STANOVISKO RADY

ze dne 5. července 2004

ke konvergenčnímu programu Maďarska na období 2004 - 2008

(2004/C 320/06)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na doporučení Komise,

po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem,

VYDALA TOTO STANOVISKO:

Dne 5. července 2004 prozkoumala Rada konvergenční program Maďarska, který se týká období 2004 až 2008. Program z velké části splňuje požadavky kladené na údaje podle revidovaného „souboru pravidel platných pro obsah a formu stabilizačních a konvergenčních programů“.

Cílem rozpočtové strategie, na které program spočívá, je snížit celkový schodek veřejných financí pod 3 % HDP do roku 2008 a současně snížit význam veřejného sektoru v hospodářství. Za tímto účelem program předpokládá provedení konsolidace na začátku programového období, kdy se schodek veřejných financí má snížit z 5,9 % HDP v roce 2003 na 4,6 % HDP v roce 2004, načež má následovat každoroční korekce ve výši zhruba 0,5 procenta HDP (4,1 % HDP v roce 2005, 3,6 % v roce 2006, 3,1 % v roce 2007 a 2,7 % HDP v roce 2008). Tyto cíle zahrnují dopad penzijní reformy, který se zvýší z 0,7 % HDP v roce 2003 na 0,9 % v roce 2008. Tato konsolidace je založena na omezování výdajů a je podpořena strukturálními reformami, především v oblastech veřejné správy, zdravotnictví a vzdělávání. Tyto reformy však teprve musí být konkretizovány a uskutečněny. Pokles podílu celkových výdajů by umožnil zvýšení podílu veřejných investic, podporovaných z finančních zdrojů EU, na HDP. Současně se plánuje snížení celkového daňového zatížení z 39 % HDP na 37 % HDP.

Program obsahuje dvě různé varianty makroekonomických a rozpočtových výhledů: „základní“ scénář a „optimističtější“ scénář. Základní scénář by měl být považován za referenční scénář pro posuzování rozpočtových předpovědí, neboť odráží věrohodnější předpoklady růstu reálného HDP ve výši přibližně 3,5-4 % v letech 2004 a 2005, s následným poněkud optimistickým výhledem každoročního růstu asi o 0,5 procenta až do roku 2008. Výhled rychlého nástupu deflace po roce 2004, kdy bude slábnout dopad zvýšení nepřímých daní, se jeví viceméně realistický, bude-li se růst reálných mezd výrazně zmírňovat, aby odpovídal produktivitě.

Program předpokládá snížení celkového schodku veřejných financí pod referenční hodnotu 3 % HDP teprve v roce 2008. Snížení schodku, které program předpokládá, se jeví jako dosažitelné. Nicméně skutečnost, že plánovaný schodek by měl být snížen pod 3 % HDP teprve v roce 2008, a i tehdy jen o nepatrný zlomek, a že podstatná část rozpočtového narovnání vyplývá ze snížení úrokového zatížení, dává podnět k obavám. Rizika zatěžující rozpočtové výsledky pramení z možnosti, že růst bude oproti předpokladům nakonec nižší, z minulých zkušeností s překročením výdajů a z nedostatku informací o zamýšlených opatřeních ke snižování výdajů v závěrečných letech programu. Pro důvěryhodnost strategie rozpočtového narovnání má klíčový význam, aby bylo dosaženo zásadního narovnání naplánovaného na první rok; pokud se to nepodaří, mohl by být celý proces narovnání ohrožen. Proto přístup k rozpočtu vyjádřený v programu nemusí postačovat ke snížení schodku pod prahovou hodnotu 3 % HDP do konce programového období a je třeba se chopit všech příležitostí k urychlení udržitelného finančního narovnání. Předpokládané bilance zároveň významnou měrou odrážejí uskutečňování intenzivního programu veřejných investic, který má pozvednout podíl státních investic na HDP z 4,0 % HDP v roce 2004 na 5,5 % HDP v roce 2008.

Po dosažení vrcholu odpovídajícího téměř 60 % HDP v roce 2004 má míra zadlužení podle výhledu uvedeného v programu poklesnout do roku 2008 na 54 % HDP. To by odpovídalo plánovanému rozpočtovému narovnání, ale příznivý vliv má mít i předpokládaný pokles úrokové zátěže a přírůstku dluhu, který nelze vysvětlit schodkem a vnitřní dynamikou dluhu (stock-flow adjustment). To se sice jeví jako věrohodné, avšak tento příznivý vývoj by mohl být ohrožen, pokud by se úrokové sazby snižovaly pomalejším tempem, než program předpokládá.

Z hlediska dlouhodobé udržitelnosti je Maďarsko do jisté míry ohroženo rozpočtovou nerovnováhou při zvládání předpokládaných nákladů souvisejících se stárnutím obyvatelstva. I když důchodová reforma z roku 1998, která vytvořila progresivní třístupňový důchodový systém – včetně změn parametrů u pilíře průběžných plateb, např. zvýšení věku pro odchod do důchodu a indexace důchodů – rizika vzniku dlouhodobé nerovnováhy rozpočtu významně zmírnila, úplně je neodstranila. Zajištění dostatečného primárního přebytku ve střednědobém výhledu má spolu s uskutečněním opatření, která by dále čelila růstu výdajů spojených se stárnutím obyvatelstva, zejména na úseku zdravotní péče, zásadní význam pro převedení veřejných financí na trvale udržitelný základ.

Dne 5. července 2004 Rada na základě doporučení Komise rozhodla, že Maďarsko má nadměrný schodek ve smyslu čl. 104 odst. 6 Smlouvy, a s cílem tuto situaci ukončit vydala podle čl. 104 odst. 7 Maďarsku doporučení, v nichž vyjádřila své rady ohledně vhodné politiky.

Klíčové předpovědi podle maďarského konvergenčního programu

(1)  Úř. věst. L 209, 2.8.1997. s. 1. Dokumenty, na něž se v tomto textu odkazuje, lze nalézt na této internetové stránce:

http://europa.eu.int/comm/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm