31998R2700



Úřední věstník L 344 , 18/12/1998 S. 0049 - 0080


Nařízení Komise (ES) č. 2700/98

ze dne 17. prosince 1998

o definicích ukazatelů pro strukturální statistiku podnikání

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 58/97 ze dne 20. prosince 1996 o strukturální statistice podnikání [1], a zejména na čl. 12 bod iii) uvedeného nařízení,

vzhledem k tomu, že nařízení Rady (ES, Euratom) č. 58/97 vytvořilo společný rámec pro tvorbu statistických údajů o struktuře, činnosti, konkurenceschopnosti a výkonnosti podniků ve Společenství;

vzhledem k tomu, že je nezbytné zavést společné definice ukazatelů pro strukturální statistiku podnikání;

vzhledem k tomu, že zamýšlená opatření jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro statistické programy,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Proměnné uvedené v článku 4 nařízení (ES, Euratom) č. 58/97 jsou definovány v příloze tohoto nařízení.

2. V těchto definicích se v odkazech na účetní závěrky používají položky uvedené v článku 9 (rozvaha), článku 23 (výsledovka) nebo článku 13 (komentář k účetním závěrkám) směrnice Rady 78/660/EHS [2].

Článek 2

1. Členské státy jsou povinny používat tyto definice pro údaje týkající se sledovaného roku 1999 a následujících.

2. Členské státy jsou rovněž povinny používat uvedené definice pro údaje týkající se sledovaných roků 1995, 1996, 1997 a 1998, pokud je to v souladu se stávajícími vnitrostátními postupy.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. prosince 1998.

Za Komisi

Yves-Thibault de Silguy

člen Komise

[1] Úř. věst. L 14, 17.1.1997, s. 1.

[2] Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

DEFINICE UKAZATELŮ

Kód: | 11 11 0 |

Název: | Počet podniků |

Definice

Počet podniků evidovaných v daném základním souboru v registru hospodářských subjektů po opravě chyb, zejména chyb v zařazení do registru. Nečinné jednotky se neuvádějí. Tento údaj by měl obsahovat všechny jednotky, které byly činné alespoň během části sledovaného období.

Kód: | 11 12 0 |

Název: | Počet nově vzniklých podniků |

Definice

Počet nově vzniklých podniků evidovaných v daném základním souboru v registru hospodářských subjektů po opravě chyb. Vznikem se rozumí vytvoření kombinace výrobních činitelů s tím omezením, že do ní nejsou zapojeny žádné jiné podniky. Za vznik se nepovažuje vznik v důsledku fúze, rozdělení, vyčlenění nebo restrukturalizace skupiny podniků. Nebere se v úvahu zvýšení počtu podniků vstupem do dílčího souboru, nastane-li to jen z důvodu změny činnosti.

Vazba na jiné proměnné

Jde o součást položky počet podniků (11 11 0).

Kód: | 11 13 0 |

Název: | Počet zaniklých podniků |

Definice

Počet zaniklých podniků evidovaných v daném základním souboru v registru hospodářských subjektů po opravě chyb. Zánikem se rozumí zrušení kombinace výrobních činitelů s tím omezením, že do ní nejsou zapojeny žádné jiné podniky. Počet zaniklých podniků nezahrnuje podniky vystupující ze základního souboru v důsledku zániku fúzí, rozdělením nebo restrukturalizací skupiny podniků. Nezahrnuje také podniky vystupující z dílčího souboru jen z důvodu změny činnosti.

Kód: | 11 21 0 |

Název: | Počet místních jednotek |

Definice

Počet místních jednotek evidovaných v daném základním souboru v registru hospodářských subjektů po opravě chyb, zejména chyb v zařazení. Místní jednotky je nutno zahrnout i v případě, že nemají žádné placené zaměstnance. Tento údaj by měl zahrnovat všechny jednotky, které byly činné alespoň během části sledovaného období.

Kód: | 11 31 0 |

Název: | Počet činnostních jednotek |

Definice

Počet činnostních jednotek registrovaných v daném základním souboru v registru hospodářských subjektů po opravě chyb, zejména chyb v zařazení, nebo odhad, není-li tento druh jednotky registrován. Tento údaj by měl zahrnovat všechny jednotky, které byly činné alespoň během části sledovaného období.

Kód: | 12 11 0 |

Název: | Obrat |

Definice

Obrat obsahuje celkové částky fakturované statistickou jednotkou během sledovaného období a odpovídá tržním prodejům výrobků nebo služeb dodaných třetím stranám.

Obrat zahrnuje všechna cla a daně z výrobků nebo služeb fakturované jednotkou bez DPH fakturované jednotkou zákazníkovi a jiných podobných odpočitatelných daní, které mají přímou vazbu na obrat.

Zahrnují se také všechny přirážky (doprava, balení atd.) účtované zákazníkovi, i když jsou ve faktuře uvedeny zvlášť. Snížení cen, rabaty a srážky, jakož i hodnota vráceného obalu se musí odečíst.

Příjmy zařazené v účetních závěrkách jako jiné provozní příjmy, finanční příjmy a mimořádné příjmy se do obratu nezahrnují. Také se nezahrnují provozní dotace od vládních institucí nebo institucí Evropské unie.

Pro třídy 66.01 a 66.03 klasifikace NACE rev. 1 je odpovídající název tohoto ukazatele "hrubé předepsané pojistné".

Poznámka:

nepřímé daně lze rozdělit na tři skupiny.

i) První skupina obsahuje DPH a ostatní odpočitatelné daně s přímou vazbou na obrat, které jsou z obratu vyloučeny. Tyto daně jsou postupně vybírány podniky a je jimi plně zatížen konečný spotřebitel.

ii) Druhá skupina se týká všech ostatních daní a cel spojených s výrobky, které buď (1) mají vazbu na obrat a nejsou odpočitatelné, nebo (2) jsou to daně z výrobků bez vazby na obrat. Do této skupiny se zahrnují daně a cla z dovozu a daně z výroby, vývozu, prodeje, převodu, leasingu nebo dodávek výrobků a služeb nebo daně a cla vyplývající z jejich použití pro vlastní spotřebu nebo tvorbu vlastního kapitálu.

iii) Třetí skupina se týká daní a cel, které mají vazbu na výrobu. Jsou to povinné, nevratné platby v penězích nebo v naturáliích, vybírané orgány veřejné správy nebo Evropské unie v souvislosti s výrobou a dovozem výrobků a služeb, zaměstnaností, vlastnictvím nebo používáním pozemků, budov a jiných aktiv používaných pro výrobu bez ohledu na objem nebo hodnotu vyrobených nebo prodaných výrobků a služeb.

Vazba na účetní závěrky

Podle výše uvedené definice pro statistické účely obsahuje obrat účetní položku "čistý obrat".

Vazba na jiné proměnné

- obrat se používá při výpočtu hodnoty produkce (12 12 0) a jiných souhrnných ukazatelů a konečných stavů,

- obrat lze rozdělit podle činností na: obrat i) z hlavní činnosti, ii) z průmyslových činností, iii) z obchodních činností (nákup a prodej), iv) ze zprostředkovatelských činností, v) z činností v oblasti služeb (18 11 0 až 18 15 0),

- obrat lze rozdělit podle typu produktů: rozdělení obratu podle produktů (18 21 0),

- obrat lze rozdělit podle zákazníka na: procentní podíl obratu připadající na maloobchodníky (25 11 1), ii) procentní podíl obratu připadající na velkoodběratele (velkoobchod a ostatní) (25 11 2) a iii) procentní podíl obratu připadající na konečné spotřebitele (maloobchod) (25 11 3).

Kód: | 12 12 0 |

Název: | Hodnota produkce |

Definice

"Hodnotou produkce" se rozumí hodnota jednotkou skutečně vyrobené a prodané produkce, včetně změny stavu zásob a včetně hodnoty prodaného zboží a služeb.

Hodnota produkce se definuje jako obrat plus nebo minus změna stavu zásob hotových výrobků, nedokončené výroby a zboží a služeb určených k prodeji, minus nákupní cena zboží a služeb určených k prodeji, plus aktivovaná produkce, plus jiné provozní výnosy (bez dotací). Výnosy a výdaje zařazené v účetních závěrkách jako finanční nebo mimořádné se z hodnoty produkce vylučují. Do nákupů zboží a služeb určených k prodeji se zahrnuje nákup služeb uskutečněný za účelem poskytování těchto služeb třetím stranám v nezměněném stavu.

Pro třídy 66.01 a 66.03 klasifikace NACE rev. 1 jsou třeba zvláštní metody výpočtů.

Poznámka:

aktivovaná produkce zahrnuje veškerou vlastní produkci, kterou si výrobci ponechají jako investici, a zahrnuje výrobu dlouhodobých hmotných (budovy atd.) i nehmotných aktiv (vývoj programového vybavení atd.). Aktivovanou vlastní produkcí se rozumí neprodaná produkce a oceňuje se v hodnotě výrobních nákladů. Je třeba vzít v úvahu, že se tyto předměty dlouhodobé spotřeby zahrnují také do investic.

Poznámka:

jiné provozní výnosy jsou položkou v podnikovém účetnictví. Obsah této položky se může mezi sektory a s časem různit, a proto jej není možné přesně definovat pro statistické účely.

Vazba na účetní závěrky

Složky hodnoty produkce jsou zahrnuty do těchto účetních položek:

- čistý obrat,

- část položky jiné provozní výnosy – bez dotací,

- změna stavu zásob hotových produktů a nedokončené produkce, část položky suroviny a materiál týkající se nákupů a změny stavu zásob obchodního zboží,

- ostatní aktivované výkony.

Vazba na jiné proměnné

Hodnota produkce je založena na těchto položkách:

Obrat (12 11 0),

+/– | změna stavu zásob hotových produktů a nedokončené produkce vyrobených jednotkou (13 21 3), |

+/– | změna stavu zásob zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu (13 21 1), |

– | nákup zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu (13 12 0), |

+ | aktivovaná produkce, |

+ | jiné provozní výnosy (bez dotací); |

- hodnota produkce slouží pro výpočet položky přidaná hodnota v nákladech na výrobní činitele (12 15 0) a jiných souhrnných ukazatelů a konečných stavů.

Kód: | 12 13 0 |

Název: | Hrubé obchodní rozpětí |

Definice

Odpovídá výnosu z činnosti v oblasti nákupu a dalšího prodeje v nezměněném stavu. Počítá se z obratu, nákupů a změn stavu zásob zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu.

V obratu, nákupu a změnách stavu zboží a služeb určených k prodeji jsou zahrnuty prodej, nákup a změna stavu služeb určených k prodeji třetím stranám v nezměněném stavu.

Nazývá se také hrubá obchodní marže.

Vazba na účetní závěrky

Tyto údaje se v účetních závěrkách neuvádějí odděleně. Jsou součástí položek obrat a suroviny a materiál.

Vazba na jiné proměnné

Hrubé obchodní rozpětí závisí na těchto položkách:

Obrat z obchodních činností (nákup a prodej) (18 13 0),

– | nákup zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu (13 12 0), |

+/– | změna stavu zásob zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu (13 21 1), |

- hrubé obchodní rozpětí je součástí položky hodnota produkce (12 12 0).

Kód: | 12 14 0 |

Název: | Přidaná hodnota v základních cenách |

Definice

Přidaná hodnota v základních cenách se počítá z hodnoty produkce, plus dotace na výrobky, minus nákup výrobků a služeb (jiných než určených k prodeji v nezměněném stavu), plus nebo minus změna stavu zásob surovin a materiálu, minus ostatní daně z výrobků, které mají vazbu na obrat, ale nejsou odpočitatelné. Jde o hodnotu přidanou vstupy různých činitelů při provozní činnosti dané jednotky.

