28.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 383/1

(1)

Dopisem zaevidovaným dne 11. 2. 2002 pod č. CAB(02)A/410 byl Komisi zaslán podnět ohledně dvou zákonů samosprávné provincie Bolzano; konkrétně se jedná o zákon č. 4 ze dne 13. 2. 1997, body II a III a zákon č. 9 ze dne 15. 4. 1991.

(2)

Dopisy D/50813 ze 25. 2. 2002 a D/53149 ze dne 18. 6. 2002 byly vyžádány doplňující informace. Italské orgány odpověděly prostřednictvím dopisů A/32982 ze dne 22. 4. 2002 a A/36773 ze dne 18. 9. 2002. Znění nových kriterií pro použití zákona 4/97, jež byla přijata prostřednictvím rozhodnutí provinciální rady č. 4732 ze dne 11. 12. 2000 a č. 4607 ze dne 17. 12. 2001, bylo zasláno v příloze druhého dopisu.

(3)

Dopisem SG(2003)D/228597 ze dne 21. 2. 2003 Komise italským orgánům sdělila rozhodnutí o zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy ve vztahu k předmětné podpoře.

(4)

Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství  (2). Komise vyzvala zúčastněné strany, aby podaly své připomínky k předmětné podpoře.

(5)

Komise k této věci neobdržela od dalších zúčastněných stran žádné připomínky.

(6)

Ve dnech 9. dubna a 5. srpna 2003 proběhla v Bruselu setkání mezi italskými orgány a útvary Komise.

(7)

Komisi byly vícekrát neformálně předloženy některé návrhy odpovědí se zněními nových kriterií pro uplatňování režimu. Poté následovala korespondence prostřednictvím elektronické pošty. Dne 22. října 2003 a dne 27. února 2004 byla Itálie vyzvána, aby formálně předložila své připomínky.

(8)

Dopisem č. 8 000 ze dne 22. 6. 2004, který byl zaevidován dne 25. 6. 2004 pod číslem A/34747, zaslala Itálie své připomínky.

(9)

Komise na základě setkání ze dne 3. března 2005 požádala dopisem D/52114 ze dne 18. 3. 2005 italské orgány o další informace a závazky, které byly poskytnuty prostřednictvím dopisu A/34426 ze dne 2. 6. 2005.

(10)

Podle stěžovatele byly na základě výše uvedených zákonů poskytnuty podpory na investice ve formě příspěvků na kapitálový účet nebo zvýhodněných půjček v maximální míře 40 % podnikům v provincii Bolzano, ačkoli se na tuto provincii nevztahuje výjimka podle čl. 87 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy.

(11)

Komise povolila následující zákony provincie Bolzano, jež jsou předmětem stížnosti.

(12)

Rozhodnutím provinční rady č. 4607 ze dne 17. 12. 2001, jež nebylo předběžně Komisi oznámeno, však byla přijata nová kriteria pro poskytování podpor stanovených zákonem č. 4/97 v odvětvích řemeslné výroby, obchodu, cestovního ruchu a služeb. Uvedený zákon nebyl předběžně oznámen Komisi.

(13)

V případě podpory na investice jsou míry podpory stanovené uvedeným rozhodnutím 13 % pro malé podniky a 6 % pro střední podniky v odvětvích řemeslné výroby, cestovního ruchu a obchodu (jak velkoobchodu tak maloobchodu) systematicky překračovány na základě celé řady navýšení.

(14)

Díky uvedeným navýšením:

Všechna tato navýšení oproti základní míře podpory jsou podle italských orgánů poskytována na základě pravidla „de minimis“.

(15)

Řemeslné mikropodniky jakékoli velikosti a bez ohledu na odvětví činnosti mohou využívat míry podpory ve výši 40 %. Mikropodniky zaměstnávající nejvýše dva pracovníky, jejichž přežití je nejisté a jejichž činnosti jsou uvedeny v předmětném rozhodnutí, mohou využívat takové míry podpory, i když nejsou splněny podmínky, jež jsou v případě ostatních mikropodniků požadovány.

(16)

Vedle toho jsou i velké podniky působící v odvětví cestovního ruchu způsobilé pro podpory na investice na základě výše uvedeného rozhodnutí se základní mírou podpory ve výši 6 %, a to zjevně bez předpokladu nutnosti jednotlivou podporu předběžně oznámit.

Nicméně se předpokládá navýšení míry podpory až na 22,5 % ve prospěch velkých podniků, a to na základě kritéria „de minimis“. Maximální investice způsobilá pro podporu dosahuje výše 3 milionů EUR na tři roky.

(17)

Vedle toho předmětné rozhodnutí stanoví určité podpory na ochranu životního prostředí, jež sestávají ze tří částí.

Za prvé se počítá s podporami, jejichž míra dosahuje 25 %, malým a středním podnikům působícím v jakémkoli odvětví, jakož i velkým podnikům působícím v odvětví cestovního ruchu, na přizpůsobení se novým povinným normám.

Dále se předpokládají podpory, jejichž míra dosahuje výše 40 %, pro případ překročení povinných norem.

Nakonec se předpokládá podpora, jejíž míra opět dosahuje 40 %, na projekty auditů v oblasti životního prostředí.

Na základě pravidla „de minimis“ jsou stanovena navýšení až do maximální míry podpory ve výši 30, 40 a 75 % pro tři různé položky opatření. Maximální stanovená částka způsobilých investic, zejména v případě podpor určených na propagaci dodržování nových povinných norem Společenství, se pohybuje v rozmezí od 1 do 4 milionů EUR podle velikosti podniků.

(18)

V rámci podpor na zaměstnanost byly na základě rozhodnutí 4607/2001 považovány za způsobilé výdaje na právní a daňové poradenství, výdaje na založení nových podniků nebo na přemístění podniků, ale také náklady na „ochrannou lhůtu“ nově vytvořených podniků po první dva roky od vytvoření podniku.

Dále jsou způsobilé náklady na výzkum týkající se stávajících známek a patentů a náklady na patentování známek. Míra předpokládané podpory činí 50 %. Rovněž velké podniky působící v odvětví cestovního ruchu mohou v zásadě podpory využít.

(19)

Mezi podporami na internacionalizaci je uvedena podpora na výdaje malých a středních podniků při účasti na veletrzích a výstavách (a to v míře odpovídající 25 % v rámci EU a 40 % mimo EU); podpory na studie, výzkum a poradenské služby (až do 50 % míry podpory) a podpory na další iniciativy v rámci EU i mimo ni: (zjevně tvořeny reklamou podniků prostřednictvím internetových stránek), a to až do výše 50 %.

Způsobilé jsou rovněž náklady na zajištění úvěrů na export a zajištění rizika směnných kurzů v maximální míře podpory dosahující 50 % malým a středním podnikům. Předpokládá se rovněž, že se velkým podnikům poskytne úvěr na vývoz do jakékoli země mimo EU, a to až do výše 50 % na základě pravidla „de minimis“.

