12.11.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 336/4

(1)

Nařízením (ES) č. 988/2004 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) uložila Komise prozatímní antidumpingová cla na dovoz překližovaných desek z okoumé definovaných jako překližované desky sestávající pouze z dřevěných listů, z nichž každý má tloušťku nejvýše 6 mm, alespoň s jednou vnější vrstvou z okoumé, kódu KN ex 4412 13 10 a pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“).

(2)

Připomíná se, že šetření dumpingu a újmy zahrnovalo období od 1. července 2002 do 30. června 2003 (dále jen „období šetření nebo ‚OŠ‘“). Vyšetření trendů důležitých pro analýzu újmy zahrnovalo období od 1. ledna 1999 do konce OŠ (dále jen „uvažované období“).

(3)

Po uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz překližovaných desek z okoumé původem v ČLR podaly některé zúčastněné strany písemné vyjádření. Stranám, které o to požádaly, byla rovněž dána možnost ústního slyšení.

(4)

Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování všech informací, které považovala za nezbytné pro svoje konečné závěry. Po uložení prozatímních opatření byla provedena ověřovací návštěva na místě v provozovně Ekol Kontraplak, Taskopru v Turecku s ohledem na skutečnost, že Turecko bylo pokládáno za možnou analogickou zemi pro stanovení běžné hodnoty.

(5)

Všechny strany byly informovány o základních skutečnostech a zjištěních, na jejichž základě mělo být doporučeno uložení konečných antidumpingových cel a konečný výběr částek zajištěných jako prozatímní cla. Po poskytnutí těchto informací bylo také stanoveno období, v němž se mohly strany vyjádřit.

(6)

Ústní a písemná vyjádření předložená stranami byla projednána a závěry byly dle potřeby odpovídajícím způsobem změněny.

(7)

Dotyčným výrobkem jsou překližované desky sestávající pouze z dřevěných listů, z nichž každý má tloušťku nejvýše 6 mm, alespoň s jednou vnější vrstvou z okoumé, pocházející z ČLR, v současné době zařazené pod kód KN ex 4412 13 10. Tato definice zahrnuje překližované desky vyrobené pouze z okoumé (dále jen „celé z okoumé“) a překližované desky s jednou nebo dvěma vnějšími vrstvami vyrobenými z okoumé (dále jen „s povrchem z okoumé“), kdy vnitřní vrstvy jsou vyrobeny z jiných druhů dřeva.

(8)

Několik dovozců tvrdilo, že překližované desky celé z okoumé a překližované desky s povrchem z okoumé nelze považovat za stejný výrobek, neboť složení vnitřních vrstev podstatně ovlivňuje charakteristiku překližovaných desek. Kromě toho dovozci tvrdili, že tyto výrobky se značně liší v ceně a použití.

(9)

Od počátku šetření bylo uznáno, že překližované desky z okoumé se vyrábí v mnoha různých typech a mají široké možnosti použití ve stavebnictví, dopravě, výrobě nábytku a jiných oborech. Některá použití vyžadují zvláštní typy překližovaných desek z okoumé, zatímco jinde lze střídavě používat různé typy. Nejpodstatnější vlastností dřeva okoumé však je, že je lze loupat na značně velké listy bez suků či jiných kazů, což umožňuje vyrábět překližované desky s kvalitní úpravou a homogenním povrchem bez spár. To znamená, že základní charakteristika překližovaných desek z okoumé, které je činí výjimečnými ve srovnání s jinými typy překližovaných desek, spočívá ve vzhledu jejich vnějších (vrchních) vrstev.

(10)

Vnitřní vrstvy překližovaných desek lze vyrobit z různých druhů tropického dřeva nebo dřevin mírného pásma. Při výrobě překližovaných desek složených výlučně z tropického dřeva mají výrobci překližovaných desek z okoumé tendenci používat okoumé ve vnitřních vrstvách spíše z důvodu přirozené komplementarity ve výrobním procesu než kvůli zvláštním vlastnostem okoumé ve srovnání s jinými druhy tropického dřeva. Druh dřeva nebo dřevin použitý ve vnitřních vrstvách nepochybně ovlivňuje náklady na hotový výrobek, jeho vlastnosti a vhodnost použití pro určité účely. Je však vzato v úvahu, že tyto aspekty lze vhodně zohlednit rozlišováním různých typů výrobků v kontextu šetření, aby byly při hodnocení dumpingu a újmy porovnány pouze ceny shodných typů překližovaných desek. Systém kódování výrobků používaný při šetření rozlišuje kromě jiných vlastností překližovaných desek celé z okoumé od překližovaných desek s povrchem z okoumé. Proto bylo tvrzení, že překližované desky celé z okoumé a překližované desky s povrchem z okoumé nelze pokládat za stejný výrobek, zamítnuto.

