sítě, poněvadž majetek je podle britské judikatury nutno posuzovat jako celek, jelikož tyto části jsou plně začleněny do zbytku sítě (37).

(127)

Nezávislí odborníci VOA proto usoudili, že metodu nájemného nelze v případě společností BT a Kingston použít. Tento závěr, že metoda příjmů a výdajů byla správná, potvrdil Valuation Tribunal (38). Komise se domnívá, že neexistují žádné průkazné důkazy svědčící o opaku. Proto Komise činí závěr, že nebyl k dispozici dostatek důkazů o nájemném, aby bylo možno v uvažovaných obdobích na jejich základě ocenit sítě společností BT a Kingston a že použití metody příjmů a výdajů ke stanovení zdanitelné hodnoty jejich sítí je proto odůvodněné.

(128)

Další otázkou je, zda byla metoda příjmů a výdajů použita na společnosti BT a Kingston správně. Na základě rozšířeného vysvětlení, které poskytly orgány Spojeného království a které bylo popsáno v bodech 74 až 93, se Komisi zdá, že metoda byla použita v souladu s všeobecnými pravidly pro metodu příjmů a výdajů, jak jsou stanovena v návodu RICS k postupu uplatňování metody oceňování založené na příjmech a výdajích při stanovování obchodních poplatků (39). Použití očekávaných výnosů a nákladů v pětiletém období v případě BT není v návodu RICS k postupu výslovně předpokládáno. Tento návod k postupu však odkazuje na předpokládanou budoucí ziskovost při posuzování nabídky hypotetického nájemce ve světle cyklických hospodářských změn, které jsou předvídatelné k předpokládanému dni ocenění. Metoda založená na očekávaných příjmech a nákladech v průběhu určitého počtu let byla mimoto použita při posouzení zdanitelných hodnot majetku plynárenských a elektrárenských společností, netýká se tedy jen společnosti BT. V případě společnosti BT je vzhledem k perspektivě rostoucí konkurence a významného nárůstu sítí konkurentů, který je typický pro odvětví telekomunikací, použití předvídaných výnosů a nákladů v období pěti let přiměřenou metodikou k posouzení hypotetického nájemného, které by byl ochoten zaplatit nájemce za síť společnosti BT s přiměřenou vyhlídkou na pokračující držbu. Naopak, stabilita trhu, na němž působí společnost Kingston, pro nějž je typická omezená hospodářská soutěž, odůvodňuje, proč se pětiletý odhad nepovažoval za nezbytný.

(129)

Pokud jde o specifickou otázku dohody, jíž bylo dosaženo ohledně období 1995-2000, orgány Spojeného království poskytly podrobné vysvětlení důvodů, proč konečná zdanitelná hodnota (445 milionů GBP v Anglii, 25 milionů GBP ve Walesu) byla nižší než zdanitelná hodnota, kterou původně stanovil Valuation Tribunal ve svém rozhodnutí ze dne 19. března 1998 (523 milionů GBP pro Anglii a 30 milionů GBP pro Wales). Toto vysvětlení, které je shrnuto v bodech 88 až 92, ukazuje, že nižší konečná zdanitelná hodnota sítě BT nebyla mezi VOA a společností BT vyjednána, jak tvrdila společnost Vtesse, ale bylo jí dosaženo použitím revidovaných a přesnějších údajů, které společnost BT zveřejnila po rozhodnutí Valuation Tribunal a které nebyly k dispozici při oceňování v roce 1997, a použitím přesnějších metod oceňování vyplývajících z rozhodnutí Valuation Tribunal.

(130)

V souvislosti s bodem uvedeným v rozhodnutí o zahájení řízení je rovněž třeba vzít v úvahu, že při použití metody příjmů a výdajů orgány Spojeného království zvažují míru ziskovosti společnosti BT. Jak již bylo vysvětleno v bodě 93, ocenění na základě metody příjmů a výdajů musí vycházet z předpokladu průměrné míry účinnosti, a orgány Spojeného království zjistily, že společnost BT toto kritérium splňuje. Komise rovněž uvádí, že jsou správně vzaty v úvahu povinnosti univerzální služby, jelikož v celkovém ocenění jsou zahrnuty náklady a výnosy odvozené z těchto povinností.

(131)

Pokud jde o používání mechanismu revizí založeného na vývoji podílů na trhu, jak byl popsán v bodech 96 až 99, který byl v roce 2005 zrušen, poskytnuté informace naznačují, že se jednalo o mechanismus úprav ad hoc. Komise má za to, že podle dodatku 6 k LGFA z roku 1988 má VOA zákonem stanovenou povinnost změnit zdanitelnou hodnotu podniku, pokud došlo k významným změnám okolností, a zohlednit tyto významné změny okolností, jako kdyby nastaly k předpokládanému dni ocenění. Vzhledem k velikosti sítě společnosti BT a podmínkám na telekomunikačním trhu s rostoucím rozvojem konkurenčních sítí se uznává, že k významným změnám okolností dochází každý den a že je proto obtížné je vzít v úvahu, zejména v případě použití metody příjmů a výdajů. Tento mechanismus založený na podílech na trhu má zohlednit fyzické rozšíření sítě společnosti BT (které může vést k nárůstu jejích podílů na trhu) a rozvoj sítí jejich konkurentů (který by měl vést ke snížení podílů společnosti BT na trhu). Zdá se proto, že tento mechanismus revizí je přiměřeným způsobem, jak významné změny okolností zohlednit, a může být oprávněný vzhledem k charakteristice sítě společnosti BT a telekomunikačního trhu.

(132)

Výsledkem použití mechanismu revizí byly výkyvy ve vývoji zdanitelných hodnot společnosti BT. Např. v roce 1999, posledním roce období 1995-2000, činila zdanitelná hodnota společnosti BT v Anglii a Walesu 366 milionů GBP. V roce 2000, prvním roce období 2000-2005, byla její zdanitelná hodnota stanovena na 493 milionů GBP. Tyto výkyvy lze vysvětlit charakterem majetkové daně a hospodářskou situací odvětví telekomunikací ve Spojeném království (40).

(133)

Nejprve je nutno připomenout, že podle zákonných požadavků byla při oceňování v roce 1995 síť společnosti BT oceněna tak, jak fyzicky existovala ke dni 1. dubna 1995, avšak za předpokladu, že existovala v tomto stavu v hospodářských podmínkách ke dni 1. dubna 1993. Významné změny okolností byly rovněž ošetřeny, jako kdyby k nim došlo ke dni 1. dubna 1993. Při oceňování v roce 2000 se provedlo totéž, ale s předpokladem, že nemovitost byla pronajata v hospodářských podmínkách ke dni 1. dubna 1998. Totéž platí pro společnost Kingston.

(134)

To znamená, že zdanitelná hodnota v roce 1999 je hodnotou majetku, jak fyzicky existoval v roce 1999, avšak v hospodářských podmínkách roku 1993, tj. v cenách roku 1993 a při velikosti telekomunikačního trhu v roce 1993. Zdanitelná hodnota však v následujícím roce, tj. v roce 2000, byla vypočtena s ohledem na hospodářské podmínky, na úrovni cen a s velikostí trhu v roce 1998. Obdobně, zdanitelná hodnota v roce 2004 byla stanovena s ohledem na hospodářské podmínky trhu v roce 1998, zatímco ocenění v roce 2005 vychází z tržních podmínek roku 2003 (41).

(135)

Orgány Spojeného království zdůraznily, že hospodářské podmínky v odvětví telekomunikací byly v letech 1993, 1998 a 2003 značně odlišné. Za prvé, telekomunikační trh v období 1993 a 1998 a v období mezi roky 1998 a 2003 významně vzrostl. Tedy fyzická síť společnosti BT v roce 2000 byla posuzována na základě trhu, který byl větší než trh, na němž byla fyzická síť této společnosti posuzována v roce 1999. To nutně znamenalo, že zdanitelná hodnota v roce 2000 byla pravděpodobně podstatně vyšší než v roce 1999. V roce 1993 se odvětví telekomunikací začalo otevírat nebývalé hospodářské soutěži a účinek na obchodní postavení společnosti BT musel být pravděpodobně značný. To potvrzuje skutečnost, že podíly společnosti BT na trhu poklesly v tomto období z 87 % na méně než 70 %. Tento předpoklad vedl ke snížení zdanitelné hodnoty společnosti BT pro každý rok tohoto období. Naopak, v roce 1998 bylo možno předvídat menší konkurenci, což opět potvrzují poměrně stálé podíly společnosti BT na trhu ve výši přibližně 70 % v období 2000-2005. Tento předpoklad pravděpodobně vedl ke zvýšení ocenění společnosti BT v tomto období.

(136)

Nejcennějšími součástmi sítí společností BT a Kingston jsou jejich místní přístupové sítě, jejichž hodnota se významně zvýšila s využíváním širokopásmové technologie DSL. Tento vývoj, který nebylo možno v roce 1993 zcela předvídat, měl účinek na zvýšení ocenění sítí společností BT a Kingston a může vysvětlovat, proč se jejich hodnota v roce 2000 a 2005 významně zvýšila.

(137)

Komise rovněž poznamenává, že skutečnost, že v hospodářském kontextu předpokládaného dne ocenění lze vzít v úvahu pouze fyzické změny, může vysvětlovat, proč zdanitelná hodnota společnosti BT v době platnosti přehledů na období 1995-2000 a 2000-2005 poklesla navzdory skutečnosti, že její příjmy nebo zisky byly stálé či se zvýšily. Ve skutečnosti VOA při provádění každoroční revize přehledu nemůže vzít v úvahu takové prvky jako růst trhu, zvýšení cenových úrovní, technologické změny, nebo změny poptávky, což jsou činitele, které mohou mít kladný účinek na výsledky společnosti BT.

(138)

Závěrem Komise uvádí, že nový systém každoročních revizí, který se bude používat v období 2005–2010, již nebude založen na vývoji podílů na trhu, ale bude spočívat v použití plného ročního ocenění příjmů a výdajů. Orgány Spojeného království uvedly, že tento systém plně zohlední všechny fyzické změny, včetně nově aktivovaných vláken. Jelikož však tento systém revizí nebyl dosud dokončen, Komise nemá možnost jej analyzovat, a proto se konečný závěr uvedený v článcích tohoto rozhodnutí omezí na období 1995–2005.

(139)

Komise vyvozuje závěr, že orgány Spojeného království použily na společnosti BT a Kingston vhodnou metodu ocenění a že při uplatňování této metody na zmíněné společnosti dodržely obecné zásady týkající se uplatňování metody příjmů a výdajů.

(140)

Dalším bodem, který je nutno uvážit, je to, zda použití metody příjmů a výdajů na společnosti BT a Kingston poskytlo těmto podnikům výhodu v porovnání s jejich konkurenty, kteří jsou oceňování pomocí metody nájemného. Otázkou je, zda toto odlišné zacházení může vést k jinému výsledku, než kdyby se ocenění těchto společností provedlo pomocí stejné metodiky. V souladu s připomínkami orgánů Spojeného království Komise zastává názor, že existenci výhody pro společnosti BT a Kingston by bylo možno prokázat těmito způsoby:

(141)

Prokázání existence možné výhody pro společnosti BT a Kingston podle odůvodnění podle písmene a) předpokládá, že na společnosti BT a Kingston lze použít metodu nájemného. Z důvodů uvedených v bodech 124 až 127 neexistuje dostatek důkazů o nájemném k posouzení zdanitelné hodnoty jejich majetku. Proto Komise vyvozuje závěr, že není možné zjistit, že by zdanitelné hodnoty těchto dvou společností byly vyšší, kdyby se v jejich případě použila metoda nájemného.

