Nařízení Komise (ES) č. 658/2004

ze dne 7. dubna 2004,

kterým se zavádějí konečná ochranná opatření proti dovozu některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů (zejména mandarinek atd.)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 3285/94 ze dne 22. prosince 1994 o společných pravidlech dovozu a o zrušení nařízení (ES) č. 518/94 [1] naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2474/2000 [2], a zejména na články 7 a 16 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 519/94 ze dne 7. března 1994 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí a o zrušení nařízení (EHS) č. 1765/82, č. 1766/82 a č. 3420/83 [3] naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 427/2003 [4], a zejména na články 6 a 15 uvedeného nařízení,

po konzultaci s poradním výborem zřízeným podle článku 4 nařízení (ES) č. 3285/94 a nařízení (ES) č. 519/94,

vzhledem k těmto důvodům:

1. POSTUP

(1) Dne 20. června 2003 informovala španělská vláda Komisi, že vývoj dovozu upravených nebo konzervovaných citrusových plodů (zejména mandarinek atd.) zřejmě vyžaduje ochranná opatření podle nařízení (ES) č. 3285/94 a (ES) č. 519/94 a předložila informace obsahující dostupné důkazy stanovené na základě článku 10 nařízení (ES) č. 3285/94 a článku 8 nařízení (ES) č. 519/94 a žádala Komisi, aby přijala ochranná opatření na základě uvedených nástrojů.

(2) Španělsko tvrdilo, že dovoz dotyčného výrobku v poslední době podstatně a rychle vzrostl jak v absolutních hodnotách, tak i vzhledem k výrobě a spotřebě Společenství. Kromě toho Španělsko prohlásilo, že zvýšení objemu dovozu do Evropského společenství mělo negativní dopad na úroveň cen ve Společenství, podíl na trhu a na množství prodané výrobci Společenství, což jim způsobilo vážnou újmu. Španělsko také trvalo na tom, aby Společenství urychleně přijalo ochranná opatření.

(3) Komise informovala všechny členské státy o situaci a konzultovala s nimi podmínky a pravidla dovozu, vývoj dovozu, vážnou újmu nebo hrozbu vážné újmy a různé aspekty hospodářské a obchodní situace týkající se dotyčných výrobků Společenství.

(4) Dne 11. července 2003 Komise zahájila šetření týkající se vážné újmy nebo její hrozby, kterou utrpěli výrobci Společenství vyrábějící výrobky podobné nebo přímo konkurující dováženému výrobku.

(5) Komise, po předběžném šetření, zavedla prozatímní ochranná opatření proti dovozu některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů (zejména mandarinek atd.) podle nařízení Komise (ES) č. 1964/2003 [5] ze dne 7. listopadu 2003.

(6) Komise pokračovala v šetření týkajícím se dotyčného výrobku a úředně o něm informovala vyvážející výrobce a dovozce, jejich zastupující sdružení, zástupce vyvážejících zemí a výrobce Společenství.

(7) Někteří vyvážející výrobci, výrobci Společenství a dovozci předložili své písemné připomínky. Byly vyslechnuty všechny zúčastněné strany, které požádaly o slyšení ve stanovené lhůtě a které uvedly, že by mohly být dotčeny výsledkem řízení a že pro jejich slyšení existují zvláštní důvody. Ústní a písemné připomínky stran byly přezkoumány a zohledněny při stanovení konečných rozhodnutí. Komise vyhledala a ověřila všechny informace, které považovala za nezbytné pro účely konečného rozhodnutí.

2. VÝSLEDKY ŠETŘENÍ

2.1 DOTYČNÝ VÝROBEK A PODOBNÝ NEBO PŘÍMO KONKURUJÍCÍ VÝROBEK

2.1.1 Dotyčný výrobek

(8) Výrobky, o kterých byla Komise informována, že vývoj dovozu zřejmě vyžaduje ochranná opatření, jsou některé upravené nebo konzervované mandarinky (včetně druhů tangerin a satsuma), klementinky, wilkingy a jiné podobné hybridy citrusů, bez přídavku alkoholu, s přídavkem cukru (dále jen "dotyčný výrobek").

(9) Dotyčný výrobek je v současné době zařazen do kódů KN 20083055 a 20083075. Tyto kódy KN odpovídají dotyčnému produktu v bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nejvýše 1 kg.

(10) Šetření ukázalo, že dotyčný výrobek se získává oloupáním a rozdělením některých odrůd malých citrusových plodů (zejména druhů satsuma), které jsou poté ponořeny do cukrového sirupu (14 až 16 %). Oloupání a dělení lze provádět ručně nebo strojově.

(11) Dotyčný výrobek se vyskytuje v baleních o různé hmotnosti, aby reagoval na poptávku jak spotřebitelského trhu, tak i potravinářského průmyslu a v oblasti stravování. Na spotřebitelském trhu převládají balení o čisté hmotnosti 312 g (175 g po odkapání), i přesto, že podíl prodeje větších balení o hmotnosti 850 g (480 g) se stále zvyšuje. Větší balení, zejména o hmotnosti 2,65 kg (1500 g) a 3,1 kg (1700 g), se využívají v potravinářském průmyslu a v oblasti stravování, přičemž nejoblíbenější je balení o hmotnosti 2,65 kg.

(12) Satsumy, klementinky a jiné malé citrusové plody jsou všeobecně známy pod souhrnným názvem "mandarinky". Většinu z těchto různých odrůd ovoce lze konzumovat v čerstvém stavu nebo se z nich vyrábí šťáva nebo konzervy. Jsou podobné, a proto jsou všechny čerstvé mandarinky (včetně druhů tangerin a satsuma), klementinky, wilkingy a jiné podobné hybridy citrusů zařazeny do stejného šestimístného číselného kódu KN (080520).

(13) Někteří vyvážející výrobci tvrdili, že nejen na mandarinky, ale na všechno konzervované ovoce by se mělo pohlížet jako na jeden dotyčný dovážený výrobek.

(14) Komise tento argument zamítla a potvrdila, že existuje rozdíl mezi konzervovanými mandarinkami a jinými druhy konzervovaného ovoce. Čerstvé ovoce, z něhož se získávají jiné druhy konzervovaného ovoce, má jiný šestimístný číselný kód kombinované nomenklatury. Je-li pravda, že konzervované mandarinky a jiné konzervované ovoce jsou zařazeny do kódu HS 2008, tento kód pak zahrnuje také jiné různorodé produkty. Z tohoto důvodu se skutečnost, že jsou zařazeny do kódu HS 2008, sama o sobě nepovažuje za důležitý faktor. I přesto, že různé druhy konzervovaného ovoce (jak jedné odrůdy, tak i směsi odrůd) mají některé společné charakteristické rysy (například trvanlivost, konzervace v cukrovém sirupu nebo ovocné šťávě), jejich chuť, struktura, velikost, tvar a barva se liší a nelze je snadno nahradit konzervovanými mandarinkami. I když se jedná o potraviny, jejich hlavní konečné použití se liší. Kromě toho, výroba každého výrobku je jiná (podle toho, zda je nutné ovoce sušit, loupat, rozmělnit, krájet nebo rozdělit).

(15) Dalším argumentem bylo, že upravené a konzervované ovoce a čerstvé ovoce je jedním dováženým dotyčným výrobkem. Toto tvrzení bylo také zamítnuto. Upravené a konzervované ovoce patří do jiného čtyřmístného sazebního zařazení než čerstvé ovoce. Čerstvé ovoce není zpracované a má omezenou dobu trvanlivosti. Zpravidla je konečný spotřebitel omyje, oloupe, vypeckuje, krájí, rozmělní nebo jinak zpracuje. Obecně se má za to, že vykazuje odlišné charakteristické rysy, jako je chuť, struktura atd. na rozdíl od upraveného a konzervovaného ovoce, a že je určeno jiným konečným spotřebitelům.

(16) Bez ohledu na skutečnost, že dotyčný výrobek může být vyroben z řady rozlišitelných druhů malých citrusových plodů, že se vyskytuje v různých jakostech a že je balen v bezprostředním obalu o různých velikostech, z šetření Komise vyplývá, že všechny druhy mají stejné nebo podobné vnější znaky, využití a uplatnění. Na základě toho Komise dospěla k závěru, že všechny tvoří jeden jediný výrobek příslušného kódu KN uvedeného výše.

2.1.2 Podobné nebo přímo konkurující výrobky

(17) Komise přezkoumala, zda výrobek vyrobený výrobci Společenství (dále jen "podobný výrobek") je podobný dováženému dotyčnému výrobku.

(18) Dotyčný výrobek se vyrábí v různých jakostech, obecně obsahuje přibližně 10 % nebo méně rozdělených dílků ("extra" jakost). Všechny ostatní se nazývají "standardní". Někteří spolupracující vývozci a dovozci tvrdili, že konzervované mandarinky pocházející z Čínské lidové republiky (ČLR) měly vyšší jakost než konzervované mandarinky pocházející z EU, protože byly loupány ručně a obvykle obsahovaly méně rozdělených dílků. Avšak i přesto, že velká většina dovozu pochází z ČLR, důkazy týkající se skutečné kvality/vnímané kvality dotyčného výrobku a výrobku podobného si odporují, a argument o různé kvalitě nemohl být doložen:

- jeden dovozce obchodoval zároveň s prvotřídními i se zlevněnými značkami dotyčného výrobku. Kontrola ukázala, že v roce 2002 nakoupil o něco více prvotřídního zboží ve Španělsku než v ČLR a všechno zlevněné zboží dovezl z ČLR,

- pro zaručení jakosti svých výrobků a dodržení nejpřísnějších hygienických norem museli výrobci Společenství investovat značné částky do rozsáhlých programů modernizace a jejich výroba je vysoce automatizovaná. Výrobci Společenství poukázali na to, že spotřebitelé některých zemí upřednostňují konzervované mandarinky ze Společenství, v důsledku pochybností týkajících se řádného dodržování hygienických kontrol prováděných při konzervaci dovážených výrobků.

(19) Za těchto okolností dospěla Komise k závěru, že neexistuje podstatný rozdíl mezi skutečnou nebo vnímanou kvalitou dotyčného výrobku a výrobku vyráběného výrobci Společenství, i přesto, že existují nepatrné rozdíly jak ve skutečné kvalitě, tak i v kvalitě vnímané.

(20) Při rozhodování Komise zohlednila zejména tyto závěry šetření:

a) dovážený výrobek a výrobek Společenství mají stejné mezinárodní sazební zařazení (šestimístný číselný kód HS). Dále vykazují stejné nebo podobné vnější znaky, jako je chuť, velikost, tvar a struktura. Existují určité rozdíly v jakosti, avšak spotřebitelé je zpravidla nepostřehnou. Kromě toho neuvedení původu na etiketě některých dovážených výrobků prodávaných na evropském trhu znesnadňuje spotřebitelům rozlišovat mezi výrobky EU a dováženými výrobky;

b) dovážený výrobek a výrobek Společenství se prodávají prostřednictvím podobných nebo stejných prodejních sítí a kupující mají snadný přístup k informacím o cenách a dotyčný výrobek si s výrobkem výrobců Společenství konkuruje hlavně cenou;

c) dovážený výrobek a výrobek Společenství jsou určeny ke stejnému nebo podobnému konečnému použití, jde tedy o alternativní nebo náhradní výrobky a jsou snadno zaměnitelné;

d) dovážený výrobek a výrobek Společenství vnímají spotřebitelé jako alternativy pro uspokojení specifické potřeby nebo poptávky, v tomto ohledu jsou rozdíly uvedené některými vývozci a dovozci pouze malými rozdíly;

(21) Na základě výše uvedeného dospěla Komise k závěru, že navzdory údajným rozdílům v charakteristických rysech a jakosti výrobku, na které bylo poukázáno ve výše zmíněných připomínkách, dovážený výrobek a výrobek Společenství si jsou "podobné".

2.2 DEFINICE VÝROBCŮ SPOLEČENSTVÍ

(22) Celková výroba dotyčného výrobku ve Společenství činila přibližně 40000 tun během konzervačního období roku 2002/2003. Všechna výroba dotyčného výrobku ve Společenství se uskutečnila ve Španělsku.