(11)

V prozatímním nařízení bylo rozhodnuto, že překližované desky z okoumé s potaženým povrchem budou vyloučeny z rozsahu šetření z důvodů stanovených v 19. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. Překližované desky z okoumé s potaženým povrchem jsou vyráběny z překližovaných desek s povrchem z okoumé nebo celých z okoumé, pokrytých tenkou vrstvou z jiných materiálů. Výrobní odvětví Společenství tvrdilo, že tyto výrobky by neměly být vyloučeny, neboť jsou součástí stejného trhu jako ostatní výrobky z okoumé. Avšak přítomnost tenké vrstvy na povrchu dřeva činí shora uvedenou základní charakteristiku překližovaných desek z okoumé, tj. vnější vzhled, méně důležitou. Překližované desky z okoumé s potaženým povrchem nemají tudíž stejné fyzické a technické vlastnosti jako dotyčný výrobek. Navíc jsou překližované desky z okoumé s potaženým povrchem oproti dotyčnému výrobku určeny většinou k jednomu zvláštnímu účelu použití, a to lití betonu. Proto by toto tvrzení mělo být zamítnuto.

(12)

Protože neexistují jiná vyjádření, závěry o vymezení dotyčného výrobku uvedené v 18. a 19. bodě odůvodnění prozatímního nařízení jsou tímto potvrzeny.

(13)

Několik stran prohlásilo, že existují četné rozdíly mezi dotyčným výrobkem vyrobeným v ČLR a výrobkem, který vyrábí a prodává výrobní odvětví Společenství, a proto tyto výrobky nelze pokládat za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení. Zvláště bylo prohlášeno, že:

(14)

Pokud jde o první tři vlastnosti uvedené shora ve 13. bodu odůvodnění písm. a) až c), šetření prokázalo, že čínští vyvážející výrobci a také výrobní odvětví Společenství prodávali překližované desky celé z okoumé i překližované desky s povrchem z okoumé, překližované desky pro vnitřní i vnější použití a široký sortiment velikostí desek. Protože tyto vlastnosti jsou obvykle uvedeny v prodejní dokumentaci, byly zařazeny do kontrolních čísel výrobků (dále jen „KČV“) za účelem výpočtu dumpingového rozpětí a rozpětí újmy. Pokud jde tedy o tyto vlastnosti, rozdíly jsou plně vzaty v úvahu a jsou srovnávány pouze obdobné výrobky.

(15)

Čtvrtá vlastnost uvedená shora v 13. bodu odůvodnění písm. d) nebyla zařazena do KČV, protože není uvedena ve většině dokumentů o transakcích, které měla Komise k dispozici během šetření. Na základě transakcí, u nichž byl uveden stupeň jakosti krycí dýhy, bylo zjištěno, že vyvážející výrobci z Číny i výrobní odvětví Společenství prodávali různé stupně jakosti, a nebylo patrno, že by obdobné výrobky pocházející z výrobního odvětví Společenství měly obvykle vyšší stupeň jakosti než výrobky od výrobců vyvážejících z Číny.

(16)

Poslední tři vlastnosti uvedené ve 13. bodu odůvodnění písm. e) až g) rovněž nebyly zařazeny do KČV, protože se neobjevily ve většině transakcí. Bylo však uznáno, že většina vývozů z ČLR má tenčí krycí dýhu než obdobný výrobek ze Společenství. Podobně také rozdíly v jakosti lepidla a tenčí vrstvy, i když proměnlivé, lze považovat za dostatečně obecné, aby hrály svou úlohu při rozhodování některých kupujících, a neměly by být přehlíženy. Při výpočtu rozpětí cenového podbízení a újmy byly tedy provedeny úpravy k vyrovnání těchto rozdílů podle 80. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(17)

Rovněž je nutné poznamenat, že tyto rozdíly jakosti nejsou dostatečné, aby u kupujících vyvolaly pocit, že dotyčný výrobek vyvážený z ČLR je zcela odlišný výrobek. Šetření naopak prokázalo konkrétní případy, kdy v nákupech některých zákazníků na trhu Společenství nahradily čínské vývozy výrobky z výrobního odvětví Společenství.

