Rozhodnutí rady

ze dne 1. února 2003,

kterým se stanoví víceleté technické základní směry pro výzkumný program Výzkumného fondu pro uhlí a ocel

(2003/78/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na Protokol o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti smlouvy o ESUO a o výzkumném fondu pro uhlí a ocel, připojený ke Smlouvě o založení Evropského společenství,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2003/76/ES ze dne 1. února 2003, kterým se stanoví opatření nutná k provedení Protokolu o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti smlouvy o ESUO a o výzkumném fondu pro uhlí a ocel, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství [1], a zejména na čl. 4 odst. 3 uvedeného rozhodnutí,

s ohledem na návrh Komise [2],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [3],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Příjmy z investic čisté hodnoty majetku ESUO v likvidaci a po dokončení likvidace majetku Výzkumného fondu pro uhlí a ocel se převádějí do Výzkumného fondu pro uhlí a ocel, který je výhradně určen k financování výzkumných projektů mimo rámcový program pro výzkum v odvětvích spjatých s uhelným a ocelářským průmyslem.

(2) Výzkumný fond pro uhlí a ocel má být řízen Komisí v souladu se zásadami podobnými zásadám, jimiž se řídí současné programy ESUO pro technický výzkum v oblasti uhlí a oceli, a na základě víceletých technických základních směrů, jež by měly ideálním způsobem rozšiřovat výše uvedené programy ESUO, přičemž Komise umožní vysokou koncentraci výzkumných činností a zajistí, aby tyto činnosti doplňovaly činnosti rámcového programu Společenství pro výzkum a technologický rozvoj.

(3) V rámci těchto řídících činností bude Komisi nápomocen řídící výbor složený ze zástupců členských států a poradní a technické skupiny zastupující velkou šíři zájmů různých odvětví a jiných zúčastněných stran,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Víceleté technické základní směry pro výzkumný program Výzkumného fondu pro uhlí a ocel (dále jen "technické základní směry") jsou stanoveny v příloze.

Článek 2

Technické základní směry budou podle potřeby přezkoumány a doplněny každých pět let, přičemž první období končí dnem 31. prosince 2007. Za tímto účelem, a nejpozději v prvních šesti měsících posledního roku každého pětiletého období, Komise znovu posoudí funkčnost a účinnost technických základních směrů a navrhne všechny potřebné změny.

Komise může, považuje-li to za nezbytné, provést takové přezkoumání a předložit Radě návrhy na jakékoliv potřebné změny před uplynutím pětiletého období.

Článek 3

Toto rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 24. července 2002.

Článek 4

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 1. února 2003.

Za Radu

předseda

G. Papandreou

[1] Úř. věst. L 29, 5.2.2003, s. 22.

[2] Úř. věst. C 29, 30.1.2001, s. 254.

[3] Úř. věst. C 87, 11.4.2002, s. 19.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

Technické směry pro výzkumný program Výzkumného fondu pro uhlí a ocel

1. PROGRAM

1.1 Cíle

Jako pokračování programů pro výzkum a technický vývoj v odvětvích uhlí a oceli ESUO a v rámci udržitelného rozvoje byl vytvořen výzkumný program Výzkumného fondu pro uhlí a ocel (dále jen "program"). Cílem tohoto programu je podporovat konkurenceschopnost odvětví Společenství spojených s průmyslem uhlí a oceli. Program je v souladu s vědeckými, technologickými a politickými cíli Evropské unie a doplňuje činnosti vykonávané v členských státech a v rámci stávajících výzkumných programů Společenství, jako je rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický vývoj a zavádění do praxe (dále jen "rámcový program výzkumu"). Přitom se podporuje koordinace, soulad a synergie mezi těmito programy, stejně jako výměna informací mezi projekty financovanými v rámci tohoto programu a projekty rámcového programu výzkumu.

1.2 Hlavní zásady

Program poskytuje finanční pomoc pro schválené projekty, doprovodná opatření a další akce, jak jsou definovány v odstavci 1.5, a podporuje spolupráci mezi podniky, výzkumnými centry a univerzitami. Program zahrnuje výrobní procesy, využívání a uchování zdrojů, zlepšování životního prostředí a bezpečnost práce v odvětvích spojených s průmyslem uhlí a oceli.

