10.11.2004 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 275/3 |
STANOVISKO KOMISE
ze dne 27. října 2004,
ke směrnici Rady 73/23/EHS týkající se elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí
Bezpečnost opalovacích zařízení pro kosmetické účely
(2004/C 275/03)
(Text s významem pro EHP)
Článek 9 směrnice Rady 73/23/EHS ze dne 19. února 1973 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí (1) stanoví postupy pro případ, kdy z bezpečnostních důvodů členský stát zakáže uvedení elektrického zařízení na trh anebo zabrání jeho volnému pohybu. V takovém případě členský stát uvědomí ostatní dotyčné členské státy a Komisi s uvedením důvodů svého rozhodnutí, přičemž zejména uvede, zda neshoda vyplývá z nedostatku v harmonizované normě podle článku 5 směrnice, nesprávného použití harmonizované normy anebo z toho, že nebyla dodržena správná technická praxe podle článku 2 směrnice.
Článek 5 směrnice přiznává harmonizovaným normám přijatým evropským normalizačním subjektem Cenelec předpoklad shody s požadavky směrnice 73/23/EHS. Evropská komise pro informaci zveřejňuje odkazy na tyto normy v Úředním věstníku Evropské unie.
V souvislosti s oznámením španělských a finských orgánů vyplývajícím z ochranné doložky podle článku 9 směrnice o zařízeních nízkého napětí byla Evropská komise upozorněna na nedostatek v harmonizované normě EN 60335-2-27:1997.
Nedostatek se týká nebezpečí souvisících s ozářením ultrafialovým zářením (2) (UV záření). Nadměrné ozáření UV zářením může způsobit úpal, poškodit oční rohovku nebo spojivku. Může také vést k urychlenému stárnutí pleti a ke zvýšení nebezpečí jak ne-melanomové, tak melanomové rakoviny kůže.
Odkaz na harmonizovanou normu EN 60335-2-27:1997 byl v souladu s článkem 5 směrnice 73/23/EHS zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie (3).
Tato norma, přijatá evropským normalizačním subjektem Cenelec se nazývá:
— |
EN 60335-2-27:1997 „Bezpečnost elektrických spotřebičů pro domácnost a podobné účely – Část 2-27: Zvláštní požadavky pro spotřebiče vysílající ultrafialové a infračervené záření určené k ošetřování pleti“. |
Norma definuje tyto čtyři různé typy opalovacích zařízení vyzařujících UV záření:
— |
UV zářiče typu 1, které vyzařují UV záření takové, že biologický účinek je vyvolán zářením o vlnových délkách větších než 320 nm, vyznačující se poměrně vysokým účinkem ozáření (≥0,15 Wm-2) v rozsahu od 320 nm do 400 nm. Účinek ozáření je při vlnových délkách menších než 320 nm omezen na 0,5 mWm-2. |
— |
UV zářiče typu 2, které vyzařují UV záření takové, že biologický účinek je vyvolán zářením o vlnových délkách v rozsahu UV-A a UV-B, vyznačující se poměrně vysokým účinkem ozáření (≥0,15 Wm-2) v rozsahu od 320 nm do 400 nm. Účinek ozáření při vlnových délkách menších než 320 nm je v rozsahu od 0,5 do 150 mWm-2. |
— |
UV zářiče typu 3, které vyzařují UV záření takové, že biologický účinek je vyvolán zářením o vlnových délkách v rozsahu UV-A a UV-B, vyznačující se omezeným účinkem ozáření (≤0,15 Wm-2) v každém pásmu UV záření. |
— |
UV zářiče typu 4, které vyzařují UV záření takové, že biologický účinek je vyvolán hlavně zářením o vlnových délkách kratších než 320 nm (při účinku ozáření větším než 0,15 Wm-2 a v rozsahu vlnových délek od 320 nm do 400 nm je účinek ozáření omezen na 0,15 Wm-2). |
