27.8.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 223/27 |
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1372/2005
ze dne 19. srpna 2005
o ukončení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu termoplastického styren-butadien-styrenového kaučuku pocházejícího z Korejské republiky a Ruska, o ukončení prozatímního přezkumu antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz termoplastického styren-butadien-styrenového kaučuku pocházejícího z Tchaj-wanu a o zrušení těchto opatření
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1)(dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 9 uvedeného nařízení,
s ohledem na návrh předložený Komisí po konzultaci s poradním výborem,
vzhledem k těmto důvodům:
A. POSTUP
1. Platná opatření
(1) |
V září 2000 uložila Rada nařízeními (ES) č. 1994/2000 (2) a č. 1993/2000 (3) konečná vyrovnávací cla v rozmezí od 1 % do 8,2 % a konečná antidumpingová cla na dovoz termoplastického styren-butadien-styrenového kaučuku (dále jen „SBR“) pocházejícího z Tchaj-wanu. |
(2) |
Úroveň konečných antidumpingových cel pro vyvážející výrobce na Tchaj-wanu vyjádřená jako procento CIF (náklady, pojištění, přepravné) hodnoty zboží na hranici byla stanovena takto:
|
2. Stávající šetření
(3) |
Dne 28. května 2004 vydala Komise podle článku 5 základního nařízení oznámení (dále jen „oznámení o zahájení“) uveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie (4) o zahájení antidumpingového řízení ohledně dovozu SBR pocházejícího z Korejské republiky (dále jen „Korea“) a Ruska do Společenství. |
(4) |
Téhož dne vydala Komise oznámení uveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie (5) o zahájení prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení o konečných antidumpingových clech uložených nařízením Rady (ES) č. 1993/2000 na dovoz SBR pocházejícího z Tchaj-wanu. |
(5) |
Antidumpingové šetření bylo zahájeno poté, co byl dne 13. dubna 2004 podán jménem výrobců, kteří mají 100 % podíl na výrobě SBR ve Společenství, podnět u Evropské rady chemického průmyslu (dále jen „CEFIC“ nebo „žadatel“). Podnět obsahoval důkazy o dumpingu zmíněného výrobku a o materiální újmě z toho vyplývající, což bylo shledáno dostačujícím důvodem pro zahájení řízení. |
(6) |
Prozatímní přezkum byl založen na požadavku, který podal CEFIC a obsahoval důkazy, že se dumping a újma opakovaly a že dosavadní opatření již nedostačovala k tomu, aby působila proti nepříznivým účinkům dumpingu. |
3. Zúčastněné strany dotčené tímto řízením
(7) |
Útvary Komise oficiálně oznámily zahájení řízení proti vyvážejícím výrobcům v Koreji, Rusku a na Tchaj-wanu, vývozcům/obchodníkům a jejich asociacím, dodavatelům a známým dotčeným uživatelům, zástupcům dotčeným vyvážejících zemí a žadateli - výrobcům Společenství. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost vyjádřit se písemně a požadovat slyšení v časové lhůtě stanovené v oznámeních o zahájení. |
(8) |
S ohledem na velký počet dovozců SBR do Společenství uvedených v podnětu a v žádosti, předpokládala oznámení o zahájení v souladu s článkem 17 základního nařízení použití výběru výrobců za účelem zjištění újmy. |
(9) |
S cílem umožnit útvarům Komise rozhodnout, zda výběr vzorku bude nutný, a případně jej provést, byli všichni dovozci požádáni, aby se Komisi přihlásili a poskytli, jak je stanoveno v oznámení o zahájení, základní informace o svých aktivitách vztahujících se k SBR v době provádění výběru (od 1. dubna 2003 do 31. března 2004). Po posouzení informací dodaných dovozci a vzhledem k malému počtu odpovědí na otázky týkající se výběru bylo rozhodnuto, že výběr vzorku není nutno provádět. |
(10) |
Všem známým dotčeným stranám a všem ostatním společnostem, které se přihlásily v termínech stanovených v oznámeních o zahájení, byly zaslány dotazníky. |
(11) |
Odpovědi byly obdrženy od jednoho korejského vyvážejícího výrobce, jednoho ruského výrobce spolu s jeho dvěma spřízněnými ruskými společnostmi, od čtyř tchajwanských výrobců, od čtyř výrobců ze Společenství a čtyř nezávislých dovozců. Od uživatelů nebyly obdrženy žádné odpovědi. |
(12) |
Útvary Komise se snažily získat a ověřit všechny potřebné informace za účelem stanovení dumpingu, z něho vyplývající újmy a zájem Společenství. V souladu s čl. 16 odst. 1 základního nařízení byly provedeny inspekce na místě v prostorách těchto společností:
|
(13) |
Šetření ukázalo, že pouze jedna ruská společnost, JSC Voronezhsyntezkauchuk, vyrábí dotyčný výrobek, zatímco JSC SIBUR se zabývá především prodejem na domácím trhu a dodávkami surovin. Gazexport se po většinu období šetření zabýval vývozem. Pro účely tohoto šetření budou tedy tři spřízněné ruské společnosti považovány za jednu společnost označovanou jako „skupina SIBUR“.