Pojmy "uhlí" a "ocel" jsou definovány v dodatku A.

1.3 Oblast působnosti

Tyto základní směry popisují strukturu, řízení a provádění programu, jeho vědecký a technický obsah a priority sloužící jako doplněk k ostatním stávajícím programům, a pravidla účasti.

Tyto základní směry zahrnují nabídkové řízení popsané v odstavci 3.1 a vědeckotechnické a sociálně ekonomické priority popsané v dodatku B a C, které může Komise měnit postupem podle odstavce 2.1.

1.4 Účast

1.4.1 Členské státy

Podniky, výzkumné ústavy nebo fyzické osoby sídlící na území členského státu se mohou účastnit programu a požádat o finanční pomoc za předpokladu, že chtějí vykonávat činnosti výzkumu a technického vývoje nebo mohou podstatně k takové činnosti přispět.

1.4.2 Kandidátské země

Podniky, výzkumné ústavy nebo fyzické osoby v kandidátských státech jsou oprávněny k účasti, aniž by v rámci programu obdržely nějaký finanční příspěvek, pokud není v dané evropské dohodě a jejím dodatkovém protokolu a v rozhodnutí příslušné Rady přidružení stanoveno jinak.

1.4.3 Třetí země

Podniky, výzkumné ústavy nebo fyzické osoby ze třetích zemí jsou oprávněny k účasti na základě jednotlivých projektů, aniž by v rámci programu obdržely nějaký finanční příspěvek, za předpokladu, že je taková účast v zájmu Společenství.

1.5 Schválené projekty, doprovodná opatření a další akce

V rámci programu mohou být financovány všechny výzkumné a pilotní projekty a projekty zavádění do praxe, doprovodná opatření a podpůrné a přípravné akce.

Výzkumný projekt se má zaměřit na výzkumné a experimentální činnosti s cílem získat další znalosti a usnadnit dosahování specifických praktických cílů, jako je vytváření nebo vývoj výrobků, výrobních procesů nebo služeb.

Pilotní projekt je charakterizován konstrukcí, provozem a vývojem zařízení nebo významné části zařízení ve vhodném rozsahu a s použitím přiměřeně velkých komponent s cílem prozkoumat potencionál pro uvedení teoretických nebo laboratorních výsledků do praxe nebo zvýšit spolehlivost technických a ekonomických údajů potřebných k dosažení přechodu do stadiu zavádění do praxe a v určitých případech do stadia průmyslového nebo obchodního využití.

Projekt zavádění do praxe je charakterizován konstrukcí nebo provozem zařízení průmyslového rozsahu nebo významné části takového zařízení s cílem při minimálním riziku shromáždit všechny technické a ekonomické údaje potřebné k přechodu do stadia průmyslového nebo obchodního využití technologie.

Doprovodná opatření se týkají podpory využívání získaných znalostí, slučování projektů, šíření výsledků a podpory vzdělávání a mobility výzkumných pracovníků v souvislosti s projekty financovanými v rámci programu.

Podpůrné a přípravné akce jsou akce potřebné k zdravému a účinnému řízení programu, jako je pravidelné sledování a hodnocení uvedené v bodě 4, studie nebo síťové propojení dotyčných projektů financovaných v rámci programu.

2. ŘÍZENÍ PROGRAMU

Program řídí Komise. Komisi jsou nápomocny tyto výbory a skupiny:

a) Výbor pro uhlí a ocel uvedený v odstavci 2.1;

b) poradní skupiny pro uhlí a ocel uvedené v odstavci 2.2;

c) technické skupiny pro uhlí a ocel uvedené v odstavci 2.3.

2.1 Výbor pro uhlí a ocel

2.1.1 Komisi je nápomocen Výbor pro uhlí a ocel (dále jen "výbor"). Obdobně se použijí články 4 a 7 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [1]. Doba stanovená v čl. 4 odst. 3 uvedeného rozhodnutí se stanoví na tři měsíce.

