Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES

ze dne 11. února 2004

o mechanismu monitorování emisí skleníkových plynů ve Společenství a provádění Kjótského protokolu

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru [1],

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy [2],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Rozhodnutí Rady 93/389/EHS ze dne 24. června 1993 o mechanismu monitorování emisí CO2 a jiných skleníkových plynů ve Společenství [3] zavedlo mechanismus monitorování antropogenních emisí skleníkových plynů a hodnocení pokroku při plnění závazků souvisejících s těmito emisemi. Aby se zohlednil vývoj na mezinárodní úrovni a z důvodu srozumitelnosti, je vhodné toto rozhodnutí nahradit.

(2) Konečným cílem Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, která byla schválena rozhodnutím Rady 94/69/ES [4], je dosáhnout stabilizace koncentrací skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která zabraňuje nebezpečnému zasahování lidstva do klimatického systému.

(3) Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu zavazuje Společenství a jeho členské státy k tomu, aby vypracovaly, pravidelně aktualizovaly, zveřejňovaly a předkládaly konferenci smluvních stran národní inventury antropogenních emisí ze zdrojů a snížení pomocí propadů všech skleníkových plynů, na něž se nevztahuje Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (dále jen "skleníkové plyny"), za použití srovnatelných postupů dohodnutých konferencí smluvních stran.

(4) Je třeba důkladně monitorovat a pravidelně hodnotit emise skleníkových plynů ve Společenství. Je rovněž třeba včas analyzovat opatření přijatá Společenstvím a jeho členskými státy v oblasti politiky změny klimatu.

(5) Přesné podávání zpráv podle tohoto rozhodnutí v počátečním stádiu by umožnilo včasné určení úrovní emisí podle rozhodnutí Rady 2002/358/ES ze dne 25. dubna 2002 o schválení Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropského společenství a o společném plnění závazků z něj vyplývajících [5], a tím by se umožnilo včasné získání způsobilosti k zapojení se do pružných mechanismů Kjótského protokolu.

(6) Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu zavazuje všechny smluvní strany k tomu, aby formulovaly, uplatňovaly, zveřejňovaly a pravidelně aktualizovaly národní a případně regionální programy obsahující opatření ke zmírnění změny klimatu se zaměřením na antropogenní emise podle zdrojů a jejich snížení v důsledku propadů u všech skleníkových plynů.

(7) Kjótský protokol k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu byl schválen rozhodnutím 2002/358/ES. Ustanovení čl. 3 odst. 2 Kjótského protokolu vyžaduje, aby smluvní strany protokolu uvedené v příloze I Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu dosáhly do roku 2005 prokazatelného pokroku při plnění svých závazků podle protokolu.

(8) V souladu s částí II oddílem A přílohy rozhodnutí konference smluvních stran 19/CP.7 musí každá strana Kjótského protokolu uvedená v příloze I Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu zřídit a vést národní registr, aby se zajistilo přesné zúčtování vydávání, držení, převádění, rušení a stažení jednotek snížení emisí, ověřených snížení emisí, jednotek přidělených množství a jednotek propadů.

(9) V souladu s rozhodnutím 19/CP.7 by se měla každá jednotka snížení emisí, každé ověřené snížení emisí, každá jednotka přiděleného množství a každá jednotka propadů vést v daném okamžiku jen na jednom účtu.

(10) Registr Společenství lze použít pro zúčtování jednotek snížení emisí a ověřených snížení emisí, které vzniknou v rámci projektů financovaných Společenstvím, a tím podpořit opatření Společenství ve třetích zemích zaměřené ve větší míře na změnu klimatu, a může být veden v rámci sjednoceného sytému zároveň se všemi registry členských států.

(11) Nákup a používání jednotek snížení emisí a ověřených snížení emisí Společenstvím by mělo podléhat dalším ustanovením, která přijme Evropský parlament a Rada na návrh Komise.

(12) Podle rozhodnutí 2002/358/ES jsou Společenství a členské státy povinny přijmout nezbytná opatření pro dosažení úrovní emisí stanovených podle tohoto rozhodnutí. Ustanovení o používání jednotek snížení emisí a ověřených snížení emisí vedených v registru Společenství by měla zohlednit zodpovědnost členských států za splnění jejich vlastních závazků v souladu s rozhodnutím 2002/358/ES.

