Úřední věstník L 322 , 27/11/2002 S. 0004 - 0010
Nařízení Komise (ES) č. 2090/2002 ze dne 26. listopadu 2002, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 386/90, pokud jde o fyzickou kontrolu prováděnou při vývozu zemědělských produktů, pro které jsou poskytovány náhrady KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 386/90 ze dne 12. února 1990 o kontrole prováděné při vývozu zemědělských produktů, pro které jsou poskytovány náhrady nebo jiné částky [1], ve znění nařízení (ES) č. 163/94 [2], a zejména na článek 6 uvedeného nařízení, vzhledem k těmto důvodům: (1) Nařízení Komise (ES) č. 2221/95 ze dne 20. září 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 386/90, pokud jde o fyzickou kontrolu prováděnou při vývozu zemědělských produktů, pro které jsou poskytovány náhrady [3], naposledy pozměněnému nařízením (ES) č. 2655/1999 [4], bylo podstatně změněno. Z důvodu jasnosti a správní účinnosti je tedy třeba přistoupit k přepracování uvedeného nařízení a provést v něm určité změny, které jsou podle zkušeností žádoucí. (2) Je třeba vzít v úvahu kontrolní opatření, která již existují v rámci nařízení Komise (ES) č. 2298/2001 ze dne 26. listopadu 2001, kterým se stanoví podrobná pravidla pro vývoz produktů určených pro potravinovou pomoc [5], a nařízení (ES) č. 800/1999 ze dne 15. dubna 1999, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních náhrad pro zemědělské produkty [6], naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1253/2002 [7]. (3) Komise ve své doplňující zprávě pro Radu o používání nařízení (EHS) č. 386/90 [8] zdůraznila svůj úmysl přesně stanovit pojem "fyzická kontrola" uvedený v čl. 2 písm. a) nařízení (EHS) č. 386/90, aby se dosáhlo jednotného používání pravidel Společenství v členských státech. (4) Aby byly lépe využívány možnosti kontroly, není třeba přihlížet při výpočtu minimálního procenta kontroly k vývozním prohlášením, která se týkají malých množství produktů nebo nízké výše náhrady. (5) Prověření laboratorních analýz ukázalo, že je nutné zmírnit povinnost provádět laboratorní analýzu, pokud se opakovaně dosahuje uspokojivých výsledků týkajících se téhož produktu od téhož vývozce. (6) Je nutné vyřešit případy, kdy je počet vývozů na celní úřad minimální. (7) Ve srovnání s celkovou výší náhrad je podíl náhrad poskytovaných pro produkty, které nejsou uvedeny v příloze I Smlouvy, málo významný, zatímco podíl fyzických kontrol prováděných u těchto produktů je velký. Aby byly lépe využívány možnosti kontroly, musí být tento rozdíl snížen, zejména snížením procenta kontroly u produktů, které nejsou uvedeny v příloze I. (8) Je velký rozdíl mezi celním zacházením se zbožím určeným pro vývoz ve velkých přístavech, kde je velká rozmanitost produktů pocházejících od široké skupiny vývozců, a celním zacházením se zbožím na celních úřadech, které se zabývají pouze omezeným sortimentem produktů pocházejících od několika vývozců. Ve druhém případě je zboží podrobeno daleko vyšší úrovni kontroly. Na těchto celních úřadech se musí při výběru zboží pro fyzickou kontrolu brát v úvahu skutečnost, že kontrola se provádí na základě menšího reprezentativního vzorku. (9) Aby se omezilo riziko záměny, je nutné připevnit celní závěry na všechny dopravní prostředky nebo nákladové kusy, s výjimkou případů, ve kterých lze identifikaci produktů zajistit jiným způsobem. (10) Je nutné přijmout opatření, která umožňují kdykoli zjistit, zda bylo dosaženo 5 % míry kontroly. (11) Článek 912c nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství [9], naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 