2.1.2 Výbor může projednávat každou otázku, kterou mu přednese jeho předseda buď z vlastního podnětu, nebo na žádost zástupce členského státu

2.1.3 Výbor přijme svůj jednací řád.

2.1.4 V souladu s postupem stanoveným v odstavci 2.1.1 výbor rozhoduje v těchto věcech:

a) přidělení prostředků jednotlivým projektům v souladu s odst. 3.3 bodem 3;

b) vypracování referenčních požadavků pro sledování a hodnocení programu podle odstavce 4;

c) jakékoliv změny v dodatku B a C k těmto základním směrům;

d) jakákoliv otázka týkající se programu.

2.1.5 Komise poskytuje výboru informace o programu jako celku, o dosaženém pokroku a o skutečném nebo předpokládaném dopadu všech opatření.

2.2 Poradní skupiny pro uhlí a ocel

Poradní skupiny pro uhlí a ocel (dále jen "poradní skupiny") jsou nezávislé technické poradní skupiny zřízené, aby byly nápomocny Komisi. Pro hlediska výzkumu a technického vývoje v odvětví uhlí a v odvětví oceli v uvedeném pořadí každá poradní skupina posuzuje tato hlediska:

a) celkový vývoj programu, priority uvedené v dodatku B a C včetně jejich změn, soubor informací, jak je uveden v odstavci 3.1, a budoucí základní směry;

b) soulad a možné duplikace v ostatních programech výzkumu a technického vývoje ve Společenství a na vnitrostátní úrovni;

c) stanovení hlavních zásad pro sledování projektů výzkumu a technického vývoje;

d) práce, které mají být vykonány v rámci zvláštních projektů;

e) definice krátkodobých priorit programu v souladu s dodatkem B a C;

f) příprava příručky pro hodnocení a výběr projektů výzkumu a technického vývoje, jak je uvedena v odstavci 3.3;

g) hodnocení návrhů akcí výzkumu a technického vývoje a stanovení priorit, které mají být dány jednotlivým návrhům, s ohledem na dostupné prostředky;

h) počet, pravomoci a složení technických skupin uvedených v odstavci 2.3;

i) další opatření na žádost Komise.

Každá poradní skupina je složena, jak je uvedeno v odstavci 2.2.1 a 2.2.2, ze členů jmenovaných Komisí na období pěti let. Členové mohou být odvoláni. Komise posuzuje tyto podané návrhy na jmenování: návrh členských států; návrh organizací uvedených v odstavci 2.2.1 a 2.2.2; návrhy podané na výzvu k podání žádostí o zařazení do seznamu náhradníků.

V poradní skupině musí být nejméně jeden člen z každého zúčastněného členského státu a v rámci každé skupiny musí být vyváženě zastoupena odborná zaměření a musí být zajištěno co nejširší zeměpisné zastoupení. Členové musí být činní v daném oboru a musí dbát na odvětvové priority.

Schůzím poradních skupin předsedá Komise, která také zajišťuje sekretariát. Předseda může podle potřeby požádat členy, aby hlasovali; každý člen má jeden hlas. Předseda může podle potřeby přizvat jako hosty k jednání další odborníky.

Podle potřeby (například k posouzení záležitostí důležitých pro obě odvětví) se obě poradní skupiny sejdou na společném jednání.

2.2.1 Poradní skupina pro uhlí

Složení poradní skupiny pro uhlí je toto:

Členové | Celkem maximálně |

a)Výrobci uhlí/vnitrostátní svazy nebo odvětvová výzkumná centra | 8 |

b)Organizace zastupující výrobce uhlí na evropské úrovni | 2 |

c)Spotřebitelé uhlí nebo příslušná výzkumná centra | 8 |

d)Organizace zastupující spotřebitele uhlí na evropské úrovni | 2 |

e)Organizace zastupující pracovníky | 2 |

f)Organizace zastupující dodavatele zařízení | 2 |

| 24 |

Členové musí mít širokou odbornou průpravu a individuální odborné zkušenosti v jedné nebo více z těchto oblastí: těžba a využití uhlí, otázky životního prostředí a sociální otázky, včetně aspektů bezpečnosti.

