STANOVISKO RADY

ze dne 8. března 2005

k aktualizovanému konvergenčnímu programu Maďarska na období let 2004 – 2008

(2005/C 177/05)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (1), a zejména na čl. 9 odst. 3 tohoto nařízení,

s ohledem na doporučení Komise,

po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem,

VYDALA TOTO STANOVISKO:

Dne 8. března 2005 přezkoumala Rada aktualizovaný konvergenční program Maďarska, který se týká období let 2004 až 2008. Tento program splňuje požadavky na údaje podle „souboru pravidel platných pro obsah a formu stabilizačních a konvergenčních programů“. Obsahuje všechny povinné údaje (2), avšak jeden nepovinný číselný údaj (dlouhodobé výdaje na zdravotní péči) chybí.

Makroekonomický scénář, z něhož tato aktualizace vychází, předpokládá, že reálný růst HDP se zvýší postupně ze 3,9 % v roce 2004 na 4,6 % do konce doby platnosti programu. Na základě informací, které jsou v současné době k dispozici, se zdá, že tento scénář odráží poněkud příznivé předpoklady růstu. Předpovědi míry inflace, uvedené v aktualizaci, se jeví jako víceméně realistické.

Dne 5. července 2004 Rada rozhodla, že Maďarsko vykazuje nadměrný schodek a doporučila nápravu této situace do roku 2008. Aktualizovaný program předpokládá tento vývoj schodku: 4,4 % HDP v roce 2004, 3,6 % v roce 2005, 2,9 % v roce 2006, 2,2 % v roce 2007 a 1,6 % HDP v roce 2008. Tyto údaje jsou v souladu s rozhodnutím Eurostatu ze dne 23. září 2004, které dovoluje až do fiskálního oznámení v březnu roku 2007 dočasnou reklasifikaci důchodových fondů druhého pilíře v rámci veřejných financí. Maďarské orgány se rozhodly této možnosti využít a předložily údaje o schodku veřejných financí bez zátěže druhého pilíře, která vznikla jako důsledek důchodové reformy z roku 1998 (3). Aktualizace zachovává cílové datum pro nápravu nadměrného schodku. Po očekávané konsolidaci ve výši 0,9 procentního bodu HDP v roce 2004 předpokládá aktualizace na zbývající léta úpravu ve výši 0,6 – 0,7 procentního bodu ročně. Konsolidační strategie aktualizace je založena na snížení podílu výdajů podloženém strukturálními reformami, ve spojení s mírnějším poklesem podílu příjmů. Nejvýraznější snížení výdajů by se uskutečnilo v roce 2005 a bylo by založeno zejména na poklesu úrokové zátěže o 0,5 procentního bodu a snížení výdajů na veřejné investice o 1,7 procentního bodu. Pokles výdajů na veřejné investice by byl vyrovnán větším využíváním projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru. Předpokládaný časový rámec a vyčíslení opatření pro snížení nákladů v dalších letech nejsou uvedeny dostatečně podrobně. Způsob nápravy primárního schodku by byl podobný postupu snižování schodku veřejných financí. V roce 2008 by se primární schodek změnil na mírný přebytek (včetně zátěže plynoucí z důchodové reformy).

Cestu úpravy schodku popsanou v programu a zejména cílovou hodnotu schodku pro rok 2005 následovanou dalším snížením o 2 procentní body HDP lze považovat za přiměřenou pro nápravu nadměrného schodku do roku 2008 za předpokladu, že bude podpořena dostatečnými opatřeními. Konečná cílová hodnota 2,8 % HDP (včetně zátěže plynoucí z důchodové reformy) však ponechává pouze malou rezervu, která může být ještě dále snížena v důsledku změny výchozí pozice, neboť stále přetrvávají některé nejistoty spojené s výsledkem rozpočtu na rok 2004 (4). Rozpočtové výhledy uvedené v programu se zdají být poměrně nadhodnocené: i) Jak naznačuje prognóza útvarů Komise z podzimu roku 2004, zdá se, že cílové hodnoty schodků na roky 2005 a 2006 jsou zatíženy rostoucími riziky. Pro rok 2005 se ještě zohledňuje, že vláda vytvořila „nouzový“ balíček rezerv ve výši 0,5 % HDP proti případnému překročení cíle na rok 2005. I když je existence této rezervy vítána, nezdá se být její výše vzhledem k rizikům ohrožujícím rozpočet na rok 2005 dostatečná. Navíc jsou obavy, aby během roku nedošlo k uvolnění těchto rezerv příliš brzy, čímž by se snížila motivace k ráznému plnění rozpočtu na rok 2005. Nesplnění cílů na roky 2005 a 2006 by zvýšilo tlak na nápravu v letech 2007 a 2008. ii) Výdajové škrty jsou ohroženy riziky, neboť reformní opatření zahrnutá v rozpočtu na rok 2005 nejsou zakotvena v komplexní strategii reforem. iii) Panují rovněž obavy týkající se dosažení výdajových a příjmových cílů, neboť cíle stanovené v předchozích letech se ani zdaleka nepodařilo splnit. Navíc každé případné snížení sazeb DPH v rámci pokračujících daňových reforem by mohlo zvýšit riziko z hlediska příjmů i v případě, že by záměr počítal s jejich kompenzací zvýšením jiných sazeb; jejich načasování by proto vyžadovalo pečlivé zvážení a muselo by k němu dojít pod podmínkou úplného splnění cílových hodnot schodků. iv) Mohlo by také existovat nebezpečí ve vztahu ke zpoždění vracení DPH z hospodářské činnosti za rok 2004, úřady se však zavázaly, že výplatu těchto prostředků urychlí, aby nezatížily rozpočet v roce 2005. Na druhé straně by zvýšená kontrola vracení DPH zavedená koncem roku 2004 mohla přispět ke snížení očekávaného propadu příjmů z DPH, což znamená snížení rizika.