444/2002 [10], přesně stanoví úřad určení, kde má být předložen kontrolní výtisk T5 ke kontrole použití a/nebo místa určení zboží. Proto je třeba přesně stanovit, že pokud celní úřad výstupu a úřad určení nejsou stejné, musí být kontrola záměny provedena úřadem určení kontrolního výtisku T5. (12) Aby se čelilo riziku záměny v případě vývozních prohlášení přijatých vnitřním celním úřadem členského státu, je nutné stanovit minimální počet "kontrol záměny", které musí provést celní úřad výstupu z území Společenství. S ohledem na místo, kde jsou takové "kontroly záměny" prováděny, musí být povaha těchto kontrol zmírněna. (13) Hodnocení týkající se používání nařízení (EHS) č. 386/90 vyžaduje, aby byly členské státy povinny předkládat roční hodnocení týkající se provádění a účinnosti kontrol uskutečňovaných podle tohoto nařízení, jakož i postupů používaných pro výběr zboží, které podléhá fyzické kontrole. (14) Získané zkušenosti si vynucují potřebná a přiměřená opatření, která musí být jednotně používána. (15) Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem všech příslušných řídících výborů, PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1 1. Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla týkající se fyzické kontroly a kontroly záměny uvedené v čl. 2 písm. a) a b) nařízení (EHS) č. 386/90. 2. Toto nařízení se nevztahuje na vývozy v rámci potravinové pomoci Společenství nebo vnitrostátní potravinové pomoci podle nařízení (ES) č. 2298/2001. 3. Pro účely tohoto nařízení se: - "vývozním celním úřadem" rozumí celní úřad uvedený v čl. 5 odst. 7 písm. a) nařízení (ES) č. 800/1999, - "celním úřadem výstupu" rozumí celní úřad uvedený v čl. 793 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2454/93, - "úřadem určení kontrolního výtisku T5" úřad určení uvedený v čl. 912c nařízení (EHS) č. 2454/93. Článek 2 1. Aniž jsou dotčena kontrolní opatření uvedená v čl. 36 odst. 4, čl. 37 odst. 4 a čl. 44 odst. 4 nařízení (ES) č. 800/1999, členské státy mohou nepoužít fyzické kontroly a kontroly záměny stanovené v tomto nařízení na dodávky uvedené v článcích 36 a 44 nařízení (ES) č. 800/1999. 2. Při výpočtu minimálních procent kontroly uvedených v čl. 3 odst. 2 a v článku 3a nařízení (EHS) č. 386/90 nepřihlížejí členské státy k vývozním prohlášením, která se týkají: a) buď množství nepřesahujícího: i) 5000 kg v případě obilovin nebo rýže, ii) 1000 kg v případě ovoce a zeleniny, jakož i produktů neuvedených v příloze I Smlouvy, iii) 500 kg v případě ostatních produktů; b) nebo částek náhrad menších než 200 eur. 3. Členské státy přijmou nezbytné předpisy, aby zabránily podvodům a zneužívání, pokud jde o provádění odstavců 1 a 2. Pokud je kontrola prováděna za tímto účelem, může být započítána pro účely výpočtu minimálních procent kontroly uvedených v odstavci 2. Článek 3 S cílem stanovit základ pro výpočet procenta, které se má vzít v úvahu pro provádění fyzických kontrol uvedených v čl. 2 písm. a) nařízení (EHS) č. 386/90 se rozumí "celním úřadem" ve smyslu čl. 3 odst. 2 prvního pododstavce první odrážky výše uvedeného nařízení jakýkoli úřad příslušný pro splnění vývozních formalit pro dotyčné produkty. Článek 4 Produkty ze stejné společné organizace zemědělského trhu jsou považovány za součást jednoho odvětví produktů ve smyslu čl. 3 odst. 2 prvního pododstavce třetí odrážky nařízení (EHS) č. 386/90. Avšak produkty ze společných organizací trhu s obilovinami a s rýží na jedné straně a zboží neuvedené v příloze I Smlouvy na straně druhé tvoří každé jedno odvětví produktů. Článek 5 1. "Fyzickou kontrolou" se rozumí ve smyslu čl. 