SOUHRNÉ ZNĚNÍ ROZHODNUTÍ

1.   Úvod

Dne 20. října 2005 přijala Komise rozhodnutí ohledně řízení podle článku 81 Smlouvy o ES (dále jen „rozhodnutí“. V souladu s článkem 30 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 Komise tímto zveřejňuje názvy stran a hlavní obsah rozhodnutí včetně všech uložených sankcí, přičemž bere v úvahu oprávněný zájem podniků na ochraně jejich obchodního tajemství. Nedůvěrné znění celého rozhodnutí je k dispozici v úředním jazyce případu a v pracovních jazycích Komise na internetových stránkách generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž na adrese: http://europa.eu.int/comm/competition/index_cs.html.

Od roku 1995 do počátku roku 2002 uzavřeli čtyři hlavní italští zpracovatelé surového tabáku, jmenovitě společnosti Deltafina, Dimon (která se přejmenovala a nyní se nazývá Mindo), Transcatab a Romana Tabacchi, (dále jsou uváděni pod souhrnným názvem „zpracovatelé“) dohody a/nebo se podílely na jednání ve vzájemné shodě zaměřené na stanovení obchodních podmínek pro nákup surového tabáku v Itálii (ohledně přímých nákupů od producentů a nákupů od třetích osob –sekundárních balíren) včetně stanovení cen a rozdělení trhu.

Rozhodnutí zahrnuje i dvě jednotlivá porušení právních předpisů, k nimž došlo v období od počátku roku 1999 do konce roku 2001, která spočívala ve stanovení smluvních cen profesním sdružením italských zpracovatelů tabáku (Associazione Professionale Trasformatori Tabacchi Italiani, dále jen „APTI“), jež toto sdružení sjednalo jménem svých členů při uzavírání meziodvětvových dohod s Italským sdružením producentů surového tabáku Unione Italiana Tabacco, (dále jen „UNITAB“) a ve stanovení cen, které UNITAB sjednal jménem svých členů s APTI vzhledem k uvedeným dohodám.

2.   východiska případu a procesní úkony

Komise obdržela informace o existenci odvětvových dohod ke stanovení cenových rozmezí pro určité jakosti jednoho nebo vícera druhů surového tabáku a 15. ledna 2002 zaslala obchodním sdružením zpracovatelů a producentů (APTI popřípadě UNITAB) žádosti o informace; sdružení na tuto žádost odpověděla dne 12. února 2002.

Dne 19. února 2002 obdržela Komise žádost společnosti Deltafina S.p.A (dále jen „Deltafina“, nejvýznamnější italský zpracovatel) o shovívavost v souladu s podmínkami nedávného oznámení Komise o prominutí a snížení peněžitých pokud v kartelových věcech (dále jen „oznámení o shovívavosti“). Dne 6. března 2002 udělila Komise společnosti Deltafina podmínečné prominutí pokuty podle bodu 15 oznámení o shovívavosti.

Dne 4. a 10. dubna 2002 obdržela Komise další dvě žádosti o shovívavost, a to od společnosti Dimon S.r.l. (dále jen „Dimon“) a společnosti Transcatab S.p.A. (dále jen „Transcatab“).

Ve dnech 18. až 19. dubna 2002 provedla Komise šetření v prostorách společností Dimon, Transcatab Trestina Azienda Tabacchi S.p.A. (dále jen „Trestina“) a Romana Tabacchi s.r.l. (dále jen „Romana Tabacchi“).

Dne 8. října 2002 informovala Komise společnosti Dimon a Transcatab o svém úmyslu snížit v závěru řízení jejich pokuty v rozmezí od 30 % do 50 % (Dimon), popřípadě od 20 do 30 % (Transcatab).

Dne 25. února 2004 zahájila Komise řízení v této věci a přijala sdělení o námitkách, k němuž dostali adresáti možnost se vyjádřit písemně a při ústním slyšení, které proběhlo dne 22. června 2004.

Dne 21. prosince přijala Komise dodatek ke sdělením o námitkách ze dne 25. února 2004 (dále jen „dodatek“). Poté se dne 1. března 2005 konalo další ústní slyšení.

3.   Strany

3.1.   Strana zpracovatelů

Deltafina je italská dceřinná společnost ve výlučném vlastnictví společnosti Universal Corporation (dále jen „Universal“), největšího světového obchodníka s tabákem. V roce 2001 (posledním celém roce, v němž pokračovalo protiprávní jednání zpracovatelů tabáku) vykoupila společnost Deltafina přibližně 25 % italského surového tabáku. Rozhodnutí je určeno společnosti Deltafina i společnosti Universal.

