Rozhodnutí Komise

ze dne 10. února 1997,

kterým se vymezuje metodika pro přechod mezi Evropským systémem národních a regionálních účtů ve Společenství (ESA 95) a Evropským systémem integrovaných hospodářských účtů (druhé vydání ESA)

(Text s významem pro EHP)

(97/178/ES, Euratom)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

s ohledem na čl. 8 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství [1] a článek 6 směrnice Rady 89/130/EHS, Euratom ze dne 13. února 1989 o harmonizaci výpočtu hrubého národního produktu v tržních cenách [2],

vzhledem k tomu, že Komise očekává zrušení výhrad týkajících se odhadů hrubého národního produktu (HNP) členských států do 31. prosince 1998;

vzhledem k tomu, že existují rozdílné výsledky získané podle ESA 95 a podle druhého vydání ESA;

vzhledem k tomu, že pro uplatňování čl. 8 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 2223/96 o ESA 95 je nezbytné nejpozději do prosince 1996 určit rozdíly mezi definicemi ESA 95 a druhého vydání ESA a vyhodnotit jejich vliv, aby bylo možné odvodit údaje o hrubém domácím produktu (HDP) a HNP podle druhého vydání ESA z údajů o HDP a HNP podle ESA 95;

vzhledem k tomu, že zjistí-li se po přijetí tohoto rozhodnutí další rozdíly mezi druhým vydáním ESA a ESA 95, které mají vliv na HDP a HNP, přijme Komise v souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 2223/96 opatření pro úpravu přílohy tohoto rozhodnutí;

vzhledem k tomu, že článek 19 nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1552/89 ze dne 29. května 1989, kterým se provádí rozhodnutí 88/376/EHS, Euratom o systému vlastních zdrojů Společenství [3], stanoví, že Komise každý rok společně s daným členským státem ověří souhrnné ukazatele poskytnuté pro účely vlastních zdrojů, a to zejména v případech oznámených Výborem pro HNP;

vzhledem k tomu, že je třeba provést opatření stanovená v tomto rozhodnutí, přičemž se musí vzít v úvahu zásada efektivnosti nákladů a zároveň zajistit dobrá kvalita odhadů HDP a HNP;

vzhledem k tomu, že opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 6 směrnice 89/130/EHS, Euratom,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozdíly v definicích mezi ESA 95 a druhým vydáním ESA, které Výbor pro HNP zjistil a potvrdil před 31. prosincem 1996 a které mají vliv na HDP nebo HNP, jsou uvedeny v příloze. Postupem podle článku 2 vyčíslí členské státy vliv každého z těchto rozdílů v definicích. Členské státy poskytnou Komisi nezbytné informace a vysvětlení týkající se každého rozdílu v souladu s článkem 5 směrnice 89/130/EHS, Euratom.

Článek 2

Údaje o HNP založené na druhém vydání ESA, poskytnuté podle směrnice 89/130/EHS, Euratom, a údaje o HDP oznámené podle nařízení Rady (ES) č. 3605/93 ze dne 22. listopadu 1993 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství [4], se odvozují z údajů založených na ESA 95 a předaných členskými státy podle čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 2223/96 úpravou těchto údajů tak, aby zohlednily vliv rozdílů v definicích mezi ESA 95 a druhým vydáním ESA uvedených v článeku 1.

Tuto zásadu lze shrnout do těchto rovnic:

a) údaje o HDP, založené na druhém vydání ESA

= údaje o HDP, založené na ESA 95

— součet částek vyčíslených vlivů rozdílů v definicích mezi ESA 95 a druhým vydáním ESA uvedených v článku 1;

b) údaje o HNP, založené na druhém vydání ESA

= údaje o HNP, založené na ESA 95

— součet částek vyčíslených vlivů rozdílů v definicích mezi ESA 95 a druhým vydáním ESA uvedených v článku 1.

Článek 3

1. Články 1 a 2 tohoto rozhodnutí se vztahují na

a) údaje o HNP za rok 1998 a roky následující, které se poskytují podle směrnice 89/130/ES, Euratom, po dobu platnosti rozhodnutí Rady 94/728/ES, Euratom ze dne 31. října 1994 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství [5];

b) údaje o HDP za rok 1998, které se poskytují pro účely nařízení (ES) 3605/93.

Uvedené čkánky se také mohou vztahovat na

c) údaje o HNP a HDP za roky 1995 až 1997, které členské státy poskytnou na základě ESA 95 pro účely směrnice a nařízení uvedených v odst. 1 písm. a) a b).

2. V případě údajů poskytovaných podle odst. 1 písm. c) musí členské státy na žádost Komise sdělit částky vyplývající z rozdílů v definicích mezi ESA 95 a druhým vydáním ESA.

Článek 4

Pokud rozhodnutí 94/728/ES, Euratom zůstane v platnosti po 31. prosinci 1999, přezkoumá Komise toto rozhodnutí a v případě potřeby přijme vhodná opatření.

Článek 5

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 10. února 1997.

Za Komisi

Yves-Thibault De Silguy

člen Komise

[1] Úř. věst. L 310, 30.11.1996, s. 1.

[2] Úř. věst. L 49, 21.2.1989, s. 26.

[3] Úř. věst. L 155, 7.6.1989, s. 1.

[4] Úř. věst. L 332, 31.12.1993, s. 7.

