5.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/6

(1)

Dne 14. března 2006 Rada posoudila aktualizovaný program stability Německa.

(2)

Roční růst HDP v Německu činil v posledních deseti letech 1,4 %, což je o více než půl procentního bodu nižší hodnota, než je průměr v eurozóně. Potenciál růstu v tomto období soustavně klesal. Hospodářskou činnost podporovanou velmi čilým vývozem brzdila poněkud netečná domácí poptávka. Poptávka a reálný HDP dosáhly po velké stagnaci na začátku dekády vrcholu v roce 2000 a rovněž v roce 2004, poté se však opět zpomalily. Míra nezaměstnanosti vzrostla při zhoršení situace s vytvářením nových pracovních příležitostí až na 9,5 % práceschopného obyvatelstva. Schodek veřejných financí prolomil v roce 2005 po čtvrté za sebou 3 % referenční hodnotu HDP podle Smlouvy. Státní dluh, který byl v roce 1991 na úrovni 40 % HDP, překračuje referenční hodnotu HDP podle Smlouvy nepřetržitě od roku 2002.

(3)

Dne 21. ledna 2003 rozhodla Rada o nadměrném schodku v Německu a na základě čl. 104 odst. 7 doporučila, aby byl nadměrný schodek do roku 2004 odstraněn. Ve svém sdělení Radě v prosinci 2004 o „situaci v Německu a ve Francii ve vztahu k jejich závazkům podle postupu při nadměrném schodku po rozhodnutí Soudního dvora“ Komise dospěla k závěru, že příslušným termínem pro nápravu schodku by měl být rok 2005. V lednu 2005 Rada s tímto stanoviskem souhlasila. Dne 14. března 2006 se Rada rozhodla vyzvat v souladu čl. 104 odst. 9 Německo, aby přijalo opatření k odstranění nadměrného schodku do roku 2007. Ve svém stanovisku ze dne 17. února 2005 k aktualizaci programu stability z prosince 2004 zahrnujícího období 2004 – 2008 Rada vyzvala Německo, aby učinilo všechny potřebné kroky k nápravě nadměrného schodku v roce 2005, ze strukturálního hlediska vynaložilo maximální úsilí k dosažení téměř vyrovnaného rozpočtu ke konci programového období a pokračovalo ve strukturálních reformách s cílem zlepšit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, zejména ve vztahu k systému zdravotní péče.

(4)

Podle údajů Eurostatu dosahoval v roce 2005 schodek veřejných financí v Německu 3, 3 % HDP. Tyto údaje, jejichž kvalita ještě nebyla dále posouzena, jsou založeny na předběžném oznámení Německa v souladu s nařízením Rady (ES) č. 3605/93, které Německo Komisi předložilo dne 24. února 2006. Předchozí aktualizace programu stability stanovila cílovou hodnotu schodku v roce 2005 na 2,9 % HDP.

(5)

Aktualizovaný německý program stability byl předložen 22. února 2006. Program zahrnuje období 2005 – 2009. Program zhruba dodržuje modelovou strukturu stabilizačních a konvergenčních programů uvedených v novém kodexu chování. (2)

(6)

Makroekonomický scénář, který tvoří základ programu, předpokládá, že reálný růst HDP se na základě oživení domácí poptávky v roce 2005 zvýší z 0,9 % na 1,4 % v roce 2006. Po zpomalení na 1 % v roce 2007 by se měl růst zrychlovat a v období 2005 – 2009 dosáhnout průměrné hodnoty 1,5 %. Tento profil růstu je ovlivněn nastavením politiky, kterou odsouhlasila nová koaliční vláda. Soudě podle údajů, které jsou v současné době k dispozici, se tento referenční scénář zdá být věrohodný, nicméně v pozdějším období programu může být mírně příznivý. Odhady inflace zdají být reálné.