Dimon a Transcatab byly v době porušení právních předpisů italskými dceřinnými společnostmi ve výlučném vlastnictví společnosti Dimon Incorporated („Dimon Inc“), popřípadě Standard Commercial Corporation („SCC“), druhého a třetího největšího světového obchodníka s tabákem. Společnost Dimon změnila s účinností od září roku 2004 svůj název na Mindo S.r.l (dále jen „Mindo“) a nepatří již do skupiny Dimon Inc. Dimon Inc. a SCC se ke dni 13. dubna 2005 sloučily a vytvořily společnost Alliance One International Inc. (dále jen „Alliance“). V roce 2001 zakoupila společnost Dimon přibližně 11,28 % a společnost Transcatab přibližně 10,8 % surového tabáku vypěstovaného v Itálii. Oznámení je určeno společnostem Mindo, Transcatab a Alliance.

Romana Tabacchi je rodinná obchodní společnost. Do roku 1997 vystupovala jako obchodní zástupce určitého mezinárodního obchodníka s tabákem (který byl v uvedeném roce zakoupen společností Dimon Inc.). Od roku 1997 je Romana Tabacchi nezávislou obchodní společností. V roce 2001 vykoupila společnost Romana Tabacchi 9,5 % surového tabáku vyprodukovaného v Itálii.

APTI je italské sdružení zpracovatelů surového tabáku. Sedmnáct z celkového počtu padesáti devíti italských zpracovatelů je členy APTI.

3.2.   Strana producentů

UNITAB Italia je italská konfederace seskupení producentů tabáku, která zastupuje přibližně 80 % všech producentů.

4.   Dotčené odvětví: Italský surový tabák

Produkce surového tabáku v EU představuje přibližně 5 % světové produkce surového tabáku. Nejvýznamnějšími členskými státy v oblasti produkce tabáku jsou Řecko, Itálie a Španělsko, které se na celkové produkci EU podílejí 38 % (Řecko), 37,5 % (Itálie) a 12 % (Španělsko).

Surový tabák není homogenní produkt. V Itálii jsou nejběžnějšími odrůdami tabáku Burley a Bright. V každé z těchto kategorií se rozlišují různé stupně jakosti. Po usušení prodávají producenti tabák v sériích, jejichž cena závisí na jakosti tabáku, který obsahují.

Italští zpracovatelé surového tabáku nakupují surový tabák od producentů a seskupení producentů v Itálii (jakož i upravený tabák od ostatních zprostředkovatelů) a zpracovávají jej (nebo jej opětovně zpracovávají) a prodávají ve vhodné podobě tabákovým továrnám v Itálii i ostatních zemích světa. Jsou označování též jako „primární zpracovatelé“, neboť tabák zpracovávají jako první (na rozdíl od sekundárního zpracování prováděného výrobci cigaret) nebo „společnosti obchodující s tabákovými listy“ pro jejich úlohu prostředníků mezi producenty a výrobci finálních produktů.

Výrazem „vývozce“ se obvykle označují zpracovatelé používající řezačky, s jejichž pomocí se vyrábějí zpracované konečné produkty (pásy) pro výrobce cigaret. Zpracovatelské závody, které připravují pouze volně ložené tabákové listy, se nazývají „balírny“ nebo „sekundární balírny“. Po úvodním zpracování v těchto závodech (to znamená po odstranění nečistot a vytřídění listů) dodávají balírny tabák vývozcům pro další zpracování, aby bylo možno tabák nabídnout výrobcům. Zpracovatelé, kterým je určeno toto rozhodnutí, jsou zařazeni do skupiny „vývozců“.

5.   Regulační rámec

Jak produkce, tak prodej surového tabáku zpracovatelům se řídí právními předpisy Společenství a vnitrostátními právními předpisy.

5.1.   Společná organizace trhu s tabákem

Společná organizace trhu v odvětví surového tabáku (1) stanoví i) systém produkčních kvót a ii) podporu příjmů producentů prostřednictvím režimu prémií za produkci surového tabáku.

Prémie je udělována pouze na tabák vyprodukovaný v rámci kvóty (s jistými úpravami).

Od roku 1998 byla část prémie Společenství (tzv. proměnlivá část) vyplácena v závislosti na jakosti vyprodukovaného tabáku, která se odrazila v ceně. Vyplácení proměnlivé části prémie je svěřena seskupením producentů.Společná organizace trhu vyžaduje, aby každý producent nebo seskupení producentů a každý první zpracovatel uzavřeli na počátku každoroční kampaně (v březnu až květnu, když se přesazují semenáče) tzv. „smlouvy o pěstování“, ve kterých se dohodnou na „smluvních cenách“ pro každý stupeň jakosti u všech odrůd. V této fázi jsou ceny často vyjádřeny jako cenové rozpětí. Je však nutno poznamenat, že konečnou cenu (neboli „dodací cenu“) je možno určit až v době sklizně (tj. v říjnu až lednu), a ta se může od ceny uvedené ve smlouvě o pěstování značně lišit v závislosti na jakosti, množství a dalším jednání o cenách.

Právní předpisy Společenství podporují vytváření meziodvětvových organizací, v jejichž rámci by měli producenti a zpracovatelé spolupracovat v zájmu efektivity trhu. Stanovení cen a kvót je však výslovně zakázáno. Žádné ze seskupení, kterých se daný případ týká, není meziodvětvovou organizací ve smyslu právních předpisů Společenství.

5.2.   Vnitrostátní právní předpisy

Italský zákon 88/88 upravuje meziprofesní (to znamená celoodvětvové) dohody, smlouvy o pěstování a prodej zemědělských produktů. Ustanovení čl. 5 odst. 1 písm. b) zákona 88/88 dále stanoví, že v meziprofesních dohodách je nutno přesně označit produkt, který je předmětem dohody, a uvést podmínky dohody, dodací lhůty a minimální ceny. Pobídky (zejména poskytování přednostních podpor) jsou poskytovány producentům a zpracovatelům, kteří dodržují podmínky meziprofesních dohod. Zákon č. 88/88 je uplatňován v mnoha zemědělských odvětvích včetně odvětví pěstování tabáku, v němž APTI a UNITAB uzavřely v letech 1999 až 2001 řadu meziprofesních dohod (stanovících smluvní ceny výpěstků vyjádřené formou minimálních cen nebo cenových rozpětí).

6.   Jednání, jež je předmětem rozhodnutí

6.1.   Porušení právních předpisů ze strany zpracovatelů

Od roku 1995 do počátku roku 2002 uzavřely společnosti Deltafina, Dimon, Transcatab a Romana Tabacchi dohody a/nebo se zúčastnily jednání ve vzájemné shodě týkající se nákupu surového tabáku v Itálii (včetně přímých nákupů od producentů a nákupů od sekundárních balíren), včetně: a) stanovení společných nákupních cen, které by platili zpracovatelé při dodávkách tabáku, i dalších obchodních podmínek; b) přidělování dodavatelů a množství; c) výměnu informací za účelem koordinace soutěžního nákupního chování; d) stanovení množství a cen za přebytky produkce; a e) koordinaci podání na veřejných dražbách v létech 1995 a 1998.

6.2.   Porušení právních přepisů ze strany seskupení APTI

Od roku 1999 do konce roku 2001 určovalo APTI svou vyjednávací pozici ohledně cen za každý stupeň jakosti všech odrůd tabáku, o nichž se měla dohodnout s UNITAB v rámci uzavírání meziprofesních dohod.

6.3.   Porušení právních předpisů ze strany UNITAB

Od roku 1999 do konce roku 2001 určovala APTI svou vyjednávací pozici ohledně cen každého stupně jakosti všech odrůd tabáku s UNITAB v rámci uzavírání meziprofesních dohod.

7.   Právní posouzení

Ve svém rozhodnutí Komise shledává, že výše popsané praktiky představují trojí porušení (jednorázové porušení i trvající porušování) článku 81 Smlouvy.

Všechny strany, které se dopustily protiprávního jednání a kterým je určeno dané rozhodnutí, jsou podniky, sdružení podniků nebo jejich součásti ve smyslu článku 81 Smlouvy.

Dohody a/nebo jednání ve vzájemné shodě, jež přímo nebo nepřímo určují ceny transakcí nebo rozdělují množství, svou podstatou omezují hospodářskou soutěž. Přesněji řečeno, koordinace nákupního chování zpracovatelů v tomto případě ovlivnila zásadní prvky jejich soutěžního chování a bylo proto a priori schopno ovlivnit chování těchto podniků na jiných trzích, kde spolu soutěží, včetně navazujících trhů nižšího stupně. Jde o chování, které se konkrétně předpokládá v čl. 81 odst. 1 Smlouvy o ES.