(13) Společenství a jeho členské státy využily článek 4 Kjótského protokolu, který umožňuje smluvním stranám protokolu plnit jejich závazky týkající se omezení a snížení emisní společně. Proto je vhodné zajistit účinnou spolupráci a koordinaci v souvislosti s povinnostmi vyplývajícími z tohoto rozhodnutí, včetně sestavení inventury skleníkových plynů ve Společenství, vyhodnocení pokroku, přípravy zpráv, jakož i přezkumu a sestavení postupů umožňujících Společenství splnit povinnosti související s podáváním zpráv podle Kjótského protokolu, tak jak jsou stanoveny v politických dohodách a v právních rozhodnutích přijatých na sedmé konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu v Marrákeši (dále jen "Marrákešské dohody").

(14) Společenství a všechny členské státy jsou smluvními stranami Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a Kjótského protokolu a na základě nich jsou zodpovědné za podávání zpráv, stanovení a zúčtování svých přidělených množství a za získání a udržení jejich způsobilosti podílet se na mechanismech Kjótského protokolu.

(15) V souladu s rozhodnutím 19/CP.7 by měla každá smluvní strana uvedená v příloze I Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu vydat takový počet jednotek přiděleného množství, který se rovná množství přidělenému v jejím národním registru a který odpovídá jejím úrovním emisí určeným podle rozhodnutí 2002/358/ES a Kjótského protokolu.

(16) Podle rozhodnutí 2002/358/ES nevydává Společenství jednotky přidělených množství.

(17) Evropská agentura pro životní prostředí v případě potřeby pomáhá Komisi při monitorovacích činnostech, zejména v rámci inventárního systému Společenství, a při analýze pokroku při plnění závazků vyplývajících z Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a Kjótského protokolu, prováděné Komisí.

(18) Vzhledem k úloze, kterou sehrává Evropská agentura pro životní prostředí při sestavování roční inventury Společenství, by bylo vhodné, aby členské státy vytvořily své vlastní národní systémy tak, aby usnadnily práci agentury.

(19) Jelikož cílů navrhovaných činností, totiž splnění závazků Společenství podle Kjótského protokolu, zejména pokud jde o požadavky v oblasti monitorování a podávání zpráv podle uvedeného protokolu, nemůže být z důvodu jejich povahy dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(20) Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [6],

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předmět

Toto rozhodnutí zavádí mechanismus pro:

a) monitorování všech antropogenních emisí ze zdrojů a snížení pomocí propadů skleníkových plynů, na které se nevztahuje Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, v členských státech;

b) hodnocení pokroku při plnění závazků, pokud jde o tyto emise ze zdrojů a snížení pomocí propadů;

c) provádění Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a Kjótského protokolu, pokud jde o národní programy, národní inventury skleníkových plynů, národní systémy a registry Společenství a jeho členských států, jakož i příslušné postupy podle Kjótského protokolu; a

d) zajištění včasnosti, úplnosti, výstižnosti, přesnosti, souladu, srovnatelnosti a průhlednosti podávání zpráv Společenstvím a jeho členskými státy sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu.

Článek 2

Národní programy a program Společenství

1. Členské státy a Komise navrhnou a provedou národní programy a program Společenství, v uvedeném pořadí, aby přispěly k:

a) plnění závazků Společenství a jeho členských států souvisejících s omezením nebo snížením všech emisí skleníkových plynů podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a Kjótského protokolu; a

b) průhlednému a přesnému monitorování skutečného a plánovaného pokroku dosaženého členskými státy, včetně příspěvku opatření Společenství k plnění závazků Společenství a jeho členských států souvisejících s omezením nebo snížením všech emisí skleníkových plynů podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a Kjótského protokolu.

Tyto programy zahrnují informace uvedené v čl. 3 odst. 2 a podle toho se aktualizují.

2. Vnitrostátní opatření doplňuje za tímto účelem společné provádění, mechanismus čistého rozvoje a mezinárodní obchodování s emisemi v souladu s příslušnými ustanoveními Kjótského protokolu a Marrákešských dohod.

3. Členské státy seznámí s národními programy a jejich aktualizacemi veřejnost a do tří měsíců po jejich přijetí o nich informují Komisi.

