Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 99/2000

ze dne 29. prosince 1999

o poskytnutí pomoci partnerským státům ve východní Evropě a střední Asii

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 308 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 203 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Po zasedání Evropské rady v Dublinu a v Římě v roce 1990 zavedlo Společenství program technické pomoci na podporu hospodářské reformy a obnovy v bývalém Svazu sovětských socialistických republik.

(2) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 1279/96 ze dne 25. června 1996 o poskytnutí pomoci na podporu hospodářské reformy a obnovy v nově vzniklých nezávislých státech bývalého Sovětského svazu a Mongolsku [2] určilo podmínky pro poskytování této pomoci a upravilo tuto činnost pro dobu od 1. ledna 1996 do 31. prosince 1999.

(3) Tato pomoc se již významně projevila na reformě v partnerských státech východní Evropy a střední Asie uvedených v příloze ("partnerské státy").

(4) Finanční referenční částka ve smyslu bodu 34 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne 6. května 1999 o rozpočtové kázni a o zdokonalení rozpočtového procesu [3] je zahrnuta v tomto nařízení na celou dobu jejího trvání, aniž by ovlivňovala pravomoci rozpočtového orgánu, jak je vymezuje Smlouva.

(5) Tato pomoc bude plně účinná pouze v souvislosti s pokrokem v budování svobodných a otevřených demokratických společností respektujících lidská práva, práva menšin a práva domorodých obyvatel a v budování tržních hospodářských systémů.

(6) Je nezbytná další pomoc na podporu jaderné bezpečnosti v partnerských státech.

(7) Pokračující poskytování pomoci přispěje k dosažení společných cílů, zejména v souvislosti s dohodami o partnerství a spolupráci a dohodami o hospodářské spolupráci uzavřenými mezi partnerskými státy.

(8) Použitelnost ustanovení o pomoci podle tohoto nařízení by měla patřičně přihlédnout ke společné strategii přijaté Evropskou radou.

(9) Je vhodné stanovit pro tuto pomoc priority, které jsou mimo jiné určeny společnými zájmy Společenství a partnerských států.

(10) Pomoc by měla přihlížet k rozdílným potřebám a prioritám hlavních regionů zahrnutých do tohoto nařízení.

(11) Zkušenosti ukázaly, že tato pomoc Společenství bude daleko účinnější, bude-li zaměřena na omezený počet oblastí v každém partnerském státě.

(12) Měl by být povzbuzen rozvoj mezistátních hospodářských vazeb a obchodního styku příspívajících k hospodářské reformě a restrukturalizaci.

(13) Měla by být podporována spolupráce s regiony a subregiony, zejména ve vztahu k severském rozměru a černomořskému regionu.

(14) Měla by být podporována přeshraniční spolupráce, zejména co se týče hranic mezi partnerskými státy a Evropskou unií, mezi partnerskými státy a střední a východní Evropou a mezi partnerskými státy samotnými.

(15) Požadavky v současnosti probíhající hospodářské reformy a restrukturalizace, jakož i účinné správy tohoto programu vyžadují víceletý přístup.

(16) Dlouhodobá udržitelnost reformy si vyžaduje náležitý důraz na sociální hlediska reformy a na rozvoj občanské společnosti.

(17) Integrace hledisek životního prostředí do programu pomoci je zásadní pro dlouhodobou udržitelnost hospodářských reforem a rozvoje.

(18) Rozvoj lidských zdrojů, včetně vzdělávání a odborného vzdělávání, je pro reformu a restrukturalizaci velmi významný.

(19) Kvalita pomoci by měla být zlepšována výběrem části projektů na základě soutěže.

(20) K přiměřenému uspokojení většiny naléhavých potřeb partnerských států v současné etapě jejich hospodářské transformace je nutné uvolnit určitou část finančního přídělu k financování hospodářsky zdravých investic, zejména v oblasti přeshraniční spolupráce, podpory malých a středních podniků, infrastruktury životního prostředí a vybudování sítí strategicky důležitých pro Společenství.

(21) Pomoc Společenství by mohla být mnohdy účinnější a viditelnější, kdyby byla, kde je to vhodné, poskytována decentralizovaně.