(23) Osm výrobců (konzerváren) ve Společenství, kteří plně spolupracovali při šetření, je členy sdružení sloučených ve španělské Národní federaci sdružení zpracovatelského průmyslu ovoce a zeleniny (Federación Nacional de Asociaciones de la Industria de Conservas Vegetales, FNACV). V roce 2002/2003 činila celková výroba dotyčného výrobku ve Společenství 39600 tun, z toho 34150 tun, čili více než 85 % celkové výroby ve Společenství, připadá na výše zmíněné výrobce. Tito výrobci tedy představují většinu celkové výroby Společenství ve smyslu čl. 5 odst. 3 písm. c) nařízení (ES) č. 3285/94 a čl. 15 odst. 1 nařízení (ES) č. 519/94. Z tohoto důvodu jsou považováni pro účely tohoto řízení za výrobce Společenství.

3. ZVÝŠENÍ DOVOZU

3.1 ÚVOD

(24) Komise šetřila, zda se dotyčný výrobek dováží do Společenství v tak výrazně zvýšeném množství, absolutním nebo relativním vzhledem k celkové výrobě Společenství a/nebo za takových podmínek, že by dovoz způsobil nebo hrozil způsobit vážnou újmu výrobcům Společenství. V této souvislosti se Komise zaměřila na dovoz dotyčného výrobku v posledním období, pro které byly k dispozici údaje. Níže uvedená tabulka uvádí vývoj dovozu v letech 1998/99 až 2002/2003.

| 1998/99 | 1999/2000 | 2000/01 | 2001/02 | 2002/03 |

Dovoz do EU | 16347 | 17573 | 20335 | 44804 | 44813 |

Výroba Společenství | 81869 | 75767 | 60462 | 60329 | 39600 |

Dovoz/výroba | 20 % | 23 % | 34 % | 74 % | 113 % |

3.2 OBJEM DOVOZU

(25) V letech 1998/1999 a 1999/2000 vzrostl dovoz přibližně o 7 %. V následujícím roce se míra růstu zvýšila přibližně na 16 % a v roce 2000/2001 dosáhla úrovně 20335 tun. Poté následoval obrovský nárůst dovozu v letech 2000/01 a 2001/02. Během jednoho roku vzrostl dovoz o 120 % a činil 44804 tun, 2,5 krát více než v roce 1998/1999. Dovoz zůstal přibližně na stejné úrovni v konzervačním období 2002/2003.

Tyto vývojové tendence potvrdily i nejnovější dostupné údaje. Nejnovější informace uvádějí, že dovoz do EU během roku 2003 (poslední období, pro které jsou k dispozici údaje) dosáhl přibližně 54000 tun a i přes prozatímní ochranná opatření zavedená dne 9. listopadu 2003 dosáhl rekordní úrovně s více než 17000 tunami za poslední čtvrtletí.

(26) Vzhledem k celkové výrobě Společenství vzrostl dovoz z 20 % v roce 1998/1999 na 34 % v roce2000/2001, na 74 % v roce 2001/2002 a na 113 % v roce 2002/2003. Tyto vývojové tendence potvrdily i nejnovější informace.

3.3 PODÍL DOVOZU NA TRHU

| 1998/99 | 1999/2000 | 2000/01 | 2001/02 | 2002/03 |

Podíl dovozu na trhu | 20 % | 24 % | 31 % | 56 % | 62 % |

(27) Podíl dovozu na trhu vzrostl v letech 1998/99 až 2000/2001 z 20 na 31 %, předtím než se téměř zdvojnásobil a dosáhl 56 % v roce 2001/2002. V roce 2002/2003 podíl dovozu na trhu dále vzrostl na 62 % spotřeby. Komise dospěla k závěru, že nárůst, k němuž došlo v nedávné době, může být považován za náhlý, prudký a významný ve srovnání s vývojem v předchozích konzervárenských obdobích.

4. DOVOZNÍ CENY

Zdroj:

Eurostat.

| 1998/99 | 1999/2000 | 2000/01 | 2001/02 | 2002/03 |

Cena v eurech/tunu | 631 | 670 | 792 | 691 | 605 |

(28) Průměrná cena (CIF, hranice EU) dováženého výrobku vzrostla o 6 % v letech 1998/1999 a 1999/2000 a poté o dalších 18 % v letech 1999/2000 a 2000/2001, v roce 2001/2002 klesla o 13 % na 691 eur/tunu. V roce 2002/2003 průměrné ceny nadále klesaly a činily 605 eur. Komise zaznamenala, že i když ceny v roce 2000/2001 vzrostly, k hlavnímu zvýšení dovozu došlo v roce 2001/2002 v souvislosti s poklesem cen, a že ceny v roce 2002/2003 i nadále klesaly (o 12 %).

(29) Tendence poklesu cen je dále potvrzena nejnovějšími dostupnými údaji. Aktualizované informace o vývoji dovozních cen, cen při opětovném prodeji a množstvích v období od dubna roku 2003 do prosince roku 2003, které poskytli dovozci ukazují, že v tomto období ceny poklesly o dalších 13,5 %. Protože se vývoz konzervovaných mandarinek obecně fakturuje v amerických dolarech, propad amerického dolaru vůči euru přispěl k dalšímu poklesu ceny. Směnný kurs činil v průměru 1,15 USD/EUR v období od dubna roku 2003 do prosince roku2003 oproti 1,08 USD/EUR v období 2002/2003, což představuje pokles o 6,6 %. Jelikož celkový pokles cen činil 13,5 %, tento pokles zřejmě nelze přičítat pouze pohybu směnného kursu, ale také skutečnému snížení cen, k němuž došlo v měsících před zavedením prozatímních opatření a krátce po něm.

(30) Komise při posuzování pravděpodobného budoucího cenového vývoje také zaznamenala, že dne 5. ledna 2004 (tj. po zavedení prozatímních opatření) hlavní maloobchodní prodejce satsum v Německu snížil cenu standardní konzervy o objemu 314 ml z 0,35 na 0,29 eur.

5. NEPŘEDVÍDATELNÝ VÝVOJ

(31) V posledních pěti letech došlo k řadě událostí, které způsobily prudký nárůst dovozu dotyčného výrobku, zejména z ČLR. Tyto události nebylo možné předvídat v době uzavření Uruguayského kola. Je třeba poznamenat, že analýza se zaměřuje na ČLR, neboť více než 98 % dovozu dotyčného výrobku do EU pochází z Číny.

(32) Až do poloviny devadesátých let minulého století měla ČLR dostatečnou výrobní kapacitu pro uspokojení domácí poptávky a vývozu na své hlavní a nejlukrativnější vývozní trhy, zejména do Japonska a Spojených států amerických (západní pobřeží). Čínský vývoz do Společenství byl malý a relativně stabilní.

(33) Níže uvedená tabulka stanoví odhad světové spotřeby a výrobní kapacity ČLR, výroby, vývozu a domácí spotřeby pro konzervárenská období 1998/1999 až 2002/2003 v podobě indexů, přičemž odhadovaná světová spotřeba v roce 1998/1999 se rovná 100.

Zdroj:

Eurostat a jiné veřejně dostupné informace, jakož i zprávy předložené při šetření. Údaje jsou uvedeny v podobě indexů, protože strana, která poskytla údaje týkající se Číny, požadovala, aby byl chráněn jejich důvěrný charakter.

| 1998/99 | 1999/2000 | 2000/01 | 2001/02 | 2002/03 |

Světová spotřeba | 100 | 115 | 113 | 137 | 141 |

Čínská výrobní kapacita | 70 | 96 | 113 | 139 | 148 |

Čínská výroba | 57 | 82 | 86 | 109 | 124 |

Čínská domácí spotřeba | 5 | 9 | 12 | 16 | 20 |

Čínský celkový vývoz (odhad) | 48 | 65 | 70 | 96 | 104 |

(34) V roce 1998/1999 činila čínská domácí spotřeba 5, zatímco výrobní kapacita byla 70, se skutečnou výrobou 57 (ve velké míře překračovala množství nezbytné pro uspokojení domácí potřeby). Do roku 2002/2003 vzrostla čínská domácí spotřeba na 20, avšak čínská výrobní kapacita se zvýšila na 148, se skutečnou výrobou 124 (88 % odhadované světové spotřeby). Ačkoliv čínská spotřeba rychle vzrostla, její reálná hodnota je nízká. Ve stejné době vzrostla i světová spotřeba, avšak postupně (přibližně o 7 % ročně). Za těchto okolností nebylo možné předvídat, že čínská výrobní kapacita stoupne o 16 % ročně a že do roku 2002/2003 předstihne světovou spotřebu a neponechá žádný prostor pro ostatní výrobce. Jelikož čínská domácí spotřeba vzrostla jen o 20, nárůst čínské výrobní kapacity a výroba zjevně zvýšily tlak na ČLR, aby vyvážela velmi velké množství (vývoz se skutečně více než zdvojnásobil ze 48 na 104 v daném období). V této souvislosti je významné, že čínský vývoz v roce 2002/2003 představoval více než trojnásobek celkové odhadované spotřeby v Evropském společenství v uvedeném roce.

(35) Zdá se, že obchodní spor mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými týkající se hormonů v mase byl jedním z faktorů nárůstu čínského vývozu do EU. Seznam výrobků, pro které Spojené státy americké v souvislosti s tímto obchodním sporem navrhly zavedení odvetných opatření obsahoval i dotyčný výrobek. Čínští výrobci tuto skutečnost zřejmě chápali jako možnost podstatně zvýšit svůj dovoz do Spojených států amerických náhradou za výrobky z EU a podpořit značné rozšíření čínské konzervační kapacity. Avšak této příležitosti nebylo nikdy využito a ČLR čelila velkému přebytku kapacity, pro kterou bylo třeba najít alternativní odbytiště. Zdálo se, že nejvhodnějším trhem je EU, a ČLR proto značně zvýšila svůj vývoz na trh EU.

(36) Čínská měnová politika, na jejímž základě je renminbi vázán na americký dolar v poměru přibližně 8,28 CNY/USD, i přes vnímané rozdíly v relativní hodnotě obou měn také podpořila vývoz. Na základě toho bylo pravděpodobnější, že se dotyčný výrobek bude spíše vyvážet než prodávat na čínském domácím trhu. Kromě toho po nečekaném poklesu hodnoty amerického dolaru vůči euru od října 2000 ztrácel renminbi hodnotu vzhledem k euru, a tím se stal evropský trh pro čínské vývozce ještě přitažlivější.

(37) Z tohoto důvodu došla Komise k závěru, že nepředvídatelný vývoj, který způsobil nárůst dovozu do Společenství, je podmíněn několika souběžnými faktory: nebývalým zvýšením čínské výrobní kapacity, které vedlo k silnému tlaku na vývoz; možností, že odvetná opatření zavedená Spojenými státy v rámci sporu o hormonech vyřadí výrobek EU z amerického trhu, což podpořilo zvýšení čínské kapacity a následně také výroby; změnou preferencí spotřebitelů počínaje rokem 2001 a politikou směnného kurzu čínské vlády spojenou s neočekávaným poklesem amerického dolaru od října roku 2000. Kombinace těchto faktorů, jejichž vývoj nebylo zjevně možné předvídat na konci Uruguayského kola, vytvořila podmínky pro nebývalý nárůst dovozu do Společenství.

6. VÁŽNÁ ÚJMA

6.1 ÚVOD

(38) Aby bylo možné s konečnou platností určit, zda výrobci Společenství vyrábějící podobný výrobek utrpěli vážnou újmu, tzn. podstatné celkové poškození postavení výrobců Společenství, ukončila Komise hodnocení všech příslušných objektivních a měřitelných faktorů, které souvisejí se situaci výrobců Společenství. Komise u dotyčného výrobku hodnotila vývoj výrobní kapacity, výroby, využití kapacity, zaměstnanost, produktivitu, peněžní tok, kapitálový výnos, zásoby, spotřebu, prodej, podíl na trhu, ceny, snížení cen a rentability v obdobích 1998/1999 až 2002/2003.

(39) Byla provedena analýza spotřeby Společenství, avšak nikoliv ve formě ukazatele újmy.

