STANOVISKO RADY

ze dne 5. července 2004

ke konvergenčnímu programu Estonska na období 2004 - 2008

(2004/C 320/02)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

vzhledem k nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (1), a zejména čl. 9 odst. 2 tohoto nařízení,

vzhledem k doporučení Komise (2),

po poradě s Hospodářským a finančním výborem,

VYDALA TOTO STANOVISKO:

Dne 5. července 2004 prozkoumala Rada konvergenční program Estonska, který se týká období let 2004 až 2008. Program z velké části splňuje požadavky na údaje revidovaného „Souboru pravidel platných pro obsah a formát stabilizačních a konvergenčních programů“.

Cílem rozpočtové strategie tvořící základ programu je zachovat zdravé veřejné finance, definované jako téměř vyrovnaný nebo přebytkový stav rozpočtu. Za tímto účelem, po přebytku 2,6 % HDP v roce 2003, je cílem programu malý přebytek 0,7 % v roce 2004 a od roku 2005 vyrovnané rozpočty, které bude doprovázet postupné snižování míry příjmů i výdajů po zvýšení obou měr v roce 2004 v souvislosti se vstupem do EU. Rovněž se očekává, že úroveň veřejných investic bude nadále vysoká, přičemž Komise předpokládá, že veřejné investice budou činit 4,5 % HDP v roce 2004 a 4,3 % HDP v roce 2005. Program obsahuje konkrétně reformy vedoucí ke snížení přímých daní v kombinaci s vyššími převody a daňovými úlevami. Předpokládá se, že tyto reformy bude financovat silný růst, lepší výběr daní, úspory na výdajové straně a změny výdajové struktury spolu s vyššími příjmy z DPH a spotřební daně. Míra veřejného dluhu, která v roce 2003 tvořila 5,8 % HDP, je velmi nízká a do roku 2008 se má dále snížit na 3,2 % HDP.

Na základě informací, které jsou v současnosti k dispozici lze dovodit, že makroekonomický scénář tvořící základ programu patrně odráží věrohodné předpoklady růstu HDP mezi 5 a 6 % v programovém období. Hlavními zdroji růstu by byla domácí poptávka (kolem 7 % p. a.) a zrychlující se růst vývozu ve výši až 10 % ročně. Předpokládá se, že soukromá spotřeba poroste ročním tempem 5 až 6 %. Investiční činnost zůstane intenzivní, bude se zvyšovat o 7 až 9 % ročně, třebaže již nedosáhne tempa nad 10 %, jako tomu bylo v posledních letech. Předpoklad inflace, která se má, počínajíc rokem 2004, zvýšit přibližně na 3 % po rekordně nízké hodnotě 1,3 % v roce 2003, se také jeví jako realistický. Předpokládá se, že současný vysoký schodek běžného účtu (13,7 % HDP v roce 2003; 12,6 % podle revidovaných údajů) se do roku 2008 sníží na stále ještě vysokou míru přibližně 8 % HDP.

Rizika rozpočtových předpokladů se jeví celkově vyrovnaná. Na jednu stranu si Estonsko v několika uplynulých letech vytvořilo pověst obezřetného předpovídání a opakovaného překročení fiskálních cílů. Na druhou stranu nelze zcela vyloučit neočekávaný výpadek příjmů v důsledku plánovaného snížení daní nebo nepříznivé dopady na růst způsobené vnějšími šoky. Proto se rozpočtový postoj v programu zdá dostatečný pro dosažení střednědobého cíle Paktu stability a růstu, tj. téměř vyrovnaného stavu rozpočtu; měl by také zajistit dostatečné bezpečnostní rozpětí proti prolomení prahu schodku ve výši 3 % HDP při běžných makroekonomických výkyvech. Rychlé snižování přebytků od roku 2004 po celé období trvalého dynamického růstu, jak program předpokládá, pravděpodobně povede ke značnému procyklickému fiskálnímu postoji. Vzhledem k tomu, že vysoký schodek zahraničního účtu bude v Estonsku nadále hlavní makroekonomickou nevyrovnaností během programového období, k zajištění udržitelné nápravy zahraniční nevyrovnanosti bude ještě důležitější dodržovat přísnou kázeň v oblasti veřejných financí a důkladně sledovat růst úvěrů.

Ve výši méně než 6 % HDP je poměr veřejného dluhu k HDP v Estonsku téměř nejnižší v EU a očekává se, že v programovém období klesne o další 2,6 procentního bodu. Skutečný trend bude pravděpodobně ještě příznivější, než se předpokládá, vzhledem k nedávné revizi národních účtů, která bude stále zvyšovat míru HDP, a tudíž jmenovatele tohoto poměru.

Estonsko je v dobré situaci zvládnout rozpočtové náklady na stárnoucí obyvatelstvo. Nízká míra veřejného dluhu, značné veřejné finanční rezervy a střednědobá rozpočtová strategie, která je plně v souladu s cílem téměř vyrovnaného nebo přebytkového stavu rozpočtu, spolu s reformami penzijního systému a zdravotnictví, které mají v dlouhodobějším horizontu zastavit rozpočtové tlaky, by měly zajistit, že veřejné finance zůstanou na udržitelném základě.

Klíčové předpoklady zestonského konvergenčního programu

(1)  Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1. Všechny dokumenty, na něž se v tomto textu odkazuje, lze nalézt na této internetové stránce

http://europa.eu.int/comm/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm

(2)  Úř. věst. C [...] [...], s. [...]

(3)  Tyto poměry neberou vúvahu revizi národních účtů z20. května 2004, která statisticky vedla ktrvale vyšší úrovni HDP. Čísla za rok 2003 budou zrevidována takto: reálný růst HDP 5,1 %, celková bilance veřejných financí 2,4 % HDP, hrubý veřejný dluh 5,3 % HDP.