2 písm. a) nařízení (EHS) č. 386/90 ověření shody mezi vývozním prohlášením, včetně dokladů předložených na jeho podporu, a zbožím, pokud jde o jeho množství, povahu a charakteristiky. V případech uvedených v příloze I se použijí metody v ní uvedené. Vývozní celní úřad dbá o dodržování článku 21 nařízení (ES) č. 800/1999. Pokud je řádná a uspokojivá obchodní jakost produktu předmětem zejména konkrétních podezření, ověří celní úřad soulad produktu s použitelnými předpisy Společenství, zejména s veterinárními a rostlinolékařskými předpisy. Pokud to celní úřad považuje za nutné, provede nebo nechá provést laboratorní analýzy a uvede přitom předmět analýzy. 2. Fyzickou kontrolu, na kterou byl vývozce předem výslovně nebo nevýslovně upozorněn, nelze jako kontrolu započítat. První pododstavec se nepoužije, pokud se provádí kontrola účetnictví podniku v souladu s bodem 3 písm. a) přílohy I. 3. Pokud vývozní celní úřad přijme méně než 20 vývozních prohlášení za rok a za odvětví, musí být nejméně jedno vývozní prohlášení za odvětví podrobeno fyzické kontrole. Tato povinnost neplatí, pokud vývozní celní úřad na základě analýzy rizika uvedené v čl. 3 odst. 2 druhém pododstavci nařízení (EHS) č. 386/90 neprovedl kontrolu prvních dvou prohlášení a pokud se později neuskutečnil žádný vývoz v uvedeném odvětví.. 4. Pokud výše náhrady závisí na obsahu určité složky, odebere vývozní celní úřad v rámci fyzické kontroly reprezentativní vzorky pro analýzu složek v příslušné laboratoři. Článek 6 Pokud členské státy používají systém výběru na základě analýzy rizika uvedené v čl. 3 odst. 2 druhém pododstavci nařízení (EHS) č. 386/90, použijí se následující pravidla: a) Procento fyzických kontrol prováděných u zboží nezahrnutého v příloze I Smlouvy se nevezme v úvahu ve výpočtu celkové 5 % míry, která má být dodržena pro všechna odvětví. V takovém případě je povinná minimální míra 0,5 % pro zboží neuvedené ve výše uvedené příloze I. b) Pokud sazba náhrady závisí na obsahu určité složky a pokud produkt se stejným kódem náhrady nebo stejným kódem KN je pravidelně vyvážen stejným vývozcem a pokud nebyl zjištěn během posledních šesti měsíců žádný případ neshody při laboratorních zkouškách, jehož finanční důsledky jsou větší než 200 eur, co se týče hrubé výše náhrady, odchylně od čl. 5 odst. 4 je třeba odebrat reprezentativní vzorky pouze u 50 % fyzických kontrol. Pokud laboratorní zkoušky odhalí případ neshody, jehož finanční důsledky jsou větší než 200 eur, co se týče hrubé výše náhrady, musí být v následujících šesti měsících odebrány vzorky u všech fyzických kontrol. c) U vývozních celních úřadů, u nichž je nejvýše pěti vývozci předložen k vývozu sortiment produktů omezený nejvýše na dvě odvětví, mohou být fyzické kontroly sníženy na minimální míru 2 % na odvětví produktů. Odvětví, která mají méně než 20 vývozních prohlášení za rok a na celní úřad, nebudou vzata v úvahu pro stanovení počtu odvětví. Celní úřady mohou využívat tato pravidla během celého kalendářního roku na základě statistik za uplynulý kalendářní rok, i když jsou v průběhu roku předložena celní prohlášení od dodatečných vývozců nebo pro dodatečná odvětví produktů. Článek 7 Aby se zajistila totožnost zboží při vývozu mezi vývozním celním úřadem a úřadem výstupu z celního území Společenství, nebo pokud to není celní úřad výstupu, úřadem určení kontrolního výtisku T5, musí být na dopravní prostředky nebo nákladové kusy připevněny celní závěry v souladu s článkem 357 nařízení (EHS) č. 2454/93. Článek 8 1. Každý vývozní celní úřad učiní opatření umožňující kdykoli zjistit, zda byla dosažena 5 % míra kontroly. Tato opatření ukáží za každé odvětví: a) počet vývozních prohlášení, která jsou vzata v úvahu pro fyzickou kontrolu; b) počet provedených fyzických kontrol. 