(22) Měla by být zajištěna účinná soutěž mezi podniky, organizacemi a institucemi zúčastněnými v iniciativách financovaných programem.

(23) Pomoc Komise bude daleko účinnější, bude-li zajištěno zapojení partnerských států.

(24) Je vhodné, aby byl Komisi při provádění podpory Společenství nápomocen výbor sestavený ze zástupců členských států.

(25) Opúatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [4].

(26) Postupy pro veřejná nabídková řízení a zadávání zakázek by měly být v souladu s finančním nařízením o souhrnném rozpočtu Evropské unie ("finanční nařízení").

(27) Za účelem poskytnutí základu pro prováděcí předpisy, které se budou vztahovat na všechny programy vnější pomoci Společenství, by se měla ustanovení týkající se veřejných nabídkových řízení a zásady upravující zadávání zakázek uplatňovat do doby, dokud nevstoupí v platnost právní předpisy, kterými se mění hlava IX finančního nařízení.

(28) Společně s fyzickými a právnickými osobami v členských státech a partnerských státech by měla být účast ve veřejných nabídkových řízeních otevřená i pro fyzické a právnické osoby ze zemí zapojených do programu Phare a v případech, kdy se požadují zvláštní druhy kvalifikace, ze středomořských zemí.

(29) Zprávy o pokroku při provádění programu pomoci by měly být předkládány každý rok.

(30) Smlouvy nestanovily pro přijetí tohoto nařízení jiné pravomoci než pravomoci stanovené v článku 308 Smlouvy o ES a v článku 203 Smlouvy o ESAE,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Společenství provádí od 1. ledna 2000 do 31. prosince 2006 v souladu s kritérii stanovenými tímto nařízením program na podporu přechodu na tržní hospodářství a na posílení demokracie a právního státu v partnerských státech uvedených v příloze I (dále jen "partnerské státy").

Článek 2

1. Program je založen na zásadách a cílech stanovených v dohodách o partnerství a spolupráci a v dohodách o obchodní a hospodářské spolupráci, v souvislosti s nimiž se Společenství, jeho členské státy a partnerské státy společně snaží podporovat iniciativy společného zájmu.

2. Cílem programu je docílení maximálního účinku formou jeho zaměření na omezený počet významných iniciativ, bez vyloučení projektů menšího rozsahu, jsou-li vhodné. Za tímto účelem níže uvedené orientační a akční programy zahrnují nejvýše tři z vhodných oblastí přeshraniční spolupráce uvedených v příloze II. Mimo tyto tři oblasti se poskytne, je-li to vhodné, i podpora pro jadernou bezpečnost. Program zohledňuje rozdílné potřeby a priority hlavních regionů zahrnutých do nařízení, a zejména potřebu podpořit demokracii a právní stát.

3. Zvláštní pozornost je věnována

- potřebě snížit ekologická rizika a znečišťování prostředí, včetně znečišťování přesahujícího hranice států,

- potřebě podporovat trvale udržitelné užívání přírodních zdrojů, včetně zdrojů energie, a

- sociálním hlediskům přechodu.

4. Program se zaměří na podporu mezistátní, meziregionální a přeshraniční spolupráce mezi partnerskými státy samotnými, mezi partnerskými státy a Evropskou unií a mezi partnerskými státy a státy střední a východní Evropy.

Mezistátní a meziregionální spolupráce slouží především k pomoci partnerským státům určovat a provádět akce, které je vhodnější podnikat na mnohonárodní úrovni než na úrovni vnitrostátní, jako jsou podpora sítí, spolupráce při ochraně životního prostředí a akce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí.

Přeshraniční spolupráce slouží především k

a) pomoci pohraničním regionům při překonávání jejich specifických problémů rozvoje;

b) podpoře propojení sítí na obou stranách hranice, např. zřizováním hraničních přechodů;

c) urychlení transformačních procesů v partnerských státech cestou jejich spolupráce s příhraničními regiony v Evropské unii a střední a východní Evropě;

d) snížení příhraničních ekologických rizik a znečišťování prostředí.