(18)

Proto lze uzavřít, že údajné rozdíly mezi dotyčným výrobkem a výrobkem vyráběným a prodávaným ve Společenství výrobním odvětvím ve Společenství, pokud byly prokázány, byly plně vzaty na vědomí buď v rámci KČV, nebo úpravy. Protože tyto rozdíly v žádném případě nemění skutečnost, že dotyčný výrobek a výrobek vyráběný a prodávaný ve Společenství výrobním odvětvím ve Společenství mají stejné základní vlastnosti a použití, tvrzení, že dotyčný výrobek a výrobek vyráběný a prodávaný ve Společenství výrobním odvětvím ve Společenství nejsou podobné, musí být zamítnuto.

(19)

Protože neexistují jiná vyjádření týkající se obdobného výrobku, 20. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(20)

Jeden vyvážející výrobce, kterému nebyl přiznán STH, uvedl, že Komise nevzala na vědomí vyjádření, které předložil po zveřejnění stanovení dumpingu Komisí. Jeho námitky však byly přezkoumány a výslovně řešeny ve 29. až 32. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(21)

Jiný vyvážející výrobce, který byl považován za nedostatečně spolupracujícího, tvrdil, že spolupracoval s Komisí. Je třeba poznamenat, že stejný argument, který byl již vznesen stejnou společností po zveřejnění závěrů Komise týkajících se STH, byl výslovně řešen ve 33. až 35. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(22)

Protože neexistují jiná vyjádření, 21. až 35. bod odůvodnění prozatímního nařízení týkající se statutu tržního hospodářství, se potvrzují.

(23)

Protože neexistují jiná vyjádření, 36. až 40. bod odůvodnění prozatímního nařízení týkající se individuálního zacházení, se potvrzují.

(24)

Jeden ze spolupracujících výrobců ve vyvážející zemi tvrdil, že výpočet nákladů za jeho nákupy topolových dýh podle 49. bodu odůvodnění prozatímního nařízení nebyl správný a že některé daňové úvěry údajně získané na nákup těchto listů by měly být odečteny z těchto nákladů. Vzhledem ke své povaze mělo být takové tvrzení odůvodněno prokazatelnými důkazy předloženými v pravý čas. Společnost však neposkytla dostatečné důkazy, že DPH bylo skutečně vráceno, ačkoli o to byla při šetření v její provozovně požádána. Proto muselo být toto tvrzení zamítnuto.

(25)

Je třeba poznamenat, že po zveřejnění prozatímního nařízení byly provedeny z důvodu administrativních chyb drobné úpravy ve výpočtu procenta zisku třech spolupracujících výrobců ve vyvážející zemi, kterým byl přiznán STH. To vedlo k malé změně běžných hodnot, které byly pro ně vypočteny.

(26)

Protože neexistují jiná vyjádření, prozatímní závěry týkající se stanovení běžné hodnoty pro spolupracující vyvážející výrobce, kterým byl přiznán STH, podle 41. až 51. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, jsou tímto potvrzeny.

(27)

Maroko bylo prozatímně vybráno jako analogická třetí země s tržní ekonomikou pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR. Podle 56. bodu odůvodnění prozatímního nařízení však tři výrobci ve vyvážející zemi nesouhlasili s tímto výběrem.

(28)

Šetření Komise prokázalo, že na domácím trhu v Maroku je pouze jeden výrobce a navíc zde existují vysoká dovozní cla. Proto bylo rozhodnuto dále šetřit, zda by mohla být vybrána vhodnější analogická země. Jako možná alternativní analogická země připadalo v úvahu Turecko, kde jeden výrobce přijal spolupráci s Komisí.

(29)

Po zveřejnění prozatímního nařízení byla získána další vyjádření k původnímu výběru Maroka od několika dovozců a několika vyvážejících výrobců z Číny. Tvrdili, že výběr Maroka jako analogické třetí země s tržní ekonomikou je nevhodný kvůli údajnému rozdílu v jakosti překližovaných desek z okoumé vyráběných čínskými výrobci a překližovaných desek z okoumé vyráběných v Maroku.

