30.9.2006 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 271/61 |
ROZHODNUTÍ RADY
ze dne 19. června 2006
o schválení Prováděcího protokolu k Alpské úmluvě z roku 1991 v oblasti zemědělství v horských oblastech jménem Evropského společenství
(2006/655/ES)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem první větou a odst. 3 prvním pododstavcem této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Pro alpskou oblast je typické bohatství přírodních zdrojů, včetně vodních zdrojů, zemědělského potenciálu, historického a kulturního významu, hodnoty spočívající v kvalitě života a v hospodářských a rekreačních aktivitách nejen pro místní obyvatelstvo, ale i pro obyvatelstvo jiných území. V důsledku geomorfologie a klimatu však alpský region charakterizují rovněž náročné životní a výrobní podmínky v zemědělství. |
(2) |
Úmluva o ochraně Alp (dále jen „Alpská úmluva“) byla jménem Evropského společenství podepsána dne 7. listopadu 1991, schválena rozhodnutím Rady 96/191/ES ze dne 26. února 1996 (2) a v platnost vstoupila dne 4. dubna 1998. Podle čl. 2 odst. 2 a 3 Alpské úmluvy jsou konkrétní opatření zaměřená na dosažení daných cílů uvedena v různých protokolech, jako je například Protokol o zemědělství v horských oblastech. |
(3) |
Komise Evropských společenství se účastnila jednání o Protokolu o zemědělství v horských oblastech, který je do značné míry ovlivněn politikami a právními předpisy Společenství. Evropské společenství podepsalo Prováděcí protokol k Alpské úmluvě z roku 1991 v oblasti zemědělství v horských oblastech (Protokol o zemědělství v horských oblastech) v Chambéry dne 20. prosince 1994. |
(4) |
V souladu s celkovým cílem udržitelného rozvoje je úkolem Protokolu o zemědělství v horských oblastech, podle jeho článku 1, zajistit a podporovat v alpské oblasti zemědělství, které vyhovuje místním podmínkám a životnímu prostředí a je základním příspěvkem k zachování osídlení a udržitelných hospodářských činností. To zahrnuje výrobu typických vysoce kvalitních produktů, zajištění přirozeného prostředí, ochranu před přírodními riziky a zachování krásy a hodnoty krajiny. Smluvní strany by měly multifunkční roli zemědělství v horských oblastech využít co nejlépe. |
(5) |
Cíle a opatření stanovené v Protokolu o zemědělství v horských oblastech, například podpora zemědělství v horských oblastech a zlepšení životních podmínek, využití půdy, zemědělství šetrné k přírodě, propagace a uvádění na trh nebo lesnická opatření, jsou v souladu se zemědělskými právními předpisy a politikou Společenství, a zejména s nařízením Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (3). |
(6) |
Protokol o zemědělství v horských oblastech stanoví jednotný rámec pro formulování přeshraničního přístupu, který zahrne společné cíle a opatření k řešení specifických problémů alpského regionu. |
(7) |
Alpská úmluva a Protokol o zemědělství v horských oblastech se vztahují na 13 milionů obyvatel a téměř 6 000 obcí v oblasti o rozloze 19 milionů hektarů. Alpy mají rovněž nesmírný význam pro obyvatelstvo jiných regionů. |
(8) |
Alpská úmluva spolu s prováděcími protokoly, včetně o Protokolu o zemědělství v horských oblastech, jsou prvními mezinárodními dohodami na světě, které se týkají horských oblastí a představují vzor pro jiné regiony. |
(9) |
Ratifikace Protokolu o zemědělství v horských oblastech by potvrdila závazek Evropského společenství, byla silným politickým signálem a posílila ekologický proces v celém regionu, který je pro Evropu velice cenný. |
(10) |
Protokol o zemědělství v horských oblastech by proto měl být schválen jménem Společenství, |
ROZHODLA TAKTO:
Článek 1
Prováděcí protokol k Alpské úmluvě z roku 1991 v oblasti zemědělství v horských oblastech (Protokol o zemědělství v horských oblastech) se schvaluje jménem Společenství.