(20)

Předpokládají se podpory na vzdělávání a poradenské služby, přičemž způsobilé náklady dosahují 50 % míry. Je stanoveno navýšení o 30 procentních bodů na základě pravidla „de minimis“ na první čtyři dny poradenství, jež je zprostředkováno či pořádáno obchodní komorou nebo středisky „Business Innovation Centers“ (BIC). Režim se týká rovněž velkých podniků působících v odvětví cestovního ruchu; v daném případě se předpokládají rovněž podpory na vytvoření internetových stránek, jejichž míra dosahuje 35 %. Poskytují se pouze podpory, jejichž míra překračuje 35 % v případě podpor na vzdělávání a 50 % v případě podpor na poradenské služby; je-li to nezbytné, na základě pravidla „de minimis“.

(21)

Předpokládají se rovněž podpory v rámci programů Společenství (např. LEADER a INTERREG), jejichž maximální míra dosahuje 80 % a jež jsou určeny na společné projekty (jsou ovšem vyloučeny jednotlivé podpory stanoveným podnikům).

(22)

Komise schválila režim podpory N192/97, jehož právním základem je provinciální zákon č. 4/97, a režim podpory NN69/95, jehož právním základem je provinciální zákon č. 9/91 (viz bod 11, písm. a) a b).

(23)

Z posouzení rozhodnutí 4607/2001 vyplynulo, že nová kritéria, jež byla na základě uvedeného rozhodnutí přijata pro poskytování podpor podle zákona č. 4/97 (i ve formě zvýhodněných půjček, jak je stanoveno v zákoně č. 9/91) v odvětví řemeslné výroby, obchodu, cestovního ruchu a služeb, zjevně neodpovídají schvalovacím rozhodnutím Komise a zřejmě ani nebyla v souladu s novými platnými nařízeními a ustanoveními, a to z následujících důvodů.

(24)

Italské orgány nejprve prostřednictvím dopisu A/32982 a v rámci tohoto řízení sdělily, že jak střední tak velké podniky působící v odvětví obchodu a cestovního ruchu mohou na základě rozhodnutí 4607/2001 využívat podpor ve formě zvýhodněné půjčky na způsobilé investice ve výši od 1 do 3 milionů EUR.

(25)

Z tabulek v rozhodnutí 4607/2001 vyplývá, že velkým podnikům v odvětví cestovního ruchu může být poskytnuta základní míra ve výši 6 %, jež může být případně zvýšena až na 22,5 % (navýšení se poskytuje na základě pravidla „de minimis“), a dále z tabulek vyplývá, že v případě velkých podniků působících v odvětví obchodu jsou stanoveny míry podpory od 6 do 20 %.

Ve výše uvedeném rozhodnutí se pouze pro odvětví obchodu upřesňuje, že „nedošlo-li „v přípustných případech“ k oznámení Komisi, mohou být velkým podnikům podpory poskytnuty pouze na základě pravidla „de minimis“. Naopak se zjevně nepočítá se žádným omezením pro velké podniky působící v odvětví cestovního ruchu.

(26)

Velkým podnikům by neměly být poskytovány podpory na investice mimo oblasti, které mají nárok na podporu podle čl. 87 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy. Provincie Bolzano nebyla způsobilá pro regionální podporu v době, kdy byly schváleny režimy N192/97 a NN69/95 a není pro ni způsobilá ani nyní.

V této souvislosti je třeba zdůraznit, že rozhodnutím Komise týkající se případu N192/97 byly již velké podniky výslovně vyňaty z režimu podpory, vyjma případů na základě pravidla „de minimis“.

(27)

Podpory poskytované formou zvýhodněných půjček na základě zákona 9/91 spadají rovněž do režimu NN69/95, pokud jde o formu podpory. Komise schválila výše uvedený režim pod podmínkou, že jej budou využívat pouze malé a střední podniky, a to na základě závazku italských orgánů, že budou dodržovat všechna ustanovení předpisů pro malé a střední podniky, jež byly v platnosti v době, kdy byla uvedená ustanovení formou oběžníku obsahujícího kritéria pro uplatňování režimu sdělena útvarům správních orgánů provincie s cílem zaručit jejich řádné provádění.

(28)

Nehledě k tomu rozhodnutí 4607/2001 – stanovující kritéria pro uplatňování režimu N192/97 (a režimu NN69/95, pokud jsou podpory poskytovány formou zvýhodněné půjčky na základě zákona 9/91) – stanoví poskytování podpor na investice rovněž velkým podnikům.

(29)

Komise měla tudíž za to, že rozhodnutí 4607/2001 je zneužitím podpor N192/97 a NN69/95 ve smyslu článku 16 nařízení Rady (ES) č. 659/99 (5) a vyjádřila pochybnosti, zda se na podpory na investice poskytnuté velkým podnikům na základě uvedeného rozhodnutí a nespadající do případů „de minimis“ vztahují výjimky ze zákazu stanoveného v čl. 87 odst. 1 Smlouvy.

(30)

Italské orgány se zavázaly, především, když Komise posuzovala spis NN65/99, že dodrží všechny podmínky dané normami Společenství v oblasti státních podpor malým a středním podnikům. Při oznámení podpory N192/97 se rovněž zavázaly, že jim neposkytnou žádnou podporu na provoz.

(31)

Je ovšem třeba zdůraznit, že způsobilé investice, jež předpokládá rozhodnutí 4607/2001, neodpovídají definici počáteční investice uvedené v nařízení (ES) č. 70/2001 (6), neboť pouhé náhradní investice zjevně nejsou vyloučeny.

(32)

Rovněž skutečnost, že příjemci podpory jsou pouze malé a střední podniky se sídlem v provincii Bolzano, je zřejmě porušením zásady svobody usazování podniků v rámci Evropské unie.

(33)

Není dodržena zásada nezbytnosti podpory, neboť žádosti o podporu musí být zpravidla předkládány do šesti měsíců od zahájení prací od data první faktury za uvedené práce.

(34)

Komise tudíž vyjádřila pochybnosti ohledně slučitelnosti předmětné podpory.

(35)

Italské orgány se domnívaly, že míra podpory dosahující 40 % je vyhrazena mikropodnikům zabývajícím se řemeslnou výrobou, zaměstnávajícím nejvýše dva pracovníky, majícím existenční problémy a odpovídajícím seznamu úzce vymezených činností (7), jenž byl sestaven v dopise A/36773 ze dne 18. 9. 2002, jakož i takovým mikropodnikům působícím v odvětví obchodu.