|
4. Prozatímní opatření
(14) |
Vzhledem k potřebě dále prošetřit určité aspekty újmy, příčinnou souvislost a zájem Společenství, především s ohledem na vztah se souběžným prozatímním přezkumem antidumpingových cel použitelných na dovoz SBR pocházejícího z Tchaj-wanu, nebyla na dovoz SBR pocházejícího z Koreje a Ruska uložena žádná prozatímní antidumpingová opatření. Všechny zúčastněné strany však byly informovány o předběžných výsledcích šetření a byla jim poskytnuta lhůta, během které mohly v reakci na toto oznámení podat námitku; ústní i písemné připomínky podané zúčastněnými stranami byly vzaty v úvahu. |
5. DALŠÍ POSTUP
(15) |
Útvary Komise nadále vyhledávaly a ověřovaly všechny informace považované za nezbytné pro konečné závěry, především s ohledem na dovoz SBR z Tchaj-wanu. |
(16) |
Následně byly všechny zúčastněné strany informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zamýšlelo doporučit:
|
(17) |
Rovněž jim byla poskytnuta lhůta, ve které mohly v reakci na toto oznámení podat námitku. Ústní a písemné připomínky předložené stranami byly uváženy a v příslušných případech byly závěry odpovídajícím způsobem upraveny. |
6. Období šetření
(18) |
Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. dubna 2003 do 31. března 2004 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Posuzování trendů v souvislosti se stanovením újmy pokrývalo období od 1. ledna 2000 do konce OŠ (dále jen „dotyčné období“). |
B. DOTYČNÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK
1. Dotyčný výrobek
(19) |
Dotyčný výrobek je termoplastický styren-butadien-styrenový kaučuk v současné době klasifikovatelný kódy KN (Kombinovaná nomenklatura) ex 4002 19 00, ex 4002 99 10 a ex 4002 99 90. |
(20) |
SBR je triblokový kopolymer vyrobený převážně ze styren-monomeru a butadienu. Může být buď suchý nebo, přidáním oleje ve výrobní fázi, nastavovaný. Dále se může vyrábět v různých typech, které je možno určovat různými specifikacemi, jako je poměr styrenu a butadienu, obsah oleje nebo symetrie v chemii. Ačkoli možné množství typů SBR je značné, mají společné základní fyzické vlastnosti a jednotlivé typy se od sebe výrazně neliší. Kromě toho se všechny typy SBR používají pro stejné účely, např. pro tepelnou úpravu živičných povrchových vrstev silničního asfaltu nebo střech, pro přípravu technických a obuvnických směsí, úpravu plastů a lepidel. Proto jsou pro účely tohoto šetření všechny tyto typy považovány za jeden výrobek. |
(21) |
Během inspekcí na místě bylo zjištěno, že jedna společnost vyvážela během OŠ do Společenství blokový polymer styren-isopren-styren (dále jen „SIS“). Bylo shledáno, že tento výrobek nelze považovat za dotyčný výrobek. SIS má skutečně jiné fyzické složení než SBR, protože monomer ve středním bloku polymeru je isopren a ne butadien. Proto nemá SIS stejné fyzické vlastnosti a není tudíž zahrnut do stávajícího řízení. |
2. Obdobný výrobek
(22) |
Bylo zjištěno, že dotyčný výrobek a SBR vyráběný a prodávaný vnitrostátně v Koreji, Rusku a na Tchaj-wanu a SBR vyráběný a prodávaný ve Společenství výrobním odvětvím Společenství mají stejné základní fyzické a chemické vlastnosti a totéž základní použití. Proto jsou tyto výrobky považovány za shodné ve smyslu čl.1 odst. 4 základního nařízení. |
C. DUMPING
1. Obecná metodika
(23) |
Obecná metodika popsaná níže byla použita pro všechny vyvážející výrobce v Koreji, Rusku a na Tchaj-wanu. Dále uvedené zjištěné poznatky o dumpingu v dotčených zemích proto pouze popisují skutečnosti specifické pro jednotlivé vyvážející země. |
2. Běžná hodnota
(24) |
V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení posuzovaly útvary Komise nejprve u všech spolupracujících vyvážejících výrobců, zda byl celkový domácí prodej SBR reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje činil alespoň 5 % celkového objemu odpovídajícího vývozního prodeje tohoto výrobce do Společenství. Útvary Komise následně určily typy SBR prodávané na domácím trhu společnostmi, jejichž celkový prodej na domácím trhu byl reprezentativní a které byly shodné nebo přímo srovnatelné s typy prodávanými na vývoz do Společenství. |
(25) |
U všech typů prodávaných vyvážejícími výrobci na jejich domácích trzích a přímo srovnatelných s typy SBR prodávanými na vývoz do Společenství bylo ověřeno, zda prodej na domácím trhu byl dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Prodej určitého typu SBR na domácím trhu byl považován za dostatečně reprezentativní tehdy, když celkový objem prodeje tohoto typu výrobku na domácím trhu během OŠ představoval alespoň 5 % z celkového objemu prodeje srovnatelného typu SBR vyváženého do Společenství. |
(26) |
Útvary Komise následně posuzovaly, zda by se domácí prodej všech typů SBR prováděný v reprezentativním množství mohl považovat za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení tím, že stanovily podíl ziskového prodeje daného typu SBR nezávislým odběratelům. V případech, kdy objem prodeje daného typu SBR prodávaného za čistou prodejní cenu stejnou nebo vyšší než vypočítané výrobní náklady představoval více než 80 % celkového objemu prodeje toho typu a kdy vážený podíl ceny tohoto typu byl roven nebo vyšší než výrobní náklady, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu vypočtena jako vážený průměr všech cen daného typu stanovených pro domácí prodej během OŠ bez ohledu na to, zda tyto prodeje byly ziskové nebo ne. V případech, kdy objem ziskového prodeje typu SBR představoval 80 % nebo méně z celkového objemu prodeje toho typu, nebo kde vážený průměr ceny toho typu byl nižší nežli výrobní náklady, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu vypočtena jako vážený průměr ziskového prodeje pouze daného typu za předpokladu, že tento prodej představoval 10 % nebo více z celkového objemu prodeje daného typu. |
(27) |
V případech, kdy objem ziskového prodeje jakéhokoli typu výrobku představoval méně než 10 % celkového objemu prodeje daného typu, se mělo za to, že dotyčný typ se neprodával v dostatečném množství, aby cena na domácím trhu byla vhodným základem pro stanovení běžné hodnoty. Tam, kde nebylo možno použít domácích cen pro stanovení běžné hodnoty určitého typu výrobku prodávaného vyvážejícím výrobcem, se mělo za to, že pro stanovení běžné hodnoty určitého typu SBR byla vhodným základem početně zjištěná hodnota. |
(28) |
Z tohoto důvodu v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení byla běžná hodnota zjištěna početně tak, že k výrobním nákladům vyvážených typů, v případě potřeby upraveným, byly připočteny přiměřené prodejní, správní a režijní náklady a přiměřené ziskové rozpětí. Za tímto účelem ověřovala Komise spolehlivost dat - vynaložené prodejní, správní a režijní náklady a realizovaný zisk všech dotčených vyvážejících výrobců na domácím trhu. |
(29) |