[5] Úř. věst. L 293, 12.11.1994, s. 9.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

ZMĚNY VYPLÝVAJÍCÍ Z PŘECHODU Z ESA 79 NA ESA 95, KTERÉ MAJÍ VLIV NA HDP A HNP

Soupis změn

Dále se popisují tyto změny pojmů, které mají vliv na HDP nebo HNP:

1. Kritéria rezidence (příslušnosti k hospodářskému území)

2. Finanční zprostředkovatelské služby nepřímo měřené (FISIM)

3. Pojištění

4. Zisky z přímých investic

5. Úrokový důchod

6. Přirozený růst pěstovaných rostlin

7. Programové vybavení a velké databáze

8. Vojenská zařízení a vozidla, jiná než zbraně

9. Nedokončená produkce služeb

10. Výdaje na průzkum nerostných surovin

11. Spotřeba fixního kapitálu: silnice, mosty atd.

12. Licence a poplatky vládním institucím

13. Ocenění produkce pro vlastní konečné užití a produkce z dobrovolné činnosti

14. Mezní hodnota dlouhodobých aktiv

15. Tržní/netržní kritéria

16. Subvence

17. Zábavná, literární a umělecká originální díla

18. Služby spojené s povolením používat zábavná, literární a umělecká originální díla

19. Garáže

20. Daně z registrace automobilů placené domácnostmi

21. Naturální mzdy a platy

22. Licence za používání nehmotných nevyráběných aktiv

23. Kolkovné

Terminologie

Předchozí poznámky týkající se terminologie jsou opodstatněné. Je třeba vzít na vědomí, že v ESA 95 již bylo několik pojmů z ESA 79 uvedených v dotazníku o HNP již zrušeno. Příkladem jsou produkce v tržních cenách (P10), hrubá přidaná hodnota v tržních cenách (N1p) a konečná spotřeba na hospodářském území (P3B). Avšak skutečnost, že určitá pojetí ESA 79 byla nahrazena relevantnějšími pojmy samozřejmě neznamená, že nelze sestavovat staré pojmy v kontextu ESA 95. Souhrnné ukazatele ESA 79 lze ovšem počítat z podrobných národních účtů sestavených na základě ESA 95 za předpokladu, že se každá změna pojmu zdůvodní odděleně. I když hrubá přidaná hodnota v tržních cenách není v ESA 95 plnoprávným pojmem, má jistě význam hovořit o hrubé přidané hodnotě a odvozovat ji v tržních cenách vzhledem k tomu, že všechny složky vytvářející tento souhrnný ukazatel se odhadují podle pravidel ESA 95.

Souhrnná tabulka

Tabulka 1 shrnuje vliv každé změny pojmu uvedené výše.

Tabulka 1 popisuje vliv přechodu z ESA 79 na ESA 95. Sloupce tabulky odpovídají změnám pojmu a jsou označeny čísly podle výše uvedeného seznamu změn. Znaménko "+" v tabulce označuje kladný vliv, znaménko "—" záporný vliv a symbol "x" říká, že vliv může existovat, ale znaménko nelze předběžně určit.

Požadavky na vykazování

Dokument se týká provádění někdy složitých definičních změn mezi ESA 79 a ESA 95, a proto jsou předložené rozbory velmi podrobné. Tento stupeň podrobností se však při vykazování nevyžaduje.

Tabulka 1

Přepočet ESA 79 na ESA 95

Poznámka:

(+) vliv s kladným znaménkem (větší než nebo rovný 0)

(-) vliv se záporným znaménkem (menší než nebo rovný 0)

(x) vliv může nastat, znaménko není apriori známé

(?) vliv se pravděpodobně netýká čtvrtého zdroje

DOTAZNÍK O HNP (ESA 95) | Číslo změny pojmu |

kód ESA | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 |

VÝROBNÍ METODA

1Produkce výrobků a služeb (v cenách výrobců, kromě fakturované DPH) | P10 | x | | + | | | x | x | x | x | | + | | + | | x | – | + | + | + | + | + | + | + |

2Mezispotřeba (v kupních cenách, kromě odpočitatelné DPH) | P20 | x | x | + | | | | – | – | | – | | + | | + | | – | + | + | + | | – | + | + |

3Hrubá přidaná hodnota v tržních cenách (kromě DPH) | N1p | x | x | x | | | x | + | + | x | + | + | – | + | – | x | – | x | x | + | + | + | x | + |

4DPH na výrobky | R21 | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | |

5Daně týkající se dovozu (kromě DPH) | R29 | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | + | | | |

6Dovozní subvence | R39 | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | |

VÝDAJOVÁ METODA

7Konečná národní spotřeba domácností | P3Ap | x | + | + | | | | | | | | | + | + | | x | – | – | | + | + | + | | + |

8Konečná spotřeba rezidentských domácností ve zbytku světa | P32 | x | | x | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | + |

9Konečná spotřeba nerezidentských domácností na hospodářském území | P33 | x | | x | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | + |

10Konečná spotřeba domácností na hospodářském území | P3Bp | x | + | + | | | | | | | | | + | + | | x | – | – | | + | + | + | | + |

11Kolektivní spotřeba soukromých neziskových institucí | P3Bp | | + | + | | | | x | | | | | – | – | x | x | | – | x | | | | x | + |

12Kolektivní spotřeba vládních institucí | P3Bp | | + | + | | | | x | x | | | + | – | – | x | x | | – | x | | | | x | |

13Konečná spotřeba na hospodářském území | P3B | | + | + | | | | x | x | | | + | – | x | x | x | – | – | x | + | + | + | x | – |

14Tvorba hrubého fixního kapitálu | P41 | | | | | | | + | + | | + | | | + | – | | | + | | | | | | + |

15Změna stavu zásob | P42 | x | | | | | x | | | x | | | | | | | | | | | | | | |

16Vývoz zboží a služeb | P50 | x | + | + | | | | | | | | | | | | | | + | + | x | | | + | |

17Dovoz zboží a služeb | P60 | x | + | + | | | | | | | | | | | | | | + | + | x | | | + | |

18Bilance vývozu a dovozu | P50-P60 | x | x | x | | | | | | | | | | | | | | x | x | x | | | x | |

DŮCHODOVÁ METODA

19Náhrady zaměstnancům placené rezidentskými jednotkami | R10 | x | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | + | | |

20Hrubý provozní přebytek národního hospodářství | N2 | x | x | x | | | x | + | + | x | + | + | | x | – | x | – | x | x | + | | | x | |

21Daně spojené s výrobou a dovozem | R20 | x | | | | | | | | | | | – | | | | | | | | + | | | + |

22Dotace na výrobu a dovozní subvence | R30 | x | | | | | | | | | | | | | | x | | | | | | | | |

23HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT V TRŽNÍCH CENÁCH | N1 | x | x | x | | | x | + | + | x | + | + | – | x | – | x | – | x | x | + | + | + | x | + |