Na následujících zasedáních výboru uvedeného v čl. 9 odst. 1 informuje Komise členské státy o všech národních programech a jejich aktualizacích, které obdržela.

Článek 3

Podávání zpráv členskými státy

1. Za účelem zhodnocení skutečného pokroku a s cílem umožnit Společenství přípravu výročních zpráv v souladu s povinnostmi vyplývajícími z Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a Kjótského protokolu členské státy do 15. ledna každého roku (rok X) určí a oznámí Komisi:

a) své antropogenní emise skleníkových plynů uvedené v příloze A Kjótského protokolu (oxid uhličitý (CO2), methan (CH4), oxid dusný (N2O), částečně fluorované uhlovodíky (HFC), zcela fluorované uhlovodíky (PFC) a hexafluorid sírový (SF6)) v za předminulý rok (rok X-2);

b) předběžné údaje o svých emisích oxidu uhelnatého (CO), oxidu siřičitého (SO2), oxidů dusíku (NOx) a těkavých organických sloučenin (VOC) za předminulý rok (rok X-2) společně s konečnými údaji za rok předcházející předminulému roku (rok X-3);

c) své antropogenní emise skleníkových plynů ze zdrojů a snížení oxidu uhličitého pomocí propadů vyvolané využíváním půdy, změnou využívání půdy a lesnictvím během předminulého roku (rok X-2);

d) informace o zúčtování emisí a jejich snížení vyvolaných využíváním půdy, změnou využívání půdy a lesnictvím v souladu s čl. 3 odst. 3 a rozhodnou-li se členské státy pro jeho využití, v souladu s čl. 3 odst. 4 Kjótského protokolu, jakož i příslušnými rozhodnutími podle tohoto protokolu, za léta mezi rokem 1990 a předminulým rokem (rok X-2);

e) jakékoli změny informací uvedených v písmenech a) až d) za léta mezi rokem 1990 a rokem předcházejícím předminulému roku (rok X-3);

f) prvky zprávy o národní inventuře nezbytné pro přípravu zprávy o inventuře skleníkových plynů ve Společenství, jako jsou informace o plánu členského státu na zabezpečování / kontrolu jakosti, obecné zhodnocení nejistoty, obecné posouzení úplnosti, jakož i informace o provedených přepočtech;

g) informace z národního registru, po jeho zřízení, o vydávání, nabytí, držení, převádění, rušení, stažení a přenosu jednotek přidělených množství, jednotek propadů, jednotek snížení emisí a ověřených snížení emisí během loňského roku (rok X-1);

h) informace o právních subjektech oprávněných zapojit se do mechanismů podle článků 6, 12 a 17 Kjótského protokolu v souladu s příslušnými vnitrostátními předpisy nebo předpisy Společenství;

i) kroky podniknuté za účelem zlepšení odhadů, například pokud byly oblasti inventury podrobeny úpravám;

j) informace o ukazatelích za předminulý rok (rok X-2); a

k) jakékoli změny národního inventárního systému.

Členské státy předají Komisi do 15. března každého roku (rok X) své úplné zprávy o národní inventuře.

2. Za účelem zhodnocení plánovaného pokroku oznámí členské státy Komisi do 15. března 2005 a potom každé dva roky:

a) informace o vnitrostátních politikách a opatřeních, které omezují nebo snižují emise skleníkových plynů ze zdrojů nebo podporují snížení pomocí propadů, poskytnuté podle odvětví pro každý skleníkový plyn, včetně:

i) cílů politik a opatření,

ii) druhů politických nástrojů,

iii) stavu provádění politik nebo opatření,

iv) ukazatelů pro monitorování a vyhodnocování pokroku dosaženého v průběhu času v rámci politik a opatření, včetně, mimo jiné, ukazatelů vymezených v prováděcích ustanoveních přijatých podle odstavce 3,

v) kvantitativních odhadů účinku politik a opatření na emise skleníkových plynů ze zdrojů a snížení pomocí propadů mezi základním rokem a následujícími roky, včetně roků 2005, 2010 a 2015 a včetně jejich hospodářských dopadů v proveditelném rozsahu a

vi) rozsahu, v jakém vnitrostátní činnost skutečně představuje významný prvek ve snahách podnikaných na vnitrostátní úrovni, jakož i rozsahu, v jakém využívání společného provádění a mechanismu čistého rozvoje, jakož i mezinárodní obchodování s emisemi podle článků 6, 12 a 17 Kjótského protokolu skutečně doplňuje vnitrostátní činnost v souladu s příslušnými ustanoveními Kjótského protokolu a Marrákešských dohod;

b) minimální národní odhady emisí skleníkových plynů ze zdrojů a jejich snížení pomocí propadů jako minimum pro roky 2005, 2010, 2015 a 2020 uspořádané podle plynů a podle odvětví, včetně:

i) odhadů "s opatřeními" a "s dodatečnými opatřeními", jak jsou zmíněny v obecných zásadách Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a dále zpřesněny v prováděcích ustanoveních přijatých podle odstavce 3,

ii) jasného určení politik a opatření zahrnutých do odhadů,

iii) výsledků analýzy citlivosti provedené za účelem vypracování odhadů a

iv) popisů metod, modelů, základních předpokladů a klíčových vstupních a výstupních parametrů;

c) informace o opatřeních přijímaných nebo plánovaných pro uplatňování příslušných právních předpisů a politik Společenství a informace o právních a institucionálních krocích při přípravě plnění závazků podle Kjótského protokolu, jakož i informace o režimech pro postupy dodržování a vynucování a o jejich vnitrostátním uplatňování;

d) informace o institucionálních a finančních ujednáních a rozhodovacích postupech pro koordinaci a podporu činností souvisejících se zapojením do mechanismů podle článků 6, 12 a 17 Kjótského protokolu, včetně zapojení právních subjektů.

3. Prováděcí ustanovení pro oznamování informací uvedených v odstavcích 1 a 2 se přijímají v souladu s postupem uvedeným v čl. 9 odst. 2.

Tato prováděcí ustanovení mohou být podle potřeby přehodnocena s přihlédnutím k rozhodnutím přijatým podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a Kjótského protokolu.

Článek 4

Inventární systém Společenství

1. Komise ve spolupráci s členskými státy každoročně sestaví inventuru skleníkových plynů ve Společenství a zprávu o inventuře skleníkových plynů ve Společenství, do 28. února každého roku rozešle jejich návrh členským státům a do 15. dubna je zveřejní a předloží sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu. Odhady údajů chybějících v národní inventuře se doplní v souladu s prováděcími ustanoveními přijatými podle odst. 2 písm. b), nejsou-li nejpozději do 15. března příslušného roku přijaty od členských států aktualizované údaje.

2. V souladu s postupem uvedeným v čl. 9 odst. 2 a s přihlédnutím k národním systémům členských států přijme Komise nejpozději do 30. června 2006 inventární systém Společenství pro zajištění přesnosti, srovnatelnosti, souladu, úplnosti a včasnosti národních inventur, pokud jde o inventuru skleníkových plynů ve Společenství.

Tento systém zajistí:

a) program zabezpečování / kontroly jakosti, včetně stanovení jakostních cílů, a plán zabezpečení jakosti a kontroly jakosti inventury. Komise poskytne členským státům pomoc při provádění programů zabezpečování / kontroly jakosti; a

b) postup pro odhadování údajů chybějících v národní inventuře, včetně konzultace s dotyčným členským státem.

3. Evropská agentura pro životní prostředí v případě potřeby poskytne Komisi pomoc při provádění odstavců 1 a 2, mimo jiné prováděním studií a shromažďováním údajů v souladu se svým ročním pracovním programem.

4. Členské státy vytvoří co nejdříve a v každém případě nejpozději do 31. prosince 2005 národní inventární systémy podle Kjótského protokolu pro odhad antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a snížení oxidu uhličitého podle propadů.

Článek 5

Hodnocení pokroku a podávání zpráv

1. Komise každoročně posoudí po konzultaci s členskými státy pokrok Společenství a jeho členských států při plnění jejich závazků podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a Kjótského protokolu, jak je stanoveno v rozhodnutí 2002/358/ES, aby zhodnotila, zda tento pokrok postačuje ke splnění těchto závazků.

Toto hodnocení bere v úvahu pokrok při politikách a opatřeních Společenství, jakož i informace předložené členskými státy v souladu s článkem 3 a čl. 6 odst. 2 tohoto rozhodnutí a s článkem 21 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství [7].

Každé dva roky toto hodnocení rovněž zahrnuje plánovaný pokrok Společenství a jeho členských států při plnění závazků podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a Kjótského protokolu.

2. Na základě hodnocení uvedeného v odstavci 1 předkládá Komise každoročně zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

Tato zpráva obsahuje oddíly o skutečných a plánovaných emisích ze zdrojů a snížení podle propadů, o politikách a opatřeních a o používání mechanismů podle článků 6, 12 a 17 Kjótského protokolu.

3. Komise připraví zprávu prokazující pokrok dosažený Společenstvím do roku 2005, s přihlédnutím k aktualizovaným informacím o odhadech emisí předložených členskými státy nejpozději do 15. června 2005 v souladu s prováděcími ustanoveními přijatými podle čl. 3 odst. 3, a předloží ji sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu nejpozději do 1. ledna 2006.

4. Každý členský stát připraví zprávu prokazující pokrok dosažený tímto členským státem do roku 2005, s přihlédnutím k informacím předloženým v souladu s prováděcími ustanoveními přijatými podle čl. 3 odst. 3, a předloží ji sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu nejpozději do 1. ledna 2006.

5. Společenství a každý členský stát předloží sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu zprávu o dodatečném období stanoveném v Marrákešských dohodách pro plnění závazků po uplynutí tohoto období.

6. V souladu s postupem uvedeným v čl. 9 odst. 2 může Komise přijmout ustanovení obsahující požadavky na podávání zpráv prokazujících pokrok podle čl. 3 odst. 2 Kjótského protokolu a na podávání zpráv v souvislosti s dodatečným obdobím pro plnění závazků stanoveným v Marrákešských dohodách.

7. Evropská agentura pro životní prostředí poskytne v případě potřeby pomoc Komisi při uplatňování odstavců 1, 2 a 3 v souladu se svým ročním pracovním programem.

Článek 6

Národní registry

1. Společenství a jeho členské státy zřídí a povedou registry za účelem zajištění přesného zúčtování vydávání, držení, převádění, nabývání, rušení a stažení jednotek přidělených množství, jednotek propadů, jednotek snížení emisí a ověřených snížení emisí, jakož i přenosu jednotek přidělených množství, jednotek snížení emisí a ověřených snížení emisí. Tyto registry zahrnou registry zřízené podle článku 19 směrnice 2003/87/ES v souladu s ustanoveními přijatými v souladu s postupem uvedeným v čl. 9 odst. 2 tohoto rozhodnutí.

Společenství a členské státy mohou vést své registry ve sjednoceném systému spolu s jedním nebo více členskými státy.

2. Prvky uvedené v první větě odstavce 1 budou zpřístupněny ústřednímu správci jmenovanému podle článku 20 směrnice 2003/87/ES.

Článek 7

Přidělené množství

1. Společenství a každý členský stát nejpozději do 31. prosince 2006 předloží sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu zprávu stanovující přidělené množství rovnající se jejich příslušným úrovním emisí určeným podle prvního odstavce čl. 3 rozhodnutí 2002/358/ES a Kjótského protokolu. Členské státy a Společenství usilují o současné předložení svých zpráv.

2. Členské státy po dokončení přezkumu svých národních inventur podle Kjótského protokolu za každý rok prvního období závazku Kjótského protokolu, včetně vyjasnění jakýchkoli otázek spojených s prováděním, neprodleně stáhnou jednotky přidělených množství, jednotky propadů, jednotky snížení emisí a ověřená snížení emisí odpovídající jejich čistým emisím v průběhu daného roku.

Pokud jde o poslední rok období závazku, takové stažení se provede před koncem dodatečného období pro plnění závazků stanoveného v Marrákešských dohodách.

3. Členské státy odevzdají jednotky množství přidělené v jejich národních registrech odpovídající úrovním jejich emisí určeným podle rozhodnutí 2002/358/ES a Kjótského protokolu.