2.2.2 Poradní skupina pro ocel

Složení poradní skupiny pro ocel je toto:

Členové | Celkem maximálně |

a)Průmysl oceli/vnitrostátní svazy nebo odvětvová výzkumná centra | 21 |

b)Organizace zastupující výrobce oceli na evropské úrovni | 2 |

c)Organizace zastupující pracovníky | 2 |

d)Organizace zastupující zpracovatelská odvětví nebo uživatele oceli | 5 |

| 30 |

Členové musí mít širokou odbornou průpravu a individuální odborné zkušenosti v jedné nebo více z těchto oblastí: výroba železa; výroba oceli, plynulé lití, válcování za studena nebo za tepla; opracování nebo povrchové úpravy oceli, vývoj jakostních tříd nebo výrobků z oceli; aplikace a vlastnosti oceli; otázky životního prostředí a sociální otázky, včetně aspektů bezpečnosti.

2.3 Technické skupiny pro odvětví uhlí a odvětví oceli

Úkolem technických skupin pro odvětví uhlí a odvětví oceli je pomoci Komisi při sledování výzkumných projektů, pilotních projektů a projektů zavádění do praxe. Členy jmenuje Komise; přicházejí z odvětví spojených s průmyslem uhlí a oceli, výzkumných organizací nebo zpracovatelských odvětví a měli by být odpovědní za strategii výzkumu, řízení nebo výrobu.

3. PROVÁDĚNÍ PROGRAMU

3.1 Nabídkové řízení

Tímto rozhodnutím se vyhlašuje, počínaje rokem 2002, veřejné a časově neomezené nabídkové řízení s uzávěrkou pro podání návrhů 15. září každého roku.

Komise vytvoří a zpřístupní veřejnosti, včetně informační služby Společenství pro výzkum a vývoj (CORDIS) nebo odpovídající internetové stránky, soubor informací poskytující navrhovatelům a zúčastněným stranám praktické údaje o programu, pravidla účasti, metody správy návrhů a projektů, formuláře žádostí, pravidla pro podávání návrhů, vzorové smlouvy, informace o přípustných nákladech a maximálním povoleném finančním příspěvku a informace o metodách plateb.

Žádosti musí být podávány Komisi v souladu s pravidly stanovenými v souboru informací, jejichž tištěnou kopii je možné na požádání obdržet od Komise.

3.2 Obsah návrhů

Návrhy se musí týkat vědeckotechnických a sociálně ekonomických priorit stanovených v dodatku B a C.

Každý návrh musí obsahovat podrobný popis navrhovaného projektu a úplné informace o cílech, partnerství (včetně přesné role každého partnera), struktuře řízení, očekávaných výsledcích a aplikacích a hodnocení očekávaného přínosu pro průmyslová odvětví, ekonomiku, sociální oblast a oblast životního prostředí.

Navrhované celkové náklady a jejich rozdělení musí být realistické a účinné a projekt musí přinést předpokládaný příznivý poměr nákladů a přínosů.

3.3 Hodnocení a výběr návrhů a sledování projektů

Komise zajistí důvěrné, spravedlivé a rovné hodnocení návrhů. Komise vytvoří a zveřejní příručku pro hodnocení a výběr projektů výzkumu a technického vývoje, jak jsou uvedeny v odst. 2.2 písm. f).

Hodnocení a výběr návrhů je odpovědností Komise a provádí se takto:

1. po obdržení a registraci návrhů a ověření jejich způsobilosti je Komise vyhodnotí s pomocí příslušné poradní skupiny uvedené v odst. 2.2 písm. g) a podle potřeby též s pomocí nezávislých odborníků;

2. Komise vypracuje seznam přijatých návrhů, rozdělených podle témat;

3. Komise s pomocí výboru a souladu s postupem uvedeným v odstavci 2.1.1 rozhodne o výběru projektů a přidělení finančních prostředků.

Komise s pomocí technických skupin uvedených v odstavci 2.3 sleduje výzkumné projekty a činnosti.

3.4 Smlouvy

O projektech založených na vybraných návrzích a na opatřeních a akcích, jak jsou uvedeny v odstavci 1.5, se uzavře smlouva. Smlouvy vycházejí z odpovídajícího vzoru vypracovaného Komisí, přičemž se podle potřeby bere v úvahu charakter uvedených činností.

Ve smlouvě musí být definován finanční příspěvek přidělený v rámci programu na základě přípustných nákladů, a také pravidla pro vykazování nákladů, účetní uzávěrky a audity.