Skutečné prodejní, správní a režijní náklady na domácím trhu byly považovány za spolehlivé, v případě, že objem celkového domácího prodeje dané společnosti mohl být považován za reprezentativní ve srovnání s objemem vývozního prodeje do Společenství. Ziskové rozpětí na domácím trhu bylo určeno na základě prodeje těch typů výrobků, které se prodávaly na domácím trhu v běžném obchodním styku. K tomuto účelu byla použita výše popsaná metodika. |
3. Vývozní cena
(30) |
Ve všech případech, kde byl dotyčný výrobek vyvážen přímo nezávislým odběratelům ve Společenství, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, tj. na základě vývozních cen skutečně zaplacených nebo splatných. |
4. Srovnání
(31) |
Běžná hodnota a vývozní ceny byly srovnávány na základě prodeje ze závodu. S cílem zajistit spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny, byly náležitě vzaty v úvahu rozdíly, které ovlivňují srovnatelnost cen v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Náležité úpravy byly provedeny ve všech případech, kde byly shledány přiměřenými, přesnými a byly doloženy ověřenými důkazy. |
5. Dumpingové rozpětí
(32) |
Podle čl. 2 odst. 11 základního nařízení byl u všech vyvážejících výrobců porovnán vážený průměr běžné hodnoty s váženou průměrnou vývozní cenou. |
6. Korea
(33) |
Vyplněný dotazník byl obdržen od jednoho korejského vyvážejícího výrobce. Šetření ukázalo, že celkový domácí prodej této korejské společnosti je reprezentativní. Kromě toho celkový objem domácího prodeje všech typů SBR prodávaných společností představoval 5 % nebo více celkového objemu prodeje srovnatelných typů SBR vyvážených do Společenství a mohl být proto považován za reprezentativní. |
6.1. Běžná hodnota
(34) |
Ke stanovení běžné hodnoty bylo možno použít ceny na domácím trhu dvou typů výrobků. U třech typů výrobků byla běžná hodnota založena pouze na ziskovém prodeji. U pěti typů výrobků bylo během OŠ méně než 10 % prodeje na domácím trhu ziskových. Proto v těchto případech Komise zjistila běžnou hodnotu početně v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení, na základě výrobních nákladů vyvážejícího výrobce a připočetla přiměřené prodejní, správní a režijní náklady a zisk. V tomto ohledu byly prodejní, správní a režijní náklady založeny na prodejních, správních a režijních nákladech společnosti, protože její prodej obdobného výrobku na domácím trhu byl reprezentativní, jak se uvádí v čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Pro stanovení ziskového rozpětí byl v souladu s první větou čl. 2 odst. 6 základního nařízení použit zisk z prodeje na domácím trhu v běžném obchodním styku. |
6.2. Vývozní cena
(35) |
Protože vývoz dotyčného výrobku byl uskutečněn přímo k nezávislým odběratelům ve Společenství, byly vývozní ceny v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanoveny na základě cen zaplacených nebo splatných za dotyčný výrobek prodávaný na vývoz do Společenství. |
6.3. Srovnání
(36) |
V relevantních odůvodněných případech byly provedeny úpravy s ohledem na náklady na dopravu, pojištění, manipulaci a úvěry. V souladu s čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení, společnost požadovala úpravu návratného cla na obvyklou hodnotu, která jí byla poskytnuta, protože dovozní poplatky nesl obdobný výrobek, když byl spotřebován ve vyvážející zemi; poplatky ale byly refundovány, když se SBR prodával na vývoz. |
(37) |
Společnost také požadovala úpravu v rámci množstevních slev. Během inspekce na místě měla společnost možnost prokázat, že množstevní slevy ovlivňují ceny. Nebyla však schopna řádně vyčíslit uvedené slevy a dokázat, že přímo souvisejí s dotčeným prodejem. Proto byla žádost v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení zamítnuta. |
6.4. Dumpingové rozpětí
(38) |
Zjištěné dumpingové rozpětí vyjádřené procentem CIF (náklady, pojištění a přepravné) dovozní ceny s dodáním na hranice Společenství bez proclení je toto:
|
(39) |
Protože dumpingové rozpětí pro Korea Kumho Petrochemicals je de minimis, tj. méně než 2 %, mělo by být řízení proti Koreji v souladu s čl. 9 odst. 3 základního nařízení ukončeno. |
7. Rusko
(40) |
Vyplněné dotazníky byly obdrženy od tří spřízněných společností a byly posuzovány společně. |
7.1. Běžná hodnota
(41) |
Šetření prokázalo, že ruský prodej na domácím trhu je reprezentativní a že pouze jeden určitý typ výrobku se prodává do EU. Bylo zjištěno, že prodej příslušného typu SBR na domácím trhu je dostatečný a že tento prodej je možno považovat za reprezentativní. Kromě toho bylo zjištěno, že typ výrobku vyvážený do ES se prodává v běžném obchodním styku. Proto mohly být pro stanovení běžné hodnoty použity skutečné ceny na domácím trhu. |
(42) |
Jedna ze společností skupiny SIBUR sama vyrábí hlavní suroviny, butadien a styren, a kupuje tyto látky pouze tehdy, když jich má nedostatek. Protože během OŠ byly udávány rozporuplné informace ohledně množství určitých surovin kupovaných v souvislosti s množstvím surovin vyrobených, použily útvary Komise v souladu s ustanoveními čl. 2 odst. 5 a článku 18 základního nařízení dostupná fakta, v tomto případě nejvyšší množství kupovaných surovin udávané společnostmi, aby určily náklady na suroviny pro stanovení výrobních nákladů. Celkové revidované výrobní náklady však nezměnily zjištění, že ceny domácím trhu jsou vhodným základem pro stanovení běžné hodnoty. |
(43) |
S ohledem na rozdělení úkolů mezi dotčenými společnostmi bylo třeba výrobní náklady určit sečtením příslušných nákladů vyrábějící společnosti, JSC Voronezhsyntezkauchuk, a příslušných nákladů společnosti JSC SIBUR. |
(44) |
Poté, co byly společnosti informovány o rozhodnutí neukládat prozatímní opatření, požadovaly opravení stanovené běžné hodnoty s tím, že omylem uvedly ceny stanovené pro prodej na domácím trhu včetně ruské DPH. Během inspekce na místě byly ceny stanovené pro prodej na domácím trhu jedné společnosti ověřeny a bylo zjištěno, že byly uváděny čisté, bez daní. Pokud se týče druhé společnosti prodávající na domácím trhu, ceny stanovené pro prodej na domácím trhu nemohly být během inspekce na místě řádně ověřeny, protože společnost nebyla v danou dobu schopna uvést úplný seznam svých prodejních transakcí na domácím trhu. Později uvedené úplné ceny na domácím trhu byly však ověřeny pomocí namátkově vybraných faktur. Na základě těchto faktur došly útvary Komise k závěru, že společnost udala příslušné čisté ceny stanovené pro prodej na domácím trhu bez daní. Pokud jde o zbývající prodej na domácím trhu, nebyly útvary Komise ve stanovené lhůtě schopny provést další ověření týkající se DPH. Vzhledem k uvedeným okolnostem byla žádost zamítnuta. |
7.2. Vývozní cena
(45) |
Protože vývoz dotyčného výrobku byl prováděn přímo k nezávislým odběratelům ve Společenství, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě cen zaplacených nebo splatných za dotyčný výrobek prodávaný na vývoz do Společenství. |