6.1.1 Spotřeba

| 1998/99 | 1999/2000 | 2000/01 | 2001/02 | 2002/03 |

Spotřeba (t) | 80065 | 74056 | 65676 | 80960 | 72843 |

(40) Spotřeba dotyčného výrobku ve Společenství byla určena na základě celkového prodeje realizovaného výrobci Společenství a jinými výrobci EU a na základě celkového množství dovozu dotyčného výrobku do Společenství, v souladu s údaji Eurostatu.

(41) V letech 1998/1999 a 2000/2001 poklesla spotřeba Společenství o 18 % z 80065 tun na 65676 tun. V letech 2000/2001 a 2001/2002 vzrostla o 23 % a dosáhla nejvyšší úrovně za dané období (80960 tun). V posledním období (2002/2003) spotřeba oproti roku 2001/2002 klesla o 10 % a přiblížila se průměrné úrovni spotřeby za dané období (74720 tun ročně).

6.1.2 Výrobní kapacita a využití kapacity

| 1998/99 | 1999/2000 | 2000/01 | 2001/02 | 2002/03 |

Kapacita (t) | 126760 | 129260 | 129260 | 129260 | 129260 |

Využití kapacity | 65 % | 59 % | 47 % | 47 % | 31 % |

(42) Komise analyzovala výrobní kapacity výrobců Společenství na základě výrobních kapacit pro celé období (od 1. října do 30. září v následujícím roce). Podobný výrobek se vyrábí od listopadu do února ve výrobních zařízeních, z nichž některá mohou být použita pro zpracování jiného ovoce a zeleniny po zbývající část roku. Dotyčné regiony (Valencie a Murcie, ve Španělsku) však od listopadu do února nezpracovávají žádné jiné ovoce nebo zeleninu.

(43) Šetření potvrdilo, že celková odhadovaná teoretická výrobní kapacita zůstala stabilní po celou dobu šetření, byl zaznamenán pouze malý nárůst (o 2 %) v letech 1998/1999 a 1999/2000.

(44) Využití kapacity v letech 1998/1999 a 1999/2000 pokleslo ze 65 na 59 %. Tento pokles se částečně vysvětluje dvouprocentním nárůstem kapacity v daném roce, avšak z větší části se vysvětluje poklesem výroby o 7,5 % z 81869 na 75767 tun. V roce 2000/2001 využití kapacity pokleslo o dalších 12 procentních bodů (na 47 %). V následujícím roce zůstalo stabilní, avšak v roce 2002/2003 pokleslo na 31 % (pokles o 16 procentních bodů). Pokles využití kapacity počínaje rokem 1999/2000 odráží pokles výroby ve stejných obdobích.

6.1.3 Celková výroba Společenství

| 1998/99 | 1999/2000 | 2000/01 | 2001/02 | 2002/03 |

Produkce (t) | 81869 | 75767 | 60462 | 60329 | 39600 |

(45) Celková výroba Společenství v letech 1998/1999 a 2001/2002 poklesla z 81869 tun na 60329 tun. Potom, v období 2002/2003 výroba poklesla o dalších 35 % a dosáhla nejnižší úrovně za dané období.

(46) Vývojové tendence výroby potvrzují i nejnovější dostupné údaje (2003/2004), které ukazují další pokles výroby na 26165 tun (dílčí údaje). Výrobci Společenství nemohou investovat a zavázat se k výrobě, pokud nemají předběžné objednávky od svých největších zákazníků. Objednávky však nemohou získat, protože nemohou konkurovat cenami.

6.1.4 Zaměstnanost

| 1998/99 | 1999/2000 | 2000/01 | 2001/02 | 2002/03 |

Zaměstnanost (konec období) | 2502 | 2441 | 2462 | 2419 | 2343 |

(47) Zaměstnanost související s dotyčným výrobkem se v roce 1999/2000 snížila. V roce 2000/2001 se mírně zvýšila a poté v letech 2001/2002 a 2002/2003 ještě více poklesla. Kromě poklesu zaměstnanosti zaznamenaného výrobci Společenství došlo během pětiletého období také ke snížení zaměstnanosti v oblasti konzervování mandarinek, jelikož někteří výrobci zabývající se konzervováním dotyčného výrobku ukončili tuto činnost ještě před zahájením šetření ve věci přijetí ochranných opatření. Je třeba poznamenat, že velkou většinu pracovní síly představují sezónní pracovníci. Z tohoto důvodu je třeba tuto tabulku posuzovat v souvislosti s níže uvedenou tabulkou týkající se odpracovaných hodin.

6.1.5 Odpracované hodiny a produktivita

| 1998/99 | 1999/2000 | 2000/01 | 2001/02 | 2002/03 |

Odpracované hodiny | 944000 | 985000 | 823000 | 861000 | 625000 |

Produktivita (odpracované hodiny/tunu) | 15,9 | 16,8 | 15,6 | 16,8 | 17,7 |

(48) Přesnější obraz o vlivu výrobců Společenství na zaměstnanost lze získat z odpracovaných hodin, které zahrnují i zaměstnávání sezónních pracovníků. Počet odpracovaných hodin také umožňuje měřit produktivitu přesněji než počet zaměstnanců.

(49) Obecně lze pozorovat stálý pokles počtu odpracovaných hodin, z 861000 na 625000, což představuje pokles o 27 % za poslední období. Produktivita v letech 1998/1999 a 2001/2002 mírně poklesla z 15,9 odpracovaných hodin za vyrobenou tunu na 16,8 odpracovaných hodin a dále poklesla na 17,7 hodin v posledním období (2002/2003). Je třeba poznamenat, že rozdíly v produktivitě jsou převážně způsobeny výnosy z čerstvého produktu.

6.1.6 Peněžní tok a kapitálový výnos

Finanční rok | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 |

Peněžní tok (index:1999 = 100) | 2 | 100 | 80 | 116 | -4 |

Kapitálový výnos | 15,1 | 18,9 | 9,3 | 9,8 | 8,1 |

(50) Peněžní tok a kapitálový výnos mohly být přezkoumány pouze na úrovni spolupracujících společností, které vyrábějí dotyčný výrobek (spíše než v poměru k dotyčnému výrobku) a uvádějí se za kalendářní roky. Tito ukazatelé jsou tudíž méně významní než jiní. I tak je však možné pozorovat, že peněžní tok a kapitálový výnos za poslední období podstatně poklesly.

6.1.7 Objem prodeje

| 1998/99 | 1999/2000 | 2000/01 | 2001/02 | 2002/03 |

Objem prodeje ve Společenství (t) | 63718 | 56483 | 45341 | 36156 | 28030 |

(51) Prodej podobného výrobků uskutečněný ve Společenství výrobci Společenství v letech 1998/1999 a 2000/2001 poklesl ze 63718 tun na 45341 tun, což odráží pokles spotřeby a nárůst dovozu v uvedeném období. I přes růst spotřeby v následujícím roce však prodej v letech 2000/2001 a 2001/2002 i nadále klesal (o 20 %) a dosáhl 36156 tun, zatímco dovoz se více než zdvojnásobil na 44804 tun. Tento stav odráží vzrůstající dominantní postavení dováženého výrobku na trhu. V posledním období prodej i nadále klesal a v roce 2002/2003 činil 28030 tun, dosáhl tak nejnižší historické úrovně, přičemž prodej během čtyř let poklesl o 56 %.

6.1.8. Podíl na trhu

| 1998/99 | 1999/2000 | 2000/01 | 2001/02 | 2002/03 |

Podíl na trhu | 79 % | 76 % | 69 % | 44 % | 38 % |

(52) Podíl výrobců Společenství na trhu v letech 1998/1999 a 2000/2001 poklesl ze 79 na 69 %, na 44 % v roce 2001/2002 a na 38 % v roce 2002/2003. Podstatný pokles v posledních dvou obdobích prokazuje zvyšující se pronikání dováženého výrobku na trh v uvedených obdobích, i když výrobci Společenství v letech 2000/2001 a 2001/2002 snížili své ceny o 17 % a o dalších 6 % v roce 2002/2003.

(53) Ke kombinaci poklesu cen a ztrátě podílu na trhu ve prospěch dováženého výrobku došlo ve stejnou dobu jako k podstatnému poklesu rentability výrobců Společenství (viz níže).

6.1.9 Cena podobného výrobku a snížení cen

| 1998/99 | 1999/2000 | 2000/01 | 2001/02 | 2002/03 |

Jednotková cena prodeje Společenství (eur/t) | 826 | 790 | 925 | 827 | 781 |

Jednotková cena čínského vývozu plus clo (eur/t) [6] | 732 | 773 | 910 | 790 | 691 |

Snížení cen (eur/t) | 94 | 17 | 15 | 37 | 90 |

Snížení cen | 11 % | 2 % | 2 % | 4 % | 12 % |

(54) Průměrná cena podobného produktu v letech 1998/1999 a 1999/2000 klesla, v roce 2000/2001 se však zvýšila o 17 % na 925 eur za tunu. Průměrná cena poté v roce 2001/2002 znovu klesla na 827 eur za tunu a v roce 2002/2003 se dále snížila na 781 eur za tunu.

(55) Pro určení úrovně snížení cen byly přezkoumány cenové údaje za srovnatelné časové období, na stejné obchodní úrovni a údaje týkající se prodeje určeného stejným zákazníkům. Na základě srovnání průměrných cen ze závodu účtovaných výrobci Společenství a průměrných cen vyvážejících výrobců účtovaných dovozcům Společenství (CIF na hranici EU, včetně cla) byly tuzemské ceny během pěti posuzovaných období sníženy o 2 až 12 %.

6.1.10 Rentabilita

| 1998/99 | 1999/2000 | 2000/01 | 2001/02 | 2002/03 |

Čistý zisk/ztráty z prodeje Společenství | 4,0 % | 0,5 % | 6,8 % | -1,7 % | -4,3 % |

(56) Rentabilita prodeje výrobců Společenství ve Společenství se během daného pětiletého období významně měnila. Nejnižší rentabilita byla zaznamenána v letech 2001/2002 a 2002/2003 a nejvyšší v roce 2000/2001. V roce 2002/2003, v době, kdy dovoz vzrostl na svou nejvyšší úroveň za dané období, průměrná cena dováženého výrobku klesla na 605 eur za tunu a průměrná cena výrobku Společenství klesla na 781 eur za tunu. Tento cenový pokles a snížení objemu prodeje proběhly ve stejnou dobu, kdy rentabilita výrobců Společenství v roce 2001/2002 klesla ze 6,8 % na (-1,7 %) a tato vývojová tendence pokračovala, takže ztráty se v roce 2002/2003 zvýšily (-4,3 %).

(57) Prodej pod cenou odráží úroveň, o kterou je cena dováženého výrobku nižší než cena, které by mohli výrobci Společenství dosáhnout, kdyby nedošlo ke způsobení újmy. Úroveň prodeje pod cenou byla vypočítána na základě váženého průměru ceny nepůsobící újmu za tunu výrobku Společenství. Tato cena byla vypočítána tak, že se zohlednily příslušné výrobní náklady výrobku Společenství (upravené s ohledem na náklady na dopravu, aby bylo zajištěno přiměřené srovnání s dováženým výrobkem dodávaným do hlavních spotřebních zeměpisných oblastí), ke kterým se přičetlo ziskové rozpětí 6,8 %. Toto ziskové rozpětí byla považováno za přiměřené, jelikož odpovídá ziskům výrobců Společenství v běžné obchodní situaci neovlivněné náhlým prudkým zvýšením dovozu. Tato cena nepůsobící újmu byla porovnána s váženou průměrnou cenou za tunu příslušného dováženého výrobku v období od dubna do prosince roku 2003, na stejné obchodní úrovni, s přičtením ceny CIF k hranici Společenství, cla, nákladů vynaložených po dovezení a zisku dovozců. Rozdíl mezi těmito dvěma cenami byl vyjádřen jako procento ceny CIF k hranici Společenství dováženého výrobku a výsledkem byl prodej pod cenou ve výši 57,9 %.