3.5 Finanční příspěvek

Program je založen na smlouvách o sdílení nákladů na výzkum a technický vývoj. Celkový finanční příspěvek včetně jakéhokoliv dalšího financování z veřejných prostředků musí splňovat platná pravidla pro státní podporu.

Aniž je dotčen předchozí odstavec, činí maximální celkový finanční příspěvek vyjádřený jako procentuální podíl přípustných nákladů definovaných v odstavci 3.6

a)pro výzkumné projekty: | až do 60 % |

b)pro pilotní projekty a projekty zavádění do praxe: | až do 40 % |

c)pro doprovodná opatření, podpůrné a přípravné akce: | až do 100 % |

3.6 Přípustné náklady

Přípustné náklady pokrývají pouze skutečné náklady vynaložené na práce provedené v rámci smlouvy. Smluvní strany, přidružené smluvní strany a subdodavatelé nemohou požadovat rozpočtované nebo obchodní sazby. Přípustné náklady se člení do těchto čtyř skupin:

3.6.1 Náklady na vybavení

Náklady na nákup nebo pronájem vybavení přímo spojené s realizací projektu jsou účtovatelné jako přímé náklady. Přípustné náklady na pronájem vybavení nesmějí překročit přípustné náklady na jejich nákup.

3.6.2 Náklady na zaměstnance

Účtovatelné jsou náklady na skutečné hodiny práce věnované výlučně projektu vědeckými pracovníky, doktorandy nebo techniky a náklady na práci manuálních pracovníků přímo zaměstnaných smluvním partnerem. Jakékoliv další náklady na zaměstnance (např. stipendia) vyžadují předchozí písemný souhlas Komise. Všechny účtované pracovní hodiny musí být registrovány a ověřeny.

3.6.3 Provozní náklady

Provozní náklady přímo spojené s realizací projektu jsou omezeny výlučně na náklady na:

a) suroviny;

b) menší položky spotřebního materiálu;

c) použití pomocného materiálu;

d) energii;

e) údržbu nebo opravy vybavení;

f) přepravu vybavení nebo produktů;

g) obměnu a přestavbu stávajícího vybavení;

h) služby informačních technologií;

i) pronájem vybavení;

j) různé analýzy;

k) speciální zkoušky a testy;

l) pomoc třetích osob;

m) cestovné a diety.

3.6.4 Nepřímé náklady

Všechny ostatní výdaje ("režijní náklady"), které mohou vzniknout v souvislosti s projektem a které nejsou konkrétně uveden ve výše uvedených skupinách, jsou zahrnuty do paušální sumy ve výši 30 % přípustných nákladů na zaměstnance, jak jsou uvedeny v odstavci 3.6.2.

3.7 Technické zprávy

Každých šest měsíců musí smluvní strany vypracovat zprávu o výzkumných projektech, pilotních projektech a projektech zavádění do praxe. Takové zprávy se použijí pro popis dosaženého technického pokroku. Po dokončení prací se vypracuje závěrečná zpráva zahrnující hodnocení využití a dopadu projektu. Tuto zprávu zveřejní Komise v plném nebo zkráceném znění podle strategického významu projektu. Rozhodne o tom Komise, v případě nutnosti po konzultaci s příslušnou poradní skupinou. Podle potřeby si Komise vyžádá a zveřejní závěrečné zprávy o doprovodných opatřeních i o podpůrných a přípravných akcích.

4. VÝROČNÍ ZPRÁVY, SLEDOVÁNÍ A HODNOCENÍ PROGRAMU

Komise vede roční přehled činností v rámci programu a pokroků dosažených ve výzkumu a technickém vývoji. Zpráva obsahující uvedený přehled bude předána výboru.

Program podléhá sledování, včetně hodnocení očekávaných přínosů. Zpráva o tomto sledování bude vydána koncem roku 2006, a potom každých pět let. Tyto zprávy se předkládají Evropskému parlamentu, Radě, výboru a poradním skupinám.

Hodnocení programu se provede po dokončení projektů financovaných během každého pětiletého období, přičemž první takové období končí v roce 2008. Také se hodnotí přínosy výzkumu a technického vývoje pro společnost a dotyčná odvětví. Hodnotící zpráva se zveřejní.