Takovéto chování může, přinejmenším potenciálně, ovlivnit obchod se surovým tabákem mezi Itálií a ostatními členskými státy, neboť se vztahuje na významný podíl nákupů italského surového tabáku a týká se určitého výrobku (surového tabáku), který je meziproduktem při výrobě zpracovaného tabáku, který je ve velké míře předmětem vývozu.

Rozhodnutí se týká uplatnění nařízení Rady č. 26 ze dne 4. dubna 1962 o použití určitých pravidel hospodářské soutěže na produkci zemědělských produktů a obchod s nimi (dále jen „nařízení č. 26“) na jednání, které se zde posuzuje. Dospívá k závěru, že dané restriktivní praktiky nelze považovat za „nezbytné“ pro dosažení cílů společné zemědělské politiky, a že tedy plně podléhají použití čl. 81 odst. 1 Smlouvy.

Domnívá se také, že ani vnitrostátní právní předpisy, ani vládní praxe zpracovatelům neukládá povinnost souhlasit s maximální průměrnou dodací cenou surového tabáku nebo si vzájemně rozdělovat množství tabáku, která mají být zakoupena jednotlivými zpracovateli. Navíc tento regulační rámec nevyžadoval od zpracovatelů a producentů kolektivní souhlas, pokud je o „smluvní ceny“ (cenová rozpětí nebo dodatečné podmínky), ani neodstraňoval veškeré možnosti konkurenčního chování z jejich strany. V důsledku toho jsou dohody a/nebo jednání ve vzájemné shodě mezi zástupci producentů na jedné straně a zpracovateli na straně druhé v rozporu s čl. 81 odst. 1 Smlouvy.

8.   Odpovědnost mateřských společností společnosti deltafina, Transcatab a dimon

V rozhodnutí se dále shledává, že společnost Universal (za společnost Deltafina), společnost Dimon Inc. (za společnost Dimon) a společnost SCC (za společnost Transcatab) měly během uvažovaného období rozhodující vliv na své dceřiné společnosti, a měly by proto za jednání svých dceřiných společností nést společně a nerozdílně odpovědnost.

9.   Pokuty

9.1.   Pokuty uložené za porušení právních předpisů společnostmi UNITAB a APTI

Vzhledem k chování producentů a obchodních zástupců zpracovatelů je v rozhodnutí považována pokuta ve výši pouhých 1 000 EUR za přiměřenou.

Třebaže uzavření meziprofesních dohod nebylo podle zákona 88/88 povinné a také nebyly v období několika let žádné meziprofesní dohody uzavřeny, zákon 88/88 (tak, jak byl i nadále uplatňován ve správní praxi příslušného ministerstva) vytvořil pobídky pro uzavření meziprofesních dohod stanovících minimální ceny. Dále je třeba vzít v úvahu, že byl zákon 88/88 v několika případech uplatněn v oblasti zemědělství i v odvětví tabáku, než došlo uzavření meziprofesních dohod pojednávaných v tomto rozhodnutí a že chování stran, které je sjednaly, nebylo nikdy napadeno ani podle vnitrostátního práva, ani podle práva Společenství, třebaže tyto dohody byly obecně známé a byly ministerstvu oznámeny.

9.2.   Pokuty uložené za porušení právních předpisů ze strany zpracovatelů

9.2.1.   Závažnost protiprávního jednání

Protiprávní jednání zpracovatelů je považováno za velmi závažné, neboť se týká stanovení cen odrůd italského surového tabáku a přidělování kvót. Nákupní kartely mohou snižovat ochotu producentů vyrábět a zároveň tak omezovat soutěž mezi zpracovateli na odvozených trzích. To platí zejména v obdobných případech, kdy produkt dotčený nákupním kartelem (surový tabák) představuje významný základ odvozených činností (v tomto případě zpracování tabáku a prodej zpracovaného tabáku). Produkce surového tabáku v Itálii činí přibližně 38 % výrobního kvóty Společenství. V roce 2001 (v posledním celém roce protiprávního jednání) dosahovala celková hodnota této výroby částky 67 338 milionů EUR.