6.1.11 Zásoby

| 1998/99 | 1999/2000 | 2000/01 | 2001/02 | 2002/03 |

Konečný stav zásob (t) | 13016 | 10628 | 11205 | 17279 | 11069 |

(58) Výše zásob v letech 1998/1999 až 2000/2001 klesla, avšak poté v roce 2001/2002 výrazně vzrostla a pak v roce 2002/2003 opět klesla na úroveň z roku 2000/2001, když výrobci Společenství snížili výši svých zásob snížením výroby. K nárůstu zásob v letech 2000/2001 a 2001/2002 došlo ve stejnou dobu jako ke snížení objemu prodeje výrobců Společenství o 20 %, tento nárůst byl přičítán uvedenému snížení objemu prodeje.

6.1.12 Závěr

(59) Údaje ukazují, že zatímco výrobní kapacita na počátku daného období mírně vzrostla, vývoj využití kapacity, výroby, zaměstnanosti, produktivity, peněžního toku a kapitálového výnosu byl negativní. Celkově, v souvislosti se spotřebou, která během dvou let klesla téměř se vrátila na svou dřívější úroveň a pak v roce 2002/2003znovu klesla, vykazují údaje negativní vývoj prodeje, podílu na trhu, cen a rentability jak v letech 2001/2002 a 2002/2003. Zásoby se v roce 2001/2002 zvýšily, avšak v roce 2002/2003 se vrátily na svou dřívější úroveň.

(60) Komise zejména zaznamenala, že zatímco se v roce 2001/2002 dovoz více než zdvojnásobil (44804 tun), objem prodeje výrobců Společenství ve Společenství dosáhl nízké úrovně (36156 tun) a rentabilita výrobců Společenství klesla na (-1,7 %). Přitom se však v uvedeném roce zvýšila spotřeba. Za takové situace by bylo možné očekávat, že dovoz bude sledovat vývoj spotřeby a ceny zůstanou stejné, dovoz se více než zdvojnásobil a ceny dováženého výrobku a výrobku vyrobeného výrobci Společenství klesly.

(61) Kromě toho, ačkoliv se v roce 2002/2003 spotřeba snížila o 10 %, dovoz se nesnížil a největší důsledky poklesu spotřeby pocítili právě výrobci Společenství, jejichž prodej klesl o 22 %, a jejich ceny klesly o 6 %. Spolu s nadbytečnými zásobami z předcházejícího roku byli výrobci Společenství v důsledku toho nuceni podstatně snížit výrobu.

(62) Tato kombinace faktorů se odráží v hospodářských ukazatelích týkajících se výrobců Společenství. Výrobci Společenství ztratili svůj podíl na trhu, který dosáhl své nejnižší úrovně v roce 2002/2003. Byli také poškozeni snížením prodeje v absolutních hodnotách v letech 2001/2002 2002/2003. V důsledku toho byli nuceni v každém z těchto roků snížit výrobu. To vedlo ke snížení využití jejich kapacity v letech 2001/2002 a 2002/2003. Produktivita a zaměstnanost v letech 2001/2002 a 2002/2003 také klesly. Celkový vliv poklesu objemu prodeje a cen ve Společenství se projevil snížením příjmů výrobců Společenství o 29 % ze 41,9 miliónu eur v roce 2000/2001 na 29,9 miliónů eur v roce 2001/2002 a na 21,9 miliónů eur v roce 2002/2003. Ve stejnou dobu klesla rentabilita výrobců Společenství ze 6,8 % na (-1,7 %) v roce 2001/2002 a na (-4,3 %) v roce 2002/2003.

(63) S ohledem na všechny tyto faktory dospěla Komise k závěru, že výrobci Společenství utrpěli vážnou újmu.

7. PŘÍČINNÁ SOUVISLOST

(64) Za účelem zjištění toho, zda existuje příčinná souvislost mezi nárůstem dovozu a vážnou újmou, a aby bylo zajištěno, že újma způsobená jinými faktory nebude přisuzována nárůstu dovozu, postupovala Komise takto:

- vzájemně se rozlišily újmu způsobující účinky faktorů o kterých se předpokládá, že způsobují újmu,

- tyto újmu způsobující účinky byly přičteny faktorům, které je způsobují a

- po přičtení újmy všem existujícím příčinným faktorům Komise určila, zda nárůst dovozu představuje "skutečnou a podstatnou" příčinu vážné újmy.

7.1 ANALÝZA PŘÍČINNÝCH FAKTORŮ

7.1.1 Vliv nárůstu dovozu

(65) Trh s konzervovanými mandarinkami je přehledný, pokud jde o zdroje dodávek a zákazníky. Jelikož jsou konzervované mandarinky hlavně komoditním výrobkem, dotyčný výrobek a podobný výrobek si konkurují hlavně cenově.

(66) V období od roku 2000/2001 do roku 2002/2003 podíl dováženého výrobku na trhu vzrostl ze 31 na 56 % a pak na 62 %, zatímco podíl výrobců Společenství na trhu klesl ze 69 na 44 % a pak na 38 %. Během stejného období vzrostl dovoz výroby Společenství ze 34 na 74 % a dále na 113 %, což ukazuje, že dovoz vzrostl v poměru k výrobě, na úkor výrobců Společenství.

(67) Pokud jde o ceny, v letech 2000/2001 a 20002/2003 podle údajů Eurostatu klesla průměrná jednotková cena dováženého výrobku na trhu Společenství ze 792 na 691 eur za tunu a později na 605 eur za tunu. Během stejného období klesla průměrná jednotková cena výrobku Společenství z 925 na 827 eur za tunu a pak na 781 eur za tunu. Jen samotné snížení průměrné jednotkové ceny podobného výrobku by způsobilo pokles příjmů z prodeje o 11 % (4,4 milióny eur) v roce 2001/2002 a další pokles o 6 % (1,7 miliónu eur) v roce 2002/2003. S ohledem na souběžný pokles objemu prodeje představoval skutečný pokles příjmů z prodeje ve Společenství 12 miliónů eur v roce 2001/2002 a 8 miliónů eur v roce 2002/2003. Toto snížení příjmů z prodeje (spolu se zvýšenými náklady) vyvolalo významný pokles rentability a výrobci Společenství vykázali ztrátu 1,7 % v roce 2001/2002 a 4,3 % v roce 2002/2003.

(68) Z výše uvedených důvodů dospěla Komise k závěru, že existuje vzájemný vztah mezi nárůstem dovozu za nízké ceny a vážnou újmou, kterou utrpěli výrobci Společenství, a že nárůst dovozu měl újmu způsobující účinky, které se projevily zejména tlakem na snižování cen a poklesem objemu prodaného výrobci Společenství na trhu Společenství.

7.1.2 Vliv změn ve spotřebě

(69) Komise provedla úplné šetření újmu způsobujících účinků snížení spotřeby v letech 1998/1999 a 2000/2001. Tento pokles musí být posuzován v souvislosti s celkovým vývojem během daného pětiletého období. Spotřeba se snížila z 80065 tun v roce 1998/1999 na 74056 tun v roce 1999/2000 a na 65676 tun v roce 2000/2001, avšak pak vzrostla o 15284 tun na 80960 tun v roce 2001/2002 a znovu se snížila na 72843 tun v roce 2002/2003.

(70) Komise poznamenala, že zatímco v roce 2000/2001 klesla spotřeba na svou nejnižší úroveň za dané období, v tomto roce dosáhli výrobci Společenství nejvyšší rentability (6,8 %). Na druhé straně spotřeba v roce 2001/2002 vzrostla na 80960 tun (nejvyšší úroveň během daného období), avšak ve stejné době klesla rentabilita výrobců Společenství na (–1,7 %). Z tohoto důvodu neexistuje zřejmý vzájemný vztah mezi samotnou spotřebou a rentabilitou a všeobecnou hospodářskou situací výrobců Společenství.

(71) Při šetření vlivů spotřeby na rentabilitu výrobců Společenství je třeba přihlížet k reakci všech účastníků trhu na změny ve spotřebě. V této souvislosti bylo zjištěno, že zatímco výrobci Společenství byli nuceni snížit prodej ve Společenství o přibližně 9185 tun v roce 2001/2002 v porovnání s rokem 2000/2001, dovoz prudce vzrostl (+ 24469 tun). Podobně v roce 2002/2003 zatímco se dovoz udržoval na úrovni předchozího roku, prodej výrobců Společenství poklesl o více než 8000 tun.

(72) Pokud jde o vliv na ceny, změny ve spotřebě konzervovaného zboží, které má velmi dlouhou trvanlivost, by obyčejně neměly mít podstatný vliv na ceny, pokud se výroba přizpůsobí potřebám trhu. V této souvislosti výrobci Společenství zřejmě reagovali snížením výroby a prodeje ve větším rozsahu, než bylo nezbytné k tomu, aby se přizpůsobily poklesu spotřeby. Tuto skutečnost odráží souběžné snížení zásob.

(73) Podobně, pokud by se tlak na ceny zmenšil, snížily by se i újmu způsobující účinky vyplývající z nízkých cen. Nejdůležitějším faktorem je zisk, jehož pokles by byl snížen, pokud by značně neklesly ceny a objem prodeje. V této souvislosti se dospělo k závěru, že pokud by nedošlo k prudkému nárůstu dovozu za nízké ceny, pokles spotřeby by nevyvolal podstatné snížení zisku.

(74) I kdyby všichni účastníci trhu přizpůsobili svou výrobu, byl by prodej výrobců Společenství v letech 1999/2000, 2000/01 a 2002/03přesto nižší. Avšak v roce 2001/02 dosáhla spotřeba své nejvyšší úrovně od roku 1998/1999 a byla přibližně na stejné úrovni jako v daném roce. Prodej výrobců Společenství se však v roce 2001/2002 v porovnání s rokem 1998/1999 snížil o 29438 tun, což představuje pokles o 43 %. Ve stejnou dobu vzrostl dovoz o 28457 tun v porovnání s rokem 1998/1999. I přes nepatrný nárůst spotřeby proto dovoz v letech 1998/1999 a 2001/2002 výrazně vzrostl.

| 1998/99 | 1999/2000 | 2000/01 | 2001/02 | 2002/03 |

Skutečný vývoj spotřeby (t) | 80065 | 74056 | 65676 | 80960 | 72843 |

Skutečný podíl na trhu | 80 % | 76 % | 69 % | 45 % | 38 % |

Simulace podílu na trhu [7] | 80 % | 71 % | 57 % | 45 % | 35 % |

(75) Výše uvedená tabulka demonstruje, že i kdyby spotřeba zůstala nezměněná po celé dané období, podíl průmyslu Společenství na trhu by se nevyvíjel podstatně odlišným způsobem. Tato skutečnost prokazuje, že vývoj spotřeby má jen omezený dopad na podíl průmyslu Společenství na trhu.

(76) Z výše uvedených důvodů se dospělo k závěru, že i když existuje souvislost mezi poklesem spotřeby a zjištěnými újmu způsobujícími účinky, tato vazba není podstatná.

7.1.3 Vliv změn ve vývozní výkonnosti

| 1998/99 | 1999/2000 | 2000/01 | 2001/02 | 2002/03 |

Vývoz (v tunách) | 21316 | 21672 | 14544 | 18099 | 17780 |

(77) Komise také šetřila vlivy poklesu vývozu. V letech 1998/1999 a 2000/2001 poklesl objem vývozu konzervovaných mandarinek výrobců Společenství z 21316 tun na 14544 tun, jelikož výrobci Společenství přišli o své podíly na trhu v důsledku konkurence levných výrobků z ČLR (zejména v důsledku sporu týkajícího se hormonů uvedeného v 35. bodu odůvodnění). V letech 200/2001 a 2001/2002 vývoz vzrostl na 18099 tun a v roce 2002/2003 činil 17780 tun. Během pětiletého období se vývoz snížil přibližně o 3500 tun i přesto, že k hlavnímu snížení došlo v letech 1999/2000 až 2000/2001 (v roce, ve kterém výrobci Společenství dosáhli nejvyšší rentabilitu). V roce 2001/2002 se vývoz zvýšil ve prospěch výrobců Společenství. V posledním období, v letech 2001/2002 a 2002/2003, vývoz poklesl o 319 tun, čili o 1,7 %, a představoval pouze 0,8 % výroby Společenství v daném roce.

