Nařízení Rady (ES) č. 1796/1999

ze dne 12. srpna 1999

o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu ocelových lan a kabelů pocházejících z Čínské lidové republiky, Maďarska, Indie, Mexika, Polska, Jihoafrické republiky a Ukrajiny a o konečném výběru prozatímního cla uloženého z tohoto dovozu a o zastavení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu z Korejské republiky

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství [1], a zejména na čl. 9 a 10 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh, který předložila Komise po konzultacích s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A. PROZATÍMNÍ OPATŘENÍ

(1) Nařízením (ES) č. 362/1999 [2] (dále jen "prozatímní nařízení") uložila Komise prozatímní antidumpingové clo na dovozy ocelových lan a kabelů pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen "ČLR"), Indie, Mexika, Jihoafrické republiky a Ukrajiny do Evropského společenství a přijala závazky nabídnuté některými vývozci z Maďarska a Polska.

B. NÁSLEDNÝ POSTUP

(2) Po zavedení prozatímních antidumpingových cel byla zúčastněným stranám, které o to požádaly, dána příležitost k projednání připomínek. Stranám byla sdělena nezbytná fakta a důvody, které vedly k doporučení zavést konečné antidumpingové clo a konečné inkaso částek vybíraných formou prozatímních cel ve výši cel konečných. Po tomto ohlášení jim byla také poskytnuta lhůta k vyjádření námitek.

(3) Ústní a písemné připomínky předložené zúčastněnými stranami byly posouzeny a, pokud byly uznány, byly konečné závěry pozměněny.

C. DOTYČNÝ VÝROBEK A PODOBNÝ VÝROBEK

1. Dotyčný výrobek

(4) S odvoláním na bod 7 odůvodnění prozatímního nařízení se dotyčnými výrobky rozumějí ocelová lana a kabely, včetně lan uzavřených, s výjimkou lan a kabelů z korozivzdorné oceli, s maximálním průřezem přes 3 mm, (dále jen v průmyslové terminologii užívané označení ocelová drátěná lana neboli "SWR").

(5) Předpokládalo se, že SWR se dělí na dva samostatné výrobky podle konkrétní oblasti uplatnění nebo využití, tj. na lana obecně určená k obecnému použití a na lana speciální používaná ve specifických průmyslových odvětvích.

(6) Oproti předpokladu o existenci dvou různých samostatných výrobků, tj. lan k obecnému využití a lan speciálních, se zjistilo, že vyvážející výrobci vyrábějí široký sortiment různých typů SWR a že všechna SWR mají shodné základní fyzikální parametry (např. ocelové dráty splétané do pramenů, které se navíjejí kolem jádra a tvoří lano, a jádro samotné). Všechna SWR měla také podle zjištění shodné základní technické parametry (u všech byl pramen tvořen určitým počtem drátů, lano určitým počtem pramenů, všechna měla stanovený průměr a specifickou stavbu).

(7) Rozdílné typy SWR se mohou dělit na řadu výrobkových skupin podle fyzikálních a technických parametrů. Zatímco skupiny SWR z horní a dolní části nabídkového spektra jsou jednoznačně nezaměnitelná, lana z přidružených skupin zaměnitelná jsou. Závěrem lze konstatovat, že mezi skupinami SWR existuje jistý převis a konkurence. Vzhledem k tomuto převisu mezi skupinami nebylo možno vést jasnou dělící čáru v žádném bodě nabídkového spektra SWR. Tento závěr je v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropských společenství [3].

(8) Vzhledem ke zjištění, že všechna SWR měla shodné základní fyzikální a technické parametry a využití, lze závěrem konstatovat, i přes určité rozdíly mezi SWR z horní a dolní části nabídkového spektra a vzhledem k tomu, že mezi SWR v sousedních skupinách existuje konkurenční vztah, že se u všech výrobků v dané nabídce jedná o výrobek jeden, a z toho důvodu se všechna SWR považují za jeden výrobek.

2. Podobný výrobek

(9) S odvoláním na bod 8 odůvodnění prozatímního nařízení shledala Komise, že SWR dovážená z uvedených zemí a SWR vyráběná a prodávaná průmyslovými odvětvími Společenství v jeho členských státech si jsou z hlediska fyzikálních a technických parametrů navzájem podobná. Komise také shledala, že Společenstvím vyráběná SWR a dovážená SWR mají v zásadě shodné využití a vzájemně si konkurují.

(10) Předpokládalo se, že SWR vyráběná a prodávaná výrobci ze Společenství nejsou stejná jako SWR, která se z uvedených zemí dovážela. Námitky se týkaly zejména toho, že vyváženými výrobky z uvedených zemí byla převážně SWR k obecnému využití, zatímco výrobkem vyráběným ve Společenství byla specializovaná SWR. Další námitkou bylo, že výrobci z Evropského společenství zahrnuli v posuzovaném období do svého sortimentu SWR větší množství takzvaných specializovaných druhů tohoto výrobku, což je patrné z navýšení jejich jednotkové ceny.

(11) Z šetření vyplynuly tyto závěry:

- výrobci ze zemí Společenství se zabývají výrobou celého sortimentu SWR, stejně jako výrobci vyvážející, tj. výrobou specializovaných SWR i lan určených k obecnějšímu využití,

- převis mezi výrobky vyráběnými ve Společenství a výrobky od vyvážejících výrobců je prokázán objemem prodejů, v nichž byly zjištěny prodeje srovnatelných modelů SWR (75 % objemu prodejů vyvážejících výrobců a 51 % objemu prodejů průmyslových odvětví Společenství). Tento převis je prokazatelný také tím, že SWR vyráběná ve Společenství a SWR dovážená zahrnují všechny příslušné kódy kombinované nomenklatury (kódy KN).

(12) Prozatímní závěry, že SWR vyráběná ve Společenství a SWR dovážená jsou příbuznými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 nařízení (ES) č. 384/96 (dále jen "základní nařízení") se tímto potvrzují.