Komise vypracuje referenční požadavky pro sledování a hodnocení projektů; Komisi je nápomocen výbor. Sledování a hodnocení projektů se provádí v panelech vysoce kvalifikovaných odborníků jmenovaných Komisí.

5. PŘECHODNÉ USTANOVENÍ

Komise podnikne potřebné kroky k zajištění hladkého přechodu od programů výzkumu a vývoje ESUO k uvedenému programu. Smlouvy ESUO, které budou v platnosti ještě po uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO, spravuje Komise v souladu se smluvními závazky s cílem harmonizovat správu smluv ESUO a správu smluv v rámci nového programu.

[1] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

--------------------------------------------------

Dodatek A

VÝZKUMNÝ PROGRAM VÝZKUMNÉHO FONDU PRO UHLÍ A OCEL

DEFINICE POJMŮ "UHLÍ" A "OCEL"

1. UHLÍ

a) černé uhlí;

b) brikety z černého uhlí;

c) koks a polokoks získaný z černého uhlí;

d) lignit;

e) lignitové brikety;

f) koks a polokoks získaný z lignitu.

Pojem "černé uhlí" zahrnuje uhlí vysoké a střední jakosti "A" (sub-bituminózní uhlí), jak je definováno v "mezinárodním kodifikačním systému uhlí" Evropské hospodářské komise OSN. Pojem "lignit" zahrnuje uhlí nižší jakosti "C" (nebo orto-lignity) a uhlí nižší jakosti "B" (nebo meta-lignity) podle stejné klasifikace. Pokud se jedná o lignit, program se použije výlučně pro lignit používaný k výrobě elektřiny nebo pro kombinovanou produkci tepla a elektřiny, který není určen pro výrobu briket nebo polokoksu.

2. ŽELEZO A OCEL

a) suroviny pro výrobu železa a oceli, jako je železná ruda, železná houba a železný šrot;

b) surové železo (včetně roztaveného kovu) a feroslitin;

c) surové výrobky a polotovary ze železa, běžné nebo ušlechtilé oceli (včetně výrobků pro opětovné použití a válcování), jako je tekutá ocel získaná plynulým litím nebo jiným způsobem, a polotovary, jako jsou bloky, ingoty, tyče, desky a pásy;

d) za tepla tvářené výrobky ze železa, běžné nebo ušlechtilé oceli (pokovené nebo nepokovené výrobky, s výjimkou ocelových odlitků, výkovků a výrobků práškové metalurgie), jako jsou kolejnice, štětovnice, konstrukční prvky, tyče, dráty, desky a univerzální desky, pásy a plechy a kruhové nebo čtvercové profily;

e) konečné produkty ze železa, běžné nebo ušlechtilé oceli (pokovené nebo nepokovené), jako jsou za studena válcované pásy a plechy a elektrotechnické plechy;

f) výrobky získané jednostupňovým zpracováním oceli, které může zlepšit konkurenční postavení výše uvedených výrobků ze železa a oceli, jako jsou trubkové výrobky, tažené a leštěné výrobky, za studena válcované a tvářené výrobky

--------------------------------------------------

Dodatek B

VÝZKUMNÝ PROGRAM VÝZKUMNÉHO FONDU PRO UHLÍ A OCEL

VĚDECKOTECHNICKÉ A SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉ PRIORITY

VÝZKUM A TECHNICKÝ VÝVOJ V ODVĚTVÍ UHLÍ

Výzkum a technický vývoj vytváří velmi důležité prostředky podporující cíle Společenství v oblasti energetiky s ohledem na dodávky uhlí ze Společenství a jeho konkurenceschopnou přeměnu a využití šetrné k životnímu prostředí. Navíc rostoucí mezinárodní rozměry trhu s uhlím a globální rozsah problémů, jimž je třeba čelit, znamená, že Evropská unie musí převzít vedoucí úlohu při řešení úkolů v oblasti moderních technik, bezpečnosti těžby a ochrany životního prostředí na celosvětové úrovni tak, že bude přenášet know-how potřebná pro další technologický pokrok, lepší pracovní podmínky (zdraví a bezpečnost) a lepší ochranu životního prostředí. Prioritní oblasti jsou dále stanoveny v bodech 1 AŽ 4, přičemž číslování těchto bodů nepředstavuje pořadí jejich důležitosti.