Znění protokolu a souvisejících prohlášení se připojují k tomuto rozhodnutí.
Článek 2
Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné uložit jménem Evropského společenství listinu o schválení v souladu s článkem 24 protokolu a připojená prohlášení.
Článek 3
Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.
V Lucemburku dne 19. června 2006.
Za Radu
předseda
J. PRÖLL
(1) Stanovisko ze dne 13. června 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(2) Úř. věst. L 61, 12.3.1996, s. 31.
(3) Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1.
PROHLÁŠENÍ JMÉNEM EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ
PROHLÁŠENÍ EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ K ČLÁNKŮM 8 A 9 PROTOKOLU O ZEMĚDĚLSTVÍ V HORSKÝCH OBLASTECH
Evropské společenství uznává zásadu koexistence coby schopnosti zemědělců volit mezi klasickou, ekologickou a geneticky modifikovanou rostlinnou produkcí v souladu s právními povinnostmi v oblasti označování geneticky modifikovaných organismů nebo norem odrůdové čistoty. Příslušné články Protokolu o zemědělství v horských oblastech by měly být vykládány v tomto smyslu.
PROHLÁŠENÍ EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ K ČLÁNKŮM 7, 9 AŽ 11, 13, 14 A 16 PROTOKOLU O ZEMĚDĚLSTVÍ V HORSKÝCH OBLASTECH
Evropské společenství má za to, že opatření týkající se veřejné podpory ve prospěch některých podniků musí být v souladu s pravidly hospodářské soutěže na základě článků 36 a 87 až 89 Smlouvy o ES a nesmějí hospodářskou soutěž narušovat ani jejím narušením hrozit, ani nesmějí poškozovat obchod mezi smluvními stranami.
30.9.2006 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 271/63 |
PŘEKLAD
PROVÁDĚCÍ PROTOKOL
k Alpské úmluvě z roku 1991 v oblasti zemědělství v horských oblastech
(Protokol o zemědělství v horských oblastech)
Preambule
FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA,
ITALSKÁ REPUBLIKA,
LICHTENŠTEJNSKÉ KNÍŽECTVÍ,
MONACKÉ KNÍŽECTVÍ,
SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,
RAKOUSKÁ REPUBLIKA,
REPUBLIKA SLOVINSKO,
ŠVÝCARSKÁ KONFEDERACE
a
EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ,
V SOULADU se svým posláním vyplývajícím z Úmluvy o ochraně Alp (Alpská úmluva) ze dne 7. listopadu 1991, jehož cílem je zajistit ucelenou politiku ochrany a udržitelného rozvoje alpské oblasti,
V RÁMCI závazků vyplývajících z čl. 2 odst. 2 a 3 Alpské úmluvy,
VĚDOMY SI toho, že jsou ve veřejném zájmu povinny ochraňovat tradiční venkovskou krajinu a zemědělství, které je přizpůsobeno místním podmínkám a je slučitelné s životním prostředím, a zároveň jsou povinny venkov a zemědělství podporovat s ohledem na obtížnější hospodářské podmínky,
UZNÁVAJÍCE, že díky svému bohatství na přírodní zdroje, svým vodním zdrojům, svému zemědělskému potenciálu, historickému a kulturnímu významu, díky své hodnotě jakožto evropského životního, hospodářského a rekreačního prostoru a díky komunikačním osám, které přes ni přecházejí, bude mít alpská oblast i nadále zásadní význam zejména pro místní obyvatelstvo, ale i pro obyvatelstvo jiných území,
PŘESVĚDČENY, že místní obyvatelstvo musí mít možnost definovat vlastní projekt sociálního, kulturního a hospodářského rozvoje a podílet se na jeho provádění v rámci stávajícího institucionálního uspořádání,
PŘESVĚDČENY, že je třeba harmonizovat hospodářské zájmy s ekologickými požadavky, s ohledem na zvláštnosti každého regionu a na ústřední roli zemědělství,