V normě EN 60335-2-27:1997 byly zjištěny tyto nedostatky:
— |
není stanoveno omezení pro nejvyšší účinek ozáření u UV zářičů typu 1 a 2 s ohledem na záření UV-A; |
— |
není stanoveno omezení pro nejvyšší účinek ozáření u UV zářičů typu 4 a 2 s ohledem na záření UV-B; |
— |
není stanoveno omezení pro nejvyšší účinek ozáření u UV zářičů typu 1, 2, 3 a 4 s ohledem na záření UV-C. |
Podle bezpečnostních zásad stanovených v příloze I oddílu 2 písm. b) a c) směrnice 73/23/EHS by elektrické zařízení mělo být navrženo a vyrobeno tak, aby byla zajištěna:
— |
ochrana před nebezpečím, které může být způsobeno zářením; |
— |
ochrana před nebezpečím, které může být způsobeno vlivy neelektrického charakteru vyvolanými elektrickým zařízením. |
Současná verze této normy odpovídajícím způsobem nezohledňuje nebezpečí souvisící s ozářením ultrafialovým zářením, protože neposkytuje veškeré nezbytné mezní hodnoty pro účinek ozáření v souvislosti s UV zářením pro různá opalovací zařízení.
V důsledku toho se norma EN 60335-2-27:1997, uvedená v Úředním věstníku Evropské unie (viz výše uvedený odkaz), nepovažuje za dokument skýtající předpoklad shody s ohledem na nebezpečí souvisící s ozářením ultrafialovým zářením, protože nejsou stanoveny hodnoty pro nejvyšší účinek ozáření pro záření UV-A a/nebo UV-B a UV-C.
Tyto závěry podpořili experti z národních správních orgánů při schůzi pracovní skupiny pro otázky správní spolupráce dne 1. října 2003 a experti z národních správních orgánů při schůzi pracovní skupiny pro otázky souvisící se směrnicí o zařízeních nízkého napětí dne 24. a 25. února 2004.
Evropská komise se obrátila na evropský normalizační subjekt Cenelec, aby upravil normu EN 60335-2-27:1997 tak, aby bylo zajištěno, že výše uvedená nebezpečí budou odpovídajícím způsobem zohledněna.
Vzhledem k tomu, že není k dispozici revidovaná harmonizovaná norma, bude muset výrobce při zjišťování souladu těchto zařízení s požadavky směrnice o zařízeních nízkého napětí zajistit posouzení rizika opalovacích zařízení pro kosmetické účely, aby byla odpovídajícím způsobem zohledněna nebezpečí souvisící s ozářením ultrafialovým zářením.
V důsledku výše uvedeného Komise zastává toto stanovisko:
— |
norma EN 60335-2-27:1997, zveřejněná v Úředním věstníku Evropské unie (viz výše uvedený odkaz), se nepovažuje za dokument skýtající předpoklad shody se směrnicí o zařízeních nízkého napětí 73/23/EHS, protože nejsou stanoveny hodnoty pro nejvyšší účinek ozáření pro tato zařízení a druhy ultrafialového záření:
|
— |
orgány členských států zohlední toto stanovisko v souvislosti s dohledem nad trhem. Opatření členských států souvisící s dohledem nad trhem by se měla opírat o zhodnocení konkrétního případu a měla by odpovídat zásadě proporcionality. |
(1) Směrnice Rady 73/23/EHS (Úř. věst. L 77, 26.3.1973). Směrnice pozměněná směrnicí 93/68/EHS (Úř. věst. L 220, 30.8.1993).
(2) Mezinárodní komise pro osvětlení (CIE) definuje ultrafialové záření (UV záření) jako světelné záření mezi 100 a 400 nm. Spektrální oblast se dělí na tři fotobiologické spektrální oblasti: UVC (100–280 nm), UVB (280–315 nm) a UVA (315–400 nm).
(3) Úř. věst. C 103, 29.4.2004, s. 2.