Směrnice Rady 2002/90/ES

ze dne 28. listopadu 2002,

kterou se definuje napomáhání k nepovolenému vstupu, přechodu a pobytu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 61 písm. a) a čl. 63 odst. 3 písm. b) této smlouvy,

s ohledem na podnět Francouzské republiky [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Jedním z cílů Evropské unie je postupné vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva, což kromě jiného znamená, že je třeba bojovat s nepovoleným přistěhovalectvím.

(2) Proto je třeba přijmout opatření k boji proti napomáhání k nepovolenému přistěhovalectví jak v souvislosti s nepovoleným překračováním hranic ve vlastním smyslu slova, tak i za účelem odhalování sítí vykořisťujících lidské bytosti.

(3) Za tím účelem má zásadní význam sblížení stávajících právních předpisů, zejména pokud jde o přesné vymezení dotyčného protiprávního jednání a případy vynětí, což je předmětem této směrnice, a dále pokud jde o minimální pravidla pro sankce, odpovědnost právnických osob a příslušnost, což je předmětem rámcového rozhodnutí Rady 2002/946/SVV ze dne 28. listopadu 2002 o posílení trestního rámce s cílem zabránit napomáhání k nepovolenému vstupu, přechodu a pobytu [3].

(4) Účelem této směrnice je stanovit definici napomáhání k nepovolenému přistěhovalectví, a tím zajistit účinnější provádění rámcového rozhodnutí 2002/946/SVV s cílem předcházet tomuto trestnému činu.

(5) Tato směrnice doplňuje další nástroje přijaté pro boj proti nepovolenému přistěhovalectví, nezákonnému zaměstnávání, obchodování s lidmi a pohlavnímu vykořisťování dětí.

(6) Pokud jde o Island a Norsko, představuje tato směrnice rozvoj ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis [4], která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodu E rozhodnutí Rady ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování výše uvedené dohody [5].

(7) Spojené království a Irsko se neúčastní přijímání a uplatňování této směrnice v souladu s odpovídajícími ustanoveními Smluv.

(8) Dánsko se v souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o založení Evropského společenství, neúčastní přijímání této směrnice, a proto pro ně není závazná ani použitelná. Jelikož tato směrnice dále rozvíjí schengenské acquis podle hlavy IV třetí části Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 5 uvedeného protokolu do šesti měsíců poté, co Rada přijme tuto směrnici, zda ji provede ve svém vnitrostátním právu,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Obecné protiprávní jednání

1. Každý členský stát přijme vhodné sankce vůči

a) každé osobě, která úmyslně napomůže osobě, která není státním příslušníkem členského státu, vstoupit na území členského státu nebo přejít přes území takového státu v rozporu s právními předpisy dotyčného státu o vstupu nebo přechodu cizinců;

b) každé osobě, která úmyslně za úplatu napomůže osobě, která není státním příslušníkem členského státu, k pobytu na území členského státu v rozporu s právními předpisy dotyčného státu o pobytu cizinců.

2. Každý členský stát může rozhodnout, že neuloží sankce, pokud jde o jednání stanovené v odst. 1 písm. a), a použije své vnitrostátní právní předpisy a postupy jestliže cílem daného jednání bylo poskytnout dotčené osobě humanitární pomoc.

Článek 2

Návod, spolupachatelství a pokus

Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby sankce uvedené v článku 1 byly též použitelné na každou osobu, která se dopustí jednání uvedeného v čl. 1 odst. 1 písm. a) nebo b) jako

a) návodce nebo

b) spolupachatel, nebo

c) se o takové jednání pokusí.

Článek 3

Sankce

Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby protiprávní jednání uvedená v článcích 1 a 2 podléhala účinným, přiměřeným a odrazujícím sankcím.

Článek 4

Provádění

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 5. prosince 2004. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice, společně se srovnávací tabulkou, v níž je znázorněno, jakým způsobem odpovídají ustanovení této směrnice přijatým vnitrostátním předpisům. Komise o tom uvědomí ostatní členské státy.

Článek 5

Zrušení

K 5. prosinci 2004 se zrušuje čl. 27 odst. 1 Schengenské úmluvy z roku 1990. Pokud členský stát provede tuto směrnici v souladu s čl. 4 odst. 1 před tímto dnem, končí použitelnost zmíněného ustanovení pro tento členský stát dnem jejího provedení.

Článek 6

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 7

Určení

Tato směrnice je určena členským státům v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství.

V Bruselu dne 28. listopadu 2002.

Za Radu

Prědseda

B. Haarder

[1] Úř. věst. C 253, 4.9.2000, s. 1.

[2] Úř. věst. C 276, 1.10.2001, s. 244.

[3] Úř. věst. L 328, 5.12.2002, s. 1.

[4] Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

[5] Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31.

--------------------------------------------------