Obecné zásady Evropské centrální banky

ze dne 7. března 2002,

kterými se mění obecné zásady Evropské centrální banky ECB/2000/7 o nástrojích a postupech měnové politiky Eurosystému

(ECB/2002/2)

(2002/553/ES)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství (dále jen "Smlouva"), a zejména na čl. 105 odst. 2 první odrážku této smlouvy,

s ohledem na články 12.1 a 14.3 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen "statut"), ve spojení s čl. 3.1 první odrážkou, článkem 18.2 a čl. 20 prvním pododstavcem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Jednotná měnová politika vyžaduje definici nástrojů a postupů, které mají být využívány Eurosystémem, který je tvořen národními centrálními bankami členských států, které v souladu se Smlouvou přijaly euro (dále jen "zúčastněné členské státy") a Evropskou centrální bankou (ECB), za účelem provádění této politiky jednotným způsobem ve všech zúčastněných členských státech.

(2) Je zapotřebí odpovídajícím způsobem zohlednit další vývoj definice a provádění jednotné měnové politiky v eurozóně.

(3) ECB je zmocněna přijmout obecné zásady ve vztahu k nástrojům a postupům, které mají být využívány k provádění jednotné měnové politiky a národní centrální banky jsou povinny jednat v souladu s těmito obecnými zásadami.

(4) Obecné zásady ECB tvoří v souladu články 12.1 a 14.3 nedílnou součást práva Společenství,

PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:

Článek 1

Zásady, nástroje, postupy a kritéria provádění jednotné měnové politiky

Příloha těchto obecných zásad (Jednotná měnová politika v eurozóně — Obecná dokumentace k nástrojům a postupům měnové politiky Eurosystému) nahrazuje přílohu 1 obecných zásad ECB/2000/7 ze dne 31. srpna 2000 o nástrojích a postupech měnové politiky Eurosystému [1] (Jednotná měnová politika ve třetí etapě — Obecná dokumentace k nástrojům a postupům měnové politiky Eurosystému).

Článek 2

Ověření

Národní centrální banky zašlou nejpozději do 25. dubna 2002 Evropské centrální bance podrobné informace o textech a prostředcích, jimiž hodlají dosáhnout souladu s těmito obecnými zásadami.

Článek 3

Závěrečná ustanovení

1. Tyto obecné zásady jsou určeny národním centrálním bankám zúčastněných členských států.

2. Tyto obecné zásady vstupují v platnost dnem 7. července 2002.

3. Tyto obecné zásady budou zveřejněny v Ústředním věstníku Evropských společenství.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 7. března 2002.

Za Radu guvernérů ECB

prezident

Willem F. Duisenberg

[1] Úř. věst. L 310, 11.12.2000, s. 1.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

JEDNOTNÁ MĚNOVÁ POLITIKA V EUROZÓNĚ

Obecná dokumentace k nástrojům a postupům měnové politiky Eurosystému

Duben 2002

OBSAH

Úvod

1. Přehled rámce měnové politiky

1.1 Evropský systém centrálních bank

1.2 Cíle Eurosystému

1.3 Nástroje měnové politiky Eurosystému

1.3.1 Operace na volném trhu

1.3.2 Stálé facility

1.3.3 Minimální rezervy

1.4 Protistrany

1.5 Podkladová aktiva

1.6 Modifikace rámce měnové politiky

2. Způsobilé protistrany

2.1 Všeobecná kritéria způsobilosti

2.2 Výběr protistran pro rychlá nabídková řízení a dvoustranné operace

2.3 Sankce v případě nedodržování závazků protistranou

2.4 Dočasné nebo úplné vyloučení z důvodu obezřetnosti

3. Operace na volném trhu

3.1 Reverzní transakce

3.1.1 Obecně

3.1.2 Hlavní refinanční operace

3.1.3 Dlouhodobé refinanční operace

3.1.4 Operace jemného doladění

3.1.5 Strukturální reverzní operace

3.2 Přímé transakce

3.3 Vydávání dluhových cenných papírů ECB

3.4 Měnové swapy

3.5 Příjem termínovaných vkladů

4. Stálé facility

4.1 Mezní výpůjční facilita

4.2 Vkladová facilita

5. Postupy

5.1 Postupy nabídkových řízení

5.1.1 Obecně

5.1.2 Kalendář operací nabídkových řízení

5.1.3 Vyhlašování operací nabídkových řízení

5.1.4 Příprava protistran a podávání nabídek

5.1.5 Postupy přidělování

5.1.6 Vyhlašování výsledků nabídkového řízení

5.2 Postupy dvoustranných operací

5.3 Postupy vypořádávání

5.3.1 Obecně

5.3.2 Vypořádávání operací na volném trhu

5.3.3 Postupy na konci dne

6. Způsobilá aktiva

6.1 Obecně

6.2 Aktiva řádu 1

6.3 Aktiva řádu 2

6.4 Opatření ke kontrole rizika

6.4.1 Počáteční marže

6.4.2 Opatření ke kontrole pro aktiva řádu 1

6.4.3 Opatření ke kontrole pro aktiva řádu 2

6.5 Zásady oceňování podkladových aktiv

6.6 Přeshraniční využití způsobilých aktiv

6.6.1 Model korespondentské centrální banky

6.6.2 Přeshraniční spoje

7. Minimální rezervy

7.1 Obecně

7.2 Instituce podléhající povinnosti minimálních rezerv

7.3 Určování minimálních rezerv

7.4 Udržování rezerv

7.5 Oznamování a ověřování základu pro stanovení minimálních rezerv

7.6 Nedodržování povinností minimálních rezerv

1Příklady operací a postupů měnové politiky

2Slovníček pojmů

3Výběr protistran pro intervenční měnové operace a měnové swapy pro účely měnové politiky

4Zpravodajský systém pro měnovou a bankovní statistiku Evropské centrální banky

5Webové stránky Eurosystému

6Postupy a sankce uplatňované v případě nedodržování závazků protistran

1 Obvyklý časový rámec operačních kroků pro standardní nabídková řízení

2 Obvyklý časový rámec operačních kroků pro rychlá nabídková řízení

3 Model korespondentské centrální banky

4 Spojení mezi systémy vypořádání obchodů s cennými papíry

1 Operace měnové politiky Eurosystému

2 Běžné obchodní dny pro hlavní a dlouhodobější refinanční operace

3 Běžné zúčtovací dny pro operace Eurosystému na volném trhu

4 Způsobilá aktiva pro měnové operace Eurosystému

1 Vydávání dluhových cenných papírů ECB

2 Měnové swapy

3 Operační kroky postupů nabídkových řízení

4 Přidělování při nabídkových řízeních s pevnou sazbou

5 Přidělování při nabídkových řízeních s proměnlivou sazbou v eurech

6 Přidělování při nabídkových řízeních s proměnlivou sazbou pro měnové swapy

7 Opatření ke kontrole rizika

8 Úrovně srážek při ocenění uplatňované vůči způsobilým aktivům řádu 1

9 Výpočet počátečních marží a srážek při ocenění

10 Úrovně srážek při ocenění uplatňované vůči způsobilým aktivům řádu 2

11 Základ pro stanovení minimálních rezerv a sazby minimálních rezerv

12 Výpočet úročení z držení povinných minimálních rezerv

Zkratky

ECB | Evropská centrální banka |

EHP | Evropský hospodářský prostor |

EHS | Evropské hospodářské společenství |

EPM | Platební mechanizmus ECB |

ES | Evropské společenství |

ESCB | Evropský systém centrálních bank |

EU | Evropská unie |

FRN | Dluhopis s proměnlivou sazbou |

ISIN | Mezinárodní identifikační číslo cenných papírů |

MFI | Měnová finanční instituce |

MKCB | Model korespondentské centrální banky |

RTGS | Zúčtování plateb v reálném čase |

SEČ | Středoevropský čas |

SKIPCP | Subjekt kolektivního investování do převoditelných cenných papírů |

Strip | Oddělené obchodování s úrokem a jistinou |

TARGET | Transevropský expresní automatizovaný systém zúčtování plateb v reálném čase |

Úvod

Tento dokument představuje operační rámec, který si Eurosystém [1] zvolil pro jednotnou měnovou politiku v eurozóně. Dokument, který je součástí právního rámce Eurosystému pro nástroje a postupy měnové politiky, je určen k tomu, aby sloužil jako "Obecná dokumentace" k nástrojům a postupům měnové politiky Eurosystému, zejména pak k tomu, aby protistranám poskytl informace, které potřebují ve vztahu k rámci měnové politiky Eurosystému.

Obecná dokumentace sama o sobě protistranám neuděluje práva, ani jim neukládá povinnosti. Právní vztah mezi Eurosystémem a jeho protistranami je stanoven odpovídající smluvní či veřejnoprávní úpravou.

Dokument je rozčleněn do sedmi kapitol. Kapitola 1 nabízí přehled operačního rámce měnové politiky Eurosystému. V kapitole 2 jsou stanovena kritéria způsobilosti pro protistrany, které se účastní operací měnové politiky Eurosystému. Kapitola 3 popisuje operace na volném trhu a kapitola 4 představuje stálé facility, které jsou protistranám k dispozici. Kapitola 5 specifikuje postupy uplatňované při provádění operací měnové politiky. V kapitole 6 jsou definována kritéria způsobilosti pro podkladová aktiva v operacích měnové politiky. Kapitola 7 představuje systém minimálních rezerv Eurosystému.

V přílohách jsou uvedeny příklady operací měnové politiky, slovníček pojmů, kritéria pro výběr protistran devizových intervenčních operací Eurosystému, prezentace zpravodajského systému pro měnovou a bankovní statistiky Evropské centrální banky, výčet webových stránek Eurosystému a popis postupů a sankcí, které jsou uplatňovány v případě nedodržování závazků protistranami.

KAPITOLA 1

1. PŘEHLED RÁMCE MĚNOVÉ POLITIKY

1.1 Evropský systém centrálních bank

Evropský systém centrálních bank (dále jen "ESCB") je tvořen Evropskou centrální bankou (dále jen "ECB") a národními centrálními bankami členských států [2] Evropské unie (dále jen "EU"). Činnost ESCB je prováděna v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství (dále jen "Smlouva") a statutem Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen "statut ESCB"). ESCB je řízen rozhodovacími orgány ECB. V tomto ohledu zodpovídá Rada guvernérů ECB za formulaci měnové politiky, zatímco Výkonná rada je pověřena prováděním měnové politiky na základě rozhodnutí a obecných zásad přijatých Radou guvernérů. V rozsahu považovaném za možný a přiměřený a s ohledem na zajištění provozní účinnosti se ECB obrací na národní centrální banky [3] za účelem provádění operací, které jsou součástí úkolů Eurosystému. Operace měnové politiky Eurosystému jsou ve všech členských státech [4] prováděny za jednotných podmínek.

1.2 Cíle Eurosystému

Podle článku 105 Smlouvy je primárním cílem Eurosystému udržování cenové stability. Aniž je dotčen tento primární cíl cenové stability, musí Eurosystém podporovat obecné hospodářské politiky v Evropském společenství. Při plnění těchto cílů musí Eurosystém jednat v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství s volnou soutěží o podporovat účinné rozdělení zdrojů.

1.3 Nástroje měnové politiky Eurosystému

Za účelem plnění svých cílů má Eurosystém k dispozici soubor nástrojů měnové politiky; Eurosystém provádí operace na volném trhu, nabízí stálé facility a požaduje, aby finanční instituce držely na účtech v Eurosystému minimální rezervy.

1.3.1 Operace na volném trhu

Operace na volném trhu hrají důležitou roli v měnové politice Eurosystému pro účely řízení úrokových sazeb, správy bankovní likvidity a signalizaci orientace měnové politiky. Eurosystém má k dispozici pět druhů nástrojů pro provádění operací na volném trhu. Nejdůležitějším z nich je reverzní transakce (na základě dohod o zpětném odkupu nebo zajištěných úvěrů). Eurosystém může rovněž využívat přímých transakcí, vydávání dluhových cenných papírů, měnových swapů a příjmu termínovaných vkladů. Operace na volném trhu zahajuje ECB, která rovněž rozhodne o nástroji, který bude použit, a podmínkách jejich provedení. Operace mohou být prováděny na základě standardních nabídkových řízení, rychlých nabídkových řízení nebo dvoustranných postupů [5]. S ohledem na jejich cíle, pravidelnost a postupy lze operace Eurosystému na volném trhu rozdělit do těchto čtyř kategorií (viz také tabulka 1):

- hlavní refinanční operace jsou pravidelné reverzní transakce k zajištění likvidity s četností jednoho týdne a splatností do dvou týdnů. Tyto operace provádějí národní centrální banky na základě standardních nabídkových řízení. Hlavní refinanční operace hrají při sledování cílů operací Eurosystému na volném trhu stěžejní roli a jsou hlavním zdrojem refinancování finančního sektoru,

- dlouhodobější refinanční operace jsou reverzní transakce k zajištění likvidity s četností jednoho měsíce a splatností do tří měsíců. Tyto operace mají za cíl poskytnout protistranám dodatečné dlouhodobější refinancování a provádějí je národní centrální banky na základě standardních nabídkových řízení. Eurosystém při těchto operacích zpravidla nemá v úmyslu vysílat trhu signály, a běžně tudíž vystupuje jako běžný tržní operátor,

- operace jemného doladění jsou prováděny ad hoc s cílem řízení likvidity na trhu a úrokových sazeb, zejména pak za účelem zjemnění dopadů na úrokové sazby z důvodů neočekávaných výkyvů likvidity na trhu. Operace jemného doladění jsou převážně prováděny jako reverzní transakce, ale mohou mít rovněž podobu transakcí přímých, měnových swapů a příjmů termínovaných vkladů. Nástroje a postupy používané při provádění dolaďujících operací jsou přizpůsobeny typům transakcí a specifickým cílům, které tyto operace sledují. Operace jemného doladění běžně provádějí národní centrální banky na základě rychlých nabídkových řízení nebo dvoustranných postupů. Rada guvernérů ECB rozhodne, zda za výjimečných okolností může provádět dvoustranné operace jemného doladění sama ECB,

- kromě toho může Eurosystém vykonávat strukturální operace, a to prostřednictvím vydávání dluhových cenných papírů a provádění reverzních a přímých transakcí. Tyto operace se provádějí, pokud si ECB přeje upravit strukturální pozici Eurosystému vůči finančnímu sektoru (na pravidelném nebo nepravidelném základě). Strukturální operace ve formě reverzních transakcí a vydávání dluhových cenných papírů vykonávají národní centrální banky na základě standardních nabídkových řízení. Strukturální operace ve formě přímých transakcí se vykonávají prostřednictvím dvoustranných postupů.

1.3.2 Stálé facility

Stálé facility mají za cíl poskytovat a absorbovat jednodenní likviditu přes noc, signalizovat obecnou orientaci měnové politiky a omezovat jednodenní tržní úrokové sazby. S výhradou splnění určitých provozních přístupových podmínek (viz tabulka 1) jsou způsobilým protistranám z jejich podnětu k dispozici dvě stálé facility:

- protistrany mohou využít mezní výpůjční facilitu, aby proti způsobilým aktivům obdržely od národních centrálních bank jednodenní likviditu. Za obvyklých okolností neexistují žádná úvěrová či jiná omezení přístupu protistran k této facilitě, kromě požadavku na poskytnutí dostatečných podkladových aktiv. Úroková sazba mezní výpůjční facility obvykle představuje horní hranici jednodenních tržních úrokových sazeb,

- protistrany mohou rovněž využít vkladovou facilitu, aby tak mohly provádět jednodenní vklady u národních centrálních bank proti způsobilým aktivům. Za obvyklých okolností neexistují žádná úvěrová či jiná omezení přístupu protistran k této facilitě. Úroková sazba vkladové facility obvykle představuje spodní hranici jednodenních úrokových sazeb.

Stálé facility jsou decentralizovaně spravovány národními centrálními bankami.

1.3.3 Minimální rezervy

Systém minimálních rezerv Eurosystému se vztahuje na úvěrové instituce v eurozóně a sleduje převážně cíle spočívající ve stabilizaci úrokových sazeb na peněžních trzích a vytvoření (nebo zvětšení) nedostatku strukturální likvidity. Povinnost minimálních rezerv každé instituce je učena ve vztahu k prvkům její rozvahy. Za účelem sledování cíle stabilizace úrokových sazeb umožňuje systém minimálních rezerv Eurosystému institucím využívat průměrovacího opatření. Dodržování povinnosti minimálních rezerv se určen na základě průměrných denních rezerv držených institucí v průběhu udržovacího období v délce jednoho měsíce. Držení povinných rezerv instituce je úrokováno sazbou hlavních refinančních operací Eurosystému.

1.4 Protistrany

Rámec měnové politiky Eurosystému je formulován s ohledem na zajištění účasti široké škály protistran. Instituce podléhající povinnosti minimálních rezerv podle článku 19.1 statutu ESCB mají přístup ke stálým facilitám a mohou se účastnit operací na volném trhu, založených na standardních nabídkových řízeních. Eurosystém může vybrat omezený počet protistran k účasti na operacích jemného doladění. Pokud jde o přímé transakce, nejsou na okruh protistran předem kladena žádná omezení. Pokud jde o měnové swapy prováděné pro účely měnové politiky, provádějí se s aktivními účastníky na devizovém trhu. Skladba protistran pro tyto operace je omezena na instituce, které jsou vybrány pro devizové intervenční operace Eurosystému a nacházejí uvnitř eurozóny.