2. Příslušný celní úředník vyhotoví podrobnou zprávu o každé fyzické kontrole, kterou provedl. Kontrolní zpráva obsahuje datum a jméno příslušného úředníka. Je archivována na vývozním celním úřadu nebo na jiném úřadu po dobu tří let od roku vývozu tak, aby mohla být snadno k nahlédnutí. 3. Na kontrolním výtisku T5, který provází zboží, musí být v kolonce D uvedena tato poznámka: a) "Nařízení (EHS) č. 386/90", pokud vývozní celní úřad provedl fyzickou kontrolu; b) "Nařízení (ES) č. 2298/2001", pokud se jedná o vývoz v rámci potravinové pomoci. Nachází-li se celní úřad výstupu ve stejném členském státě jako vývozní celní úřad, uvede se tato poznámka na vnitrostátním dokladu, který provází zboží. Článek 9 1. Je-li náhrada vyplacena předem v souladu s články 26 až 31 nařízení (ES) č. 800/1999, lze pro výpočet minimální míry kontroly uvedené v článku 3 nařízení (EHS) č. 386/90 započítat fyzickou kontrolu provedenou: a) v případě uvedeném v článku 29 nařízení (ES) č. 800/1999, při vstupu nebo během doby skladování; b) v případě přepracování uvedeném v článku 28 nařízení (ES) č. 800/1999: i) na základě přijetí platebního prohlášení, pokud je náhrada poskytnuta pro jeden nebo více základních produktů, ii) po přepracování, pokud je náhrada poskytnuta pro přepracovaný produkt. Pro používání prvního pododstavce musí být také splněny následující podmínky: a) fyzická kontrola provedená před splněním vývozních celních formalit odpovídá stejným kritériím intenzity jako kontrola, která má být provedena v souladu s článkem 5 tohoto nařízení; b) produkty, zboží nebo základní produkty používané k výrobě zboží, které byly podrobeny předchozí fyzické kontrole, jsou totožné s těmi, které jsou uvedeny ve vývozním prohlášení. 2. Provádějí-li se analýzy a další fyzické kontroly před splněním vývozních celních formalit podle předpisů Společenství nebo vnitrostátních předpisů, kterými se řídí buď dotyčný celní režim, nebo výrobní postupy, kterým byly produkty a zboží podrobeny, použije se odstavec 1 přiměřeně. Článek 10 1. Pokud bylo vývozní prohlášení přijato na vývozním celním úřadu, který není celním úřadem výstupu nebo úřadem určení kontrolního výtisku T5, provede celní úřad výstupu z celního území Společenství kontrolu záměny za podmínek stanovených v tomto článku. Pokud celní úřad výstupu a úřad určení kontrolního výtisku T5 nejsou stejné, musí být kontrola záměny provedena úřadem určení kontrolního výtisku T5. 2. Pokud vývozní celní úřad nepřipevnil závěru na dopravní prostředek nebo nákladový kus, provedou se kontroly záměny, je-li to možné, z hlediska analýzy rizika, aniž jsou dotčena kontrolní opatření přijatá podle jiných ustanovení. Počet kontrol záměny za každý kalendářní rok nesmí být nižší než počet dnů, kdy produkty, pro které je poskytována vývozní náhrada, opouštějí celní území Společenství přes dotyčný celní úřad výstupu. Dotýká-li se kontrola záměny pouze jednoho vývozce, nesmí být tento počet nižší než polovina počtu dní, kdy produkty, pro které je poskytována vývozní náhrada, opouštějí celní území Společenství přes dotyčný celní úřad výstupu. 3. Pokud byla s ohledem na požadavky třetí země určení použita veterinární pečeť, jakož i celní závěra, musí být kontrola záměny provedena jedině v případě podezření z podvodu. 