(78) Je také třeba poznamenat, že při výpočtu rentability uvedeném v bodě 6.1.10 byl zohledněn pouze prodej ve Společenství. Z tohoto důvodu zaznamenaný pokles rentability výrobců Společenství v posledním období z velké části nezávisí na vlivu vývozu.

(79) Z výše uvedených důvodů se dospělo k závěru, že existuje určitá vazba mezi poklesem vývozu a zjištěnými újmu způsobujícími účinky do té míry, že například pokles vývozu přispěl k poklesu výroby a využití kapacity. Má se však za to, že většina těchto účinků se vyskytla v letech 1999/2000 a 2000/2001 (v době, kdy výrobci Společenství ještě dosahovali zisku) a že velmi malý pokles vývozu v roce 2002/2003, rovnající se méně než 1 % výroby Společenství, neměl žádný znatelný vliv.

7.1.4 Vliv nadbytečné kapacity

(80) Komise šetřila, zda-li mohly být újmu způsobující účinky způsobeny nadbytečnou kapacitou výrobců Společenství. Došlo pouze k jedné malé změně odhadované teoretické výrobní kapacity během daného období, a to, když se v roce 1999/2000 zvýšila výrobní kapacita o 2 % na 129260 tun.

(81) Toto zvýšení kapacity přispělo k poklesu využití kapacity v roce 1999/2000 a v následujících letech, protože se nerealizovala předpokládaná potřeba dodatečných kapacit. Z tohoto důvodů se dospělo k závěru, že existuje vazba mezi zvýšením kapacity a újmu způsobujícími účinky zjištěnými na počátku daného pětiletého období i přesto, že vliv dodatečné kapacity na celkovou rentabilitu výrobců Společenství byl velmi malý.

7.1.5 Vliv nedostatečné nabídky surovin

(82) Někteří vývozci tvrdili, že důvodem poklesu výroby výrobců Společenství byla nedostatečná nabídka suroviny (konkrétně čerstvých malých citrusových plodů) na trhu EU. Komise však na základě svého šetření trhu EU s čerstvými malými citrusovými plody dospěla k závěru, že nabídka odpovídá poptávce zpracovatelského průmyslu.

(83) Tabulka A uvádí skutečnou produkci čerstvých malých citrusových plodů (klementinek, mandarinek a mandarinek druhu satsuma) v letech 1998 až 2002.

Tabulka A

Zdroj:

CLAM

Rok | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 |

Produkce | 2329341 | 2823106 | 2511550 | 2379634 | 2650000 |

7.1.6 Poptávka zpracovatelského průmyslu po čerstvých malých citrusových plodech

(84) Tabulka B uvádí množství klementinek a satsum používaných ve zpracovatelském průmyslu pro výrobu konzervovaných mandarinek od roku 1998/1999 do roku 202/03.

Tabulka B

Sezóna | 1998/1999 | 1999/2000 | 2000/2001 | 2001/2002 | 2002/2003 |

Satsumy a klementinky | 120000 | 110000 | 95000 | 95000 | 60000 |

(85) Jak je vidět z tabulek A a B, nabídka čerstvých malých citrusových plodů na trhu EU byla značně větší než poptávka zpracovatelského průmyslu.

(86) Avšak zpracovatelský průmysl konkuruje jiným odběratelům čerstvých satsum a klementinek a jeho konkurenceschopnost je zřejmě omezena poklesem cen podobného výrobku. Cena čerstvých mandarinek ke zpracování je stanovena ročními smlouvami mezi konzervárnami a zemědělci na počátku sezóny. Tabulka C uvádí cenu, kterou pěstitelé získali za mandarinky prodané na trhu čerstvého ovoce a za mandarinky určené ke konzervování.

Tabulka C

Sezóna | 1998/1999 | 1999/2000 | 2000/2001 | 2001/2002 | 2002/2003 |

Čerstvé (eur/t) | 547 | 498 | 571 | 557 | 527 |

Konzervované (eur/tunu) | 256 | 255 | 313 | 245 | 172 |

(87) Rozdíl v cenách odráží dva faktory. Za prvé, výrobci Společenství mají čím dál tím více potíží při nákupu surovin (čerstvých mandarinek a satsum) za cenu, která by jim umožnila dosáhnout přiměřené úrovně rentability. Za druhé, s ohledem na nízké ceny, které výrobci Společenství nabízejí pěstitelům satsum, které se používají hlavně pro konzervárenský průmysl, přeorientovávají pěstitelé svou produkci ze satsum na klementinky, aby tak zvýšili rentabilitu své produkce. Tento proces však dosud nepokročil dostatečně natolik, aby měl znatelný vliv na dostupnost nabídky výrobcům Společenství.

(88) Z tohoto důvodu Komise stanovila, že nedostatek nabídky nepřispěl k újmě, kterou utrpěli výrobci Společenství.

7.1.7 Jiné faktory

(89) Útvary Komise a zúčastněné strany v rámci šetření neuvedly žádný jiný příčinný faktor (jiný než faktory uvedené v bodech 7.1.1. až 7.1.6.) ani.

7.2 PŘIČTENÍ ÚJMU ZPŮSOBUJÍCÍCH ÚČINKŮ

(90) Vážná újmu, kterou utrpěli výrobci Společenství, měla zejména podobu snížení objemu prodeje, snížení jednotkových cen, snížení rentability a finančních ztrát. Komise stanovila, že kromě nárůstu dovozu k vážné újmě přispěly tři faktory: pokles spotřeby, snížení vývozu a zvýšená kapacita.

(91) Nejprve došlo k poklesu spotřeby v letech 1998/1999 a 2000/2001později v roce 2001/2002 vzrostla, avšak v posledním období znovu klesla. Vývoj dovozu však rozhodně nevykazoval stejný vývoj jako spotřeba a Komise se domnívá, že pokles spotřeby v letech 1998/1999 a 2000/2001 nehrál významnou roli ani v případě objemu, ani v případě ceny. Pokles spotřeby v roce 2002/2003 proběhl současně s poklesem objemů prodeje, cen a rentability výrobců Společenství a Komise dospěla k závěru, že pokles spotřeby byl jedním z faktorů, které přispěly ke vzniku vážné újmy, již utrpěli výrobci Společenství.

(92) Komise také šetřila pokles vývozu výrobců Společenství během pětiletého období. Vývoz poklesl na počátku pětiletého období. Na konci tohoto období, kdy byla utrpěna vážná újma, však vývoz vzrostl a pak mírně klesl. Z tohoto důvodu měl vývoj vývozu v období let 2001/2002 a 2002/2003 na výrobce Společenství mnohem menší dopad než prudký růst dovozu.

(93) Komise také šetřila zvýšení kapacity, k níž došlo v roce 1999/2000 a která již zůstala zvýšená. Roční náklady na tuto dodatečnou kapacitu byly bezvýznamné.

(94) Poté, co se Komise ujistila, že vlivy jiných faktorů nejsou přisuzovány nárůstu dovozu, poznamenala, že existuje skutečný a podstatný příčinný vztah mezi snížením objemu prodeje, prodejními cenami a rentabilitou výrobců Společenství a nárůstem dovozu, který byl nejen mnohem rychlejší než růst spotřeby v letech 2000/2001 a 2001/2002, ale který vzrostl i v době poklesu spotřeby od roku 1998/1999 do roku 2000/2001 a v roce 2002/2003.

7.2.1 Závěr

(95) Po prošetření újmu způsobujících účinků jiných známých faktorů a po jejich vzájemném oddělení a rozlišení od újmu způsobujících účinků způsobených nárůstem dovozu a po zaručení, že újma způsobená těmito jinými faktory není přičítána dovozu, dospěla Komise k závěru, že existuje skutečná a podstatná souvislost mezi nárůstem dovozu a vážnou újmou, již utrpěli výrobci Společenství.

8. ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

8.1 ÚVODNÍ POZNÁMKY

(96) Účelem ochranných opatření je odstranit vážnou újmu a předcházet jakémukoliv dalšímu zhoršení situace výrobců dotyčného výrobku ve Společenství. Kromě nepředvídatelného vývoje, nárůstu dovozu, vážné újmy a příčinné souvislosti zkoumala Komise, zda existují pádné hospodářské důvody, které by mohly vést k závěru, že není v zájmu Společenství zavést konečná opatření. Za tímto účelem se na základě dostupných důkazů posuzoval dopad opatření na všechny zúčastněné strany a možné důsledky přijetí nebo nepřijetí těchto opatření.

8.2 ZÁJEM VÝROBCŮ SPOLEČENSTVÍ

(97) Výrobci Společenství vynaložili značné investice a disponují výrobními systémy nejvyššího stupně mechanizace a automatizace na světě. Za obvyklých tržních podmínek jsou životaschopní a konkurenceschopní. Během daného období utrpěli výrobci Společenství značný pokles výroby a prodeje, v důsledku čehož již nadále nemohou dosáhnout zisku. Postavení výrobců Společenství by bylo i nadále ohroženo, pokud se udrží levný dovoz na své současné vysoké úrovni.

(98) Zavedení konečných ochranných opatření by výrobcům Společenství poskytlo příležitost restrukturalizovat výrobu a tím zaručit dlouhodobou životaschopnost výroby dotyčného výrobku a celkově i jejich obchodní činnosti. Poskytlo by jim nezbytný prostor pro restrukturalizaci a výhody ze zvýšených výdajů na výzkum a vývoj zaměřený na další snížení výrobních nákladů. Plány na konsolidaci odvětví již pokročily, avšak bude třeba ještě nějaký čas na její úspěšnou realizaci a na to, aby z ní bylo možné těžit. Kromě toho již byla určena řada úsporných opatření, včetně širší spolupráce mezi výrobci Společenství při nákupu jiných surovin než samotného čerstvého ovoce (které již podléhá dohodám o společném nákupu).

8.3 ZÁJEM PRODUCENTŮ ČERSTVÝCH MALÝCH CITRUSOVÝCH PLODŮ VE SPOLEČENSTVÍ

(99) V zájmu producentů čerstvého ovoce, kteří dodávají surovinu výrobcům Společenství, je mít silnou a předvídatelnou poptávku po svém produktu za cenu, která jim umožní dosáhnout přiměřený zisk. Zdá se, že velké množství dováženého dotyčného výrobku za nízkou cenu způsobuje také pokles ceny suroviny (malých čerstvých citrusových plodů, zejména satsum) na trhu EU. Proto je v zájmu producentů čerstvého ovoce, aby byla přijata opatření za účelem snížení objemu levného dovozu dotyčného výrobku do EU.

8.4 ZÁJEM UŽIVATELŮ A DOVOZCŮ VE SPOLEČENSTVÍ

(100) Za účelem posouzení dopadu opatření na dovozce a uživatele, zaslala Komise dotazník známým dovozcům a uživatelům dotyčného výrobku na trhu Společenství. Odpovědělo devět dovozců, avšak neodpověděli žádní uživatelé, kteří nejsou závislý na těchto dovozcích.

(101) Někteří dovozci dotyčného výrobku tvrdili, že zavedení opatření bylo zbytečné, neboť problémy výrobců Společenství byly způsobeny vysokými cenami a nedostatečnou nabídkou čerstvých mandarinek ke konzervování ve Společenství spíše než nárůstem dovozu. Bylo však zjištěno, že do konce roku 2001/2002, tedy roku, v němž dovoz vzrostl na 44804 tun a prodej výrobců Společenství v EU poklesl na 36156 tun, vzrostly zásoby výrobců Společenství o 6074 tun na 17279 tun. Zdá se, že to poukazuje na skutečnost, že pokles prodeje výrobců Společenství nebyl způsoben potížemi se zásobováním, ale jiným faktorem a nejpravděpodobnější vysvětlením se zdá být vzrůstající vliv zvýšeného dovozu za nízké ceny.

(102) Dovozci také tvrdili, že je lepší zachovat různé zdroje zásobování a že pokud by byla přijata opatření, neměla by mít formu režimu minimálních cen nebo přidělování kvóty podle zásady "kdo dřív přijde, ten dřív dostane", což by vedlo k ještě většímu narušení trh. Zejména zásada "kdo dřív přijde, ten dřív dostane" by podpořila dovoz na počátku roku až do vyčerpání kvóty, pak by se poptávka zaměřila na domácí dodavatele. Kromě toho dovozci zdůraznili potřebu obchodníků na hlavních evropských trzích i spotřebitelů, aby měli i nadále přístup k výrobkům dobré jakosti za nízké ceny.