1.5 Podkladová aktiva

Podle článku 18.1 statutu ECBS musí být všechny úvěrové operace Eurosystému (tj. operace poskytující likviditu) prováděny s tím, že úvěry jsou dostatečně jištěny. Eurosystém přijímá širokou škálu aktiv k zajištění svých operací. Výhradně pro vnitřní účely Eurosystému se rozlišuje mezi dvěma kategoriemi způsobilých aktiv: aktiva řádu 1 a aktiva řádu 2. Aktiva řádu 1 tvoří obchodovatelné dluhové nástroje, které splňují jednotná kritéria způsobilosti specifikovaná ECB a platná v rámci celé eurozóny. Aktiva řádu 2 tvoří další aktiva, obchodovatelná i neobchodovatelná, která se vyznačují zvláštní důležitostí pro vnitrostátní finanční trhy a bankovní systém a pro která stanoví kritéria způsobilosti národní centrální banky po schválení ECB. Pokud jde o kvalitu aktiv a jejich způsobilost pro různé druhy operací měnové politiky Eurosystému, není mezi oběma řády činěn žádný rozdíl (kromě skutečnosti, že aktiva řádu 2 nejsou Eurosystémem zpravidla využívána při přímých transakcích). Způsobilá aktiva mohou být využívána na přeshraničním základě k jištění všech typů úvěrů Eurosystému [6], a to prostřednictvím modelu korespondentské centrální banky (MKCB) nebo prostřednictvím způsobilých spojů mezi systémy vypořádání obchodů s cennými papíry EU. Všechna aktiva způsobilá pro operace měnové politiky Eurosystému mohou být rovněž využita jako podkladová aktiva pro vnitrodenní úvěr.

1.6 Modifikace rámce měnové politiky

Rada guvernérů ECB může kdykoli měnit nástroje, podmínky, kritéria a postupy provádění operací měnové politiky Eurosystému.

TABULKA 1

Operace měnové politiky Eurosystému

Poskytování likvidity | Absorpce likvidity |

Operace na volném trhu

Stálé facility

KAPITOLA 2

2. ZPŮSOBILÉ PROTISTRANY

2.1 Všeobecná kritéria způsobilosti

Protistrany operací měnové politiky Eurosystému musí splňovat určitá kritéria způsobilosti [7]. Tato kritéria jsou definována s ohledem na přístup širokého okruhu institucí k operacím měnové politiky Eurosystému, posílení rovného zacházení s institucemi v celé eurozóně a zajištění toho, aby protistrany splňovaly určité provozní a obezřetnostní požadavky:

- pouze instituce podléhající systému minimálních rezerv Eurosystému podle článku 19.1 statutu ESCB jsou způsobilé být protistranami. Instituce, které jsou zproštěny povinnosti podle systému minimálních rezerv Eurosystému (viz část 7.2), nejsou způsobilé být protistranami pro stálé facility a operace na volném trhu Eurosystému,

- protistrany musí být finančně zdravé. Měly by podléhat přinejmenším jedné formě harmonizovaného dohledu EU/EHP vnitrostátními orgány [8]. Avšak finančně zdravé instituce podléhající neharmonizovanému vnitrostátnímu dohledu srovnatelného standardu mohou být rovněž přijaty jako protistrany, například pobočky zřízené v eurozóně institucemi, které mají své ústředí mimo Evropský hospodářský prostor (EHP),

- protistrany musí splňovat všechna provozní kritéria specifikovaná v příslušných smluvních či veřejnoprávních úpravách uplatňovaných národní centrální bankou (nebo ECB) tak, aby bylo zajištěno účinné provádění operací měnové politiky Eurosystému.

Tato všeobecná kritéria způsobilosti jsou pro celou eurozónu jednotná. Instituce splňující všeobecná kritéria způsobilosti mohou:

- přistupovat ke stálým facilitám Eurosystému a

- účastnit se operací Eurosystému na volném trhu založených na standardních nabídkových řízeních.

Instituce může přistupovat ke stálým facilitám a operacím na volném trhu Eurosystému, založeným na standardních nabídkových řízeních, pouze prostřednictvím národní centrální banky členského státu, ve kterém je usazena. Pokud má instituce zařízení (ústředí nebo pobočky) ve více než jednom členském státě, má každé zařízení k těmto operacím přístup prostřednictvím centrální banky členského státu, ve kterém se nachází, přičemž nabídky instituce do nabídkového řízení mohou být podávány v každém členském státě pouze jedním zařízením (buď ústředím, nebo vybranou pobočkou).

2.2 Výběr protistran pro rychlá nabídková řízení a dvoustranné operace

Pokud jde o přímé transakce, nejsou na okruh protistran předem kladena žádná omezení.

Pokud jde o měnové swapy prováděné pro účely měnové politiky, musí být protistrany schopny provádět velkoobjemové devizové operace účinně za všech tržních podmínek. Okruh protistran měnových swapů odpovídá protistranám nacházejícím se v eurozóně, které jsou vybrány pro devizové intervenční operace Eurosystému. Kritéria a postupy uplatňované při výběru protistran devizových intervenčních operací jsou uvedeny v příloze 3.

Pokud jde o operace založené na rychlých nabídkových řízeních a dvoustranných postupech (reverzní transakce jemného doladění a příjem termínovaných vkladů), vybere každá národní centrální banka soubor protistran z institucí usazených v jejím členském státě, které splňují všeobecná kritéria způsobilosti. V tomto ohledu je hlavním kritériem činnost na peněžním trhu. Ostatní kritéria, na která může být brán ohled, jsou například účinnost jejich obchodního oddělení či nabídkový potenciál.

V případě rychlých nabídkových řízení a dvoustranných operací jednají centrální banky výhradně s protistranami, které jsou součástí jejich souboru protistran pro operace jemného doladění. Pokud z provozních důvodů nemůže národní centrální banka jednat při každé operaci se všemi svými protistranami pro operace jemného doladění, výběr protistran bude v tomto členském státě založen na rotačním systému tak, aby byl zajištěn rovný přístup.

Rada guvernérů ECB rozhodne, zda může za výjimečných okolností dvoustranné operace jemného doladění provádět sama ECB. Pokud by dvoustranné operace měla vykonávat ECB, bude výběr protistran v takovémto případě proveden ECB na základě rotačního systému z těch protistran v eurozóně, které jsou způsobilé pro rychlá nabídková řízení a dvoustranné operace, aby byl zajištěn rovný přístup.

2.3 Sankce v případě nedodržování závazků protistran

ECB v souladu s nařízením Rady ES č. 2532/98 ze dne 23. listopadu 1998 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce (ECB/1999/4), nařízením Rady ES č. 2531/98 ze dne 23. listopadu 1998 o uplatňování minimálních rezerv Evropskou centrální bankou a nařízením Evropské centrální banky ze dne 1. prosince 1998 o uplatňování minimálních rezerv (ECB/1998/15) uvaluje sankce na instituce, které nedodržují povinnosti vyplývající z nařízení a rozhodnutí ECB o uplatňování minimálních rezerv. Příslušné sankce a procesní pravidla pro jejich uplatňování jsou stanoveny v uvedených nařízeních. Navíc může Eurosystém v případě závažných porušení povinnosti minimálních rezerv dočasně vyloučit protistrany z účasti na operacích na volném trhu.

V souladu se smluvní nebo veřejnoprávní úpravou uplatňovanou příslušnou národní centrální bankou (nebo ECB) uvalí Eurosystém finanční sankce na protistrany, nebo je dočasně vyloučí z účasti na operacích na volném trhu, pokud protistrany nedodrží své povinnosti vyplývající ze smluvní nebo veřejnoprávní úpravy uplatňované národní centrálními bankami (nebo ECB), jak je stanoveno níže.

To se vztahuje na případy porušení pravidel nabídkových řízení (pokud není protistrana schopna převést dostatečné množství podkladových aktiv k vyrovnání objemu likvidity, která jí byla přidělena v rámci operace na poskytnutí likvidity, nebo není schopna dodat dostatečnou výši hotovosti k vyrovnání částky, která jí byla přidělena v rámci operace na absorpci likvidity) a pravidel dvoustranných transakcí (pokud není protistrana schopna převést dostatečné množství způsobilých podkladových aktiv nebo není schopna dodat dostatečnou výši hotovosti k vyrovnání částky, která byla při dvoustranné transakci sjednána).

To se rovněž vztahuje na případy nedodržování pravidel o používání podkladových aktiv (pokud protistrana používá aktiva, která jsou nebo se stala nezpůsobilá nebo která nesmí využívat, například proto, že mezi jejich vydavatelem/ručitelem a protistranou existuje úzké propojení nebo se jedná o tentýž subjekt) protistranou a nedodržování pravidel postupů pro konec dne a podmínek přístupu k mezní výpůjční facilitě (pokud protistrana se záporným zůstatkem na účtu pro zúčtování nesplní na konci dne podmínky přístupu k mezní výpůjční facilitě).

Kromě toho se opatření o vyloučení přijaté vůči protistraně nedodržující pravidla může vztahovat i na pobočky téže instituce, které se nacházejí v jiných členských státech. Pokud je toho výjimečně třeba vzhledem k závažnosti případu nedodržování pravidel, jak to dokládá například četnost či délka takového porušování, může být protistrana na určité období vyloučena ze všech budoucích operací měnové politiky.

Finanční sankce uvalované národními centrálními bankami v případě nedodržování pravidel týkajících se nabídkových řízení, dvoustranných transakcí, podkladových aktiv, postupů na konci dne nebo podmínek přístupu k mezním výpůjčním facilitám se vypočítají na základě předem stanovených sankčních sazeb (jak jsou stanoveny v příloze 6).

2.4 Dočasné nebo úplné vyloučení z důvodu obezřetnosti

V souladu se smluvní nebo veřejnoprávní úpravou uplatňovanou příslušnou národní centrální bankou (nebo ECB) může Eurosystém dočasně nebo úplně vyloučit přístup protistran k nástrojům měnové politiky z důvodu obezřetnosti.

Kromě toho může být dočasné nebo úplné vyloučení odůvodněno i v některých případech, které spadají do oblasti "nesplnění smluvních závazků" protistranou, jak je vymezena smluvní nebo veřejnoprávní úpravou uplatňovanou národními centrálními bankami.

KAPITOLA 3

3. OPERACE NA VOLNÉM TRHU

Operace na volném trhu hrají v měnové politice Eurosystému důležitou roli, neboť sledují cíl řízení úrokových sazeb a likvidity na trhu a signalizace orientace měnové politiky. S ohledem na své cíle, pravidelnost a postupy mohou být operace Eurosystému na volném trhu rozděleny do čtyř kategorií: hlavní refinanční operace, dlouhodobější refinanční operace, operace jemného doladění a strukturální operace. Pokud jde o použité nástroje, představují reverzní transakce hlavní nástroj Eurosystému na volném trhu a mohou být používány u všech čtyř kategorií operací, zatímco dluhové cenné papíry mohou být využity pro strukturální absorpční operace. Eurosystém má kromě toho k dispozici tři další nástroje pro účely provádění operací jemného doladění: přímé transakce, měnové swapy a příjem termínovaných vkladů. V následujících oddílech jsou podrobně představeny zvláštní rysy jednotlivých typů nástrojů využívaných Eurosystémem na volném trhu.

3.1 Reverzní transakce

3.1.1 Obecně

a) Typ nástroje

Reverzními transakcemi se rozumí operace, ve kterých Eurosystém nakupuje nebo prodává způsobilá aktiva na základě dohod o zpětném odkupu nebo provádí úvěrové operace proti způsobilým aktivům sloužícím jako zajištění. Reverzní transakce jsou využívány při hlavních a dlouhodobějších refinančních operacích. Eurosystém může kromě toho reverzní transakce využívat pro strukturální operace a operace jemného doladění.

b) Právní povaha

Národní centrální banky mohou reverzní transakce provádět buď ve formě dohod o zpětném odkupu (tj. vlastnictví aktiva je převedeno na věřitele, přičemž současně strany souhlasí s obrácením této transakce k určitému budoucímu datu prostřednictvím zpětného převodu aktiva na dlužníka), nebo ve formě zajištěných úvěrů (tj. za aktiva je poskytnut vymahatelný zástavní nárok, ale vzhledem k předpokládanému splnění dlužního závazku zůstává vlastnictví aktiva v rukou dlužníka). Další ustanovení pro reverzní transakce založené na dohodách o zpětném odkupu jsou specifikována ve smluvních ujednáních uplatňovaných národní centrální bankou (respektive ECB). Úprava reverzních transakcí ve formě zajištěných úvěrů přihlíží k rozdílným postupům a formalitám vyžadovaným pro zřízení a následnou realizaci zajištění (např. zástavy), které platí v různých právních systémech.

c) Úrokové podmínky

Rozdíl mezi nákupní cenou a cenou zpětného odkupu v dohodě o zpětném odkupu odpovídá úroku splatnému z částky vypůjčených nebo zapůjčených peněz za dobu operace, tj. cena zpětného odkupu zahrnuje odpovídající splatný úrok. Úroková sazba u reverzních transakcí ve formě zajištěného úvěru se vypočítá uplatněním specifické úrokové sazby na částku úvěru a dobu operace. Úroková sazba uplatňovaná na reverzní transakce Eurosystému na volném trhu se vypočítá jako jednoduchá úroková sazba na základě metody počítání dní "skutečný počet/360".

3.1.2 Hlavní refinanční operace

Hlavními refinančními operacemi se rozumějí nejdůležitější operace na volném trhu, prováděné Eurosystémem, které hrají stěžejní úlohu při sledování cílů řízení úrokových sazeb, správy likvidní situace na trhu a signalizaci orientace měnové politiky. Jsou rovněž hlavním zdrojem refinancování finančního sektoru. Charakteristiky hlavních refinančních operací je možné shrnout takto:

- jedná se operace poskytující likviditu,

- provádějí se pravidelně každý týden [9],

- jejich obvyklá doba splatnosti činí 2 týdny [10] [11],

- provádějí je decentralizovaně národní centrální banky,

- provádějí se na základě standardních nabídkových řízení (podle bodu 5.1),

- nabídky pro hlavní refinanční operace mohou předkládat všechny protistrany, které splňují všeobecná kritéria způsobilosti (podle bodu 2.1), a

- jako podkladová aktiva pro hlavní refinanční operace jsou způsobilá jak aktiva řádu 1, tak aktiva řádu 2 (podle kapitoly 6).

3.1.3 Dlouhodobější refinanční operace

Eurosystém rovněž provádí pravidelné refinanční operace se splatností v délce tří měsíců, které jsou zaměřeny na poskytování dlouhodobějšího refinancování finančního sektoru. Tyto operace představují pouze omezenou část celosvětového objemu refinancování. Eurosystém při těchto operacích zpravidla nesleduje cíl vyslání signálu trhu, a vystupuje tudíž jako běžný tržní operátor. Dlouhodobější refinanční operace jsou proto zpravidla prováděny ve formě nabídkových řízení s proměnlivou sazbou a ECB čas od času naznačí provozní objem, který bude v nadcházejících nabídkových řízeních přidělován. Za výjimečných okolností může Eurosystém dlouhodobější refinanční operace provádět rovněž na základě nabídkových řízení s pevnou sazbou.

Charakteristiky dlouhodobějších refinančních operací je možné shrnout takto:

- jedná se operace poskytující likviditu,

- provádějí se pravidelně každý měsíc [12],

- jejich obvyklá doba splatnosti činí 3 měsíce [13],

- provádějí je decentralizovaně národní centrální banky,

- provádějí se na základě standardních nabídkových řízení (podle bodu 5.1),

- nabídky pro dlouhodobější refinanční operace mohou předkládat všechny protistrany, které splňují všeobecná kritéria způsobilosti (podle bodu 2.1), a

- jako podkladová aktiva pro dlouhodobější refinanční operace jsou způsobilá jak aktiva řádu 1, tak aktiva řádu 2 (podle kapitoly 6).

3.1.4 Operace jemného doladění

Eurosystém může provádět operace jemného doladění ve formě reverzních operací na volném trhu. Cílem operací jemného doladění je správa likvidní situace na trhu a řízení úrokových sazeb, zejména za účelem zjemnění dopadů na úrokové sazby, které byly způsobeny nepředvídanými výkyvy likvidity na trhu. Případná potřeba rychlé akce v případě neočekávaného vývoje na trhu činí žádoucím zachovat vysoký stupeň pružnosti při volbě postupů a charakteristik při provádění těchto operací:

- mohou mít podobu operací na poskytnutí nebo absorpci likvidity,

- jejich četnost není standardizována,

- jejich splatnost není standardizována,

- reverzní transakce jemného doladění na poskytnutí likvidity se zpravidla provádějí na základě rychlých nabídkových řízení, ačkoli není vyloučena možnost využití dvoustranných postupů (viz kapitolu 5),

- reverzní transakce jemného doladění na absorpci likvidity se zpravidla provádějí na základě dvoustranných postupů (podle bodu 5.2),

- tyto operace zpravidla provádějí decentralizovaně národní centrální banky (Rada guvernérů ECB rozhodne, zda mohou být za výjimečných okolností dvoustranné reverzní operace jemného doladění prováděny ECB),

- Eurosystém může v souladu s kritérii stanovenými v bodě 2.2 zvolit pro účast na reverzních operacích jemného doladění omezený počet protistran a

- jako podkladová aktiva pro reverzní operace jemného doladění jsou způsobilá jak aktiva řádu 1, tak aktiva řádu 2 (podle kapitoly 6).

3.1.5 Strukturální reverzní operace

Eurosystém může provádět strukturální operace ve formě reverzních transakcí na volném trhu, jejichž cílem je úprava strukturálního postavení Eurosystému vůči finančnímu sektoru. Charakteristiky těchto operací je možné shrnout takto:

- jedná se operace poskytující likviditu,

- jejich četnost může být pravidelná nebo nepravidelná,

- jejich splatnost není předem standardizována,

- provádějí se na základě standardních nabídkových řízení (podle bodu 5.1),

- provádějí je decentralizovaně národní centrální banky,

- nabídky pro strukturální reverzní operace mohou předkládat všechny protistrany, které splňují všeobecná kritéria způsobilosti (podle bodu 2.1), a

- jako podkladová aktiva pro strukturální reverzní operace jsou způsobilá jak aktiva řádu 1, tak aktiva řádu 2 (podle kapitoly 6).

3.2 Přímé transakce

a) Typ nástroje

Přímými operacemi na volném trhu se rozumějí operace, při kterých Eurosystém kupuje nebo prodává způsobilá aktiva přímo na trhu. Takovéto operace se provádějí pouze pro strukturální účely a účely jemného doladění.

b) Právní povaha

Přímá transakce předpokládá úplný převod vlastnictví z prodávajícího na kupujícího bez souvisejícího zpětného převodu vlastnictví. Transakce se provádějí v souladu s tržními zvyklostmi, které jsou pro použité dluhové nástroje obvyklé.

c) Cenové podmínky

Při výpočtu cen se Eurosystém řídí tržními zvyklostmi, které jsou pro použité dluhové nástroje nejrozšířenější.

d) Ostatní charakteristiky

Charakteristiky těchto operací je možné shrnout takto:

- mohou mít podobu operací na poskytnutí (přímý nákup) nebo absorpci (přímý prodej) likvidity,

- jejich četnost není standardizována,

- provádějí se na základě dvoustranných postupů (podle bodu 5.2),

- zpravidla je provádějí decentralizovaně národní centrální banky (Rada guvernérů ECB rozhodne, zda za výjimečných okolností mohou být přímé operace jemného doladění prováděny ECB),

- na okruh protistran přímých transakcí nejsou předem kladena žádná omezení,

- jako podkladová aktiva pro přímé transakce se zpravidla využívají pouze aktiva řádu 1 (podle bodu 6.1).

3.3 Vydávání dluhových cenných papírů ECB

a) Typ nástroje

ECB může za účelem úpravy strukturálního postavení Eurosystému vůči finančnímu sektoru vydávat dluhové cenné papíry, aby vytvořila (nebo rozšířila) nedostatek likvidity na trhu.

b) Právní povaha

Dluhové cenné papíry představují závazek ECB ve vztahu k držiteli dluhového cenného papíru. Dluhové cenné papíry jsou vydávány a drženy v zaknihované podobě u depozitářů cenných papírů v eurozóně. ECB na převoditelnost těchto dluhových cenných papírů neuvaluje žádná omezení. Další ustanovení týkající se dluhových cenných papírů ECB budou obsaženy v podmínkách těchto dluhových cenných papírů.

c) Úrokové podmínky

Dluhové cenné papíry jsou vydávány s diskontem, tj. pod svojí nominální hodnotou a v okamžiku splatnosti jsou umořovány v nominální hodnotě. Rozdíl mezi hodnotou při vydání a při umoření se rovná naběhlému úroku z hodnoty při vydání ke dni splatnosti dluhového cenného papíru při dohodnuté úrokové sazbě. Použitou úrokovou sazbou je jednoduchá úroková sazby sazba vypočítaná na základě metody počítání dní "skutečný počet/360". Výpočet hodnoty při vydání je uveden v rámečku 1.

+++++ TIFF +++++

d) Ostatní charakteristiky

Charakteristiky vydávání dluhových cenných papírů ECB je možné shrnout takto:

- dluhové cenné papíry jsou vydávány za účelem absorpce likvidity z trhu,

- dluhové cenné papíry mohou být vydávány na pravidelném nebo nepravidelném základě,

- dluhové cenné papíry mají splatnost kratší než 12 měsíců,

- dluhové cenné papíry jsou vydávány na základě standardních nabídkových řízení (podle bodu 5.1),

- dluhové cenné papíry nabízejí a vyrovnávají decentralizovaně národní centrální banky a

- nabídky pro upisování dluhových cenných papírů ECB mohou předkládat všechny protistrany, které splňují všeobecná kritéria způsobilosti (podle bodu 2.1).

3.4 Měnové swapy

a) Typ nástroje

Měnové swapy prováděné pro účely měnové politiky se skládají ze souběžných spotových a forwardových transakcí v euru proti cizí měně. Jsou využívány pro účely jemného doladění, zejména s cílem správy likvidní situace na trhu a řízení úrokových sazeb.

b) Právní povaha

Měnovými swapy prováděnými pro účely měnové politiky se rozumějí operace, při kterých Eurosystém spotovou transakcí nakupuje (nebo prodává) euro proti cizí měně a zároveň jej forwardovou transakcí prodává (nebo nakupuje) ke konkrétnímu datu zpětného odkupu. Další ustanovení týkající se měnových swapů jsou specifikována ve smluvních ujednáních uplatňovaných národní centrální bankou (respektive ECB).

c) Měna a podmínky směnného kurzu

Eurosystém zpravidla vede operace pouze s běžně obchodovanými měnami a v souladu s všeobecnými tržními zvyklostmi. Při každé měnové swapové operaci se Eurosystém a protistrany dohodnou na swapových bodech pro každou transakci. Swapové body představují rozdíl mezi směnným kurzem forwardové transakce a směnným kurzem spotové transakce. Swapové body eura proti cizí měně se kotují v souladu se všeobecnými tržními zvyklostmi. Směnné kurzy měnových swapů jsou stanoveny v rámečku 2.

+++++ TIFF +++++

d) Ostatní charakteristiky

Charakteristiky měnových swapů je možné shrnout takto:

- mohou mít podobu operací na poskytnutí nebo absorpci likvidity,

- jejich četnost není standardizována,

- jejich splatnost není standardizována,

- provádějí se na základě rychlých nabídkových řízení nebo dvoustranných postupů (viz kapitola 5),

- zpravidla je provádějí decentralizovaně národní centrální banky (Rada guvernérů ECB rozhodne, zda za výjimečných okolností mohou být dvoustranné měnové swapy prováděny ECB), a

- Eurosystém může v souladu s kritérii stanovenými v bodě 2.2 a v příloze 3 zvolit pro účast na měnových swapech omezený počet protistran.

3.5 Příjem termínovaných vkladů

a) Typ nástroje

Eurosystém může vyzvat protistrany k tomu, aby u národní centrální banky členského státu, ve kterém jsou usazeny, složily úročené termínované vklady. Příjem termínovaných vkladů je určen pouze pro účely jemného doladění za účelem absorpce likvidity z trhu.

b) Právní povaha

Vklady protistran jsou přijímány na pevně stanovenou dobu a s pevně stanovenou úrokovou sazbou. Národní centrální banky neposkytují výměnou za vklady žádné zajištění.

c) Úrokové podmínky

Úroková sazba, která se vztahuje na vklady, je jednoduchou úrokovou sazbou vypočítanou na základě metody počítání dní "skutečný počet/360". Úroky jsou vypláceny při splatnosti vkladů.

d) Ostatní charakteristiky

Charakteristiky termínovaných vkladů je možné shrnout takto:

- vklady jsou přijímány za účelem absorpce likvidity,

- četnost, se kterou jsou vklady přijímány, není standardizována,

- splatnost vkladů není standardizována,

- příjem vkladů se běžně provádí na základě rychlých nabídkových řízení, ačkoliv není vyloučena možnost využití dvoustranných postupů (viz kapitola 5),

- příjem vkladů zpravidla provádějí decentralizovaně národní centrální banky (Rada guvernérů ECB rozhodne, zda za výjimečných okolností mohou být dvoustranné příjmy vkladů prováděny ECB) [14], a

- Eurosystém může v souladu s kritérii stanovenými v bodě 2.2 zvolit pro příjem termínovaných vkladů omezený počet protistran.

KAPITOLA 4

4. STÁLÉ FACILITY

4.1 Mezní výpůjční facilita

a) Typ nástroje

Protistrany mohou využít mezní výpůjční facilitu, aby tak z národních centrálních bank získaly jednodenní likviditu za předem určenou úrokovou sazbu proti způsobilým aktivům (podle kapitoly 6). Účelem facility je uspokojit dočasné potřeby likvidity protistran. Za obvyklých okolností představuje úroková sazba této facility horní mez jednodenních tržních úrokových sazeb. Podmínky této facility jsou v celé eurozóně jednotné.

b) Právní povaha

Národní centrální banky mohou poskytovat likviditu v rámci mezní výpůjční facility buď ve formě jednodenních dohod o zpětném odkupu (tj. vlastnictví aktiva je převedeno na věřitele, přičemž současně strany souhlasí s obrácením této transakce k určitému budoucímu datu prostřednictvím zpětného převodu aktiva na dlužníka), nebo ve formě jednodenních zajištěných úvěrů (tj. za aktiva je poskytnut vymahatelný zástavní nárok, ale vzhledem k předpokládanému splnění dlužního závazku zůstává vlastnictví aktiva v rukou dlužníka). Další ustanovení pro dohody o zpětném odkupu jsou specifikována ve smluvních ujednáních uplatňovaných příslušnou národní centrální bankou. Úprava poskytování likvidity ve formě zajištěných úvěrů přihlíží k rozdílným postupům a formalitám vyžadovaným pro zřízení a následnou realizaci zajištění (např. zástavy), které platí v různých právních systémech.

c) Podmínky přístupu

K mezní výpůjční facilitě mohou mít přístup instituce, které splňují všeobecné kritéria způsobilosti podle bodu 2.1. Přístup k mezní výpůjční facilitě je udělován prostřednictvím národní centrální banky členského státu, ve kterém je instituce usazena. Přístup k mezní výpůjční facilitě je udělován pouze ve dnech, ve kterých jsou v provozu příslušné národní systémy zúčtování plateb v reálném čase (RTGS) a vypořádání obchodů s cennými papíry.

Na konci dne se vnitrodenní debetní zůstatek protistran na jejich účtu pro zúčtování u národních centrálních bank automaticky považuje za požadavek na využití mezní výpůjční facility. Postupy pro přístup k mezní výpůjční facilitě na konci dne jsou uvedeny v bodu 5.3.3.

Protistraně může být rovněž udělen přístup k mezní výpůjční facilitě na základě žádosti zaslané národní centrální bance v členském státě, ve kterém je protistrana usazena. Aby národní centrální banka tuto žádost zpracovala ještě téhož dne, musí ji obdržet nejpozději do 30 minut po skutečné zavírací době TARGETu [15] [16]. Obecně platí, že zavírací dobou TARGETu je 18 hodin času ECB (SEČ). Poslední obchodní den udržovacího období minimálních rezerv Eurosystému se lhůta pro podávání žádostí o přístup k mezní výpůjční facilitě prodlužuje o dalších 30 minut. V žádosti musí být uvedena výše úvěru, a pokud nebyla podkladová aktiva pro tuto transakci již uložena u národní centrální banky, musí být specifikována podkladová aktiva, která budou pro tuto transakci dodána.

Kromě požadavku na poskytnutí dostatečných způsobilých podkladových aktiv neexistuje žádné omezení co do výše prostředků, které mohou být v rámci mezní výpůjční facility poskytnuty.

d) Splatnost a úrokové podmínky

Úvěr poskytnutý v rámci této facility má splatnost jeden den. Protistrany, které se přímo účastní TARGETu, splácí úvěr příští den, ve kterém jsou v provozu příslušné národní systémy RTGS a vypořádání obchodů s cennými papíry, a to k okamžiku jejich otevření.

Úrokovou sazbu vyhlašuje Eurosystémem předem a vypočítává se jako jednoduchá úroková sazba na základě metody počítání dní "skutečný počet/360". ECB může úrokovou sazbu kdykoli změnit, a to s účinností nejdříve od následujícího obchodního dne Eurosystému [17]. Úrok z této facility je splatný se splatností úvěru.

e) Pozastavení facility

Přístup k facilitě se uděluje pouze v souladu s cíli a obecným směřováním měnové politiky ECB. ECB může podmínky facility kdykoli upravit nebo ji pozastavit.

4.2 Vkladová facilita

a) Typ nástroje

Protistrany mohou využívat vkladovou facilitu k provádění jednodenních vkladů u národních centrálních bank. Vklady jsou úročeny předem stanovenou úrokovou sazbou. Za obvyklých okolností představuje úroková sazba této facility dolní mez jednodenních tržních úrokových sazeb. Podmínky této facility jsou v celé eurozóně jednotné [18].

b) Právní povaha

Jednodenní vklady přijaté od protistran jsou úročeny pevnou úrokovou sazbou. Protistraně se výměnou za vklady neposkytuje žádné zajištění.

c) Podmínky přístupu [19]

Ke vkladové facilitě mohou mít přístup instituce, které splňují všeobecná kritéria způsobilosti podle bodu 2.1. Přístup ke vkladové facilitě je udělován prostřednictvím národní centrální banky členského státu, ve kterém je instituce usazena. Přístup ke vkladové facilitě je udělován pouze ve dnech, ve kterých je v provozu příslušný národní systém RTGS.

Aby byl protistraně udělen přístup ke vkladové facilitě, musí protistrana zaslat žádost národní centrální bance členského státu, ve kterém je usazena. Aby národní centrální banka tuto žádost zpracovala ještě téhož dne, musí ji obdržet nejpozději do třiceti minut po skutečné zavírací době TARGETu [20] [21], což je zpravidla v 18 hodin času ECB (SEČ). Poslední obchodní den udržovacího období minimálních rezerv Eurosystému se lhůta pro podávání žádostí o přístup k mezní výpůjční facilitě prodlužuje o dalších 30 minut. V žádosti musí být uvedena výše vkladu, který má být v rámci facility uložen.

Objem prostředků, které může protistrana v rámci facility uložit, není omezen.

d) Splatnost a úrokové podmínky

Splatnost vkladů v rámci této facility je jeden den. Pro protistrany, které se přímo účastní TARGETu, je úvěr splatný příští den, ve kterém je v provozu příslušný národní systém RTGS, a to k okamžiku jeho otevření. Úrokovou sazbu vyhlašuje Eurosystémem předem a vypočítává se jako jednoduchá úroková sazba na základě metody počítání dní "skutečný počet/360". ECB může úrokovou sazbu kdykoli změnit, a to s účinností nejdříve od následujícího obchodního dne Eurosystému. Úrok z vkladu je splatný se splatností vkladu.

e) Pozastavení facility

Přístup k facilitě se uděluje pouze v souladu s cíli a obecným směřováním měnové politiky ECB. ECB může podmínky facility kdykoli upravit nebo ji pozastavit.

KAPITOLA 5

5. POSTUPY

5.1 Postupy nabídkových řízení

5.1.1 Obecně

Operace Eurosystému na volném trhu se zpravidla provádějí ve formě nabídkových řízení. Postupy nabídkových řízení Eurosystému jsou vykonávány v šesti operačních krocích, jak je specifikováno rámečku 3.

Eurosystém rozlišuje mezi dvěma rozdílnými typy postupů nabídkových řízení: standardními a rychlými nabídkovými řízeními. Postupy pro standardní i rychlá výběrová řízení jsou totožné, s výjimkou časového rámce a okruhu protistran.

+++++ TIFF +++++

a) Standardní nabídková řízení

V případě standardních nabídkových řízení uplyne od vyhlášení nabídkového řízení k potvrzení výsledků přidělení nejvýše 24 hodin (kdy časové rozmezí mezi uzávěrkou podávání nabídek a vyhlášením výsledků přidělení činí přibližně dvě hodiny). Graf 1 nabízí přehled obvyklého časového rámce operačních kroků standardních nabídkových řízení. Evropská centrální banka se může případně rozhodnout upravit časový rámec jednotlivých operací.

Hlavní refinanční operace, dlouhodobější refinanční operace a strukturální operace (s výjimkou přímých transakcí) se vždy provádějí formou standardních nabídkových řízení. Standardních nabídkových řízení se mohou zúčastnit protistrany, které splňují obecná kritéria způsobilosti podle bodu 2.1.

+++++ TIFF +++++

Poznámka:

Údaje odkazují na operační kroky podle rámečku 3.

b) Rychlá nabídková řízení

Rychlá nabídková řízení zpravidla probíhají do jedné hodiny od vyhlášení nabídkového řízení, přičemž potvrzení se uskuteční okamžitě po vyhlášení výsledku přidělení. Obvyklý časový rámec operačních kroků rychlých nabídkových řízení je specifikován v grafu 2. Evropská centrální banka se může případně rozhodnout upravit časový rámec jednotlivých operací. Rychlá nabídková řízení jsou využívána pouze k provádění operací jemného doladění. Eurosystém může v souladu s podmínkami a postupy specifikovanými v bodu 2.1 zvolit omezený počet protistran, které se rychlých nabídkových řízení zúčastní.

