28.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 383/67

(1)

Plánovaná podpora ve prospěch společnosti Chemobudowa Kraków S.A. (dále jen „Chemobudowa Kraków“ nebo „příjemce“), stavebního podniku ve státním vlastnictví, byla Komisi oznámena dne 29. dubna 2005 dopisem zaevidovaným dne 2. května 2005. Dne 20. června 2005 Komise požádala Polsko o zaslání chybějících dokumentů. Tyto dokumenty byly doručeny dopisem ze dne 9. srpna 2005 zaevidovaným dne 11. srpna 2005. Dne 15. září 2005 Komise zaslala dopis s žádostí o dodatečné informace, na které Polsko odpovědělo dopisem ze dne 26. října 2005 zaevidovaným dne 27. října 2005.

(2)

Dne 21. prosince 2005 Komise rozhodla o zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ohledně dvou oznamovaných opatření podpory a dvou neoznámených opatření podpory, které byly poskytnuty po vstupu Polska do EU, a to vzhledem k pochybnostem o jejich slučitelnosti se společným trhem. Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. června 2006 (2). Komise vyzvala zúčastněné strany, aby předložily připomínky k opatřením podpory. Žádné připomínky nebyly vzneseny.

(3)

Polsko dopisem ze dne 25. ledna 2006 zaevidovaným následující den, informovalo Komisi o stažení oznámení. Dopisem ze dne 7. února 2006 Komise požádala Polsko o vyjádření ke dvěma opatřením státní podpory přiděleným po vstupu do EU bez předchozího oznámení Komisi. Polsko v dopise ze dne 7. března 2006, zaevidovaném 9. března 2006, vzneslo připomínky ke dvěma opatřením podpory a požádalo o opravu nesprávných údajů uvedených v rozhodnutí o zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES. V dopise ze dne 12. září 2006, zaevidovaném následující den, poskytly polské orgány dodatečná vysvětlení k oběma výše uvedeným opatřením podpory.

(4)

Chemobudowa Kraków je velký podnikatelský subjekt, který vznikl v roce 1949 a v roce 2004 zaměstnával 919 osob, z nichž 343 pracovalo v zahraničních pobočkách společnosti (v České republice a Německu).

(5)

Chemobudowa Kraków je mateřská společnost akciové společnosti Towarzystwo Budownictwa Społecznego Krak-System S.A. („TBS“), ve kterém vlastní 78 % akcií. Tento subjekt podniká v oblasti výstavby obytných budov a jejich pronájmu. Podle polských orgánů dosahuje nízkého obratu.

(6)

Podíl příjemce podpory na stavebním trhu v Polsku představuje 0,13 %. Jeho pobočky v Německu a České republice se na jeho celkovém obratu podílejí 42 %.

(7)

Polské orgány oznámily svůj záměr poskytnout dvě opatření podpory na restrukturalizaci podniku Chemobudowa Kraków. V prvním případě měl být příjemci poskytnut úvěr ve výši 10 milionů PLN (2,57 milionu EUR). Úvěr měl být zajištěn hypotékou na nemovitý majetek, jehož cena byla odhadnuta na částku 17,35 milionu PLN (cca 4,46 milionu EUR). V druhém případě měl být společnosti Chemobudowa Kraków poskytnut odklad odvodů do Státního fondu pro rehabilitaci postižených osob („Państwowego Funduszu Rehabilitacji Osób Niepełnosprawnych“ – „PFRON“) a schválen splátkový kalendář na tuto pohledávku. Odložená částka měla představovat 693 000 PLN (cca 178 000 EUR).

(8)

Polské orgány informovaly Komisi, že kromě uvedených opatření bylo společnosti Chemobudowy Kraków poskytnuto dalších osmnáct opatřeních podpory, a to v období od prosince 2001 do května 2004. Podle polských orgánů představovala nominální hodnota těchto opatření 8,511 milionů PLN (2,19 mil. EUR). Polsko požadovalo, aby se tato opatření neposuzovala jako státní podpora, s tím, že podle jeho tvrzení, se jednalo z části o podpory de minimis, přičemž zbytek podpor splňoval podmínky, za kterých by je poskytl soukromý věřitel. Komise prohlásila, že dvě z osmnácti opatření byla poskytnuta bez souhlasu Komise po vstupu Polska do EU, a je tedy nutno je považovat za novou, protiprávně poskytnutou podporu.