24Náhrady zaměstnancům ze zbytku světa | | x | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | + | | |

25Náhrady zaměstnancům placené do zbytku světa | | x | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | + | | |

26Důchod z vlastnictví a podnikatelský důchod ze zbytku světa | | x | x | + | + | x | | | | | | | | | | | | – | – | x | | | | |

27Důchod z vlastnictví a podnikatelský důchod placené do zbytku světa | | x | x | + | + | x | | | | | | | | | | | | – | – | x | | | | |

28HRUBÝ NÁRODNÍ PRODUKT V TRŽNÍCH CENÁCH | | x | + | x | x | x | x | + | + | x | + | + | – | + | – | x | – | x | x | + | + | x | x | + |

1. Kritéria rezidence

Klíčová slova

| ESA 79 | ESA 95 |

Studenti | 207, 210c | 2.10 |

Montáž zařízení | 207 | 2.09 pozn. pod čarou 1 |

Výstavba ve zbytku světa | 207 | 2.09 pozn. pod čarou 1, 2.15a |

Popis změny

ESA 95 poskytuje jednoznačná kritéria rezidence pro studenty, montáž zařízení a stavební činnosti ve zbytku světa. V každém případě se tato kritéria liší od kritérií uvedených v ESA 79.

Podle ESA 95 se studenti vždy pokládají za rezidenty své domovské země, a to bez ohledu na dobu svého pobytu v zahraničí. Stejně jednoznačná, ale odlišná kritéria rezidence (pravidlo jednoho roku) také uvádí ESA 79. Mezi ESA 79 a ESA 95 tedy dochází k jasné změně pravidel.

ESA 95 rovněž poskytuje konkrétní a jednoznačné vodítko týkající se rezidence pro montáž zařízení a stavební činnosti vedoucí k tvorbě hrubého fixního kapitálu v zahraničí. U montáží zařízení se produkce zaznamenává v zemi původu, ne v zemi montáže. V případě stavebních činností v zahraničí vedoucích k tvorbě hrubého fixního kapitálu se produkce zaznamenává na území, na kterém výstavba probíhá.

Pro tyto dva poslední případy ESA 79 žádná vodítka neposkytuje. A tak kritéria rezidence, která se mají použít pro tyto činnosti podle ESA 79, jsou obecná kritéria uvedená v odstavci 207 (tj. o rezidenci se rozhoduje podle pravidla jednoho roku). V kritériích, která se v každém z obou případů mají použít, tedy dochází mezi ESA 79 a ESA 95 ke změně. Podle ESA 95 se už montážní služby nepovažují za produkci území, na kterém se montáž provádí, i když tato činnost trvá déle než jeden rok. Stavební činnosti vedoucí k tvorbě hrubého fixního kapitálu se podle ESA 95 pokládají za produkci území, na kterém se provádějí, i když trvají méně než jeden rok. Je třeba si všimnout toho, že navzdory těmto změnám je praktický dopad na HNP v případě mnoha jednotlivých akcí pravděpodobně malý nebo nulový v mnoha jednotlivých projektech (viz vysvětlení dále, které se týká poukazování výdělků od fiktivních rezidentských jednotek).

Důsledky změn

Pokud jde o přechod z HDP na HNP, nové pojetí studentů studujících v zahraničí se týká jenom HNP. Primární důchod obdržený nebo placený těmito studenty se může započítávat podle ESA 79 jako primární důchod obdržený/placený hostitelskou zemí, avšak podle ESA 95 jako primární důchod obdržený/placený domovskou zemí. Zdá se, že v praxi bývají dané částky pravděpodobně malé.

Pozornost je tedy třeba soustředit jenom na druhé dvě položky.

Ve výrobní metodě se montáž zařízení v zahraničí, která uspokojuje pravidlo jednoho roku uvedené v ESA 79, zahrnuje v ESA 79 jako produkce zbytku světa, ale podle pravidel ESA 95 jako domácí výroba. Naproti tomu se stavební činnost ve zbytku světa prováděná rezidentskými výrobci, která vede k tvorbě hrubého fixního kapitálu a nesplňuje pravidlo jednoho roku podle ESA 79, zachycuje podle pravidel ESA 79 jako produkce domácího hospodářství, podle pravidel ESA 95 však jako produkce zbytku světa. Dopady tohoto rozdílného přístupu na produkci, mezispotřebu a hrubou přidanou hodnotu jsou uvedeny v tabulce 1.

Vzhledem k tomu, že se příslušné transakce týkaly montážní i stavební činnosti prováděné rezidentskými institucionálními výrobními jednotkami v zahraničí a nerezidentskými institucionálními výrobními jednotkami v tuzemsku, nelze předem určit znaménka čistého vlivu změn.

Ve výdajové metodě má nové pojetí studentů význam pro spotřebu domácností; tyto změny jsou kompenzovány změnami ve vývozu a dovozu. Nový přístup ke zpracování montážních služeb a stavební činnosti ve zbytku světa má vliv na vývoz a dovoz služeb. Opět, znaménko čistého vlivu změn bude záviset na podmínkách v dané zemi.

V důchodové metodě bude mít nové pojetí montážních služeb a stavební činnosti v zahraničí pravděpodobně významný dopad na náhrady zaměstnancům i na provozní přebytek. Protože jde o transakce směrem do i ze zbytku světa, bude znaménko čistého vlivu změn záviset na konkrétních podmínkách.

A konečně, pokud jde o přechod z HDP na HNP, dopady nového přístupu k montážním službám a stavebním činnostem v zahraničí na náhrady zaměstnancům a důchod z vlastnictví odrážejí ty vlivy, které byly uvedeny u důchodové metody.

Je třeba poznamenat, že vytvoření nebo nevytvoření fiktivní rezidentské jednotky pro stavební činnost ve zbytku světa prováděnou rezidentskými institucionálními výrobními jednotkami neovlivňuje podle pravidel ESA 95 výši hrubého národního důchodu, až na spotřebu fixního kapitálu přisuzovanou použití strojů a zařízení na zahraničním staveništi, což není nutně případ podle pravidel ESA 79. Ovlivnění podle pravidel ESA 79 je dáno odlišným přístupem k nerozdělenému zisku ze zahraničních přímých investic v obou systémech. Protože se však veškerý nerozdělený zisk společností, které nemají hospodářský zájem na hospodářském území země, kde se nachází staveniště, musí podle definice vrátit během jednoho roku, omezuje se problém nerozděleného zisku na volbu, zda zapsat daný (čistý) provozní přebytek vytvořený stavební činností v zahraničí v roce t-1 nebo v roce t.