(30)

Bylo zjištěno, že na tureckém trhu nejsou uložena žádná vysoká cla a že několik konkurentů vyrábí překližované desky z okoumé. Kromě toho šetření později potvrdilo, že prodej spolupracujícího výrobce v Turecku byl podstatný a dostatečně reprezentativní pro stanovení běžné hodnoty pro čínský vývoz dotyčného výrobku. Proto bylo rozhodnuto, že Turecko bude vybráno jako analogická země.

(31)

Aby bylo možné stanovit, zda je prodej v Turecku na trhu výrobků srovnatelných s těmi, které prodávají vyvážející výrobci z Číny do Společenství, prováděn v běžném obchodním styku, byla domácí prodejní cena porovnána s celkovými náklady na výrobu (tj. náklady na výrobu a prodejní, režijní a správní výdaje). Protože velká většina objemu prodeje typů prodávaných na domácím trhu byla realizována v běžném obchodním styku, byla běžná hodnota založena na domácí ceně srovnatelných typů výrobků.

(32)

Byla provedena úprava na běžnou hodnotu o rozdíly ve fyzických vlastnostech podle čl. 2 odst. 10 písm. a) základního nařízení, aby byl vzat v úvahu rozdíl v typech lepidla používaného u srovnatelných typů výrobků prodávaných v Turecku a u dotyčného výrobku.

(33)

Protože neexistují jiná vyjádření, prozatímní závěry týkající se stanovení vývozní ceny podle 60. až 61. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují. Avšak s ohledem na stanovení vývozní ceny pro nedostatečně spolupracující vývozce byla provedena tato změna: místo použití omezeného objemu prodeje jako základu pro stanovení vývozní ceny pro nedostatečně spolupracujícího vývozce, kterému nebyl přiznán STH, byl použit celý objem prodeje překližovaných desek s povrchem z okoumé v této společnosti, který – podle dostupných informací – byl obecně reprezentativnější pro velkou většinu vývozů z Číny.

(34)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že náklady na dopravu nebyly náležitě odečteny z prodeje realizovaného FOB. Tato úprava však byla provedena až po převedení celého rozsahu hodnot prodejů CIF podle metody dohodnuté se společností. Proto muselo být tvrzení zamítnuto.

(35)

Jeden vyvážející výrobce nesouhlasil s úpravou své vývozní ceny, která byla provedena, aby byla vzata v úvahu odložená sleva poskytnutá jednomu z jeho obchodníků podle 63. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. Vývozce tvrdil, že tato sleva byla již promítnuta v cenách vykazovaných společností. Společnost však během šetření tuto skutečnost neprokázala. Proto muselo být toto tvrzení zamítnuto.

(36)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že jeho společnost prodává dotyčný výrobek různým kategoriím zákazníků při vývozu a při prodeji na domácím trhu a že údaje předložené společností prokazují trvalé cenové rozdíly mezi různými kategoriemi zákazníků. Požádal, aby toto bylo náležitě zohledněno při výpočtu dumpingu, ve formě úpravy jeho vývozní ceny pro úroveň obchodu podle čl. 2 odst. 10 písm. d) základního nařízení. Ačkoli byl tento požadavek pokládán za oprávněný, úroveň úpravy požadovaná vývozcem byla založena na jediném příkladu a nebyla považována za reprezentativní. Po analýze cenových údajů byla stanovena vhodná úroveň úpravy a použita na vývozní cenu.

(37)

Po přijetí některých požadavků uvedených v tomto návrhu a po upřesnění metodiky a výpočtů, zejména s ohledem na výběr analogické země, jsou konečná dumpingová rozpětí vyjádřená v procentech ceny CIF na hranice Společenství před proclením, stanovena takto:

(38)

Protože neexistují jiná vyjádření, metodika pro výpočet celostátního dumpingového rozpětí podle 67. až 69. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje. Vzhledem k použití Turecka jako analogické země, jak je uvedeno v 27. až 32. bodu odůvodnění tohoto nařízení, byla stanovena nová celostátní úroveň dumpingu ve výši 66,7 % ceny CIF na hranice Společenství před proclením.