D. DUMPING

1. Běžná hodnota

1.1 Stanovení běžné hodnoty

(13) Indický vyvážející výrobce požadoval, aby se výrobní náklady na období šetření (1. leden 1997 až 31. březen 1998, dále jen "OŠ") určovaly na základě údajů z období, které OŠ předcházelo. Podle čl. 6 odst. 1 základního nařízení se ale pro získání reprezentativního výsledku ohledně dumpingu OŠ volí a údaje k analýze běžně pocházejí pouze z tohoto období. Žádné důkazy, které by odůvodňovaly vhodnější použití výrobních nákladů z období, které OŠ předcházelo, nebyly předloženy. Zvláště je třeba poznamenat, že vyvážející výrobce nadále vyráběl a prodával uvedené druhy výrobků i během OŠ. Závěry učiněné na základě údajů zjištěných během OŠ byly tedy považovány za reprezentativní a žádosti proto nebylo vyhověno.

(14) Jihoafrický a indický vyvážející výrobce vyjádřili námitky proti postupu stanovení konstrukce běžné hodnoty dotyčného výrobku.

(15) Jihoafrický vyvážející výrobce tvrdil, že výpočet ziskového rozpětí z tuzemských prodejů nebyl vhodný, jelikož vycházel ze všech tuzemských transakcí, včetně tuzemských prodejů důlních SWR. Vzhledem ke specifickým vlastnostem důlních SWR, která se nevyvážejí do Společenství a jsou specifickým výrobkem vyráběným za použití složitého strojního vybavení a prodávaným se značnou ziskovým rozpětím, požadoval, aby se ziskové rozpětí z tuzemských prodejů důlních SWR nezahrnovalo do výpočtu běžné hodnoty ostatních druhů lan.

(16) Indický vyvážející výrobce požadoval, aby se tuzemské prodeje určitých druhů výrobků vysoké hodnoty vyloučily z výpočtu konstrukce běžné hodnoty, jelikož se během OŠ tyto výrobky nevyvážely nebo jen zřídka, a jejich tuzemské prodeje vynesly neobyčejně vysoké zisky, což zkreslilo údaje o průměrném zisku z dotyčného výrobku.

(17) Šetření prokázalo, že jihoafrická důlní SWR a indické vysoce hodnotné druhy výrobků jsou "výrobky příbuznými" ve vztahu k vybranému výrobku ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení. Ziskové rozpětí použité k výpočtu běžné hodnoty bylo tedy stanoveno správně v souladu s čl. 2 odst. 3, 4 a 6 základního nařízení, tj. na základě veškerých tuzemských prodejů obdobného výrobku v běžném obchodním styku. V tomto kontextu je nutno poznamenat, že pro stanovení ziskového rozpětí podle čl. 2 odst. 6 základního nařízení není podstatné, zda se dotyčné typy výrobků vyvážely také do Společenství vzhledem k tomu, že se ve smyslu základního nařízení jedná o výrobky obdobné.

(18) Vzniklé nároky byly tedy zamítnuty.

(19) Jako alternativu k výše uvedeným nárokům požadoval indický výrobce, aby se průměrný zisk vypočítával ze všech tuzemských prodejů, tj. z prodejů ziskových i neziskových druhů výrobků, a nikoli pouze z tuzemských prodejů ziskových kategorií. K tomuto je nutno poznamenat, že podle čl. 2 odst. 6 základního nařízení musí částka zisků vycházet z údajů o výrobě a prodeji obdobného výrobku na tuzemském trhu vyvážející země v běžném obchodním styku. V tomto kontextu se prodeje pod výší nákladů na určitý druh výrobku uvažují pro stanovení ziskového rozpětí pouze tehdy, nepřesahuje-li objem neziskových prodejů tohoto druhu výrobku 20 % veškerých prodejů příslušného druhu, nebo není-li vážený průměr prodejní ceny pod váženým průměrem nákladů na jednotku výroby. Stanovení ziskového rozpětí se tímto pravidlem řídilo, a v důsledku toho nemohla být ani tato požadovaná alternativa přijata.

(20) Jelikož žádné další připomínky ohledně běžné hodnoty nebyly předloženy, schvalují se závěry z bodů 9 až 13 odůvodnění.

1.2 Volba podobné země pro země s netržní ekonomikou

(21) Čínští a ukrajinští vyvážející výrobci protestovali proti výběru Indie jako podobné země a žádali revizi této prozatímní volby. Ukrajinský vyvážející výrobce navrhoval Korejskou republiku (dále jen "Jižní Korea") z důvodu existence volného trhu.

(22) Argumenty předložené proti volbě Indie jako podobné země byly pečlivě analyzovány a poté se z níže uvedených důvodů od této volby upustilo. Při absenci spolupracujících třetích zemí s tržní ekonomikou, které by nepodléhaly současnému šetření, představovalo Polsko nejpřijatelnější variantu podobné země pro výpočet běžné hodnoty pro Čínu a Ukrajinu.

(23) V souvislosti s prozatímním ohlášením zpochybnili čínští a ukrajinští vyvážející výrobci také výběr Polska jako podobné země; tvrdili, že Jižní Korea by byla vhodnější z hlediska výše dovozního cla, velikosti domácího trhu a stávající konkurence na tomto trhu. Polsko však bylo považováno za správnou volbu s ohledem na nízké dovozní clo, volnost a velikost domácího trhu, konkurenci mezi tuzemskými výrobci a skutečnost, že polská SWR umožňovala z celkového hlediska nejreprezentativnější srovnání shodných modelů SWR s modely vyráběnými v Číně a na Ukrajině.

(24) Pokud jde o Jižní Koreu, bylo uvedeno, že ačkoli tato země má rovněž nízkou sazbu dovozního cla, má mnohem nižší procento tuzemských prodejů srovnatelných s čínskými dovozy do Evropského společenství.

(25) Polsko bylo tedy vybráno jako nejpřijatelnější varianta podobné země pro Ukrajinu i pro ČLR.

2. Vývozní cena

(26) Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky k vývozní ceně, schvalují se závěry uvedené v bodech 14 až 17 prozatímního nařízení.

3. Srovnání

(27) Jeden polský vyvážející výrobce znovu zopakoval svůj požadavek na úpravy běžné hodnoty s ohledem na rozdíly ve financování zásob a poplatcích za skladování mezi tuzemskými a vývozními prodeji. Při absenci nových důkazů o účinku výše uvedených faktorů na cenovou srovnatelnost v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení nebyl tento požadavek akceptován.