Pokud jde o spotřebu fixního kapitálu, která je složkou hrubého provozního přebytku, zaznamenává se v zemi, v níž se výrobce pokládá za rezidenta, a tudíž se započítává jako část HDP/HNP této země. Spočítat v praxi spotřebu fixního kapitálu za jednotlivé stavby je zřejmě nepravděpodobné, což ve skutečnosti vede k vykazování celé spotřeby fixního kapitálu v zemi vlastníka strojů a zařízení.

A tak je otázka, zda v případě stavební činnosti ve zbytku světa nelze považovat vytvoření nebo nevytvoření fiktivní rezidentské jednotky za prakticky neovlivňující HNP.

V nejhorším případě se ovlivní jenom doba vykazování, tj. rozložení daného HNP na dva po sobě jdoucí roky, ovšem za předpokladu, že se všechny transakce zapíšou do účtů správně.

Číselný příklad

Předpokládá se, že podnik ze země A provádí nějakou stavbu v zemi B, která trvá méně než jeden rok, má hodnotu 1000 a vyžaduje mezispotřebu v hodnotě 200 a náhrady zaměstnancům v hodnotě 400. Na staveništi pracují jenom pracovníci, kteří jsou rezidenty v zemi A a všechny materiály se nakupují v zemi B. Podle pravidel ESA 95 se staveniště bere jako fiktivní rezidentská jednotka země B, kdežto podle pravidel ESA 79 se žádná taková fiktivní jednotka nevytváří. Veškerý provozní přebytek poukazuje podnik v zemi A během daného účetního období.

Následující tabulky ukazují vliv na účty země A. Účty země B jsou symetrické. Je nutné si uvědomit, že neutralita HNP závisí na tom, že se provozní přebytek poukazuje v rámci stejného účetního období.

Účetní pojetí ve zjednodušených účtech za národní hospodářství: změny ve srovnání s vykazováním podle pravidel ESA 79.

Účet zboží a služeb |

Zdroje | Užití |

P10 | –1000 | P20 | – 200 |

P60 | – 200 | P50 | –1000 |

Účet výroby | Účet tvorby důchodů | Účet rozdělení důchodů |

P20 | – 200 | P10 | –1000 | R10 | – 400 | N1 | – 800 | | | N2 | – 400 |

| | | | | | | | | | R10 (rezident) | – 400 |

| | | | | | | | | | R10 (nerezident) | + 400 |

N1 | – 800 | | | N2 | – 400 | | | N3 | + 0 | R40 | + 400 |

Účet užití důchodů | Kapitálový účet | Účet zbytku světa |

| | | | | | | | | |

N4 | + 0 | N3 | + 0 | N5 | + 0 | N4 | + 0 | N5 | + 0 |

2. Nepřímo měřené finanční zprostředkovatelské služby (FISIM)

Klíčová slova

| ESA 79 | ESA 95 |

FISIM | 325 (c) | příloha I |

Popis změny

V ESA 95 se rozhodnutí, zda připisovat FISIM na stranu uživatelů, ponechává otevřené. Rozhodnutí přijme Rada do konce roku 1997. Podle zvyklostí spotřebovává v ESA 79 veškeré služby FISIM zvláštní jednotka. Pojetí služeb FISIM je v ESA 79 i ESA 95 jednoznačné. Umísťování služeb FISIM by vedlo k zřetelné změně v pojetí (pokud se toto rozhodnutí přijme) s vlivem na HNP.

Důsledky změny

Pokud se přijme rozhodnutí neumísťovat služby FISIM na stranu uživatelů podle ESA 95, nedojde k žádné změně ovlivňující dotazník o HNP. V opačném případě, tj. když bude rozhodnuto služby FISIM pod uživatele zařazovat, dojde ke značnému dopadu na celou soustavu účtů.

U výrobní metody se mezispotřeba sníží o hodnotu služeb FISIM vytvořenou v tuzemsku, které se nyní zahrnují do konečného užití, a zvýší o hodnotu dovážených služeb FISIM, které se nyní zahrnují do mezispotřeby. Existují zde dva protichůdné vlivy a nelze předem určit znaménko dopadu na mezispotřebu a nelze předem stanovit hrubou přidanou hodnotu. V krajních případech může převládat vliv dovozu. Ve srovnání s vlivem domácí výroby však vliv dovozu může být v praxi pravděpodobně zanedbatelný, což vede ke snížení mezispotřeby a zvýšení hrubé přidané hodnoty.

U výdajové metody budou všechny položky týkající se konečné spotřeby ovlivněny kladně. V případě kolektivní spotřeby pochází zvýšení z nárůstu mezispotřeby netržních výrobců vládních institucí a soukromých neziskových institucí sloužících domácnostem, což je spojené se zvýšením produkce, oceněné jako součet nákladů, a tudíž kolektivní spotřeby. Podobně budou ovlivněny dovozy a vývozy zboží a služeb a jejich rozdíl, protože platby úroků z mezinárodních půjček a vkladů obsahují prvek finančních zprostředkovatelských služeb nepřímo měřených. Vývoz i dovoz se zvýší, ale vliv na jejich rozdíl není předem znám. Proto nelze předem stanovit vliv na HDP, ale v evropském kontextu je prakticky jisté, že je kladný.

U důchodové metody je hrubý provozní přebytek jediná položka, která je ovlivněna. V důsledku dovozu služeb FISIM nelze znaménko čistého vlivu opět předem stanovit, ale bude kladné, kromě krajních okolností, které v Evropské unii pravděpodobně nenastanou.

Pokud jde o přechod z HDP na HNP, důchod z vlastnictví přijímaný ze zbytku světa se snižuje o částku důchodu vztahujícího se na hodnotu půjčky poskytnuté nerezidentům, s kterou se nyní zachází jako s vývozem služeb (FISIM). Podobně se důchod z vlastnictví vyplácený nerezidentům zvyšuje o částku vztahující se na vklady nerezidentů, se kterou se nyní zachází jako s vývozem služeb. Analogické zdůvodnění platí pro dovoz služeb FISIUM. Odůvodnění je samozřejmě to, že se nemění toky plateb do a ze zbytku světa. Jelikož se jedná o opačné vlivy týkající se půjček a vkladů, nelze předem určit znaménko čistého vlivu na důchod z vlastnictví vyplácený do a přijímaný ze zbytku světa. Důležité je ale zjištění, že vliv přiřazení služeb FISIM na saldo důchodu z vlastnictví přijímaného od vypláceného do zbytku světa přesně kompenzuje vliv na saldo dovozu a vývozu.

Vliv na HDP nelze všeobecně předem určit, ale v praxi bude téměř vždy kladný. Na rozdíl od toho je vliv na HNP bezpodmínečně kladný, protože se vliv na HDP vznikající z rozdílu mezi dovozem a vývozem služeb FISIM kompenzuje vlivem na saldo důchodů z vlastnictví vyplácených do a přijímaných ze zbytku světa.

Číselný příklad

Předpokládá se, že produkce služeb FISIM je 1000, přičemž 500 připadá na mezispotřebu tržních výrobců, 50 se používá jako mezispotřeba netržních výrobců a 550 jako konečná spotřeba domácností. Vývoz má hodnotu 400 a dovoz 500.

Účetní pojetí ve zjednodušených účtech za národní hospodářství: změny ve srovnání s vykazováním podle pravidel ESA 79.

Účet zboží a služeb |

Zdroje | Užití |

P10 | +1050 | P20 | + 550 |

P60 | + 500 | P3B | + 600 |

| | P50 | + 400 |

Účet výroby | Účet tvorby důchodů | Účet rozdělení důchodů |

P20 | + 550 | P10 | +1050 | N2 | + 500 | N1 | + 500 | R40 | – 500 | N2 | + 500 |

N1 | + 500 | | | | | | | N3 | + 600 | R40 | – 400 |

Účet užití důchodů | Kapitálový účet | Účet zbytku světa |

| | | | | | | | | |

P3A | + 600 | N3 | + 600 | | | N4 | + 0 | N5 | + 0 |

N4 | + 0 | | | N5 | + 0 | | | | | |

3. Pojištění

Klíčová slova

| ESA 79 | ESA 95 |

Pojištění | 315 (k) | 3.63, příloha III |

Popis změny

ESA 95 definuje produkci služeb pojišťovnictví takto:

celkové skutečně přijaté pojistné, plus důchod z finančního umístění (dodatkové pojistné), minus nároky na pojistné náhrady, minus změna stavu pojistných technických rezerv a rezerv pojištění s účastí na zisku.

ESA 95 se nezmiňuje o položce "doplňkové platby pojištěnému ve formě účasti na zisku". Ty by se měly považovat za nároky, pokud nejdou zpět na pojištění ve formě pojistného a dodatkového pojistného, navíc k celkovému skutečnému splatnému pojistnému a příspěvkům.

Při měření změn pojistných technických rezerv se nezahrnují zisky a ztráty z držby.… "nemá se na ně pohlížet jako na důchod z investování pojistných technických rezerv a nemají se považovat za změnu pojistných technických rezerv a rezerv pojištění s účastí na zisku." Totéž platí pro nerozdělené zisky z držby.

Odstavec 4.68 uvádí pravidlo pro rozdělení celého důchodu z vlastnictví na část získanou z investování pojistných technických rezerv a část získanou z investování vlastních fondů, pokud se nedostává podrobných informací o fondech, z nichž se důchody z vlastnictví vytvořily. Pokud je možné rozlišit zdroje pro investování, není potřeba odhadovat důchod z vlastnictví vytvořený z investování vlastních fondů. V tomto případě již toto pravidlo není důležité.

ESA 79 definuje produkci pojišťovacích služeb následovně, přičemž používá poněkud jinou terminologii:

hodnota, o kterou hrubé skutečně přijaté pojistné přesahuje součet: nároků na pojistné náhrady, plus doplňkové platby pojištěncům ve formě účasti na zisku, plus změny pojistných technických rezerv a rezerv pojištění s účastí na zisku, minus narůstající imputované úroky pojištěncům, minus skutečně rozdělené realizované kapitálové zisky.

- Imputované úroky odpovídají imputovaným důchodům připisovaným ve prospěch pojištěnců, jak se zapisují v účtech pojišťovacích společností.

Pro konzistentnost zápisů by imputované úroky a realizované kapitálové zisky (nebo zisky z držby) měly být zahrnuty, jen pokud způsobují změnu pojistných technických rezerv a rezerv pojištění s účastí na zisku. Nerealizované zisky z držby by se do oceňování produkce neměly zahrnovat.

ESA 79 vyžaduje zahrnutí narůstajících imputovaných úroků pojištěncům (tj. tu část celkových narůstajících úroků, která je určena pro pojištěnce), zatímco podle ESA 95 se vyžaduje, aby se započítávala celková hodnota dodatkového pojistného (tj. veškerý důchod z vlastnictví). A tak se produkce pojišťovacích služeb zvyšuje o hodnotu rozdílu mezi dodatkovým pojistným a imputovanými úroky připisovanými pojištěncům.

Důsledky změny

Rozšíření rozsahu důchodů z investování pojistných technických rezerv, které se mají započítávat při měření hodnoty služeb poskytovaných držitelům pojistek životního a neživotního pojištění, zvyšuje produkci pojišťovacích společností a hodnotu služeb spotřebovávaných pojištěnci.

Následující rozbor je založen na předpokladu, že neživotní pojištění není spojeno s pojistnými technickými rezervami a rezervami pojištění s účastí na zisku. Za tohoto předpokladu se hodnota služeb neživotního pojištění rovná hrubému pojistnému minus nároky. Pokud neživotní pojištění vede výjimečně k vytvoření pojistné technické rezervy atd., je změna složitější.