(142)

Prokázání existence výhody pro společnosti BT a Kingston podle odůvodnění podle písmene b) by zahrnovalo použití metody příjmů a výdajů na reprezentativní vzorek telekomunikačních operátorů, kteří byli oceněni pomocí metody nájemného. Komise není schopna provést toto ocenění sama. VOA rovněž vysvětlila, že bez obchodních plánů těchto společností nemůže provést ocenění pomocí metody příjmů a výdajů. Je rovněž třeba uvést, že žádná z třetích stran nepředložila důkazy, že by použití metody příjmů a výdajů vedlo k nižšímu ocenění jejich majetku: ve svých připomínkách sdružení UKCTA uvedlo, že nemohlo vypočítat, jakou částku by jeho členové platili podle metody příjmů a výdajů.

(143)

Na základě těchto úvah proto musí Komise učinit závěr, že metodu v písmenu b) nelze použít k prokázání existence možné výhody pro společnosti BT a Kingston.

(144)

Metodou navrženou v písmenu c) by bylo použití relevantních srovnání ke zjištění, že společnosti BT a Kingston jsou podle metody příjmů a výdajů zdaněny nedostatečně. Tato metoda byla navržena Komisí v rozhodnutí o zahájení řízení: podle informací, které byly v té době k dispozici, společnost BT platila majetkovou daň ve výši 2 % svých příjmů, zatímco společnost Vtesse platila dva až třikrát více.

(145)

Jako úvodní poznámku k používání a uplatňování poměru poplatků a příjmů Komise uvádí, že podle připomínek společnosti Vtesse by se výnosy telekomunikačních operátorů měly upravit, aby bylo možno provést přímé srovnání poměru poplatků a příjmů u společnosti BT s tímto poměrem u ostatních telekomunikačních operátorů. Společnost Vtesse tvrdí, že většina operátorů hradí společnosti BT značné poplatky za přenos a předání provozu a že tyto poplatky nesouvisejí se zdanitelnými aktivy těchto operátorů, a proto je nelze použít k srovnání daňového zatížení.

(146)

Tento argument nelze uznat. Buď se porovná poměr mezi poplatky a hrubými příjmy nebo čistými příjmy. „Polovičatý“ přístup, který společnost Vtesse navrhla a který spočívá v odečtení určitých specifických nákladů, např. propojovacích poplatků, a ostatních nákladů ne, se nezdá být správný. Za prvé, není správné prohlašovat (jak to činí společnost Vtesse), že se poplatky za přenos a předání provozu netýkají zdanitelných aktiv uvažovaného operátora: tyto poplatky jsou naopak nezbytné pro některá příchozí a odchozí volání uskutečňovaná prostřednictvím jejich sítí, a proto přímo souvisejí s jejich provozem. Za druhé, tyto poplatky mají přímý dopad na hypotetické nájemné, které by byl domnělý nájemce ochoten za uvažovanou síť zaplatit, jelikož jsou součástí nákladů, které je nutno hradit za používání dané sítě. Konečně, tyto propojovací poplatky jsou rovněž důležitou součástí příjmu společnosti BT, a v důsledku toho mají jasný účinek na zvýšení zdanitelné hodnoty společnosti BT. Jelikož tyto poplatky mají vliv na hypotetické nájemné a zdanitelnou hodnotu všech dotčených telekomunikačních operátorů, není při provádění patřičného porovnání poměru poplatků a příjmů odůvodněné odečíst je od výnosů získaných telekomunikačními operátory.

(147)

K otázce významu poměru poplatků a příjmů Komise poznamenává, že podle názoru VOA a OFCOM není poměr poplatků a příjmů vhodný k posouzení poplatků uložených různým operátorům. Na základě jejich připomínek a námitek může Komise souhlasit s tím, že tento poměr není správným nástrojem pro posouzení spravedlnosti systému poplatků, což je daň z hodnoty majetku, a ne daň z příjmu nebo z přidané hodnoty (42). Jak tvrdil zejména OFCOM, zdá se, že se tento poměr bude lišit podle hodnoty služeb, které operátoři zákazníkům poskytují prostřednictvím obdobných zdanitelných aktiv, a podle toho, jak účinně svá aktiva využívají. Komise proto může učinit závěr, že tento poměr je v nejlepším případě pouze orientační a že na jeho základě nelze vyvodit žádný spolehlivý závěr.

(148)

I kdyby se měl navíc tento poměr vzít v úvahu, neumožňuje dojít k žádnému užitečnému závěru. Podle údajů poskytnutých OFCOM pro dvanáct telekomunikačních operátorů činí poměr poplatků a výnosů od 0,59 % pro Your Communication po 2,32 % pro Fibernet, přičemž poměr pro společnost BT činí 1,28 % a pro společnost Kingston 0,92 %. Zdá se, že společnost BT ani společnost Kingston neplatí v obchodních poplatcích významně nižší podíl svých výnosů než většina ostatních telekomunikačních operátorů. K této otázce je třeba dále uvést, že existuje určitá neshoda, pokud jde o výpočet poměru poplatků a příjmů v případě společnosti Vtesse. Pro rok 2004 společnost Vtesse tvrdí, že tento poměr činil 13,46 %. Tento údaj byl založen na zdanitelné hodnotě ve výši 429 000 GBP (z čehož vyplývaly poplatky ve výši 195 624 GBP) a „stálých výnosech“ ve výši 1 453 146 GBP. Podle orgánů Spojeného království však zdanitelná hodnota Vtesse pro rok 2004 byla následně snížena na 145 000 GBP (z čehož vyplývaly poplatky ve výši 66 120 GBP), jelikož se zdálo, že ve skutečnosti neužívala nemovitost v Hounslow oceněnou na 284 000 GBP. Ze zprávy společnosti Vtesse a jejích finančních výkazů pro rok končící dnem 31. prosince 2004 se dále zdá, že její celkový obrat v roce 2004 činil 4 744 228 GBP. Na základě tohoto celkového obratu, což je údaj, který OFCOM použil ke srovnání v případě ostatních telekomunikačních operátorů, poklesl poměr poplatků a příjmů společnosti Vtesse v roce 2004 na 1,4 %, nebo 2,2 %, pokud zahrneme poplatky, které společnost Vtesse platila za své kanceláře, jež jsou oceňovány zvlášť. Tyto údaje odpovídají více závěrům OFCOM, který zjistil, že společnost Vtesse v roce 2003 zaplatila v poplatcích 2,1 % svých výnosů. Na základě těchto údajů neexistuje v daňovém zatížení společností BT a Vtesse žádný zjevný rozdíl.