(28) Stejný polský vyvážející výrobce a jeden vyvážející výrobce z Maďarska znovu zopakovali požadavek na úpravy běžné hodnoty s ohledem na rozdíly v úrovni obchodních operací. Vzhledem k předloženým novým důkazům byly tyto požadavky znovu posouzeny a akceptovány, neboť se prokázalo, že vývozní cena a běžná hodnota pocházely z rozdílných úrovní obchodních operací, a tento rozdíl ovlivnil cenovou srovnatelnost.

(29) Vzhledem k tomu, že se vývozní prodeje uskutečňovaly výhradně na velkoobchodní úrovni, zatímco tuzemské prodeje se prováděly jak přes velkoobchod, tak přímo konečnému uživateli, předložil indický vyvážející výrobce požadavek na úpravu v důsledku rozdílů v úrovni obchodních operací. Úprava byla uznána v rozsahu předloženého požadavku.

(30) Polský vyvážející výrobce vyjádřil nesouhlas, aby se ke stanovení prozatímních výsledků užívaly k převodu vývozní ceny na domácí měnu průměrné měsíční směnné kurzy. Tento výrobce tvrdil, že se měly účinně používat skutečné směnné kurzy. V této souvislosti je třeba poznamenat, že užití průměrných měsíčních směnných kurzů je standardní praxí. Kromě toho byly oba přístupy vyzkoušeny se zjištěním, že rozdíly jsou pouze okrajové a že každý pozitivní rozdíl je vyvážen rozdílem negativním, tj. žádný z těchto přístupů nevyústil ve výrazně vyšší nebo nižší směnný kurz a dopad této sporné otázky na konečné dumpingové rozpětí nebyl významný. V důsledku toho bylo rozhodnuto pokračovat v zavedené praxi používání průměrných měsíčních směnných kurzů.

(31) Jihoafrický vyvážející výrobce požadoval dotaci na měnovou konverzi na vývozní ceny z důvodu, že porovnání nejnižšího kurzu měny a ECU během OŠ s nejvyšším směnným kurzem v roce 1999 prokázalo závažnou devalvaci ECU.

(32) V souladu s čl. 2 odst. 10 písm. j) základního nařízení byl tento požadavek zamítnut, protože kolísání směnných kurzů během OŠ neprokázalo udržitelný trend, který by byl důvodem k úpravě. Kromě toho je třeba poznamenat, že průměrná devalvace ECU ve srovnání s jihoafrickým randem byla během OŠ velice nízká.

(33) Jelikož žádné další připomínky k cenovému porovnání předloženy nebyly, schvalují se závěry uvedené v bodech 17 až 19 a 21 až 23 prozatímního nařízení.

4. Dumpingová rozpětí

4.1 Metodika

(34) V této prozatímní etapě byly při určování dumpingu vyloučeny vývozní prodeje SWR indického vyvážejícího výrobce partnerskému dovozci ve Společenství, které byly tímto dovozcem následně transformovány.

(35) Po ohlášení prozatímních výsledků vyjádřil indický vyvážející výrobce proti tomuto postupu protest. Požadoval, aby byl dumping prověřených vývozních transakcí, tzn. včetně vývozních transakcí s výrobky, které byly následně transformovány, jak se uvádí v předchozím bodu, vyjádřen v procentech z celkové ceny CIF. Na podporu tohoto požadavku poukázal vyvážející výrobce na to, že by se jakákoli antidumpingová opatření měla vztahovat na všechny dovozy dotyčného výrobku.

(36) Tento požadavek nemohl být akceptován. Za prvé by bylo obtížné vypočítat spolehlivou vývozní cenu pro dané výrobky, které se následně v transformovaném stavu znovu prodávají. Za druhé tvořily vývozní prodeje rozhodné pro stanovení dumpingového rozpětí 80 % veškerých opětovných vývozních prodejů do Společenství uskutečněných vyvážejícím výrobcem během OŠ. Tato fakta byla považována z velké části za dostatečný základ pro reprezentativní výsledky. Za třetí vzhledem k tomu, že vývozní prodeje následně transformovaných výrobků nemohly být použity pro výpočet dumpingu, nepřicházely v úvahu ani pro výpočty dumpingového rozpětí, neboť umělým snížením dumpingového rozpětí by se výsledky zkreslily.

(37) Z toho důvodu se metodika uvedená v bodech 24 až 26 odůvodnění, která byla použita ke stanovení prozatímních výsledků, schvaluje.

4.2 Úroveň dumpingového rozpětí

(38) V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení byl vážený průměr běžné hodnoty na druh výrobku porovnán s váženým průměrem vývozní ceny na základě cen ze závodu a na stejné úrovni obchodních operací.

(39) Po revizi výpočtů se zejména z důvodu, že běžné hodnoty pro ČLR a Ukrajinu vycházejí z údajů o domácích prodejích polské výroby, s konečnou platností stanovují dumpingová rozpětí vyjádřená v procentech z ceny CIF nepodléhající clu na hranicích Společenství takto:

–ČÍNSKÁ LIDOVÁ REPUBLIKA: | 60,4 % |

–MAĎARSKO:

Drótáru és Drötkotél Ipari és Kereskedelmi Rt | 28,1 % |

Všichni výrobci/vývozci: | 28,1 % |

–INDIE:

Usha Martin Industries & Usha Beltron Ltd | 23,8 % |

Mohatta & Heckel | 30,8 % |

Všichni výrobci/vývozci: | 30,8 % |

–KOREJSKÁ REPUBLIKA:

Kiswire Ltd | 1,2 % |

Manho Rope & Wire Ltd | 0,1 % |

Chung Woo Rope Co. Ltd | 0,2 % |

Chun Kee Steel and Wire Rope Co. Ltd | 0,4 % |

–MEXIKO:

Aceros Camesa SA de CV | 95,6 % |

Všichni výrobci/vývozci: | 95,6 % |

–POLSKO:

Drumet SA | 27,9 % |

Slaskie Zaklady Lin i Drutu "Linodrut" Spólka Akcyjna Fabryka Lin i Drutów "Linodrut" Zabrze Spólka z ograniczona odpowiedzialnoscia Fabryka Lin i Drutów "Falind" Spólka z ograniczona odpowiedzialnoscia Górnoslaska Fabryka Lin i Drutu "Linodrut" Bytom Spólka ograniczona odpowiedzialnoscia Dolnoslaska Fabryka Lin i Drutu "Lindrut Linmet" Spólka z ograniczona odpowiedzialnoscia | 48,3 % |

Všichni výrobci/vývozci: | 48,3 % |

–JIHOAFRICKÁ REPUBLIKA:

Haggie Rand Ltd (společnost změnila název a v současnosti se jmenuje Haggie) | 132 % |

Všichni výrobci/vývozci: | 132 % |

–UKRAJINA: | 51,8 % |

E. VÝROBNÍ ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍ

1. Výroba Společenství

(40) Při absenci nových informací se tedy schvalují prozatímní závěry uvedené v bodech 34 až 36 odůvodnění prozatímního nařízení.

2. Výrobní odvětví Společenství

(41) Po obdržení připomínek zúčastněných stran zastupují výrobní odvětví Společenství níže uvedené podniky.

(42) Následujících 16 stěžovatelů z řad výrobců Evropského společenství a čtyři výrobci, kteří stížnost podpořili a spolupracovali při vyšetřování, vytvořili skupinu "výrobního odvětví Společenství" ve smyslu článku 4 základního nařízení:

- Bremer Drahtseilerei Lüling GmbH (Německo),

- Bridon International Limited (Spojené království),

- BTS Drahtseile GmbH (Německo),

- Cables Y Alambres Especiales SA (Španělsko),

- Casar Drahtseilwerk Saar GmbH (Německo),

- Cordoaria Oliveira SA (Portugalsko),

- Drahtseilerei Gustav Kocks GmbH (Německo),

- Holding FICADI (Francie),

- Iscar Funi Metallice (Itálie),

- D. Koronakis SA (Řecko),

- Metalcalvi Wire Ropes (Itálie),

- Midland Wire Cordage Co. Ltd (Spojené království),

- Randers Rebslaareri (Dánsko),

- Redaelli Tecnacordati SpA (Itálie),

- Trefileurope (Francie),

- Trenzas Y Cables SL (Španělsko),

- Vereinigte Drahtseilwerke GmbH (Německo),

- Voest-Alpine Austria Draht GmbH (Rakousko),

- Vornbäumen-Stahlseile GmbH (Německo),

- Wadra GmbH (Německo).

3. Dovozy uskutečňované výrobním odvětvím Společenství

(43) Některé zúčastněné strany zpochybnily výpočet úrovně dovozů uskutečňovaných výrobním odvětvím Společenství.

(44) Je nutno poznamenat, že údaje o dovozech vycházely z řádně ověřených soupisů vývozních prodejů předložených vývozci. Dovozy uskutečněné výrobním odvětvím Společenství představovaly na základě těchto údajů 4,4 % spotřeby během období šetření.

(45) Analýza provedená v prozatímním nařízení se závěrem, že vzhledem k nízké hladině dovozů zůstává i nadále hlavní náplní činnosti výrobního odvětví Společenství výroba SWR, se schvaluje. Navíc nízká hladina dovozů neměla za cíl chránit výrobce z Evropského společenství před škodlivými účinky dumpingu, ani jim neumožňovala nepatřičně z těchto dovozů těžit.

F. ÚJMA

1. Předběžné poznámky – období šetření

(46) Objevily se námitky, že zařazení roku 1994 zkresluje analýzu způsobených škod, protože největší procento dovozů se uskutečnilo v letech 1994 a 1995, a poté se hladina dovozů z uvedených zemí ustálila. Další námitkou bylo, že situace v průmyslu Společenství byla stabilní od roku 1995 do OŠ. Výsledkem byl požadavek zahájit období šetření způsobených škod rokem 1995.

(47) Cílem šetření je vyhodnotit účinek dumpingových dovozů na hospodářskou situaci v průmyslu Společenství během OŠ. K provedení takové analýzy se stanovují trendy pro řadu hospodářských ukazatelů na základě údajů z řady let, která OŠ předcházela. Z hlediska těchto trendů je tedy irelevantní, zda je výchozím bodem pro jejich stanovení rok 1994 nebo 1995.

(48) V každém případě je nutno věnovat pozornost těmto skutečnostem:

- Ačkoli se oproti tvrzení největší část dovozů z uvedených zemí uskutečnila v letech 1994 a 1995, rostly tyto dovozy i po roce 1995 (+12 % za období mezi rokem 1995 a OŠ).

- Ceny těchto dovozů zůstávaly výrazně pod hranicí cen průmyslu Společenství v průběhu celého tohoto období.

- Dopad těchto dovozů na situaci v průmyslu Společenství vyústil ve výrazný pokles ziskovosti v letech 1994 a 1995 (od 1,3 % do - 0,3 %) doprovázený současnou ztrátou podílu na trhu (–10 procentních bodů). Na základě výkladu prozatímního nařízení se průmyslová odvětví Společenství pokoušela znovu získat podíl na trhu snižováním cen v letech 1995 a 1996, namísto toho však zaznamenala jen další ztráty (–0,3 % až –0,7 %). Z toho důvodu, aby tyto ztráty snížila, přistoupila odvětví průmyslu Společenství v letech 1996 a 1997 k opětovnému zvyšování cen. To se však dělo na úkor tržního podílu, který utrpěl další pokles.

- Zhoršení situace v průmyslu Společenství bylo tedy výsledkem tlaku způsobeným objemem dovozů z uvedených zemí a nízkou cenovou hladinou těchto dovozů.

(49) Na základě výše uvedených údajů se tvrzení ohledně termínu zahájení analýz trendu zamítá.

(50) Období, v němž proběhla analýza hospodářské situace v průmyslu Společenství, tedy umožnilo řádné zhodnocení a přesné zachycení vývoje na trhu se SWR v Evropském společenství.

2. Kumulace

2.1 Dovozy z Maďarska

(51) Jeden vyvážející výrobce zopakoval svůj požadavek, aby se dovozy z ostatních uvedených států snížily o dovozy z Maďarska. Žádné nové argumenty podporující dekumulaci dovozů z Maďarska však předloženy nebyly. Důvody pro kumulaci podle bodu 47 odůvodnění prozatímního nařízení se tedy schvalují.