(39)

Protože neexistují jiná vyjádření, prozatímní závěry týkající se výrobního odvětví Společenství podle 70. až 72. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(40)

Protože neexistují jiná vyjádření, prozatímní závěry týkající se spotřeby ve Společenství podle bodů 74. až 75. odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(41)

Za účelem analýzy cenového podbízení doplnilo prozatímní nařízení 10 % valorizaci na cenu CIF na hranici Společenství pro spolupracující vyvážející výrobce. Cílem této valorizace je zohlednit obecně uznávaný, ale složitě měřitelný rozdíl v jakosti mezi překližovanými deskami z okoumé vyráběnými ve Společenství a v Číně. Valorizace byla stanovena na tomto základě. Informace o nabídkách čínských výrobců dotyčného výrobku s tloušťkou vrstvy buď 1 mm nebo 0,6 mm, které měla Komise k dispozici, prokazují, že rozdíl v tloušťce vrstvy by mohl znamenat cenový rozdíl mezi 3,5 % a 5,5 %. Protože neexistují další měřitelné informace, lze se rozumně domnívat, že zbývající aspekty jakosti uvedené v 16. bodu odůvodnění, zejména jakost lepidla a vnitřních vrstev, by mohly mít srovnatelný významový účinek jako tloušťka vrstev. Souhrnný vliv těchto rozdílů v jakosti by tak mohl odpovídat cenovému rozdílu v rozmezí 10–15 %. Je však nutné připomenout, že rozdíly v jakosti uvedené v tomto návrhu nelze ověřit na základě jednotlivých transakcí a pravděpodobně se nevztahují na celý rozsah vývozů z ČLR během období šetření. Šetření spíše prokázalo, že vyvážející výrobci z Číny nabízejí výrobky různé a měnící se jakosti a vlastností.

(42)

Jeden dovozce tvrdil, že úleva by měla být spíše 25 % než 10 %, ale nepředložil objektivní odůvodnění vyšší částky. Za těchto okolností se nejeví žádný důvod pro změnu postupu stanoveného v prozatímním nařízení.

(43)

Protože neexistují jiná vyjádření, závěry uvedené v 76. až 81. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(44)

Dva vyvážející výrobci zpochybnili újmu plynoucí z dovozů, neboť zdůraznili, že ceny během uvažovaného období zůstaly spíše stabilní, s nominálním nárůstem 3 % nebo s mírným poklesem v reálné hodnotě. Je však nutné připomenout, že průměrné ceny uvedené v 91. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se vztahují na řadu různých typů výrobků, z nichž typy s nižší cenou byly nejvíce poškozeny účinky dovozů z Číny. I kdyby ceny těchto výrobků s nižšími cenami během daného období poklesly, vzhledem k tomu, že se snížil i jejich relativní podíl na sortimentu výrobků, celková cena za krychlový metr by se nemusela nutně snížit. Tato změna v sortimentu výrobců ve Společenství byla již zdůrazněna v 91. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. Navíc v době, kdy čínský vývoz zaplavil trh Společenství, se výrobní odvětví Společenství dostávalo z poklesu charakterizovaného relativně nízkou prodejní marží. V takových podmínkách nemělo výrobní odvětví Společenství velký prostor, aby čelilo konkurenci snižováním svých cen, a většina újmu způsobujících účinků dovozů se projevila jako objemový účinek podle vysvětlení v 85. až 90. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. Proto muselo být toto tvrzení zamítnuto.

(45)

Protože neexistují jiná vyjádření, závěry uvedené v 82. až 99. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(46)

Protože neexistují jiná vyjádření k závěrům o újmě, závěry stanovené ve 100. až 102. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(47)

Dva vývozci konstatovali, že zvýšení průměrných nákladů na jednotku výrobního odvětví Společenství v uvažovaném období bylo podstatným činitelem snížení ziskovosti výrobního odvětví Společenství, a tak se ruší příčinná souvislost mezi dumpingem a újmou. Podle 113. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se náklady vzorku výrobců Společenství nevyvíjely mimo obecný směr vývoje nákladů a cen ve Společenství. Jako takový tento typ zvyšování nákladů, např. za suroviny, nepředstavuje vnější činitel, s nímž by se toto výrobní odvětví nemohlo v běžných hospodářských podmínkách, a zejména bez silného cenového tlaku dumpingových dovozů, vyrovnat. Navíc lze alespoň část zjištěného zvýšení průměrných nákladů přičítat nižšímu využití kapacit a posunu směrem k typům výrobků s vyššími cenami, které zase souvisejí s konkurencí dumpingových dovozů. Toto tvrzení proto nelze přijmout.