VZHLEDEM K významu, jaký vždy zemědělství pro alpskou oblast mělo, a vzhledem k nezbytnému příspěvku, který toto hospodářské odvětví v horských oblastech přináší a bude přinášet zejména jakožto základní zdroj udržení potřebné hustoty osídlení, zásobování obyvatelstva potravinami, produkce typických kvalitních produktů, uchování a údržby krajiny zejména kvůli jejímu zhodnocování v cestovním ruchu a konečně jakožto zdroj ochrany půdy proti erozi, lavinám a povodním,
UZNÁVAJÍCE, že metody a intenzita zemědělského hospodaření rozhodujícím způsobem ovlivňují přírodu a krajinu a že extenzivně obdělávaná venkovská krajina musí plnit svou základní funkci stanoviště alpské flóry a fauny,
UZNÁVAJÍCE, že z důvodu geomorfologie a podnebí v horských oblastech je zemědělská činnost provozována ve velmi obtížných životních a produkčních podmínkách,
PŘESVĚDČENY, že některé problémy jsou řešitelné pouze na přeshraniční úrovni a vyžadují společná opatření ze strany alpských států a že je zejména vhodné zavést na vnitrostátní a evropské úrovni hospodářská a sociální vyrovnávací a doprovodná opatření, aby budoucnost zemědělců a jejich zemědělských podniků v horských oblastech nebyla zpochybněna použitím čistě hospodářských parametrů,
SE DOHODLY TAKTO:
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Cíle
1. Tento protokol stanoví opatření na mezinárodní úrovni, jejichž cílem je uchovat a podpořit zemědělství v horských oblastech, které by vyhovovalo místním podmínkám a bylo slučitelné s životním prostředím; usiluje o to, aby byl uznán a zajištěn jeho zásadní podíl na udržení osídlení a na zachování udržitelných hospodářských činností, zejména prostřednictvím produkce kvalitních typických produktů, na zachování přirozeného životního prostoru, na předcházení přírodním rizikům, na uchování krásy a rekreační hodnoty přírodní venkovské krajiny i na kulturním životě v alpské oblasti.
2. Při provádění tohoto protokolu se smluvní strany snaží optimalizovat všechny funkce zemědělství v horských oblastech.
Článek 2
Zohlednění cílů v ostatních politikách
Smluvní strany se zavazují, že zohlední cíle tohoto protokolu i ve svých ostatních politikách.
Článek 3
Základní povinnosti v celkovém hospodářském rámci
Smluvní strany se dohodly, že je v souladu s celkovou hospodářskou politikou třeba přizpůsobit zemědělskou politiku na všech úrovních požadavkům udržitelného a vyváženého rozvoje, tak aby v podmínkách konkrétní finanční politiky bylo možné:
a) |
zejména v horských oblastech podporovat zemědělství slučitelné se životním prostředím a jeho funkce ve veřejném zájmu ve smyslu článku 7 tohoto protokolu; |
b) |
významně působit proti odchodu obyvatelstva z horských oblastí a zároveň v těchto oblastech zajistit přijatelné životní podmínky, a to pomocí opatření sociální a strukturální politiky spojených se souborem opatření zemědělské politiky a politiky životního prostředí. |
Článek 4
Úloha zemědělců
Smluvní strany se dohodly, že zejména v horských oblastech zemědělství po staletí utvářelo vzhled krajiny a přispělo k její historické podobě a kulturní hodnotě. Je proto na místě uznat, že zemědělci hrají a budou hrát vzhledem ke svým mnohostranným úkolům zásadní úlohu v uchování přírody a venkova, a proto by měli být zapojeni do rozhodování a přijímání opatření týkajících se horských regionů.
Článek 5
Účast územních samosprávných celků
1. V rámci stávajícího státního uspořádání stanoví každá smluvní strana nejvhodnější úroveň koordinace a spolupráce mezi přímo dotčenými orgány a územními samosprávnými celky ve snaze podporovat společnou zodpovědnost, a zejména ve snaze využívat a rozvíjet v alpské oblasti součinnost při uplatňování politik zemědělství v horských oblastech a při provádění opatření, která z těchto politik vyplývají.