Výnosy a náklady zařazené v účetních závěrkách jako finanční nebo mimořádné se do přidané hodnoty nezahrnují.

Vypočítaná přidaná hodnota v základních cenách se označuje jako "hrubá" přidaná hodnota, protože od ní nejsou odečteny její úpravy např. z důvodu odpisů.

Poznámka:

provozní dotace lze rozdělit do dvou skupin.

i) "Dotacemi na výrobky" se rozumějí dotace vyplácené na jednotku nějakého výrobku nebo služby. Dotace mohou být stanoveny\ na jednotku výrobků nebo služeb nebo je lze stanovit jako procento z jednotkové ceny. Dotace na výrobek se obvykle stává splatnou, když se výrobek nebo služba vyprodukuje, prodá nebo doveze, ale může být také splatná za jiných okolností, například když se výrobek převede, pronajme, dodá nebo použije pro vlastní spotřebu nebo tvorbu vlastního kapitálu.

ii) "Dotacemi na výrobu" se rozumějí dotace, které obdržela jednotka a které nemají souvislost s množstvím nebo hodnotou vyrobených nebo prodaných výrobků. Jsou to dotace na zaměstnanost, dotace na ochranu životního prostředí a úrokové bonifikace.

Investiční dotace se neuvádějí. Zvláštní výpočetní metody jsou nutné u tříd 66.01 a 66.03 klasifikace NACE rev. 1.

Poznámka:

nepřímé daně lze rozdělit do tří skupin.

i) První skupina obsahuje DPH a ostatní odpočitatelné daně s přímou vazbou na obrat, které jsou z obratu vyloučeny. Tyto daně podnik postupně vybírá a je jimi plně zatížen konečný spotřebitel.

ii) Druhá skupina se týká všech ostatních daní a cel spojených s výrobky, které buď (1) mají vazbu na obrat a nejsou odpočitatelné, nebo (2) jsou to daně z výrobků bez vazby na obrat. Do této skupiny se zahrnují daně a cla z dovozu a daně z výroby, vývozu, prodeje, převodu, leasingu nebo dodávek výrobků a služeb nebo jako výsledek jejich použití pro vlastní spotřebu nebo vlastní tvorbu kapitálu.

iii) Třetí skupina se týká daní a cel, které mají vazbu na výrobu. Jsou to povinné, nevratné platby v penězích nebo naturální dávky, které vybírají vládní instituce nebo orgány Evropské unie z výroby a dovozu výrobků a služeb, zaměstnanosti, vlastnictví nebo používání pozemků, budov a jiných aktiv používaných pro výrobu, a to bez ohledu na objem nebo hodnotu vyrobených nebo prodaných výrobků a služeb.

Vazba na účetní závěrky

Přidanou hodnotu v základních cenách lze vypočítat z těchto účetních položek:

- obrat,

- změna stavu zásob hotových produktů a nedokončené produkce,

- ostatní aktivované výkony,

- suroviny a materiál,

- ostatní externí náklady,

- součást položky ostatní provozní náklady – bez cel a daní z výrobků,

- součást položky ostatní provozní výnosy – bez provozních dotací na výrobu.

Vazba na jiné proměnné

Přidaná hodnota v základních cenách je založena na těchto položkách:

obrat (12 11 0),

– | nákup výrobků a služeb celkem (13 11 0) |

+/– | změna stavu zásob výrobků a služeb (13 21 0) |

+ | aktivovaná produkce, |

+ | ostatní provozní výnosy (bez dotací spojených s výrobou), |

– | ostatní daně z výrobků, které jsou spojeny s obratem, ale nejsou odpočitatelné. |

Kód: | 12 15 0 |

Název: | Přidaná hodnota v nákladech na výrobní činitele |

Definice

Přidaná hodnota v nákladech na výrobní činitele je hrubý výnos z provozní činnosti po očištění o provozní dotace a nepřímé daně.

Lze ji vypočítat z obratu, plus aktivovaná produkce, plus ostatní provozní výnosy, plus nebo minus změna stavu zásob, minus nákup zboží a služeb, minus ostatní daně z výrobků, které souvisejí obratem, ale nejsou odpočitatelné, minus cla a daně související s výrobou. Nebo ji lze vypočítat z hrubého provozního přebytku plus osobní náklady.

Výnosy a náklady zařazené v účetních závěrkách jako finanční nebo mimořádné se do přidané hodnoty nezapočítávají.

Vypočítaná přidaná hodnota v nákladech na výrobní činitele se sestavuje jako "hrubá" přidaná hodnota, protože od ní nejsou odečteny její úpravy (například odpisy).

Poznámka:

nepřímé daně lze rozdělit do tří skupin.

i) První skupina obsahuje DPH a ostatní odpočitatelné daně s přímou vazbou na obrat, které jsou z obratu vylučovány. Tyto daně podnik postupně vybírá a je jimi plně zatížen konečný spotřebitel.

ii) Druhá skupina se týká všech ostatních daní a cel spojených s výrobky, které buď (1) mají vazbu na obrat a nejsou odpočitatelné, nebo (2) jsou to daně z výrobků bez vazby na obrat. Do této skupiny se zahrnují daně a cla z dovozu a daně z výroby, vývozu, prodeje, převodu, leasingu nebo dodávek výrobků a služeb nebo jako výsledek jejich použití pro vlastní spotřebu nebo tvorbu vlastního kapitálu.

iii) Třetí skupina se týká daní a cel, které mají vazbu na výrobu. Jsou to povinné, nevratné platby v penězích nebo naturální dávky, které vybírají orgány vlád členských států nebo Evropské unie z výroby a dovozu výrobků a služeb, zaměstnanosti, vlastnictví nebo používání pozemků, budov a jiných aktiv používaných pro výrobu, a to bez ohledu na objem nebo hodnotu vyrobených nebo prodaných výrobků a služeb.

Zvláštní výpočetní metody jsou nutné u tříd 66.01 a 66.03 klasifikace NACE rev. 1.

Vazba na účetní závěrky

Přidanou hodnotu v nákladech na výrobní činitele lze vypočítat přímo z těchto účetních položek:

- obrat,

- změna stavu zásob hotových produktů a nedokončené produkce,

- aktivovaná produkce,

- suroviny a materiál,

- ostatní externí náklady,

- ostatní provozní náklady,

- ostatní provozní výnosy.

Vazba na jiné proměnné

Přidaná hodnota v nákladech na výrobní činitele je založena na těchto položkách:

Obrat (12 11 0),

+/– | změna stavu zásob výrobků a služeb (13 21 0), |

+ | aktivovaná produkce, |

+ | ostatní provozní výnosy, |

– | nákup výrobků a služeb celkem (13 11 0), |

– | ostatní daně z výrobků, které jsou spojené s obratem, ale nejsou odpočitatelné. |

– | cla a daně spojené s výrobou, |

- přidaná hodnota v nákladech na výrobní činitele se používá pro výpočet položky hrubý provozní přebytek a jiných souhrnných ukazatelů a konečných stavů.

Kód: | 12 17 0 |

Název: | Hrubý provozní přebytek |

Definice

Hrubý provozní přebytek je přebytek vytvořený provozními činnostmi po uhrazení vkladu práce jako výrobního činitele. Lze ho vypočítat z přidané hodnoty v nákladech na výrobní činitele minus osobní náklady. Je to zůstatek, který má jednotka k dispozici, který jí umožňuje zaplatit splátky věřitelům, zaplatit daně a později financovat veškeré své investice nebo jejich část. Výnosy a náklady zařazené v účetních závěrkách jako finanční a mimořádné se do hrubého provozního přebytku nezapočítávají.

Vazba na účetní závěrky

Hrubý provozní přebytek je možné vypočítat z těchto účetních položek:

- obrat,

- změna stavu zásob hotových produktů a nedokončené produkce,

- ostatní aktivovaná produkce,

- suroviny a materiál,

- ostatní externí náklady,

- ostatní provozní náklady,

- ostatní provozní výnosy,

- osobní náklady.

Vazba na jiné proměnné

Hrubý provozní přebytek je založen na těchto položkách:

Přidaná hodnota v nákladech na výrobní činitele (12 15 0)

- Osobní náklady (13 31 0)

Kód: | 13 11 0 |

Název: | Nákup výrobků a služeb celkem |

Definice

Nákup výrobků a služeb zahrnuje hodnotu všech výrobků a služeb koupených během účetního období určených k dalšímu prodeji nebo pro spotřebu ve výrobním procesu, bez dlouhodobých aktiv, jejichž spotřeba se eviduje jako spotřeba dlouhodobých aktiv. Dané výrobky a služby mohou být buď znovu prodány (ve změněném nebo nezměněném stavu), zcela spotřebovány ve výrobním procesu, nebo uloženy do zásob.

Do těchto nákupů se zahrnují suroviny a materiál, které přímo vstupují do vyráběné produkce (suroviny, polotovary, součásti), plus neaktivované drobné nástroje a zařízení. Zahrnuje se sem také hodnota materiálu (maziva, voda, obaly, materiál pro údržbu a opravy, kancelářské potřeby) a energetické produkty. Tato proměnná zahrnuje také nákup surovin a materiálu, z nichž jednotka vyrábí dlouhodobá aktiva.

Služby, za které se platilo během sledovaného období, se rovněž zahrnují, a to bez ohledu na to, zda jsou průmyslové nebo ne. V tomto údaji jsou zahrnuty platby za všechnu práci vykonanou třetími stranami pro jednotku včetně běžných oprav a údržby, montážních prací a technických studií. Částky placené za montáž dlouhodobých aktiv a hodnota aktivované produkce se nezahrnují.

Zahrnují se rovněž platby za neprůmyslové služby, jako poplatky za právní a účetnické úkony, za patenty a licence (nejsou-li tyto aktivovány), pojistné, náklady na zasedání akcionářů a představenstev, poštovní poplatky, poplatky za telefon, za elektronické spoje, za telegraf a fax, za služby nákladní a osobní dopravy, náklady na reklamu, provize (pokud nejsou zahrnuty do mezd a platů), nájemné, bankovní poplatky (vyjma plateb úroků) a platby za všechny obchodní služby poskytnuté třetími stranami. Zahrnují se služby, které jednotka přeměnila a aktivovala jako aktivovanou produkci.

Náklady zařazené v účetních závěrkách jako finanční náklady se z celkového nákupu výrobků a služeb vylučují.

Nákup výrobků a služeb se oceňuje v nákupních cenách bez odpočitatelné DPH a jiných odpočitatelných daní souvisejících přímo s obratem.

Žádné ostatní daně a cla z výrobků se tudíž od ocenění nákupu zboží a služeb neodečítají. Daně z výroby se ocenění tohoto nákupu netýkají.

Zvláštní výpočetní metody jsou nutné u tříd 66.01 a 66.03 klasifikace NACE rev. 1.

Vazba na účetní závěrky

Nákup zboží a služeb lze vypočítat z těchto účetních položek:

- suroviny a materiál (před započítáním změny stavu zásob zboží a služeb),

- ostatní externí náklady (před započítáním změny stavu zásob zboží a služeb),

- součást položky ostatní provozní náklady – část zde zahrnutá se týká plateb za výrobky a služby, které nejsou zahrnuty do výše uvedených dvou položek (za suroviny a materiál a ostatní externí náklady). Část, která zde není zahrnuta, se týká platby daní z výroby.

Vazba na jiné proměnné

Nákup výrobků a služeb celkem se používá při výpočtu přidané hodnoty v nákladech na výrobní činitele (12 15 0) a jiných souhrnných ukazatelů a konečných stavů.