(149)

OFCOM a orgány Spojeného království navrhly jiné způsoby porovnání daňového zatížení uloženého na různé telekomunikační operátory. OFCOM navrhl, že by se měl porovnat poměr mezi zdanitelnou hodnotou a přípojkou u společností BT, Kingston, NTL a Telewest. Pro tyto čtyři společnosti je uvedený poměr velmi podobný. Ve skutečnosti je společnost Kingston oceněna na mírně vyšší úrovni než ostatní operátoři, což lze vysvětlit tím, že je podstatně menší než ostatní a nemusí mít stejné úspory z rozsahu. Toto porovnání navržené OFCOM je relevantnější vzhledem k podobnostem těchto čtyř společností, jelikož hlavní součástí jejich celkového podnikání je poskytování služeb přístupu. Je však pravdou, že společnosti NTL a Telewest byly oceněny metodou odvozenou z metody založené na úvaze podnikatele. Tento poměr proto není přímo vhodný k posouzení údajných nesrovnalostí mezi oceněním provedeným podle metody nájemného a podle metody příjmů a výdajů. Nicméně ukazuje, že použití různých metodik a porovnání společností BT a Kingston se společnostmi, které jsou s nimi více přímo srovnatelné než společnost Vtesse, vede k obdobným výsledkům, které spíše potvrzují tvrzení VOA, že všechny metody ocenění by v zásadě měly vést ke stejnému výsledku.

(150)

Co se týká orgánů Spojeného království, ty uvedly, že v posledním roce platnosti seznamu z roku 2000 podle údajů OFCOM na společnost BT připadalo přibližně 70 % celkové zdanitelné hodnoty v odvětví pevných telekomunikací a přibližně 71,6 % výnosů z volání z pevných linek a z přístupu (43). Komise může souhlasit s tím, že porovnání společnosti BT se všemi členy skupiny Altnet dohromady může poskytnout vhodnější závěry než porovnávání společnosti BT individuálně s malými operátory, jako je společnost Vtesse. Na tomto základě se zdá, že společnost BT platí podíl celkové zdanitelné hodnoty v odvětví pevných telekomunikací, který se velmi blíží jejímu podílu na trhu pevných telekomunikací. Je však nutno připomenout, že to je opět porovnání poplatků a výnosů, jehož relevantnost je omezena a v nejlepším případě pouze orientační.

(151)

Je nutno poznamenat, že místo podílů společnosti BT na trhu v případě celkových výnosů z volání a přístupu společnost Vtesse doporučuje, aby se bral v úvahu podíl společnosti BT na trhu s ohledem na výnosy z přístupu. Na tomto trhu společnost BT ovládá podíl větší než 80 %. Podle názoru společnosti Vtesse je to další důkaz, že je majetek BT podhodnocen, jelikož BT představuje pouze 70 % celkové zdanitelné hodnoty v odvětví pevných telekomunikací. Komise s tímto tvrzením nemůže souhlasit. Za prvé, podíl společnosti BT na celkových výnosech z přístupu a volání se zdá být pro účely posouzení zatížení obchodními poplatky vhodnějším srovnávacím měřítkem: výnosy z volání představují větší podíl celkových výnosů společnosti BT než výnosy z přístupu (44). Výnosy z volání mají proto na hypotetické nájemné a zdanitelnou hodnotu sítě společnosti BT velmi významný dopad a měly by se vzít v úvahu při srovnávání výnosů a zdanitelných hodnot. Za druhé, i kdyby se použil pouze podíl společnosti BT na výnosech z přístupu, rozdíl mezi tímto podílem (80 %) a podílem společnosti BT na celkové zdanitelné hodnotě v odvětví pevných telekomunikací (70 %) v konkrétním okamžiku není takový, aby zpochybnil výši zdanitelné hodnoty společnosti BT, zejména s ohledem na omezenou hodnotu srovnání poplatků a výnosů.

(152)

Společnost Vtesse navrhuje k prokázání existence výhody pro společnost BT jinou metodu. Ta spočívá ve vyzdvižení údajného nesouladu mezi zdanitelnými hodnotami za jednotku různých komponentů (např. optická vlákna, přípojky, stavby) sítě společnosti BT a ostatních telekomunikačních operátorů. Na tomto základě společnost Vtesse dospěla k závěru, že metoda příjmů a výdajů vedla k nižšímu ocenění majetku společnosti BT, než jakého by bylo dosaženo pomocí metody nájemného. Společnost Vtesse poukazuje např. na to, že společnost BT je u staveb oceňována 34 GBP za m2 v porovnání s 115 GBP za m2 v případě ostatních telekomunikačních operátorů, 74 GBP za km optického vlákna v porovnání s 1 000/1 200 GBP za pár optických vláken v případě ostatních operátorů a 19 GBP za přípojku a rok oproti ročnímu poplatku ve výši 122 GBP, který skutečně platí operátoři za zpřístupněná účastnická vedení.