2.2 Dovozy z Mexika

(52) Jeden vyvážející výrobce namítal, že se dovozy z ostatních uvedených zemí musí snížit o dovozy z Mexika, jelikož objem mexických dovozů lze považovat za nevýznamný. V této souvislosti tvrdil, že většinu dovozů z Mexika uskutečňoval dovozce spřízněný s výrobcem ze Společenství a že by tyto dovozy neměly být brány v úvahu při stanovení hladiny dovozů z Mexika. V důsledku toho je objem zbývajících mexických dovozů zanedbatelný, a proto by dovozy z Mexika měly být pro účely analýzy škod dekumulovány z ostatních uvedených dovozů.

(53) Při hodnocení otázky, zda lze objem dovozů z uvedené země považovat za zanedbatelný v souladu s čl. 9 odst. 3 základního nařízení, je nutno vypočítat celkový objem dovozů pocházejících z této země.

(54) Hladina dovozů uvedená v bodech 45 a 48 odůvodnění prozatímního nařízení se proto schvaluje, tj. 3 % spotřeby v OŠ, a tvrzení, že objem mexických dovozů je zanedbatelný, se zamítá.

3. Ceny dumpingových dovozů

3.1 Srovnání cen Společenství s cenami dumpingových dovozů

(55) Objevily se námitky, že faktory použité při kategorizaci SWR pro stanovení výpočtů nižších cen neumožňují přesvědčivé a řádné srovnání cen. Námitky se týkaly zejména toho, že na tvorbu cen mají významný vliv faktory, které nejsou zahrnuty v kalkulacích levnějších cen (tj. galvanizace, pevnost v tahu, jádro a potah) a dodatečné faktory, které nejsou uvedeny v dotazníku (tj. povolená odchylka v tloušťce, faktor tažnosti a zatížení pevnosti). Dle dalších námitek by se pro výpočty dumpingu i škod měla použít kategorizace stejného výrobku.

(56) Z šetření byly vyvozeny tyto závěry:

- Pro výpočty levnějších cen byly SWR zařazeny do skupin podle počtu drátů a počtu pramenů v laně, podle konstrukčního typu lana a jeho průměru. Tyto faktory byly shledány jako určující pro tvorbu cen SWR. Ostatní faktory nezařazené do analýzy nižších cen (galvanizace, pevnost v tahu, jádro a obal) mají podle těchto zjištění pouze druhotný vliv na ceny na trhu Společenství.

Kalkulace levnějších cen podle výše uvedeného skupinového členění SWR vyústily v přijatelný objem prodejů pro vyvážející výrobce i průmyslová odvětví Společenství a byly tedy považovány za přesvědčivý a reprezentativní výsledek.

- Zahrnutí dodatečných faktorů, které nejsou obsaženy v dotazníku (tj. povolená odchylka v tloušťce, faktor tažnosti a zatížení pevnosti) nebylo nutné, jelikož tyto faktory byly z velké části výsledkem kombinace hlavních vlastností SWR již zahrnutých v kategorizaci výrobku. Jejich zahrnutí nemělo poskytnout přesnější cenové srovnání, a proto by výše uvedený požadavek představoval nepřiměřenou zátěž pro všechny zúčastněné strany.

- Kategorizace výrobku pro výpočet dumpingového rozpětí neměla sloužit jako správný model pro výpočet nižšího cenového rozpětí vzhledem k tomu, že dumpingová kategorizace byla z velké části porovnáním výrobního sortimentu jednoho závodu, tj. stejných nebo podobných výrobků vyráběných jedním a týmž výrobcem a prodávaných na dvou různých trzích. Výpočet levnější ceny však vycházel ze srovnání většího počtu SWR prodávaných větším počtem stran. Podle vyvozených závěrů poskytovala metodika již použitá v prozatímním nařízení přijatelnější základ pro analýzy tvorby levnějších cen; s ohledem na určující ukazatele tvorby cen se tento přístup týkal největšího objemu prodejů.

- Nakonec, žádné významné rozdíly v cenách různých typů SWR v rámci jedné skupiny nebyly prokázány.

(57) Závěrem byly námitky ke kategorizaci výrobku pro výpočty levnějších cen zamítnuty.

3.2 Úroveň obchodních operací

(58) Některé zúčastněné strany namítaly, že by mělo dojít k úpravám prodejních cen, aby se zohlednil údajný rozdíl v úrovních obchodních operací v tom smyslu, že prodeje uskutečněné průmyslovými odvětvími Společenství směřují ke konečnému uživateli, zatímco dovážené výrobky se většinou prodávají velkoobchodníkům/distributorům.

(59) Prodeje uskutečňované průmyslovými odvětvími Společenství probíhaly prostřednictvím různých prodejních kanálů, včetně velkoobchodníků/distributorů i konečných uživatelů. Kromě toho žádné trvalé a/nebo zásadní rozdíly v cenách nebyly podle těchto prodejních kanálů prokázány.

(60) Požadavek na úpravu úrovně obchodních operací se tedy zamítl.

4. Situace ve výrobním odvětví Společenství

(61) Někteří vyvážející výrobci tvrdili, že výrobní odvětví Společenství neutrpělo žádnou materiální újmu ve smyslu článku 3 základního nařízení, jelikož jeho výroba, kapacita, ceny, investice a produktivita byly neměnné, nebo se v období od roku 1994 do OŠ zlepšovaly.

4.1 Výroba

(62) Úroveň výroby zůstávala v průběhu posuzovaného období stabilní (+1 %), na což je třeba nahlížet v souvislosti s rostoucí hladinou zásob (+30 %) a s poklesem objemu prodejů (–9 %), jak se uvádí v bodech 58 až 60 odůvodnění prozatímního nařízení. Během tohoto období také vzrostla spotřeba o 5 %.

4.2 Kapacita a investice

(63) Závěr, že k nárůstu kapacity zaznamenanému v prozatímním nařízení (+11 %) došlo v důsledku investic do náhradního výkonnějšího strojního vybavení, jak se uvádí v bodech 59 a 65 prozatímního nařízení, se potvrzuje.