(48)

S ohledem na možný účinek dovozů původem v jiných třetích zemích než ČLR bylo ve 109. bodu odůvodnění prozatímního nařízení upozorněno, že průměrné ceny jiných velkých vývozců, např. Gabonu a Maroka, jsou přibližně o 50 % vyšší než v ČLR, a proto je nelze považovat za rozhodující činitel způsobující újmu výrobnímu odvětví Společenství. Jeden dovozce zdůraznil, že vývozy těchto dvou zemí se týkaly výhradně nebo většinou překližovaných desek celých z okoumé, zatímco většina vývozů ČLR obsahovala překližované desky s povrchem z okoumé, která jsou z podstaty levnější. Ačkoli může být tato poznámka správná, cenový rozdíl mezi cenami překližovaných desek celých z okoumé a překližovaných desek s povrchem z okoumé, který se při šetření prokázal kolem 15 %, nevysvětluje 50 % cenový rozdíl uvedený v tomto návrhu. Kromě toho závěry stanovené v prozatímním nařízení, že tržní podíly těchto zemí jsou mnohem nižší než podíl ČLR a že objem a ceny jejich vývozů zůstaly během uvažovaného období relativně stabilní, jsou stále platné. Proto uvedená poznámka neruší platnost závěru, že dovozy z těchto třetích zemí nezpůsobují konkurenční tlak na výrobní odvětví Společenství do takové míry, jak to činí dovozy z ČLR, a nejsou rozhodujícím důvodem pro vznik situace způsobující újmu výrobnímu odvětví Společenství.

(49)

Stejní vývozci tvrdili, že pokles vývozní výkonnosti výrobního odvětví Společenství uvedený ve 111. bodu odůvodnění prozatímního nařízení není zanedbatelný a že ve spojení s jinými činiteli, které nesouvisejí s čínskými vývozy, vysvětluje zhoršení finanční situace výrobního odvětví Společenství. Ačkoli se vývozy výrobního odvětví Společenství opravdu snížily, o téměř 2 000 m3 za 3,5 roku, podle 111. bodu odůvodnění prozatímního nařízení nelze tento pokles srovnávat s účinkem čínských vývozů na trh Společenství, které dosáhly více než 80 000 m3 za 2,5 roku mezi rokem 2 000 a OŠ. Toto tvrzení je proto zamítnuto.

(50)

Protože neexistují jiná vyjádření k příčinným souvislostem, závěry uvedené ve 103. až 117. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(51)

Dva vývozci tvrdili, že Komise při svém hodnocení aspektů zájmu Společenství neprovedla ekonomickou analýzu účinků opatření na uživatele, obchodníky a spotřebitele. Nejprve je třeba poznamenat, že vývozci nemají vliv na hodnocení zájmu Společenství. Nicméně s ohledem na podstatu tvrzení je třeba připomenout, že žádní uživatelé, obchodníci či spotřebitelé nespolupracovali na šetření a nevystoupili během řízení, a že proto Komise nemá k dispozici žádné konkrétní údaje pro zhodnocení takového účinku. Proto nelze toto tvrzení přijmout.

(52)

Dále jeden dovozce tvrdil, že celostátní clo ve výši 48,5 % je prohibitivní a že omezený počet dodavatelů výrobků z okoumé v Evropě povede k nedostatečné hospodářské soutěži v Evropě, k újmě uživatelských odvětví. Podle 125. bodu odůvodnění prozatímního nařízení je však cílem antidumpingových opatření pouze obnovit rovné podmínky na tomto trhu, a nikoliv vyloučit soutěž, která by měla být zajištěna s ohledem na počet různých výrobců a vyvážejících zemí kromě Číny. Proto musí být toto tvrzení zamítnuto.

(53)

Protože nebyly předloženy jiné nové informace o zájmu Společenství, závěry stanovené ve 118. až 127. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(54)

Protože neexistují jiná vyjádření, metodika pro stanovení úrovně odstraňující újmu podle 128. až 132. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(55)

Na základě této metodiky byla vypočtena úroveň odstraňující újmu pro účely stanovení konečných opatření, která budou uložena.