5. V oblasti jaderné bezpečnosti se program zaměří na tři priority:

a) podporu účinné kultury jaderné bezpečnosti v souladu se zásadami Úmluvy o jaderné bezpečnosti, zejména prostřednictvím trvalé podpory normotvorných orgánů a na úrovni ústřední produkce prostřednictvím pomoci na místě samém, včetně dodávek zařízení tam, kde je taková pomoc nejpotřebnější;

b) podporu rozvoje a provádění strategie likvidace vyhořelého paliva a strategie hospodaření s jaderným odpadem, včetně severozápadního Ruska v souvislosti se širší mezinárodní spoluprací;

c) přispívání k příslušným mezinárodním iniciativám podporovaným Evropskou unií, jako je například iniciativa G7/EU o uzavření elektrárny v Černobylu.

Program rovněž podpoří použití účinných zajištění jaderných materiálů.

6. Program bere v úvahu

- vývoj a rozdílné potřeby a priority partnerských států, individuální i regionální, a mimo jiné i v souvislosti s rozšířením,

- absorpční schopnosti partnerských států,

- pokrok v budování demokratické a tržní reformy v partnerských státech.

Jsou prováděna opatření, která vezmou v úvahu tato kritéria:

- potřebu trvale udržitelného hospodářského rozvoje,

- sociální dopad reformních opatření,

- podporu rovných příležitostí pro ženy,

- trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů a ohled na životní prostředí.

HLAVA I

ORIENTAČNÍ A AKČNÍ PROGRAMY

Článek 3

1. Pomoc se uplatní v rámci celostátních, regionálních a jiných programů.

2. Celostátní a regionální programy obsahují orientační a akční programy.

3. Orientační programy zahrnující tříletá až čtyřletá období se přijímají postupem podle čl. 13 odst. 2. Tyto programy definují základní cíle a hlavní směry pomoci Společenství v oblastech spolupráce stanovených v příloze II a pokud možno zahrnují orientační finanční odhady. Před zavedením orientačních programů projedná Komise s výborem uvedeným v čl. 13 odst. 1 priority, které mají být určeny společně s partnerskými státy.

4. Akční programy založené na orientačních programech zmíněných v odstavci 3 jsou přijímány na ročním nebo dvouletém základě postupem podle čl. 13 odst. 2. Tyto akční programy obsahují seznam projektů, jež mají být financovány v rámci spolupráce vytyčené v příloze II. Obsah programů je určen dostatečně podrobně, aby umožnil výboru uvedenému v čl. 13 odst. 1 vydat stanovisko.

5. Opatření navržená v celostátních akčních programech se odrazí ve finančních protokolech dohodnutých mezi Komisí a každým partnerským státem. Tyto protokoly se zakládají na dialogu vedeném společným zájmem Společenství a partnerských států, zejména v souvislosti s dohodami o partnerství a spolupráci.

6. Vyžadují-li to okolnosti, mohou být orientační a akční programy během svého provádění změněny postupem podle čl. 13 odst. 2.

Článek 4

1. Kromě celostátních akčních programů se zavádí pro podporu zvyšování kvality podpůrný systém k zavedení prvku hospodářské soutěživosti do přidělování zdrojů. K zajištění svého soustředění by měly být projekty financované v rámci tohoto systému připojeny k oblastem přeshraniční spolupráce stanoveným v celostátních orientačních programech zmíněných v článku 3.

2. Systém je zaváděn postupně a vezme v úvahu správní kapacitu různých partnerských států. V prvním roce činnosti nepřesáhne rozsah systému 10 % celkového rozpočtu programu. V následujících letech může být tento poměr zvyšován o 5 % ročně.

3. S ohledem na zkušenosti z předcházejících let, především co se týče zeměpisného rozmístění, je zvláštní úsilí věnováno podpoře účasti všech partnerských států na tomto systému, zejména těch, které mají v tomto systému potíže s dosažením pozitivních výsledků.

4. O ročním programu podpůrného systému, včetně kritérií pro výběr a rozsah projektů, se rozhodne postupem podle čl. 13 odst. 2.