4.3 Ziskovost

(64) Někteří vyvážející výrobci zpochybnili použití auditovaného účetnictví k propočtům ziskovosti výrobního odvětví Společenství, jak stanoví bod 64 odůvodnění prozatímního nařízení. Namítali, že auditované účetnictví zahrnovalo prodeje výrobků, které nebyly součástí šetření, a nepokrývalo celé OŠ.

(65) Výsledky prokázaly, že i když některé podniky byly schopny poskytnout konkrétní údaje o daném výrobku, jiným chyběl systém provozního účetnictví, který umožňuje samostatnou identifikaci prověřovaného výrobku. Při absenci tohoto údaje se použilo auditované účetnictví v domnění, že poskytne spolehlivé údaje o nejužší skupině výrobků, včetně dotyčného výrobku, protože pro ni byly k dispozici nezbytné údaje o ziskovosti. Pro všech šest podniků tvořících vzorek představuje výroba SWR hlavní náplň činnosti. Ostatní výrobky vyráběné v těchto podnicích (např. drátěná lana z korozivzdorné oceli, SWR s průměrem menším než 3 mm, ocelové dráty, předpjaté prameny) většinou souvisejí s hlavní výrobou, neboť se k jejich výrobě zpravidla používá stejných surovin, stejného strojního vybavení a personálu.

(66) Použití ziskovosti za rok 1997 místo za OŠ se považovalo za přijatelné, jelikož rok 1997 se z velké části kryje s OŠ, tj. od ledna 1997 do března 1998.

(67) Na základě výše uvedených důvodů byl učiněn závěr, že auditované účetnictví poskytlo v souladu s čl. 8 odst. 8 základního nařízení reprezentativní a spolehlivý obraz ziskovosti daného výrobku.

(68) Jeden výrobce ze Společenství, jehož účetní rok končil v březnu, měl v době platnosti prozatímního nařízení k dispozici pouze prozatímní údaje o ziskovosti. Konečné údaje byly následně dodány a ziskovost průmyslových odvětví Společenství přepočtena na –0,3 % v roce 1997, což je podle výše uvedeného vyjádření údaj reprezentativní pro OŠ. Ziskovost průmyslových odvětví Společenství tedy poklesla z +1,3 % v roce1994 na –0,3 % v roce 1997.

4.4 Závěry k situaci ve výrobním odvětví Společenství

(69) Někteří vyvážející výrobci namítali, že výrobní odvětví Společenství řádně plnilo v období po roce 1995 své výrobní plány a že je tedy tvrzení o materiálních škodách neopodstatněné.

(70) Je-li rok 1994 nebo 1995 uvažován s odvoláním na údaje z oddílu F.1 "Předběžné poznámky" jako výchozí bod pro analýzu škod, pak se situace průmyslových odvětví Společenství zhoršovala. I kdyby měl být za výchozí bod považován rok 1995, pak se výroba, objem prodejů, zaměstnanost a investice v té době snížily. Zásoby rostly. Podíl na trhu zůstal stabilní (pohyboval se od 65,26 % až k 65,64 %) a ziskovost zůstávala negativní (–0,3 %).

(71) V každém případě se v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení analýza škod, které průmyslová odvětví Společenství utrpěla, vztahuje k celkovému hodnocení těchto hospodářských ukazatelů a žádný z těchto ukazatelů izolovaně nemůže poskytnout rozhodující informaci o dalším postupu.

(72) Tento argument se tedy zamítá.

4.5 Závěry týkající se poškození

(73) Závěr šetření, podle něhož utrpěla průmyslová odvětví Společenství materiální škody, jak se stanoví v bodu 68 odůvodnění prozatímního nařízení, se schvaluje.

G. PŘÍČINNÁ SOUVISLOST

(74) Při absenci nových informací se prozatímní závěry tak, jak jsou popsány v bodech 69 až 85 odůvodnění prozatímního nařízení, schvalují.

H. ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

(75) Některé strany vznesly dotazy týkající se hodnocení dopadu antidumpingových opatření na odběratelský průmysl.

(76) Je třeba připomenout, že na služební dotazník Komise k tomuto postupu nezaslaly příslušné odběratelské podniky odpovědi (bod 87 odůvodnění prozatímního nařízení). Kromě toho ani po zveřejnění prozatímního nařízení nebyly žádné informace zaslány. Je nutno poznamenat, že závěry uvedené v prozatímním nařízení naznačují, že odběratelé nebudou zavedením opatření výrazně postiženi. Odběratelé proti tomuto závěru neprotestovali, ten se tedy schvaluje.

(77) Řada zúčastněných stran vyjádřila námitky, že výrobci ze zemí Společenství nevyrábějí SWR s malým průměrem a že výsledným účinkem zavedení antidumpingových opatření bude nedostatek těchto SWR na trhu Evropského společenství. Další námitkou bylo, že tato opatření budou mít negativní dopad na zaměstnanost v podnicích dovozců, kteří v současné době do Společenství dovážejí SWR s malým průměrem.

(78) Je třeba připomenout, že průmyslová odvětví Společenství vyrábějí plný sortiment SWR, včetně malých průměrů. Závěr zní, že zavedení opatření nepovede k takovému zvýšení cen, které by vedlo k nedostatečné nabídce SWR s malým průměrem na trhu Společenství. Dále se potvrzuje, že existuje řada alternativních zdrojů nabídky SWR, které nepodléhají antidumpingovým opatřením (bod 105 odůvodnění prozatímního nařízení).

(79) Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěli odborníci k závěru, že zavedení konečných opatření nebude mít výrazný negativní dopad na ekonomické provozovatele ve Společenství.

I. ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

1. Ukončení řízení týkajícího se Jižní Koreje

(80) Vzhledem k závěrům z bodů 24 a násl. odůvodnění prozatímního nařízení, že dumpingové rozpětí pro Jižní Koreu je zanedbatelné a že nebyly předloženy žádné nové důkazy proti ukončení řízení s Jižní Koreou, se řízení týkající se dovozů z Jižní Koreje zastavuje bez zavedení opatření.