7.3. Srovnání
(46) |
Protože veškerý prodej byl prováděn ze závodu, byly relevantní a odůvodněné pouze úpravy s ohledem na náklady na manipulaci a úvěr. |
(47) |
Když bylo společnostem oznámeno rozhodnutí o neuložení prozatímních opatření, požadovaly úpravu kvůli rozdílům ve fyzických vlastnostech podle čl. 2 odst. 10 písm. a) základního nařízení a uváděly, že jimi vyráběný SBR je méně kvalitní než výrobek vyráběný výrobním odvětvím Společenství. Během inspekce na místě bylo ověřeno a potvrzeno, že SBR, vyráběný a prodávaný na ruském domácím trhu je stejný jako SBR prodávaný do ES. Proto byla žádost zamítnuta podle čl. 2 odst. 10 písm. a) základního nařízení. |
7.4. Dumpingová rozpětí
(48) |
Zjištěné dumpingové rozpětí vyjádřené procentem CIF (náklady, pojištění a přepravné) dovozní ceny s dodáním na hranice Společenství bez proclení je toto:
|
8. Tchaj-wan
(49) |
Vyplněné dotazníky byly obdrženy od čtyř výrobců SBR na Tchaj-wanu. Z obdržených odpovědí vyplynulo, že individuální dumpingová cla se vztahovala pouze na dvě společnosti, které vyvážely v OŠ dotyčný výrobek do ES. |
8.1. Běžná hodnota
(50) |
U jedné společnosti šetření prokázalo, že prodej na domácím trhu je reprezentativní a že pouze jeden určitý typ výrobku se prodává do EU. Bylo zjištěno, že prodej příslušného typu SBR na domácím trhu je dostatečný a že tento prodej je možno považovat za reprezentativní. Kromě toho bylo zjištěno, že typ výrobku vyvážený do ES se prodává v běžném obchodním styku. Proto mohly být pro stanovení běžné hodnoty použity skutečné ceny na domácím trhu. |
(51) |
U druhé spolupracující společnosti šetření prokázalo, že celkový domácí prodej je reprezentativní. Kromě toho celkový objem tuzemského prodeje osmi typů SBR, prodávaných společností, představoval 5 % nebo více z celkového objemu prodeje srovnatelných typů SBR vyvážených do Společenství a mohl být proto považován za reprezentativní. Jeden typ SBR prodávaný do EU se však neprodával na domácím trhu. |
(52) |
Ke stanovení běžné hodnoty bylo možno použít tuzemské ceny osmi typů výrobků. U typu výrobku, kde nebyl zjištěn prodej na domácím trhu, stanovily útvary Komise běžnou hodnotu početně v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení na základě výrobních nákladů vyvážejícího výrobce a připočetly přiměřené prodejní, správní a režijní náklady a zisk. V tomto ohledu byly prodejní, správní a režijní náklady založeny na prodejních, správních a režijních nákladech této společnosti na dotčený prodej obdobného výrobku na domácím trhu, který byl reprezentativní, jak se uvádí v čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Pro stanovení ziskového rozpětí byl v souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení použit zisk z prodeje na domácím trhu v běžném obchodním styku. |
8.2. Vývozní cena
(53) |
Protože vývoz dotyčného výrobku byl uskutečněn přímo k nezávislým odběratelům ve Společenství, byly vývozní ceny stanoveny na základě cen zaplacených nebo splatných za dotyčný výrobek prodávaný na vývoz do Společenství v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení. |
8.3. Srovnání
(54) |
U jedné společnosti byly v relevantních odůvodněných případech provedeny úpravy s ohledem na dopravu, pojištění, manipulaci, úvěry a provizi. |
(55) |
Tato společnost potom požadovala úpravu na náklady na službu zákazníkům podle čl. 2 odst. 10 písm. h) základního nařízení a uvedla, že zvláštní služby zákazníkům jsou nabízeny pouze u prodeje na domácím trhu. Této společnosti byla poskytnuta příležitost, aby během inspekce na místě tuto žádost řádně doložila, ale společnost nebyla schopna prokázat, že nějaké služby poskytuje. Žádost byla proto v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení zamítnuta. |
(56) |
Kromě toho tato společnost požadovala úpravu kvůli měnovým přepočtům v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. j) základního nařízení. Žádost byla založena na skutečnosti, že společnost ponechávala částku z obratu některých vývozních prodejů ve fakturované měně a směnila ji teprve, až byl příznivý směnný kurz. Protože však směnný kurz používaný v účetním systému se rovnal kurzu v den jednotlivých vývozních prodejů a tudíž odrážel částky prodeje v tuzemské měně, nemohla být poskytnuta úprava kvůli spekulativním měnovým ziskům. Tato společnost neprokázala, že podmínky podle čl. 2 odst. 10 písm. j) základního nařízení byly splněny a proto byla žádost zamítnuta. |
(57) |
U druhé společnosti byly v relevantních odůvodněných případech provedeny úpravy s ohledem na náklady na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládání, balení a úvěr. |
(58) |
Uvedená společnost také požadovala úpravu kvůli rozdílům ve fyzických vlastnostech podle čl. 2 odst. 10 písm. a) základního nařízení, s tím, že některé prodeje typu dotyčného výrobku nižší kvality do EU neměly na domácím trhu ekvivalent. Uvedené společnosti byla poskytnuta příležitost, aby během inspekce na místě prokázala, že uvedené rozdíly ve fyzických vlastnostech ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Nebyla však schopna prokázat, že uvedené fyzické rozdíly mají trvalý vliv na cenu nebo užití dotyčného výrobku ve srovnání s příslušným typem SBR vyšší kvality prodávaným na domácím trhu. Proto byla tato žádost zamítnuta. |
8.4. Dumpingová rozpětí
(59) |
Zjištěná dumpingová rozpětí, vyjádřená procentem CIF (náklady, pojištění a přepravné) dovozní ceny s dodáním na hranice Společenství bez proclení jsou tato:
|
D. ÚJMA
1. Definice výrobního odvětví Společenství
(60) |
Podnět podpořili tito výrobci Společenství:
|
(61) |
Protože tito čtyři žádající spolupracující výrobci Společenství představují 100 % výroby Společenství dotyčného výrobku, má se za to, že žádající výrobci jsou výrobním odvětvím Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení. |
2. Spotřeba Společenství
(62) |
Spotřeba Společenství byla stanovena na základě objemu prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství včetně veškerého dovozu z Koreje, Ruska a Tchaj-wanu a odhadnutého podílu dovozu SBR z jiných třetích zemí pod příslušnými KN kódy, protože SBR představuje pouze část těchto celních kódů. Tento podíl vychází z metodiky, kterou se řídí podnět, nejsou-li k dispozici jiné prameny informací. Dovozy z Koreje, Ruska a Tchaj- wanu byly stanoveny na základě údajů poskytnutých spolupracujícími vyvážejícími výrobci v těchto zemích, protože během šetření bylo zjištěno, že představují 100 % vývozu dotyčného výrobku z dotčených zemí do Společenství. |
(63) |
V období mezi rokem 2000 a OŠ klesla spotřeba Společenství z 193 756 tun na 180 195 tun, tj. o 7 %. Spotřeba Společenství však dosáhla vrcholu v roce 2002 a potom prudce poklesla o 9 %.