9.2.2.   Závažnost jednotlivých případů a sankce

Podle názoru Komise by měly být pokuty vyměřeny v souladu s postavením každého z uvedených čtyř zpracovatelů na trhu. Vyšší základní částka by měla být stanovena v případě společnosti Deltafina, neboť zřejmě byla svým podílem na trhu dosahujícím výše přibližně 25 % v roce 2001 (posledním celém roce protiprávního jednání) největším kupujícím. S ohledem na nižší podíly na trhu surového tabáku v Itálii (pohybující se mezi 8,86 % a 11,28 %) by měly být společnosti Transcatab, Dimon a Romana Tabacchi považovány za jednu skupinu a měly by jím vyměřeny nižší základní částky.

Jelikož jsou společnosti Deltafina, Transcatab a Dimon (nyní Mindo) součástí větších skupin (nebo, v případě společnosti Mindo, touto součástí byly), jimž je rovněž určeno toto rozhodnutí, vynásobí se výše jejich pokut určitým faktorem, aby se zajistilo dosažení dostatečného odstrašujícího účinku.

Vzhledem k výše uvedenému jsou počáteční částky pokut v daném případě stanoveny následovně:

— Deltafina	37 500 000  EUR
— Transcatab	12 500 000  EUR
— Dimon (Mindo)	12 500 000  EUR
— Romana Tabacchi	10 000 000  EUR

9.2.3.   Doba trvání protiprávního jednání;

Protiprávní jednání společností Deltafina, Dimon a Transcatab trvalo přibližně 6 let a 5 měsíců. Má se za to, že účast společnosti Romana Tabacchi na protiprávním jednání trvala déle než 2 roky a 9 měsíců.

Vzhledem k výše uvedenému jsou počáteční částky pokut v daném případě stanoveny následovně:

— Deltafina	60 000 000  EUR
— Transcatab	20 000 000  EUR
— Dimon (Mindo)	20 000 000  EUR
— Romana Tabacchi	12 500 000  EUR

9.2.4.   Polehčující okolnosti

Za polehčující okolnost ve prospěch společnosti Romana Tabacchi byla uznána skutečnost, že se nepodílela na určitých činnostech kartelu a jednala proti cílům kartelu takovým způsobem, že byli ostatní účastníci donuceni ke společné reakci namířené proti jejímu jednání.

Za polehčující okolnost pro společnost Deltafina byla uznána též skutečnost její účinné spolupráce v průběhu řízení. Jak je vyloženo dále, ztratila společnost Deltafina nárok na prominutí pokut v souladu s podmínkami oznámení o shovívavosti. Vzhledem ke zvláštním okolnostem tohoto případu (jedná se o první případ, v němž byla podána žádost podle nového oznámení o shovívavosti, které zde bylo poprvé uplatněno při vydání rozhodnutí) je však třeba přihlédnout ke spolupráci společnosti Deltafina. Spolupráce společnosti Deltafina byla vskutku rozsáhlá a trvala po dobu celého řízení (s výjimkou dále uvedených skutečností), a proto by jí měly být přiznány polehčující okolnosti.

9.2.5.   Horní hranice pokuty

Horní hranice pokuty ve výši 10 % obratu podle čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003 nebyla zřejmě v pokutách uložených společnostem Universal/Deltafina a Alliance/Transcatab-Mindo překročena. Jelikož však společnost Mindo nadále neudržuje žádné styky s někdejší skupinou Dimon, její společné a nerozdílné závazky by měly být stanoveny v limitu 10 % jejího obratu v uplynulém hospodářském roce (to znamená 2,59 milionu EUR).

Snížení pokuty v rámci 10 % je třeba přiznat též společnosti Romana Tabacchi.

Na základě uvedených skutečností byly stanoveny tyto částky::

— Deltafina	30 000 000  EUR
— Dimon (Mindo)	20 000 000  EUR
— Transcatab	20 000 000  EUR
— Romana Tabacchi	2 050 000  EUR

9.3.   Uplatnění oznámení o shovívavosti

Deltafina, Dimon a Transcatab zažádali o prominutí v souladu s podmínkami oznámení o shovívavosti z roku 2002 (viz výše v oddílu.)

9.3.1.   Žádost společnosti Deltafina o prominutí pokut

Podle oznámení o shovívavosti závisí nabytí právní moci prominutí pokuty na splnění kumulativních podmínek podle bodu 11 uvedeného oznámení. Ustanovení bodu 11a) vyžaduje od podniků (kterým bylo přiznáno podmínečné prominutí), aby spolupracovaly „v plném rozsahu a na trvalém základě […]“.