2. Úprava cen pro odstranění újmy

(81) Za účelem stanovení úrovně opatření, která se mají s konečnou platností zavádět, se uvažovalo o zvýšení cen dumpingových dovozů na úroveň, která nemůže způsobit poškození. Za účelem vypočtení nezbytného cenového navýšení, tj. rozpětí škod, byly ceny dumpingových dovozů porovnány s prodejními cenami průmyslových odvětví Společenství, se ziskovým schodkem a přijatelnou úrovní zisku. Je třeba poznamenat, že při přepočtu ziskovosti průmyslových odvětví Společenství na –3 % v roce 1997 (viz bod 4.3 "Ziskovost" v oddílu F) se patřičně pozměnil i faktor ziskového schodku z výpočtu prodeje pod cenou. Jinak se metodika použitá pro stanovení rozpětí škod, jak je popsána v bodu 110 odůvodnění prozatímního nařízení, schvaluje.

3. Závazky

(82) V pokročilém stadiu šetření učinilo několik vyvážejících výrobců z ČLR, Mexika a Ukrajiny nabídku závazků. Kromě toho indičtí a jihoafričtí vyvážející výrobci předložili revidované nabídky cenových závazků.

- Pokud jde o ČLR, nabídky závazků nebylo možno přijmout vzhledem k tomu, že žádnému z podniků v těchto zemích nebyl udělen status smluvního přístupu a že nabídky neobsahovaly žádné záruky čínských orgánů, které by počítaly s přiměřeným sledováním.

- Pokud jde o Indii (Usha Martin Industries & Usha Beltron Ltd), Mexiko, Jihoafrické republiku a Ukrajinu, předložili jejich vyvážející výrobci takové cenové závazky, které bylo možno považovat za přijatelné.

(83) Podle bodu 112 a následujících prozatímního nařízení byly závazky nabídnuty i vyvážejícími výrobci z Maďarska a Polska a přijaty Komisí. Tyto závazky byly přizpůsobeny tak, aby odrážely konečné výsledky šetření s ohledem na nejnižší ceny, které jsou v těchto zemích stanoveny.

4. Forma a obsah konečných opatření

(84) Konečná opatření musí mít formu cel ad valorem, jejichž sazby se stanovují individuálně pro jednotlivé spolupracující firmy. Pokud jde o vyvážející výrobce, vzhledem ke zjištěné vysoké míře spolupráce se použije nejvyšší firemní clo specifické pro spolupracujícího vývozce v příslušné zemi. Pro ty firmy, které nabídly přijatelné cenové závazky, mají konečná opatření formu závazků.

(85) Podle čl. 9 odst. 4 základního nařízení se v případech, kde bylo zjištěno dumpingové rozpětí u konkrétního vyvážejícího výrobce nižší než odpovídající výše vypočteného zvýšení dovozních cen, jehož zavedení bylo nutné k odstranění újmy, omezila konečná cla na stanovenou výši dumpingového rozpětí.

(86) Z toho vyplývají následující celní sazby vyjádřené v procentech z čisté nevyclené ceny CIF, která na hranicích s Evropským společenstvím nepodléhá clu:

–ČÍNSKÁ LIDOVÁ REPUBLIKA:

Všichni vyvážející výrobci: | 60,4 % |

–MAĎARSKO:

Drótáru és Drötkotél Ipari és Kereskedelmi Rt | 28,1 % |

Všichni vyvážející výrobci: | 28,1 % |

–INDIE:

Usha Martin Industries & Usha Beltron Ltd | 23,8 % |

Mohatta & Heckel | 30,8 % |

Všichni vyvážející výrobci: | 30,8 % |

–MEXIKO:

Aceros Camesa SA de CV | 56,1 % |

Všichni vyvážející výrobci: | 56,1 % |

–POLSKO:

Drumet SA | 27,9 % |

Slaskie Zaklady Lin i Drutu "Linodrut" Spólka Akcyjna Fabryka Lin i Drutów "Linodrut" Zabrze Spólka z ograniczona odpowiedzialnoscia Fabryka Lin i Drutów "Falind" Spólka z ograniczona odpowiedzialnoscia Górnoslaska Fabryka Lin i Drutu "Linodrut" Bytom Spólka z ograniczona odpowiedzialnoscia Dolnoslaska Fabryka Lin i Drutu "Lindrut Linmet" Spólka z ograniczona odpowiedzialnoscia | 48,3 % |

Všichni výrobci/vývozci: | 48,3 % |

–JIHOAFRICKÁ REPUBLIKA:

Haggie | 38,6 % |

Všichni vyvážející výrobci: | 38,6 % |

–UKRAJINA:

Všichni vyvážející výrobci: | 51,8 % |

(87) Jednotlivé celní sazby uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě výsledků současného antidumpingového šetření. Odrážejí tedy stávající situaci v období tohoto šetření. Tyto celní sazby se tedy používají výhradně na dovozy výrobků z uvedených zemí vyrobených konkrétními výše uvedenými právními subjekty. Na výrobky jiných firem, které nejsou v operativní části tohoto nařízení uvedeny, včetně subjektů přidružených, se nevztahují tyto smluvní sazby, ale sazby zbytkové.

(88) Každý požadavek na tyto smluvní celní sazby (např. po změně názvu právního subjektu) se neprodleně předkládá Komisi společně se všemi příslušnými údaji, především o případné modifikaci činnosti firmy související s výrobou a tuzemskými a vývozními prodeji spojenými s touto změnou názvu.

J. VÝBĚR PROZATÍMNÍCH CEL

(89) Vzhledem k velikosti zjištěných dumpingových rozpětí pro vyvážející výrobce a s ohledem na závažnost újmy vzniklé průmyslovým odvětvím Společenství je nezbytné, aby byly částky prozatímních antidumpingových cel zavedených v souladu s prozatímním nařízením s konečnou platností vybrány ve výši konečné celní sazby, pokud nejsou sazby prozatímního cla nižší; v tom případě jsou posledně jmenované sazby rozhodující,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu ocelových lan a kabelů kódů KN ex73121082 (kód TARIC 73121082*10), ex73121084 (kód TARIC 73121084*10), ex73121086 (kód TARIC 73121086*10), ex73121088 (kód TARIC 73121088*10) a ex73121099 (kód TARIC 73121099*10) pocházejících z Čínské lidové republiky, Maďarska, Indie, Mexika, Polska, Jihoafrické republiky a Ukrajiny.