S ohledem na toto hodnocení existuje nebezpečí, že by rozpočtové výsledky mohly být horší, než se v této aktualizaci předpokládá. Z tohoto důvodu, přestože lze cestu úpravy schodku uvedenou v programu a zejména cílovou hodnotu schodku pro rok 2005 následovanou dalším snížením o 2 procentní body HDP považovat za přiměřenou pro nápravu nadměrného schodku do roku 2008, fiskální strategie obsažená v programu se nezdá být dostatečná pro provedení této cesty, a proto nemusí zajistit snížení schodku pod úroveň 3 % HDP do roku 2008. Pro uskutečnění této cesty nápravy by byla nutná další opatření. Zejména je zcela nezbytné splnit nový cíl pro rok 2005. S ohledem na výše uvedené hodnocení by byla vhodná opatření v hodnotě alespoň 0,5 procentního bodu HDP.

Míra zadlužení se v roce 2004 odhaduje na 56,7 % HDP (včetně zátěže vyplývající z důchodové reformy by dosáhla výše 59,9 % HDP, tedy těsně pod referenční hodnotou 60 % HDP stanovenou Smlouvou). Program předpokládá, že se míra zadlužení v průběhu trvání programu sníží o 7 procentních bodů. Rizika pro míru zadlužení odpovídají rizikům pro předpovědi schodku.

Pokud jde o dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, Maďarsko se zdá být v určitém nebezpečí z důvodu předpokládaných výdajů na stárnoucí obyvatelstvo. Rizika jsou zčásti spojena s nejistotou týkající se dlouhodobých rozpočtových trendů v důsledku nedostatku informací o předpokládaných výdajích na zdravotnictví. Strategie nastíněná v programu je založena hlavně na rozpočtové konsolidaci v několika následujících letech a na dodatečných reformních opatřeních, která mají být v budoucnosti provedena. Reformovaný důchodový systém, včetně zavedení fondového druhého pilíře, zásadně přispívá ke snižování dopadu stárnutí obyvatelstva na rozpočet a ke snižování rizik ovlivňujících udržitelnost veřejných financí. Je však důležité provádět i další reformy, zejména v oblasti zdravotní péče, a důrazně uskutečňovat střednědobou rozpočtovou konsolidaci.

Hospodářská politika nastíněná v programu je částečně v souladu s hlavními směry hospodářské politiky pro tuto zemi v oblasti veřejných financí. Schodek veřejných financí měl být snížen „věrohodným a udržitelným způsobem v rámci víceletého programu v souladu s budoucími rozhodnutími Rady v souvislosti s prováděním rozpočtového dohledu“. Přestože Maďarsko v roce 2004 provedlo fiskální úpravu, nesplnilo doporučení Rady ze dne 5. července 2004 podle čl. 104 odst. 7 v rámci postupu při nadměrném schodku, o čemž Rada rozhodla dne 18. ledna 2005 na základě čl. 104 odst. 8 Smlouvy.

Vzhledem k výše uvedenému hodnocení a s přihlédnutím k doporučením Rady podle čl. 104 odst. 7 ze dne 8. března 2005 se Rada domnívá, že by Maďarsko mělo:

Srovnání klíčových makroekonomických a rozpočtových výhledů

(1)  Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.

(2)  Primární saldo není vypočítáno podle tradiční definice.

(3)  Včetně zátěže plynoucí z důchodové reformy by vývoj schodku veřejných financí v letech 2004 až 2008 dosahoval 5,3 %, 4,7 %, 4,1 %, 3,4 % a 2,8 % HDP.

(4)  Existují účetní nejistoty týkající se plateb zemědělských dotací, které by mohly snížit rozdíl mezi schodkem založeným na hotovostních tocích a schodkem založeným na koncepci časového rozlišení, čímž by se schodek za rok 2004 založený na koncepci časového rozlišení zvýšil. Zrychlí–li se vracení DPH, jak naznačily maďarské úřady, mohl by se schodek za rok 2004 zvýšit o téměř 0,7 procentního bodu.

(5)  Maďarské orgány se rozhodly využít přechodného období povoleného Eurostatem pro zařazení důchodových fondů druhého pilíře do vládního sektoru. Ve srovnání s programem z května roku 2004 tímto dochází ke snížení ročních hodnot schodku veřejných financí v letech 2004 až 2008 o 0,9 – 1,2 procentního bodu. Přechodné období končí oznámením v březnu roku 2007.

(6)  Tyto údaje nejsou upraveny, tj. zahrnují zátěž plynoucí z důchodové reformy. Jsou uvedeny z důvodu srovnání s předchozím programem a s prognózou útvarů Komise z podzimu roku 2004 a za předpokladu, že tato reklasifikace důchodových fondů druhého pilíře nebude mít žádný kladný vliv na cílové hodnoty pro roky 2007 a 2008.

(7)  Tyto prognózy Komise představují neupravené údaje, tj. včetně zátěže plynoucí z důchodové reformy.

(8)  Tyto údaje zahrnuté v konvergenčním programu Maďarska z května roku 2004 zahrnují zátěž plynoucí z důchodové reformy.

Zdroje:

Konvergenční program (KP); hospodářské prognózy útvarů Komise z podzimu roku 2004 (KOM); výpočty útvarů Komise.