(153)

Tento přístup není přijatelný z řady důvodů. Za prvé, orgány Spojeného království přesvědčivě tvrdily, že tyto údaje, i kdyby byly správné, nejsou přímo srovnatelné. Z důvodů uvedených v bodě 125 mají optické sítě společností BT a Kingston a sítě ostatních operátorů odlišnou povahu a nelze je porovnávat. Není proto možné použít na společnosti BT a Kingston důkazy o nájemném odvozené z optických sítí ostatních provozovatelů. V každém případě, výpočty a porovnání, která provedla společnost Vtesse, jsou chybné.

(154)

Za prvé, pro odpovídající srovnání by bylo nutné vzít v úvahu pouze aktivovaná vlákna společnosti BT, jelikož pouze tato vlákna jsou zdaňována. Co je důležitější, společnost Vtesse porovnávala průměrnou zdanitelnou hodnotu km optického vlákna společnosti BT s hodnotou nájemného za pár vláken na trase. Ve skutečnosti se hodnota nájemného za optické vlákno, jak ji používá VOA, bude lišit podle počtu optických vláken na trasách. Čím více optických vláken na trase je, tím nižší bude jejich hodnota nájemného (45). Proto při použití celkového charakteru nájemného za aktivovaná vlákna uplatňovaného od roku 2005 se zdá, že hodnota nájemného dvou optických vláken (tj. jednoho páru) za km trasy pro sítě delší než 3 000 km (46) bude činit 450 GBP (47). Hodnota nájemného tří optických vláken na km trasy bude činit 540 GBP, tj. 180 GBP za jedno optické vlákno (48). Na dolním konci tabulky bude hodnota nájemného za 48 optických vláken na km trasy 1 728 GBP, tj. 36 GBP za optické vlákno (49). VOA tvrdí, že jsou tyto hodnoty založené na tržních údajích (50).

(155)

Je zřejmé, že páteřní síť společnosti BT má na trase v průměru desítky aktivovaných vláken. To znamená, že zdanitelná hodnota km optického vlákna společnosti BT by se měla srovnat se spodním koncem přehledu používaného VOA. Na tomto základě se zdá, že v rozporu s tím, co tvrdí společnost Vtesse, porovnání mezi zdanitelnou hodnotou za km optického vlákna společnosti BT a hodnotami nájemného, které používá VOA, nevykazuje žádnou významnou nesrovnalost, ani nenaznačuje podhodnocení sítě společnosti BT.

(156)

Pokud jde o porovnání mezi tarifem LLU a zdanitelnou hodnotou za přípojku v případě společnosti BT, je třeba uvést, že podle orgánů Spojeného království, není tarif LLU stejný jako nájemné za zdanitelný majetek, jelikož významný podíl tarifu se vztahuje na náklady na systém a údržbu, fakturaci a náklady na používání nezdanitelných zařízení a vybavení společnosti BT. Proto není přímo srovnatelný s právní definicí zdanitelné hodnoty. Za druhé, orgány Spojeného království uvedly, že některá účastnická vedení budou mít ve skutečnosti vysokou hodnotu, některá nízkou hodnotu a některá mohou mít dokonce hodnotu zápornou. Na druhé straně, podle OFCOM má poskytování služeb LLU podněcovat hospodářskou soutěž u širokopásmových služeb (51). Zpřístupnění účastnického vedení je proto ovlivněno rovněž poptávkou po širokopásmových službách a u velkého počtu účastnických vedení společnosti BT neexistuje po těchto službách žádná poptávka, tato jsou potřebná pouze pro telefonii. Proto tarif LLU neodráží průměrnou hodnotu všech přípojek společnosti BT a nelze vyvodit žádný závěr ze srovnání zdanitelné hodnoty za přípojky v případě společnosti BT a tarifu LLU. Jak uvedl OFCOM ve svých připomínkách k rozhodnutí o zahájení řízení, tento poměr je pro společnosti BT, NTL a Telewest téměř totožný, navzdory skutečnosti, že na poslední dvě společnosti byly použita jiná metoda ocenění. Z výše uvedených důvodů se zdá být poměr pro společnosti NTL a Telewest vhodnějším srovnávacím měřítkem než tarify LLU uvedené společností Vtesse a srovnání těchto poměrů nevykazuje žádné rozdíly mezi jednotlivými operátory. Dále je nutno poznamenat, že podle tohoto posouzení VOA uvažuje použít zdanitelnou hodnotu v rozmezí 15-20 GBP za zpřístupněné účastnické vedení (52), což je opět v souladu s oceněním zdanitelné hodnoty společnosti BT za přípojku.

(157)

Co se týká údajného rozdílu ve zdanitelné hodnotě za m2 u staveb, Komise nejprve uvádí, že správný údaj odvozený z transakce společnosti Telereal (53) není 35 GBP za metr čtvereční, jak tvrdila společnost Vtesse, ale při použití výpočtu obdobného výpočtu společnosti Vtesse činí 51 GBP za metr čtvereční. Tento údaj společnost Vtesse dále porovnává s údajnou hodnotou 115 GBP za metr čtvereční u ostatních telekomunikačních operátorů. Základ a srovnatelnost tohoto údaje nejsou jasné, neodráží výkyvy, jež by pravděpodobně existovaly zejména podle příslušné zeměpisné polohy telekomunikačních operátorů. Orgány Spojeného království zdůraznily, že majetkové portfolio společnosti BT zahrnuje území celého Spojeného království, včetně jeho nejzaostalejších a nejizolovanějších oblastí, což má účinek na snížení průměrné hodnoty nájemného u jejích nemovitostí.