(103) Konečná opatření tvoří celní kvóta, která odráží obvyklou úroveň dovozu. Z tohoto důvodu nejsou nevýhody, jež by mohly případně postihnout uživatele a dovozce, pokládány za takové, aby mohly vyvážit očekávané výhody výrobců Společenství v důsledku opatření, která se považují za nezbytné minimum pro předcházení jakémukoliv dalšímu zhoršování situace výrobců Společenství.

8.5 ZÁJEM SPOTŘEBITELŮ VE SPOLEČENSTVÍ

(104) Jelikož je dotyčný výrobek spotřební zboží, informovala Komise různé organizace spotřebitelů o zahájení šetření. Od spotřebitelských organizací nebyla obdržena žádná odpověď, dopad na spotřebitele je proto považován za minimální.

9. ROZŠÍŘENÍ EU

9.1 DOVOZ DO PŘISTUPUJÍCÍCH STÁTŮ

(105) Vzhledem k tomu, že opatření se budou používat po rozšíření EU, ke kterému má dojít dne 1. května 2004, vzala Komise v úvahu také nárůst dovozu (v absolutních a relativních hodnotách), jelikož se týká států evropské pětadvacítky.

| 2000 | 2001 | 2002 | 2003 |

Dovoz do přistupujících států ze států, které nepatří k evropské pětadvacítce | 2562 | 4268 | 5350 | 6528 |

Dovoz do přistupujících států ze států evropské patnáctky | 1964 | 1014 | 1472 | 1500 [8] |

Celkem | 4527 | 5283 | 6821 | 8028 |

(106) Dovoz do přistupujících států, ze států, které nepatří k evropské pětadvacítce, se zvýšil o 67 % z 2562 tun v roce 2000 na 4268 tun v roce 2001 a nadále se zvyšoval na 5350 tun (další zvýšení o 25 %) v roce 2002. V roce 2003 tento dovoz ještě vzrostl o dalších 22 % na 6528 tun.

(107) Pro posouzení toho, jaký by byl pravděpodobný nárůst dovozu do států evropské pětadvacítky v posledních letech, je nezbytné sečíst dovoz do EU a dovoz do přistupujících států ze států, které nepatří k evropské pětadvacítce.

| 2000 | 2001 | 2002 | 2003 |

Dovoz do EU [9] | 17573 | 20335 | 44804 | 44813 |

Dovoz do přistupujících států ze států, které nepatří k evropské pětadvacítce | 2562 | 4268 | 5350 | 6528 |

Celkem | 20135 | 24603 | 50154 | 51341 |

(108) Na tomto základě by celkový dovoz do států evropské pětadvacítky v letech 2000 a 2001 vzrostl o 22 %, z 20135 na 24603 tun, a pak o 104 % na 50154 tun v letech 2001 a 2002. Dovoz by v roce 2003 zůstal na této vysoké úrovni a dokonce by vzrostl ještě o další 2 % na 51341 tun.

(109) Přistupující státy dotyčný výrobek nevyrábí a jak je uvedeno výše, dovoz do států evropské pětadvacítky se vyvíjel podobně jako dovoz do států evropské patnáctky. Z tohoto důvodu se usuzuje, že analýza vážné újmy a příčinného vztahu platná pro státy evropské patnáctky platí i pro státy evropské pětadvacítky.

(110) Komise také vzala v potaz otázku zájmu Společenství v souvislosti se státy evropské pětadvacítky. Přistupující státy nepěstují surovinu ani nevyrábí dotyčný výrobek. Tyto státy však dovážejí dotyčný výrobek, tento dovoz představuje přibližně 12 % celkového dovozu do zemí států pětadvacítky. Zájmy dovozců, uživatelů a spotřebitelů v přistupujících státech jsou stejné jako zájmy dovozců/uživatelů a spotřebitelů a neliší se od zájmů dovozců/uživatelů a spotřebitelů ve státech evropské patnáctky, které jsou však mnohem větší. Zájmy dovozců/uživatelů a spotřebitelů ve státech evropské patnáctky jsou totožné a plně reprezentativní se zájmy států evropské pětadvacítky. Z tohoto důvodu se usuzuje, že analýza vážné újmy a příčinné souvislosti pro státy evropské patnáctky platí i pro státy evropské pětadvacítky.

(111) Jakákoliv zúčastněná strana, která se domnívá, že po rozšíření EU bude zachování stávající formy opatření neodůvodněné ve vztahu ke státům evropské pětadvacítky, má možnost vznést své námitky Komisi nejpozději do 15. května 2004 a vysvětlit podrobně důvody, proč by měla Komise zahájit přezkum opatření.

10. OBECNÉ ÚVAHY

(112) V důsledku nárůstu dovozu dotyčného výrobku (uvedeného ve 24. až 27.bodě odůvodnění) trh Společenství s dotyčným výrobkem, který je jedním z výrobků uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 2201/96 ze dne 28. října 1996 o společné organizaci trhů s výrobky zpracovanými z ovoce a zeleniny [10] naposledy pozměněném nařízením Komise (ES) č. 386/2004 [11] je vystaven závažnému narušení, které by mohlo ohrozit dosažení cílů stanovených v článku 33 Smlouvy. Příslušné podmínky stanovené v článku 22 nařízení (ES) č. 2201/96 jsou proto splněny.

11. ZÁVĚREČNÉ ÚVAHY

(113) Analýza Komise o závěrech šetření prokazuje, že jsou splněny podmínky pro zavedení ochranných opatření.

11.1 FORMA A ÚROVEŇ OPATŘENÍ

(114) Za účelem zachování otevřeného trhu Společenství a zaručení dostupnosti dostatečné nabídky pro uspokojení poptávky, je vhodné zavést systém celních kvót, po jejichž překročení bude třeba platit dodatečné clo, tak aby i dovážený výrobek překračující tyto kvóty mohl být dovážen do Společenství prostřednictvím zaplacení tohoto dodatečného cla. Je třeba, aby bylo toto dodatečné clo stanoveno na úrovni umožňující předejít vážné újmě, která postihuje výrobce Společenství. V této souvislosti se poznamenává, že dodatečné clo stanovené v rámci prozatímních ochranných opatření (nařízení Komise (ES) č. 1964/2003) nepostačovalo ke krátkodobému snížení úrovně dovozu. Ve skutečnosti se během období, kdy se používala prozatímní opatření, od 9. listopadu 2003 do 10. dubna 2004, dovoz i nadále zvyšoval a ceny nadále klesaly. V souladu s prozatímními opatřeními byla sazba dodatečného cla stanovena na 155 eur za tunu. Je zřejmé, že tato sazba byla absorbována snížením průměrné ceny určené vyvážejícími výrobci v ČLR částečně v důsledku posilujícího eura. Pro dosažení žádaného účinku je proto třeba, aby sazba dodatečného cla byla vyšší než 155 eur za tunu.

(115) Výše dodatečného cla byla vypočítána na základě směrné ceny, za jaké by výrobci Společenství dosáhli zisku z obratu ve výši 6,8 %, upraveného s ohledem na náklady na dopravu, aby bylo zaručeno spravedlivé srovnání s dováženým výrobkem dodávaným do hlavních spotřebních zeměpisných oblastí. Tato částka byla poté porovnána s průměrnou dovozní cenou v období od dubna roku 2003 do prosince roku 2003 na stejné obchodní úrovni, upravené s ohledem na cenu CIF k hranici Společenství, cla, náklady vynaložené po dovozu a zisk dovozců. Výše uvedená míra zisku je založena na posouzení skutečných zisků, jichž dosáhli výrobci Společenství v letech 1998/1999 až 2001/2002. Úroveň snížení směrné ceny vzrostla na 57,9 % dovozní ceny CIF. Z toho vyplývá pevně stanovené clo ve výši 301 eur za tunu. Vzhledem k vlivu podstatného posílení eura vůči čínskému renminbi na dovozní ceny bude možné výši cla přezkoumat, pokud euro vůči renminbi klesne do té míry, že podstatně ovlivní ceny.

(116) Za účelem zachování přístupu na trh Společenství, je třeba, aby byly celní kvóty stanoveny s ohledem na objem dovozu za poslední období. Tři poslední tříletá období, za která jsou k dispozici statistické údaje, jsou roky 1999/2000 až 2001/2002 (rok 2002/2003 se nepovažuje za reprezentativní, protože během tohoto období bylo zahájeno řízení ve věci přijetí ochranných opatření). Celní kvóty by proto měly spočívat na průměrném objemu dovezeném v těchto letech (27570 tun pro státy evropské patnáctky). Vzhledem k vytvoření značných zásob některými dovozci a k pokračující vysoké úrovni dovozu v poslední době se usuzuje, že se jedná o maximální objem, který může být dovážen bez dodatečného cla. Má se za to, že tento objem umožní výrobcům Společenství pokračovat v nezbytných úpravách, aniž by docházelo k dalšímu zhoršování jejich situace.

(117) Komise poznamenává, že v důsledku rozšíření, ke kterému m á dojít dne 1. květen 2004 je třeba přezkoumat výši celních kvót. Celní kvóty pro první období (27570 tun pro státy evropské patnáctky) by proto měly být zvýšeny o průměrné roční množství dovezené do přistupujících států ze třetích zemí v letech 2000 až 2002. Tento průměr činí 4060 tun. Proto by celní kvóta pro státy evropské pětadvacítky pro první období měla činit 31630 tun. Jelikož poslední období trvá pouze 212 dní, je třeba pro toto období přiměřeně snížit současnou dovozní kvótu.

(118) Pro zachování tradičních obchodních toků a zaručení, že trh Společenství zůstane otevřený novým dodávajícím státům, je třeba rozdělit objem celních kvót mezi státy, které mají podstatný zájem na dodávání dotyčného výrobku na trh Společenství, a část tohoto objemu by měla být vyhrazena pro státy, které v současné době takový zájem nemají. Po konzultaci s ČLR, jediným státem, který má takový podstatný zájem, Komise usuzuje, že je vhodné přidělit ČLR zvláštní celní kvótu, stanovenou v poměru k celkovému množství výrobku dodaného touto zemí během tříletého období 1999/2000 až 2001/2002. Velká většina dováženého výrobku v tomto období pocházela z ČLR, a proto se přidělí jedna zvláštní celní kvóta ČLR a jiná všem ostatním zemím.

(119) Na tomto základě by objem počáteční celní kvóty přidělené ČLR pro státy evropské pětadvacítky měl činit 30843 tun pro období jednoho roku, zatímco objem předělený všem ostatním státům pro uvedené období by činil 787 tun. Má se za to, že v takovém případě by celní kvóta přidělená všem ostatním státům byla příliš malá, aby umožnila hospodářskou soutěž či vstup nových subjektů na trh. Je žádoucí, aby i jiné státy než ČLR měly možnost vyvážet dotyčný výrobek do Společenství. Kvóta přidělená všem ostatním zemím by se proto měla zvýšit na 3 % průměrné spotřeby Společenství během daného období (nebo 2314 tun za rok), celkový objem celní kvóty by tak činil 33157 tun.

(120) S ohledem na závazek liberalizovat opatření by měl být celkový roční objem celních kvót zvýšen o 5 % v každém dalším období, což znamená na 34815 tun pro období do 10. dubna roku 2006, na 36556 tun pro období do 10. dubna 2007 a 22294 tun pro období do 8. listopadu 2007 (212 dní). Komise v polovině období přezkoumá opatření v souladu s článkem 21 nařízení (ES) č. 3285/94, aby prošetřila vlivy opatření, určila, zda a jakým způsobem je vhodné urychlit tempo liberalizace, a aby zjistila, zda je použití opatření i nadále nezbytné. V souvislosti s přezkoumáním v polovině období Komise vezme v úvahu opatření, které výrobci Společenství podnikli pro restrukturalizaci.