(56)

S ohledem na výše uvedené a podle čl. 9 odst. 4 základního nařízení by mělo být uloženo konečné antidumpingové clo na úrovni zjištěných dumpingových rozpětí, neboť u všech dotčených výrobců ve vyvážející zemi bylo zjištěno, že rozpětí újmy jsou vyšší než dumpingová rozpětí.

(57)

Na tomto základě jsou konečná cla stanovena takto:

(58)

Individuální antidumpingové celní sazby pro společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě závěrů tohoto šetření. Proto odrážejí situaci zjištěnou během šetření s ohledem na tyto společnosti. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla platného pro „všechny ostatní společnosti“) jsou tak výhradně použitelné na dovozy výrobků pocházejících z dotčené země a vyrobených danými společnostmi, tedy výslovně uvedenými právními subjekty. Dovezené výrobky vyrobené jinou společností, která není výslovně uvedena v normativní části tohoto nařízení se svým názvem a adresou, včetně subjektů, které jsou s těmito výslovně uvedenými ve spojení, nemohou mít výhodu plynoucí z těchto sazeb a musí podléhat celní sazbě použitelné na „všechny ostatní společnosti“.

(59)

Jakýkoli požadavek na použití těchto individuálních antidumpingových celních sazeb pro společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po založení nového výrobního nebo prodejního subjektu) by měl být neprodleně předložen Komisi (3) se všemi důležitými informacemi, zejména o jakékoli změně v činnostech společnosti souvisejících s výrobou, domácím prodejem a vývozem, související například s danou změnou názvu nebo danou změnou výrobních a prodejních subjektů. Nařízení bude potom dle potřeby pozměněno tak, že bude aktualizován seznam společností s výhodou individuálních celních sazeb.

(60)

Aby se minimalizovalo riziko obcházení tohoto nařízení z důvodu podstatné nedostatečné spolupráce (80 %) a vysokého rozdílu ve výši cla, má se za to, že v tomto případě jsou potřebná zvláštní opatření, aby bylo zajištěno správné používání antidumpingového cla.

(61)

Tato zvláštní opatření zahrnují předložení platné obchodní faktury celním orgánům členských států podle požadavků stanovených v příloze tohoto nařízení. Pouze dovozy s takovou přiloženou fakturou budou procleny podle platných doplňkových kódů Taric pro daného výrobce. Dovozy, k nimž nebude přiložena taková faktura, budou podléhat zbytkovému antidumpingovému clu, které se používá pro všechny ostatní vývozce. Dotčené společnosti byly rovněž vyzvány, aby Komisi podávaly pravidelné zprávy, a tak byla zajištěna řádná průběžná kontrola jejich prodeje překližovaných desek z okoumé do Společenství. V případě, že nebudou zprávy podávány nebo z nich vyplyne, že opatření nejsou dostatečná, aby odstranila účinky dumpingu způsobujícího újmu, může být zahájen prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Ten by mohl mimo jiné posoudit potřebu odstranit individuální cla a následné uložení celostátního cla.

(62)

Po přijetí dočasných antidumpingových opatření a v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení vyjádřil jeden spolupracující vyvážející výrobce ochotu nabídnout závazek. Ovšem minimální vývozní ceny, které byla společnost připravena nabídnout za některé výrobky setrvaly na úrovni, která neodstranila škodlivé účinky dumpingu. Proto nemohl být tento závazek přijat.

(63)

S ohledem na rozsah zjištěných dumpingových rozpětí a s ohledem na újmu způsobenou výrobnímu odvětví Společenství je pokládáno za nezbytné, aby částky zajištěné ve formě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením, tj. nařízením (ES) č. 988/2004, byly vybrány s konečnou platností do výše konečného cla uloženého tímto nařízením, pokud je tato částka stejná nebo nižší než výše prozatímního cla. Pokud jsou konečná cla vyšší než prozatímní cla, měly by být s konečnou platností vybrány pouze částky zajištěné na úrovni prozatímních cel.

(64)

Podle 11. bodu odůvodnění byly překližované desky z okoumé s potaženým povrchem vyloučeny z rozsahu šetření. Vzhledem k tomu, že čl. 1 odst. 1 prozatímního nařízení nepočítal s takovým vyloučením, všechny částky zajištěné pro tento typ výrobku by měly být uvolněny,