|
3. Dovozy SBR z dotčených zemí
3.1. Kumulace
(64) |
Komise zvažovala, zda by vliv dovozu SBR, pocházejícího z Koreje, Ruska a Tchaj-wanu, měl být posuzován souhrnně v souladu s čl. 3 odst. 4 základního nařízení. |
(65) |
Tento článek stanoví, že vliv dovozu zároveň ze dvou nebo více zemí, jež jsou součástí protidumpingového šetření, je posuzován souhrnně pouze, pokud je zjištěno, že a) rozpětí dumpingu stanovené ve vztahu k dovozu ze všech zemí je větší než de minimis, jak je popsáno v čl. 9 odst. 3 základního nařízení, a že objem dovozu všech zemí není zanedbatelný a b) souhrnné posouzení vlivu dovozu je vhodné s ohledem na podmínky soutěže mezi dováženými výrobky a podmínkami soutěže mezi dováženými výrobky a obdobným výrobkem Společenství. |
(66) |
Pokud jde o Koreu a jednoho tchajwanského vyvážející výrobce, šetření ukázalo, že nebylo zjištěno de minimis ani dumping. Proto v souladu s čl. 3 odst. 4 základního nařízení nemohl být dotčený dovoz souhrnně posouzen. Naopak, jak bylo naznačeno dříve, dumpingové rozpětí stanovené pro Rusko a druhého spolupracujícího tchajwanského vývozce je značně nad úrovní de minimis a objem dovozu ze zmíněných zemí není zanedbatelný ve smyslu čl. 5 odst. 7 základního nařízení, přičemž kumulovaný tržní podíl činí 5,3 %. |
(67) |
Aby bylo možno určit vhodnost souhrnného posouzení s ohledem na podmínky soutěže mezi dováženými výrobky dvou společností a mezi dováženými výrobky a obdobným výrobkem Společenství, analyzovaly útvary Komise chování na trhu vývozců, pokud jde o trendy v objemu vývozu a ceny. |
(68) |
Podobné trendy v objemu vývozu byly zjištěny na Tchaj-wanu a v Rusku, se 77 % zvýšením v Rusku a 151 % na Tchaj-wanu mezi rokem 2001, rokem následujícím po uložení opatření na Tchaj-wanu a OŠ. S ohledem na uvedené skutečnosti se došlo k závěru, že nebyl zjištěn žádný významný rozdíl v tržním chování ruských a tchajwanských vývozců k dumpingu, pokud jde o objem vývozu do Společenství. |
(69) |
Bylo také zjištěno podobné tržní chování ruských a tchajwanských výrobců, pokud jde o vývozní ceny. Ve skutečnosti tyto země snížily svoje průměrné prodejní jednotkové ceny SBR o 18 % a 6 % od roku 2001 poté, co byla uložena opatření na tchajwanský dovoz a objem dovozu z Ruska začal být významný až do konce OŠ. Navíc byla zjištěna podobná úroveň podbízení u dovozu z obou zemí. |
(70) |
Šetření také prokázalo, že dovozy z dotčených zemí do Společenství používají stejné prodejní kanály, protože ve velké většině jsou zmíněné dovozy prováděny přes distributory a nejsou prodávány konečným zákazníkům. |
(71) |
Mimoto jak už bylo vysvětleno, dotyčný výrobek, dovážený z dotčených zemí a výrobek vyráběný výrobním odvětvím Společenství mají stejné základní fyzické a chemické vlastnosti a je třeba je považovat za shodné, pokud jde o zaměnitelnost a vzájemnou nahraditelnost. Tudíž bylo zjištěno, že vývozy dotyčného výrobku z dotčených zemí soutěží jak mezi sebou, tak s SBR vyrobeným výrobním odvětvím Společenství. |
(72) |
Na základě výše zmíněných skutečností se došlo k závěru, že všechny podmínky, které odůvodňují kumulaci dovozu SBR pocházejícího z Ruska a Tchaj-wanu byly splněny. |
3.2. Objem dovozu a tržní podíl
(73) |
Dumpingový dovoz SBR z Ruska a Tchaj-wanu prudce vzrostl z 2 834 tun v roce 2000 na 9 523 tun během OŠ. Odpovídající tržní podíl se zvýšil z 1,5 % v roce 2000 na 5,3 % během OŠ.
|
3.3. Ceny
(74) |
Vážená průměrná cena dumpingového dovozu SBR pocházejícího z Ruska a Tchaj-wanu klesla o 12 % mezi rokem 2000 a OŠ.
|
3.4. Podbízení
(75) |
Pro stanovení cenového podbízení analyzovala Komise data vztahující se k OŠ. Příslušné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství pro nezávislé odběratele přizpůsobené, kde to bylo třeba na úroveň ceny ze závodu, tj. bez nákladů na dopravu ve Společenství a po odečtení slev a rabatů. Ceny za různé typy SBR popsané v dotaznících byly srovnávány s prodejními cenami, které počítali vývozci netto bez slev a přizpůsobené dle potřeby CIF (náklady, pojištění a přepravné) na hranice Společenství s náležitou úpravou kvůli nákladům na celní odbavení a nákladům po dovozu. |
(76) |
Dovozci a ruský výrobce tvrdili, a bylo to také potvrzeno výrobním odvětvím Společenství, že kvalita obdobného výrobku vyráběného výrobním odvětvím Společenství je obecně vyšší než kvalita dotyčného výrobku dováženého z Ruska. Na základě zjištěných důkazů se mělo za to, že rozdíl v kvalitě odůvodnil odhadovanou 5 % úpravu, která byla připočtena k ceně CIF (náklady, pojištění a přepravné) na hranice Společenství spolupracujících vyvážejících výrobců. |
(77) |
Během OŠ činilo vážené průměrné rozpětí cenového podbízení kolem 15 % u Ruska a u tchajwanského výrobce, kde byl zjištěn dumping. |
(78) |
Při posuzování uvedených čísel by se nemělo zapomínat, že — navzdory provedené úpravě kvůli kvalitě — SBR z různých zdrojů je vesměs zaměnitelný a z tohoto důvodu je cena důležitým kritériem pro výběr zdroje dodávek. Tato skutečnost zvyšuje důležitost každého zjištěného podbízení. |
4. Situace výrobního odvětví Společenství
4.1. Výroba
(79) |
Objem výroby výrobního odvětví Společenství se za dotyčné období snížil o 4 %. Po zvýšení v roce 2002 se výroba v roce 2003 a za OŠ snížila.
|
4.2. Výrobní kapacita a míra využití kapacity
(80) |
Výrobní kapacita byla stanovena na základě nominální kapacity výrobních jednotek ve vlastnictví výrobního odvětví Společenství, přičemž byla vzata v úvahu technická přerušení výroby, jakož i skutečnost, že v jistých případech byla část kapacity využívána pro jiné výrobky vyráběné na týchž výrobních linkách. |
(81) |
Výrobní kapacita SBR byla v dotyčném období stabilní. Po nepatrném zvýšení v letech 2001 a 2002 se v roce 2003 snížila na stejnou úroveň jako v roce 2000 a zůstala na této úrovni v OŠ. |
(82) |
Míra využití kapacity se zmenšila o 4 procentní body z 79 % na 75 %. Protože výrobní kapacita sama o sobě zůstala stabilní, je pokles ve využití kapacity způsoben pouze snížením objemu výroby výrobního odvětví Společenství.
|
4.3. Zásoby
(83) |
V dotyčném období se zvýšil stav zásob o 60 %. Zdá se, že zvýšení stavu zásob má dva důvody, jedním je pokles prodeje a druhým je množství nových vyráběných typů SBR, které potřebují více času, aby se staly prodejnými.
|
4.4. Investice
(84) |
V dotyčném období výrobní odvětví Společenství investovalo asi 60 miliónů EUR hlavně do budov a strojů (asi 48 %) a do projektů vědy a výzkumu (23 %). Tyto investice byly potřebné především k udržení výrobní kapacity na stávající úrovni. Po prudkém poklesu v letech 2001 a 2002 se investice opět zvýšily v roce 2003 a v OŠ, ale ještě zůstaly pod úrovní roku 2000. Vzrůst v roce 2003 a OŠ byl díky údržbě a modernizaci, která byla požadována pro vývoj a zavedení nových typů SBR, což bylo nutné pro výrobní odvětví Společenství, aby zůstala konkurenceschopná. Kromě toho může být kolísání investic vysvětleno omezenou životností určitých strojů. V průběhu dotyčného období klesly roční investice celkem o 11 %.
|
4.5. Prodej a podíl na trhu
(85) |
Prodej SBR výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství se snížil o 15 % od roku 2000 do OŠ. Protože během dotyčného období klesla spotřeba Společenství pouze o 7 %, měl prudký pokles odbytu výrobního odvětví Společenství za následek významnou ztrátu podílu na trhu, který skutečně klesl z 89 % na 82 %.