(9)

První opatření podpory poskytnuté společnosti po vstupu Polska do EU dne 12. května 2004 se týkalo schválení splátkového kalendáře na pohledávky u úřadu sociálního zabezpečení („Zakładu Ubezpieczeń Społecznych“, dále jen „ZUS“) v celkové výši 3,164 milionu PLN (0,81 milionu EUR). Částka podpory představovala podle polských orgánů 147 322 PLN (37 874 EUR). Ještě před rozhodnutím o zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES polské orgány Komisi oznámily, že tato smlouva byla zrušena, neboť Chemobudowa Kraków nesplnila stanovené podmínky. Komise vyjádřila pochybnosti o tom, zda příjemce splnil výše uvedené závazky a zda případné nevymáhaní pohledávky nepředstavuje dodatečnou státní podporu.

(10)

Druhé opatření podpory přidělené po vstupu do EU poskytl dne 20. května 2004 ředitel malopolského finančního úřadu, přičemž toto spočívalo v přiznání splátkového kalendáře na pohledávku ve výši 280 000 PLN (71 979 EUR).

(11)

Komise žádala o objasnění, zda výše uvedených 18 opatření představovalo státní podporu, jelikož k posouzení slučitelnosti opatření poskytnutých po přistoupení musí zohlednit všechny podpory poskytnuté v rámci současné restrukturalizace, zejména proto, aby mohla určit, zda podpora byla skutečně omezena na nezbytné minimum. Dvě z osmnácti opatření byla dokonce poskytnuta po vstupu Polska do EU. Komise přešetřila předmětnou podporu z hlediska pokynů k podporám na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích z roku 2004.

(12)

Komise rozhodla o zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES, jelikož měla pochyby o tom, zda byly splněny všechny podmínky pro schválení podpory na restrukturalizaci, zejména zda:

(13)

Polské orgány dopisem ze dne 25. ledna 2006 Komisi informovaly o stažení oznamovaného opatření podpory uvedeného v bodě 7.

(14)

Ve věci dvou opatření podpory poskytnutých po vstupu Polska do EU bez předchozího oznámení Komisi, Polsko poskytlo následující informace:

(15)

K prvnímu opatření podpory uvedenému v bodě 9 a poskytnutému po vstupu Polska do EU dne 12. května 2004 Polsko sdělilo, že předmětná smlouva byla zrušena, neboť Chemobudowa Kraków nesplnila smluvní podmínky. Společnost navíc zaplatila veškeré pohledávky i úroky.

(16)

Pokud se týká druhého opatření podpory uvedeného v bodě 10, které bylo poskytnuto po vstupu Polska do EU dne 20. května 2004, Polsko prohlásilo, že toto opatření splňovalo podmínky, za kterých by je poskytnul soukromý věřitel, který se řídí zásadami tržní ekonomiky, a dodalo, že i kdyby Komise s takovýmto hodnocením nesouhlasila, toto opatření představovalo podporu de minimis. Polské orgány zdůraznily, že rozsah podpor, které byly příjemci poskytnuty během zmíněného tříletého období, totiž nepřesahoval maximální limit 100 000 EUR, a to ani při zahrnutí podpory uvedené v bodě 10, a proto se jednalo o podporu de minimis.

(17)

Polsko stáhlo oznámení o dvou opatřeních státní podpory uvedených v bodě 7. Komise však za účelem ukončení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES musí posoudit dvě neoznámená opatření uvedená v bodě 9 a 10.

(18)

Pokud se týká opatření uvedeného v bodě 9, Polsko potvrdilo, že ZUS neposkytl po vstupu Polska do EU žádnou státní podporu. Komise souhlasí s tím, že s ohledem na zrušení tohoto opatření, které nikdy nevstoupilo v platnost a s ohledem na skutečnost, že veškeré pohledávky u ZUS byly uhrazeny včetně úroků, toto opatření nepředstavuje státní podporu.

(19)

Pokud se týká opatření uvedeného v bodě 10, Komise na základě dostupných informací a na základě potvrzení polských orgánů konstatovala, že toto opatření nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, jestliže maximální limit podpory de minimis nebyl překročen.

(20)

Komise soudí, že v souladu s článkem 8 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 (3) dotčený členský stát může oznámení kdykoliv stáhnout do doby, než Komise přijme rozhodnutí ve věci podpory. V případě, že již bylo zahájeno formální vyšetřovací řízení, Komise toto řízení ukončí.

(21)

Komise proto rozhodla o ukončení formálního vyšetřovacího řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES týkající se předmětné podpory, protože Polsko své oznámení stáhlo.

(22)

Ve věci dvou neoznámených opatření podpory Komise uznala, že tato opatření nepředstavují státní podporu.