+++++ TIFF +++++

Poznámka:

Údaje odkazují na operační kroky podle rámečku 3.

c) Nabídková řízení s pevnou a proměnlivou sazbou

Eurosystém má možnost provádět nabídková řízení s pevnou (objemová nabídková řízení) nebo proměnlivou (úroková nabídková řízení) sazbou. V případě nabídkového řízení s pevnou sazbou ECB předem stanoví úrokovou sazbu a zúčastněné protistrany podávají nabídky ohledně částky peněz, kterou jsou připraveny s touto pevnou úrokovou sazbou nakoupit či prodat [22]. Při nabídkových řízením s proměnlivou sazbou podávají protistrany nabídky ohledně částky peněz a úrokové sazby, s nimiž si přejí uzavřít obchod s národními centrálními bankami [23].

5.1.2. Kalendář operací nabídkových řízení

a) Hlavní a dlouhodobější refinanční operace

Hlavní a dlouhodobější refinanční operace se provádějí podle indikativního kalendáře zveřejňovaného Eurosystémem [24]. Tento kalendář je zveřejňován nejpozději tři měsíce před začátkem roku, pro který je platný. Běžné obchodní dny pro hlavní a dlouhodobější refinanční operace jsou specifikovány v tabulce 2. ECB směřuje k zajištění toho, aby se všechny protistrany mohly účastnit hlavních a dlouhodobějších refinančních operací. ECB tedy při sestavování kalendáře těchto operací činí odpovídající úpravy obvyklého rozvrhu tak, aby brala ohled na bankovní svátky v jednotlivých členských státech.

TABULKA 2

Běžné obchodní dny pro hlavní a dlouhodobější refinanční operace

Typ operace | běžný obchodní den (T) |

Hlavní refinanční operace | každé úterý |

Dlouhodobější refinanční operace | první středa každého udržovacího období minimálních rezerv |

b) Strukturální operace

Strukturální operace na základě standardních nabídkových řízení se neprovádějí podle žádného předem specifikovaného kalendáře. Běžně se však provádějí a vypořádávají pouze v ty dny, které jsou obchodními dny národních centrálních bank [26] ve všech členských státech.

c) Operace jemného doladění

Operace jemného doladění se neprovádějí podle žádného předem specifikovaného kalendáře. ECB může rozhodnout o provedení operace jemného doladění v kterýkoli obchodní den Eurosystému. Těchto operací se zúčastní pouze národní centrální banky členských států, ve kterých jsou den obchodu, den zúčtování i den úhrady obchodními dny národní centrální banky.

5.1.3 Vyhlašování operací nabídkových řízení

Standardní nabídková řízení Eurosystému se vyhlašují veřejně prostřednictvím komunikačních služeb. Národní centrální banky mohou navíc operaci nabídkového řízení protistranám, které nemají přístup ke komunikačním službám, oznámit přímo. Oznámení o vyhlášení nabídkového řízení obvykle obsahuje tyto informace:

- referenční číslo operace nabídkového řízení,

- datum operace nabídkového řízení,

- typ operace (poskytnutí nebo absorpce likvidity a druh nástroje měnové politiky, který bude použit),

- splatnost operace,

- druh aukce (nabídkové řízení s pevnou nebo pohyblivou sazbou),

- metodu přidělení ("holandská" nebo "americká" aukce, jak je definováno v bodu 5.1.5 písm. d)),

- zamýšlený objem operace (obvykle pouze v případě dlouhodobějších refinančních operací),

- pevnou úrokovou sazbu/cenu/swapový bod (pro nabídková řízení s pevnou sazbou),

- případně minimální/maximální přijímanou úrokovou sazbu/cenu/swapový bod,

- datum zahájení a případně datum splatnosti operace nebo hodnotu ke dni a datum splatnosti nástroje (v případě vydávání dluhových cenných papírů),

- dotčené měny a měnu, jejíž částka je pevná (v případě měnových swapů),

- referenční spotový směnný kurz, který bude využit pro výpočet nabídek (v případě měnových swapů),

- případně horní hranici nabídky,

- případně minimální jednotlivou částku přidělení,

- případně minimální poměr přidělení,

- časový rozvrh pro podávání nabídek,

- denominaci dluhových cenných papírů (v případě vydávání dluhových cenných papírů) a

- kód ISIN emise (v případě vydávání dluhových cenných papírů).

S ohledem na posílení průhlednosti operací jemného doladění obvykle Eurosystém vyhlašuje rychlá nabídková řízení veřejně a předem. Za výjimečných okolností se však může ECB rozhodnout rychlá nabídková řízení veřejně předem nevyhlašovat. Vyhlašování rychlých nabídkových řízení se řídí stejnými postupy jako vyhlašování standardních nabídkových řízení. V případě rychlého nabídkového řízení, ať již vyhlášeného veřejně či nikoliv, jsou vybrané protistrany kontaktovány přímo národními centrálními bankami.

5.1.4 Příprava protistran a podávání nabídek

Nabídky protistran musí mít formu stanovenou národními centrálními bankami pro danou operaci. Nabídky pro nabídkové řízení musí být podávány národním centrálním bankám členského státu, ve kterém má daná instituce zařízení (ústředí nebo pobočku). Nabídky instituce mohou být v každém členském státě podávány pouze jedním zařízením (ústředím nebo pobočkou).

V případě nabídkových řízení s pevnou sazbou uvedou protistrany ve svých nabídkách částku peněz, se kterou jsou s národními centrálními bankami připraveny obchodovat [27].

V případě nabídkových řízení s proměnlivou sazbou mohou protistrany podat nabídky až na deset různých úrovní úrokové sazby/ceny/swapového bodu. V každé nabídce uvedou částku peněz, se kterou jsou s národními centrálními bankami připraveny obchodovat, a odpovídající úrokovou sazbu [28] [29]. Nabídka úrokové sazby musí být vyjádřena jako násobky 0,01 procentního bodu. V případě nabídky pro měnový swap na základě nabídkového řízení s proměnlivou sazbou musí být swapové body kotovány v souladu se všeobecnými tržními zvyklostmi a vyjádřeny jako násobky 0,01 swapového bodu.

Minimální částka nabídky pro hlavní refinanční operace činí 1000000 EUR. Nabídky přesahující tuto částku musí být vyjádřeny jako násobky 100000 EUR. Stejná výše minimální nabídky a násobky platí i pro operace jemného doladění a strukturální operace. Minimální částka nabídky se vztahuje na každou jednotlivou úroveň úrokové sazby/ceny/swapowého bodu.

Pro dlouhodobější refinanční operace stanoví každá národní centrální banka minimální částku nabídky v rozmezí od 10000 EUR do 1000000 EUR. Nabídky přesahující tuto částku musí být vyjádřeny jako násobky 10000 EUR. Minimální částka nabídky se vztahuje na každou jednotlivou úroveň úrokové sazby.

ECB může stanovit horní hranici nabídek, aby tak zabránila podávání nepřiměřeně vysokých nabídek. Každá takováto horní hranice je vždy uvede v oznámení o vyhlášení nabídkového řízení.

Očekává se, že protistrany jsou vždy schopny pokrýt částku, která jim bude přidělena, dostačujícím objemem podkladových aktiv [30]. Smluvní nebo veřejnoprávní úprava uplatňovaná danou národní centrální bankou umožní uvalení sankce v případě, kdy protistrana není schopná převést dostatečný objem podkladových aktiv nebo hotovosti, aby vypořádala částku, která jí byl v rámci operace nabídkového řízení přidělena.

Nabídky lze odvolat až do lhůty pro podávání nabídek. Nabídky podané po lhůtě stanovené v oznámení o vyhlášení nabídkového řízení jsou neplatné. Dodržení lhůty posuzují národní centrální banky. Národní centrální banky vyřadí všechny nabídky protistrany, jestliže úhrnná částka nabídky přesáhne horní hranici nabídek stanovenou ECB. Národní centrální banky rovněž vyřadí jakoukoli nabídku, která je nižší než minimální částka nabídek, nebo je nižší než minimální, respektive vyšší než maximální přijímaná úroková sazba/cena/swapový bod. Národní centrální banky dále mohou vyřadit nabídky, které jsou neúplné nebo nemají stanovenou formu. Pokud je nabídka vyřazena, uvědomí příslušná národní centrální banka protistranu o svém rozhodnutí dříve, než dojde k přidělování.

5.1.5 Postupy přidělování

a) Operace nabídkového řízení s pevnou sazbou

Při přidělování v rámci nabídkových řízení s pevnou sazbou se nabídky obdržené od protistran sečtou. Jestliže úhrnná částka nabídky přesáhne celkový objem likvidity, která má být přidělena, uspokojují se podané nabídky poměrně na základě poměru přidělovaného objemu k úhrnné částce nabídky (viz rámeček 4). Částka přidělená každé protistraně se zaokrouhlí na nejbližší celé euro. ECB se však může rozhodnout, že v nabídkovém řízení s pevnou sazbou přidělí každému účastníkovi minimální částku/poměr.

+++++ TIFF +++++

b) Nabídková řízení s proměnlivou sazbou v eurech

Při přidělování v rámci nabídkových řízení na poskytování likvidity s proměnlivou sazbou v eurech se nabídky seřazují sestupně podle nabídnutých úrokových sazeb. Nabídky s nejvyššími úrovněmi úrokových sazeb jsou uspokojovány přednostně a nabídky s následujícími nižšími úrokovými sazbami jsou přijímány, dokud není celkový objem likvidity k přidělení vyčerpán. Pokud při nejnižší přijaté úrovni úrokové sazby (tj. mezní úroková sazba), přesáhne úhrnná částka nabídky zbývající objem k přidělení, přidělí se tento zbývající objem mezi nabídky poměrně na základě poměru zbývajícího přidělovaného objemu k úhrnné částce nabídky s mezní úrokovou sazbou (viz rámeček 5). Objem přidělovaný každé protistraně se zaokrouhlí na nejbližší celé euro.

+++++ TIFF +++++

Při přidělování v rámci nabídkových řízení na absorpci likvidity s proměnlivou sazbou (které mohou být například využity pro vydávání dluhových cenných papírů a příjem termínovaných vkladů) se nabídky seřazují vzestupně podle nabídnutých úrokových sazeb (nebo sestupně podle nabízených cen). Nabídky s nejnižší úrokovou sazbou (nebo nejvyššími cenami) jsou uspokojovány přednostně a nabídky s následujícími vyššími úrokovými sazbami (nižšími cenami) jsou přijímány, dokud není celkový objem likvidity k absorbování vyčerpán. Pokud při nejvyšší přijaté úrovni úrokové sazby, respektive nejnižší ceně (tj. mezní úroková sazba/cena), přesáhne úhrnná částka nabídky zbývající objem k přidělení, přidělí se tento zbývající objem mezi nabídky poměrně na základě poměru zbývajícího přidělovaného objemu k úhrnné částce nabídky s mezní úrokovou sazbou (viz rámeček 5). Při vydávání dluhových cenných papírů se objem přidělovaný každé protistraně zaokrouhlí na nejbližší násobek nominální hodnoty dluhových cenných papírů. U ostatních operací na absorpci likvidity se objem přidělovaný každé protistraně zaokrouhlí na nejbližší celé euro.

ECB se může rozhodnout, že v nabídkovém řízení s proměnlivou sazbou přidělí každému úspěšnému účastníkovi minimální částku.

c) Nabídková řízení s proměnlivou sazbou pro měnové swapy

Při přidělování v rámci nabídkových řízení na poskytnutí likvidity s proměnlivou sazbou pro měnové swapy se nabídky seřazují vzestupně podle nabízených swapových bodů [31]. Nabídky s nejnižšími swapovými body jsou uspokojovány přednostně a nabídky s následujícími vyššími swapovými body jsou přijímány, dokud není celkový objem pevně stanovené měny k přidělení vyčerpán. Pokud při nejvyšší přijaté nabídce swapových bodů (tj. mezní nabídka swapových bodů) přesáhne úhrnná částka nabídky zbývající objem k přidělení, přidělí se tento zbývající objem mezi nabídky poměrně na základě poměru zbývajícího přidělovaného objemu k úhrnné částce nabídky s mezními swapovými body (viz rámeček 6). Objem přidělovaný každé protistraně se zaokrouhlí na nejbližší celé euro.

+++++ TIFF +++++

Při přidělování v rámci nabídkových řízení na absorpci likvidity s proměnlivou sazbou pro měnové swapy se nabídky seřazují sestupně podle uváděných swapových bodů. Nabídky s nejvyššími uváděnými swapovými body jsou uspokojovány přednostně a nabídky s následujícími nižšími swapovými body jsou přijímány, dokud není pevně stanovený objem měny k přidělení vyčerpán. Pokud při nejnižší přijaté nabídce swapových bodů (tj. mezní nabídka swapvých bodů) přesáhne úhrnná částka nabídky zbývající objem k přidělení, přidělí se tento zbývající objem mezi nabídky poměrně na základě poměru zbývajícího přidělovaného objemu k úhrnné částce nabídky s mezními swapovými body (viz rámeček 6). Objem přidělovaný každé protistraně se zaokrouhlí na nejbližší celé euro.

d) Druh aukce

V případě nabídkových řízení s proměnlivou sazbou může Eurosystém uplatňovat aukce s jednoduchou nebo s násobnou sazbou. Při aukci s jednoduchou sazbou (holandská aukce) se přidělovací úroková sazba/cena/swapový bod uplatňovaná/ý pro všechny uspokojené nabídky rovná mezní úrokové sazbě/ceně/swapovému bodu (tj. takové hodnotě, při které je celé přidělované množství vyčerpáno). Při aukci s násobnou sazbou (americká aukce) se přidělovací úroková sazba/cena/swapový bod uplatňovaná/ý pro všechny uspokojené nabídky rovná úrokové sazbě/ceně/swapovému bodu nabídnuté/mu pro každou jednotlivou nabídku.

5.1.6 Vyhlašování výsledků nabídkového řízení

Výsledky standardních a rychlých nabídkových řízení se vyhlašují prostřednictvím komunikačních služeb. Národní centrální banky mohou navíc protistranám, které nemají přístup ke komunikačním službám, oznámit výsledky přidělení přímo. Oznámení o výsledcích nabídkového řízení obvykle obsahuje tyto informace:

- referenční číslo operace nabídkového řízení,

- datum operace nabídkového řízení,

- typ operace,

- splatnost operace,

- celkovou částku nabídky protistran Eurosystému,

- počet účastníků,

- dotčené měny (v případě měnových swapů),

- celkový přidělený objem,

- procento přidělení (v případě nabídkových řízení s pevnou sazbou),

- spotový směnný kurz (v případě měnových swapů),

- přijatou mezní úrokovou sazbu/cenu/swapový bod a procento přidělení při mezní úrokové sazbě/ceně/swapovém bodu (v případě nabídkových řízení s proměnlivou sazbou),

- nejnižší a nejvyšší sazbu nabídky a vážený průměr sazby přidělení (v případě aukcí s násobnou sazbou),

- případně datum zahájení a datum splatnosti operace, nebo hodnotu ke dni a datum splatnosti nástroje (v případě vydávání dluhových cenných papírů),

- případně minimální jednotlivou částku přidělení,

- případně minimální poměr přidělení,

- denominaci dluhových cenných papírů (v případě vydávání dluhových cenných papírů) a

- kód ISIN emise (v případě vydávání dluhových cenných papírů).

Národní centrální banky úspěšným účastníkům přímo potvrdí jednotlivé výsledky přidělení.

5.2 Postupy dvoustranných operací

a) Obecně

Národní centrální banky mohou provádět operace na základě dvoustranných postupů [32]. Tyto postupy mohou být použity pro operace jemného doladění na volném trhu a pro strukturální přímé operace. Jsou definovány v širším smyslu jako jakékoliv postupy, při kterých Eurosystém provádí transakci s jednou nebo několika protistranami bez nabídkového řízení. V tomto ohledu je možné rozlišovat dva rozdílné typy dvoustranných postupů: operace, při kterých jsou protistrany kontaktovány přímo Eurosystémem, a operace prováděné prostřednictvím burz cenných papírů a zprostředkovatelů.

b) Přímý kontakt s protistranami

Při tomto postupu národní centrální banky přímo kontaktují jednu nebo několik domácích protistran, které jsou vybrány na základě kritérií uvedených v bodu 2.2. Národní centrální banky rozhodnou podle přesných pokynů vydaných ECB o tom, zda s protistranami uzavřou dohodu. Transakce se vypořádávají prostřednictvím národních centrálních bank.

Pokud by Rada guvernérů ECB rozhodla, že dvoustranné operace může být za výjimečných okolností provádět rovněž ECB sama (nebo prostřednictvím jedné nebo více národních centrálních bank vystupujících jako výkonný nástroj ECB), postupy těchto operací se odpovídajícím způsobem upraví. V takovém případě ECB (nebo národní centrální banka/y vystupující jako výkonný nástroj ECB) přímo kontaktuje jednu nebo více protistran v eurozóně, vybraných podle kritérií uvedených v bodu 2.2. ECB (nebo národní centrální banka/y vystupující jako výkonný nástroj ECB) rozhodne o tom, zda s protistranami uzavře dohodu. Transakce se nicméně vypořádají decentralizovaně prostřednictvím národních centrálních bank.