|
4.6. Ceny
(86) |
Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Společenství byla více méně na stejné úrovni během OŠ ve srovnání s rokem 2000 a klesla pouze o 1 %. Ve skutečnosti jednotková prodejní cena výrobního odvětví Společenství nejprve stoupla o 6 % mezi rokem 2000 a 2001 a následně klesla o 7 % v období od roku 2001 do OŠ.
|
4.7. Ziskovost a peněžní tok
(87) |
Během dotyčného období se snížila vážená průměrná ziskovost z čistého obratu výrobního odvětví Společenství za prodej obdobného výrobku na trhu Společenství z 2,2 % na 1,2 %. Nejprve se prudce zvýšil z 2,2 % v roce 2000 na 9,3 % v roce 2001, což se shodovalo s uložením antidumpingových a vyrovnávacích opatření na dovoz SBR z Tchaj-wanu a následně se od roku 2001 neustále snižoval.
|
(88) |
Vytvořený peněžní tok během OŠ byl –0,7 miliónů EUR. Situace byla v roce 2000 obtížná zvláště kvůli vysokým investicím. Výrobní odvětví Společenství však mohla vytvořit pozitivní peněžní tok v letech 2001, 2002 a 2003. Situace peněžního toku se však prudce zhoršila od roku 2002 do OŠ.
|
4.8. Návratnost čistých aktiv
(89) |
Návratnost čistých aktiv dotyčného výrobku se během dotyčného období zmenšila o 5 %. Po prvním vzrůstu na 0,3 % v roce 2001 a 2,8 % v roce 2002 prudce poklesla na –8,5 % v roce 2003 a –11,2 % v OŠ.
|
4.9. Schopnost získávat kapitál
(90) |
Tři ze čtyř výrobců Společenství patří k velkým naftařským skupinám a čtvrtého 100 % vlastní investiční fond. Pokud jde o schopnost získávat kapitál, výrobní odvětví Společenství nežádalo, ani nenaznačovalo, že by se výrobní odvětví Společenství setkalo s problémy se získáváním kapitálu pro svoji činnost. |
4.10. Zaměstnanost a mzdy
(91) |
Zaměstnanost ve výrobním odvětví Společenství se snížila během dotyčného období o 7 %. Během dotyčného období zůstaly mzdy stabilní: celkově mzdy mírně stouply o 1 %, což je značně méně nežli evropské míry inflace za toto období.
|
4.11. Produktivita
(92) |
Produktivita výrobního odvětví Společenství vzrostla během dotyčného období o 4 %. Mírné výkyvy během dotyčného období přímo souvisí s vývojem zaměstnanosti. Tento vzestup ukazuje, že výrobci Společenství nejen přizpůsobili počet zaměstnaných lidí ve vztahu k poklesu prodeje, ale také se jim podařilo zlepšit jejich výkonnost.
|
4.12. Růst
(93) |
Zatímco spotřeba Společenství klesla o 6 % mezi rokem 2000 a OŠ, zmenšily se objemy prodeje výrobního odvětví Společenství nezávislým zákazníkům o 15 %. Během dotyčného období tak poklesl prodej výrobního odvětví Společenství mnohem rychleji nežli poptávka. Z tohoto důvodu klesl tržní podíl výrobního odvětví Společenství o 8 procentních bodů. |
4.13. Rozsah dumpingového rozpětí
(94) |
Co se týče vlivu rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Společenství, vezmeme-li v úvahu objem a ceny dumpingového dovozu z Ruska a Tchaj-wanu, nemůže být tento vliv považován za zanedbatelný. |
4.14. Zotavení po dumpingu a subvencování
(95) |
Mělo by být připomenuto, že během dotyčného období výrobní odvětví Společenství bylo poškozováno dumpingovým a dotovaným dovozem z Tchaj-wanu. Výrobní odvětví Společenství se do jisté míry zotavilo po uložení antidumpingových a vyrovnávacích opatření roku 2000 na dovoz z Tchaj-wanu. Situace výrobního odvětví Společenství se však opět zhoršila po roce 2002, když podstatně vzrostl dovoz z Tchaj-wanu, Ruska a Koreje a došlo k cenovému podbízení ve srovnání s cenami Společenství. |
5. Závěr o újmě
(96) |
Kumulované objemy dumpingového dovozu z Ruska a Tchaj-wanu se zvýšily absolutně i pokud jde o podíl na trhu a představovaly během OŠ kumulovaný tržní podíl 5,3 %. Kromě toho během dotyčného období poklesla vážená průměrná cena dumpingového dovozu z Ruska a Tchaj-wanu o 12 %. Tento pokles se projevil ve zjištěném cenovém podbízení. |
(97) |
Většina indikátorů újmy výrobního odvětví Společenství vykazovala během dotyčného období negativní vývoj, což signalizuje újmu. Zatímco celková spotřeba SBR ve Společenství poklesla o 7 %, objem prodeje výrobního odvětví Společenství se zmenšil o 15 %, s odpovídající ztrátou podílu na trhu: 7 procentních bodů. Objem výroby se zmenšil o 4 %; výrobní kapacita stagnovala a využití kapacity se zmenšilo o 4 procentní body. Průměrná jednotková cena se během dotyčného období zmenšila o 1 % a ziskovost z čistého obratu o 1,1 procentní bod. Jiné indikátory vztahující se k ziskovosti, např. návratnost čistých aktiv se během dotyčného období také zhoršily. Zaměstnanost se snížila o 7 %, zatímco produktivita se zvýšila o 4 %. Konečně, během dotyčného období se zvýšily průměrné platy o 1 %, což je méně než činí evropské míry inflace. |
(98) |
S ohledem na výše uvedené se má za to, že výrobní odvětví Společenství je v těžké ekonomické a finanční situaci a utrpělo materiální újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení. |
E. PŘÍČINY
1. Úvod
(99) |
V souladu s čl. 3 odst. 6 a odst. 7 základního nařízení bylo posuzováno, zda materiální újma, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo, byla způsobena dumpingovým dovozem dotyčného výrobku pocházejícího z dotčených zemí. Dále v souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení, byly rovněž posuzovány jiné známé faktory nežli dumpingový dovoz, které mohly poškodit výrobní odvětví Společenství, aby se zajistilo, že jakákoli újma způsobená těmito faktory nebyla mylně přičítána dumpingovému dovozu. |
2. Účinky dumpingového dovozu
(100) |
Dumpingový dovoz z dotčených zemí během dotyčného období zvýšil svůj podíl na trhu o 3,8 %, zatímco cena tohoto dovozu se snížila o 12 % a během OŠ podbízela ceny výrobního odvětví Společenství o 15,3 %. Výrobní odvětví Společenství udrželo během dotyčného období ceny většinou stabilní, ale bylo to na úkor objemu prodeje a tržního podílu, což zase mělo vliv na ziskovost. |
(101) |