(36)

Z rozboru rozhodnutí 4607/2001 vyplynulo, že výše uvedeným mikropodnikům zabývajícím se řemeslnou výrobou může být poskytnuta výše zmíněná míra podpory, i když nejsou splněny podmínky pro takové navýšení míry podpory v případě ostatních mikropodniků, ale rovněž že uvedená míra se týká všech mikropodniků zabývajících se řemeslnou výrobou bez ohledu na jejich velikost a ekonomickou situaci. Vzhledem k tomu, že částka způsobilé investice dosahuje výše 2 milionů EUR na tři roky (1 milion EUR v případě mikropodniků do dvou zaměstnanců), se zdálo, že míra podpory může dosáhnout 800 000 EUR (400 000 EUR v případě mikropodniků se dvěma zaměstnanci).

(37)

Kromě toho se předpokládá, že na základě definice mikropodniku není narušena obchodní výměna v rámci Společenství a míra podpory je tudíž přípustná ve výši 40 %; definice byla stanovena rozhodnutím 4607/2001 (8) pravděpodobně klade důraz na skutečnost, že činnost jednotlivých příjemců podpory nemůže zahrnovat obnovování hospodářských vztahů s podniky jiných členských států místo toho, aby kladla důraz na skutečnost, že v oblasti činností předmětných podniků nedochází k obchodu v rámci Společenství, jak by bylo správné.

(38)

Na základě výše uvedených skutečností a vzhledem k tomu, že kategorie mikropodniků jakožto součást kategorie malých a středních podniků ve smyslu doporučení 96/280/ES (9) není sama o sobě vyňata z uplatňování čl. 87 odst. 1 Smlouvy, vyjádřila Komise pochybnosti ohledně toho, zda se všechny podpory, které jim byly na základě předmětného opatření poskytnuty, mohou vymykat definici státní podpory.

(39)

Komise schválila podpory na ochranu životního prostředí, jež byly stanoveny provinciálním zákonem 4/97, na základě předchozích pravidel pro poskytování státních podpor na ochranu životního prostředí (10), která byla později nahrazena novými pravidly zveřejněnými dne 3. února 2001 (Úř. věst. C 37, s. 3).

V době, kdy nová pravidla vstoupila v platnost, bylo členským státům navrženo, aby přijaly vhodná opatření. Itálie byla povinna je po jejich přijetí provádět. Komise se tudíž při hodnocení předmětného opatření opírala o nová pravidla pro státní podpory na ochranu životního prostředí, jež jsou v současné době platná.

(40)

Na základě bodu 28 pravidel Společenství pro státní podpory na ochranu životního prostředí (11) (dále jen „pravidla“) mohou být přechodné podpory na investice poskytované malým a středním podnikům, aby se přizpůsobily novým normám Společenství, povoleny do výše 15 % hrubých způsobilých nákladů na tříleté období počínající dnem přijetí nových závazných norem Společenství.

(41)

Komise měla poté za to, že míra podpory ve výši 25 % malým a středním podnikům na přizpůsobení se novým normám Společenství, jež byla stanovena zákonem 4/97 a potvrzena rozhodnutím 4607/2001, neodpovídá pravidlům a že na podpory velkým podnikům určené na dodržování nových závazných norem v oblasti životního prostředí se nevztahuje žádná výjimka.

(42)

Vedle toho je na základě bodu 29 pravidel přípustná základní míra podpory dosahující 30 % na splnění norem Společenství a na podporu na investice, jež nebyly uskutečněny podle závazných norem Společenství.

(43)

Komise měla tudíž za to, že míra podpory ve výši 40 % na investice pro splnění norem Společenství, jež byla stanovena především pro velké podniky působící v cestovním ruchu, nemůže být považována za odpovídající článku 29 pravidel.

(44)

Ve smyslu bodu 41 pravidel mohou být v souladu s nařízením (ES) č. 70/2001 (12) malým a středním podnikům poskytnuty podpory na asistenční a poradní činnosti v odvětví životního prostředí.

(45)

V souladu s nařízením (ES) č. 70/2001 by tedy mohly být poskytnuty podpory na projekty auditu v oblasti životního prostředí stanovené v předmětném rozhodnutí za předpokladu, že jich budou využívat pouze malé a střední podniky a budou splněny podmínky uvedené v čl. 5 písm. a) téhož nařízení.

(46)

Komise rovněž vyjádřila pochybnosti ohledně dodržování bodů 36 a 37 pravidel týkajících se investicí, které mají být zohledněny, a způsobu výpočtu oprávněných nákladů v případě podpory na investice na ochranu životního prostředí, pokud jde o první dva prvky opatření na účely ochrany životního prostředí stanovené opatřeními uvedenými v bodech 41 a 43 tohoto zdůvodnění.

(47)

V rámci podpory N192/97 schválila Komise pro malé a střední podniky podpory zaměstnanosti v maximální míře 25 % mzdových nákladů.

(48)

Vzhledem k tomu, že podpory stanovené na základe rozhodnutí 4607 se netýkají ani vytváření ani zachování pracovních míst, má Komise za to, že je nelze definovat jako podpory zaměstnanosti; některé z nich (podpory na poradenské služby) by případně mohly být předmětem výjimky za předpokladu, že by byly splněny podmínky článku 5 nařízení (ES) č. 70/2001 a že by výhradními příjemci byly malé a střední podniky.

(49)

Komise se rovněž domnívá, že na podpory na výzkum v oblasti stávajících značek a patentů a podpory na patentování značek a výrobků podniků, jež jsou stanoveny mimo jiné v rámci příslušného opatření týkajícího se podpory zaměstnanosti, nelze uplatnit žádnou výjimku pro velké podniky, protože nejsou spjaty s žádnou výzkumnou nebo vývojovou činností.

(50)

Při zahájení řízení bylo připomenuto, že podpory týkající se účasti na veletrzích nebo výstavách lze považovat za slučitelné ve smyslu článku 5 písm. b) nařízení 70/2001 za předpokladu, že náklady, na které se vztahuje maximální míra podpory 50 %, zahrnují umístnění, instalaci a správu stánku. Tato výjimka platí jen pro první účast podniku na konkrétním veletrhu či výstavě.

Poradenské služby poskytované externími poradci nesmějí představovat trvalou či periodicky se opakující činnost a nesmějí být spjaté s běžnými náklady na provoz podniku, jako například s reklamou.

Podpory na činnosti spjaté s vývozem (13) nespadají pod nařízení 70/2001 ani 69/2001 (14) a ani pod sdělení Komise týkající se podpor „de minimis“ z roku 1996 (15).

(51)

V důsledku toho podle Komise nelze podporu na rozvoj mezinárodní činnosti stanovenou rozhodnutím 4607/2001 považovat za slučitelnou, a to ani v případě, že příjemci jsou jen malé a střední podniky, s výjimkou případů, které se týkají účasti na veletrzích nebo výstavách a pod podmínkou dodržení podmínek článku 5 nařízení 70/2001.