Dvoustranné operace prostřednictvím přímého kontaktu lze použít při reverzních transakcích, přímých transakcích, měnových swapech a příjmu termínovaných vkladů.

c) Operace prováděné prostřednictvím burz cenných papírů a makléřů

Národní centrální banky mohou přímé transakce vykonávat prostřednictvím burz cenných papírů a makléřů. Okruh protistran není pro tyto operace předem omezen a postupy jsou přizpůsobeny tržním zvyklostem pro obchodovaný dluhový nástroj. Rada guvernérů ECB rozhodne o tom, zda za výjimečných okolností může provádět přímé operace jemného doladění prostřednictvím burz cenných papírů a makléřů ECB sama (nebo jedna nebo více národních centrálních bank vystupujících jako výkonný nástroj ECB).

d) Vyhlášení dvoustranných operací

Dvoustranné operace se obvykle vyhlašují veřejně a předem. ECB se kromě toho může rozhodnout veřejně nevyhlásit výsledky dvoustranných operací.

e) Obchodní dny

ECB se může rozhodnout provádět dvoustranné operace jemného doladění kterýkoli obchodní den Eurosystému. Těchto operací se účastní pouze národní centrální banky členských států, ve kterých jsou den obchodu, den zúčtování a den úhrady obchodními dny národní centrální banky.

Přímé dvoustranné operace pro strukturální účely se obvykle provádějí a vypořádávají pouze ve dnech, které jsou obchodními dny národních centrálních bank ve všech členských státech.

5.3 Postupy vypořádávání

5.3.1 Obecně

Peněžní transakce vztahující se k využití stálých facilit Eurosystému nebo účasti na operacích na volném trhu se vypořádávají na účtech protistran u národních centrálních bank (nebo na účtech zúčtovacích bank účastnících se TARGETu). Peněžní transakce jsou vypořádávány pouze po (nebo v okamžiku) konečného převodu podkladových aktiv. Tato skutečnost naznačuje, že podkladová aktiva musí být buď již předem složena na bezpečný depozitní účet u národních centrálních bank, nebo vypořádána na vnitrodenním základě dodání proti zaplacení. Převod podkladových aktiv se provádí prostřednictvím účtů protistran pro zúčtování cenných papírů při systémech vypořádání obchodů s cennými papíry, který splňuje minimální standardy stanovené ECB [33]. Protistrany, které nemají bezpečné depozitní účty u národních centrálních bank nebo účty pro zúčtování cenných papírů při systémech vypořádání obchodů s cennými papíry, splňující minimální standardy stanovené ECB, mohou transakce s podkladovými aktivy vypořádat prostřednictvím účtu pro zúčtování cenných papírů nebo bezpečného depozitního účtu korespondentské úvěrové instituce.

Další podrobnosti týkající se postupů pro vypořádávání jsou vymezeny smluvní úpravou uplatňovanou národními centrálními bankami (nebo ECB) v případě specifických nástrojů měnové politiky. Postupy pro vypořádávání se mezi jednotlivými národními centrálními bankami mohou z důvodu rozdílů ve vnitrostátních právních předpisech a provozních postupech mírně lišit.

5.3.2 Vypořádávání operací na volném trhu

Operace na volném trhu založené na standardních nabídkových řízení (tj. hlavní refinanční operace, dlouhodobější refinanční operace a strukturální operace) se běžně vypořádávají první den následující po dni obchodu, kdy jsou otevřeny všechny příslušné národní systémy RTGS a všechny příslušné systémy vypořádání obchodů s cennými papíry. Eurosystém se v zásadě snaží vypořádávat všechny transakce, které se vztahují k jeho operacím na volném trhu ve stejnou dobu ve všech členských státech a se všemi protistranami, které poskytly dostatečná podkladová aktiva. Avšak vzhledem k provozním omezením a technickým vlastnostem systémů vypořádání obchodů s cennými papíry se časové rozvržení v rámci zúčtovacího dne hlavních a dlouhodobějších refinančních operací může v prostoru eurozóny lišit. Doba vypořádání hlavních a dlouhodobějších refinančních operací zpravidla koliduje s dobou splacení předchozí operace obdobné splatnosti.

Eurosystém se snaží vypořádávat operace na volném trhu, které jsou založeny na rychlých nabídkových řízeních a dvoustranných postupech, v den obchodu. Eurosystém však může z provozních důvodů pro tyto operace příležitostně použít jiné zúčtovací dny, zejména pak pro přímé transakce (jak pro účely jemného doladění, tak pro strukturální účely) a měnové swapy (viz tabulka 3).

TABULKA 3

Běžné zúčtovací dny pro operace Eurosystému na volném trhu1 [34]

Nástroj měnové politiky | Zúčtovací dny operací založených na standardních nabídkových řízeních | Zúčtovací dny operací založených na rychlých nabídkových řízeních nebo dvoustranných postupech |

Reverzní transakce | T + 1 | T |

Přímé transakce | — | podle tržní úmluvy pro podkladová aktiva |

Vydávání dluhových cenných papírů | T + 1 | — |

Měnové swapy | — | T, T + 1 nebo T + 2 |

Příjem termínovaných vkladů | — | T |

5.3.3 Postupy na konci dne

Postupy na konci dne jsou specifikovány v dokumentaci vztahující se k národním systémům RTGS a k TARGETu. Dobou uzavření TARGETu je zpravidla 18.00 hodin času ECB (SEČ). Po uzavření nepřijímají národní systémy RTGS ke zpracování již žádné další platební příkazy, ačkoli zbývající platební příkazy přijaté před uzávěrkou jsou ještě zpracovány. Požadavky protistran na přístup k mezní výpůjční facilitě nebo vkladové facilitě musí být dotčeným národním centrálním bankám předloženy nejpozději 30 minut po skutečném čase uzavření TARGETu [36].

Jakékoli záporné zůstatky na účtech pro zúčtování (v národních systémech RTGS) způsobilých protistran, které na nich zbývají po ukončení kontrolních postupů na konci dne, se automaticky považují za požadavek na přístup k mezní výpůjční facilitě (viz bod 4.1).

KAPITOLA 6

6. ZPŮSOBILÁ AKTIVA

6.1 Obecně

Článek 181 statutu ESCB stanoví, že ECB a národní centrální banky mohou obchodovat na finančních trzích prostřednictvím nákupu a prodeje podkladových aktiv, a to přímo nebo na základě dohod o zpětném odkupu, a vyžaduje, aby všechny úvěrové operace Eurosystému byly dostatečně zajištěny. Všechny operace Eurosystému na poskytnutí likvidity jsou tedy založeny na podkladových aktivech poskytnutých protistranami, a to buď ve formě převodu vlastnictví aktiv (v případě přímých transakcí nebo dohod o zpětném odkupu), nebo ve formě zástavy příslušných aktiv (v případě zajištěných úvěrů) [37].

Vzhledem k záměru ochránit Eurosystém před ztrátami z jeho operací měnové politiky, zajistit rovné zacházení s protistranami a posílit provozní účinnost, musí podkladová aktiva splňovat určitá kritéria, aby mohla být považována za způsobilá pro operace měnové politiky Eurosystému.

Má se za to, že harmonizace kritérií způsobilosti v celé eurozóně by přispěla k zajištění rovného zacházení a provozní účinnosti. Zároveň musí být věnována patřičná pozornost existujícím rozdílům ve finanční struktuře mezi členskými státy. Výhradně pro vnitřní potřeby Eurosystému se tedy rozlišuje mezi dvěma kategoriemi aktiv způsobilých pro operace měnové politiky Eurosystému. Tyto dvě kategorie se označují jako "řád 1" a "řád 2":

- řád 1 se skládá z obchodovatelných dluhových nástrojů splňujících jednotná kritéria způsobilosti specifikovaná ECB, která jsou platná v celé eurozóně, a

- řád 2 se skládá z doplňujících aktiv, obchodovatelných i neobchodovatelných, která se pro vnitrostátní finanční trhy a bankovní systémy vyznačují zvláštní důležitostí a pro která stanovují kritéria způsobilosti národní centrální banky, s výhradou minimálních kritérií způsobilosti stanovovaných ECB. Specifická kritéria způsobilosti pro řád 2 uplatňovaná příslušnými národními centrálními bankami podléhají schválení ECB.

Pokud jde o kvalitu aktiv a jejich způsobilost pro různé druhy operací měnové politiky Eurosystému, není mezi oběma řády činěn žádný rozdíl (kromě skutečnosti, že aktiva řádu 2 nejsou Eurosystémem zpravidla využívána při přímých transakcích). Aktiva způsobilá pro operace měnové politiky Eurosystému mohou být rovněž využita jako podkladová aktiva pro vnitrodenní úvěry [38].

Aktiva řádu 1 a 2 podléhají opatřením ke kontrole rizika podle bodu 6.4.

Protistrany Eurosystému mohou způsobilá aktiva využívat na přeshraničním základě, tj. mohou získávat finanční prostředky z národní centrální banky členského státu, ve kterém jsou usazeny, využitím aktiv nacházejících se v jiném členském státě (viz bod 6.6).

6.2 Aktiva řádu 1

ECB stanoví a vede seznam aktiv řádu 1. Tento seznam je přístupný veřejnosti [39].

Dluhové cenné papíry vydávané ECB jsou vedeny jako aktiva řádu 1. Dluhové cenné papíry vydané národními centrálními bankami před přijetím eura v jejich členském státě jsou rovněž zařazena na seznam aktiv řádu 1.

Na ostatní aktiva řádu 1 se vztahují tato kritéria způsobilosti (viz také tabulka 4):

- musí se jednat o dluhové nástroje, které: a) znějí na předem stanovenou částku jistiny a b) mají kupón, který nemůže vést k zápornému hotovostnímu toku. Tento kupón by měl navíc být: i) kupónem s nulovou sazbou; ii) kupónem s pevnou sazbou nebo iii) kupónem s proměnlivou sazbou vázanou na referenční úrokovou sazbu. Kupón může být vázán na změnu hodnocení samotného vydavatele. Dluhopisy vázané na inflaci jsou rovněž způsobilé. Tyto charakteristiky musí být zachovány až do okamžiku umoření [40],

- musí splňovat vysoké úvěrové standardy. Při hodnocení úvěrového standardu dluhového nástroje bere ECB mimo jiné v úvahu dostupná hodnocení tržními agenturami, záruky [41] poskytnuté finančně zdravými ručiteli [42] a rovněž některá institucionální kritéria, která by zajistila zejména vysokou ochranu držitelů nástroje [43],

- musí být převoditelné v zaknihované formě,

- musí být uloženy/registrovány (vydány) v EHP, a to u centrální banky nebo u střediska evidence cenných papírů, které splňuje minimální standardy stanovené ECB. Musí být drženy (vypořádány) v eurozóně prostřednictvím účtu u Eurosystému nebo u systému vypořádání obchodů s cennými papíry, který splňuje standardy stanovené ECB (aby bezvadnost zajištění a jeho realizace podléhaly právu země eurozóny). Pokud středisko evidence cenných papírů, ve kterém je aktivum vydáno, a systém vypořádání obchodů s cennými papíry, ve kterém je drženo, nejsou totožné, musí být obě tyto instituce propojeny spojením schváleným ECB [44],

- musí být denominovány v eurech [45],

- musí být vydány (nebo případně jištěny) subjekty usazenými v EHP [46],

- musí být registrovány nebo kotovány na regulovaném trhu, jak je definován ve směrnici o investičních službách [47], nebo registrovány, kotovány nebo obchodovány na určitých neregulovaných trzích, jak jsou vymezeny ECB [48]. Kromě toho může ECB při určování způsobilosti jednotlivých dluhových nástrojů zohlednit likviditu trhu.

[50] [51].

I přes jejich zařazení na seznam aktiv řádu 1 mohou národní centrální banky rozhodnout, že jako podkladová aktiva nebudou přijímat tyto nástroje:

- dluhové nástroje splatné přede dnem splatnosti operace měnové politiky, pro kterou jsou využívány jako podkladová aktiva [52], a

- dluhové nástroje s příjmovým tokem (např. kupónovou platbou) během období do dne splatnosti operace měnové politiky, pro kterou jsou využívány jako podkladová aktiva.

Všechna aktiva řádu 1 mohou být využita na přeshraničním základě, kdy protistrana může získat úvěr od národní centrální banky členského státu, ve kterém je protistrana usazena, využitím nástrojů řádu 1 nacházejících se v jiném členském státě (viz bod 6.6).

Aktiva řádu 1 jsou způsobilá pro všechny operace měnové politiky, které jsou založeny na podkladových aktivech, tj. reverzní a přímé operace na volném trhu, a pro využití mezní výpůjční facility.

6.3 Aktiva řádu 2 [53]

Kromě dluhových nástrojů splňujících kritéria způsobilosti pro aktiva řádu 1 mohou národní centrální banky považovat za způsobilá i jiná aktiva, aktiva řádu 2, která se pro národní finanční trhy a bankovní systémy vyznačují zvláštní důležitostí. Kritéria způsobilosti pro aktiva řádu 2 stanovují národní centrální banky v souladu s minimálními kritérii způsobilosti uvedenými níže. Specifická vnitrostátní kritéria způsobilosti pro řád 2 podléhají schválení ECB. Národní centrální banky stanoví a vedou seznam aktiv řádu 2. Tento seznam je přístupný veřejnosti [54].

Aktiva řádu 2 musí splňovat tato minimální kritéria způsobilosti (viz také tabulka 4):

- mohou být dluhovými nástroji, které: a) znějí na předem stanovenou částku jistiny a b) mají kupón, který nemůže vést k zápornému hotovostním toku. Tento kupón měl navíc být: i) kupónem s nulovou sazbou; ii) kupónem s pevnou sazbou nebo iii) kupónem s proměnlivou sazbou vázanou na referenční úrokovou sazbu. Kupón může být vázán na změnu hodnocení samotného vydavatele. Dluhopisy vázané na inflaci jsou rovněž způsobilé. Tyto charakteristiky musí být zachovány až do okamžiku umoření. Mohou být rovněž akciemi (obchodovanými na regulovaném trhu, jak je definován v nařízení o investičních službách [55]). Akcie vydávané úvěrovými institucemi a dluhové nástroje vydávané úvěrovými institucemi, které zcela nesplňují kritéria stanovená v čl. 22 odst. 4 směrnice o SKIPCP nejsou obvykle způsobilé k zařazení na seznam aktiv řádu 2. ECB však může národním centrálním bankám povolit, aby takováto aktiva za určitých podmínek a omezení začlenila na své seznamy aktiv řádu 2,

TABULKA 4

Způsobilá aktiva pro měnové operace Eurosystému

Kritérium | Řád 1 | Řád 2 |

Druh aktiva | dluhové cenné papíry ECBostatní obchodovatelné dluhové nástroje | obchodovatelné dluhové nástrojeneobchodovatelné dluhové nástrojeakcie obchodované na regulovaném trhu |

Postupy vypořádání | nástroje musí být centrálně uloženy v zaknihované formě u národní centrálních bank nebo systémů vypořádání obchodů s cennými papíry, které splňují minimální standardy ECB | aktiva musí být snadno přístupná národní centrální bance, která je začlenila na svůj seznam řádu 2 |

Druh vydavatele | centrální bankyveřejný sektorsoukromý sektormezinárodní a nadnárodní instituce | veřejný sektorsoukromý sektor |

Úvěrový standard | aktivum musí být ECB považováno za aktivum vysoké úvěrové kvality (což může zahrnovat i záruku poskytnutou ručitelem z EHP, který je ECB považován za finančně zdravého) | aktivum musí být národní centrální bankou, která jej zařadila na svůj seznam řádu 2, považováno za aktivum vysoké úvěrové kvality (což může zahrnovat i záruku poskytnutou ručitelem z eurozóny, který je národní centrální bankou, která aktivum zařadila na svůj seznam řádu 2, považován za finančně zdravého) |

Místo usazení emitenta (nebo případně ručitele) | EHP | eurozóna |

Umístění aktiva | místo vydání: EHPmísto vypořádání: eurozóna | eurozóna |

Měna | euro | euro |

Poznámka:Přeshraniční použití | ano | ano |

- musí se jednat o dluhové cenné papíry nebo akcie vydané (nebo zaručené) [63] subjekty, které jsou národními centrálními bankami, které tato aktiva zařadily na seznam řádu 2, považovány za finančně zdravé,

- musí být pro národní banku, která je začlenila na svůj seznam řádu 2, snadno dostupné,

- musí se nacházet v eurozóně (aby bezvadnost zajištění a jeho realizace podléhaly právu země eurozóny),

- musí být denominovány v eurech [64],

- musí být vydány (nebo případně zaručeny) subjekty usazenými v eurozóně.

[66] [67].

I přes jejich zařazení na seznam aktiv řádu 2 mohou národní centrální banky rozhodnout, že jako podkladová aktiva nebudou přijímat tyto nástroje:

- dluhové nástroje splatné přede dnem splatnosti operace měnové politiky, pro kterou jsou využívány jako podkladová aktiva [68],

- dluhové nástroje s příjmovým tokem (např. kupónovou platbou) během období do dne splatnosti operace měnové politiky, pro kterou jsou využívány jako podkladová aktiva, nebo

- akcie s platbou jakéhokoli druhu nebo jakýmkoli jiným právem s nimi spojeným, které může ovlivnit jejich vhodnost coby podkladových aktiv pro období do dne splatnosti operace měnové politiky, pro kterou jsou využívány jako podkladová aktiva.

Aktiva řádu 2 způsobilá pro operace měnové politiky Eurosystému mohou být využívány na přeshraničním základě, tj. protistrana může získávat finanční prostředky z národní centrální banky členského státu, ve kterém je usazena, s využitím aktiv nacházejících se v jiném členském státě (viz bod 6.6).