Článek 8

Postupy podle Kjótského protokolu

1. Členské státy a Společenství zajistí úplnou a účinnou vzájemnou spolupráci a koordinaci v souvislosti s povinnostmi podle tohoto rozhodnutí, které se týkají:

a) sestavení inventury skleníkových plynů ve Společenství a zprávy o inventuře skleníkových plynů ve Společenství podle čl. 4 odst. 1;

b) postupů přezkumu a postupů dodržování podle Kjótského protokolu v souladu s příslušnými rozhodnutími podle tohoto protokolu;

c) jakýchkoli úprav v rámci přezkumu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu nebo jiných změn inventur a předložených zpráv o inventurách, nebo těch, které mají být předloženy sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu;

d) přípravy zprávy Společenství a zpráv členských států prokazující pokrok dosažený do roku 2005 podle čl. 5 odst. 3 a 4;

e) přípravy a předložení zprávy uvedené v čl. 7 odst. 1; a

f) podávání zpráv v souvislosti s dodatečným obdobím stanoveným v Marrákešských dohodách pro plnění závazků podle čl. 5 odst. 5 a 6.

2. Členské státy předloží sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu do 15. dubna každého roku národní inventury obsahující informace shodné s informacemi předloženými v souladu s čl. 3 odst. 1, pokud nebyly nejpozději do 15. března každého roku předloženy Komisi informace odstraňující jakékoli nesrovnalosti nebo nedostatky.

3. Komise může v souladu s postupem uvedeným v čl. 9 odst. 2 stanovit postupy a časové plány pro takovou spolupráci a koordinaci.

Článek 9

Výbor

1. Komisi je nápomocen Výbor pro změnu klimatu.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3. Výbor pro změnu klimatu přijme svůj jednací řád.

Článek 10

Další opatření

Po předložení zprávy prokazující pokrok dosažený do roku 2005 v souladu s čl. 5 odst. 3 Komise neprodleně přezkoumá rozsah pokroku, kterého Společenství a jeho členské státy dosahují ve vztahu k úrovním emisí určeným v souladu s rozhodnutím 2002/358/ES a Kjótským protokolem a rozsah, v jakém splňují závazky podle Kjótského protokolu. Na základě tohoto hodnocení může Komise v případě potřeby předložit návrhy Evropskému parlamentu a Radě s cílem zajistit, aby Společenství a jeho členské státy dosáhly souladu se svými úrovněmi emisí a splnily všechny své závazky podle Kjótského protokolu.

Článek 11

Zrušení

Zrušuje se rozhodnutí 93/389/EHS.

Odkazy na zrušené rozhodnutí se považují za odkazy na toto rozhodnutí v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze.

Článek 12

Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

Ve Štrasburku dne 11. února 2004.

Za Evropský parlament

předseda

P. Cox

Za Radu

předseda

M. McDowell

[1] Úř. věst. C 234, 30.9.2003, s. 51.

[2] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 21. října 2003 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 26. ledna 2004.

[3] Úř. věst. L 167, 9.7.1993, s. 31. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

[4] Úř. věst. L 33, 7.2.1994, s. 11.

[5] Úř. věst. L 130, 15.5.2002, s. 1.

[6] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[7] Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

Srovnávací tabulka

Rozhodnutí 93/389/EHS | Toto rozhodnutí |

Článek 1 | Článek 1 |

Čl. 2 odst. 1 | Čl. 2 odst. 1 |

Čl. 2 odst. 2 | Čl. 2 odst. 1 a čl. 3 odst. 2 |

Čl. 3 odst. 1 | Čl. 3 odst. 1 a čl. 3 odst. 3 |

Čl. 3 odst. 2 | Čl. 3 odst. 1 a čl. 4 odst. 2 |

Čl. 3 odst. 3 | Čl. 4 odst. 1 |

Článek 4 | Čl. 3 odst. 2, čl. 3 odst. 3, čl. 5 odst. 1 |

– | Čl. 4 odst. 3 |

Čl. 5 odst. 1 a 2 | Čl. 2 odst. 3 |

Čl. 5 odst. 3 | Čl. 5 odst. 1 |

Čl. 5 odst. 4 | Čl. 5 odst. 2 |

– | Čl. 5 odst. 3 |

Článek 6 | Čl. 5 odst. 1 |

Článek 7 | – |

– | Článek 6 |

– | Článek 7 |

– | Článek 8 |

Článek 8 | Článek 9 |

– | Článek 10 |

– | Článek 11 |

Článek 9 | Článek 12 |

--------------------------------------------------