(52)

Komise se dále domnívá, že na úvěr na vývoz, zejména pokud je poskytnut velkým podnikům, který byl výslovně vyloučen při oznámení zákona 4/97, se nemůže uplatňovat žádná výjimka, a to ani ve smyslu nařízení 69/2001.

(53)

Takové příspěvky, které nebyly stanoveny režimem N192/97, se nepovažovaly za státní podporu podle rozhodnutí 4607.

(54)

Komise však vyjádřila pochybnosti o skutečnosti, že podnikům v důsledku účasti na společných projektech v rámci programů Společenství Leader a Interreg, pro které je stanovena míra 80 %, nevznikla žádná konkurenční výhoda.

(55)

Je vhodní objasnit pojetí poradenských služeb. Podle stávající definice se Komise domnívá, že na žádnou podporu na poradenské služby pro velké podniky se nemůže vztahovat výjimka, kromě případů, ve kterých také poradenství představuje způsobilé náklady na projekt vzdělávání ve smyslu článku 4 odst. 7 písm. e) nařízení Komise č. 68/2001 ze dne 12. ledna 2001, týkající se podpory na vzdělávání.

(56)

Podle italských orgánů byla všechna zvýšení míry podpory oproti základním sazbám 13 % pro malé podniky a 6 % pro střední podniky v případě podpory na investice poskytnuta na základě pravidla „de minimis“.

(57)

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že ani v zákoně č. 4/97 ani ve znění rozhodnutí 4607, které bylo přijato dne 17. prosince 2001, či po nabytí účinnosti nařízení 69/2001, nebyl uveden žádný odkaz na způsob kontroly prahu a ostatních podmínek stanovených nařízením „de minimis“ (16) nebo dřívějším oznámením z roku 1996 o stejné záležitosti (17).

(58)

Vzhledem k výši oprávněných investic (3,5 mil. EUR pro malé podniky a 4 mil. EUR pro střední podniky na tři roky) a maximální míře stanovené rozhodnutím 4607 (25 % a 22,5 %, z toho 12 procentních bodů v případě malých podniků a 16,5 procentních bodů v případě středních podniků podle pravidla „de minimis“), vyjádřila Komise pochybnosti, pokud jde o skutečné dodržování prahu 100 000 EUR za období tří let v souladu s nařízením „de minimis“.

(59)

Komise v obecnější rovině vyjádřila pochybnosti o příliš širokém využívání pravidla „de minimis“ na účely systematického překračování maximální přípustné míry ve vztahu k malým a středním podnikům stanovené rozhodnutím 4607/2001, jako i o poskytnutí podpory v maximální míře 22,5 % velkým podnikům mimo podporované oblasti, jako i s přihlédnutím ke zvýšené částce oprávněných investic.

(60)

Nebyly předloženy žádné připomínky ani ze strany zúčastněných třetích stran ani ze strany stěžovatele, který byl dopisem D/51908 ze dne 24. března 2003 informován o zahájení řízení a, s ohledem na uvedené zahájení řízení, o možnosti předložení připomínek odlišujících se od původní stížnosti.

(61)

Po dvou setkáních mezi zástupci provincie Bolzano a útvary GŘ pro hospodářskou soutěž byly připomínky Itálie na závěr zaslány dopisem A/34747 ze dne 25. června 2004.

Italské orgány v dopise uvedly následující skutečnosti:

(62)

Rozhodnutí 4607/2001 výslovně nestanoví vyloučení velkých podniků působících v odvětví cestovního ruchu, jak tomu naopak bylo v případe obchodních podniků, v důsledku věcné chyby.

(63)

Bez ohledu na tuto skutečnost nezískal žádný velký podnik působící v odvětví cestovního ruchu podporu ani v rámci režimu N 192/97 (provinciální zákon 4/97) ani v rámci režimu NN 69/1995 (provinciální zákon 9/91). Pokud jde o odvětví obchodu, velké podniky už byly vyloučeny z příjmu podpory s výjimkou případů podle pravidla „de minimis“ ve smyslu rozhodnutí 4607/01.

(64)

Ve vztahu k poskytnuté podpoře ve formě zvýhodněných půjček v rámci režimu NN69/95 se italské orgány zavázaly vyloučit co najexplicitněji velké podniky, a to i když žádný z nich nebyl příjemcem této podpory, s výjimkou případů podle pravidla „de minimis“.

(65)

Následně dopisem ze dne 2. června 2005 zaslaným jako odpověď na konkrétní otázku Komise, bylo dále upřesněno, že velkým podnikům ze žádného odvětví nebyla poskytnuta žádná podpora a dále, že velké podniky, jejichž hlavní činnost se týká odvětví dopravy, byly z příjmu podpory vyloučeny.

(66)

Navíc projekt nových implementačních kritérií výslovně vylučuje všechny velké podniky, s výjimkou případů podle pravidla „de minimis“, v souladu se všemi podmínkami nařízení 69/2001.

(67)

Ačkoli to nebylo výslovně vyloučeno implementačními kritérii, podle italských orgánů nebyla poskytnuta žádná podpora v prospěch investic na náhradu.

(68)

Za způsobilé pro podporu byly považovány zejména významné investice do nemovitostí realizované v souladu s definicí čl. 2 písm. c) nařízení 70/2001, zejména do výstavby nových budov a do modernizace či diverzifikace, které by přinesly podstatnou změnu výrobků či výrobních procesů podniku. Na tyto účely byly stanoveny relativně vysoké minimální prahy investic vzhledem ke střední velikosti předmětných podniků.

(69)

Ve znění zaslaných nových kritérií byly investice týkající se náhrady, jakož i náklady na údržbu, výslovně vyloučeny a popis způsobilých investic je plně v souladu s popisem uvedeným v nařízení 70/2001.

(70)

Podmínka sídla podniku na území provincie Bolzano požadovaná starými kritérii způsobilosti pro podporu nebyla přísně uplatňována ani v minulosti. Na podporu tohoto tvrzení byl předložen seznam 16 příjemců podpory na investice ve smyslu předmětného režimu, které měly sídlo mimo provincii Bolzano (a v jednom případe dokonce mimo italské území). Takové podpory se vyskytly ve vícerých případech (konkrétně v 6 ze 16) v roce 1998, tedy o dost dříve, než Komise otevřela spis o tomto případu. Navíc i podniky, které mají v provincii Bolzano pouze jedinou provozní jednotku, mohou být příjemci v rámci předmětného režimu.

(71)

Táto zásada byla respektována již na základě článku 7 druhého pododstavce nařízení 70/2001 od okamžiku, kdy byly podmínky poskytnutí podpory do té míry objektivní, že zcela vylučovaly, aby provincie využila možnosti volného uvážení.

(72)

Přesto se italské orgány zavázaly stanovit, že žádosti musí být povinně předkládány před zahájením prováděcích prací projektu, na který se podpora vztahuje.