Aktiva řádu 2 jsou způsobila pro reverzní transakce na volném trhu a pro využití mezní výpůjční facility. Obvykle nejsou využívána v přímých transakcích Eurosystému.

6.4 Opatření ke kontrole rizika

Opatření ke kontrole rizika se vztahují na podkladová aktiva pro operace měnové politiky Eurosystému za účelem ochrany Eurosystému před riziky finanční ztráty, pokud by z důvodů nedodržení závazků protistrany musely být podkladová aktiva realizována. Opatření ke kontrole rizika, které má Eurosystém k dispozici jsou popsána v rámečku 7.

+++++ TIFF +++++

6.4.1 Počáteční marže

Eurosystém uplatňuje počáteční marži, která odpovídá určitému procentu částky poskytované likvidity a která se připočítá k požadavku na hodnotu podkladových aktiv. S ohledem na délku operace Eurosystému jsou uplatňovány dvě různé počáteční marže:

- marže ve výši 1 % pro vnitrodenní a jednodenní transakce a

- marže ve výši 2 % pro transakce s původní splatností delší než jeden obchodní den.

Při operacích na absorpci likvidity se neuplatňují žádné počáteční marže.

6.4.2 Opatření ke kontrole rizika pro aktiva řádu 1

Mimo počáteční marže uplatňované na částku poskytované likvidity využívá Eurosystém i specifická opatření kontroly rizika, a to v závislosti na druhu podkladových aktiv nabídnutých protistranou. Přiměřená opatření ke kontrole rizika pro aktiva řádu 1 určuje ECB, přičemž bere ohled na rozdíly v právních systémech členských států. Opatření ke kontrole rizika pro aktiva řádu 1 jsou v rámci eurozóny široce harmonizována [69]. Rámec kontroly rizika pro aktiva řádu 1 zahrnuje tyto hlavní prvky:

- některé dluhové nástroje podléhají specifickým srážkám při ocenění ("haircuts"). Srážky se uplatňují odečtením určitého procenta z tržní hodnoty podkladového aktiva. Srážky se liší podle zbytkové splatnosti a kupónové struktury dluhového nástroje, jak je popsáno v rámečku 8,

+++++ TIFF +++++

- při operacích na absorpci likvidity se neuplatňují žádné srážky při ocenění,

- v závislosti jak na právním řádu, tak na vnitrostátním operačním systému umožňují národní centrální banky sdružování podkladových aktiv nebo vyžadují rezervaci aktiv používaných při každé jednotlivé transakci. V systému sdružování vytvoří protistrana pro centrální banku dostatečný soubor (pool) podkladových aktiv, který je k dispozici pro pokrytí souvisejících úvěrů poskytnutých centrální bankou, tj. jednotlivá aktiva nejsou vázána na specifické úvěrové operace. Naopak v systému rezervace je každá úvěrová operace vázána na jednotlivá určená aktiva,

- podkladová aktiva podléhají dennímu přecenění. Národní centrální banky každý den vypočítávají požadovanou hodnotu podkladových aktiv, přičemž berou v potaz změny výše nesplacených úvěrů, zásady pro oceňování uvedené v bodu 6.5 a požadované počáteční marže a srážky při ocenění,

- pokud podkladová aktiva po ocenění nesplňují požadavky vypočítané pro daný den, dojde k symetrické výzvě k dodatkové úhradě. Za účelem snížení četnosti výzev k dodatkové úhradě mohou národní centrální banky uplatnit aktivační bod. V takovém případě činí tento aktivační bod 1 % z objemu poskytnuté likvidity. V závislosti na právním řádu mohou národní centrální banky požadovat, aby byly výzvy k dodatkové úhradě plněny buď dodáním doplňujících aktiv, nebo úhradou v hotovosti. Toto znamená, že pokud tržní hodnota podkladových aktiv klesne pod spodní aktivační bod, musí protistrany dodat doplňující aktiva (nebo hotovost). Obdobně, pokud tržní hodnota podkladových aktiv přesáhne horní aktivační bod, vrátí národní centrální banky nadbytečná aktiva (nebo hotovost) protistraně (viz rámeček 9),

+++++ TIFF +++++

- při systémech sdružování mohou protistrany z podstaty denně nahrazovat podkladová aktiva,

- při systémech rezervace může být nahrazení podkladových aktiv povoleno národními centrálními bankami,

- ECB se může kdykoliv rozhodnout vyloučit jednotlivé dluhové nástroje ze seznamu způsobilých aktiv řádu 1 [70].

6.4.3 Opatření ke kontrole rizika pro aktiva řádu 2

Přiměřená opatření ke kontrole rizika pro aktiva řádu 2 stanoví národní centrální banka, která aktivum zařadila na svůj seznam řádu 2. Uplatňování opatření ke kontrole rizika národní centrální bankou podléhá schválení ECB. Při stanovování vhodných opatření ke kontrole rizika usiluje Eurosystém o zajištění nediskriminujících podmínek pro aktiva řádu 2 v celé eurozóně. V tomto rámci odrážejí srážky při ocenění uplatňované vůči aktivům řádu 2 specifická rizika spojená s těmito aktivy a jsou přinejmenším stejně přísné jako srážky při ocenění uplatňované vůči aktivům řádu 1. Aktiva řádu 2 se člení do čtyř rozdílných srážkových skupin, které odrážejí rozdíly v jejich vnitřních charakteristikách a likviditě (viz rámeček 10). Opatření ke kontrole rizika jsou založena na nestálosti úrokové sazby, úrovni úrokových sazeb, předpokládaném likvidačním horizontu a příslušné splatnosti aktiva.

+++++ TIFF +++++

Zařazení aktiv řádu 2 do jedné z těchto likvidních skupin navrhují národní centrální banky a podléhá schválení ECB.

1. Akcie

2. Obchodovatelné dluhové nástroje s omezenou likviditou

Do této kategorie spadá většina aktiv řádu 2. Ačkoli mohou existovat určité rozdíly ve stupni likvidity, jedná se o aktiva, která jsou si obecně podobná v tom, že mají malý druhotný trh, jejich ceny nemohou být kotovány denně a obchody obvyklého objemu mohou mít cenové efekty.

3. Dluhové nástroje s omezenou likviditou a speciálními vlastnostmi

Jedná se o aktiva, která se mají některé aspekty obchodovatelnosti, jejich likvidace na trhu však vyžaduje více času. Toto platí pro aktiva, která jsou obecně neobchodovatelná, ale která mají speciální vlastnosti, které zavádějí určitou obchodovatelnost, včetně postupů tržních aukcí (pokud existuje potřeba aktiva likvidovat) a denního oceňování.

4. Neobchodovatelné dluhové nástroje

Tyto nástroje jsou prakticky neobchodovatelné a mají tudíž malou nebo žádnou likviditu.

Pro aktiva řádu 2 s prvky nastavování úrokové sazby, při kterých je nastavování prováděno nepochybným a jasným způsobem podle tržních zvyklostí, je s výhradou schválení ECB a bez ohledu na likvidní skupinu, do které je aktivum zařazeno, odpovídající splatností doba příštího nastavení.

Národní centrální banky případně uplatňují stejný aktivační bod k provádění výzev k dodatkové úhradě pro aktiva řádu 2 i řádu 1. Národní centrální banky mohou navíc uplatňovat omezení pro přijímání aktiv řádu 2, požadovat doplňující záruky a mohou kdykoli rozhodnout o vyloučení jednotlivých aktiv ze svého seznamu řádu 2.

6.5 Zásady oceňování podkladových aktiv

Při určování hodnoty podkladových aktiv použitých při reverzních transakcích uplatňuje Eurosystém tyto zásady:

- pro každé způsobilé aktivum řádu 1 nebo 2 stanoví Eurosystém jednotný referenční cenový zdroj. To rovněž znamená, že pro aktiva registrovaná, kotovaná nebo obchodovaná na více než jednom trhu, se jako cenový zdroj pro dotčené aktivum použije pouze jeden z těchto trhů,

- pro každý referenční trh Eurosystém stanoví nejreprezentativnější cenu, která má být použita pro výpočet tržních hodnot. Pokud je kotována více než jedna cena, použije se cena nejnižší (zpravidla cena, kterou nabízí kupující),

- hodnota obchodovatelných aktiv se vypočítá na základě nejreprezentativnější ceny obchodního dne, který předchází dni oceňování,

- pokud pro dané aktivum neexistuje reprezentativní cena obchodního dne, který předchází dni oceňování, použije se poslední obchodovaná cena. Pokud není k dispozici žádná obchodovaná cena, stanoví cenu národní centrální banka, přičemž vezme v úvahu poslední cenu identifikovanou pro dané aktivum na referenčním trhu,

- tržní hodnota dluhového nástroje se vypočítá včetně naběhlého úroku,

- v závislosti na rozdílech ve vnitrostátních právních systémech a provozních metodách se zacházení s příjmovými toky (např. kupónové platby), které připadají na aktivum přijaté v průběhu trvání reverzní transakce, může mezi jednotlivými národními centrálními bankami lišit. Pokud je příjmový tok převeden na protistranu, národní centrální banky zajistí, aby příslušné operace byly i nadále plně pokryty dostatečným objemem podkladových aktiv dříve, než dojde k převodu příjmu. Národní centrální banky se snaží zajistit, aby byl ekonomický dopad zacházení s příjmovými toky rovnocenný situaci, při které je příjem na protistranu převeden v den platby [71],

- pro neobchodovatelná aktiva řádu 2 stanoví národní centrální banka, která je zařadila na svůj seznam řádu 2, samostatné zásady oceňování.

6.6 Přeshraniční využití způsobilých aktiv

Protistrany Eurosystému mohou způsobilá aktiva využívat na přeshraničním základě, tj. mohou získávat prostředky od národní centrální banky členského státu, ve které jsou usazeny, využitím aktiv, která se nacházejí v jiném členském státě. Podkladová aktiva mohou být využita na přeshraničním základě při vypořádávání všech druhů operací, ve kterých Eurosystém poskytuje likviditu oproti způsobilým aktivům. Národní centrální banky (a ECB) vyvinuly mechanismus k zajištění toho, aby všechna způsobilá aktiva mohou být využívána na přeshraničním základě. Jedná se o model korespondenční centrální banky (MKCB), na základě kterého národní centrální banky vůči sobě navzájem (a vůči ECB) vystupují jako uschovatelé ("korespondenti") ve vztahu k aktivům přijímaným do jejich místních depozitních nebo zúčtovacích systémů. Model je možné využít pro všechna způsobilá aktiva. Specifická řešení mohou být využita pro neobchodovatelná aktiva nebo aktiva řádu 2 s omezenou likviditou a speciálními vlastnostmi, která není možné převádět prostřednictvím systému vypořádání obchodů s cennými papíry [72]. MKCB může být využit k zajištění všech typů úvěrových operací Eurosystému [73]. Mimo MKCB je k přeshraničnímu převodu cenných papírů možné využít i způsobilá spojení mezi systémy vypořádání obchodů s cennými papíry [74].

6.6.1 Model korespondentské centrální banky

Model korespondentské centrální banky je zobrazen v grafu 3.

+++++ TIFF +++++

GRAF 3Model korespondentské centrální banky

Všechny národní centrální banky si vzájemně vedou účty cenných papírů pro účely přeshraničního využití způsobilých aktiv. Přesný postup MKCB závisí na tom, zda jsou způsobilá aktiva rezervována pro každou jednotlivou transakci nebo držena v souboru podkladových aktiv [75]:

- v systému rezervace platí, že jakmile dojde k přijetí její nabídky úvěru národní centrální bankou členského státu, ve kterém je protistrana usazena (tj. "domácí centrální bankou"), vydá protistrana pokyn (případně prostřednictvím svého uschovatele) systému vypořádání obchodů s cennými papíry v zemi, ve které jsou drženy její cenné papíry, k jejich převodu do centrální banky této země na účet domácí centrální banky. Jakmile je domácí centrální banka korespondentskou centrální bankou informována o tom, že zajištění obdržela, převede na protistranu prostředky. Centrální banky neposkytnou prostředky dokud si nejsou jisté, že korespondentská centrální banka obdržela cenné papíry protistrany. Pokud je nezbytné stihnout lhůtu pro vypořádání, mohou mít protistrany možnost předem uložit aktiva u korespondentské centrální banky na účet své domácí centrální banky s využitím postupů MKCB,

- v systému sdružování platí, že protistrana je kdykoli schopná poskytnout korespondentské centrální bance cenné papíry na účet domácí centrální banky. Jakmile je domácí centrální banka korespondentskou centrální bankou informována o tom, že obdržela cenné papíry, přidá tyto cenné papíry na souborný účet protistrany.

MKCB je protistranám dostupný od 9.00 do 16.00 hod. času ECB (SEČ) každý obchodní den Eurosystému. Protistrana, která si přeje využít MKCB, musí národní centrální banku, od které si přeje získat úvěr, tj. svoji domácí centrální banku, uvědomit nejpozději do 16.00 hod. času ECB (SEČ). Protistrana musí dále zajistit, aby zajištění pro operace měnové politiky bylo na účet korespondentské centrální banky dodáno nejpozději v 16.45 hod. času ECB (SEČ). Pokyny nebo dodání, jež tuto lhůtu nedodrží, budou brány v úvahu pouze pro úvěry poskytované následující obchodní den. Pokud protistrany již dopředu předvídají potřebu využití MKCB později v průběhu dne, měly by, pokud je to možné, dodat aktiva předem. Za výjimečných okolností nebo pokud to vyžadují účely měnové politiky, může ECB rozhodnout o prodloužení času uzavření MKCB až do uzavření TARGETu.

6.6.2 Přeshraniční spoje

Kromě MKCB je k přeshraničním převodům cenných papírů možné využít také způsobilá spojení mezi systémy vypořádání obchodů s cennými papíry EU.

+++++ TIFF +++++

GRAF 4Spojení mezi systémy vypořádání obchodů s cennými papíry

Spojení mezi dvěma systémy vypořádání obchodů s cennými papíry umožňuje účastníkovi jednoho systému vypořádání obchodů s cennými papíry držet cenné papíry vydané v jiném systému vypořádání obchodů s cennými papíry, aniž by byl účastníkem tohoto druhého systému vypořádání obchodů s cennými papíry. Ještě před tím, než je možné tato spojení využít k převodu zajištění pro úvěrové operace Eurosystému, musí být vyhodnoceny a schváleny podle standardů pro využívání systémů vypořádání obchodů s cennými papíry EU [76] [77].

Z pohledu Eurosystému plní MKCB i přeshraniční spojení mezi systémy vypořádání obchodů s cennými papíry EU stejnou roli, která spočívá tom, že protistranám umožňuje využívat zajištění na přeshraničním základě, tj. oba umožňují protistranám využít zajištění k získání úvěru od své domácí centrální banky, a to i pokud byly vydány v systému vypořádání obchodů s cennými papíry jiné země. MKCB i přeshraniční spojení tuto funkci plní rozdílnými způsoby. V případě MKCB je přeshraniční vztah mezi národními centrálními bankami. Ty se vůči sobě navzájem chovají jako uschovatelé.

Při využití spojení je přeshraniční vztah mezi systémy vypořádání obchodů s cennými papíry. Ty u sebe navzájem otevírají souhrnné společné účty. Aktiva uložená u korespondentské centrální banky mohou být využita pouze k zajištění úvěrových operací Eurosystému. Aktiva držená prostřednictvím spojení mohou být využita jak pro úvěrové operace Eurosystému, tak pro jiné účely, který si protistrana zvolí. Při využití přeshraničních spojení drží protistrany aktiva na svých vlastních účtech ve svých domácích systémů vypořádání obchodů s cennými papíry a nepotřebují uschovatele.

KAPITOLA 7

7. MINIMÁLNÍ REZERVY [78]

7.1 Obecně

ECB vyžaduje, aby úvěrové instituce na účtech u národních centrálních bank držely v rámci systému minimálních rezerv Eurosystému minimální rezervy. Právní rámec tohoto systému je stanoven článkem 19 statutu ESCB, nařízením Rady (ES) o uplatňování minimálních rezerv Evropskou centrální bankou a nařízením ECB o minimálních rezervách. Uplatňování nařízení ECB o minimálních rezervách zajišťuje, aby podmínky systému minimálních rezerv Eurosystému byly v celé eurozóně jednotné.

Výše minimálních rezerv, které by měla každá instituce držet, je určován ve vztahu k jejímu základu pro stanovení minimálních rezerv. Systém minimálních rezerv Eurosystému umožňuje, aby protistrany využily průměrovacích opatření, což znamená, že dodržování povinnosti minimálních rezerv je určováno na základě průměru denních konečných zůstatků na účtech minimálních rezerv protistran v průběhu udržovacího období v délce jednoho měsíce. Držení požadovaných rezerv institucí se úročí sazbou hlavních refinančních operací Eurosystému.

Systém minimálních rezerv Eurosystému primárně sleduje tyto měnové funkce:

- Stabilizaci úrokových sazeb na peněžním trhu

Průměrovací opatření systému minimálních rezerv Eurosystému si klade za cíl přispět ke stabilizaci úrokových sazeb na peněžním trhu tím, že poskytuje institucím pobídku ke zmírnění dopadů dočasných výkyvů likvidity.

- Vytvoření nebo rozšíření strukturálního nedostatku likvidity

Systém minimálních rezerv Eurosystému přispívá vytvoření nebo rozšíření strukturálního nedostatku likvidity. To může být užitečné za účelem zlepšení schopnosti Eurosystému účelně operovat jako dodavatel likvidity.