Při ústním slyšení, které se konalo dne 22. června 2004, vyšlo zřetelně najevo, že Deltafina oznámila svou žádost o prominutí u příležitosti schůze správního výboru APTI, jíž se zúčastnili i zástupci společností Dimon, Transcatab a Trestina. K tomuto oznámení došlo před tím, než měla Komise možnost provést své šetření a mohlo tudíž toto šetření ohrozit.

Rozhodnutí obsahuje závěr, že tím společnost Deltafina porušila svou povinnost spolupráce vyplývající z ustanovení bodu 11a) oznámení o shovívavosti. Z tohoto důvodu jí nelze prominout zaplacení pokuty.

V odpovědi na obhajobu společnosti Deltafina se v tomto bodě rozhodnutí potvrzuje, že bod 11a) oznámení o shovívavosti zahrnuje povinnost nakládat s žádosti o prominutí jako s důvěrnou informací, aby nebyly ohroženy výsledky následného šetření prováděného Komisí. Společnosti Deltafina byl znám záměr Komise provést předem neoznámené šetření. Toto zamýšlené šetření bylo skutečně provedeno tak, jak o tom byla společnost Deltafina informována na schůzce s útvary Komise.

Zachování důvěrnosti žádosti o prominutí je vždy spojeno s určitým stupněm obtížnosti v případech, kdy se k jejímu podání odhodlá účastník kartelu. Takováto obtížnost nebo skutečnost, že daná společnost informovala Komisi, však neopravňuje žadatele k tomu, aby na schůzce s konkurenty dobrovolně oznámil, že podal žádost o prominutí.

9.3.2.   Alternativní žádost společnosti Deltafina o snížení pokuty

Žádost společnosti Deltafina o prominutí pokuty obsahovala rovněž žádost o snížení pokuty, jež by byla jinak vyměřena v případě, že by došlo k  „odmítnutí její žádosti o plné prominutí generálním ředitelstvím pro hospodářskou soutěž“ .

V rozhodnutí (které se zakládalo na celkovém smyslu oznámení o shovívavosti i na teleologickém a systematickém výkladu tohoto oznámení) se konstatuje, že alternativní žádosti o snížení pokuty lze vyhovět pouze v případech, kdy nemohlo být přiznáno podmínečné prominutí pokuty k okamžiku podání žádosti, a právní nárok na náhradní snížení skončí, jakmile je toto podmínečné prominutí přiznáno. Jelikož společnosti Deltafina bylo původně přiznáno podmínečné prominutí a společnost je pozbyla pro porušení povinnosti spolupracovat, jež byla podmínkou tohoto prominutí, nemůže být vyhověno její žádosti o snížení pokuty.

9.3.3.   Uplatnění oznámení o shovívavosti na společnosti Dimon a Transcatab

V rozhodnutí dospěla Komise k názoru, že nepřiznání pravomocného prominutí pokuty společnosti Deltafina nemá přímý vliv na to, jak bude oznámení o shovívavosti uplatněno v případě společností Dimon a Transcatab. Oznámení o shovívavosti zejména neumožňuje lepší postavení těchto společností poté, co společnost Deltafina nezískala pravomocné prominutí pokuty.

Bylo zjištěno, že společnosti Dimon a Transcatab splnily podmínky žádosti o snížení pokuty. Vzhledem k důkazům, které tyto společnosti předložily Komisi, a vzhledem k jejich spolupráci v průběhu řízení přiznává rozhodnutí společnostem Dimon a Transcatab nejvyšší stupeň snížení v rámci rozmezí, které jim bylo sděleno po podání žádosti o snížení pokuty (to znamená 50 % v případě společnosti Dimon a 30 % v případě společnosti Transcatab).

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem jsou počáteční částky pokut v daném případě stanoveny následovně:

— Deltafina a Universal společně a nerozdílně,	30 000 000  EUR
— Dimon (Mindo) a Alliance One International,	10 000 000  EUR
Jelikož Alliance One International nese plnou odpovědnost, dluží s ní společnost Mindo společně a nerozdílně pouze částku 3,99  milionu EUR
— Transcatab a Alliance One International společně a nerozdílně	14 000 000  EUR
— Romana Tabacchi	2 050 000  EUR
— APTI	1 000  EUR
— UNITAB	1 000  EUR