Směrnice Rady 1999/22/ES

ze dne 29. března 1999

o chovu volně žijících živočichů v zoologických zahradách

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 130s odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [1],

v souladu s postupem podle článku 189c Smlouvy [2],

vzhledem k tomu, že nařízení Rady (EHS) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi [3] vyžaduje důkaz o dostupnosti přiměřených zařízení pro živé jedince mnoha druhů, v nichž je lze umístit a pečovat o ně ještě před povolením dovozu do Společenství; že uvedené nařízení zakazuje ke komerčním účelům veřejně předvádět jedince druhů uvedených v seznamu v příloze A uvedeného nařízení, pokud nebyla udělena zvláštní výjimka pro účely výuky, výzkumu nebo rozmnožování;

vzhledem k tomu, že směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků [4] a směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin [5] zakazují odchyt a chov celé řady druhů a obchod s nimi a připouštějí výjimky pouze na základě zvláštních důvodů, jako je výzkum a výuka, obnova stavů, opětovní vysazování a rozmnožování;

vzhledem k tomu, že řádné provádění stávajících i budoucích právních předpisů Společenství o ochraně volně žijících živočišných druhů a potřeba, aby zoologické zahrady odpovídajícím způsobem plnily důležitou úlohu při ochraně druhů, vzdělávání veřejnosti a/nebo vědeckém výzkumu, vytváří nutnost zajistit společný základ pro právní předpisy členských států týkající se udělování licencí zoologickým zahradám a dohledu nad nimi, chovu živočišných druhů v zoologických zahradách, výcviku personálu a vzdělávání návštěvnické veřejnosti;

vzhledem k tomu, že na úrovni Společenství je zapotřebí přijmout opatření, aby zoologické zahrady v celém Společenství přispěly k uchovávání biologické rozmanitosti v souladu se závazkem Společenství přijmout opatření na ochranu ex situ podle článku 19 Úmluvy o biologické rozmanitosti;

vzhledem k tomu, že řada organizací, jako Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií, vypracovala směrnice pro ošetřovaní a ustájení živočichů v zoologických zahradách, které by mohly v případě potřeby přispět k vypracování a přijetí vnitrostátních norem,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Cíl

Cílem této směrnice je ochrana volně žijících živočichů a zachování biologické rozmanitosti tím, že směrnice zajistí, aby členské státy přijaly opatření pro udělování licencí zoologickým zahradám a pro dohled nad nimi v rámci Společenství a posílily tak úlohu zoologických zahrad v zachování biologické rozmanitosti.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se "zoologickou zahradou" rozumí trvalé zařízení, kde mohou být živočichové volně žijících druhů vystaveni veřejnosti sedm nebo více dní v roce, s výjimkou cirkusů, obchodů s oblíbenými zvířaty a zařízení, která členské státy vyjmou z působnosti této směrnice, pokud nevystavují větší počet živočichů nebo druhů a výjimka neohrozí cíle této směrnice.

Článek 3

Požadavky na zoologické zahrady

Členské státy přijmou opatření podle článků 4, 5, 6 a 7, aby zajistily, že všechny zoologické zahrady provedou následující ochranná opatření:

- zúčastní se výzkumů, z nichž vyplyne prospěch pro ochranu jednotlivých druhů, a/nebo výcviku v příslušných ochranářských dovednostech a/nebo výměny informací týkajících se ochrany druhů a/nebo případně chovu v zajetí, obnovování stavů a opětovného vysazování živočišných druhů do volné přírody,

- budou podporovat výchovu veřejnosti k povědomí o ochraně biologické rozmanitosti, zejména prostřednictvím informací o předváděných druzích a o jejich přirozených stanovištích,

- budou chovat živočichy v podmínkách zaměřených na uspokojení biologických a ochranářských požadavků pro jednotlivé druhy, mimo jiné také specifickým obohacováním vybavení jejich výběhů; budou udržovat vysoký standard chovu a ustájení živočichů s rozpracovaným programem veterinární péče a výživy,

- budou bránit živočichům v útěku, aby se předešlo ekologickému ohrožení původních druhů, a budou bránit pronikání škodlivých organismů z vnějšího prostředí,

- povedou aktualizované záznamy o kolekci zoologické zahrady v rozsahu odpovídajícím jednotlivým druhům.

Článek 4

Udělování licencí a dohled

1. Členské státy přijmou opatření pro udělování licencí stávajícím a novým zoologickým zahradám a pro dohled nad nimi, aby bylo zajistěno splnění požadavků článku 3.

2. Každá zoologická zahrada musí mít licenci do čtyř let po vstupu této směrnice v platnost nebo u nových zoologických zahrad před jejich zpřístupněním veřejnosti.

3. Každá licence musí obsahovat podmínky k zajištění požadavků článku 3. Plnění podmínek bude sledováno mezi jiným pomocí pravidelných kontrol a k zajištění plnění budou podnikány příslušné kroky.

4. Před udělením, zamítnutím, prodloužením platnosti nebo podstatnou změnou licence provedou příslušné orgány členských států kontrolu, aby bylo zjištěno, zda jsou stávající nebo navrhované podmínky licence plněny.

5. Pokud licence zoologické zahradě není v souladu s touto směrnicí nebo nejsou plněny podmínky licence, zoologická zahrada nebo její část:

a) bude příslušnými orgány uzavřena pro veřejnost a/nebo

b) splní odpovídající požadavky nařízené příslušným orgánem, aby byly podmínky licence dodrženy.

Pokud by tyto požadavky nebyly splněny ve vhodném termínu stanoveném příslušným orgánem, ne delším než dva roky, příslušný orgán licenci odejme nebo změní a zoologickou zahradu nebo její část uzavře.

Článek 5

Podmínky licence stanovené článkem 4 nebudou uplatněny, pokud členský stát může Komisi uspokojivě prokázat, že cíle této směrnice stanovené článkem 1 a požadavky použitelné pro zoologické zahrady stanovené v článku 3 jsou plněny a průběžně sledovány prostřednictvím nějakého systému nebo regulace a registrace. Takový systém by měl mezi jiným obsahovat též ustanovení týkající se dohledu a uzavírání zoologických zahrad odpovídající ustanovením v čl. 4 odst. 4 a 5.

Článek 6

Uzavření zoologických zahrad

V případě uzavření zoologické zahrady nebo její části zajistí příslušný orgán, aby se s příslušnými živočichy zacházelo a aby byli odstraňováni podle podmínek, které členský stát považuje za vhodné a v souladu s účelem a ustanoveními této směrnice.

Článek 7

Příslušné orgány

Členské státy stanoví pro účely této směrnice příslušné orgány.

Článek 8

Sankce

Členské státy stanoví sankce použitelné při porušení vnitrostátních ustanovení přijatých podle této směrnice. Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Článek 9

Provedení

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 9. dubna 2002. Neprodleně o tom uvědomí Komisi.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 10

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 11

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 29. března 1999.

Za Radu

předseda

F. Müntefering

[1] Úř. věst. C 204, 15.7.1996, s. 63.

[2] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 29. ledna 1998 (Úř. věst. C 56, 23.2.1998, s. 34), společný postoj Rady ze dne 20. července 1998 (Úř. věst. C 364, 25.11.1998, s. 9) a rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. února 1999 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[3] Úř. věst. L 61, 3.3.1997, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 2307/97 (Úř. věst. L 325, 27.11.1997, s. 1).

[4] Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 97/49/ES (Úř. věst. L 223, 13.8.1997, s. 9).

[5] Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 97/62/ES (Úř. věst. L 305, 8.11.1997, s. 42).

--------------------------------------------------