(7)

Hlavním cílem střednědobé rozpočtové strategie uvedeným v programu je zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. K dosažení tohoto cíle program navrhuje pokračovat v konsolidaci rozpočtu při zlepšování podmínek pro růst a zaměstnanost. Program předpokládá nápravu nadměrného schodku do roku 2007. Zejména na roky 2006 a 2007 uvádějí výhledy v aktualizaci hodnotu nominálního schodku 3,3 % resp. 2,5 % HDP. Poté by měl schodek klesat o 0,5 % HDP ročně a v roce 2009 dosáhnout výše 1,5 % HDP. Základem rozpočtových úprav jsou příjmy i výdaje. Za nejdůležitější prvek konsolidační strategie program označuje omezení sociálních výdajů. Na straně příjmů je zvýšení podílu daní do značné míry kompenzováno snížením podílu sociálních příspěvků. Podíl veřejných investic na HDP by se neměl měnit. V porovnání s předchozí aktualizací zůstává způsob nápravy více méně stejný. Míra schodku by se však měla každým rokem o zhruba 0,5 % zvyšovat, přičemž v roce 2006 má být její zvýšení dokonce vyšší než v předchozí aktualizaci.

(8)

Náprava nadměrného schodku do roku 2007 povede podle programu v období 2005 – 2007, především v roce 2007, ke kumulativnímu zlepšení strukturálního salda (tj. salda očištěného o cyklické vlivy a jednorázová a jiná prozatímní opatření) o více než jeden procentní bod. V průběhu programového období se má strukturální saldo vypočtené podle společně dohodnuté metodiky zlepšit na průměrně 0,5 % HDP ročně, i když v letech 2008 a 2009 bude jeho hodnota poněkud nižší. Program stanoví jako střednědobý cíl rozpočtové pozice strukturální saldo, jehož dosažení však není v průběhu programového období plánováno. Jelikož je střednědobý cíl náročnější než minimální orientační cíl (odhadovaný schodek kolem 1,75 % HDP), jeho dosažením by měl být splněn cíl v podobě zajištění bezpečné rezervy proti výskytu nadměrného schodku. Střednědobý cíl programu je v rozmezí stanoveném pro eurozónu a pro členské státy ERM II v Paktu o stabilitě a růstu a kodexu chování a je mírně náročnější než dlouhodobě předpokládá míra zadlužení a průměrný růst potenciálního produktu.

(9)

Pokud jde o rok 2006, považují se rizika rozpočtového výsledku za vyrovnaná. V období po roce 2007 by výsledek rozpočtu mohl být horší, než předpokládá program. Omezení sociálních výdajů, které není v programu upřesněno, ale které má být hlavním prvkem rozpočtových úprav, předpokládá přísné provádění plánů. Sociální výdaje byly jednou z hlavních příčin nesplnění rozpočtových cílů v předchozích programech. Pokud by bylo plánované omezení sociálních příspěvků provedeno beze zbytku, aniž by byly dosaženy odpovídající výdajové cíle, mohly by být rozpočtové cíle ohroženy. Nižší růst by navíc mohl mít za následek nižší příjmy, které by za účelem udržení plánované míry schodku mohly být je ztěží kompenzovány dalším snížením výdajů. Program dále ohlašuje reformy systému daně z příjmu právnických osoby do roku 2008, zdravotního pojištění a pojištění pro případ potřeby dlouhodobé péče, které by mohly mít v případě, že nebudou plně financovány, jak předpokládá daný program, krátkodobě negativní dopad na schodek.

(10)

Vzhledem k tomuto posouzení rizik se přístup k rozpočtu uvedený v programu zdá být v souladu s nápravou nadměrného schodku do roku 2007. Nezdá se však, že by až do posledního roku programového období poskytoval dostatečnou rezervu proti překročení 3 % prahové hodnoty schodku při běžných makroekonomických výkyvech. V letech následujících po odstranění nadměrného schodku rozpočtu je rozvrh úprav vedoucích k dosažení střednědobého cíle podle programu zhruba v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, který stanoví, že roční zlepšení strukturálního salda v eurozóně a v členských státech ERM II by mělo představovat orientačně 0,5 % HDP, a v případě hospodářsky příznivých podmínek by náprava měla být větší, a naopak v případě hospodářsky nepříznivých hospodářských podmínek menší.