1. ZLEPŠOVÁNÍ KONKURENČNÍHO POSTAVENÍ SPOLEČENSTVÍ V ODVĚTVÍ UHLÍ

Cílem je snížit celkové náklady na těžbu, zlepšit kvalitu produktů a nížit náklady na využití uhlí. Výzkumné projekty zahrnují celý řetězec produkce uhlí:

- moderní techniky průzkumu nalezišť,

- integrované plánování těžby,

- vysoce výkonné, převážně automatizované těžební a důlní technologie odpovídající geologickým charakteristikám evropských nalezišť černého uhlí,

- vhodné pomocné technologie,

- dopravní systémy,

- dodávky energie, komunikační a informační služby, přenosové, sledovací a řídicí systémy,

- techniky úpravy uhlí, orientované na potřeby spotřebitelských trhů,

- techniky přeměny uhlí,

- spalování uhlí.

Výzkumné projekty se zaměřují také na vědecký a technologický pokrok s cílem lépe porozumět chování a kontrole nalezišť vzhledem k tlaku horniny, emisím plynu, nebezpečí výbuchu, ventilaci a všem dalším faktorům ovlivňujícím důlní procesy. Výzkumné projekty s těmito cíli musí reprezentovat vyhlídky krátkodobých nebo střednědobých výsledků pro podstatnou část produkce Společenství.

Přednost se dává projektům, které podporují alespoň jedno z těchto hledisek:

a) integrace jednotlivých technik do systémů a metod a vývoj integrovaných metod těžby;

b) podstatné snížení výrobních nákladů;

c) přínosy z hlediska důlní bezpečnosti a ochrany životního prostředí.

2. ZDRAVÍ A BEZPEČNOST PŘI TĚŽBĚ

Právě uvedený požadovaný vývoj musí být doprovázen potřebným úsilím v oblasti důlní bezpečnosti, stejně jako v oblasti kontroly plynů, ventilace a klimatizace. Kromě toho práce pod zemí přináší potřebu specifických zlepšení v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti na pracovišti.

3. ÚČINNÁ OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A LEPŠÍ VYUŽITÍ UHLÍ JAKO ČISTÉHO ZDROJE ENERGIE

Výzkumné projekty s tímto cílem se snaží minimalizovat dopad těžby a využití uhlí ve Společenství na atmosféru, vodu a zemský povrch v rámci integrované strategie řízení v oblasti znečišťování životního prostředí. Protože uhelný průmysl ve Společenství prochází nepřetržitou restrukturalizací, výzkum se také zaměřuje na minimalizaci dopadů uzavíraných podzemních dolů na životní prostředí.

Přednost se dává projektům, u kterých se předpokládá:

a) snížení emisí skleníkových plynů, zejména metanu, z uhelných nalezišť;

b) navrácení hlušiny, popílku a produktů odsíření pod zem, případně spolu s jinými formami odpadu;

c) sanace hald a průmyslové využití reziduí z produkce a spotřeby uhlí;

d) ochrana podzemní vody a čištění odpadní důlní vody;

e) snižování dopadu zařízení, která používají převážně uhlí a lignit, ze Společenství na životní prostředí;

f) ochrana povrchových zařízení proti krátkodobým a dlouhodobým účinkům usazenin;

g) snižování emisí z využívání uhlí.

4. ŘÍZENÍ VNĚJŠÍ ZÁVISLOSTI NA DODÁVKÁCH ENERGIE

Výzkumné projekty s tímto cílem se týkají perspektiv dlouhodobých dodávek energie a zvyšování hodnoty – z ekonomického a energetického hlediska a z hlediska ochrany životního prostředí – nalezišť uhlí, která nemohou být ekonomicky těžena konvenčními technikami dobývání. Projekty mohou zahrnovat studie, definice strategie, základní a aplikovaný výzkum a testování inovačních technik, které nabízejí perspektivy pro zvyšování hodnoty zdrojů uhlí ve Společenství.