2. Sazby konečného antidumpingového cla, které se vztahují na čistou cenu franko hranice Společenství před proclením, pro výrobky vyráběné níže uvedenými společnostmi jsou tyto:

Země | Společnost | Celní sazba (%) | Doplňkový kód TARIC |

ČLR | všechny společnosti | 60,4 | – |

Maďarsko | všechny společnosti | 28,1 | 8900 |

Indie | Usha Martin Industries & Usha Beltron Ltd Shakespeare Sarani Calcutta – 700 071 Indie | 23,8 | 8613 |

všechny ostatní společnosti | 30,8 | 8900 |

Mexiko | všechny společnosti | 56,1 | 8900 |

Polsko | Drumet SA 87-880 Wloclawek ul. Polna 26/74Polsko | 27,9 | 8614 |

všechny ostatní společnosti | 48,3 | 8900 |

Jihoafrická republika | všechny společnosti | 38,6 | 8900 |

Ukrajina | všechny společnosti | 51,8 | 8900 |

3. Pokud není uvedeno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel.

Článek 2

1. Bez ohledu na článek 1 se konečné clo nevztahuje na dovozy výrobku uvedeného v čl. 1 odst. 1, který vyrábějí, přímo vyvážejí a dovážející firmě ve Společenství fakturují firmy uvedené v odstavci 3, jejichž cenové závazky Komise přijala na základě rozhodnutí 1999/572/ES ze dne13. srpna 1999 o přijetí závazků nabídnutých v souvislosti s antidumpingovým řízením týkajícím se dovozů ocelových lan a kabelů pocházejících z Čínské lidové republiky, Maďarska, Indie, Korejské republiky, Mexika, Polska, Jihoafrické republiky a Ukrajiny [4].

2. Je-li v souladu se závazkem předložen požadavek o propuštění do volného oběhu, je osvobození od cla podmíněno zasláním platné faktury příslušnému celnímu orgánu v daném členské státě. Fakturu vystavuje jedna z firem uvedených v odstavci 3 v podobě, kterou stanoví příloha prozatímního nařízení. V případě ukrajinské společnosti musí být faktura doplněna platným vývozním povolením vydaným ukrajinskými orgány v podobě stanovené přílohou tohoto nařízení.

3. Dovozy uskutečňované v rámci nabízených a přijímaných závazků se v celním prohlášení uvádějí pod doplňkovými kódovými čísly TARIC:

Země | Firma | Doplňkový kód TARIC |

Maďarsko | Drótáru és Drötkotél Ipari és Kereskedelmi Rt. Besenyöi utca 18,3527 Miskolc, Maďarsko | 8616 |

Polsko | Drumet SA 87-880 Wloclawek, ul. Polna 26/74, Polsko | 8617 |

Slaskie Zaklady Lin i Drutu "Linodrut" Spólka Akcyjna Fabryka Lin i Drutów "Linodrut" Zabrze Spólka z ograniczona odpowiedzialnoscia PL-41-800 Zabrze, Sobieskiego ul. 1 Fabryka Lin i Drutów "Falind" Spólka z ograniczona odpowiedzialnoscia PL-41-201 Sosnowiec, Niwecka ul. 1 Górnoslaska Fabryka Lin i Drutu Linodrut Bytom Spólka ograniczona odpowiedzialnoscia, 41-906 Bytom, Ks. Jerzego Popieluszki ul. 1 Dolnoslaska Fabryka Lin i Drutu Lindrut Linmet Spólka z ograniczona odpowiedzialnoscia, 58-309 Walbrzych, ul. Sluga 2 | 8619 |

Mexiko | Aceros camesa SA de CV Margarita Maza de Jußrez č. 154, Col. Nueva Ind. Vallejo Mexiko D.F. C.P. 07700 | A022 |

Jihoafrická republika | Haggie Lower Germiston Road Jupiter PO Box 40072 Cleveland Jihoafrická republika | A023 |

Indie | Usha Martin Industries & Usha Beltron Ltd Shakespeare Sarani, Calcutta-700 071 Indie | A024 |

Ukrajina | Akciová společnost Silur, 343700 Charcyšk, Doněcká oblast, Ukrajina | A025 |

Článek 3

Pokud jde o dovozy výrobků uvedených v čl. 1 odst. 1 a pocházejících z ČLR, Maďarska, Indie, Mexika, Polska, Jihoafrické republiky a Ukrajiny, vyberou se částky prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením ve výši konečné celní sazby. Zajištěné částky, které převyšují konečné sazby antidumpingových cel, se uvolňují.

Článek 4

Řízení týkající se dovozů výrobku uvedeného v čl. 1 odst. 1 z Korejské republiky se zastavuje.

Článek 5

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 12. srpna 1999.

Za Radu

předsedkyně

T. Halonen

[1] Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 905/98 (Úř. věst. L 128, 30.4.1998, s. 18).

[2] Úř. věst. L 45, 19.2.1999, s. 1.

[3] Případ C-175/87 Matsushita Electric Industrial Co. Ltd. v. Rada, (1992) ECR I – Sbírka soudních případů projednávaných před Evropským soudním dvorem, s. 1409.

[4] Úř. věst. L 217, 17.8.1999, s. 63.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

ÚDAJE UVEDENÉ VE VÝVOZNÍM POVOLENÍ PODLE ČL. 2 ODST. 2

1. Kódové číslo výrobku (jak je uvedeno v závazku předloženém dotyčným vyvážejícím výrobcem), včetně typu, počtu pramenů, počtu drátů v pramenu a kódu KN.

2. Přesný popis zboží, včetně:

- firemního kódu výrobku (CPC),

- kódu KN,

- doplňkového kódu TARIC, podle kterého je zboží uvedené na faktuře proclíváno na hranicích Společenství,

- množství (v kg),

- minimální platné ceny.

3. Číslo faktury.

4. Číslo a datum vystavení vývozního povolení.

5. Jméno dovozce, kterému je faktura vystavena přímo firmou.

--------------------------------------------------