HLAVA II

PODPOROVANÁ OPATŘENÍ

Článek 5

1. V rámci programů stanovených v hlavě I, které obsahují především technickou pomoc, jsou podporovány

- předávání odborných znalostí a know-how, včetně odborného výcviku,

- průmyslová spolupráce a partnerství pro budování institucí založené na spolupráci mezi veřejnými a soukromými subjekty Evropské unie a partnerských států,

- případ od případu přiměřené náklady na dodávky požadované při provádění pomoci. Ve zvláštních případech, včetně jaderné bezpečnosti, spravedlnosti a vnitřních věcí a přeshraniční spolupráce, mohou dodávky představovat značný podíl,

- investice a s nimi spojené činnosti. Pomoc může zahrnovat technickou pomoc k urychlení a podpoře investic. Pomoc může obsahovat rovněž financování investic, jak je uvedeno v příloze III, zejména v oblastech přeshraniční spolupráce, podporování malých a středních podniků, infrastruktury životního prostředí a sítí.

2. Pomoc rovněž zahrnuje náklady spojené s přípravou, prováděním, sledováním, auditem a vyhodnocováním programu, jakož i náklady týkající se informací.

3. Kde je to vhodné, mohou být opatření uskutečňována na decentralizovaném základě. Koneční příjemci pomoci Společenství se plně zapojí do přípravy a provádění projektů. Kde je to možné, provede se vytyčení a příprava projektů na regionální a místní úrovni.

4. Projekty jsou prováděny ve fázích, pokud se tím zabrání narušení spojitosti činností. Podpora následných fází závisí na úspěšném provedení fází předcházejících.

5. Je podporována účast místních odborníků na provádění projektu.

HLAVA III

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 6

1. Finanční referenční částka pro provádění tohoto programu v období let 2000 až 2006 činí 3138 milionů eur.

Roční rozpočtové položky povoluje rozpočtový orgán v mezích finančního výhledu.

2. Pro financování investic podle přílohy III může být přiděleno nejvýše 20 % ročního rozpočtu. Pro podpůrný systém podle článku 4 může být přiděleno nejvýše 20 % ročního rozpočtu.

Článek 7

1. Opatření uvedená v tomto nařízení financovaná ze souhrnného rozpočtu Evropské unie řídí Komise podle finančního nařízení, které se na ně vztahuje.

2. Komise dodržuje v souladu s finančním nařízením zásady řádného finančního řízení, a zejména zásady hospodárnosti a efektivity nákladů.

Článek 8

1. Pomoc Společenství je zpravidla poskytována formou grantů, na jejichž základě se vytvoří fondy k financování jiných projektů spolupráce nebo opatření.

2. Finanční rozhodnutí a z nich vyplývající smlouvy musí výslovně umožňovat, je-li to nezbytné, sledování, finanční dohled a kontrolu Komisí a Účetním dvorem prováděné v případě potřeby na místě.

Článek 9

1. Náklady na projekt v místní měně hradí Komise pouze v nezbytně nutném rozsahu.

2. Aktivně se podpoří spolufinancování projektů partnerskými státy.

3. Společenství nefinancuje platbu daní a cel a pořizování nemovitostí.

Článek 10

Následující ustanovení týkající se veřejných nabídkových řízení a zadávání zakázek a zásady pro zadávání zakázek stanovené v příloze IV jsou použitelné až do doby, kdy vstoupí v platnost právní předpisy, kterými se mění hlava IX finančního nařízení, za účelem vytvoření základu pro prováděcí předpisy, které se použijí pro všechny programy vnější pomoci Společenství.

Článek 11

1. Komise provádí akce v souladu s akčními programy stanovenými v čl. 3 odst. 4 a v souladu s hlavou IX finančního nařízení a odstavcem 12 tohoto nařízení.

2. Komise poskytne partnerským státům soubor pravidel pro definici projektu.

3. Zakázky na dodávky a stavební práce se zadávají formou veřejného nabídkového řízení, s výjimkou případů uvedených v článku 116 finančního nařízení.