Při uplatňování minimálních rezerv je ECB povinna jednat v souladu s cíli Eurosystému tak, jak jsou definovány v čl. 105 odst. 1 Smlouvy a článku 2 statutu ESBC, což mimo jiné znamená, i se zásadou nevyvolávání nežádoucí delokace nebo disintermediace.

7.2 Instituce podléhající povinnosti minimálních rezerv

Podle článku 19.1 statutu ESCB požaduje ECB po úvěrových institucích usazených v členských státech, aby držely minimální rezervy. To znamená, že pobočky v eurozóně subjektů bez ústředí v eurozóně rovněž podléhají systému minimálních rezerv Eurosystému. Pobočky nacházející se mimo eurozónu úvěrových institucí usazených v eurozóně však tomuto systému nepodléhají.

Instituce jsou automaticky zproštěny povinnosti minimálních rezerv od začátku udržovacího období, ve kterém jim bylo odebráno povolení, nebo se ho vzdaly nebo ve kterém proti nim bylo soudním orgánem nebo jiným příslušným orgánem zúčastněného členského státu zahájeno likvidační řízení. Podle nařízení Rady (ES) o uplatňování minimálních rezerv Evropskou centrální bankou a nařízení ECB o minimálních rezervách může ECB na základě rovného zacházení zprostit povinnosti podle systému minimálních rezerv Eurosystému rovněž jiné instituce, pokud by uložením povinnosti minimálních rezerv nebylo dosaženo cílů systému minimálních rezerv Eurosystému. Při rozhodování o každé výjimce bere ECB v úvahu jedno nebo více z těchto kritérií:

- jedná se o instituci pro zvláštní účely,

- instituce nevykonává bankovní funkce v hospodářské soutěži s ostatními úvěrovými institucemi nebo

- všechny vklady instituce jsou účelově vázány pro regionální nebo mezinárodní rozvojovou pomoc.

ECB vytváří a vede seznam institucí, které podléhají povinnosti minimálních rezerv Eurosystému. ECB dále zveřejňuje seznam institucí zproštěných povinnosti minimálních rezerv z jiných důvodů, než že v nich jsou prováděna reorganizační opatření [79]. Protistrany se mohou na tyto seznamy spoléhat při zjišťování, zda mají závazky vůči jiné instituci, která je sama povinna držet minimální rezervy. Tyto seznamy, přístupné veřejnosti poslední obchodní den Eurosystému každého kalendářního měsíce, jsou platné pro výpočet základu pro stanovení minimálních rezerv pro následující udržovací období.

7.3 Určování minimálních rezerv

a) Základ pro stanovení minimálních rezerv a sazby minimálních rezerv

Zaklad pro stanovení minimálních rezerv instituce je definován ve vztahu k prvkům její rozvahy. Údaje rozvahy jsou oznamovány národním centrálním bankám v rámci zpravodajského systému pro měnovou a bankovní statistiku ECB (viz bod 7.5) [80]. Pro instituce podléhající úplné oznamovací povinnosti jsou pro určení základu pro stanovení minimálních rezerv pro udržovací období začínající následující kalendářní měsíc využívány údaje rozvahy, které se vztahují ke konci daného kalendářního měsíce.

Zpravodajský systém pro měnovou a bankovní statistiku ECB zahrnuje možnost ulehčit malým institucím část jejich oznamovacího břemene. Instituce, na které se toto opatření vztahuje, oznamují pouze omezený soubor údajů rozvahy, a to na čtvrtletním základě (jako údaje ke konci čtvrtletí) a s delší lhůtou pro oznamování, než jaká byla určena pro větší instituce. Pro tyto instituce platí, že údaje rozvahy oznamovaná za konkrétní čtvrtletí se používají se zpožděním jednoho měsíce k určení základu pro stanovení minimálních rezerv pro následující tříměsíční udržovací období.

Podle nařízení Rady (ES) o uplatňování minimálních rezerv Evropskou centrální bankou je ECB oprávněna zahrnout závazky vyplývající z přijetí finančních prostředků společně se závazky vyplývající z podrozvahových položek do základu pro stanovení minimálních rezerv institucí. V systému minimálních rezerv Eurosystému se do základu pro stanovení minimálních rezerv skutečně zahrnují pouze kategorie závazků "vklady", "emitované dluhové cenné papíry" a "cenné papíry peněžního trhu" (viz rámeček 11) [81].

Závazky vůči jiným institucím zahrnutým na seznamu institucí podléhajících systému minimálních rezerv Eurosystému a závazky vůči ECB a národním centrálním bankám se do základu pro stanovení minimálních rezerv nezahrnují. V tomto ohledu musí být pro kategorie závazků "emitované dluhové cenné papíry" a "cenné papíry peněžního trhu" emitent schopen prokázat skutečný objem těchto nástrojů držených jinými institucemi podléhajícími systému minimálních rezerv Eurosystému, aby byl oprávněn si je odečíst od základu pro stanovení minimálních rezerv. Pokud není možné takovýto důkaz předložit, může emitent na každou z těchto rozvahových položek uplatnit standardní odpočty ve stanovené procentní výši [82].

Sazby minimálních rezerv určuje ECB a podléhají omezením stanoveným v nařízení Rady (ES) o uplatňování minimálních rezerv Evropskou centrální bankou. ECB uplatňuje jednotnou nenulovou sazbu minimálních rezerv na většinu položek začleněných do základu pro stanovení minimálních rezerv. Tato sazba minimálních rezerv je stanovena v nařízení ECB o minimálních rezervách. ECB stanovuje nulovou sazbu minimálních rezerv pro tyto kategorie závazků: "vklady se stanovenou splatností delší než dva roky", "vklady s výpovědní lhůtou delší než dva roky", "repo operace", a "dluhové cenné papíry se stanovenou splatností delší než dva roky" (viz rámeček 11). ECB může sazbu minimálních rezerv kdykoli změnit. Změny sazeb minimálních rezerv zveřejňuje ECB před prvním udržovacím obdobím, na které se tato změna vztahuje.

+++++ TIFF +++++

b) Výpočet povinnosti minimálních rezerv

Výpočet povinnosti minimálních rezerv každé jednotlivé instituce se vypočte uplatněním sazeb minimálních rezerv pro dané kategorie závazků na objem způsobilých závazků.

Každá instituce odečte od své povinné výše minimálních rezerv v každém členském státě, ve kterém má zařízení, jednorázovou odpočitatelnou položku. Výše této odpočitatelné položky je specifikována v nařízení ECB o minimálních rezervách. Poskytnutím této odpočitatelné položky nejsou dotčeny právní závazky institucí podléhajících systému minimálních rezerv Eurosystému [83].

Povinnost minimálních rezerv pro každé udržovací období se zaokrouhlí na nejbližší celé euro.

7.4 Udržování rezerv

a) Udržovací období

Udržovací období činí jeden měsíc; začíná 24. kalendářním dnem měsíce a končí 23. kalendářním dnem následujícího měsíce.

b) Držení minimálních rezerv

Instituce musí držet minimální rezervy na jednom nebo několika účtech minimálních rezerv u národní centrální banky v každém zúčastněném členském státě, v němž je usazena. Má-li instituce v některém členském státě více než jednu provozovnu, odpovídá za splnění úhrnné povinnosti minimálních rezerv všech domácích provozoven instituce ústředí [84]. Má-li instituce provozovny ve více než jednom členském státě, je povinna držet minimální rezervy u národní centrální banky každého členského státu, ve kterém má provozovnu, a to ve vztahu ke svému základu pro stanovení minimálních rezerv v odpovídajícím členské státě.

Účty instituce pro zúčtování u národní centrální banky mohou být využity jako účty minimálních rezerv. Držení minimálních rezerv na účtech pro zúčtování může být využito k vnitrodenním zúčtovacím účelům. Denní držení minimálních rezerv instituce se vypočítá jako konečný denní zůstatek na jejím účtu minimálních rezerv.

Instituce mohou národní centrální banku rezidentského členského státu požádat o povolení držet všechny své minimální rezervy nepřímo přes zprostředkovatele. Možnost držení minimálních rezerv přes zprostředkovatele je zpravidla omezena na instituce, které jsou uspořádány tak, že část jejich správy (např. finanční řízení) je obvykle vykonávána prostřednictvím zprostředkovatele (např. sítě spořitelen a družstevních záložen mohou centralizovat své držení minimálních rezerv). Držení minimálních rezerv prostřednictvím zprostředkovatele podléhá nařízení ECB o minimálních rezervách.

c) Úročení minimálních rezerv

Držení požadovaných minimálních rezerv se úročí průměrnou úrokovou sazbou ESCB pro hlavní refinanční operace za udržovací období (váženou podle počtu kalendářních dnů), vypočítanou podle vzorce uvedeného v rámečku 12. Držení rezerv přesahujících povinnou výši se neúročí. Úroky se připisují druhý obchodní den národní centrální banky, který následuje po konci udržovacího období, za které byl úrok získán.

+++++ TIFF +++++

7.5 Oznamování a ověřování základu pro stanovení minimálních rezerv

Položky základu pro stanovení minimálních rezerv vypočítávají instituce, které samy podléhají povinnosti povinných rezerv a oznamují je národním centrálním bankám v rámci zpravodajského systému pro měnovou a bankovní statistiku ECB (viz příloha 4). Článek 5 nařízení ECB/1998/15 stanoví postupy pro potvrzení a ve výjimečných případech pro opravy základu pro stanovení minimálních rezerv a povinnosti minimálních rezerv instituce.

Pro instituce, které mohou vystupovat jako zprostředkovatelé při nepřímém držení minimálních rezerv jiných institucí, jsou v nařízení ECB o minimálních rezervách stanoveny zvláštní požadavky na oznamování. Držení minimálních rezerv prostřednictvím zprostředkovatele nemění oznamovací povinnosti institucí držících minimální rezervy prostřednictvím zprostředkovatele.

ECB a národní centrální banky mají právo v rámci působnosti nařízení Rady (ES) o uplatňování minimálních rezerv Evropskou centrální bankou ověřovat přesnost a kvalitu shromážděných údajů.

7.6 Nedodržování povinnosti minimálních rezerv

K nedodržování povinností minimálních rezerv dochází tehdy, jestliže průměrný konečný denní zůstatek účtu(ů) minimálních rezerv instituce v průběhu udržovacího období činí méně, než kolik činí její povinnost minimálních rezerv pro příslušné udržovací období.

V případě, že instituce neplní úplně nebo zčásti povinnost minimálních rezerv, může ECB v souladu s nařízením Rady (ES) o uplatňování minimálních rezerv Evropskou centrální bankou uvalit jednu z těchto sankcí:

- platbu ve výši až 5 procentních bodů nad mezní výpůjční sazbu z částky povinných minimálních rezerv, které příslušná instituce neposkytla, nebo

- platbu až do výše dvojnásobku mezní výpůjční sazby z částky povinných minimálních rezerv, které příslušná instituce neposkytla, nebo

- povinnost dané instituce zřídit u ECB nebo národních centrálních bank bezúročné vklady až do trojnásobku částky povinných minimálních rezerv, které příslušná instituce neposkytla. Splatnost vkladů nesmí překročit období, v němž instituce nedrží minimální rezervy.

V případě, že instituce nedodrží jiné závazky podle nařízení a rozhodnutí ECB, která se týkají systému minimálních rezerv Eurosystému (např. příslušné údaje nejsou zaslány včas nebo jsou nepřesné), je ECB oprávněna uvalit sankce v souladu s nařízením Rady (ES) č. 2532/98 ze dne 23. listopadu 1998 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce a nařízením ECB ze dne 23. září 1999 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce (ECB/1999/4). Výkonná rada ECB může stanovit a zveřejnit kritéria, na základě kterých bude uplatňovat sankce podle čl. 7 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 2531/98 ze dne 23. listopadu 1998 o uplatňování minimálních rezerv Evropskou centrální bankou [85].

V případě závažného porušení povinnosti minimálních rezerv může navíc Eurosystém pozastavit účast protistran na operacích na volném trhu.

[1] Rada guvernérů Evropské centrální banky souhlasí s používáním pojmu "Eurosystém" jako výrazu označujícího skladbu, ve které Evropský systém centrálních bank plní své základní úkoly, tj. národní banky těch členských států, které přijaly jednotnou měnu v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství, a Evropskou centrální banku.

[2] Je třeba poznamenat, že národní centrální banky členských států, které nepřijaly jednotnou měnu v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství (dále jen "Smlouva"), si zachovávají své pravomoci v oblasti měnové politiky v souladu s vnitrostátním právem, a nepodílejí se tudíž na provádění jednotné měnové politiky.

[3] V tomto dokumentu se výrazem "národní centrální banky" rozumí národní centrální banky členských států, které přijaly jednotnou měnu v souladu se Smlouvou.

[4] V tomto dokumentu se výrazem "členský stát" rozumí členský stát, který přijal jednotnou měnu v souladu se Smlouvou.

[5] Různé postupy pro provádění operací Eurosystému na volném trhu, tj. standardní nabídková řízení, rychlá nabídková řízení a dvoustranné postupy jsou specifikovány v kapitole 5. V případě standardních nabídkových řízení uplyne od vyhlášení nabídkového řízení a certifikace výsledků přidělení maximálně 24 hodin. Všechny protistrany, které splňují všeobecná kritéria způsobilosti specifikovaná v bodu 2.1, se mohou standardních nabídkových řízení zúčastnit. Rychlá nabídková řízení se provádějí v časovém rámci 1 hodiny. Eurosystém může zvolit omezený počet protistran, které se rychlých nabídkových řízení zúčastní. Pojmem "dvoustranná operace" se rozumí jakýkoli případ, ve kterém Eurosystém provádí transakci s jednou nebo několika protistranami bez využití postupů nabídkových řízení. Dvoustranné operace zahrnují i operace prováděné prostřednictvím burz cenných papírů nebo makléřů.

[6] Viz body 6.6.1 a 6.6.2.

[7] Pokud jde o přímé transakce, nejsou na okruh protistran předem kladena žádná omezení.

[8] Harmonizovaný dohled nad úvěrovými institucemi vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (v platném znění).

[9] Hlavní a dlouhodobější refinanční operace se provádí v souladu s předem ohlášeným kalendářem operací nabídkových řízení Eurosystému (viz také bod 5.1.2), který lze nalézt na webové stránce ECB (www.ecb.int); viz také webové stránky Eurosystému (příloha 5).

[10] Splatnost hlavních a dlouhodobějších refinančních operací se může příležitostně lišit, a to mimo jiné v závislosti na bankovních prázdninách v členských státech.

[11] Dále může Eurosystém příležitostně provádět hlavní refinanční operaci s rozdílnou splatností (např. jeden týden) souběžně pravidelnými hlavními refinančními operacemi. To je například možné učinit za účelem snížení rozdílu mezi objemy dvou nedokončených hlavních refinančních operací.

[12] Viz poznámka pod čarou 8.

[13] Viz poznámka pod čarou 9.

[14] Termínované vklady jsou drženy na účtech u národních centrálních bank; tak by tomu bylo i v případě, kdy by takovéto operace centralizovaně prováděla ECB.

[15] V některých členských státech nemusí být národní centrální banka (nebo některé z jejích poboček) otevřena pro operace měnové politiky v určité obchodní dny Eurosystému z důvodu státních nebo regionálních svátků. V takovýchto případech zodpovídá příslušná národní centrální banka za to, že protistrany budou s předstihem informovány o opatřeních, které je nutné provést za účelem přístupu k mezní výpůjční facilitě ve vztahu k těmto svátkům.

[16] Zavírací dny TARGETu jsou zveřejňovány na webové stránce ECB (www.ecb.int); viz také webové stránky Eurosystému (příloha 5).

[17] V tomto dokumentu se "obchodním dnem Eurosystému" rozumí každý den, ve kterém jsou ECB a minimálně jedna národní centrální banka otevřeny pro účely provádění operací měnové politiky Eurosystému.

[18] Provozní rozdíly vyplývající z existence rozdílných struktur účtů mezi národními centrálními bankami mohou existovat ve všech zemích eurozóny.

[19] Vzhledem k existenci rozdílných struktur účtů mezi národními centrálními bankami může ECB národním centrálním bankám umožnit používání podmínek přístupu, které se mírně odlišují od podmínek uváděných zde. Národní centrální banky poskytnou informace o každé odchylce od podmínek přístupu popsaných v tomto dokumentu.

[20] V některých členských státech nemusí být národní centrální banka (nebo některé z jejích poboček) otevřena pro operace měnové politiky v určité obchodní dny Eurosystému, a to z důvodů státních nebo regionálních svátků. V takovýchto případech zodpovídá příslušná národní centrální banka za to, že protistrany budou s předstihem informovány o opatřeních, které je nutné provést za účelem přístupu ke vkladové facilitě ve vztahu těmto svátkům.

[21] Zavírací dny TARGETu jsou zveřejňovány na webové stránce ECB (www.ecb.int); viz také webové stránky Eurosystému (příloha 5).

[22] Při měnových swapech na základě nabídkových řízení s pevnou sazbou stanoví ECB swapové body operace a protistrany podávají nabídky ohledně pevné částky měny, kterou jsou s touto sazbou připraveny prodat (a zpětně odkoupit) nebo odkoupit (a zpětně prodat).