(121) V souladu s právními předpisy a mezinárodními závazky Společenství by se ochranná opatření neměla používat na žádný výrobek pocházející z rozvojové země do té doby, dokud podíl těchto zemí na dovozu dotyčného výrobku do Společenství nepřekročí 3 %. ČLR je jedinou rozvojovou zemí, která nesplňuje podmínky pro využití této odchylky. Z tohoto důvodu je třeba určit rozvojové, země, pro které se tato opatření nepoužijí, tyto země jsou uvedeny v příloze 2.

11.2 SPRÁVA CELNÍ KVÓTY

(122) Před zavedením opatření žádali někteří dovozci a jejich sdružení, aby byl zaveden systém, jenž by dovozcům, kteří tradičně dovážejí dotyčný výrobek z ČLR, zaručil určitá množství na základě obvyklé úrovně jejich dovozu z ČLR. Jiní dovozci namítli, že systém kvót by měl fungovat podle zásady "kdo dřív přijde, ten dřív dostane", aby se předešlo nadměrnému správní zatížení a aby byla zachována hospodářská soutěž.

(123) Pro získání informací nezbytných pro stanovení vhodné metody pro správu kvót zveřejnila Komise dne 2. října 2003 [12] oznámení. Z poskytnutých informací vyplývá, že v každém konzervárenském období 1999/2000, 2000/2001 a 2001/2002 velkou většinu dotyčného výrobku (více než 90 %) dovezl malý počet dovozců, kteří dovezli průměrně 500 tun nebo více za konzervárenské období (dále jen "tradiční dovozci"). Zbývající část dovezli dovozci jiní než tradiční dovozci (dále jen "jiní dovozci").

(124) I přesto, že někteří dovozci tvrdili, že je třeba snížit prahové množství stanovené pro tradiční dovozce (například na 300 tun nebo méně), při použití prozatímních opatření bylo zjištěno, že mnoho dovozců chtělo dovážet menší množství. V zájmu dovozců menších množství je proto zvýšení podílu celní kvóty vyhrazené netradičním dovozcům, spíše než snížení prahového množství, po jehož dosažení získá dovozce statut tradičního dovozce.

(125) Po prošetření žádosti na základě zkušeností získaných při používání prozatímních opatření Komise poznamenala toto:

- bez systému garantovaných licencí hrozí, že cena dováženého výrobku pocházejícího z ČLR dramaticky vzroste na počátku období, kdy se používá celní kvóta a mohla by následně prudce klesnout v okamžiku, kdy dovozci dosáhnou nebo překročí úroveň dovozu nezbytnou pro splnění svých objednávek (neočekávané účinky). Výrobcům Společenství hrozí, že jim bude v důsledku neočekávaných účinků vyplývajících z přidělení celních kvót podle zásady, "kdo dřív přijde, ten dřív dostane" způsobena újma, jelikož poptávka se zaměří na dovoz z ČLR na počátku konzervárenské období a o výrobek Společenství bude zájem teprve po vyčerpání celních kvót. Hrozí, že to povede ke snížení prodeje výrobců Společenství na počátku konzervárenského období a k nejistotě způsobené prudkými výkyvy cen. Pokud by k tomu došlo, ohrozilo by to dosažení cíle sledovaného při zavedení konečných opatření,

- v zájmu stávajících dovozců, kteří obvykle dovážejí podstatné množství dotyčného výrobku z ČLR, je zajistit, aby byly zachovány tradiční obchodní toky a aby mohli nadále dovážet určité množství dotyčného výrobku z ČLR bez dodatečného cla. Možnost dovážet dotyčný výrobek z ČLR bez dodatečného cla je také v zájmu nových dovozců.

- odpovídající zásoby dotyčného výrobku na trhu Společenství a stabilizace tržní ceny je v zájmu maloobchodníků a spotřebitelů,

- forma konečných opatření by proto měla umožnit dosažení jejich cíle za současné minimalizace zbytečných narušení trhu, v podobě prudkých cenových výkyvů a negativních vlivů na výrobce Společenství a zaručit co nejmenší správní zatížení dovozců. V tomto ohledu bylo během období, kdy se používala prozatímní opatření zaznamenáno, že dovoz dotyčného výrobku skutečně vzrostl, zatímco maloobchodní cena přinejmenším u jednoho z hlavních aktérů na trhu klesla o 17 %,

- opatření by měla mít formu, která by podpořila zvyšující úroveň hospodářské soutěže mezi dovozci a zajistila, aby noví netradiční dovozci měli možnost vstoupit na trh.

(126) S ohledem na tyto úvahy Komise usuzuje, že by nebylo vhodné spravovat celní kvótu podle zásady "kdo dřív přijde, ten dřív dostane". Hospodářské subjekty, které tradičně dovážely podstatné množství dotyčného výrobku do Společenství nebo do přistupujících zemí (tradiční dovozci) by měly mít možnost žádat o licenci na dovoz určitého množství dotyčného výrobku bez dodatečného cla na základě své obvyklé úrovně dovozu z ČLR. Stejně tak by i jiní dovozci, kteří chtějí dovážet dotyčný výrobek do Společenství z ČLR, avšak nesplňují toto kritérium ("jiní dovozci"), měli mít možnost žádat o licenci na dovoz určitého množství dotyčného výrobku bez dodatečného cla.

(127) Proto by mohl být zaveden režim licencí, na základě kterého oprávnění na dovoz dotyčného výrobku bez cla podléhá předložení dovozní licenci. Prováděcí pravidla k tomuto režimu by měla doplňovat nebo se odchylovat od pravidel stanovených v nařízení Komise (ES) č. 1291/2000 ze dne 9. června 2000, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu dovozních a vývozních licencí a osvědčení o stanovení náhrady předem pro zemědělské produkty [13], naposledy pozměněném nařízením (ES) č. 322/2004 [14].

(128) Pro zajištění účinného fungování režimu je třeba, aby bylo právo žádat o licenci vyhrazeno hospodářským subjektům, fyzickým nebo právnickým osobám, jednotlivcům nebo skupinám, kteří mají nedávnou zkušenost s dovozem do Společenství nebo do přistupujících zemí. Opatření pro snížení množství spekulativních žádostí o dovozní licence, které by mohly bránit úplnému využití celních kvót, jsou také nezbytná. Z tohoto důvodu je k tomu, aby dovozci mohli žádat o licenci třeba, aby v nedávné době dovezli do Společenství přiměřené minimální množství podobného výrobku. Vzhledem k povaze a hodnotě dotyčného výrobku se považuje za přiměřené požadovat po dovozcích, kteří žádají o licenci, aby dovezli nejméně 50 tun výrobků zpracovaných z ovoce a zeleniny, uvedených čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2201/96 během jedné nebo několika ze tří posledních konzervárenských období (2000/2001, 2001/2002 a 20002/2003 pro první období používání konečných opatření (od 11. dubna roku 2004 do 10. dubna roku 2005). Dále je třeba požadovat zaplacení jistoty pro každou tunu dotyčného výrobku, pro který byla podána žádost o dovozní licenci. Tato jistota by mělo být stanovena na dostatečně vysoké úrovni, aby odradila spekulativní žádosti, avšak ne tak vysoká, aby odradila hospodářské subjekty, které provozují skutečnou obchodní činnost související s výrobky ze zpracovaného ovoce a zeleniny. V této souvislosti se usuzuje, že jistota rovnající se přibližně 20 % hodnoty dováženého dotyčného výrobku je přiměřená.

(129) Na základě prozatímních opatření získali tradiční dovozci 85 % celní kvóty (23435 tun ročně), zatímco jiní dovozci získali 15 % (4135 tun ročně). Opatření by měla umožnit zachování postavení tradičních dovozců a zároveň zachovat hospodářskou soutěž a poskytnout jiným dovozcům možnost přístupu na trh. Mnozí dovozci tradičně dovážejí konzervované satsumy z ČLR, avšak nedosahují prahového množství 500 tun nezbytného pro to, aby byli považováni za tradiční dovozce. Vzhledem k tomu, že tito dovozci dovážejí různě velké objemy, se považovalo za spravedlivější zvýšit výši celní kvóty pro tyto dovozce, spíše než snížit objem prahového množství.

(130) Usuzuje se, že bez ohledu na vysoké procento dotyčného výrobku dováženého tradičními dovozci v posledních konzervárenských obdobích, by pro zachování otevřeného trhu, hospodářské soutěže a poskytnutí možnosti dovozcům menších množství podílet se na trhu mělo být 25 % celní kvóty na zboží pocházející z ČLR vyhrazeno pro "jiné dovozce". Přidělením 75 % celní kvóty tradičním dovozcům v rámci konečných opatření by byl zachován počáteční roční objem jim vyhrazené kvóty ve výši 23132 tun. Tím by bylo ochráněno postavení tradičních dovozců a přitom by netradičním dovozcům bylo přiděleno vyšší procento, než jaké jim bylo přiděleno v rámci prozatímních opatření. Z tohoto důvodu by objem přidělený jiným dovozcům činil 7711 tun (25 % celní kvóty).

(131) Licence pro příslušnou část celní kvóty přidělenou tradičním dovozcům pro dané období pro dovoz dotyčného výrobku pocházejícího z ČLR by měly být těmto dovozcům vydávány po podání žádosti a na základě objektivních kritérií. Licence pro zbývající část celní kvóty pro dané období by se měly vydávat jiným dovozcům po podání žádosti a na základě objektivních kritérií. Tato kritéria jsou nezbytná pro zajištění toho, že každý tradiční dovozce bude mít možnost zachovat si své postavení vůči jiným tradičním dovozcům, aby se předešlo situaci, kdy by jediný dovozce kontroloval trh, a aby byla zachována hospodářská soutěž mezi dovozci. V tomto ohledu je nejvhodnějším objektivním kritériem pro tradiční dovozce maximální množství (čistá hmotnost) dotyčného výrobku dovezeného za konzervárenské období tradičním dovozcem v posledních třech konzervárenských obdobích(2000/2001, 2001/2002 a 2002/2003 v prvním období používání konečných opatření, od 11. dubna roku 2004 do 10. dubna roku 2005). Nejvhodnějším objektivním kritériem pro jiné dovozce je limit 20 % celní kvóty, vyhrazené jiným dovozcům pro zboží pocházející z Číny (tj. 3 % celní kvóty pro zboží pocházející z Číny).

(132) Pokud jde o dovoz dotyčného výrobku pocházejícího z jiných zemí než z ČLR, vzhledem ke skutečnosti, že tradiční dovozci nedovážejí podstatná množství dotyčného výrobku z jiných zemí než z ČLR a jelikož celní kvóta, která má být stanovena, je podstatně vyšší než dovoz v předcházejících konzervárenských obdobích, má se za to, že celá celní kvóta by měla být vyhrazena všem dovozcům na stejném základě a že (z výše uvedených důvodů) nejvhodnějším objektivním kritériem pro omezení žádostí o dovozní licence je limit 20 % celní kvóty vyhrazené pro zboží uvedeného původu.

(133) Způsobilost zboží dováženého z rozvojových zemí, které není zahrnuto v celních kvótách, závisí na původu zboží. Způsobilost dováženého zboží vzhledem k celní kvótě přidělené pro dovoz zboží pocházejícího z ČLR nebo k celní kvótě na dovoz pocházející ze všech ostatních zemí závisí také na původu zboží. Měla by se proto použít kritéria pro určení původu, která jsou v současné době platná ve Společenství, a pro zajištění účinné správy celních kvót je třeba na hranici Společenství pro dovoz dotyčného výrobku předložit osvědčení o původu, s výjimkou dovozu dotyčného výrobku, na který se vztahuje doklad o původu vydaný nebo vyhotovený v souladu s příslušnými pravidly stanovenými pro způsobilost k preferenčním celním opatřením.

11.3 DOBA TRVÁNÍ

(134) Konečná opatření by neměla trvat déle než čtyři roky včetně období používání prozatímních opatření, která vstoupila v platnost dne 9. listopadu 2003. Z tohoto důvod by jejich platnost měla být ukončena nejpozději dne 8. listopadu 2007,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Režim celních kvót

1. Stanovuje se režim celních kvót pro dovoz některých upravených nebo konzervovaných mandarinek (včetně druhů tangerin a satsuma), klementinek, wilkingů a jiných podobných citrusových hybridů, bez přídavku alkoholu, s přídavkem cukru, v současné době zařazených do kódů KN 20083055 a 20083075 (dále jen konzervované mandarinky) do Společenství. Objem každé celní kvóty a období jejího použití uvádí příloha 1.