4. Účast ve veřejném nabídkovém řízení a na zakázkách je otevřena za stejných podmínek pro všechny fyzické i právnické osoby v členských státech, partnerských státech a státech zapojených do programu Phare. Komise může v jednotlivých případech povolit účast fyzických a právnických osob ze zemí Středomoří s tradičními hospodářskými, obchodními a zeměpisnými vazbami, jestliže dotyčné programy nebo projekty vyžadují zvláštní odbornosti, které mohou poskytnout zejména tyto země.

5. V případě spolufinancování může Komise povolit, avšak jen v jednotlivých případech, účast třetích zemí ve veřejném nabídkovém řízení a na zakázkách. V těchto případech je účast podniků ze třetích zemí přípustná pouze za podmínky, je-li poskytnuta vzájemnost.

Článek 12

Při veřejných nabídkových řízeních pro zadávání zakázek v souladu s článkem 114 finančního nařízení musí být pro podávání nabídek stanovena lhůta nejméně 52 dní ode dne zveřejnění oznámení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Zakázky na poskytování služeb se zadají zpravidla na základě vyhlášení omezené soutěže a u operací do 200000 eur mimo veřejné nabídkové řízení.

HLAVA IV

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 13

1. Komisi je nápomocen Výbor pro otázky pomoci nově vzniklým nezávislým státům bývalého Sovětského svazu a Mongolsku (dále jen "výbor").

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se odstavce 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 14

Komise zajišťuje spolu s členskými státy a na základě vzájemné a pravidelné výměny informací, včetně výměny informací na místě, účinnou koordinaci úsilí vynakládaného v rámci pomoci poskytované Společenstvím a jednotlivými členskými státy s cílem zvýšení soudržnosti a doplňkovosti jejich programů spolupráce.

Zřídí se pravidelná koordinace mezi Komisí a členskými státy, včetně koordinace na místě, při jejich smlouvách s partnerskými státy, a to jak při vymezování programu, tak i ve fázi jeho provádění.

Při provádění programů přeshraniční spolupráce za účasti členských států, zemí Phare a partnerských států zajišťuje Komise účinnou koordinaci a spojitost s programy financovanými ze strukturálních fondů, s programy vnější pomoci Společenství a s iniciativami dvoustranné pomoci.

Kromě toho Komise zajišťuje koordinaci a spolupráci s mezinárodními finančními institucemi a jinými dárci.

V rámci pomoci poskytované podle tohoto nařízení podpoří Komise spolufinancování ze strany veřejných i soukromých subjektů v členských státech.

Článek 15

1. Komise předkládá každoročně zprávu o pokroku při provádění programu pomoci. Tato zpráva rovněž zahrnuje vyhodnocení již poskytnuté pomoci, včetně účinnosti programu, jakož i informace o výsledcích sledování činností podniknutých v průběhu roku. Zpráva je určena členským státům, Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

2. Na základě této zprávy může Komise předložit Radě návrhy na změnu tohoto nařízení.

3. Kromě toho Komise zpřístupní subjektům uvedeným v odstavci 1 statistické informace o zadaných zakázkách. Obsah a forma poskytovaných statistických informací bude projednána s výborem zmíněným v čl. 13 odst. 1.

Článek 16

Chybí-li pro pokračování spolupráce některý podstatný prvek, zejména v případech porušení demokratických zásad a lidských práv, může Rada na návrh Komise přijmout kvalifikovanou většinou rozhodnutí o vhodných opatřeních týkajících se pomoci partnerskému státu.

Týž postup se může použít jako poslední prostředek v případech vážného porušení povinností partnerských států podle dohod o partnerství a spolupráci.

Článek 17

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. prosince 1999.

Za Radu

předseda

K. Hemilä

[1] Úř. věst. C 37, 11.2.1999, s. 8.

[2] Úř. věst. L 165, 4.7.96, s. 1.

[3] Úř. věst. C 172, 18.6.1999, s. 1.