Přednost se dává projektům integrujícím doplňkové techniky, jako je absorbce metanu nebo oxidu uhličitého, extrakce metanu v uhelném podloží, zplynování uhlí atd.

--------------------------------------------------

Dodatek C

VÝZKUMNÝ PROGRAM VÝZKUMNÉHO FONDU PRO UHLÍ A OCEL

VĚDECKOTECHNICKÉ A SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉ PRIORITY

VÝZKUM A TECHNICKÝ VÝVOJ V ODVĚTVÍ OCELI

Vzhledem k obecnému cíli zvýšit konkurenceschopnost a přispívat k udržitelnému rozvoji je hlavní důraz výzkumu a technického vývoje zaměřen na nové nebo vylepšené technologie zaručující ekonomickou, čistou a bezpečnou výrobu oceli a výrobků z oceli charakterizované stabilním růstem výkonnosti, vhodností použití, uspokojováním potřeb zákazníka, delší životností, snadnou obnovitelností a recyklací. Prioritní oblasti jsou dále stanoveny v bodech 1 AŽ 3, přičemž číslování těchto bodů nepředstavuje pořadí jejich důležitosti.

1. NOVÁ A ZLEPŠENÁ VÝROBA OCELI A TECHNIKY OPRACOVÁNÍ

Výzkum a technický vývoj musí být zaměřen na zlepšování procesu výroby oceli s cílem zvyšovat kvalitu výrobku a produktivitu. Nedílnou součástí vývoje by mělo být snižování emisí, spotřeby energie a dopadu na životní prostředí, stejně jako lepší využití surovin a zachování zdrojů. Výzkumné projekty by měly zahrnovat tyto oblasti:

- nové a vylepšené procesy redukce železné rudy,

- procesy a operace výroby železa,

- procesy v elektrické obloukové peci,

- procesy výroby oceli,

- sekundární metalurgické techniky,

- kontinuální lití a techniky odlévání s a bez přímého válcování,

- techniky válcování, opracování a pokovení,

- techniky válcování za tepla a za studena, procesy moření a dohotovení,

- procesy měření, řízení a automatizace výrobního procesu,

- údržba a spolehlivost výrobních linek.

2. VÝZKUM A TECHNICKÝ VÝVOJ A VYUŽITÍ OCELI

Výzkum a technický vývoj v oblasti využití oceli má základní význam pro splnění budoucích požadavků uživatelů oceli a pro vytváření nových tržních příležitostí. Výzkumné projekty by měly zahrnovat tyto oblasti:

- nové jakostní třídy oceli pro náročné aplikace,

- vlastnosti oceli řešící mechanické vlastnosti při nízkých a vysokých teplotách, jako je pevnost a tuhost, křehkost, opotřebení, tečení, koroze a odolnost proti lomu,

- prodloužení životaschopnosti, zejména zvyšováním odolnosti ocelí a ocelových konstrukcí vůči teplu a korozi,

- složené a sandwichové konstrukce obsahující ocel,

- předpovědní simulační modely pro mikrostruktury a mechanické vlastnosti,

- konstrukční bezpečnost a projektové metody, zejména co se týká odolnosti vůči žáru a zemětřesení,

- technologii pro tváření, svařování a spojování oceli a ostatních materiálů,

- normalizaci zkušebních metod a metod hodnocení.

3. UCHOVÁNÍ ZDROJŮ A ZLEPŠOVÁNÍ PRACOVNÍCH PODMÍNEK

Nedílnou součástí výzkumu a technického vývoje by měla být jak výroba oceli, tak využití oceli, uchování zdrojů, zachování ekosystému a otázky bezpečnosti. Výzkumné projekty by měly zahrnovat tyto oblasti:

- techniky recyklace staré oceli z různých zdrojů a třídění ocelového šrotu,

- jakostní třídy oceli a návrh složených konstrukcí, aby se usnadnilo znovuzískání z ocelového šrotu a přeměna na použitelné oceli,

- kontrolu a ochranu životního prostředí na pracovišti a v jeho okolí,

- sanace starých ocelových konstrukcí,

- zlepšování pracovních podmínek a kvality života na pracovišti,

- ergonomické metody,

- ochranu zdraví a bezpečnost na pracovišti,

- snižování vlivu emisí na pracovišti.

--------------------------------------------------