4. Kontrola záměny se provádí zrakovým ověřením shody mezi zbožím a dokladem, který je provází z vývozního celního úřadu do celního úřadu výstupu. Vzorek na analýzu se odebere pouze v případě, kdy celní úřad výstupu nemůže zrakově ověřit při použití informací pocházejících z obalů a dokumentace shodu mezi zbožím a dokladem. V takovém případě se čl. 5 odst. 4 nepoužije. 5. Každý celní úřad výstupu a úřad určení kontrolního výtisku T5 učiní opatření umožňující kdykoli sdělit: a) počet vývozních prohlášení, se kterými se počítá pro kontrolu záměny; b) počet provedených kontrol záměny. Pokud celní úřad výstupu nebo úřad určení kontrolního výtisku T5 odebral vzorek, uvede se na kontrolní výtisk T5 nebo případně na vnitrostátní doklad, který je zaslán zpět příslušnému orgánu, jedna z následujících poznámek: - muestra recogida - udtaget prøve - Probe gezogen - ελήφη δείγμα - Sample taken - échantillon prélevé - campione prelevato - monster genomen - Amostra colhida - näyte otettu - varuprov. Duplikát nebo kopie úředního dokladu se uchovává podle okolností na celním úřadu výstupu nebo na úřadu určení kontrolního výtisku T5. 6. Celní úřad výstupu nebo úřad určení kontrolního výtisku T5 sdělí písemně příslušnému orgánu uvedenému v odstavci 5 s použitím kopie originálního dokladu výsledek analýzy a přitom uvede: a) buď jednu následujících poznámek: - resultado del análisis conforme - analyseresultat i orden - konformes Analyseergebnis - αποτέλεσμα της ανάλυσης σύμφωνο - Results of tests conform - résultat d’analyse conforme - risultato di analisi conforme - analyseresultaat conform - Resultado da análise conforme - analyysin tulos yhtäpitävä - Analysresultatet överensstämmer med exportdeklarationen; b) nebo výsledek analýzy, pokud tato analýza neodpovídá produktu uvedenému v celním prohlášení. 7. Pokud kontrola záměny odhalila nedodržování předpisů o náhradách, informuje platební agentura celní úřad uvedený v odstavci 5 na jeho žádost o opatřeních, která přijala v důsledku svých zjištění. V takovém případě celní úřad výstupu nebo úřad určení kontrolního výtisku T5 uvede na kontrolním výtisku T5 nebo případně na vnitrostátním dokladu, který je zaslán zpět příslušnému orgánu, jednu z následujících poznámek: - Solicitud de aplicación del apartado 7 del artículo 10 del Reglamento (CE) no 2090/2002 - Oficina de aduana de salida o de destino del T5: … Anmodning om anvendelse af artikel 10, stk. 7, i forordning (EF) nr. 2090/2002 Identifikation af udgangstoldstedet eller bestemmelsestoldstedet for T5: … - Antrag auf Anwendung von Artikel 10 Absatz 7 der Verordnung (EG) Nr. 2090/2002 Identifizierung der Ausgangszollstelle oder der Bestimmungsstelle des Kontrollexemplars T5: … - Αίτηση εφαрμоуής του άρδρουm 10 παράγραφος 7 του κανονισμού (EK) αριδ. 2090/2002 Εξαкρіβωση του τελωνείου προορισμού του T 5 … - Request for application of Article 10(7) of Regulation (EC) No 2090/2002 Identity of the customs office of exit or customs office receiving the control copy T5: … - Demande d’application de l’article 10, paragraphe 7, du rčglement (CE) no 2090/2002 Identification du bureau de douane de sortie ou de destination du T5: … - Domanda di applicazione dell‘articolo 10, paragrafo 7, del regolamento (CE) n. 2090/2002 Identificazione dell‘ufficio doganale di uscita o di destinazione del T5: … - Verzoek om toepassing van artikel 10, lid 7, van Verordening (EG) nr. 2090/2002 Identificatie van het kantoor van uitgang of van bestemming van de T5: … - Pedido de aplicaçăo do n.o 7 do artigo 10.o do Regulamento (CE) n.o 2090/2002 Identificaçăo da estância aduaneira de saída ou de destino do T5: … - Asetuksen (EY) N:o 2090/2002 10 artiklan 7 kohdan soveltamista koskeva pyyntö Poistumistullitoimipaikan tai