[4] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

PARTNERSKÉ STÁTY UVEDENÉ V ČLÁNKU 1

Arménie

Ázerbájdžán

Bělorusko

Gruzie

Kazachstán

Kyrgyzstán

Moldavsko

Mongolsko

Ruská federace

Tádžikistán

Turkmenistán

Ukrajina

Uzbekistán

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

OBLASTI SPOLUPRÁCE UVEDENÉ V ČL. 2 ODST. 2 A ČL. 3 ODST. 3 A 4

1. Podpora institucionální, právní a administrativní reformy:

- rozvoj právního státu,

- podpora efektivního vytváření politiky,

- reforma veřejné správy na celostátní, regionální a místní úrovni,

- podpora výkonných a zákonodárných orgánů (celostátních, regionálních, místních),

- podpora aktivit v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí,

- posílení právního rámce,

- podpora pro provádění mezinárodních závazků,

- podpora občanské společnosti,

- podpora vzdělávání a školení.

2. Podpora soukromého sektoru a pomoc hospodářskému rozvoji:

- podpora malých a středních podniků,

- rozvoj bankovních systémů a systémů finančních služeb,

- podpora soukromého podnikání, včetně společných podniků,

- průmyslová spolupráce, včetně výzkumu,

- privatizace,

- restrukturalizace podniků,

- podpora tržního hospodářství pro obchod a investice.

3. Podpora při překonávání sociálních důsledků přechodu:

- reforma zdravotního systému, důchodového systému, systémů sociální ochrany a zabezpečení,

- pomoc při zmírnění sociálních důsledků restrukturalizace průmyslu,

- pomoc při sociální přestavbě,

- rozvoj služeb zaměstnanosti, včetně rekvalifikace.

4. Rozvoj infrastrukturních sítí:

- dopravní sítě,

- telekomunikační sítě,

- energetická potrubí a přenosové sítě,

- hraniční přechody.

5. Podpora ochrany životního prostředí a hospodaření s přírodními zdroji:

- rozvoj trvale udržitelné politiky ochrany životního prostředí a praktik,

- podpora harmonizace ekologických norem s normami Evropské unie,

- zlepšení energetických technologií v dodávkách a konečné spotřebě,

- podpora trvale udržitelného užívání přírodních zdrojů a hospodaření s nimi, včetně energie, úspor, racionálního využívání energie a zlepšení infrastruktury k ochraně životního prostředí.

6. Rozvoj venkovského hospodářství:

- právní rámec, včetně privatizace půdy,

- zlepšení přístupu k financím a podpora vzdělávání,

- zlepšení distribuce a přístup na trhy.

Případně je podpora pro jadernou bezpečnost poskytována v souladu s prioritami stanovenými v čl. 2 odst. 5.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

FINANCOVÁNÍ INVESTIC

Financování investic je odůvodněno těmito kritérii:

- multiplikační efekt, podle kterého by pomoc Společenství byla doprovázena násobkem investic z jiných zdrojů,

- dodatečnost, kdy pomoc Společenství podporuje investice, ke kterým by jinak nedošlo,

- oblasti zájmu Společenství.

Financování investic může mít formu spolufinancování s jinými zdroji financování investic, nebo ve výjimečných případech formu samostatné investice.

Přednostní sektory pro financování investic jsou: přeshraniční spolupráce včetně pohraničních infrastruktur, podpory malých a středních podniků a infrastruktury a sítí pro ochranu životního prostředí. Přímé financování vlastnických podílů na majetku a podílů na jednotlivých společnostech je vyloučeno.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IV

ZÁSADY PRO ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK PROSTŘEDNICTVÍM VEŘEJNÉHO NABÍDKOVÉHO ŘÍZENÍ, ZEJMÉNA OMEZENÉ SOUTĚŽE

1. Veškeré nezbytné informace se v rámci "vyhlašování veřejného nabídkového řízení" poskytnou každému účastníkovi veřejného nabídkového řízení, který je zapsán v užším seznamu nebo který o to v odpovědi na zveřejnění oznámení o vyhlášení veřejného nabídkového řízení požádá. Tyto informace musejí obsahovat zejména kritéria pro vyhodnocování nabídek. Součástí technického vyhodnocení mohou být i osobní pohovory s osobami navrženými v nabídce.

2. Komise předsedá ve všech hodnotících výborech a před vyhlášením veřejných nabídkových řízení jmenuje dostatečný počet hodnotitelů. Jeden z nich by měl pocházet ze země a z instituce, v jejíž prospěch se má projekt uskutečnit. Všichni členové hodnotícího výboru podepíší prohlášení o nestrannosti.