2. V rámci stávajícího státního uspořádání se přímo dotčené územní samosprávné celky účastní jednotlivých etap přípravy i provádění těchto politik a opatření, přičemž jejich pravomoci zůstávají zachovány.
Článek 6
Mezinárodní spolupráce
Smluvní strany se dohodly,
a) |
že za účelem provádění tohoto protokolu provedou společná hodnocení vývoje zemědělské politiky a že zaručí vzájemné konzultace před přijetím jakéhokoli důležitého rozhodnutí v oblasti zemědělské politiky; |
b) |
že zajistí plnění cílů a opatření stanovených v tomto protokolu prostřednictvím přeshraniční spolupráce všech příslušných orgánů, a zejména prostřednictvím spolupráce regionálních orgánů a místních samospráv; |
c) |
že podpoří výměnu poznatků a zkušeností, jakož i společné iniciativy formou mezinárodní spolupráce mezi výzkumnými a vzdělávacími ústavy, mezi zemědělskými a ekologickými organizacemi a mezi sdělovacími prostředky. |
KAPITOLA II
ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ
Článek 7
Podpora zemědělství v horských oblastech
1. Smluvní strany se snaží rozlišovat opatření zemědělské politiky na všech úrovních na základě odlišných místních podmínek a podporovat zemědělství v horských oblastech s ohledem na přírodní znevýhodnění dané oblasti. Zejména je vhodné podporovat zemědělské podniky, které zajišťují alespoň minimální zemědělskou činnost v extrémně položených oblastech.
2. Přínos, který má ve veřejném zájmu zemědělství v horských oblastech pro uchování a údržbu přírodní venkovské krajiny a pro předcházení přírodním rizikům, je vhodně kompenzován; tato kompenzace bude určena smlouvami o projektech a službách poskytovaných nad rámec obecných povinností.
Článek 8
Územní plánování a venkovská krajina
1. Smluvní strany se zavazují, že v rámci územního plánování, využití půd, pozemkových úprav a meliorace půd zohlední zvláštní podmínky horských oblastí, zároveň však budou zachovávat podobu přírodní venkovské krajiny.
2. Ke splnění všech svých četných úkolů musí mít zemědělství v horských oblastech v první řadě k dispozici pozemky nezbytné k provozování zemědělského podniku, který bude vyhovovat místním podmínkám a bude ohleduplný k životnímu prostředí.
3. V této souvislosti je třeba zachovat nebo opětovně vytvořit tradiční součásti venkovské krajiny (lesy, okraje lesů, živé ploty, hájky, vlhké, suché a řídké louky, vysokohorské pastviny) a zajistit jejich využívání.
4. Zvláštní opatření je třeba přijmout na zachování zemědělských budov a tradičních venkovských architektonických prvků a na zachování charakteristických stavebních metod a materiálů.
Článek 9
Metody zemědělského hospodaření ohleduplné k přírodě Typické produkty
Smluvní strany se zavazují, že přijmou veškerá potřebná opatření vedoucí k používání společných kritérií tak, aby se v horských oblastech podpořila zaměstnanost a propagace extenzivních metod zemědělského hospodaření, které jsou ohleduplné k přírodě a charakteristické pro danou oblast, a aby byly chráněny a zhodnoceny typické zemědělské produkty, které se odlišují svými místně omezenými a jedinečnými způsoby produkce, které jsou ohleduplné k přírodě.
Článek 10
Chov přizpůsobený místním podmínkám a rozmanitost genofondu
1. Smluvní strany se dohodly, že základní součástí zemědělství v horských oblastech je chov zvířat pro hospodářské účely přizpůsobený místním podmínkám a vázaný na volnou plochu, jednak jakožto zdroj příjmů, jednak jakožto prvek určující krajinnou a kulturní identitu. Proto je vhodné udržet chov zvířat pro hospodářské účely, včetně chovu tradičních domácích zvířat, všech charakteristických plemen a typických souvisejících produktů; tento chov musí být přizpůsoben místním podmínkám, využívat volnou plochu a být ohleduplný k životnímu prostředí.
2. Z tohoto hlediska je důležité zachovat potřebné zemědělské, chovné a lesnické struktury a zároveň v každém konkrétním místě udržovat rovnováhu mezi pastvinami a kusy dobytka v rámci vhodného extenzivního chovu zvířat pro hospodářské účely.
3. Dále je třeba přijmout opatření potřebná k uchování rozmanitosti genofondu užitkových zvířat a pěstovaných rostlin, zejména v oblasti zemědělského výzkumu a jeho popularizace.
Článek 11
Podpora prodeje
1. Smluvní strany se snaží vytvořit příznivé podmínky pro prodej zemědělských produktů z horských oblastí s cílem zvýšit jejich prodej přímo v místě a posilovat jejich konkurenceschopnost na vnitrostátních i mezinárodních trzích.
2. Tato podpora je mimo jiné zajišťována formou kontrolovaného označení původu a označení zaručujících jakost, která ochraňují jak producenty, tak spotřebitele.
Článek 12
Omezování produkce
V případě omezování zemědělské produkce se smluvní strany snaží přihlédnout k tomu, že horské oblasti mají zvláštní nároky na hospodaření přizpůsobené místním podmínkám a ohleduplné k životnímu prostředí.
Článek 13
Vzájemná doplňkovost zemědělství a lesnictví
Smluvní strany se dohodly, že zemědělské a lesní hospodářství se v horských oblastech vzájemně doplňují a částečně na sobě závisejí, a jejich koncepce tedy musí být propojená. Proto podporují:
a) |
lesní hospodářství slučitelné s přírodou jako zdroj doplňkových příjmů zemědělských podniků a jako dodatečnou činnost pracovníků zaměstnaných v zemědělství; |
b) |
zohlednění ochranné, produkční, rekreační, ekologické a biogenetické funkce lesů, jejichž vazba na zemědělské plochy je v souladu se zvláštnostmi daného místa a s potřebami krajiny; |
c) |
právní úpravu chovu zvířat pro hospodářské účely a stavů zvěře tak, aby se vyloučilo nenapravitelné poškození lesů a kultur. |
Článek 14
Doplňkové zdroje příjmů
Smluvní strany uznávají tradiční význam rodinných zemědělských podniků v zemědělství v horských oblastech. Za účelem podpory hospodaření rodinných zemědělských podniků jako hlavní, doplňkové či vedlejší hospodářské činnosti podporují vytváření a rozvoj doplňkových zdrojů příjmů v horských oblastech, zejména z podnětu a ve prospěch samotného místního obyvatelstva, a to zejména v odvětvích se zemědělstvím souvisejících, jako je lesnictví, cestovní ruch a řemeslná činnost, to vše v souladu se zachováním přírodní venkovské krajiny.
Článek 15
Zlepšení životních a pracovních podmínek
Smluvní strany podporují posilování a zlepšování kvality služeb, jež jsou nezbytné k překonání znevýhodňujících podmínek osob zaměstnaných v zemědělství a lesnictví v horských oblastech, aby se zlepšení jejich životních a pracovních podmínek spojilo s hospodářským a sociálním rozvojem projevujícím se v jiných oborech a částech alpské oblasti. V tomto ohledu by se při rozhodování neměla používat jen čistě hospodářská kritéria. Platí to zejména pro vazby, stavby a rekonstrukce obytných a zemědělských budov a pro nákup a údržbu technických zařízení a vybavení.
Článek 16
Doplňková opatření
Smluvní strany mohou přijmout opatření týkající se zemědělství v horských oblastech, která doplňují opatření uvedená v tomto protokolu.
KAPITOLA III
VÝZKUM, VZDĚLÁVÁNÍ A POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ
Článek 17
Výzkum a pozorování
1. Smluvní strany v úzké spolupráci podporují a harmonizují systematický výzkum a pozorování, které jsou užitečné pro dosažení cílů tohoto protokolu.
2. Smluvní strany podporují zejména zemědělský výzkum zaměřený právě na zemědělství v horských oblastech; tento výzkum bude rozvíjen tak, aby co nejlépe odpovídal konkrétním místním podmínkám a byl součástí definování a ověřování cílů a opatření zemědělské politiky, přičemž získané výsledky se budou používat i v rámci vzdělávání a technické pomoci v zemědělství.
3. Smluvní strany dbají na to, aby byly vnitrostátní výsledky systematického výzkumu a pozorování začleněny do společného systému stálého pozorování a poskytování informací a aby byly v rámci stávajícího státního uspořádání zpřístupněny veřejnosti.
4. Smluvní strany zejména vyhotoví srovnatelný přehled hospodářské a sociální situace v zemědělství v jednotlivých horských oblastech, který zohlední cíle a opatření stanovené tímto protokolem.
5. Přehled musí být pravidelně aktualizován a musí obsahovat informace o zvláště problematických tematických okruzích a územích, o účinnosti přijatých opatření a o opatřeních, která je nutné přijmout. Za prioritní se považují údaje o demografickém, sociálním a hospodářském vývoji podle jednotlivých geografických a ekologických ukazatelů a podle ukazatelů infrastruktury v dané oblasti a definování odpovídajících kritérií udržitelného a vyváženého rozvoje ve smyslu Alpské úmluvy a tohoto protokolu.
6. Kromě toho jsou za prioritní považovány i tematické okruhy uvedené v příloze.
Článek 18
Vzdělávání a poskytování informací
1. Smluvní strany podporují počáteční a celoživotní vzdělávání a poskytování informací veřejnosti o cílech, opatřeních a provádění tohoto protokolu.
2. Smluvní strany podporují zejména:
a) |
důslednější rozvoj počátečního a celoživotního vzdělávání a technické pomoci v zemědělství, pomoci s podnikovým a obchodním řízením, aniž by však ustupovaly do pozadí otázky ochrany přírody a životního prostředí. Nabídka vzdělávacích programů bude obecně strukturována tak, aby podporovala přípravu i na jiná alternativní či doplňková povolání v odvětvích souvisejících se zemědělstvím; |
b) |
podrobné a objektivní poskytování informací, které se nebude omezovat jen na přímo dotčené zaměstnance a orgány, ale zejména prostřednictvím sdělovacích prostředků se zaměří na nejširší veřejnost jak v alpské oblasti, tak mimo ni, a bude veřejnost seznamovat s funkcemi zemědělství v horských oblastech a podněcovat její zájem o tyto otázky. |
3. Kromě toho jsou za prioritní považovány i tematické okruhy uvedené v příloze.
KAPITOLA IV
PROVÁDĚNÍ, KONTROLA A HODNOCENÍ
Článek 19
Provádění
Smluvní strany se zavazují, že budou dbát na provádění tohoto protokolu tím, že v rámci stávajícího státního uspořádání přijmou veškerá vhodná opatření.
Článek 20
Kontrola plnění povinností
1. Smluvní strany podávají stálému výboru pravidelné zprávy o opatřeních přijatých na základě tohoto protokolu. Zprávy se rovněž týkají otázky účinnosti přijatých opatření. Alpská konference stanoví pravidelnost zpráv.
2. Stálý výbor tyto zprávy přezkoumá s cílem ověřit, zda smluvní strany splnily své povinnosti vyplývající z tohoto protokolu. Může si rovněž od příslušných smluvních stran vyžádat doplňující informace nebo využít jiných informačních zdrojů.
3. Stálý výbor vypracuje pro Alpskou konferenci zprávu o tom, jak smluvní strany plní své povinnosti vyplývající z tohoto protokolu.
4. Alpská konference se s touto zprávou seznámí. Pokud zjistí, že některé povinnosti nebyly splněny, může přijmout doporučení.
Článek 21
Hodnocení účinnosti ustanovení
1. Smluvní strany pravidelně přezkoumávají a hodnotí účinnost ustanovení tohoto protokolu. Ukáže-li se to pro splnění cílů nezbytné, přistoupí k přijetí vhodných změn tohoto protokolu.
2. V rámci stávajícího státního uspořádání jsou do tohoto hodnocení zapojeny územní samosprávné celky. Hodnocení je možné konzultovat s nevládními organizacemi činnými v této oblasti.