U výrobní metody se při přechodu na definice ESA 95 zvyšuje produkce a mezispotřeba. V případě uzavřené ekonomiky bude vliv na přidanou hodnotu určitě kladný, ale v případě otevřené ekonomiky může dovoz pojišťovacích služeb znaménko vlivu na přidanou hodnotu v zásadě obrátit. Znaménko tudíž není předem určeno, avšak v praxi je téměř určitě kladné vzhledem k dominantnímu vlivu domácího pojištění.

U výdajové metody budou kladnému vlivu vystaveny všechny položky týkající se konečné spotřeby, protože konečná spotřeba domácností a mezispotřeba v tvorbě netržních služeb vzrůstá o hodnotu dodatkového pojistného. O hodnotu dodatkového pojistného narůstá vývoz i dovoz, přičemž čistý vliv na bilanci vývozu a dovozu zůstává neurčen.

U důchodové metody je ovlivněn hrubý provozní přebytek. Vliv je určitě kladný, když se neberou v úvahu pojišťovací transakce se zbytkem světa. Když se však zahraniční transakce zahrnou, jak již bylo uvedeno výše, znaménko vlivu nelze předem určit.

Pokud jde o přechod z HDP na HNP, má dodatkové pojistné týkající se vývozu a dovozu pojišťovacích služeb v podstatě charakter důchodu z vlastnictví přijatého ze a zaslaného do zbytku světa. Odráží to prostě skutečnost, že podle ESA 95 pojištěnci nejdříve dostávají výnos ze svých aktiv ve formě dodatkového pojistného, a potom toto dodatkové pojistné platí zpět pojišťovatelům jako platbu za pojišťovací služby. Veškerý vliv na HDP pocházející z dopadu dodatkového pojistného na bilanci vývozu a dovozu se tudíž neutralizuje při přechodu z HDP na HNP vlivem na důchod z vlastnictví, což vede k jednoznačně kladnému znaménku vlivu na HDP.

Číselný příklad

Předpokládá se, že dodatkové pojistné na neživotní pojištění má hodnotu 1000, z čehož 550 připadá na tržní výrobce, 50 na netržní výrobce a 400 na spotřebitele. V případě vývozu a dovozu pojišťovacích služeb žádné dodatkové pojistné není.

Účetní pojetí ve zjednodušených účtech za národní hospodářství: změny ve srovnání s vykazováním podle pravidel ESA 79.

Účet zboží a služeb |

Zdroje | Užití |

P10 | +1050 | P20 | + 600 |

| | P3B | + 450 |

Účet výroby | Účet tvorby důchodů | Účet rozdělení důchodů |

P20 | + 600 | P10 | +1050 | N2 | + 450 | N1 | + 450 | | | N2 | + 450 |

N1 | + 450 | | | | | | | N3 | + 450 | | |

Účet užití důchodů | Kapitálový účet | Účet zbytku světa |

| | | | | | | | | |

P3A | + 450 | N3 | + 450 | | | N4 | + 0 | N5 | + 0 |

N4 | + 0 | | | N5 | + 0 | | | | | |

4. Reinvestované zisky z přímých zahraničních investic

Klíčová slova

| ESA 79 | ESA 95 |

Reinvestované zisky | 472.2 | 4.64 |

Popis změny

ESA 95 uvádí, že reinvestované zisky z přímých investic by se měly zařazovat do důchodů z vlastnictví. Naproti tomu ESA 79 reinvestované zisky z přímých investic do svého popisu rozsahu důchodů z vlastnictví a podnikatelských důchodů nezahrnuje. Mezi oběma soubory obecných pokynů tedy existuje jasný rozdíl.

Důsledky změny

Tato změna pojmu neovlivňuje HDP, ale má vliv na HNP prostřednictvím toků důchodů z vlastnictví a podnikatelských důchodů do a ze zbytku světa.

Při přechodu z HDP na HNP dochází ke kladnému dopadu jak na důchody z vlastnictví, tak na podnikatelské důchody do a ze zbytku světa. Znaménko bilance a tudíž čistý vliv na HNP nelze předem určit.

Číselný příklad

Předpokládá se, že národní hospodářství reinvestovalo v účetním období zisk z přímých zahraničních investic v hodnot 1000 a že zbytek světa reinvestoval do domácího hospodářství zisky v celkovém objemu 800.

Účetní pojetí ve zjednodušených účtech za národní hospodářství: změny ve srovnání s vykazováním podle pravidel ESA 79.

Účet zboží a služeb |

Zdroje | Užití |

Účet výroby | Účet tvorby důchodů | Účet rozdělení důchodů |

| | | |

R40 | + 800 | R40 | +1000 |

| | | | N3 | + 200 | | |

Účet užití důchodů | Kapitálový účet | Účet zbytku světa |

| | | | | | | | | |

N4 | + 200 | N3 | + 200 | N5 | + 200 | N4 | + 200 | N5 | + 200 |

5. Úroky

Klíčová slova

| ESA 79 | ESA 95 |

Doba vykazování | 708 | 4.50 |

Popis změny

ESA 79 uvádí, že úroky by se měly zaznamenávat, když jsou splatné. Avšak podle ESA 95 se úroky zaznamenávají, jak narůstají. Rozdílem jsou tedy úroky, které naběhly, které však nejsou ještě splatné. Oba soubory obecných pokynů se tudíž ve svých požadavcích liší.

Důsledky změny

Tato změna pojmu neovlivňuje HDP. Výjimkou je ovlivnění prostřednictvím služeb FISIM, když se rozhodne o jejich rozvržení. Změna však přímo ovlivní HNP, a to přes důchody z vlastnictví a podnikatelské důchody ze a do zbytku světa.

Při přechodu z HDP na HNP se ovlivní jak důchody z vlastnictví, tak i podnikatelské důchody do a ze zbytku světa, přičemž znaménko může být kladné nebo záporné, což závisí na podmínkách v dané zemi. Znaménko přímého dopadu na HNP nelze předem určit.