toimipaikan, johon T5-valvontakappale toimitetaan, tunnistustiedot: … - Begäran om tillämpning av artikel 10.7 i förordning (EG) nr 2090/2002 Uppgift om utfartstullkontor eller bestämmelsetullkontor enligt kontrollexemplaret T5: … Článek 11 Každý rok do l. května zašlou členské státy Komisi hodnotící zprávu o provádění a účinnosti kontrol uskutečněných podle tohoto nařízení, jakož i postupů použitých pro výběr zboží, které podléhá fyzické kontrole. Zpráva, která má být předložena k 1. květnu 2003, se bude týkat vývozních prohlášení přijatých od 1. ledna do 31. prosince 2002. Článek 12 1. Nařízení (ES) č. 2221/95 se zrušuje ode dne 1. ledna 2003. 2. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II. Článek 13 Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství. Použije se ode dne l. ledna 2003 pro vývozní prohlášení přijatá od uvedeného dne. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne 26. listopadu 2002. Za Komisi Franz Fischler člen Komise [1] Úř. věst. L 42, 16.2.1990, s. 6. [2] Úř. věst. L 24, 29.1.1994, s. 2. [3] Úř. věst. L 224, 21.9.1995, s. 13. [4] Úř. věst. L 325, 17.12.1999, s. 12. [5] Úř. věst. L 308, 27.11.2001, s. 16. [6] Úř. věst. L 102, 17.4.1999, s. 11. [7] Úř. věst. L 183, 12.7.2002, s. 12. [8] Úř. věst. C 218, 12.8.1993, s. 14. [9] Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1. [10] Úř. věst. L 68, 12.3.2002, s. 11. -------------------------------------------------- PŘÍLOHA I METODY, KTERÉ MAJÍ BÝT DODRŽOVÁNY PŘI PROVÁDĚNÍ FYZICKÉ KONTROLY 1. a) Pokud vývozce použije pro nakládku volně loženého zboží uzavřená zařízení pro automatickou nakládku a pro kalibrované automatické vážení, provede se ověření shody mezi vývozním prohlášením a tímto zbožím tak, že se množství zjistí kalibrovaným automatickým vážením a povaha a charakteristiky se zkontrolují prostřednictvím reprezentativního výběru. Vývozní celní úřad navíc namátkou prověřuje, že: - systém vážení a nakládky neumožňuje odklon zboží od těchto uzavřených okruhů a jinou manipulaci, - stanovené lhůty kalibrace zařízení určených k vážení neuplynuly a že celní závěry jsou nedotčeny, pokud se jedná o uzavřené systémy pro vážení, - zvážené zásilky jsou skutečně naloženy na stanovený dopravní prostředek, - údaje uvedené v knize vážení nebo v osvědčeních odpovídají údajům, které jsou uvedeny v nákladových dokladech. b) Ve výjimečných případech, kdy množství volně loženého zboží není zjišťováno pomocí systému pro kalibrované automatické vážení, použije celní úřad jakýkoli jiný kontrolní systém, který je z obchodního hlediska vyhovující. 2. a) Pokud vývozce ohlásil zboží, pro jehož balení použil automatická zařízení pro plnění do pytlů, kartonů, lahví atd. a automatická zařízení pro kalibrované automatické vážení a měření nebo balení a lahve ve smyslu směrnic Rady 75/106/EHS [1], 75/107/EHS [2] a 76/211/EHS [3], musí být počet pytlů, kartonů, lahví atd. v zásadě spočítán celkem a povaha a charakteristiky zboží zkontrolovány pomocí reprezentativního výběru vývozním celním úřadem. Hmotnost nebo měření se zjišťuje kalibrovaným automatickým vážením nebo měřením nebo podle obalů nebo lahví ve smyslu výše uvedených směrnic. Vývozní celní úřad může zvážit nebo změřit jeden pytel, jeden karton nebo jednu láhev. Pokud má zařízení kalibrované automatické počitadlo, lze vzít zjištění automatického počitadla v úvahu pro fyzickou kontrolu, co se týče množství. Bod 1 písm. a) druhý pododstavec se použije přiměřeně. Pokud vývozce použije palety naložené bednami, kartony atd., vybere vývozní celní úřad reprezentativní palety a zkontroluje, zda se tam nachází