3. Veřejné nabídkové řízení se vyhodnocuje na základě porovnání technické kvality s cenou. Porovnání těchto dvou kritérií je oznámeno v každém vyhlášení veřejného nabídkového řízení. Technické vyhodnocení se uskutečňuje zejména podle následujících kritérií: organizace, časového plánu, postupu a pracovního plánu navrhovaného pro poskytování služeb, kvalifikace, zkušenosti, odborných schopností navrhovaných pracovníků poskytujících služby a využití místních společností nebo odborníků, jejich zapojení do projektu a jejich přínos k udržitelnosti výsledků projektu. Zvláštní zkušenosti účastníků veřejného nabídkového řízení v Tacis se neberou v úvahu.

4. Neúspěšní účastníci nabídkového řízení jsou informováni dopisem, včetně uvedení důvodů jejich neúspěchu a jména vybraného účastníka nabídkového řízení.

5. Z účasti na provádění projektu jsou vyloučeny všechny fyzické i právnické osoby, které se podílely na jeho přípravě. Z účasti na projektu může být vyloučen rovněž každý účastník nabídkového řízení, který takové osoby zaměstnává v jakékoliv funkci po dobu šesti měsíců ode dne ukončení jejich účasti ve veřejném nabídkovém řízení. Z účasti na vyhodnocování nabídek jsou vyloučeni všichni účastníci nabídkového řízení uvedení v užším seznamu.

6. Komise zajistí, aby všechny obchodně citlivé informace vztahující se k navrhovanému veřejnému nabídkovému řízení zůstaly důvěrné.

7. Má-li některý podnik, organizace či instituce vážné důvody k přezkoumání veřejného nabídkového řízení, bude mít vždy možnost o ni Komisi požádat. V takovém případě musí žadatel obdržet odpověď s uvedením důvodů.

8. V případě zadávání zakázek po vyhlášení omezené soutěže, zmíněné v článku 116 finančního nařízení, zapíše Komise všechny písemné projevy zájmu a použije je při vypracovávání užšího seznamu účastníků.

Kromě toho se při vypracovávání užšího seznamu mohou vzít v úvahu i jiné informace, zejména z ústředního konzultačního rejstříku Tacis. Rejstřík je přístupný všem zúčastněným podnikům, organizacím a institucím k zápisu.

9. Při vypracovávání užšího seznamu zvažuje Komise kvalifikaci, zájem a možnosti podniku, organizace či instituce. Počet podniků, organizací a institucí v užším seznamu závisí na velikosti a složitosti projektu a měl by nabízet co nejširší výběr.

Podniky, organizace a instituce, které projevily písemně svůj zájem na projektu, jsou informovány, zda byly či nebyly zapsány do užšího seznamu.

10. Každý rok předloží Komise výboru zmíněnému v čl. 13 odst. 1 seznam vybraných podniků, organizací a institucí.

11. Při velmi složitých projektech může Komise podnikům, organizacím a institucím uvedeným v užším seznamu navrhnout vytvoření konsorcia. V takových případech se tento návrh, spolu s úplným užším seznamem, předá všem podnikům, organizacím a institucím v něm uvedeným.

12. Při omezených veřejných nabídkových řízení se stanoví lhůta 60 kalendářních dnů jako nejkratší doba mezi konečným stanoviskem předloženým výborem zmíněným v čl. 13 odst. 1 a zahájením veřejného nabídkového řízení. Nicméně v případě naléhavosti může Komise tuto dobu zkrátit za předpokladu, že podá tomuto výboru podrobné vysvětlení.

Vyhlášení omezené soutěže stanoví lhůtu 60 kalendářních dnů od data doručení výzvy k podávání nabídek. V naléhavých případech může být tato lhůta zkrácena, avšak nesmí být v žádném případě kratší než 40 kalendářních dnů. Ve výjimečných případech může Komise tuto lhůtu prodloužit za předpokladu, že výboru zmíněnému v čl. 13 odst. 1 je podáno podrobné vysvětlení. Všechny změny lhůt musejí být zúčastněným podnikům, organizacím a institucím řádně oznámeny.

--------------------------------------------------