6. Rostlinná výroba

Klíčová slova

| ESA 79 | ESA 95 |

Doba vykazování | 349, 352 | 3.58 |

Popis změny

ESA 79 výslovně uvádí, že produkce rostlinné výroby se zachycuje v době, kdy se provádí sklizeň (kdy se sklízí plodiny nebo těží dřevo). Naproti tomu ESA 95 jednoznačně říká, že se produkce zachycuje během pěstování. Zachycuje se nejdříve jako změny rozpracované výroby a potom později, v době sklizně, jako stavy hotových výrobků.

Důsledky změny

U čtvrtletních národních účtů bude mít nový způsob vykazování dalekosáhlé důsledky na vykazování zemědělské produkce v účtech neočištěných od sezónních vlivů. U ročních účtů budou tyto vlivy mnohem menší a v podstatě budou důležité v případech, kdy objem rostlin nebo zvířat není stálý, nýbrž narůstá nebo klesá během dvou po sobě jdoucích roků.

U výrobní metody znamená nový způsob vykazování změnu produkce a přidané hodnoty, jejíž znaménko nelze předem určit.

U výdajové metody je jedinou ovlivněnou položkou změna stavu zásob, přičemž znaménko také nelze předem určit.

U důchodové metody se jako protějšek změny přidané hodnoty ukazuje změna hrubého provozního přebytku a zde znaménko také nelze určit předem.

Změna určitě ovlivní HDP, přičemž znaménko není dáno předem. Na přechod z HDP na HNP nový způsob vykazování nemá vliv, vliv na HNP je stejný jako vliv na HDP.

Číselný příklad

Předpokládá se, že v účetním období se přirozený nárůst pěstovaných lesů rovná hodnotě 1000, kdežto hodnota vytěženého a prodaného dřeva je 700.

Účetní pojetí ve zjednodušených účtech za národní hospodářství: změny ve srovnání s vykazováním podle pravidel ESA 79.

Účet zboží a služeb |

Zdroje | Užití |

P10 | + 300 | P42 | + 300 |

Účet výroby | Účet tvorby důchodů | Účet rozdělení důchodů |

N1 | + 300 | P10 | + 300 | N2 | + 300 | N1 | + 300 | N3 | + 300 | N2 | + 300 |

Účet užití důchodů | Kapitálový účet | Účet zbytku světa |

| | | | | | | | | |

| | N3 | + 300 | P42 | + 300 | N4 | + 300 | N5 | + 0 |

N4 | + 300 | | | N5 | + 0 | | | | | |

7. Programové vybavení a velké databáze

Klíčová slova

| ESA 79 | ESA 95 |

Programové vybavení | 322 (b), 337 | 3 105 (b), 3 110 (b), 3 114 (b) |

Popis změny

Podle ESA 95 se nákupy programového vybavení a velkých databází pro použití ve výrobě zaznamenávají jako nehmotná fixní aktiva v rámci tvorby hrubého fixního kapitálu, stejně jako výroba těchto položek ve vlastní režii.

V ESA 79 žádné explicitní vodítko pro vykazování výdajů na programové vybavení a velké databáze neexistuje a je třeba se tedy spoléhat na obecné pokyny platné pro mezispotřebu a tvorbu hrubého fixního kapitálu. Odstavce, které se zejména týkají výše uvedeného, říkají, že:

mezispotřeba zahrnuje tyto prvky: služby nakupované během daného období, kromě.… (uvedené výjimky se týkají transferu vlastnictví základních prostředků atd. a dopravních a distribučních služeb.);

tvorba hrubého fixního kapitálu zahrnuje hodnotu služeb vyjádřených ve fixních základních prostředcích.

Požadavky ESA 79 týkající se programového vybavení jsou tudíž záležitostí výkladu. Obvyklý výklad je ten, že ESA 79 bere výdaje na programová vybavení, která se nakupují jako nedílná součást nákupů hlavního technického vybavení, jako tvorbu hrubého fixního kapitálu, ale programové vybavení nakupované nebo vyvinuté nezávisle se bere jako mezispotřeba. Jde o stejný výklad jako v SNA 93, týkající se výkladu změny mezi SNA 93 a SNA 68 (viz SNA 93, příloha I odst. 67).

Důsledky změny

Ve výrobní metodě se produkce tržních výrobců zvyšuje o výrobu programového vybavení a velkých databází ve vlastní režii. Mezispotřeba klesá o hodnotu nakupovaných služeb, které přecházejí do tvorby hrubého fixního kapitálu. Přidaná hodnota tržních výrobců tudíž roste.

Produkce netržních výrobců podléhá dvěma protichůdným vlivům: snížení v důsledku nakupovaných služeb, které jsou přeřazeny z mezispotřeby do tvorby hrubého fixního kapitálu, a zvýšení dané další spotřebou fixního kapitálu (nakupovaného i získaného ve vlastní režii). Znaménko celkového dopadu na produkci nelze předem určit. Přidaná hodnota se zvyšuje v důsledku zvýšení spotřeby fixního kapitálu.

Ve výdajové metodě působí na kolektivní spotřebu vládních institucí a soukromých neziskových institucí sloužících domácnostem dva vlivy. Na jedné straně se spotřeba mění vlivem změny netržní produkce a na druhé straně se snižuje vlivem zvýšení tvorby fixního kapitálu ve vlastní režii. Tvorba hrubého fixního kapitálu narůstá o objem přeřazeného nakupovaného programového vybavení a o objem vlastního programového vybavení.

V důchodové metodě se mění hrubý provozní přebytek ve stejné míře jako přidaná hodnota.

Číselný příklad

Předpokládá se, že se nákupy programového vybavení v hodnotě 1000 provedené tržními výrobci přeřadí z mezispotřeby do tvorby hrubého fixního kapitálu. Předpokládá se dále, že výroba programového vybavení a velkých databází provedená tržními výrobci ve vlastní režii se oceňuje na 150. U netržních výrobců se z mezispotřeby do tvorby hrubého fixního kapitálu přeřazují nákupy programového vybavení v hodnotě 100. Dále výroba programového vybavení a velkých databází provedená netržními výrobci má hodnotu 10. A konečně spotřeba fixního kapitálu týkající se programového vybavení a velkých databází používaných netržními výrobci je spočítána na hodnotu 50.