(158)

Co je důležitější, je nutno připomenout, že víceúčelové stavby společnosti BT, např. kanceláře nebo sklady, které nesouvisí se sítí, jsou oceňovány místně a samostatně na základě metody nájemného. V roce 2000 činila jejich zdanitelná hodnota 180 milionů GBP. Provozní a specializované stavby, např. telefonní ústředny, se považují za součást sítě společnosti BT a VOA je oceňuje centrálně pomocí metody příjmů a výdajů. Nájemné, které platí společnost BT společnosti Telereal po transakci, činilo 280 milionů GBP. Celková zdanitelná hodnota staveb společnosti BT zahrnuje jak zdanitelnou hodnotu samostatně posuzovaných staveb společnosti BT, která v roce 2000 činila přibližně 180 milionů GBP, tak zdanitelnou hodnotu staveb zahrnutých do celkového ocenění její sítě, které nelze konkrétně identifikovat, ale které představují významný podíl na zdanitelné hodnotě sítě společnosti BT ve Spojeném království ve výši 560 milionů GBP. Tyto údaje neprokazují, že existuje významný nesoulad mezi skutečnou tržní hodnotou staveb společnosti BT, vyjádřenou transakcí společnosti Telereal (54), a jejich zdanitelnou hodnotou, jak ji vypočetla VOA (55). Tyto údaje proto neposkytují důkaz, že tato zdanitelná hodnota je podhodnocena.

(159)

Společnost Vtesse uvedla další druhotný argument na základě tvrzení společnosti Telereal. Společnost Vtesse udává, že nájemné hrazené společností BT společnosti Telereal za její stavby představuje zhruba 50 % zdanitelné hodnoty v roce 2001, navzdory skutečnosti, že většina této zdanitelné hodnoty by se měla přičíst její síti, a ne jejím stavbám. Zdá se, že společnost Vtesse z toho vyvozuje závěr, že síť společnosti BT je zjevně podhodnocena. Toto tvrzení je však založeno na nesprávných předpokladech, jelikož součástí majetku zahrnutého v transakci společnosti Telereal jsou stavby, které byly oceněny samostatně v hodnotě 180 milionů GBP. Celková zdanitelná hodnota společnosti BT za celé Spojené království v době transakce proto činila 560 milionů GBP za síť a související nemovitosti plus 180 milionů GBP za samostatně oceněné stavby, což dohromady činí 740 milionů GBP. Nájemné ve výši 280 milionů GBP, které společnost BT platí společnosti Telereal, činí 38 % její celkové zdanitelné hodnoty. Z tohoto údaje nelze vyvodit žádný užitečný závěr.

(160)

V každém případě metodika, která spočívá v oddělení částí majetku společnosti BT a jejich samostatném ocenění, se zdá být sporná. Jak potvrzuje britská judikatura, VOA musí oceňovat majetek telekomunikačních operátorů jako celek. Toto pravidlo se vztahuje bez výjimky na všechny operátory. Je typickým znakem jakéhokoli druhu oceňování majetku, že tržní nájemné celého majetku se obvykle liší od součtu tržních nájemných za jednotlivé součástí tohoto majetku: často je nižší (56), v určitých případech však může být vyšší. Je proto pravděpodobné, že se tržní nájemné majetkového portfolia společnosti BT bráno samostatně bude lišit od jeho hodnoty v případě zahrnutí do majetku společnosti BT.

(161)

Neexistují však jednoznačné důkazy, že by metoda příjmů a výdajů obecně vedla k nižší zdanitelné hodnotě než metoda nájemného, nebo že by VOA při použití metody příjmů a výdajů na společnosti BT a Kingston chybovala a zdanitelnou hodnotu jejich majetku podhodnotila.

(162)

Na úvod je třeba zdůraznit, že otázka mezního zdanění, tj. zdanění nově aktivovaných vláken, je relevantní, pouze co se týká posouzení zdanění společnosti BT, ne však společnosti Kingston. Jak bylo uvedeno v bodu 22, společnost Kingston vlastní dceřinou společnost Torch Communications Ltd., která provozuje optickou páteřní síť mimo místní přístupovou síť společnosti Kingston a která je oceněna pomocí metody nájemného. V důsledku toho je společnost Torch Communications Ltd. plně zdaněna, pokud jde o nově aktivovaná vlákna. Metoda příjmů a výdajů se používá pouze na část sítě společnosti Kingston, která je v podstatě místní přístupovou sítí. Jak již bylo vysvětleno (57), její majetek nepodléhá mechanismu revizí. Podle orgánů Spojeného království to vyjadřuje skutečnost, že žádný konkurent nevybudoval v aglomeraci Kingston upon Hull novou síť a že síť společnosti Kingston již pokrývá téměř 100 % této oblasti, takže společnost nemohla svou síť rozšiřovat. Proto nedošlo k žádným významným změnám okolností, které by mohly podstatně změnit zdanitelnou hodnotu sítě společnosti Kingston. Komise toto tvrzení uznává a poznamenává, že žádná třetí strana neuvedla, že by společnost Kingston měla nějakou výhodu, pokud jde o mezní zdanění.

(163)

V případě společnosti BT však skutečnost, že neexistují žádné důkazy o existenci výhody na úrovni celkového ocenění jejího majetku, nutně nevylučuje možnost, že mezní zdanění, tj. zdanění nově aktivovaných vláken, neposkytuje této společnosti výhodu. Ve skutečnosti připomínky podané několika třetími stranami naznačují, že odlišný způsob zdanění společnosti BT a ostatních telekomunikačních operátorů v případě aktivace nového vlákna může vést k narušení hospodářské soutěže v případě, že společnosti soutěží o stejnou zakázku. Tento problém vyvolává obecnější otázku revizí zdanitelných hodnot, které každoročně provádí VOA.

(164)

Jak bylo vysvětleno výše, pokud telekomunikační operátor, u něhož se používá metoda nájemného, připojí a aktivuje nové vlákno, jeho zdanitelná hodnota se zvýší o zdanitelnou hodnotu tohoto nového vlákna. K opaku dojde, pokud vlákno vypne a odpojí: zdanitelná hodnota těchto vláken se poté odečte. Telekomunikační operátoři, kteří jsou oceňování podle metody příjmů a výdajů, nepodléhají tomuto druhu přesných úprav. V případě společnosti BT jsou každoroční revize založeny na mechanismu úprav podle trhu: předpokládá se, že změny tržních podílů společnosti BT na trhu odrážejí změny v hodnotě její sítě. Otázkou proto je, zda rozdílný způsob zohlednění změn v sítích, např. aktivování nových vláken, může poskytnout společnosti BT výhodu.