(73)

Jakékoli zvýšení míry podpory na investice ve prospěch mikropodniků nad práh 15 % se od tohoto okamžiku stanovuje jen v případech podle pravidla „de minimis“.

(74)

Podpory s mírou 40 %, která nespadá do rozsahu uplatňování čl. 87 odst. 1 Smlouvy a která se ani nepovažuje za podporu „de minimis“ je od tohoto okamžiku vyhrazena jen pro takové příbuzné činnosti, zejména drobná typická řemesla, kterým hrozí vymizení v odvětví řemeslné výroby a malé obchodní činnosti, vyčerpávajícím způsobem vyjmenované v nových kritériích.

(75)

V každém případě provedené šetření ze strany italských orgánů odhalilo, že až do doposud nebyla poskytnuta žádná podpora, která by současně překročila míru 15 % a práh „de minimis“.

(76)

Od nynějška se předpokládají jen míry podpory 15 % a 30 % na přechodnou podporu na investice poskytované malým a středním podnikům na účely dodržování nových pravidel Společenství a na podporu na překročení pravidel Společenství nebo na podporu investic realizovaných v případe neexistence závazných pravidel Společenství.

(77)

Pokud jde o audit v oblasti životního prostředí, momentálně je vymezený jen pro malé a střední podniky ve smyslu čl. 5 písm. a) nařízení 70/2001 a pro velké podniky zůstává přístupný jen na základě pravidla „de minimis“. Pravidlo stanovené čl. 12 odst. 4 zákona 4/97, podle kterého měly i velké podniky právo na předmětné ustanovení, bude co nejdříve zrušené; navíc se italské orgány zavázaly mezitím neuplatňovat.

(78)

Dále se italské orgány zavázaly respektovat podmínky stanovené v bodech 36 a 37 pravidel týkajících se investic, které je třeba zohlednit, a způsobu výpočtu způsobilých nákladů.

(79)

Na základě dříve platných kritérií byla na základě předmětného ustanovení přijata jen jedna žádost v odvětví řemeslné výroby, a to na částku podpory ve výši 14 719,02, která je vyšší než způsobilá míra 7 359,51 EUR. Tato částka však byla zaúčtována na základě pravidla „de minimis“.

(80)

Vzhledem k tomu, že se váží na zakládání nových podniků (prvních 24 měsíců od jejich založení), je taková podpora poskytována ve formě příspěvků na poradenské služby a na výzkum a/nebo patentování známek či výrobků podniku podle italských orgánů určena na vytváření pracovních míst a je tedy slučitelná. V každém případě je nečerpal žádný velký podnik.

(81)

Naproti tomu jsou dnes v souladu s hlavou V zákona 4/97 stanoveny jen ve formě zvýhodněných půjček na účely zvýšení dostupnosti hotovosti na základě a v rámci omezení podle pravidla „de minimis“.

(82)

Až doposud bylo z tohoto důvodu poskytnuto jen několik dotací v zanedbatelných částkách. Pokud jde o účast na veletrzích a výstavách, několika malým a středním podnikům byla poskytnuta podpora s mírou 25 %, místo povolené míry 50 %, bez ověření, zda se jednalo o první účast na příslušné výstavě nebo nikoli a byly poskytnuty jen dvě dotace ve formě příspěvku (50 %) na náklady na pojištění půjček na vývoz do zemí mimo EU ve výši 3 500 EUR a 7 milionů ITL.

(83)

Pokud jde o nová implementační kriteria, ta stanoví podporu s mírou 50 % na náklady na poradenské služby poskytované externími poradci a na náklady první účasti na veletrhu nebo výstavě jen pro malé a střední podniky v rámci a mimo Společenství.

(84)

Pokud jde o podporu ve formě pojištění vývozních úvěrů, poskytuje se už jen prémie týkající se rizik, které nelze na trhu pojistit, ve vztahu k operacím k třetím zemím s vyloučením zemí OECD, jejichž rizika lze na trhu pojistit (tj. „marketable countries“; V současné době Austrálie, Kanada, Island, Japonsko, Nový Zéland, Norsko, Švýcarsko a Spojené státy americké).

(85)

Podpora v míře 80 %, předtím stanovená ve vztahu k některým společným projektům v rámci programů Společenství Leader a Interreg, kterých se zúčastnily i podniky, se už neposkytuje.

(86)

Podle italských orgánů je zaručeno dodržování pravidla „de minimis“. Za tímto účelem jsou příslušné správní orgány provincie Bolzano mezi sebou propojeny prostřednictvím systému Intranet. Navíc musí žadatelé před přidělením jakékoli podpory na základě tohoto pravidla předložit příslušné prohlášení týkající se jiné podpory poskytnuté z tohoto titulu v období tří let.

(87)

Dále se realizuje jiný automatický systém nakládání s údaji na kontrolu všech případů podpory kromě těch, které poskytuje provincie, která bude v budoucnosti připojená na vnitrostátní síť, jež se v současné době připravuje.

(88)

Opatření lze považovat za podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy jen v případě, že splňuje všechny čtyři následující podmínky: poskytnutí prostřednictvím státních prostředků, selektivita, hrozba narušení hospodářské soutěže, vliv na obchod.

(89)

V daném případě je splněna první podmínka od okamžiku, kdy je opatření financované z rozpočtu autonomní provincie Bolzano – tedy prostřednictvím veřejných zdrojů, druhá podmínka je splněna, protože podporu využívají podniky působící na území provincie Bolzano; třetí podmínka je splněna, protože finanční situace příjemců je v důsledku podpory posílena a čtvrtá podmínka je splněna od okamžiku, kdy zainteresované podniky mohou skutečně realizovat mezinárodní obchodní činnosti vzhledem k tomu, že jde o pohraniční region, který je navíc velmi aktivní v odvětví cestovního ruchu.. Z těchto důvodů existuje podezření, že předmětná opatření mají vliv na obchod mezi členskými státy, což nijak neovlivňuje posouzení těchto opatření vyplývajících z uplatňování nových kriterií ve prospěch vyjmenovaných mikropodniků v souladu s bodem 116 tohoto rozhodnutí.

(90)

Navíc byla opatření, které jsou předmětem tohoto řízení již považována za státní podporu v souladu s čl. 87 odst. 1 Smlouvy v průběhu vyšetřování vykonaného Komisí v rámci příslušných spisů týkajících se státních podpor N192/97 a NN69/95.

(91)

Vzhledem k tomu, že Komise nebyla předběžně informována ve smyslu čl. 88 odst. 3 Smlouvy, tato opatření jsou protiprávní, protože nebyla oznámena. Od okamžiku, kdy byla opatření v daném případě stanovena implementačními kriterii režimu N1912/97 (a nepřímo režimu NN69/95) došlo k protiprávnímu uplatnění těchto režimů.