[23] Při měnových swapech na základě nabídkových řízení s proměnlivou sazbou podávají protistrany nabídky ohledně pevné částky měny a swapových bodů, s nimiž si přejí uzavřít obchod.

[24] Kalendář operací nabídkových řízení Eurosystému lze nalézt na webové stránce ECB (www.ecb.int); viz také webové stránky Eurosystému (příloha 5).

[26] V tomto dokumentu se "obchodním dnem národní centrální banky" rozumí každý den, ve kterém je národní centrální banka konkrétního členského státu otevřena pro účely provádění operací měnové politiky Eurosystému. Pobočky národní centrální banky v některých členských státech mohou mít zavřeno z důvodu místního nebo regionálního svátku. V takovýchto případech musí příslušná národní centrální banka protistrany předem informovat o opatřeních, která mají být přijata pro transakce s danými pobočkami.

[27] Při měnových swapech na základě nabídkových řízení s pevnou sazbou uvede protistrana pevnou částku měny, se kterou si přeje s Eurosystémem obchodovat.

[28] Pokud jde o vydávání dluhových cenných papírů ECB, může ECB rozhodnout, že nabídky mají být vyjádřeny spíše ve formě ceny než úrokové sazby. V takových případech se cena zaznamená jako procentuální podíl nominální hodnoty.

[29] Při měnových swapech s proměnlivou sazbou musí protistrana uvést pevně stanovený objem měny a odpovídající úroveň swapových bodů, se kterým si přeje s Eurosystémem obchodovat.

[30] Nebo vypořádat v hotovosti v případě operací na absorpci likvidity.

[31] Nabídky swapových bodů jsou uváděny vzestupně, přičemž se bere ohled na algebraické znaménko nabídky, které závisí na znaménku rozdílu úrokové sazby mezi cizí měnou a eurem. Jestliže je při splatnosti swapu úroková sazba cizí měny vyšší než odpovídající úroková sazba eura, je nabídka swapového bodu kladná (tj. euro je vůči cizí měně nabízeno s navýšením). Opačně platí, že jestliže je úroková sazba cizí měny nižší než odpovídající úroková sazba eura, je nabídka swapového bodu záporná (tj. euro je vůči cizí měně nabízeno se srážkou).

[32] Rada guvernérů ECB rozhodne o tom, zda ECB může za výjimečných okolností provést dvoustranné operace jemného doladění sama.

[33] Popis standardů k využití způsobilých systémů vypořádání obchodů s cennými papíry v eurozóně a aktualizovaný seznam způsobilých spojení mezi těmito systémy lze najít na webové stránce ECB (www.ecb.int).

[36] Uzávěrka pro podávání žádostí o přístup ke stálým facilitám Eurosystému se poslední obchodní den udržovacího období minimálních rezerv Eurosystému prodlužuje o dalších 30 minut.

[37] Přímé a reverzní operace na volném trhu na absorpci likvidity jsou rovněž založeny na podkladových aktivech. Kritéria způsobilosti podkladových aktiv reverzních operací na volném trhu na absorpci likvidity jsou shodná s kritérii způsobilosti uplatňovanými pro podkladová aktiva reverzních operací na volném trhu na poskytnutí likvidity. Avšak v případě operací na absorpci likvidity nejsou uplatňovány ani počáteční marže ani srážky při ocenění.

[38] ECB může národním centrálním bankám navíc umožnit, aby za způsobilá aktiva pro vnitrodenní úvěry považovaly některé druhy aktiv, která nejsou považována za způsobila jako podkladová aktiva pro účely operací měnové politiky Eurosystému (viz poznámka pod čarou 17 v této kapitole).

[39] Tento seznam je zveřejňován a denně aktualizován na webové stránce ECB (www.ecb.int).

[40] Dluhové nástroje udělující práva k jistině nebo úroku, která jsou podřízena právům držitelů jiných dluhových nástrojů stejného emitenta (nebo v rámci strukturované emise podřízeny ostatním tranším stejné emise), jsou z řádu 1 vyloučeny.

[41] Způsobilé záruky musí být bezpodmínečné a splatné na první požádání. Musí být platné podle práva, kterým se záruka řídí, a vymahatelné podle práva země eurozóny.

[42] Ručitelé musí být usazeni v EHP.

[43] Dluhové nástroje vydávané úvěrovými institucemi, které zcela nesplňují kritéria stanovená v čl. 22 odst. 4 směrnice o SKIPCP (směrnice 88/220/EHS, kterou se mění směrnice 85/611/EHS), jsou přijímány do řádu 1 pouze tehdy, jestliže je každé emisi jako takové uděleno ohodnocení (hodnotící agenturou), které ukazuje, že z pohledu Eurosystému tento nástroj splňuje vysoké úvěrové standardy. Způsobilost dluhových nástrojů vydávaných v rámci emisních programů se hodnotí na základě jednotlivých ohodnocení každé konkrétní emise v rámci tohoto programu.

[44] Popis standardů pro způsobilé systémy vypořádání obchodů s cennými papíry v eurozóně a aktualizovaný seznam způsobilých spojení mezi těmito systémy lze nalézt na webové stránce ECB (www.ecb.int).

[45] Euro jako takové nebo jeho národní denominace.

[46] Požadavek, aby vydávající subjekt byl usazen v EHP, se nevztahuje na mezinárodní a nadnárodní instituce.

[47] Směrnice Rady 93/22/EHS ze dne 10. května 1993 o investičních službách v oblasti cenných papírů (Úř. věst. L 141, 11.6.1993, s. 27).

[48] Dluhové nástroje vydávané úvěrovými institucemi, které zcela nesplňují kritéria stanovená v čl. 22 odst. 4 směrnice o SKIPCP (směrnice 88/220/EHS, kterou se mění směrnice 85/611/EHS), jsou přijímány do řádu 1 pouze tehdy, jestliže jsou registrovány nebo kotovány na regulovaném trhu, jak je vymezen ve směrnici o investičních službách (směrnice 93/22/EHS) a splňují požadavky směrnice o prospektu (směrnice 89/298/EHS).

[49] Pokud protistrana využívá aktiva, která nesmí používat nebo pokračovat v jejich používání k zajištění nesplaceného úvěru z důvodu totožnosti jejich vydavatele/ručitele nebo existence úzkého propojení mezi nimi, je povinna o tom okamžitě uvědomit příslušnou národní centrální banku. Tato aktiva se při následujícím dni oceňování ocení nulovou hodnotou a může dojít k výzvě k dodatečné úhradě (viz příloha 6).

[50] kontrolou, čímž se rozumí vztah mezi mateřským a dceřiným podnikem ve všech případech uvedených v čl. 1 odst. 1 a 2 směrnice 83/349/EHS nebo obdobný vztah mezi fyzickou či právnickou osobou a podnikem; dceřiný podnik jiného dceřiného podniku se rovněž považuje za dceřiný podnik mateřského podniku, který stojí v čele těchto podniků. Stav, kdy jsou dvě nebo více fyzických či právnických osob trvale vázány k jedné a téže osobě vztahem kontroly, se rovněž považuje za úzké propojení mezi těmito osobami".

[51] Toto ustanovení se nevztahuje na i) úzké propojení mezi protistranou a orgány veřejné moci zemí EHP; ii) obchodní směnky, za které kromě protistrany ručí přinejmenším jeden subjekt (jiný než úvěrová instituce); iii) dluhové nástroje, které zcela splňují kritéria stanovená v čl. 22 odst. 4 směrnice o SKIPCP (směrnice 88/220/EHS, kterou se mění směrnice 85/611/EHS); nebo iv) případy, při kterých jsou dluhové nástroje chráněny zvláštními právními zárukami srovnatelnými s iii).

[52] Pokud by měly národní centrální banky umožnit využití nástrojů se splatností kratší, než je splatnost operací měnové politiky, pro které slouží jako podkladová aktiva, budou protistrany vyzvány k nahrazení takovýchto aktiv ke dni splatnosti nebo před jeho uplynutím.

[53] Kromě aktiv řádu 2 způsobilých pro operace měnové politiky Eurosystému může ECB národním centrálním bankám povolit, aby poskytovaly vnitrodenní úvěry proti dluhovým nástrojům, které jsou považovány za způsobilé pro vnitrodenní úvěry nezúčastněnými národními centrálními bankami EU a které: i) se nacházejí zemích EHP mimo eurozónu; ii) jsou vydány subjekty usazenými v zemích EHP mimo eurozónu; a iii) jsou denominovány v měnách EHP (nebo jiných běžně obchodovaných měnách). Povolení ECB je podmíněno ochranou provozní účinnosti a vykonáním vhodné kontroly specifických právních rizik ve vztahu k takovýmto dluhovým nástrojům. V rámci eurozóny nesmějí být tyto dluhové nástroje použity na přeshraničním základě (tj. protistrany mohou tyto nástroje využít pouze k získání finančních prostředků přímo od národní centrální banky, které ECB povolila poskytovat vnitrodenní úvěry proti těmto aktivům).

[54] Tyto seznamy jsou zveřejňovány a denně aktualizovány na webové stránce ECB (www.ecb.int). V případě neobchodovatelných aktiv řádu 2 a dluhových nástrojů s omezenou likviditou a speciálními vlastnostmi se národní centrální banky mohou rozhodnout nezveřejňovat ve svém národním seznamu aktiv řádu 2 informace o jednotlivých emisích, emitentech/dlužnících nebo ručitelích, ale nabídnou alternativní informace k zajištění toho, aby si protistrany v celé eurozóně mohly snadno ověřit způsobilost konkrétního aktiva.

[55] Směrnice Rady 93/22/EHS ze dne 10. května 1993 o investičních službách v oblasti cenných papírů (Úř. věst. L 141, 11.6.1993, s. 27).

[63] Způsobilé záruky musí být bezpodmínečné a splatné na první výzvu. Musí být platné a vymahatelné v rámci právních předpisů, kterými se řídí poskytování záruk, a vymahatelné podle právních předpisů země eurozóny.

[64] Vyjádřeny jako takové nebo v národních denominacích eura.

[65] Pokud protistrana využívá aktiva, která nesmí používat nebo pokračovat v jejich používání k zajištění nesplaceného úvěru z důvodu existence úzkého propojení, je povinna o tom okamžitě uvědomit příslušnou národní centrální banku. Tato aktiva se při následujícím dni oceňování ocení nulovou hodnotou a může dojít k výzvě k dodatečné úhradě (viz příloha 6).

[66] kontrolou, čímž se rozumí vztah mezi mateřským a dceřiným podnikem ve všech případech uvedených v čl. 1 odst. 1 a 2 směrnice 83/349/EHS nebo obdobný vztah mezi fyzickou či právnickou osobou a podnikem; dceřiný podnik jiného dceřiného podniku se rovněž považuje za dceřiný podnik mateřského podniku, který stojí v čele těchto podniků. Stav, kdy jsou dvě nebo více fyzických či právnických osob trvale vázány k jedné a téže osobě vztahem kontroly, se rovněž považuje za úzké propojení mezi těmito osobami".

[67] Toto ustanovení se nevztahuje na i) úzké propojení mezi protistranou a orgány veřejné moci zemí EHP; ii) obchodní směnky, za které kromě protistrany ručí přinejmenším jeden subjekt (jiný než úvěrová instituce); iii) dluhové nástroje, které zcela splňují kritéria stanovená v čl. 22 odst. 4 směrnice o SKIPCP (směrnice 88/220/EHS, kterou se mění směrnice 85/611/EHS); nebo iv) případy, při kterých jsou dluhové nástroje chráněny zvláštními právními zárukami srovnatelnými s iii).

[68] Pokud by měly národní centrální banky umožnit využití nástrojů se splatností kratší, než je splatnost operací měnové politiky, pro které slouží jako podkladová aktiva, budou protistrany vyzvány k nahrazení takovýchto aktiv k dni splatnosti nebo před jeho uplynutím.

[69] Vzhledem k provozním rozdílům mezi členskými státy ve vztahu k postupům pro dodávání podkladových aktiv protistranami národním centrálním bankám (ve formě sdružení cenných papírů sloužících k zajištění vázaných u národní centrální banky nebo jako dohody o zpětném odkupu založené na jednotlivých aktivech specifikovaných pro každou transakci) se mohou objevit mírné rozdíly ohledně času ocenění a jiných provozních charakteristik systému marží.

[70] Jestliže je v okamžiku vyloučení ze seznamu řádu 1 dluhový nástroj využíván při úvěrové operaci Eurosystému, musí být odstraněn do dvaceti obchodních dní počítaných od okamžiku vyloučení ze seznamu.

[71] Národní centrální banky mohou rozhodnout o tom, že nebudou přijímat jako podkladová aktiva pro reverzní transakce dluhové nástroje s příjmovým tokem (např. kupónovou platbou) nebo akcie s platbou jakéhokoli druhu (nebo jakýmkoli jiným právem s nimi spojeným, které může mít vliv na jejich vhodnost jako podkladových aktiv), které spadají do období do dne splatnosti operace měnové politiky (viz body 6.2 a 6.3).

[72] Podrobnosti jsou uvedeny v "brožuře MKCB", která je dostupná na webové stránce ECB (www.ecb.int).

[73] ECB může národním centrálním bankám povolit poskytnutí vnitrodenního úvěru oproti některým druhům "zahraničních" dluhových nástrojů (viz poznámka pod čarou 17 v této kapitole). Avšak v rámci eurozóny nesmějí být tyto nástroje použity na přeshraničním základě.

[74] Způsobilá aktiva mohou být využita prostřednictvím účtu centrální banky u systému vypořádání obchodů s cennými papíry nacházejícího se v jiné zemi, než ve které se nalézá příslušná centrální banka, pokud Eurosystém využití takového účtu schválil. Central bank of Ireland je od srpna roku 2000 oprávněna otevřít takovýto účet u Euroclear. Tento účet může být využíván pro všechna způsobilá aktiva držená v Euroclear, tj. včetně způsobilých aktiv převedených do Euroclear prostřednictvím způsobilých spojů.

[75] Další vysvětlení viz "brožura MKCB".

[76] Aktualizovaný seznam způsobilých spojení lze najít na webové stránce ECB (www.ecb.int).

[77] Viz "Normy pro použití systémů vypořádávání obchodů s cennými papíry Evropské unie při úvěrových operacích ESCB", leden 1998.

[78] Příslušný právní rámec pro uplatňování minimálních rezerv ECB je tvořen nařízením Rady (ES) č. 2531/98 ze dne 23. listopadu 1998 o uplatňování minimálních rezerv Evropskou centrální bankou a nařízením Evropské centrální banky (ES) č. 2818/98 ze dne 1. prosince 1998 o uplatňování minimálních rezerv (ECB/1998/15) (v platném znění). Obsah této kapitoly je uváděn pouze pro informativní účely.

[79] Seznamy jsou přístupné veřejnosti na webové stránce ECB (www.ecb.int).

[80] Zpravodajský systém pro měnovou a bankovní statistiku ECB je uveden v příloze 4.

[81] Je třeba poznamenat, že kategorie závazků "cenné papíry peněžního trhu" bude sloučena s kategorií závazků "emitované dluhové cenné papíry" v rámci zpravodajského systému pro měnovou a bankovní statistiku ECB v souladu s nařízením Evropské centrální banky ze dne 22. listopadu 2001 o konsolidované rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2001/13). První vykazování prováděné podle nového nařízení začne s měsíčními údaji za leden 2003 (viz příloha 4). Za tímto účelem budou muset vykazující instituce rozdělit kategorii závazků "cenné papíry peněžního trhu" podle stejných dělících bodů původní splatnosti, vyžadovaných pro dluhové cenné papíry, a převést ji do kategorie závazků "emitované dluhové cenné papíry". Proto by se zde uváděnými odkazy na základ pro stanovení minimálních rezerv, který se skládá se z kategorií závazků "vklady", "emitované dluhové cenné papíry" a "cenné papíry peněžního trhu", tudíž mělo počínaje měsíčními údaji za leden 2003 rozumět, že se tento základ skládá pouze z kategorií závazků "vklady" a "emitované dluhové cenné papíry".

[82] Viz nařízení Evropské centrální banky ze dne 1. prosince 1998 o uplatňování minimálních rezerv (ECB/1998/15). Další informace ve vztahu ke standardizovaných odpočtům lze nalézt na webové stránce ECB (www.ecb.int); viz také webové stránky Eurosystému (příloha 5).

[83] Pro instituce, kterým je umožněno vykazovat statistické údaje na konsolidovaném základě podle zpravodajského systému pro měnovou a bankovní statistiku ECB (viz příloha 4), platí, že skupině jako takové je poskytnuta pouze jedna takováto odpočitatelná položka, ledaže instituce poskytne údaje o základu pro stanovení minimálních rezerv a o držení minimálních rezerv dostatečně podrobným způsobem, který Eurosystému umožní ověřit si jejich přesnost a kvalitu a určit odpovídající povinnost minimálních rezerv pro každou jednotlivou instituci zahrnutou ve skupině.

[84] Pokud instituce nemá ústředí v členském státě, ve kterém je usazena, musí určit hlavní pobočku, která bude zodpovídat za plnění úhrnné povinnosti minimálních rezerv všech provozoven instituce v příslušném členském státě.

[85] Tato kritéria byla zveřejněna v oznámení v Úředním věstníku Evropských společenství dne 11. února 2000 pod názvem "Oznámení Evropské centrální banky o uvalování sankcí za porušování povinnosti držet minimální rezervy".

--------------------------------------------------

32002O0002