Řada položek zahrnutých do celkového nákupu zboží a služeb se vede odděleně:

- nákup zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu (13 12 0),

- provozní náklady na budovy a zařízení (13 41 0), náklady prodeje (13 42 0), ostatní provozní náklady (13 43 0). Je nutno vzít v úvahu, že tyto tři proměnné ve spojení s proměnnou 13 12 0 uvedenou výše představují úplné rozčlenění celkového nákupu zboží a služeb pro podniky ve velkoobchodě a maloobchodě,

- platby za zaměstnance najaté od zprostředkovatelských agentur (13 13 1),

- platby za dlouhodobý nájem a operativní leasing výrobků (13 41 1),

- nákup energetických produktů (v hodnotovém vyjádření) (20 11 0 a 20 21 0 až 20 31 0),

- procentní podíl nákupu od velkoobchodníků a nákupních skupin (25 21 1) a od výrobců (25 21 2).

Kód: | 13 12 0 |

Název: | Nákup zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu |

Definice

Nákup zboží a služeb určených k prodeji je nákup za účelem prodeje třetím stranám v nezměněném stavu. Zahrnuje také nákup služeb prostřednictvím společností fakturujících služby, tj. společností, jejichž obrat se neskládá jenom z poplatků za služby samotné agentury účtovaných za transakci se službami (jako v případě realitních kanceláří), nýbrž i ze skutečné částky zahrnuté do transakce se službami, například nákup dopravy cestovními agenturami. Hodnota zboží a služeb, které se prodávají třetím stranám na základě provize, se vylučuje, protože toto zboží agentura přijímající provizi ani nenakupuje, ani neprodává.

Odkaz na služby určené k dalšímu prodeji tady znamená, že takové služby jsou produkcí pocházející z činností v oblasti služeb, jsou to práva používat předem stanovené služby nebo fyzická podpora služeb. Nákup zboží a služeb určené k dalšímu prodeji v nezměněném stavu se oceňují v nákupní ceně bez odpočitatelné DPH a ostatních odpočitatelných daní přímo spojených s obratem. ádné další daně a cla z výrobků se tedy od ocenění nákupu zboží a služeb neodečítají.

Daně z výroby se ocenění těchto nákupů netýkají.

Vazba na účetní závěrky

Nákup zboží a služeb určených k dalšímu prodeji v nezměněném stavu se v účetních závěrkách neuvádí odděleně. Je součástí těchto položek:

- suroviny a materiál,

- ostatní externí náklady,

- ostatní provozní náklady.

Vazba na jiné proměnné

Jde o součást položky nákup výrobků a služeb celkem (13 11 0)

Nákup zboží a služeb určených k dalšímu prodeji v nezměněném stavu se používá pro výpočet položek hrubé obchodní rozpětí (12 13 0) a hodnota produkce (12 12 0) a jiných souhrnných ukazatelů a konečných stavů.

Kód: | 13 13 1 |

Název: | Platby za zaměstnance najaté od zprostředkovatelských agentur |

Definice

V tomto údaji jsou zahrnuty platby zprostředkovatelským agenturám a podobným organizacím za zprostředkování pracovních sil. Zahrnují se jenom platby za nájem pracovních sil bez vazby na poskytnutí konkrétní průmyslové nebo jiné neprůmyslové služby.

Vazba na účetní závěrky

Platby za zaměstnance najaté od zprostředkovatelských agentur se v účetních závěrkách neuvádějí odděleně. Jsou částí položek ostatní externí nákladya ostatní provozní náklady.

Vazba na jiné proměnné

Jde o součást položky nákup výrobků a služeb celkem (13 11 0).

Kód: | 13 21 0 |

Název: | Změna stavu zásob výrobků a služeb |

Definice

Změna stavu zásob (kladná nebo záporná) je rozdíl mezi hodnotou stavu zásob na konci a začátku sledovaného období. Lze ji měřit hodnotou přírůstků zásob, minus hodnota čerpání ze zásob a hodnota opakovaných mank a škod na zásobách. Zásoby se evidují v nákupních cenách bez DPH, nakupují-li se od jiné jednotky; jinak se oceňují ve výrobních nákladech.

Stavy zásob (a změnu stavu zásob) lze členit takto:

- stav zásob hotových výrobků,

- stav zásob nedokončené výroby,

- stav zásob zboží a služeb určených k dalšímu prodeji v nezměněném stavu,

- stav zásob surovin a materiálu.

Zahrnují se stavy zásob hotových výrobků nebo nedokončených výrobků, které jednotka vyrobila a ještě neprodala. Výrobky zahrnují nedokončenou výrobu patřící jednotce, i když dané výrobky jsou v držení třetí strany. Výrobky, které patří třetí straně a jsou v držení jednotky, se vylučují.

Zahrnují se stavy zásob zboží a služeb určených výhradně k prodeji v nezměněném stavu. Vylučují se zásoby zboží a služeb, které se poskytují třetím stranám na základě provize. Obchodní zboží skladované v podnicích služeb může zahrnovat zboží (průmyslová zařízení v případě smluv o dodávkách na klíč nebo budovy v případě investičního podnikání ve stavebnictví atd.) i služby (právo používat prostory na reklamu, dopravu, ubytování atd.).

Když se služby vedou ve stavu zásob, jsou dané služby produkcí činností v oblasti služeb, práv používat předem určené služby nebo fyzické podpory služeb.

Zahrnují se také stavy zásob surovin a materiálu, polotovarů, komponentů, energie, neaktivovaných drobných nástrojů a služeb, které patří jednotce.

Vazba na účetní závěrky

Změny stavu zásob výrobků a služeb lze vypočítat z těchto položek:

- změna stavu zásob hotových produktů a nedokončené produkce,

- součást položky suroviny a materiál,

- součást položky ostatní externí náklady,

- součást položky ostatní provozní náklady.

Vazba na jiné proměnné

- změna stavu zásob výrobků a služeb se používá pro výpočet položky přidaná hodnota v tržních cenách (12 14 0) a jiných souhrnných ukazatelů a konečných stavů,

- změnu stavu zásob výrobků a služeb lze rozdělit podle druhu zásob na tyto položky: i) změna stavu zásob zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu (13 21 1), ii) změna stavu zásob hotových produktů a nedokončené produkce vyrobených jednotkou (13 21 3) a iii) změna stavu zásob surovin a materiálu.

Kód: | 13 21 1 |

Název: | Změna stavu zásob zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu |

Definice

Touto proměnnou se rozumí změna stavu zásob v nákupních cenách bez DPH mezi koncem a začátkem sledovaného období. Změnu stavu zásob lze měřit v hodnotě přírůstků zásob obchodního zboží minus hodnota čerpání ze zásob a hodnota opakovaných mank a škod na zásobách.

Do těchto zásob se zahrnují výrobky a služby určených výhradně k prodeji v nezměněném stavu. Zásoby výrobků a služeb, které se poskytují třetím stranám na základě provize, se neuvádějí.

Obchodní zboží skladované v podnicích služeb mohou zahrnovat výrobky (průmyslová zařízení v případě smluv o dodávkách na klíč nebo budovy v případě investičního podnikání ve stavebnictví atd.), jakož i služby (právo používat prostory na reklamu, doprava, ubytování atd.).

Vedou-li se služby ve stavu zásob, rozumí se těmito službami produkce činností v oblasti služeb, práva používat předem stanovené služby nebo fyzické podpory služeb.

Vazba na účetní závěrky

Změny stavu zásob obchodního zboží se v účetních závěrkách neuvádějí odděleně. Tyto zásoby jsou součástí položek suroviny a materiál,ostatní externí náklady a ostatní provozní náklady.

Vazba na jiné proměnné

- změny stavu zásob obchodního zboží se používají při výpočtu položek hrubé obchodní rozpětí (12 13 0) a hodnota produkce (12 12 0) a ostatních souhrnných ukazatelů a konečných stavů,

- součást položky změna stavu zásob výrobků a služeb (13 21 0).

Kód: | 13 21 3 |

Název: | Změna stavu zásob hotových produktů a nedokončené produkce vyrobených jednotkou |

Definice

Touto proměnnou se rozumí změna hodnoty stavu zásob hotových produktů a nedokončené produkce vyprodukovaných jednotkou (a dosud neprodaných) mezi prvním a posledním dnem sledovaného období.

Tyto výrobky zahrnují nedokončenou výrobu, která patří jednotce, i když jsou dané výrobky v držení třetí strany. Výrobky, které patří třetí straně a jsou v držení jednotky, se vylučují.

Stavy zásob se oceňují ve výrobních nákladech a oceňují se před úpravami hodnoty (např. opotřebení).

Vazba na účetní závěrky

Změna stavu zásob hotových produktů a nedokončené produkce se vede v účetních závěrkách pod položkou "změna stavu zásob hotových produktů a nedokončené produkce".

Vazba na jiné proměnné

- změna stavu zásob hotových produktů a nedokončené produkce se používá při výpočtu položky hodnota produkce (12 12 0) a jiných souhrnných ukazatelů a konečných stavů,

- Jde o součást položky změna stavu zásob výrobků a služeb (13 21 0).

Kód: | 13 31 0 |

Název: | Osobní náklady |

Definice

"Osobními náklady" se rozumí celková peněžní nebo naturální odměna vyplácená zaměstnavatelem zaměstnancům (stálým zaměstnancům a zaměstnancům na dobu určitou, jakož i domáckým pracovníkům) za práci vykonanou během sledovaného období. Osobní náklady také zahrnují daně a příspěvky na sociální zabezpečení týkající se zaměstnanců a srážené přímo zaměstnavatelem, a též povinné a dobrovolné sociální příspěvky placené zaměstnavatelem.

Osobní náklady se skládají z těchto položek:

- mzdy a platy,

- náklady zaměstnavatelů na sociální zabezpečení.

Zahrnují se všechny odměny vyplacené během sledovaného období bez ohledu na to, zda se vyplácejí na základě pracovní doby, produkce nebo úkolové práce nebo zda se vyplácejí pravidelně nebo ne. Zahrnují se všechny prémie, příplatky na pracoviště a výkon, mimořádné odměny, třináctý plat (a podobné pevné odměny), platby zaměstnancům, které souvisejí s propuštěním, ubytováním, dopravou, životními náklady a rodinnými přídavky, provizemi, tantiémami, prací přes čas, noční prací atd., jakož i daně, příspěvky na sociální zabezpečení a jiné částky týkající se zaměstnanců a srážené přímo ze mzdy zaměstnavatelem.

Zahrnují se také náklady na sociální zabezpečení vznikající zaměstnavateli, které se skládají z příspěvků zaměstnavatele do programů sociálního zabezpečení týkajících se starobních důchodů, nemoci, mateřství, invalidity, nezaměstnanosti, pracovních úrazů a nemocí z povolání, rodinných přídavků apod. Tyto náklady se zahrnují bez ohledu na to, zda na ně existuje nárok podle zákona, podle kolektivní smlouvy, nebo jsou smluvní nebo dobrovolné povahy.

Platby za zaměstnance najaté od zprostředkovatelských agentur se do osobních nákladů se nezahrnují.

Vazba na účetní závěrky

Osobní náklady je možné vypočítat přímo z těchto účetních položek:

- osobní náklady, což je součet položek mzdy a platy a náklady na sociální zabezpečení.

Vazba na jiné proměnné

Osobní náklady odpovídají těmto položkám:

mzdy a platy (13 32 0),

+ náklady na sociální zabezpečení (13 33 0).