(165)

Komise má za to, že na základě obchodních plánů předložených společností BT VOA posuzuje hypotetické nájemné, jež by bylo možno očekávat u majetku společnosti BT na základě očekávaných příjmů a výdajů odvozených z držby tohoto majetku. Ocenění proto bude zahrnovat jakékoli rozšíření sítě, včetně aktivování nových vláken, které bude nutné k uspokojení očekávané poptávky. VOA proto předvídá a bere v úvahu aktivování nových optických vláken, ať si je společnost BT pronajímá, nebo skutečně vlastní (58). Ve skutečnosti je vzhledem k této metodě ocenění a na rozdíl od telekomunikačních operátorů, kteří jsou posuzováni podle metody nájemného, BT zdaňována rovněž s ohledem na nenasvícená vlákna, na základě předpokladu, že některá z těchto nenasvícených vláken budou v průběhu příštího pětiletého oceňovacího období aktivována. Každoroční nové posouzení na základě vyhodnocení podílů společnosti BT na trhu má postihnout významné změny týkající se sítě společnosti BT (59).

(166)

Proto nelze říci, že společnost BT nečelí žádnému dodatečnému zdanění, jak uvádí stěžovatel nebo třetí strany, např. skupina Altnet. Samozřejmě v případě sítě v Anglii, která má v současnosti jako celek zdanitelnou hodnotu ve výši 530 000 000 GBP, nebude mít malá dodatečná změna, např. dodatečné osvětlení vlákna, pravděpodobně takový rozpoznatelný dopad na BT, jako u malého operátora, např. společnosti Vtesse. Zvýšení hodnoty sítě společnosti BT je vyrovnáváno činiteli vedoucími ke snížení této hodnoty, např. rozvojem konkurenčních sítí. To činí dopad aktivace nových vláken společností BT ještě méně viditelným. Neznamená to však, že tato nově aktivována vlákna nejsou zdaněna.

(167)

Společnost Vtesse rovněž tvrdila, že v typické nabídce, např. na poskytování páteřních a přístupových vedení společnosti Kent MAN (60), její daňová povinnost představovala 16 % očekávaných stálých výnosů. Ohledně stejné nabídky tvrdí, že společnost BT byla zdaněna nejvýše 2 %, což je údajný poměr mezi průměrnými poplatky a příjmy společnosti BT. Společnost Vtesse vyvozuje závěr, že u srovnatelné a v tomto případě totožné transakce je společnost BT mnohem méně zdaněna a že proto získává jednoznačnou výhodu.

(168)

Tohoto přístupu se nelze držet. Za prvé, nelze předpokládat, že jelikož společnost BT má průměrný poměr mezi poplatky a příjmy ve výši 2 % (61), byla v případě této nabídky zdaněna ve výši 2 %. Tento poměr je vypočten na základě celkové zdanitelné hodnoty společnosti BT, k níž byla připočtena hodnota vláken aktivovaných společností BT po uzavření smlouvy se společností Kent MAN, buď na základě očekávání, nebo mechanismu revizí založeného na podílech na trhu. Aby bylo možno provést přiměřené a správné srovnání s daňovou povinností společnosti Vtesse v případě této nabídky, bylo by nutné určit, o kolik tato zakázka zvýšila zdanitelnou hodnotu sítě společnosti BT, a to buď na základě očekávání, nebo prostřednictvím mechanismu každoročních revizí. Očekávané ocenění představuje celkové posouzení, z něhož není možné zjistit jednotlivé zakázky. Proto nelze určit, o kolik zakázka pro společnost Kent Man zvýšila zdanitelnou hodnotu sítě společnosti BT. V žádném případě by to však nevedlo ke konečným závěrům ohledně možné existence výhody, a tedy existence státní podpory. Daňovou povinnost společnosti Vtesse v případě této nabídky nelze považovat za srovnávací měřítko, na jehož základě je možné posoudit existenci výhody pro společnost BT ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. Tato daňová povinnost se může ve skutečnosti změnit podle zvoleného technického řešení, nákladové struktury společností předkládajících nabídku, délky optické sítě, kterou operátoři budou používat k poskytování služeb, a co je nejdůležitější, bude záviset na rozsahu, v jakém budou muset aktivovat nová vlákna (62). Podle metody nájemného by tudíž telekomunikační operátor, který poskytoval služby pomoci již aktivovaného vlákna, nečelil žádnému zvýšení poplatků (63).

(169)

Stejné odůvodnění lze použít u tvrzení společnosti Vtesse založeném na srovnání tarifů společnosti BT za WES a poplatků, které by musel hradit operátor, který je oceněn pomocí metody nájemného, pokud by aktivoval optická vlákna za účelem poskytování stejné služby. V závislosti na kapacitě a vzdálenostech WES společnost Vtesse tvrdí, že takovýto operátor by mohl platit poplatky dosahující až 87 % ceny účtované společností BT, a pokládá to za další důkaz toho, že optická síť společnosti BT je podhodnocena nebo nesprávně zdaněna v mezní oblasti. Toto tvrzení se však zakládá na předpokladu, že tento hypotetický operátor by měl jeden pár aktivovaných vláken na stejné trase, jako je trasa zvolená společností BT. Pokud však tento operátor k poskytování WES použije již aktivované vlákno, budou dodatečné náklady s ohledem na poplatky v případě metody nájemného nulové. Pokud aktivuje nová vlákna na trase, na niž již má několik aktivovaných optických vláken, pak budou mezní náklady operace mnohem nižší, jelikož čím více optických vláken se na trase nachází, tím nižší jsou poplatky za tato vlákna. Z tohoto tvrzení nelze opět vyvodit žádný závěr.