(11)

Odhaduje se, že míra zadlužení dosáhla v roce 2005 hodnoty 67,5 % HDP, což je více, než je referenční hodnota 60 % HDP stanovené Smlouvou. Program předpokládá, že se v roce 2006 míra zadlužení sníží na zhruba 69 % HDP a ke konci programového období by měla klesnout na 67 %. Při rizicích, kterým jsou rozpočtové cíle vystaveny, jak je uvedeno výše, by se tato míra mohla vyvíjet méně příznivě, než předpokládá program. S ohledem na posouzení rizik se zdá, že míra zadlužení se dostatečně snižuje směrem k referenční hodnotě.

(12)

S ohledem na udržitelnost veřejných financí se zdá, že Německu hrozí středně vysoké riziko, pokud jde o předpokládané rozpočtové náklady v důsledku stárnutí obyvatelstva (3). Strukturální reformy prováděné v minulých letech, a zejména důchodová reforma, přispěly k budoucímu utlumení veřejných výdajů. Vzhledem k současné míře hrubého státního dluhu, který překračuje referenční hodnotu 60 % HDP podle Smlouvy, a současnému vysokému strukturálnímu deficitu je ke snížení rizika dlouhodobé udržitelnosti nezbytná přísná a důsledná konsolidace rozpočtu v průběhu celého programového období.

(13)

Plánovaná opatření v oblasti veřejných financí jsou obecně v souladu s hlavními směry hospodářské politiky obsaženými v integrovaných směrech pro období 2005–2008. Německo plánuje zejména provedení celé řady strukturálních reforem, které mají zlepšit udržitelnost veřejných financí ve střednědobém až dlouhodobém horizontu. Pokud by se podařilo provést omezení výdajů v systému sociálního zabezpečení tak, jak je plánováno, složení veřejných výdajů by výrazně posílilo faktory ovlivňují růst v souladu s Lisabonskou strategií.

(14)

Národní program reforem Německa předložený dne 7. prosince 2005 v souvislosti s obnovenou Lisabonskou strategií pro růst a zaměstnanost, uvádí šest základních úkolů: společnost založená na znalostech, fungování trhu a konkurenceschopnost, podnikatelské prostředí, udržitelnost veřejných financí (včetně udržitelného růstu a sociálního zabezpečení), ekologické inovace a změna orientace trhu práce. Opatření v oblasti veřejných financí, která předpokládá program stability, jsou v souladu s kroky plánovanými v rámci Národního programu reforem. Rozpočtové dopady tohoto reformního programu jsou zcela v souladu s rozpočtovými výhledy programu stability. Kromě obsahu Národního programu reforem, který program stability uvádí, by jako součást reformy spolkového systému měly být případné potencionální sankce plynoucí z Paktu o stabilitě a růstu podle určitého klíče rozdělovány na různé úrovně vlády. To by mělo být zakomponováno i do německé ústavy.

—

zajistilo plánované kumulované strukturální úpravy alespoň o jeden procentní bod v letech 2006 a 2007, což by dostalo nejpozději do roku 2007 hodnotu schodku veřejných financí důvěryhodným a udržitelným způsobem pod hranici 3 % HDP;

—

urychleně dosáhlo střednědobého rozpočtového cíle snížením strukturálního salda o minimálně 0,5 procentního bodu ročně po nápravě nadměrného schodku, zejména prováděním plánovaného omezování výdajů, které by umožnilo uskutečnit plánované snížení sociálních příspěvků, a zajistilo, aby ohlášená reforma daně z příjmu právnických osob neohrozila fiskální konsolidaci;

—

provedlo plány pro reformu federálního systému v zájmu zlepšení rozpočtového rámce a přispělo tak k zajištění toho, že budou dosaženy rozpočtové cíle na všech úrovních vlády.