Osobní náklady se používají při výpočtu položky hrubý provozní přebytek (12 17 0) a jiných souhrnných ukazatelů a konečných stavů.

Kód: | 13 32 0 |

Název: | Mzdy a platy |

Definice

Mzdami a platy se rozumí "celková peněžní nebo naturální odměna vyplácená všem osobám uvedeným na výplatní listině (včetně domáckých pracovníků) za práci vykonanou během účetního období" bez ohledu na to, zda se vyplácí na základě pracovní doby, produkce nebo úkolové práce a zda se vyplácí pravidelně, nebo ne.

Mzdy a platy zahrnují hodnotu všech sociálních příspěvků, daní z příjmu atd. splatných za zaměstnance, i když jsou ve skutečnosti zaměstnavatelem strhávány a placeny za zaměstnance přímo do programů sociálního zabezpečení, správcům daně atd. Mzdy a platy nezahrnují sociální příspěvky splatné zaměstnavatelem.

Mzdy a platy zahrnují: všechny prémie a odměny, mimořádné odměny, třináctý plat, odstupné, platby týkající se ubytování, dopravy, životních nákladů, dále rodinné přídavky, spropitné, provize, tantiémy atd., které zaměstnanec dostává, jakož i daně, příspěvky na sociální zabezpečení a jiné částky splatné zaměstnanci a srážené přímo ze mzdy zaměstnavatelem. Mzdy a platy, které zaměstnavatel nadále platí v případě nemoci, pracovního úrazu, mateřské dovolené nebo pracovní doby zkrácené zaměstnavatelem, lze vést v této položce nebo v položce náklady na sociální zabezpečení podle účetních postupů jednotky.

Platby za zaměstnance najaté od zprostředkovatelských agentur se do mezd a platů nezahrnují.

Vazba na účetní závěrky

Mzdy a platy se v účetních závěrkách uvádějí jako položka mzdy a platy.

Vazba na jiné proměnné

Mzdy a platy se používají při výpočtu položky osobní náklady (13 31 0).

Kód: | 13 33 0 |

Název: | Náklady na sociální zabezpečení |

Definice

Náklady zaměstnavatelů na sociální zabezpečení se rozumí hodnota sociálních příspěvků placených zaměstnavateli s cílem zajistit jejich zaměstnancům nárok na sociální dávky.

Náklady zaměstnavatele na sociální zabezpečení zahrnují příspěvky zaměstnavatele na sociální zabezpečení, které jsou určeny pro programy penzijního zabezpečení, zabezpečení v nemoci, mateřství, invaliditě, nezaměstnanosti, zabezpečení při pracovních úrazech a nemocích z povolání, programy týkající se rodinných přídavků apod.

Zahrnují se náklady na všechny zaměstnance včetně domáckých pracovníků a učňů.

Náklady se zahrnují za všechny programy bez ohledu na to, zda je na ně nárok podle zákona, podle kolektivní smlouvy, nebo jsou smluvní nebo dobrovolné povahy. Mzdy a platy, které zaměstnavatel nadále platí v případě nemoci, pracovního úrazu, mateřské dovolené nebo pracovní doby zkrácené zaměstnavatelem, lze vést v této položce nebo v položce náklady na sociální zabezpečení podle účetních postupů jednotky.

Vazba na účetní závěrky

Náklady na sociální zabezpečení se v účetních závěrkách vedou jako položka náklady na sociální zabezpečení.

Vazba na jiné proměnné

Náklady na sociální zabezpečení se používají pro výpočet položky osobní náklady (13 31 0).

Kód: | 13 41 0 |

Název: | Provozní náklady na budovy a zařízení |

Definice

Provozní náklady na budovy a zařízení zahrnují:

- náklady týkající se budov, včetně:

- nájemného, plateb za energii pro topení a za elektřinu, plateb za údržbu a opravy budov,

- plateb za operativní leasing,

- náklady týkající se zařízení, včetně:

- plateb za údržbu a opravy všech strojů (včetně počítačů a vozidel) a nájemného

- plateb za operativní leasing strojů.

Vazba na účetní závěrky

Provozní náklady na budovy a zařízení se v účetních závěrkách neuvádějí odděleně. Jsou součástí položek suroviny a materiál, ostatní externí náklady a ostatní provozní náklady.

Vazba na jiné proměnné

Jsou součástí položky nákup výrobků a služeb celkem (13 11 0).

U obchodních činností (sekce G klasifikace NACE rev. 1) zahrnují ostatní části celkového nákupu výrobků a služeb tyto položky: nákup zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu (13 12 0), náklady prodeje (13 42 0) a ostatní provozní náklady (13 43 0).

Kód: | 13 41 1 |

Název: | Platby za dlouhodobý nájem a operativní leasing výrobků |

Definice

Platby za dlouhodobý nájem zahrnují všechny náklady za nájem dlouhodobých hmotných aktiv na období delší než jeden rok.

Operativní leasing zahrnuje nájmy, při nichž se v podstatě nepřevádějí veškerá rizika a zisk spojené s právním vlastnictvím na nájemce. Při operativním leasingu získává nájemce právo používat předmět dlouhodobé spotřeby po určitou dobu, která může být dlouhá nebo krátká a nemusí být nutně stanovena předem. Když doba leasingu vyprší, pronajímatel očekává, že dostane předmět zpět ve zhruba stejném stavu, jako když ho pronajal, s výjimkou běžného opotřebení. Doba leasingu tudíž nekryje celou dobu životnosti tohoto předmětu nebo její převážnou část. Platby za operativní leasing výrobků se týkají nákladů za používání dlouhodobých hmotných aktiv, která jsou jednotce dány k dispozici prostřednictvím těchto smluv.

Vazba na účetní závěrky

Platby za dlouhodobý nájem a za dlouhodobá hmotná aktiva pořízená na operativní leasing se v účetních závěrkách neuvádějí odděleně. Jsou částí položek ostatní externí náklady a ostatní provozní náklady.

Vazba na jiné proměnné

Jde o součást položky nákup výrobků a služeb (13 11 01),

Jde o součást položky provozní náklady na budovy a zařízení (13 41 0).

Kód: | 13 42 0 |

Název: | Náklady prodeje |

Definice

Náklady prodeje, které tvoří část položky "nákup výrobků a služeb" se skládají z výdajů na reklamu a dopravu zboží, výdajů na cesty a ubytování v hotelu, výdajů na péči o zákazníka a jiných výdajů, které se týkají prodeje zboží (včetně plateb za zaměstnance najaté od zprostředkovatelských agentur).

Vazba na účetní závěrky

Náklady prodeje se v účetních závěrkách neuvádějí odděleně. Jsou součástí položek suroviny a materiál, ostatní externí náklady a ostatní provozní náklady.

Vazba na jiné proměnné

Jde o součást položky nákup výrobků a služeb celkem (13 11 0).

U obchodních činností (sekce G klasifikace NACE rev. 1) zahrnují jiné části celkového nákupu výrobků a služeb tyto položky: nákup zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu (13 12 0), provozní náklady na budovy a zařízení (13 41 0) a ostatní provozní náklady (13 43 0).

Kód: | 13 43 0 |

Název: | Ostatní provozní náklady |

Definice

Ostatní provozní náklady zahrnují např. výdaje na vedení účetnictví, poradenství, kancelářské potřeby, nábor nových zaměstnanců, pojistné, náklady na hromadnou dopravu zaměstnanců, bankovní služby (bez plateb úroků), výdaje na poštovní a telekomunikační služby (telefon, telex).

Vazba na účetní závěrky

Ostatní provozní náklady se v účetních závěrkách neuvádějí odděleně. Jsou součástí položek suroviny a materiál, ostatní externí náklady a ostatní provozní náklady.

Vazba na jiné proměnné

Jde o součást položky nákup výrobků a služeb celkem (13 11 0).

U obchodních činností (sekce G klasifikace NACE rev. 1) zahrnují ostatní části celkového nákupu výrobků a služeb tyto položky: nákup zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu (13 12 0), provozní náklady na budovy a zařízení (13 41 0) a náklady prodeje (13 42 0).

Kód: | 15 11 0 |

Název: | Hrubé investice do hmotných aktiv |

Definice

Spadají sem investice do veškerých hmotných aktiv během sledovaného období. Zahrnují se nová a použitá hmotná aktiva koupená od třetích stran nebo vyrobená pro vlastní potřebu (tj. vlastní aktivovaná hmotná aktiva), jejichž doba životnosti je delší než jeden rok, včetně nevyráběných hmotných aktiv, jako jsou pozemky. Mez doby životnosti výrobků, které lze aktivovat, se může zvýšit účetními postupy, pokud tyto postupy vyžadují delší očekávanou dobu životnosti, než je doba životnosti daná výše uvedenou mezí jednoho roku.

Všechny investice se oceňují před opravou hodnoty (tj. jako hrubé) a před odečtením obratu z prodeje. Koupené výrobky se oceňují v nákupních cenách, tj. započítávají se náklady na dopravu a montáž, poplatky, daně a ostatní náklady na převod vlastnictví. Vlastní aktivovaná hmotná aktiva se oceňují v nákladech výroby. Aktiva získaná restrukturalizací (jako například fúzí, rozdělením, vyčleněním) se nezapočítávají. Nákup drobných nástrojů, které se neaktivují, se zahrnuje do běžných výdajů.

Zahrnují se také všechny doplňky, změny, modernizace a renovace, které prodlužují dobu životnosti nebo zvyšují výrobní kapacitu dlouhodobých aktiv.

Běžné náklady na údržbu se neuvádějí a neuvádí se také hodnota předmětů dlouhodobé spotřeby používaných na základě smluv o nájmu a leasingu. Neuvádí se investice do nehmotných a finančních aktiv.

Pokud jde o evidenci investic, u nichž fakturace, dodávka a první použití výrobků a platba za ně může proběhnout v různých sledovaných obdobích, navrhuje se výhledové používání této metody:

Investice se zapisují v okamžiku převodu vlastnictví na jednotku, která má v úmyslu je používat. Aktivovaná produkce se zapisuje, když se vyrobí. Pokud jde o zápis investic uskutečněných v konkrétních etapách, měla by se každá částečná investice zapsat v sledovaném období, v němž byla uskutečněna.

V praxi toto nemusí být proveditelné a účetní zvyklosti mohou vést k tomu, že bude nutné použít této aproximace k uvedené metodě:

i) investice se zapisují v sledovaném období, ve kterém jsou dodány,

ii) investice se zapisují v sledovaném období, v kterém vstoupí do výrobního procesu,

iii) investice se zapisují v sledovaném období, v kterém jsou fakturovány,

iv) investice se zapisují v sledovaném období, v kterém jsou zaplaceny.

Vazba na účetní závěrky

Investice se nezapisují do rozvahy. V rozvaze nebo v komentáři k účetním závěrkám se však zahrnují tvorba, úbytky a převody všech dlouhodobých aktiv, jakož i úpravy hodnoty těchto dlouhodobých aktiv.

Hmotná aktiva se vedou v účetních závěrkách v položce dlouhodobá aktiva – hmotná aktiva.

Vazba na jiné proměnné

Hrubé investice do hmotných aktiv obsahují:

hrubé investice do pozemků (15 12 0),

+ hrubé investice do stávajících budov a staveb (15 13 0),

+ hrubé investice do výstavby a rekonstrukce budov (15 14 0),

+ hrubé investice do strojů a zařízení (15 15 0).

Kód: | 15 12 0 |

Název: | Hrubé investice do pozemků |

Definice

Kromě pozemků jsou v této proměnné zahrnuty podzemní přírodní zdroje, lesy a vnitrozemské vodní plochy. Pokud se pozemky kupují se stávajícími budovami a nelze-li oddělit hodnotu obou složek, zapisuje se do této položky hodnota celková, pokud se na základě odhadu zjistí, že hodnota pozemků převyšuje hodnotu stávajících budov. Když však odhad ukáže, že budovy mají vyšší hodnotu než pozemky, zapíše se celková hodnota do položky hrubé investice do stávajících budov a staveb (15 13 0). Zahrnují se sem také pozemky, jejichž hodnota je zvýšena pouhým srovnáním do roviny, položením potrubí nebo vybudováním chodníků nebo silnic. Stávající pozemky získané reorganizací (jako je fúze, rozdělení, vyčlenění) se neuvádějí.

Vazba na účetní závěrky

Investice se nezapisují do rozvahy. V rozvaze nebo v komentáři k účetním závěrkám se však uvádějí tvorba, úbytky a převody všech dlouhodobých aktiv, jakož i úpravy hodnoty těchto dlouhodobých aktiv.

Pozemky nejsou zvláštní položkou v seznamu dlouhodobých hmotných aktiv zahrnutých do účetních závěrek pod položkou dlouhodobá aktiva – hmotná aktiva – pozemky a budovy. Část, která se týká budov, by se měla z ní vyloučit. Zahrnout by se měla část položek poskytnuté zálohy a nedokončená hmotná aktiva, pokud se tyto týkají pozemků.

Vazba na jiné proměnné

Jde o součást položky hrubé investice do hmotných aktiv (15 11 0).

Kód: | 15 13 0 |

Název: | Hrubé investice do stávajících budov a staveb |

Definice

Investice zahrnují náklady na stávající budovy a stavby, které byly pořízeny během sledovaného období. Pokud se spolu se stávajícími budovami kupují také pozemky a nelze-li oddělit hodnotu obou složek, zapisuje se do této položky hodnota celková, pokud se na základě odhadu zjistí, že hodnota stávajících budov převyšuje hodnotu pozemků. Když však odhad ukáže, že pozemky mají větší hodnotu než stávající budovy, zapíše se celková hodnota do položky hrubé investice do pozemků (15 12 0). Nákupy nových budov, které nebyly nikdy použity, se neuvádějí. Stávající budovy a stavby pořízené restrukturalizací (fúzí, rozdělením, vyčleněním) se neuvádějí.

Vazba na účetní závěrky

Investice se nezapisují do rozvahy. V rozvaze nebo v komentáři k účetním závěrkám se však uvádějí tvorba, úbytky a převody všech dlouhodobých aktiv, jakož i úpravy hodnoty těchto dlouhodobých aktiv.

Hrubé investice do stávajících budov a staveb nejsou zvláštní položkou v seznamu dlouhodobých hmotných aktiv zahrnutých do účetní závěrky pod položkou dlouhodobá aktiva – hmotná aktiva – pozemky a budovy. Části týkající se pozemků a staveb a rekonstrukcí budov by se z ní měly vyloučit. Zahrnout by se měla část položky poskytnuté zálohy a nedokončená hmotná aktiva, pokud se tyto týkají stávajících budov a staveb.

Vazba na jiné proměnné

Jde o součást položky hrubé investice do hmotných aktiv (15 11 0).

Kód: | 15 14 0 |

Název: | Hrubé investice do výstavby a rekonstrukce budov |

Definice

Tato proměnná zahrnuje výdaje na stavby a rekonstrukce budov za sledované období. Zahrnuje nákup nových budov, které ještě nebyly použity. Také zahrnuje veškerou tvorbu, rekonstrukci, modernizaci a renovaci, které prodlužují dobu životnosti nebo zvyšují výrobní kapacitu budov.

Zahrnují se stálé instalace jako rozvody vody, ústřední topení, klimatizace, osvětlení atd. jakož i stavební výdaje související s ropnými vrty (vrtáním), provozované doly, potrubí, elektrické rozvody, plynovody, železniční tratě, přístavní zařízení, silnice, mosty, viadukty, kanalizace a jiná zlepšení pozemků. Náklady na běžnou údržbu se nezahrnují.

Vazba na účetní závěrky

Investice se nezapisují do rozvahy. V rozvaze nebo v komentáři k účetním závěrkám se však uvádějí tvorba, úbytky a převody, jakož i úpravy hodnoty dlouhodobých aktiv.

Hrubé investice do staveb a rekonstrukcí budov nejsou zvláštní položkou v seznamu hmotných aktiv zahrnutých do účetních závěrek pod položkou dlouhodobá aktiva – hmotná aktiva – pozemky a budovy. Části týkající se pozemků a stávajících budov a staveb by se z ní měly vyloučit. Zahrnuje se část položek poskytnuté zálohy a nedokončená hmotná aktiva, pokud se tyto týkají stávajících staveb a rekonstrukcí budov.

Vazba na jiné proměnné

Jde o součást položky hrubé investice do hmotných aktiv (15 11 0).

Kód: | 15 15 0 |

Název: | Hrubé investice do strojů a zařízení |

Definice

Do této proměnné patří stroje (kancelářské stroje, atd.), zvláštní vozidla používaná v podniku, jiné stroje a zařízení, všechna vozidla a čluny používané mimo podnik, tj. osobní, nákladní a jiné užitkové automobily, jakož i zvláštní vozidla všech druhů, čluny, železniční vagóny atd. pořízené během sledovaného období jako nové nebo již použité. Vylučují se stroje a zařízení pořízené prostřednictvím restrukturalizace (fúzí, rozdělením, vyčleněním). Zahrnují se také veškerá tvorba, rekonstrukce, modernizace a renovace, které prodlužují dobu životnosti nebo zvyšují výrobní kapacitu těchto dlouhodobých aktiv. Náklady na běžnou údržbu se neuvádějí.

Vazba na účetní závěrky

Investice se nezapisují do rozvahy. V rozvaze nebo v komentáři k účetním závěrkám se však uvádějí tvorba, úbytky a převody všech dlouhodobých aktiv, jakož i úpravy hodnoty dlouhodobých aktiv.

Hrubé investice do strojů a zařízení jsou v účetních závěrkách zahrnuty do soupisu hmotných aktiv pod položkou dlouhodobá aktiva — hmotná aktiva — provozy a stroje a jiná zařízení a přípravky, nástroje a vybavení. Zahrnout by se měly části položek poskytnuté zálohy a nedokončená hmotná aktiva, pokud se tyto týkají strojů a zařízení.

Vazba na jiné proměnné

Jde o součást položky hrubé investice do hmotných aktiv (15 11 0).

Kód: | 15 21 0 |

Název: | Prodej dlouhodobých hmotných aktiv |

Definice

Prodej hmotných aktiv zahrnuje hodnotu stávajících dlouhodobých hmotných aktiv prodaných třetím stranám. Prodej dlouhodobých hmotných aktiv se oceňuje ve skutečně realizovaných cenách (bez DPH), a ne v účetní hodnotě, po odečtení všech nákladů na převod vlastnictví vzniklých prodávajícímu. Neuvádějí se úpravy hodnoty a úbytky jiné než prodejem.

Vazba na účetní závěrky

Prodej dlouhodobých aktiv se nevede v rozvaze. V rozvaze nebo v komentáři k účetním závěrkám se však uvádějí tvorba, úbytky a převody všech dlouhodobých aktiv.

Dlouhodobými hmotnými aktivy se rozumějí aktiva uvedená v účetních závěrkách pod položkou dlouhodobá aktiva — hmotná aktiva.

Kód: | 15 31 0 |

Název: | Hodnota dlouhodobých hmotných aktiv pořízených na finanční leasing |

Definice

Finančním leasingem získává nabyvatel leasingu právo používat předměty dlouhodobé spotřeby výměnou za platby nájemného po předem určenou a dlouhotrvající dobu. Pokud jsou všechna rizika a výnosy z vlastnictví převedena fakticky, třebaže ne podle práva, z poskytovatele na nabyvatele leasingu, jde o finanční leasing. Ve finančním leasingu pokrývá doba leasingu celou dobu životnosti předmětů dlouhodobé spotřeby nebo její převážnou část. Na konci této doby má často nabyvatel leasingu volbu koupit předmětné aktivum za nominální cenu. Úloha poskytovatele leasingu je výhradně finanční.

Zapisovaná hodnota odpovídá tržní hodnotě aktiva, pokud bylo koupeno. Tato hodnota je v zásadě uvedena ve smlouvě nebo ji lze odhadnout sečtením té části splátek, které kryjí kapitálové výdaje. Ta část splátek, která odpovídá platbám úroků, se má vyloučit.

Tuto hodnotu je třeba zaznamenat v době, kdy se předmět dodá nabyvateli leasingu.

Roční platby za aktiva, která se používají na základě finančního leasingu, by se měly vyloučit. Vyloučit by se měla rovněž hodnota aktiva používaného na základě leasingu jiného než finančního.

Vazba na účetní závěrky

Poznámka:

hodnota hmotných aktiv pořízených prostřednictvím finančního leasingu se ve čtvrté směrnici neuvádí. Některé vnitrostátní účetní normy však dovolují tento majetek v rozvaze aktivovat.

Vazba na jiné proměnné

Poznámka:

Hodnota hmotných aktiv pořízených prostřednictvím finančního leasingu se v položce hrubé investice do hmotných aktiv (15 11 0) neuvádí.

Kód: | 16 11 0 |

Název: | Počet pracujících osob |

Definice

"Počtem pracujících osob" se rozumí celkový počet osob, které pracují ve statistické jednotce (včetně pracujících vlastníků, společníků pracujících pravidelně v jednotce a neplacených rodinných pracovníků), jakož i osob, které pracují mimo jednotku, ale patří k jednotce a jednotka je platí (např. prodejní zástupci, doručovatelé zboží, opravárenské a údržbářské skupiny). Zahrnují se osoby krátkodobě nepřítomné (např. nemocné osoby, osoby na placené nebo zvláštní dovolené) a také stávkující osoby, avšak ne ty, které jsou nepřítomné neurčitou dobu. Zahrnují se také osoby pracující na částečný pracovní úvazek, které jsou pokládány za osoby pracující na částečný pracovní úvazek podle zákonů dané země, jakož i sezónní zaměstnanci, učni a domáčtí pracovníci, kteří jsou na výplatní listině jednotky.

Do počtu pracujících osob se nezahrnují pracovní síly poskytnuté jednotce jinými podniky, osoby provádějící opravy a údržbu ve statistické jednotce jménem jiných podniků, jakož i osoby vykonávající povinnou vojenskou službu.

Neplacení rodinní pracovníci jsou osoby, které žijí s vlastníkem jednotky a pravidelně pracují pro jednotku, ale nemají pracovní smlouvu a nedostávají pevnou odměnu za práci, kterou vykonávají. Jejich počet se omezuje na osoby, které nemají hlavní zaměstnání v jiné jednotce a nejsou tedy na výplatní listině této jiné jednotky.

Poznámka:

Pro kontrolu srovnatelnosti údajů je nezbytné uvádět, zda tato položka zahrnuje dobrovolné pracovníky.

Vazba na účetní závěrky

Počet pracujících osob se zapisuje do komentáře k účetním závěrkám (čl. 43 odst. 8).

Vazba na jiné proměnné

Počet pracujících osob lze rozdělit na počet zaměstnanců (16 13 0) a neplacené pracovníky.

Kód: | 16 13 0 |

Název: | Počet zaměstnanců |

Definice

"Počtem zaměstnanců" se rozumí počet osob, které pracují pro zaměstnavatele a které mají pracovní smlouvu a dostávají náhradu za vykonanou práci ve formě mezd, platů, poplatků, prémií, úkolové mzdy nebo naturálních odměn.

Vztah zaměstnavatele k zaměstnanci existuje, když existuje formální nebo neformální dohoda mezi podnikem a osobou, kterou obě strany uzavřely dobrovolně, podle níž osoba pracuje pro podnik za peněžní nebo naturální odměnu.

Zaměstnanec se považuje za manuálního nebo duševního pracovníka konkrétní jednotky, pokud od jednotky dostává mzdu nebo plat bez ohledu na to, kde se práce provádí (uvnitř výrobní jednotky nebo mimo ni). Zaměstnanec jiné organizace dočasně pracující v jednotce se považuje za zaměstnance této jiné organizace dočasně pracující v jednotce a ne za zaměstnance jednotky, v níž vykonává práci.

Za zaměstnance se zejména považují:

- placení pracující vlastníci,

- studenti přispívající na základě formální dohody k výrobnímu procesu jednotky za odměnu a/nebo za poskytnutí vzdělávací služby,

- zaměstnanci pracující na základě smlouvy v rámci opatření na podporu náboru nezaměstnaných osob,

- domáčtí pracovníci, pokud existuje výslovná dohoda, že se domácký pracovník odměňuje podle vykonané práce a je na výplatní listině jednotky.

Počet zaměstnanců zahrnuje zaměstnance pracující na částečný pracovní úvazek, sezónní zaměstnance, stávkující osoby nebo osoby na krátkodobé dovolené, osoby na dlouhodobé dovolené se však neuvádějí.

V počtu zaměstnanců se neuvádějí dobrovolní pracovníci.

Počet zaměstnanců se počítá stejně jako počet pracujících osob, tj. jako počet pracovních míst, a zjišťuje se jako roční průměr.

Vazba na jiné proměnné

Jde o součást položky počet pracujících osob (16 11 0).

Mnoho kategorií zaměstnanců se zjišťuje zvlášť

- počet zaměstnanců na částečný pracovní úvazek (16 13 1),

- počet učňů (16 13 2),

- počet domáckých pracovníků (16 13 5).

Kód: | 16 13 1 |

Název: | Počet zaměstnanců na částečný pracovní úvazek |

Definice

Jde o část počtu zaměstnanců vypočítanou z počtu odpracovaných hodin za týden, za který jsou placeni; tento počet hodin se zvažuje ve vztahu k tomu, co je považováno za úplný pracovní týden v členském státu nebo sektoru jednotky nebo v jednotce samotné.

Zaměstnanci na částečný pracovní úvazek jsou osoby, jejichž obvyklý počet pracovních hodin je menší než běžný počet pracovních hodin. Tato definice zahrnuje všechny formy práce na částečný pracovní úvazek (práce na půl dne, práce na jeden, dva nebo tři dny v týdnu atd.). Tento počet lze zjistit na národní, regionální nebo odvětvové úrovni nebo na úrovni jednotky.

Počet zaměstnanců lze rozdělit podle týdenního počtu hodin odpracovaných zaměstnanci. Tento počet hodin se zvažuje ve vztahu k tomu, co je považováno za běžný úplný pracovní týden v členském státu, regionu, sektoru nebo v jednotce.

Je třeba vzít v úvahu, že zatímco kategorie zaměstnanců "s plným pracovním úvazkem" je poměrně stejnorodá, nelze totéž říci o kategorii zaměstnanců "s částečným pracovním úvazkem", jejichž pracovní doba může činit méně než 20 %, avšak i více než 80 % běžné pracovní doby jednotky.

Je nemožné stanovit přesný rozdíl mezi prací na částečný pracovní úvazek a prací na plný úvazek, a to z důvodu odlišných pracovních zvyklostí v jednotlivých členských státech a odvětvích.

Je třeba rozlišovat mezi zaměstnanci na částečný pracovní úvazek (s počtem hodin menším, než je běžná pracovní doba) a mezi zaměstnanci na dobu určitou popřípadě sezónními zaměstnanci (kteří mohou pracovat na plný úvazek, ale jenom po stanovené krátké období, jako jsou například zaměstnanci s časově omezenými smlouvami, filmové štáby atd.).

Vazba na jiné proměnné

Jde o součást položky počet zaměstnanců (16 13 0).

Kód: | 16 13 2 |

Název: | Počet učňů |

Definice

Do této proměnné se zahrnují všichni zaměstnanci, kteří se plně neúčastní výrobního procesu jednotky, protože pracují na základě učňovské smlouvy nebo protože skutečnost, že jsou účastníky odborné přípravy, významně omezuje jejich produktivitu práce.

Vazba na jiné proměnné

Jde o součást položky počet zaměstnanců (16 13 0).

Kód: | 16 13 5 |

Název: | Počet domáckých pracovníků |

Definice

Domáčtí pracovníci jsou podskupinou osob zaměstnaných statistickou jednotkou, vykonávajících svou odbornou činnost doma. Zahrnují se jenom domáčtí pracovníci, kteří jsou na výplatní listině statistické jednotky.

Vazba na jiné proměnné

Jde o součást položky počet zaměstnanců (16 13 0).

Kód: | 16 14 0 |

Název: | Přepočtený počet zaměstnanců |

Definice

Počet zaměstnanců po přepočtu na ekvivalent plného pracovního úvazku.

Údaje o počtu zaměstnanců pracujících kratší pracovní dobu, než je standardní pracovní doba zaměstnance pracujícího celý rok na plný pracovní úvazek, by se měly přepočítávat na ekvivalenty plného pracovního úvazku, a to ve vztahu k pracovní době zaměstnance jednotky pracujícího celý rok na plný pracovní úvazek.

Do této kategorie se zahrnují osoby pracující po dobu kratší než standardní pracovní den, kratší než standardní počet pracovních dnů v týdnu nebo po dobu kratší než standardních počet týdnů nebo měsíců v roce. Přepočet by se měl provádět na základě počtu odpracovaných hodin, týdnů nebo měsíců.

Vazba na jiné proměnné

Při přepočtu položky počet zaměstnanců (16 13 0) na ekvivalent plného pracovního úvazku se může použít položka počet hodin odpracovaných zaměstnanci (16 15 0) nebo položka počet zaměstnanců na částečný pracovní úvazek (16 13 1).

Kód: | 16 15 0 |

Název: | Počet hodin odpracovaných zaměstnanci |

Definice

"Celkovým počtem hodin odpracovaných zaměstnanci" se rozumí souhrnný počet hodin skutečně odpracovaných během sledovaného období pro produkci statistické jednotky.

V této proměnné se neuvádějí hodiny placené, ale neodpracované, jako například dovolená na zotavenou, svátky a pracovní neschopnost. Stejně tak se neuvádějí přestávky na jídlo a doba cesty do práce a z práce.

Do této položky se zahrnují hodiny skutečně odpracované během běžné pracovní doby, přesčasové hodiny, doba strávená na pracovišti plněním úkolů jako například příprava pracoviště, jakož i krátké přestávky na pracovišti.

Není-li znám přesný počet skutečně odpracovaných hodin, lze jej odhadnout na základě teoretického počtu pracovních hodin a průměrné míry absencí (nemoc, mateřství atd.).

Vazba na jiné proměnné

Počet hodin odpracovaných zaměstnanci lze použít při přepočtu položky počet zaměstnanců (16 13 0) na položku přepočtený počet zaměstnanců (16 14 0).

Kód: | 17 32 0 |

Název: | Počet maloobchodních prodejen |

Definice

V této proměnné se uvádí celkový počet vlastních nebo pronajatých maloobchodních prodejen provozovaných podnikem. Prodejny jsou definovány jako stálá prodejní místa, kam přicházejí zákazníci nakupovat. Maloobchodní prodejny se zařazují do skupin 52.1 až 52.5 klasifikace NACE rev. 1.

Vazba na jiné proměnné

Jde o součást položky počet místních jednotek (11 21 0).

Kód: | 17 33 0 |

Název: | Kategorie prodejní plochy maloobchodních prodejen |

Definice

Kromě celkového počtu maloobchodních prodejen se uvádí členění podle třídy prodejní plochy.

Používají se tyto třídy:

- méně než 120 m2

- 120 až 399 m2

- 400 až 999 m2

- 1000 až 2499 m2

- 2500 až 4999 m2

- 5000 až 9999 m2

- 10000 m2 a více.

Vazba na jiné proměnné

Tato proměnná člení položku počet maloobchodních prodejen (17 32 0).

Kód: | 17 33 1 |

Název: | Prodejní plocha |

Definice

"Prodejní plochou" se rozumí odhadnutá podlahová plocha části provozovny, která je určena pro prodej a vystavení zboží, tj.:

- celková plocha, kam zákazníci mají přístup, včetně zkušebních místností,

- plocha zabraná prodejními pulty a výklady,

- plocha za prodejními pulty, kterou používají prodavači.

Do prodejní plochy se nezahrnují kanceláře, sklady a přípravny, dílny, schodiště, šatny a jiná prostory společnosti.

Kód: | 17 34 0 |

Název: | Počet stálých tržních stánků a/nebo prodejních pultů |

Definice

Tento ukazatel zahrnuje celkový počet vlastních nebo pronajatých stálých tržních stánků a/nebo trvalých prodejních pultů provozovaných podnikem. Nakupující zákazníci — na rozdíl od prodejen — obvykle do prodejního prostoru stánků/pultů nevstupují. Stálé tržní stánky nebo prodejní pulty spadají do třídy 52.62 klasifikace NACE rev. 1.

Kód: | 18 10 0 |

Název: | Obrat ze zemědělství, lesního hospodářství, rybolovu a průmyslových činností |

Definice

Jde o součást obratu z činností zařazených do sekcí A až F klasifikace NACE rev. 1.

Do této položky nepatří obrat z prodeje zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu.

Vazba na účetní závěrky

Obrat z průmyslových činností se v účetních závěrkách neuvádí odděleně. Je součástí položky čistý obrat.

Vazba na jiné proměnné

Jde o součást položky obrat (12 11 0).

Kód: | 18 11 0 |

Název: | Obrat z hlavní činnosti na úrovni čtyřmístného číselného kódu klasifikace NACE rev.1 |

Definice

Tato proměnná obsahuje část obratu pocházející z hlavní činnosti jednotky. Hlavní činnost jednotky se určuje podle pravidel stanovených v nařízení Rady č. 696/93 ze dne 15. března 1993 o statistických jednotkách pro účely zjišťování a analýzy hospodářství ve Společenství [1].

Do této položky se zahrnuje také obrat z prodeje zboží a služeb, který byl předmětem subdodavatelského vztahu. Neuvádí se obrat z prodeje zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu.

Vazba na účetní závěrky

Obrat z hlavní činnosti na úrovni čtyřmístného číselného kódu klasifikace NACE rev. 1 se v účetních závěrkách neuvádí odděleně. Je součástí položky čistý obrat.

Vazba na jiné proměnné

Jde o součást položky obrat (12 11 0).

Kód: | 18 12 0 |

Název: | Obrat z průmyslových činností |

Definice

Tato položka obsahuje část obratu pocházející z činností zařazených do sekcí C až F klasifikace NACE rev. 1.

Tato položka zahrnuje také obrat z prodeje zboží a služeb, který byl předmětem subdodavatelského vztahu. Neuvádí se obrat z prodeje zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu.

Vazba na účetní závěrky

Obrat z průmyslových činností se v účetních závěrkách neuvádí odděleně. Je součástí položky čistý obrat.

Vazba na jiné proměnné

Jde o součást položky obrat (12 11 0).

Jde o součást položky obrat ze zemědělství, lesního hospodářství, rybolovu a průmyslových činností (18 10 0).

Kód: | 18 12 1 |

Název: | Obrat z průmyslových činností bez stavebnictví |

Definice

Tato položka obsahuje část obratu z činností uvedených v sekcích C až E klasifikace NACE rev. 1.

Zahrnuje se také obrat z prodeje zboží a služeb, které byly předmětem subdodavatelského vztahu. Neuvádí se obrat z prodeje zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu.

Vazba na účetní závěrky

Obrat z průmyslových činností bez stavebnictví se v účetních závěrkách neuvádí odděleně. Je součástí položky čistý obrat.

Vazba na jiné proměnné

Jde o součást položky obrat (12 11 0).

Jde o součást položky obrat ze zemědělství, lesního hospodářství, rybolovu a průmyslových činností (18 10 0).

Jde o součást položky obrat z průmyslových činností (18 12 0).

Kód: | 18 12 2 |

Název: | Obrat ze stavebních činností |

Definice

Jde o součást obratu z činností zařazených v sekci F klasifikace NACE rev. 1.

Zahrnuje se obrat z prodeje zboží a služeb, které byly předmětem subdodavatelského vztahu. Neuvádí se obrat z prodeje zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu.

Vazba na účetní závěrky

Obrat z činností ve stavebnictví se v účetních závěrkách neuvádí odděleně. Je součástí položky čistý obrat.

Vazba na jiné proměnné

Jde o součást položky obrat (12 11 0).

Jde o součást položky obrat ze zemědělství, lesního hospodářství, rybolovu a průmyslových činností (18 10 0).

Jde o součást položky obrat z průmyslových činností (18 12 0).

Kód: | 18 13 0 |

Název: | Obrat z obchodních činností (nákup a prodej) |

Definice

Jde o část obratu odvozeného z obchodních činností jednotky (nákup a prodej). Odpovídají prodeji zboží koupeného jednotkou jejím jménem a na její účet a dále prodaného v nezměněném stavu nebo po přeznačení a zabalení, jak je obvyklou praxí obchodních podniků.

Další prodej tohoto druhu lze rozdělit na:

- další prodej jiným obchodníkům, velkoodběratelům atd. (velkoobchodní prodej),

- další prodej domácnostem nebo drobným uživatelům (maloobchodní prodej).

Tyto činnosti jsou zařazeny do sekce G klasifikace NACE rev. 1 (bez skupin 50.2, 50.4, 51.1 a 52.7 týkajících se údržby, oprav a zprostředkovávání velkoobchodu).

Vazba na účetní závěrky

Obrat z obchodních činností (nákup a prodej) se v účetních závěrkách neuvádí odděleně. Je součástí položky čistý obrat.

Vazba na jiné proměnné

Jde o součást položky obrat (12 11 0).

Kód: | 18 14 0 |

Název: | Obrat ze zprostředkovatelských činností |

Definice

Jde o část obratu odvozeného ze zprostředkovatelských činností jednotky. Odpovídá to všem provizím z nákupu a prodeje a podobných činností provedených jménem a v zastoupení třetích stran.

Tyto činnosti se zařazují do skupiny 51.1 klasifikace NACE rev. 1.

Vazba na účetní závěrky

Obrat ze zprostředkovatelských činností se v účetních závěrkách neuvádí odděleně. Je součástí položky čistý obrat.

Vazba na jiné proměnné

Jde o součást položky obrat (12 11 0).

Kód: | 18 15 0 |

Název: | Obrat z činností v oblasti služeb |

Definice

Jde o výnosy ze všech poskytovaných služeb (bankovní a pojišťovací služby, služby pro podniky a osobní služby).

Jedná se obrat z činností v oblasti služeb, které pocházejí z hlavní nebo vedlejší činnosti; některé činnosti v oblasti služeb provádějí průmyslové jednotky. Tyto činnosti se zařazují do sekce H až K a M až O, jakož i do skupin údržby a oprav 50.2, 50.4 a 52.7 sekce G klasifikace NACE rev. 1.

Vazba na účetní závěrky

Obrat z činností v oblasti služeb se v účetních závěrkách neuvádí odděleně. Je součástí položky čistý obrat.

Vazba na jiné proměnné

Jde o součást položky obrat (12 11 0).

Kód: | 18 16 0 |

Název: | Obrat z obchodních a zprostředkovatelských činností |

Definice

Jde o součást obratu z obchodních (nákup a prodej) a zprostředkovatelských činností jednotky. Odpovídá prodeji zboží koupeného jednotkou jejím jménem a na její účet a dále prodaného v nezměněném stavu nebo po přeznačení a přebalení, jak je obvyklou praxí obchodních podniků, jakož i všem provizím z nákupu a prodeje a podobných činností uskutečněných jménem a v zastoupení třetích stran.

Další prodej tohoto druhu lze rozdělit na:

- další prodej jiným obchodníkům, velkoodběratelům atd. (velkoobchodní prodej),

- další prodej domácnostem nebo drobným uživatelům (maloobchodní prodej).

Tyto činnosti jsou zařazeny do sekce G klasifikace NACE rev. 1 (bez skupin údržby a oprav 50.2, 50.4 a 52.7)

Vazba na účetní závěrky

Obrat z obchodních a zprostředkovatelských činností se v účetních závěrkách neuvádí odděleně. Je součástí položky čistý obrat.

Vazba na jiné proměnné

Jde o součást položky obrat (12 11 0).

Kód: | 18 31 0 |

Název: | Obrat z pozemního stavitelství |

Definice

Jde o součást obratu z činností zařazených do sekce F klasifikace NACE rev. 1 a týkající se staveb zařazených v klasifikaci typů staveb (CC) jako pozemní stavitelství.

Tato položka zahrnuje obrat z prodeje zboží a služeb, které byly předmětem subdodavatelského vztahu. Nezahrnují se obrat z prodeje zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu.

Vazba na účetní závěrky

Obrat z pozemního stavitelství se v účetních závěrkách neuvádí odděleně. Je součástí položky čistý obrat.

Vazba na jiné proměnné

Jde o součást položky obrat (12 11 0).

Jde o součást položky obrat ze zemědělství, lesního hospodářství, rybolovu a průmyslových činností (18 10 0).

Jde o součást položky obrat z průmyslových činností (18 12 0).

Jde o součást položky obrat ze stavebních činností (18 12 2).

Kód: | 18 32 0 |

Název: | Obrat z inženýrského stavitelství |

Definice

Jde o součást obratu z činností zařazených do sekce F klasifikace NACE rev. 1 a týkající se staveb zařazených v klasifikaci typů staveb (CC) jako inženýrské stavitelství.

Zahrnuje se zde obrat z prodeje zboží a služeb, které byly předmětem subdodavatelského vztahu. Neuvádí se však obrat z prodeje zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu.

Vazba na účetní závěrky

Obrat z inženýrského stavitelství se v účetních závěrkách neuvádí odděleně. Je součástí položky čistý obrat.

Vazba na jiné proměnné

Jde o součást položky obrat (12 11 0).

Jde o součást položky obrat ze zemědělství, lesního hospodářství, rybolovu a průmyslových činností (18 10 0).

Jde o součást položky obrat z průmyslových činností (18 12 0).

Jde o součást položky obrat ze stavebních činností (18 12 2).

Kód: | 20 11 0 |

Název: | Nákup energetických produktů (v hodnotovém vyjádření) |

Definice

Nákup všech energetických produktů během sledovaného období se do této proměnné zahrnuje tehdy, jde-li o nákup paliva. Neuvádějí se energetické produkty kupované jako suroviny nebo určených k prodeji v nezměněném stavu. Údaj se uvádí jenom v hodnotovém vyjádření.

Vazba na účetní závěrky

Nákup energetických produktů se v účetních závěrkách neuvádí odděleně. Je součástí položky suroviny a materiál.

Vazba na jiné proměnné

Jde o součást položky nákup výrobků a služeb celkem (13 11 0).

Kód: | 20 21 0 až 20 31 0 |

Název: | Nákup energií podle produktů |

- nákup černého uhlí,

- nákup koksu,

- nákup briket,

- nákup plynového oleje,

- nákup těžkého topného oleje,

- nákup ostatních ropných produktů,

- nákup zemního plynu,

- nákup druhotných plynů,

- nákup obnovitelných zdrojů energie,

- nákup tepla,

- nákup elektřiny.

Vazba na účetní závěrky

Nákup jednotlivých energetických produktů se v účetních závěrkách nevede odděleně. Je součástí položky suroviny a materiál.

Vazba na jiné proměnné

Jde o součást položky nákup energetických produktů (v hodnotovém vyjádření) (20 11 0).

Kód: | 21 11 0 |

Název: | Investice do provozních celků a zařízení pro ochranu životního prostředí a do zvláštního příslušenství bránícího znečišťování životního prostředí (hlavně zařízení na konci procesu) |

Definice

Investiční výdaje na akce a činnosti, které mají jako svůj hlavní cíl prevenci, snižování a odstranění znečišťování a jakéhokoliv jiného zhoršování životního prostředí.

Nezahrnují se akce a činnosti, které mají příznivý vliv na životní prostředí, ale které nespadají do oblasti ochrany životního prostředí. Do této oblasti se tudíž neuvádějí činnosti, které sice přinášejí životnímu prostředí užitek, ale především uspokojují technické potřeby nebo vnitropodnikové požadavky na zdraví a bezpečnost práce v podniku. Toto omezení se ve většině případů vztahuje na činnosti v oblasti recyklace, které jsou zařazeny do třídy 37.00 (recyklace) klasifikace NACE. Údaje shromážděné za toto odvětví by se neměly uvádět v žádných dalších položkách klasifikace NACE (viz klasifikaci činností v oblasti ochrany životního prostředí UNECE/Eurostat DOC/CES/822).

Zařízení na konci procesu jsou doplňková technická zařízení používaná pro ochranu životního prostředí. Pracují nezávisle, popř. jsou jednoznačně připojeny k některé části dlouhodobých hmotných aktiv, zpracovávají produkované znečišťující látky, zabraňují emisím nebo šíření znečišťujících látek nebo měří úroveň znečištění (provádějí monitorování). Investice se oceňují nákupní cenou nebo náklady na výstavbu těchto zařízení, včetně projektových a montážních nákladů. Zahrnuje se také nákup pozemků potřebných pro zařízení. Neuvádějí se prostředky sloužící především bezpečnosti práce a ochraně zdraví na pracovišti.

Tyto investice se vyskytují při činnostech jako snižování, prevence nebo zpracování odpadu a odpadních vod, prevence a eliminace nebo snižování emisí do ovzduší, zpracování a likvidace znečištěné půdy a podzemních vod, prevence nebo snižování úrovně hluku a vibrace, zachování ekologických prvků a krajiny, jakož i monitorování kvality odpadů a složek životního prostředí.

Vazba na účetní závěrky

Investice se v rozvaze neuvádějí. V rozvaze nebo v komentáři k účetním závěrkám se však uvádějí tvorba, úbytky a převody všech dlouhodobých aktiv, jakož i úpravy jejich hodnoty. Investice do zařízení chránících životní prostředí a speciální zařízení pro snižování škodlivých emisí se zahrnují v účetních závěrkách zařazují do položky dlouhodobá hmotná aktiva v položce účetní závěrky dlouhodobá aktiva – hmotná aktiva, ale nevedou se odděleně. Poradní fórum pro účetnictví navrhlo, aby se tyto informace zveřejňovaly.

Vazba na jiné proměnné

Jde o součást položky hrubé investice do hmotných aktiv (15 11 0).

Kód: | 22 11 0 |

Název: | Celkové vnitropodnikové výdaje na výzkum a vývoj |

Definice

Výzkum a experimentální vývoj představují systematickou tvůrčí práci zaměřenou na zvýšení úrovně vědomostí, včetně vědomostí o člověku, kultuře a společnosti, jakož i použití těchto vědomostí pro nalezení nových možností využití.

Vnitropodnikové výdaje jsou všechny výdaje na výzkum a vývoj prováděný v jednotce, bez ohledu na zdroj financování.

Výdaje na výzkum a vývoj je nutné odlišit od výdajů na široký okruh příbuzných činností. Do nákladů na výzkum a vývoj se tudíž nezahrnují:

- výdaje na vzdělávání a odbornou přípravu,

- výdaje na jiné odborné a technologické činnosti (např. informační služby, zkoušení a standardizace, studie proveditelnosti atd.),

- výdaje na jiné průmyslové činnosti (např. výdaje na průmyslové inovace jinde nespecifikované),

- výdaje na výhradně finanční činnosti (zahrnují se jiné administrativní a jiné nepřímé podpůrné činnosti).

Vnitropodnikové výdaje se oceňují v nákladech výroby a zahrnují všechny provozní náklady, včetně nákladů práce a investičních výdajů.

Vazba na účetní závěrky

V závislosti na vnitrostátních právních předpisech se mohou výzkum a vývoj zapisovat do jedné ze tří položek: v změnách nehmotných aktiv, změnách hmotných aktiv nebo v provozních výdajích.

Pokud vnitrostátní právní předpisy připouštějí jejich částečnou nebo úplnou aktivaci, zařazují se tyto výdaje do změn nehmotných aktiv zahrnutých v účetních závěrkách pod položkou dlouhodobá aktiva – nehmotná aktiva – náklady na výzkum a vývoj.

Pokud vnitrostátní předpisy připouštějí jenom částečnou aktivaci, nebo nepřipouštějí vůbec žádnou, jsou běžné výdaje součástí položek suroviny a materiál, ostatní externí náklady, osobní nákladya ostatní provozní náklady, a investiční výdaje se zahrnují do změn hmotných aktiv, vedených v účetních závěrkách v položce dlouhodobá aktiva – hmotná aktiva.

Kód: | 22 12 0 |

Název: | Počet pracovníků ve výzkumu a vývoji celkem |

Definice

Výzkum a experimentální vývoj představují systematickou tvůrčí práci zaměřenou na zvýšení úrovně vědomostí, včetně vědomostí o člověku, kultuře a společnosti, jakož i použití těchto vědomostí pro nalezení nových možností využití.

Zahrnují se všechny osoby pracující přímo ve výzkumu a vývoji, jakož i pracovní síly zajišťující přímé služby, jako jsou například manažeři, vedoucí pracovníci a úředníci ve výzkumu a vývoji. Osoby poskytující nepřímé služby, například zaměstnanci závodních jídelen a bezpečnostní služby, by se měly vyloučit, třebaže se jejich mzdy a platy zahrnují jako režijní náklady do výdajů.

Pracovníci ve výzkumu a vývoji se musí odlišovat od pracovníků zabývajících se příbuznými činnostmi. Níže uvedení pracovníci se proto do nákladů na výzkum a vývoj nezahrnují:

- pracovníci, kteří se zabývají vzděláváním a odbornou přípravou,

- pracovníci, kteří se zabývají jinými odbornými a technologickými činnostmi (např. informačními službami, zkoušením a standardizací, studiemi proveditelnosti atd.),

- pracovníci, kteří se zabývají jinými průmyslovými činnostmi (např. průmyslovými inovacemi jinde nespecifikovanými),

- pracovníci, kteří se zabývají administrativními a jinými nepřímými podpůrnými činnostmi.

Vazba na účetní závěrky

Celkový počet výzkumných a vývojových pracovníků se v účetních závěrkách neuvádí odděleně. Je součástí počtu pracujících osob, který se zapisuje do komentáře k účetním závěrkám (čl. 43 odst. 8).

Vazba na jiné proměnné

Jde o součást položky počet pracujících osob (16 11 0).

Kód: | 23 11 0 |

Název: | Platby subdodavatelům |

Definice (pro průmysl – sekce C až E klasifikace NACE rev. 1)

"Platbami subdodavatelům" se rozumějí platby třetím stranám prováděné jednotkou jako náhrada za průmyslové výrobky a služby dodané v rámci subdodavatelského vztahu definovaného takto:

Dva podniky se nacházejí v subdodavatelském vztahu, když jsou zároveň splněny podmínky A a B:

A. odběratelský podnik, tzv. hlavní dodavatel, se podílí na koncepci výrobku, přičemž poskytuje dodavatelskému podniku, tzv. subdodavateli, úplné nebo částečné technické specifikace a/nebo dodává suroviny a materiál, který se má zpracovat;

B. odběratelský podnik prodává tento výrobek samotný nebo jako součást jiného výrobku a přebírá na sebe poprodejní odpovědnost za výrobek.

Poznámka:

pouhé uvedení barvy, velikosti nebo katalogového čísla není samo o sobě technickou specifikací. Výroba výrobku na zakázku sama o sobě nutně neznamená, že jde o subdodavatelský vztah.

Vazba na účetní závěrky

Platby subdodavatelům se v účetních závěrkách nemusí uvádět odděleně. Jsou součástí položek ostatní externí náklady a ostatní provozní náklady.

Vazba na jiné proměnné

Jde o součást položky nákup výrobků a služeb celkem (13 11 0).

Kód: | 25 11 1 |

Název: | Procentní podíl obratu připadající na maloobchodníky |

Definice

Podíl obratu velkoobchodních podniků (oddíl 51 klasifikace NACE rev. 1) připadající na maloobchodníky. Tento podíl odpovídá tradičnímu schématu výrobce → velkoobchodník → maloobchodník → zákazník. Je nutno vzít v úvahu, že tento podíl se počítá na základě údajů v položce obrat z obchodních činností (nákup a prodej) (18 13 0).

Vazba na účetní závěrky

Procentní podíl z obratu připadající na maloobchodníky se v účetních závěrkách neuvádí odděleně. Je součástí položky čistý obrat.

Vazba na jiné proměnné

Jde o součást položky obrat (12 11 0).

Jde o součást položky obrat z obchodních činností (nákup a prodej) (18 13 0).

Poznámka:

spolu s položkou (25 11 2) procentní podíl obratu připadající na velkoodběratele (velkoobchod a ostatní) a položkou (25 11 3) procentní podíl obratu připadající na konečné spotřebitele (maloobchod) tvoří tato proměnná úplné členění položky obrat z obchodních činností (nákup a prodej) (18 13 0).

Kód: | 25 11 2 |

Název: | Procentní podíl obratu připadající na velkoodběratele (velkoobchod a ostatní) |

Definice

Do této položky patří podíl obratu velkoobchodních podniků (oddíl 51 klasifikace NACE rev. 1) připadající na velkoodběratele (podniky, instituce, vládní instituce atd.) a velkoobchodníky. Prodeje maloobchodníkům a konečným spotřebitelům se vylučují. Dříve, než dojde k prodeji konečnému spotřebiteli, mohou velkoobchodníci vytvářet složitou distribuční síť, zahrnující více velkoobchodníků.

Je nutno vzít v úvahu, že se podíl z obratu počítá na základě údaje v položce obrat z obchodních činností (nákup a prodej ) (18 13 0).

Vazba na účetní závěrky

Procentní podíl z obratu připadající na velkoodběratele se v podnikových účetních závěrkách neuvádí odděleně. Je součástí položky čistý obrat.

Vazba na jiné proměnné

Jde o součást položky obrat (12 11 0).

Jde o součást položky obrat z obchodních činností (nákup a prodej) (18 13 0).

Poznámka:

spolu s položkou (25 11 1) procentní podíl obratu připadající na maloobchodníky a (25 11 3) procentní podíl obratu připadající na konečné spotřebitele (maloobchod) tvoří tato proměnná úplné členění položky obrat z obchodních činností (nákup a prodej) (18 13 0).

Kód: | 25 11 3 |

Název: | Procentní podíl obratu připadající na konečné spotřebitele (maloobchod) |

Definice

Podíl obratu velkoobchodních podniků (oddíl 51 klasifikace NACE rev. 1) připadající na konečné spotřebitele. Toto odpovídá vedlejší činnosti velkoobchodníků působících jako maloobchod.

Je nutno vzít v úvahu, že se podíl z obratu počítá na základě údajů v položce obrat z obchodních činností (nákup a prodej) (18 13 0).

Vazba na účetní závěrky

Procentní podíl z obratu připadající na konečné spotřebitele se v účetních závěrkách neuvádí odděleně. Je součástí položky čistý obrat.

Vazba na jiné proměnné

Jde o součást položky obrat (12 11 0).

Jde o součást položky obrat z obchodních činností (nákup a prodej) (18 13 0).

Poznámka:

spolu s položkou (25 11 1) procentní podíl obratu připadající na maloobchodníky a (25 11 2) procentní podíl obratu připadající na velkoodběratele (velkoobchod a ostatní) tvoří tato proměnná úplné členění položky obrat z obchodních činností (nákup a prodej) (18 13 0).

Kód: | 25 21 1 |

Název: | Procentní podíl nákupu od velkoobchodníků a nákupních skupin |

Definice

Tato proměnná popisuje zásobovací síť maloobchodu a představuje aproximaci maloobchodníka za účelem odhadu přímých nákupů od velkoobchodníků a prostřednictvím nákupních skupin.

Je nutno vzít v úvahu to, že podíl nákupů se počítá na základě nákupů zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu (13 12 0).

Vazba na účetní závěrky

Procentní podíl nákupů od velkoobchodníků a nákupních skupin se v účetních závěrkách neuvádí odděleně. Je součástí položek suroviny a materiál, ostatní externí náklady a ostatní provozní náklady.

Vazba na jiné proměnné

Jde o součást položky nákup výrobků a služeb celkem (13 11 0).

Jde o součást položky nákup zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu (13 12 0).

Je nutno vzít v úvahu, že procentní podíly nákupu od velkoobchodníků a nákupních skupin (25 21 1) a od výrobců (25 21 2) nemusí odpovídat nákupům zboží a služeb určených k prodeji celkem (13 12 0). První dvě proměnné nezahrnují například nákup od maloobchodníků a nákup použitého zboží od velkoodběratelů a konečných spotřebitelů.

Kód: | 25 21 2 |

Název: | Procentní podíl nákupu od výrobců |

Definice

Tato proměnná, jakož i 25 21 1, popisuje zásobovací síť maloobchodu. Představuje aproximaci prováděnou maloobchodníkem za účelem odhadu přímých nákupů od výrobců.

Je nutno vzít v úvahu, že se podíl nákupů počítá na základě nákupů zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu (13 12 0).

Vazba na účetní závěrky

Procentní podíl nákupů od výrobců se v účetních závěrkách neuvádí odděleně. Je součástí položek suroviny a materiál, ostatní externí náklady a ostatní provozní náklady.

Vazba na jiné proměnné

Jde o součást položky nákup výrobků a služeb celkem (13 11 0).

Jde o součást položky nákup zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu (13 12 0).

Je nutno vzít v úvahu, že procentní podíly nákupu od velkoobchodníků a nákupních skupin (25 21 1) a od výrobců (25 21 2) nemusí odpovídat celkovým nákupům zboží a služeb určených k prodeji (13 12 0). První dvě proměnné nezahrnují například nákup od maloobchodníků a nákup použitého zboží od velkoodběratelů a konečných spotřebitelů.

[1] Úř. věst. L 76, 30.3.1993, s. 1.

--------------------------------------------------