(170)

Na základě výše uvedených skutečností není tvrzení, že společnost BT není zdaněna v mezní oblasti, správné. I kdyby bylo (jak navrhuje společnost Vtesse) jednotkou analýzy zdanění zakázek, o něž společnosti Vtesse a BT soutěží, zdá se, že neexistuje zjevná výhoda pro společnost BT: ta je zdaněna s ohledem na nově aktivovaná vlákna, ačkoli jinak a méně transparentně. Komise rovněž uvádí, že vzhledem k tomu, že metoda příjmů a výdajů je založena na očekávaných výnosech, společnost BT je zdaněna s ohledem na nenasvícená vlákna na základě předpokladu, že tato vlákna bude muset aktivovat, aby uspokojila očekávanou poptávku. Proto na rozdíl od ostatních operátorů, kteří jsou zdaněni pouze tehdy, když vlákno aktivují, je společnost BT zdaněna rovněž s ohledem na nenasvícená vlákna.

(171)

Komise proto může být zajedno s OFCOM, když tento říká, že „se zdá, že systém [revizí] v každém případě poskytuje z dlouhodobého hlediska v podstatně symetrický výsledek, i když jinými cestami a málo transparentně“.

(172)

Neexistence jakéhokoli zjevného problému v oblasti hospodářské soutěže je dále potvrzena, pokud se posoudí podíly na trhu poskytování širokopásmových služeb pro zákazníky z řad společností, kde společnost BT přímo konkuruje společnosti Vtesse (64). Podle údajů poskytnutých společností BT je její podíl na tomto trhu 12 %, a je pouze čtvrtým největším hráčem. Podle údajů OFCOM má společnost BT [10-15] (*1) % podíl na trhu poskytování tradičních pronajatých linek 622 Mbit/s a více (65). Navzdory skutečnosti, že je nástupnickou společností bývalého monopolu v odvětví telekomunikací, se zdá, že společnost BT má na tomto specifickém trhu poměrně malý podíl. Předpokládalo by se, že pokud by se společnost BT skutečně těšila takovéto podstatné výhodě v podobě osvobození od mezního zdanění nových vláken, její podíl na trhu by byl podstatně vyšší. Proto údaje, které má Komise k dispozici, nepotvrzují tvrzení, že společnost BT využívá konkurenční výhody, která pro ostatní telekomunikační operátory znamená, že je velmi obtížné konkurovat této společnosti na tomto specifickém trhu (66).

(173)

Jako poslední bod k otázce revizí Komise ve svém rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřila obavu, že „ačkoli společnost BT má prospěch z mechanismu revizí směrem dolů, nezdá se, že by ostatní konkurenti měli k dispozici obdobný pravidelný přezkum tržních podmínek“. Na základě vysvětlení poskytnutého orgány Spojeného království a společností BT se Komise přesvědčila, že tato obava je neopodstatněná. Společnost BT nepodléhá pouze mechanismu revizí směrem dolů: jak již bylo vysvětleno, mechanismus revizí, který se v případě této společnosti používá, je založen na vývoji jejích podílů na trhu. Je pravdou, že po určitý počet let se její podíly na trhu (a tedy zdanitelná hodnota) snižovaly, což se projevilo ztrátou hodnoty vzhledem k rostoucí konkurenci. V letech 2003 a 2004 se však její zdanitelná hodnota zvýšila o 4 miliony GBP, resp. 7,1 milionů GBP. Co se týká konkurentů, mohou využít (a skutečně využili) revize směrem dolů: např. obdrželi slevu ze zdanitelné hodnoty optických sítí ve výši ve výši 15 % s účinností ode dne 1. dubna 2001 a ve výši 25 % ode dne 1. dubna 2002 k zohlednění nadměrné nabídky v tomto odvětví. V důsledku toho poklesla zdanitelná hodnota páru vláken z 1 000 GBP za km mimo oblast Londýna v roce 2000 na 850 GBP za km v roce 2001 a na 750 GBP v období mezi roky 2002 a 2004. Podle přehledu pro období 2005-2010 zdanitelná hodnota km páru vláken dále poklesla na 500 GBP. To znamená, že operátor, jehož optická síť byla v tomto období stabilní, by měl prospěch ze snížení její zdanitelné hodnoty ve výši 50 %.

(174)

Závěrem je třeba uvést, že obchodní poplatky jsou daní z hodnoty příslušného majetku. Nejedná se proto o daň ze zisku nebo z příjmu. Běžně se používá na všechny nemovitosti související s podnikáním, tedy rovněž na všechny telekomunikační sítě. Podle judikatury Spojeného království se všechny telekomunikační sítě oceňují jako celek. Ke stanovení hodnoty těchto nemovitostí je k dispozici několik metod. Pokud jsou použitelné rovnocenně, měly by vést ke stejnému ocenění. Použití konkrétní metody ocenění závisí na okolnostech daného případu.

(175)

Zdá se, že VOA použila na společnosti BT a Kingston všeobecná pravidla týkající se obchodních poplatků, jak jsou stanovena v právních předpisech a judikatuře. Je zřejmé, že ocenění majetku společností BT a Kingston, jakož i revize těchto zdanitelných hodnot se provádí na základě jiné metody než v případě jejich konkurentů. Komise však může vyvodit závěr, že neexistují žádné důkazy, že by použití této jiné metody nebylo odůvodněno objektivními rozdíly mezi těmito společnostmi a jejich konkurenty a důkazy, které má VOA k dispozici.

(176)

Nejsou k dispozici žádné důkazy, že by použití jiné metody ocenění v případě společností BT a Kingston vedlo k výhodě pro tyto společnosti v porovnání s jejich konkurenty. Jelikož nejsou k dispozici žádné důkazy o existenci takovéto výhody, Komise může učinit závěr, že systém obchodních poplatků neposkytl v období, které Komise posuzovala, tj. 1995-2005, společnostem BT nebo Kingston státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES,