5.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/19

(1)

Dne 14. března 2006 posoudila Rada aktualizovaný program stability Irska na období 2005 – 2008.

(2)

V posledním desetiletí zaznamenalo Irsko impozantně rychlé zvýšení reálného HDP na obyvatele a míry zaměstnanosti. Irské hospodářství v posledních letech nadále rostlo tempem na úrovni téměř 5 % ročně, což je nejvyšší dynamika v eurozóně, zatímco zaměstnanost je na vzestupu a inflace se rychle přibližuje k průměru eurozóny. Co se týče vývoje rozpočtu, fiskální pozice byla vcelku zdravá, neboť po většinu let minulého desetiletí zaznamenávalo saldo veřejných financí přebytek a podíl dluhu rázně klesal (až pod úroveň 30 % HDP v roce 2005).

(3)

Rada ve svém stanovisku ze dne 17. února 2005 podpořila rozpočtovou strategii předloženou v předchozí aktualizaci programu stability na léta 2004 – 2007. Co se týče provádění rozpočtu v roce 2005, předchozí aktualizace stanovila cíl v podobě schodku veřejných financí ve výši 0,8 % HDP, zatímco nynější aktualizace odhaduje přebytek ve výši 0,3 % navzdory revizi tempa růstu směrem dolů. Hlavní důvod mnohem lepšího než plánovaného výsledku v roce 2005 je nutno hledat na straně příjmů.

(4)

Program do značné míry dodržuje modelovou strukturu a požadavky na poskytování údajů pro programy stability a konvergenční programy uvedené v novém kodexu chování. (2)

(5)

Makroekonomický scénář, z něhož program vychází, předpokládá, že růst HDP po dobu trvání programového období se bude nadále pohybovat v úzkém rozmezí 4,5 % až 5 %. Na základě posouzení údajů, které jsou v současné době k dispozici, se scénář zdá být založen na přijatelných předpokladech růstu. Zatímco současná situace signalizuje vcelku zdravý stav hospodářství a pokračování výrazného růstu, na druhé straně jsou tu určitá rizika ohrožující střednědobý makroekonomický výhled. Tato rizika zvláště souvisejí s vyhlídkami světové ekonomiky, vzhledem k otevřenosti irského hospodářství, a v domácím měřítku souvisejí s prudkým poklesem rozsáhlé konjunktury bytové výstavby. V programu odhadovaná výše inflace HISC může být nízká.

(6)

Aktualizace potvrzuje odhodlání irské vlády udržet zdravé veřejné finance. Rozpočtová strategie předpokládá přebytek ve výši 0,25 % HDP v roce 2005, schodek veřejných financí ve výši 0,6 % HDP v roce 2006 a 0,8 % HDP v posledních dvou letech programu. Primární přebytek klesne z 1,5 % HDP v roce 2005 na 0,5 % v letech 2006 až 2008. Poměr příjmů k HDP má klesající tendenci, zatímco poměr výdajů se zpočátku zvyšuje, aby se ke konci programového období vrátil zpět na úroveň roku 2005. Poměr investic k HDP se má v programovém období zvyšovat o 0,5 % HDP. Kromě lepšího než očekávaného výsledku za rok 2005 nová aktualizace vcelku potvrzuje rozpočtové cíle předchozího programu.

(7)

Po fiskální expanzi přibližně o 1 % HDP, která je plánována na rok 2006, se ve zbytku programového období plánuje ustálení strukturálního salda (tj. salda bez cyklických vlivů a jednorázových a jiných prozatímních opatření) vypočítaného podle společně dohodnuté metodiky přibližně na úrovni 0,1 % HDP. Program stanoví střednědobý cíl v podobě téměř vyrovnané strukturální pozice rozpočtu a plánuje udržet takovou strukturální pozici, která naplní střednědobý cíl programu za celé programové období. Jelikož je střednědobý cíl programu náročnější než minimální orientační cíl (odhadovaný schodek kolem 1,25 % HDP), jeho dosažením by měl být splněn cíl v podobě zajištění bezpečné rezervy vůči nadměrnému schodku. Pokud jde o přiměřenost, střednědobý cíl programu se nachází v rozpětí, které pro eurozónu a členské státy ERM-II uvádí Pakt o stabilitě a růstu a kodex chování; tento cíl je přitom náročnější než dlouhodobě předpokládá míra zadlužení a průměrný růst potenciální produkce.

(8)

Výsledek plnění rozpočtu by mohl být lepší, než předpokládá program, zvláště v roce 2006. Prognóza příjmů zřejmě naznačuje, že daňové výhledy v programu vycházejí z opatrnějších předpokladů a na straně výdajů se může zase ukázat, že investiční náklady budou poněkud nižší než plánované vyčleněné prostředky. Rizika, která ohrožují rozpočtové cíle a která vyplývají z makroekonomických projekcí v aktualizaci, vypadají neutrálně a vcelku se nevymykají hodnocení útvarů Komise; rozpočtové výhledy by však mohly být zranitelné, kdyby se v střednědobém měřítku stala skutečností negativní makroekonomická rizika.

(9)

Vzhledem k tomuto posouzení rizik se zdá, že rozpočtová strategie uvedená v programu je dostatečná k udržení v programu stanoveného střednědobého cíle po celé programové období. Navíc je při běžných makroekonomických výkyvech v jednotlivých letech zajištěn bezpečná rezerva vůči překročení 3 % referenční hodnoty schodku HDP.

(10)

Odhaduje se, že podíl dluhu, který ještě počátkem 90. let dosahoval téměř ke 100 % HDP, činil v roce 2005 už jen 28 % HDP, tedy dost hluboko pod referenční hodnotou 60 % HDP podle Smlouvy. Program předpokládá, že podíl dluhu za celé programové období se ustálí na této úrovni. Kdyby nedošlo k nabytí specifických vládních aktiv Národním fondem důchodových rezerv (NPRF), zadluženost za celé programové období by výrazně poklesla.

(11)

Pokud jde o udržitelnost veřejných financí, zdá se, že Irsku hrozí středně vysoké riziko vzhledem k očekávaným rozpočtovým nákladům na stárnoucí obyvatelstvo. Aktuálně zdravý stav rozpočtu ve spojení s nízkou úrovní zadlužení a akumulací aktiv v Národním fondu důchodových rezerv částečně pomáhá vyrovnat účinek prudkého růstu dlouhodobě předvídaných vládních výdajů na stárnoucí obyvatelstvo, jmenovitě na důchody. Irsko rovněž nedávno uzákonilo reformy důchodového systému pro státní zaměstnance a irské orgány předpokládají další reformní opatření, jež by měly přispět k více udržitelnému základu pro zajištění důchodů státních zaměstnanců. Přínosem je i odhodlání sledovat přiměřenost výše příspěvků prostřednictvím pravidelných pojistně- matematických revizí. Realizace dalších opatření zaměřených na dlouhodobé odlehčení dopadu stárnoucího obyvatelstva by však byla důležitou složkou oslabování rizik, která ohrožují udržitelnost veřejných financí.

(12)

Plánovaná opatření v oblasti veřejných financí jsou vcelku v souladu s hlavními směry hospodářské politiky obsaženými v integrovaných pokynech pro období 2005 – 2008. Irsko zejména dodržuje svůj střednědobý rozpočtový cíl a aktualizace poskytuje přehled vládního programu strukturální reformy, která se zaměřuje na zkvalitňování veřejných služeb, zefektivnění veřejných výdajů a řešení infrastrukturálních potřeb irského hospodářství.

(13)

Národní program reforem Irska předložený 28. října 2005 v souvislosti s obnovenou Lisabonskou strategií růstu a zaměstnanosti uvádí zejména tyto hlavní úkoly, jež mají výrazný dopad na veřejné finance: i) nadále přednostně investovat veřejné prostředky do hospodářské a sociální infrastruktury a dalších prorůstových výdajů; a ii) udržovat stabilní makroekonomické prostředí a udržitelný stav veřejných financí a zajistit mírnou inflaci. Zdá se, že rozpočtové dopady politických směrnic uvedených v Národním programu reforem se odráží v rozpočtových výhledech programu stability. Opatření v oblasti veřejných financí, která předpokládá program stability, jsou v souladu s kroky plánovanými v rámci Národního programu reforem. Program stability tato opatření doplňuje o navrhované změny institucionálních rysů veřejných financí, včetně některých inovací v rozpočtovém procesu a v odhadech.