(92)

Vzhledem k tomu, že provincie Bolzano nebyla způsobilá pro regionální podporu během celého období, v němž byla předmětná opatření v platnosti, nelze uplatnit žádnou výjimku pro podporu na investice ve prospěch velkých podniků působících na jejím území.

(93)

Ostatně rozhodnutím Komise týkající se případu N192/97 byly již velké podniky výslovně vyňaty z režimu podpory, vyjma případů na základě pravidla „de minimis“.

(94)

Kromě toho podpory poskytované formou zvýhodněných půjček na základě zákona 9/91 spadají rovněž do režimu NN69/95. Komise tento režim schválila pod podmínkou, že příjemci budou jen malé a střední podniky a na základě závazku přijatého italskými orgány, že budou respektovat všechny ustanovení pravidel pro malé a střední podniky a že o nich budou informovat všechny správní orgány provincie za účelem zajištění řádného uplatňování režimu.

(95)

Proto ustanovení rozhodnutí 4607/2001 – obsahující implementační kriteria režimu N192/97 (a režimu NN69/95, v omezeních, v kterých je podpora poskytována formou zvýhodněných půjček na základě zákona 9/91) – od okamžiku, od kterého stanoví poskytnutí podpory na investice i ve prospěch velkých podniků, nejsou slučitelné se společným trhem.

(96)

Komise rovněž podotýká, že na základě informací poskytnutých italskými orgány nebyl ve skutečnosti žádný velký podnik příjemcem takového opatření.

(97)

Komise především tvrdí, že jakákoli podpora poskytnutá v souvislosti s investicemi týkajícími se náhrady se má považovat za neslučitelnou, i když je třeba poznamenat, že italské orgány informovaly, že v rámci šetřeného režimu neposkytly žádnou podporu ve vztahu k takovému typu investic.

(98)

Kromě toho podpora na investice, která převyšuje práh 15 % pro malé podniky a 7,5 % pro střední podniky, není slučitelná.

(99)

Komise tvrdí, že kategorie mikropodniků, která je součástí malých a středních podniků, na základě doporučení 96/280/ES (18), jakož i v souladu s novou definicí platnou od 1. ledna 2005 (19), není sama o sobě vyloučená z uplatňování čl. 87 odst. 1 Smlouvy. Z toho vyplývá, že podpory na investice poskytnutá takovýmto podnikům v případech, kdy překročí míru 15 % a současně ji nelze považovat za podporu „de minimis“, je nutné považovat za neslučitelné se společným trhem.

(100)

Komise zohledňuje upřesnění poskytnuté v tomto ohledu italskými orgány, z kterého vyplývá, že žádnému mikropodniku nebyla poskytnuta jakákoli podpora, která by převýšila zároveň míru 15 % a strop „de minimis“.

(101)

Komise se domnívá, že míra podpory 25 % a 40 % stanovená pro první dva aspekty předmětného opatření (tj. na přizpůsobení se novým platným pravidlům či na dodržení pravidel Společenství), jakož i oprávnění velkých podniků na podporu na projekty auditu v oblasti životního prostředí, není slučitelná se společným trhem.

(102)

Komise proto podotýká, že na základě informací poskytnutých Itálií byla do dnešního dne poskytnutá jen jediná podpora překračující povolený práh, a to ve výši výrazně nižší než je práh de minimis a že právní základ uvedeného třetího zásahu (podpora na audit v oblasti životního prostředí) se přestal uplatňovat a bude zrušený, jakmile to bude možné.

(103)

Komise tvrdí, že podpora stanovená rozhodnutím 4607 pod tímto označením vůbec neodpovídá podpoře povolené rozhodnutím Komise o podpoře N192/97. Kromě toho nesouvisí ani se zakládáním ani zachováním pracovních míst, ale spíše s poradenskými službami a službami souvisejícími se známkami a patenty a jako takovou ji nelze považovat za podporu na podporu zaměstnanosti.

(104)

Naproti tomu, jelikož většina způsobilých nákladů ve smyslu příslušného opatření souvisí s činnostmi poradenství v prospěch nedávno vytvořených malých a středních podniků či patentováním známek a výrobků podniku, které by mohly být způsobilé ve smyslu článku 5 a 5c nařízení 70/2001, tato podpora je neslučitelná jen za předpokladu, že nejsou dodržovány podmínky stanovené nařízeními 70/2001 a 364/2004 (20).

(105)

Takové podpory jsou naopak neslučitelné, pokud jsou poskytovány i velkým podnikům.

(106)

Komise bere na vědomí skutečnost, že v dané oblasti byla povolená jen podpora v zanedbatelných částkách ve smyslu implementačních kritérií, která představovala předmět zahájení řízení. Navíc poskytnutá míra v případě účasti na veletrzích a výstavách byla 25 % místo přípustných 50 %, i když je pravdou, že nebylo ověřeno, zda se jednalo o první účast na takovém konkrétním veletrhu či výstavě nebo ne. Bylo zjištěno celkem 5 případů s výší podpory od 1 250 EUR do 8 875 EUR. Byly zjištěny jen dva případy poskytnutí podpory na pojištění vývozních půjček s mírou podpory 50 %, omezených na náklady na pojistné a ve vztahu k zemím mimo EU, s výší podpory 3 500 EUR a 7 mil. ITL (které opět odpovídají přibližně částce 3 500 EUR). Ty jsou slučitelné jen pod podmínkou, že splňují podmínky oznámení Komise týkajícího se pojištění krátkodobých vývozních půjček (21).

(107)

V každém případě není žádná podpora na poradenské služby pro velké podniky a na činnosti spojené s vývozem (které se týkají i malých a středních podniků) slučitelná se společným trhem. Stejně tak je neslučitelná i podpora na poradenské služby, která představuje trvalou či periodickou činnost a pomoc na běžné provozní náklady podniku, jako je reklama, ve prospěch podniků jakékoli velikosti.

(108)

Komise poznamenává, že tento typ podpory s mírou 80 % stanovený rozhodnutím 4607 nebyl v případě N192/97 rozhodnutím Komise schválen. Vzhledem k velmi vysoké intenzitě i k tomu, že jak se zdá, nebyl zohledněn žádný způsobilý účel, není tato podpora slučitelná, jelikož se uplatňuje čl. 87 odst.1, zejména pokud se na společných projektech subvencovaných zvláštním opatřením, mohou podílet i subjekty vykonávající hospodářské činnosti a mohou být příjemci takové podpory.

(109)

Komise však poznamenává, že částky poskytnuté z tohoto titulu na jednotlivé předmětné projekty jsou na základě informací poskytnutých italskými orgány velmi omezené a především jsou hluboce pod prahem „de minimis“. Z toho vyplývá, že nedochází ke vlivu na obchod v rámci Společenství. Může se tedy mít za to, že tato opatření nepředstavují státní podporu ve smyslu čl. 87 Smlouvy, pokud italské orgány Komisi předloží důkazy, že byly dodržována všechna implementační kriteria nařízení 69/2001. Komise bere na vědomí okolnost, že podpora na společné projekty v rámci projektů Leader a Interreg, na kterých by se podílely i podniky, už není novými kriterii implementace předmětného režimu stanovená.

(110)

Komise zdůrazňuje svůj názor, podle něhož nelze poskytnout jakoukoli podporu na poradenské a konzultační služby poskytované velkým podnikům, s výjimkou podpory na projekt vzdělávání ve smyslu čl. 7 odst.7 písm. a) nařízení (ES) č. 68/2001 (22). S výjimkou tohoto předpokladu jsou proto všechny ostatní případy takové podpory neslučitelné.

(111)

Komise bere na vědomí existenci záruk poskytnutých v tomto ohledu italskými orgány, podle kterých se přísně dodržují všechny platné podmínky stanovené pravidlem de minimis, jakož i v tomto okamžiku podmínky nařízení (ES) č. 69/2001 (23), a to především díky kontrolnímu systému „kontrola útvaru ASTAT“.

(112)

Komise poznamenává, že pokud jde o podporu na investice, nová implementační kriteria výslovně vylučují velké podniky s výjimkou případů z titulu „de minimis“.

(113)

Pokud jde o podporu na investice ve prospěch malých a středních podniků, je třeba připomenout, že definice oprávněných investic předpokládaná novými kriterii splňuje podmínky stanovené nařízením 70/2001 (24) a že jsou výslovně vyloučeny investice týkající se náhrady, jakož i náklady na údržbu.

(114)

Vedle toho Komise poznamenává, že už je respektována zásada svobody usazování i z formálního hlediska, zatímco předtím se tak dělo jen fakticky, jak vyplývá ze seznamu předloženého v tomto ohledu v průběhu řízení (viz bod 70 tohoto rozhodnutí), a to od okamžiku, od kterého stačí, aby podnik pro přístup k šetřené podpory na území provincie Bolzano vlastnil jen jednu výrobní jednotku.

(115)

Nakonec se dodržuje i zásada nezbytnosti podpory, a to tak, že nyní se stanovuje povinnost předložit žádost před začátkem realizačních prací projektu, který je předmětem podpory.

(116)

Pokud jde o mikropodniky, čl. 87 odst. 1 Smlouvy se neuplatňuje, pokud se týká jen podniků, které realizují podobné činnosti a tyto podniky nejsou schopny ovlivňovat obchod v rámci Společenství s ohledem na jejich charakteristiky, velikost a umístnění, jakož i z důvodu nezájmu podniků z ostatních členských států vstoupit na jejich trh. Takové podniky vznikají v předmětném případě z přesně specifikovaných činností, které zaměstnávají maximálně dva zaměstnanců v odvětví řemeslné výroby (zejména zanikajících typických tradičních řemesel, jako např. brusič nožů, bednář, česač a přadlák vlny, výrobce svíček či vosku, košíkář, kovář atd.) a obchodu (zejména v případě činností maloobchodního prodeje výrobků denní potřeby – zejména potravin – umístněných v obcích s méně než tisíci obyvateli, které se nenacházejí v obchodních centrech a v každém případě jsou mimo nejrozvinutější oblasti z hlediska turistiky), taxativně vyjmenované v nových implementačních kriteriích režimu v případě řemeslné výroby jakož i obchodu.

(117)

Pokud jde o podporu na ochranu životního prostředí, Komise se domnívá, že přechodná podpora ve prospěch malých a středních podniků na přizpůsobení se novým platným pravidlům na období tří let od jejich přijetí s intenzitou 15 % splňuje podmínky bodu 28 pravidel Společenství týkajících se státní podpory na ochranu životního prostředí (25) dále jen „pravidla“).

(118)

Navíc podpory podnikům jakékoli velikosti pro dodržování závazných pravidel Společenství či při realizaci investic určených na ochranu životního prostředí realizovaných při neexistenci závazných pravidel Společenství s mírou 30 % nyní splňuje podmínky bodu 29 pravidel.

(119)

Vedle toho podpora na poradenské a konzultační činnosti v odvětví ochrany životního prostředí, omezená na malé a střední podniky, respektuje čl. 5 písm. a) nařízení (ES) č. 70/2001 (26) a je teda slučitelná se společným trhem.

(120)

Toto rozhodnutí nevylučuje slučitelnost rozhodnutí č. 4007 ze dne 4. listopadu 2002, prostřednictvím kterého byl celý soubor podpory na ochranu životního prostředí provincie Bolzano přizpůsoben novým pokynům Komise a od tohoto okamžiku není toto rozhodnutí předmětem tohoto řízení.

(121)

Pokud jde o pomoc na podporu zaměstnanosti, Komise bere na vědomí skutečnost, že taková podpora je omezena na poskytovaní půjček na vytváření likvidity při dodržování nařízení (27) o podpoře de minimis.

(122)

Pokud jde o podporu na rozvoj mezinárodní činnosti, Komise bere na vědomí, že v zaslaných nových implementačních kriteriích bylo dodrženo, že jde jen o podporu s mírou 50 % týkající se nákladů na poradenské služby poskytované externími poradci a nákladů souvisejících s první účastí na konkrétním veletrhu nebo výstavě a určenou jen pro malé a střední podniky. To je v souladu s článkem 5 nařízení 70/2001 (28).

(123)

Komise bere na vědomí i to, že v současné době je oprávněné jen pojistné týkající se pojištění úvěrů rizik, která nelze na trhu pojistit a která souvisejí s operacemi v třetích zemích s výjimkou zemí OECD, jejichž rizika je na trhu možné pojistit (tzv. „marketable countries“; v současné době Austrálie, Kanada, Island, Japonsko, Nový Zéland, Norsko, Švýcarsko a Spojené státy americké). To je v souladu s oznámením o pojištění krátkodobých vývozních půjček (29).

(124)

Komise vyslovuje politování nad skutečností, že v Itálii, v autonomní provincii Bolzano, vstoupila v platnost implementační kriteria zákona provincie 4/97, přijatá rozhodnutím 4607 ze dne 17. prosince 2001, která nebyla předběžně oznámena Komisi, čímž došlo k porušení čl. 88 odst. 3 Smlouvy, a kriteria se tedy protiprávní To vedlo k protiprávnímu uplatňování režimu státní podpory N192/97 (a nepřímo i režimu NN69/95) ve smyslu článku 16 nařízení 659/99 (30).

(125)

Komise se proto rozhodla, že ve vztahu k předmětné podpoře zahájí řízení ve věci formálního zjišťování.

(126)

Italské orgány však v průběhu řízení objasnily, že ve velké většině případů nebyla ustanovení rozhodnutí 4607/2001, u kterých existovalo podezření, že by mohla být ve světle analýzy realizované Komisí považována za neslučitelná či dokonce protiprávní, nikdy uplatněna nebo byla uplatněna jen ve velmi omezeném počtu případů a na velmi nízké částky, které byly mnohem nižší než práh „de minimis“, a to i ve vztahu k malým a středním podnikům.

(127)

Za tímto účelem byly předloženy mnohé údaje, zejména pokud jde o počet a částku poskytnuté podpory ve vztahu k nejkontroverznějším různým specifickým opatřením tohoto režimu. Z nich vyplynulo, že podporu v rámci předmětného režimu, pokud jde o podporu na investice, nečerpal žádný velký podnik. Takže podpora na investice byla ve skutečnosti vyhrazena jen pro malé a střední podniky, jak stanovilo rozhodnutí Komise týkající se schválení režimů N192/97 a NN69/95.

(128)

Vedle toho italské orgány aktivně spolupracovaly tím, že pozastavily uplatňování těchto pravidel, která budou co nejdříve zrušena (zejména ve vztahu k podpoře na poradenskou činnost ve prospěch velkých podniků) a navrhly změnu implementačních kriterií podpor, kterých se týká toto řízení.

(129)

Nakonec Komise bere na vědomí záruky a ubezpečení poskytnutá Itálií ve vztahu k dodržování podmínek a prahů „de minimis“ o velmi rozsáhlém uplatňování, o kterém vyjádřila Komise při zahájení řízení pochybnosti.

(130)

Pokud ji nečerpala vyloučená odvětví, nebyla poskytnutá na činnosti spojené s vývozem a pokud se nestanovila žádná podpora související s upřednostňováním domácích výrobků před dovezenými výrobky, je možné předmětnou podporu uplatnit ve smyslu nařízení č. 69/2001, pravidla „de minimis“ pod podmínkou, že nepřekročí částku 100 000 EUR za každý podnik v příslušném období tří let. Z tohoto důvodu tato podpora nespadá do čl. 87 odst. 1 Smlouvy.

(131)

Komise navíc bere na vědomí, že rozhodnutí týkající se režimu státní podpory nevylučuje možnost, že jednotlivá opatření nepředstavují státní podporu (pokud jednotlivá podpora odpovídá například pravidlu „de minimis“, jak bylo uvedeno v předcházejícím bodě) nebo se považuje, zcela nebo částečně, za slučitelnou se společným trhem na základě vlastních charakteristik (zejména na základě nařízení o výjimce).

(132)

I když ve světle předcházejících bodů 124 – 131 a v souladu s úvahou v části VI.3 týkající se slučitelnosti opatření, která byla výsledkem uplatnění rozhodnutí 4607/2001, je možné, že by v tomto konkrétním případě nebylo nutné přistoupit k jakémukoliv navrácení – či jen k velmi omezenému navracení, ustálenou praxí Komise je přikázat vrácení podpory od jejích příjemců, která byla na základě článku 88 Smlouvy vyhlášena za protiprávní a neslučitelnou. Tato praxe byla potvrzena článkem 14 nařízení č. 659/99 (31).

(133)

Komise nařizuje, aby Itálie přijala všechna opatření potřebná na vrácení neslučitelné podpory od příjemců režimu státní podpory, s výjimkou jednotlivých případů, které splňují podmínky potřebné k tomu, aby je bylo možné prohlásit za slučitelné na základě příslušných pravidel. Za tímto účelem Komise žádá italské orgány, aby ve lhůtě dvou měsíců od data tohoto rozhodnutí přikázaly příjemcům režimu státní podpory vrátit částku podpory včetně úroků.

(134)

Ve světle čl. 14 odst. 2 nařízení 659/99 podpora, která má být vrácená, obsahuje i úroky, které se vypočítají v souladu s ustanoveními kapitoly V nařízení Komise (ES) č. 794/2004 (32). Úroky běží ode dne, kdy byla protiprávní podpora dána příjemci k dispozici, do dne, kdy byla navrácena.

(135)

Komise vyzývá Itálii, aby jí předložilo přiložený formulář týkající se stavu pokroku postupu vracení a vypracovalo seznam příjemců, kterých se vrácení týká a jasně uvedlo konkrétní opatření přijatá na účely získání okamžitého a efektivního vrácení podpory. Navíc jí bude muset být ve lhůtě dvou měsíců od data oznámení tohoto rozhodnutí předložený kompletní seznam všech opatření podpory uvedených v tomto rozhodnutí, který bude u každého opatření uvádět poskytnutou částku, částku slučitelnou v souladu s některou z uvedených výjimek, jakož i částku, která má být vrácená.

(136)

Komise dále Itálii vyzývá, aby jí ve lhůtě dvou měsíců od data tohoto rozhodnutí předložila dokumenty dokazující, že řízení za účelem vrácení protiprávní a neslučitelné podpory vůči příjemcům podpory byla zahájena (jako např. oběžníky, vydané příkazy na vrácení atd.).

(137)

Nakonec, nová implementační kriteria zaslaná dopisem A/34747 ze dne 25. června 2004 upravená a doplněná dopisem A/34426 ze dne 2. června 2005 splňují podmínky potřebné k tomu, aby je bylo možné považovat za slučitelné se společným trhem, jak je uvedeno případ od případu v části VI.4 (body 112-123).

a)

všechny případy podpory na investice ve prospěch velkých podniků;

b)

podpora malým a středním podnikům poskytnutá na investice týkající se náhrady a všechny případy podpory na investice pro část, která převyšuje práh 15 % hrubé míry podpory v případě malých podniků a 7,5 % v případě středních podniků;

c)

podpory na investice mikropodnikům, jiným než jsou ty, které jsou uvedeny v článku 3, pro část, která převyšuje 15 % hrubé míry podpory;

d)

v důsledku vstupu v platnost nových pravidel Společenství o státní podpoře na ochranu životního prostředí (33) a přijetí návrhu užitečných opatření na přizpůsobení dříve schválených režimů ve smyslu bodu 77 uvedených pravidel ze strany členského státu (34), tj. od 1. ledna 2002:

e)

podpory na mezinárodní činnosti podniků, s výjimkou případů podpory na první účast příslušného podniku na konkrétním veletrhu nebo výstavě, omezené na malé a střední podniky a podporu, která splňuje kriteria stanovená oznámením Komise týkajícím se pojištění krátkodobých exportních úvěrů (35);

f)

příspěvky označované jako „podpory zaměstnanosti“ (které jsou ve skutečnosti tvořené podporou na poradenské a konzultační služby a na náklady týkající se patentování značek), jejichž příjemci jsou velké podniky;

g)

všechny případy podpor na poradenské služby, jejichž příjemci jsou velké podniky;

h)

podpory s mírou 80 % poskytované na společné projekty v rámci programů Společenství, mezi jejichž příjemci byly i podniky.