KAPITOLA V
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 22
Vztah mezi Alpskou úmluvou a protokolem
1. Tento protokol je protokolem k Alpské úmluvě ve smyslu článku 2 a ostatních souvisejících článků úmluvy.
2. Smluvní stranou tohoto protokolu se nemůže stát nikdo, kdo není smluvní stranou Alpské úmluvy. Vypovězení Alpské úmluvy znamená zároveň i vypovězení tohoto protokolu.
3. Při jednání Alpské konference o otázkách týkajících se tohoto protokolu mohou hlasovat pouze smluvní strany tohoto protokolu.
Článek 23
Podpis a ratifikace
1. Tento protokol je otevřen k podpisu signatářských států Alpské úmluvy a Evropskému společenství k 20. prosinci 1994 a od 15. ledna 1995 u Rakouské republiky jako depozitáře.
2. Tento protokol vstupuje v platnost pro ty smluvní strany, které vyjádřily svůj souhlas být jím vázány, tři měsíce po dni, k němuž tři státy uloží listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení.
3. Pro smluvní strany, které svůj souhlas být vázány protokolem vyjádří později, vstupuje protokol v platnost tři měsíce po dni uložení jejich listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení. Po vstupu v platnost změny tohoto protokolu se každá nová smluvní strana tohoto protokolu stává smluvní stranou protokolu v pozměněném znění.
Článek 24
Oznámení
Depozitář oznámí každému státu uvedenému v preambuli a Evropskému společenství tyto informace týkající se tohoto protokolu:
a) |
každý podpis; |
b) |
uložení každé listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení; |
c) |
každé datum vstupu v platnost; |
d) |
každé prohlášení učiněné smluvní stranou nebo signatářem; |
e) |
každé vypovězení oznámené jednou ze smluvních stran a datum, ke kterému nabývá účinku. |
Na důkaz čehož připojili níže podepsaní a pro tento účel řádně zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy.
V Chambéry dne 20. prosince 1994 v jazyce francouzském, německém, italském a slovinském, přičemž všechna čtyři znění mají stejnou platnost, v jediném vyhotovení, které bude uloženo ve státním archivu Rakouské republiky. Depozitář předá ověřený opis každému signatáři.
PRIORITNÍ TEMATICKÉ OKRUHY PRO VÝZKUM A VZDĚLÁVÁNÍ V SOULADU S ČLÁNKY 17 A 18
Výzkum
Definice a klasifikace horských oblastí podle nadmořské výšky, klimatických, geomorfologických, hospodářských a infrastrukturních podmínek jednotlivých míst.
Ověřování účinků opatření týkajících se zemědělství v horských oblastech (EU/SZP, státy, regiony, územní samosprávné celky) a ekologických funkcí (sociální slučitelnost a slučitelnost se životním prostředím), které byly přijaty na různých rozhodovacích politických úrovních.
Hodnocení hospodářských, ekologických, společenských a kulturních funkcí zemědělství a lesního hospodářství a jejich rozvojových možností ve zvláštních místních podmínkách jednotlivých horských oblastí.
Metody produkce, kritéria pro zlepšení a jakost zemědělských produktů v horských oblastech.
Genetický výzkum a technická pomoc za účelem diferenciovaného uchování různých plemen užitkových zvířat a pěstovaných rostlin, které bude vyhovovat místním podmínkám a bude slučitelné s životním prostředím.
Vzdělávání
Technická, vědecká a sociálně-hospodářská pomoc pro zemědělské podniky a vzdělávání pro potravinářské podniky, které jejich produkci zpracovávají.
Podnikové, technické a hospodářské řízení se zvláštním zaměřením na diverzifikaci nabízené produkce a na různé alternativy produkce a příjmů v zemědělství a mimo ně.
Technické a finanční podmínky pro používání přirozených provozních metod a metod produkce, které jsou ohleduplné k životnímu prostředí.
Sdělovací prostředky, prezentace a šíření informací s ohledem na usměrňování veřejného mínění, politiky a hospodářství uvnitř alpské oblasti i mimo ni.