2. Smluvní celní sazba stanovená v nařízení Rady (ES) č. 2658/87 [15] nebo jakákoliv preferenční celní sazba se i nadále použije na konzervované mandarinky dovezené v rámci celních kvót uvedených v odstavci 1.

3. S výhradou článku 9 podléhá dovoz konzervovaných mandarinek bez předložení licence, v souladu s čl. 3 odst. 1, týkající se země, ze které tyto mandarinky pocházejí, dodatečnému clu ve výši 301eur za tunu.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a) "konzervárenským obdobím" období 12 měsíců od 1. října jednoho roku do 30. září následujícího roku;

b) "přistupujícími státy" Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko;

c) "dovozcem" hospodářský subjekt, fyzická nebo právnická osoba, jednotlivec nebo skupina, která dovezla do Společenství nebo do přistupujících zemí v jednom nebo více ze tří posledních konzervárenských období nejméně 50 tun zpracovaného ovoce a zeleniny uvedeného v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2201/96 bez ohledu na původ uvedeného dováženého zboží;

d) "tradičním dovozcem" dovozce, který dovezl do Společenství nebo do přistupujících států průměrně 500 nebo více tun konzervovaných mandarinek za konzervárenské období v posledních třech konzervárenských obdobích, bez ohledu na původ dováženého zboží;

e) "referenčním množstvím" maximální množství konzervovaných mandarinek dovezených za konzervárenské období tradičním dovozcem během jedné ze tří posledních konzervárenských období;

f) "jinými dovozci" jiní než tradiční dovozci;

g) "původem" země, ze kterého pochází dovážený výrobek, ČLR na jedné straně nebo jiný stát než ČLR na straně druhé.

Článek 3

Režim dovozních licencí

1. Veškerý dovoz v rámci kvót uvedených v čl. 1 odst. 1 podléhá povinnosti předkládat dovozní licenci (dále jen licenci) vydanou v souladu s nařízením (ES) č. 1291/2000, s výhradou ustanovení tohoto nařízení.

2. Na licence se nepoužije čl. 8 odst. 4 nařízení (ES) č. 1291/2000. V kolonce 19 v licenci se uvede "0".

3. Odchylně od článku 9 nařízení (ES) č. 1291/2000 nejsou práva vyplývající z licencí převoditelná.

4. Výše jistoty uvedené v čl. 15 odst. 2 nařízení (ES) č. 1291/2000 je 150 eur za tunu čisté hmotnosti.

Článek 4

Platnost licencí

1. V kolonce 8 v žádostech o licence a v licencích se uvede země původu výrobku. Slovo "ano" v kolonce 8 se zakřížkuje. Licence jsou platné pouze pro výrobky pocházející ze země uvedené v dané kolonce.

2. Licence jsou platné pouze po dobu, pro kterou byly vydány. Kolonka 24 v licenci obsahuje údaj o době platnosti licence (například "licence platí pouze od 11. dubna roku 2004 do 10. dubna roku 2005").

Článek 5

Žádosti o licence

1. Žádosti o licence mohou podávat pouze dovozci.

Žádosti se podají u příslušných vnitrostátních orgánů. Na podporu svých žádostí poskytnou dovozci informace umožňující ověřit příslušným vnitrostátním orgánům, že byl dodržen čl. 2 písm. c) a d).

2. Žádosti o licence pro období do 10. dubna 2005 mohou být podány v období od 1. do 7. května 2004. Žádosti o licence pro jakékoliv pozdější období mohou být podány od 1. do 8. února, bezprostředně před počátkem příslušného období ve všech dalších případech.

3. Žádosti o licence podané tradičními dovozci se týkají množství, které nepřesahuje referenční množství stanovené pro příslušného tradičního dovozce dovážejícího konzervované mandarinky pocházející z ČLR a 20 % celní kvóty určené pro dovoz konzervovaných mandarinek pocházejících ze všech ostatních zemí.

4. Žádosti o licence podané jinými dovozci se týkají množství, které nepřesahuje 3 % celní kvóty určené v příloze 1 pro dovoz konzervovaných mandarinek pocházejících z ČLR a 20 % celní kvóty určené pro dovoz konzervovaných mandarinek pocházejících ze všech ostatních zemí.

5. V kolonce 20 v žádostech o licence se uvádí "tradiční dovozce" nebo "jiný dovozce", podle okolností, a "žádost podle nařízení (ES) č. 658/2004".

Článek 6

Přidělení celních kvót

1. Pro dovoz pocházející z Číny se celní kvóta uvedená v čl. 1 odst. 1 pro každé období přiděluje takto:

a) 75 % tradičním dovozcům;

b) 25 % jiným dovozcům.

Pokud v některém období není přidělené množství zcela využito některou kategorií dovozců, může být zbývající část přidělena druhé kategorii.

2. Pro dovoz zboží jiného než pocházejícího z Číny se kvóta uvedená v čl. 1 odst. 1 dá k dispozici tradičním dovozcům a jiným dovozcům.

Článek 7

Sdělení členských států Komisi

1. Členské státy uvědomí Komisi o podaných žádostech o dovozní licence a o množství, kterých se týkají.

2. Pro období od 11. dubna 2004 do 10. dubna 2005 se informace uvedené v odstavci 1 sdělí dne 11. května 2004 do 12.00 hodin (bruselského času).

3. Pro každé následné období se informace uvedené v odstavci 1 sdělí do 12.00 hodin (bruselského času) dne 10. února bezprostředně před počátkem příslušného období.

4. Sdělení uvedené v odstavci 1 se posílá elektronickou cestou na formuláři, který za tím účelem Komise členským státům rozesílá. Informace v něm obsažené se rozdělí podle typu dovozce a původu ve smyslu článku 2.

Článek 8

Vydávání licencí

1. Na základě informací sdělených členskými státy podle článku 7 rozhodne Komise nařízením v případě každého původu a každého typu dovozce ve smyslu článku 2 a s ohledem na odstavec 2 o rozsahu, v němž se licence vydají. Toto rozhodnutí je přijato nejpozději dne 2. června 2004 pro období od 11. dubna 2004 do 10. dubna 2005 a nejpozději dne 15. března bezprostředně před počátkem příslušného období ve všech ostatních případech.

2. Pokud na základě informací sdělených členskými státy podle článku 7 Komise zjistí, že žádosti o licence překračují množství stanovená v souladu s článkem 1 a 6, stanoví Komise jednotné procento snížení, které se použije pro příslušné žádosti o licence.

3. Licence vydávají příslušné vnitrostátní orgány čtvrtý pracovní den po vstupu v platnost nařízení uvedeného v odstavci 1.

4. Pokud je podle odstavce 1 množství, pro které se licence vydává, nižší než požadované množství, může být žádost o licenci stažena do tří pracovních dní od vstupu v platnost opatření přijatých podle uvedeného odstavce. V případě stažení žádosti se neprodleně vydá jistota.

Článek 9

Rozvojové země

Dovoz konzervovaných mandarinek pocházejících z některé z rozvojových zemí uvedených v příloze 2 nepodléhá celním kvótám ani se jim nepřiděluje.

Článek 10

Obecná ustanovení

1. Původ konzervovaných mandarinek, pro které se použije toto nařízení, se určuje v souladu s platnými právními předpisy Společenství.

2. S výhradou odstavce 3 podléhá jakékoliv propuštění konzervovaných mandarinek pocházejících ze třetí země do volného oběhu povinnosti předkládat osvědčení o původu vydané příslušnými vnitrostátními orgány uvedené země, které splňuje podmínky stanovené v článku 47 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 [16].

3. Osvědčení o původu uvedené v odstavci 2 není vyžadováno pro dovoz konzervovaných mandarinek s připojeným dokladem o původu vydaném nebo vyhotoveném v souladu s příslušnými pravidly stanovenými pro způsobilost k preferenčním sazebním opatřením.

4. Doklad o původu se přijme pouze tehdy, pokud konzervované mandarinky splňují kritéria pro určení původu stanovená v platných právních předpisech Společenství.

Článek 11

Členské státy úzce spolupracují s Komisí, aby zajistily dodržování tohoto nařízení.

Článek 12

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 11. dubna 2004 a použije se do dne 8. listopadu 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. dubna 2004.

Za Komisi

Pascal Lamy

člen Komise

[1] Úř. věst. L 349, 31.12.1994, s. 53.

[2] Úř. věst. L 286, 11.11.2000, s. 1.

[3] Úř. věst. L 67, 10.3.1994, s. 89.

[4] Úř. věst. L 65, 8.3.2003, s. 1.

[5] Úř. věst. L 290, 8.11.2003, s. 3.

[6] Zdroj:Eurostat

[7] Simulace za předpokladu konstantní spotřeby na úrovni roku 1998/1999 během celého období.

[8] Odhad.

[9] Údaje se týkají konzervárenského období od 1. října jednoho roku do 30. září následujícího roku.

[10] Úř. věst. L 297, 21.11.1996, s. 29.

[11] Úř. věst. L 64, 2.3.2004, s. 25.

[12] Úř. věst. C 236, 2.10.2003, s. 30.

[13] Úř. věst. L 152, 24.6.2000, s. 1.

[14] Úř. věst. L 58, 26.2.2004, s. 3.

[15] Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 2344/2003 (Úř. věst. L 346, 31.12.2003, s. 38).

[16] Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2286/2003 (Úř. věst. L 343, 31.12.2003, s. 1).

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

Období | Kvóta ČLR (v tunách) | Kvóta – všechny ostatní země (v tunách) |

11. 4. 2004 – 10. 4. 2005 | 30843 | 2314 |

11. 4. 2005 – 10. 4. 2006 | 32385 | 2430 |

11. 4. 2006 – 10. 4. 2007 | 34004 | 2551 |

11. 4. 2007 – 8. 11. 2007 | 20738 | 1556 |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

Seznam rozvojových zemí, na která se opatření nevztahují, protože jejich vývoz do Společenství představuje méně než 3 %.

Spojené arabské emiráty, Afghánistán, Alžírsko, Antigua a Barbuda, Angola, Argentina, Barbados, Bangladéš, Burkina Faso, Bahrajn, Burundi, Benin, Brunej, Bolívie, Brazílie, Bahamy, Bhútán, Botswana, Belize, Čad, Džibuti, Dominika, Dominikánská republika, Egypt, Ekvádor, Eritrea, Etiopie, Fidži, Filipíny, Gabon, Gambie, Ghana,Grenada, Guinea, Guatemala, Guinea-Bissau, Guayana, Honduras, Haiti, Hong Kong, Chile, Indie, Indonésie, Irák, Írán (Islámská republika), Jamajka, Jemen, Jihoafrická republika, Jordánsko, Kambodža, Kamerun, Kapverdy, Katar, Keňa, Kiribati, Kolumbie, Komory,, Kongo, Konžská demokratická republika, Kostarika, Kuba, Kuvajt, Laoská lidově demokratická republika, Lesotho, Libanon, Libérie, Libyjská arabská džamáhírija, Madagaskar, Malajsie, Malawi, Maledivy, Mali, Maroko, Marshallovy ostrovy, Mauretánie, Mauricius, Mexiko, Mikronésie, Mongolsko, Mozambik, Myanmar, Namibie, Nauru, Nepál, Niger, Nigérie, Nikaragua, Omán, Pákistán, Palau, Panama, Papua Nová Guinea, Paraguay, Peru, Pobřeží slonoviny, Rovníková Guinea, Rwanda, Salvador, Samoa, Saúdská Arábie, Senegal, Seychely, Sierra Leone, Somálsko,, Srí Lanka, Středoafrická republika, Súdán, Surinam, Svatá Lucie, Svatý Kryštof a Nevis, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Svatý Vincenc a Grenadiny, Svazijsko, Syrská arabská republika, Šalamounovy ostrovy, Tanzanie (Spojená republika), Thajsko, Togo, Tonga, Trinidad a Tobago, Tunisko, Tuvalu, čínská Tchaj-pej, Uganda, Uruguay, Vanuatu, Venezuela, Vietnam, Východní Timor Zambie a Zimbabwe.

--------------------------------------------------