ohlášený počet beden, kartonů atd.. b) Pokud vývozce nepoužije zařízení uvedená v prvním a druhém pododstavci, musí vývozní celní úřad spočítat počet pytlů, kartonů atd. Povaha, charakteristiky, hmotnost nebo měření se zkontrolují reprezentativním výběrem. Předchozí pododstavec se použije přiměřeně. Odchylně od druhé věty předchozího pododstavce, pokud jsou obsah a přesná hmotnost uvedeny na spotřebitelském obalu zboží, mají být tyto informace ověřeny pouze z 50 % fyzickými kontrolami v případech, že je zboží baleno v kontejnerech nebo v obalech určených pro velkoobchod a že se jedná o zboží vyvážené pravidelně stejným vývozcem a že nebyl zjištěn během posledních šesti měsíců žádný případ neshody s finančními důsledky většími než 200 eur. 3. a) Co se týče zboží neuvedeného v příloze I Smlouvy, které je baleno pro maloobchod nebo které vyžaduje vhodné označení s údaji o obsahu a hmotnosti na spotřebitelském obalu a které buď vyhovuje podmínkám čl. 3 odst. 2 třetího pododstavce nařízení Komise (ES) č. 1520/2000, nebo pro které jsou použitá množství produktů taková množství, která jsou stanovena v příloze C výše uvedeného nařízení, může vývozní celní úřad zkontrolovat nejdříve hmotnost a obsah zboží neuvedeného v příloze I, které je ve spotřebitelském obalu, podle údajů na tomto spotřebitelském obalu. Může zvážit jeden kus bez obalu. Poté spočítá a/nebo zváží – v zásadě – celkové množství zboží neuvedeného v příloze I, které je ve spotřebitelském obalu. Písmena a) a b) bodu 2 se použijí přiměřeně. Celní úřad může odebrat vzorek, aby ověřil, že nedošlo k záměně. Ustanovení čl. 5 odst. 4 tohoto nařízení se nepoužijí. Složení zboží neuvedeného v příloze I může být vývozním celním úřadem považováno za správné, pokud popis a obsah uvedené na spotřebitelském obalu jsou shodné s údaji uvedenými ve vývozním prohlášení nebo v registrovaném výrobním vzorci. Pokud ještě nebyl výrobní vzorec zkontrolován příslušnými orgány, dbá vývozní celní úřad o to, aby byla kontrola vzorce a totožnosti provedena později účetním auditorem z příslušných orgánů. Aby mohl členský stát používat tuto metodu ověřování složení zboží neuvedeného v příloze I Smlouvy, zavede předtím postup, podle něhož: - může být složení zboží neuvedeného v příloze I ověřeno prostřednictvím účetních dokladů a zvláštních dokladů týkajících se výroby, - je totožnost vyrobeného zboží neuvedeného v příloze I Smlouvy, vývozního prohlášení, výrobního vzorce a zboží, které má být vyvezeno, zajištěna prostřednictvím výrobní dokumentace podniku a - je totožnost mezi vyvezeným zbožím, dotyčným vývozním prohlášením, výrobním vzorcem a vyrobeným zbožím ověřena později účetním auditorem z příslušných orgánů. b) Zvláštní doklady týkající se výroby zboží neuvedeného v příloze I Smlouvy musí dotyčné podniky uchovávat po dobu tří let následujících po roce vývozu. c) Pokud se nepoužije postup uvedený v bodu 3 písm. a), musí vývozní celní úřad odebrat reprezentativní vzorky, aniž je dotčen čl. 16 odst. 1 nařízení (ES) č. 1520/2000. [1] Úř. věst. L 42, 15.2.1975, s. 1. [2] Úř. věst. L 42, 15.2.1975, s. 14. [3] Úř. věst.L 46, 21.2.1976, s. 1. -------------------------------------------------- PŘÍLOHA II SROVNÁVACÍ TABULKA Toto nařízení | Nařízení (ES) č. 2221/95 | Článek 1 | Článek 1 | Článek 2 | Článek 2 | Článek 3 | Článek 3 | Článek 4 | Článek 4 | Článek 5 | Článek 5 | Článek 6 | Článek 5a | Článek 7 | Článek 6 | Článek 8 | Článek 7 | Článek 9 | Článek 8 | Článek 10 | Článek 9 | Článek 11 | Článek 9a | Článek 12 | Článek 10 | Článek 13 | Článek 11 | --------------------------------------------------