Zatímco první analýza dříve uvedených dat by mohla budit dojem, že se jedná o významný vliv dumpingového dovozu na situaci ve výrobním odvětví Společenství, podrobnější posouzení to nepotvrzuje. Za prvé, mezi zhoršením situace výrobního odvětví Společenství a okamžikem, kdy byla nejvíce pociťována přítomnost dumpingového dovozu, je pouze částečná časová shoda. Zatímco objem dumpingového dovozu mírně poklesl mezi rokem 2001 a 2002 a potom se výrazně zvýšil v roce 2003 (+ 80 %), prodej výrobního odvětví Společenství vykazoval po celé dotyčné období postupný pokles. Kromě toho ztráta tržního podílu výrobního odvětví Společenství byla pouze v období 2000-2002, zatímco dumpingový dovoz zvyšoval svůj podíl na trhu po celé dotyčné období. Tento vzrůst byl zejména silný v roce 2003 a během OŠ, protože podíl dumpingového dovozu na trhu se zvětšil z 2,5 % roku 2002 na 4,7 % v roce 2003 a 5,3 % v OŠ. Během téhož období výrobní odvětví Společenství mírně zvýšilo svůj podíl na trhu z 81 % v roce 2002 na 82 % v roce 2003 a v OŠ. Dále se rovněž poznamenává, že výrobní odvětví Společenství dosáhlo své nejvyšší ziskovosti v roce 2001 a 2002, v době, kdy ztratilo svůj podíl na trhu. Ziskovost klesla teprve potom. Prodejní ceny výrobního odvětví Společenství zůstaly po celou dobu stabilní. Uznává se, že tyto ceny byly poněkud stlačeny od roku 2003, protože výrobní odvětví Společenství nemohlo přenést zvýšené náklady. Nicméně, skutečnost, že tyto zvýšené náklady nemohly být přeneseny, nemůže, nebo jen do velmi malé míry může být přičítána na vrub dumpingovému dovozu především proto, že by mělo být poznamenáno, že nedumpingový dovoz vykazoval vyšší podbízení než dumpingový dovoz. Mimoto zůstal tržní podíl dumpingového dovozu vždy pod 5,3 %, zatímco nedumpingový dovoz měl podíl na trhu kolem 12 %. Všechny tyto skutečnosti naznačují, že jakýkoli cenový nátlak dovozu pramení většinou z nedumpingového dovozu. |
(102) |
S ohledem na uvedené skutečnosti bylo zjištěno, že dumpingový dovoz mohl vyvíjet určitý nátlak na ceny výrobního odvětví Společenství a měl negativní vliv na situaci ve výrobním odvětví Společenství. Avšak protože chybí jasnější časová shoda mezi vývojem objemů, tržního podílu a cen dumpingového dovozu na jedné straně a výrobního odvětví Společenství na straně druhé, bylo těžké stanovit vliv dumpingového dovozu na nepříznivý stav výrobního odvětví Společenství. Proto nebylo možno dojít k závěru, že dumpingový dovoz hrál v nepříznivém stavu výrobního odvětví Společenství určující roli. |
3. Účinky dalších činitelů
3.1. Vývoj spotřeby
(103) |
Spotřeba SBR ve Společenství klesla během dotyčného období o 7 %. Tato skutečnost mohla částečně ovlivnit situaci výrobního odvětví Společenství, protože výroba SBR je kapitálově náročná činnost, u které má objem prodeje přímý vliv na ziskovost. |
(104) |
Pokles spotřeby však může být považován pouze za jednu z mnoha příčin nepříznivého stavu výrobního odvětví Společenství, protože, jak bylo prokázáno, dovoz z Koreje, Ruska a Tchaj-wanu se za dotyčné období zvýšil a tím převzal část tržního podílu výrobního odvětví Společenství. |
3.2. Výkyvy měny
(105) |
Výkyvy měny mezi eurem (EUR) a americkým dolarem (USD) byly rovněž posuzovány, protože většina dovozových transakcí z dotčených zemí do ES je prováděna v USD. Od poloviny roku 2002 roste hodnota eura vůči dolaru, a to podstatně během OŠ, čímž je vývoz do eurozóny v tomto období zvýhodňován. V této souvislosti jeden vývozce a jedna zúčastněná strana tvrdili, že v obchodování „orientovaném na dolar“, znehodnocení dolaru vůči euru určitě podstatně přispělo k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství a mělo by být tudíž bráno v úvahu. |
(106) |
Mělo by však být poznamenáno, že zhodnocením eura se zároveň zmenšila újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, protože ceny surovin, které představují asi 40 % výrobních nákladů, se na mezinárodních komoditních trzích uvádějí v USD. |
(107) |
Kromě toho během dotyčného období vzrostl vývoz výrobců Společenství nezávislým stranám, zatímco dovoz dotyčného výrobku ze Spojených států do Společenství klesl, což ukazuje, že zhodnocování eura vůči USD není samo o sobě určujícím faktorem pro to, aby výrobci Společenství ztratili podíl na trhu ES. |
(108) |
Závěrem je třeba konstatovat, že ačkoli zřejmě nemůže být vyloučeno, že zhodnocování eura vůči USD mohlo zvýhodnit dovoz SBR z dotčených zemí, výkyvy měny také vyvážily újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. Kromě toho toto zhodnocování také nezvýhodnilo dovoz jiných zemí závislých na dolaru nežli dotčených zemí, ani nebránilo výrobcům Společenství zvyšovat svůj vývoz mimo území Společenství. Proto se nemá za to, že by výkyvy měny měly věcný účinek na újmu, kterou utrpěli výrobci Společenství. Stanovení újmy se spíše zabývá cenami a množstvím dumpingového dovozu, ale zcela jistě ne otázkou, proč byl dumpingový dovoz za dané ceny uskutečněn. Tudíž se zdá, že účinek výkyvu směnných kurzů na ceny dumpingového dovozu nemůže být normálně dalším faktorem způsobujícím újmu. |
3.3. Nedumpingové dovozy
(109) |
Byly posouzeny účinky nedumpingového dovozu z Koreje a Tchaj-wanu na situaci výrobního odvětví Společenství. V zájmu zachování důvěrnosti informací poskytnutých jednotlivými společnostmi byla data prezentována souhrnně. |
(110) |
Nedumpingový dovoz z Koreje a Tchaj-wanu vykazoval stejný trend. Celkově stoupl o 56 %, pokud jde o objem a 5,2 procentních bodů, pokud jde o tržní podíl během dotyčného období a dosáhl podílu na trhu 12,8 % v OŠ. Objem tohoto nedumpingového dovozu tak představoval 2,4 násobek objemu dumpingového dovozu během OŠ. Kromě toho rozpětí podbízení vypočítané u nedumpingového dovozu z Koreje a Tchaj-wanu, bylo vyšší (17,4 %) nežli u dumpingového dovozu (15,3 %). Toto závažné podbízení spolu se značným objemem nedumpingového dovozu významně přispělo k cenovému nátlaku pozorovanému na trhu ES. |
(111) |
Na tomto základě bylo usouzeno, že účinky objemu a ceny nedumpingového dovozu z Koreje a Tchaj-wanu jsou tak velké, že se lze domnívat, že podstatně přispěly k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, a že dumpingový dovoz z Ruska a Tchaj-wanu hrál méně významnou úlohu nežli dovoz nedumpingový. |
3.4. Dovoz z jiných třetích zemí
(112) |
Dovoz ze všech jiných třetích zemí měl ve Společenství během OŠ tržní podíl 0,4 % a byl učiněn závěr, že jeho vliv na nepříznivý stav výrobního odvětví Společenství nebyl významný. |
3.5. Náklady na suroviny
(113) |
Bylo poukázáno na skutečnost, že náklady na suroviny během dotyčného období stouply. To přispělo ke klesající ziskovosti výrobního odvětví Společenství. Výrobní odvětví Společenství by se však normálně snažilo přenést zvýšené náklady na zákazníky. To však nebylo možné kvůli velkému cenovému nátlaku nedumpingového dovozu a pravděpodobně v daleko menší míře ze strany dumpingového dovozu. Mimoto korejští a tchajwanští vyvážející výrobci také čelili zvýšení nákladů na suroviny v podobné míře jako výrobci Společenství. Nepříznivý vliv na ziskovost výrobního odvětví Společenství neměl tedy vzrůst nákladů na suroviny ve Společenství jako takovém, ale časová shoda cenového nátlaku vyvíjeného dovozem a vzrůstem nákladů. |
(114) |
S ohledem na uvedené skutečnosti byl učiněn závěr, že změny nákladů na suroviny ve Společenství nebyly samy o sobě faktorem, který způsobil újmu výrobnímu odvětví Společenství. |
4. Závěry o příčinných souvislostech
(115) |
Získané informace naznačují, že dumpingový dovoz vykonával určitý cenový nátlak na ceny výrobního odvětví Společenství a přispěl k jeho nepříznivému stavu. Podrobnější analýza založená především na vývoji trendů za dotyčné období však nezjistila příčinnou souvislost, protože neexistuje žádná jasná časová shoda mezi zhoršením situace výrobního odvětví Společenství a účinky dumpingového dovozu. |
(116) |
Bylo rovněž zjištěno, že pokud existovala časová shoda mezi vzrůstem dumpingového dovozu z Ruska a Tchaj-wanu, pokud jde o objemy a podíl na trhu na straně jedné, a zhoršením situace výrobního odvětví Společenství, která se projevila ztrátou podílu na trhu a ziskovosti na straně druhé, tak taková časová shoda také existovala u nedumpingového dovozu, jehož objem během dotyčného období rostl rychleji nežli dumpingový dovoz. |
(117) |
Kromě toho nedumpingový dovoz z Koreje a Tchaj-wanu měl v OŠ značně vyšší objem než dumpingový dovoz a vedl k značně vyššímu podílu na trhu (12,8 % oproti 5,3 %). Kromě toho jak dumpingový, tak nedumpingový dovoz podbízel ceny Společenství, přičemž nedumpingový dovoz vykazoval dokonce ještě vyšší cenové podbízení. Výrobní odvětví Společenství proto čelila ještě intenzivnější soutěži za přiměřené ceny dovozu od nedumpingových výrobců/z nedumpingových zemí. Nedumpingový dovoz byl tudíž rozhodujícím faktorem nepříznivého stavu výrobního odvětví Společenství. |
(118) |
Bylo také zjištěno, že pokles spotřeby v ES přispěl k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. |
(119) |
Výrobní odvětví Společenství protestovalo proti těmto závěrům a tvrdilo, že dopad jiných faktorů nebyl tak silný, aby zrušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Ruska a Tchaj-wanu a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. Nicméně tím, že nepředložilo žádné argumenty, které by mohly zpochybnit hodnocení a závěry učiněné podle 100. až 102., 103., 109. až 111. a 115. až 118. bodu odůvodnění, má se za to, že předložené argumenty nebyly dostatečné k tomu, aby se došlo k jinému závěru. |
(120) |
Závěrem je třeba konstatovat, že ačkoli dumpingový dovoz mohl přispět k újmě, nebylo možno zjistit, že by sám o sobě způsobil materiální újmu. Ve skutečnosti byly posouzeny jiné faktory podle čl. 3 odst. 7 základního nařízení a újmu lze z velké části přičítat účinkům nedumpingových cen a snížení poptávky. |
F. TRVALÁ POVAHA ZMĚNY OKOLNOSTÍ
(121) |
V rámci prozatímního přezkumu ohledně Tchaj-wanu bylo také posuzováno, zda by změna okolností s ohledem na původní šetření týkající se dumpingu mohla být rozumně považována za změnu trvalé povahy v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení. |
(122) |
Byl posuzován pravděpodobný vývoj domácích cen na tchajwanském trhu a vývoj vývozních cen SBR z Tchaj-wanu. V tomto ohledu bylo zjištěno, že Tchaj-wan má významný domácí trh dotyčného výrobku a že tuzemské ceny vzrostly ve srovnání s původním šetřením dokonce ve vyšším poměru nežli náklady na suroviny. |
(123) |
Co se týká vývozu SBR z Tchaj-wanu na jiné trhy, mělo by se nejprve poznamenat, že trh EU představuje malý podíl celkového vývozu. Šetření skutečně prokázalo, že spolupracující společnosti prodaly 75 % své výroby SBR na zavedené trhy do třetích zemí. Kromě toho bylo poznamenáno, že od roku 2002 do OŠ vývozní ceny soustavně rostly, asi o 10 % a 15 %. Proto se neočekává, že by ukončení opatření proti Tchaj-wanu vedlo k závažnému riziku dumpingu. |
(124) |
V souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení se proto došlo k závěru, že změna by okolností, s ohledem na původní šetření týkající se dumpingu, mohla být považována za změnu trvalé povahy. |
G. ZÁVĚR
(125) |
Vzhledem ke skutečnosti, že nebyl zjištěn dumping dovozu SBR pocházejících z Koreje a u jedné společnosti v Tchaj-wanu, a že újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, může být z velké části přičtena na vrub jiným faktorům, např. objemu a cenám dovozu prodávaným za nedumpingové ceny a snížení poptávky, nemohla být příčinná souvislost mezi dumpingem a újmou, pokud se týká dumpingového dovozu pocházejícího z Ruska a Tchaj-wanu, dostatečně prokázána. Antidumpingové řízení týkající se SBR pocházejícího z Koreje, Ruska a Tchaj-wanu by proto v souladu s čl. 9 odst. 2 a čl. 9 odst. 3 základního nařízení mělo být ukončeno. |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Antidumpingové řízení týkající se dovozu termoplastického styren-butadien-styrenového kaučuku pocházejícího z Korejské republiky a Ruska se ukončuje.
Článek 2
Zrušuje se nařízení (ES) č. 1993/2000 o uložení konečného antidumpingové cla na dovozy termoplastického styren-butadien-styrenového kaučuku pocházejícího z Tchaj-wanu.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 19. srpna 2005
Za Radu
předseda
J. STRAW
(1) Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 461/2004 (Úř. věst. L 77, 13.3.2004, s. 12).
(2) Úř. věst. L 238, 22.9.2000, s. 8.
(3) Úř. věst. L 238, 22.9.2000, s. 4.
(4) Úř. věst. C 144, 28.5.2004, s. 5.
(5) Úř. věst. C 144, 28.5.2004, s. 9.