Účetní pojetí ve zjednodušených účtech za národní hospodářství: změny ve srovnání s vykazováním podle pravidel ESA 79. Změna konečné spotřeby se týká kolektivní spotřeby vládních institucí a soukromých neziskových institucí (- 60 = –100 – 10 + 50).

Účet zboží a služeb |

Zdroje | Užití |

P10 | + 100 | P20 | –1100 |

| | P3B | – 60 |

| | P41 | 1260 |

Účet výroby | Účet tvorby důchodů | Účet rozdělení důchodů |

P20 | –1100 | P10 | + 100 | | | N1 | +1200 | | | N2 | +1200 |

N4 | +1200 | | | N2 | +1200 | | | N3 | +1200 | | |

Účet užití důchodů | Kapitálový účet | Účet zbytku světa |

| | | | | | | | | |

P3A | – 60 | N3 | +1200 | P41 | +1260 | N4 | +1260 | N5 | + 0 |

N4 | +1260 | | | N5 | + 0 | | | | | |

8. Vojenské předměty dlouhodobé spotřeby

Klíčová slova

| ESA 79 | ESA 95 |

Mezispotřeba | 323 (f) | 3.70 (e) |

Tvorba hrubého fixního kapitálu | 340 (c) | 3 107 |

Popis změny

Podle ESA 79 se do mezispotřeby (a ne do tvorby hrubého fixního kapitálu) zahrnují nákupy předmětů dlouhodobé spotřeby prováděné vojenskými orgány, vojenské budovy (kromě obydlí domácností vojáků), vojenské objekty a jiná vojenská zařízení.

Naproti tomu ESA 95 uvádí, že tvorba hrubého fixního kapitálu zahrnuje stavby a zařízení používané armádou (podobné těm, které používají civilní výrobci), například letiště, doky, silnice a nemocnice. Do tvorby hrubého fixního kapitálu se nezahrnují vojenské zbraně a jejich podpůrné systémy, které se i nadále započítávají do mezispotřeby.

A tak se tvorba hrubého fixního kapitálu podle ESA 95 zvětšuje o výdaje na vojenské předměty dlouhodobé spotřeby jiné než zbraně a jejich podpůrné systémy. A protože se tvorba hrubého fixního kapitálu zvětšuje, zvětšuje se také odpovídajícím způsobem spotřeba fixního kapitálu.

Důsledky změny

Přeřazení vojenských předmětů dlouhodobé spotřeby, jiných než zbraňových systémů, z mezispotřeby při výrobě netržních služeb vládních institucí do tvorby hrubého fixního kapitálu se také promítá do zvýšení spotřeby fixního kapitálu, který vstupuje jako složka do oceňování produkce netržních služeb jako součet nákladů.

Ve výrobní metodě se produkce snižuje v důsledku snížení mezispotřeby, ale zvyšuje se v důsledku zvýšení spotřeby fixního kapitálu. Znaménko vlivu změny tedy nelze předem určit. Mezispotřeba evidentně klesá, což je dáno přeřazením určitých nákupů předmětů dlouhodobé spotřeby do tvorby hrubého fixního kapitálu. Přidaná hodnota roste díky zvýšení spotřeby fixního kapitálu.

Ve výdajové metodě bude ovlivněna kolektivní spotřeba vládních institucí, znaménko však nelze předem stanovit, což je způsobeno existencí dvou protichůdných vlivů. Tvorba hrubého fixního kapitálu jednoznačně poroste díky novému přístupu k vojenským předmětům dlouhodobé spotřeby.

V důchodové metodě znamená nárůst spotřeby fixního kapitálu zvýšení hrubého provozního přebytku.

Z výrobní i důchodové metody jasně plyne, že čistý vliv změny na HDP je jednoznačně kladný. Přechod z HDP na HNP není ovlivněn — vliv na HDP se rovná vlivu na HNP.

Číselný příklad

Předpokládá se, že v daném účetním období se nákupy vojenských předmětů dlouhodobé spotřeby v hodnotě 1000 přeřadí z mezispotřeby do tvorby hrubého fixního kapitálu. Navíc se spotřeba fixního kapitálu zvýší o hodnotu 100, a to v důsledku přeřazení vojenských předmětů dlouhodobé spotřeby ve stejném a také dřívějším období.

Účetní pojetí ve zjednodušených účtech za národní hospodářství: změny ve srovnání s vykazováním podle ESA 79.

Účet zboží a služeb |

Zdroje | Užití |

P10 | + 100 | P20 | –1000 |

| | P3B | + 100 |

| | P41 | +1000 |

Účet výroby | Účet tvorby důchodů | Účet rozdělení důchodů |

P20 | –1000 | P10 | + 100 | | | N1 | +1100 | | | N2 | +1100 |

N1 | +1100 | | | N2 | +1100 | | | N3 | +1100 | | |

Účet užití důchodů | Kapitálový účet | Účet zbytku světa |

| | | | | | | | | |

P3B | + 100 | N3 | +1100 | P41 | +1000 | N4 | +1000 | N5 | + 0 |

N4 | +1000 | | | N5 | + 0 | | | | | |

9. Zásoby služeb

Klíčová slova

| ESA 79 | ESA 95 |

Doba vykazování | 707 | 3 120 |

Změny stavu zásob | 350 | 3 119 (b) |

Popis změny

ESA 95 požaduje, aby se produkce služeb zapisovala v době, kdy dojde k jejich výrobě. V ESA 95 tedy výroba služeb povede ke změnám stavu zásob sestávajících z rozpracované výroby. Použití těchto služeb se i nadále zapisuje v době, kdy se "hotová" služba dodá uživateli.

Naproti tomu se podle ESA 79 produkce služeb zaznamenává v době dodání hotového výrobku uživatelům, přičemž se explicitně vylučuje existence zásob služeb. Změna doby vykazování, ke které mezi oběma systémy dochází, jenom ovlivňuje účty institucionálních jednotek, které služby vyrábějí. Účty institucionálních jednotek, které služby používají, nejsou touto změnou ovlivněny.

Důsledky změny

Ve výrobní metodě budou změnou ovlivněny produkce i přidaná hodnota, znaménko změny předem nebude určeno. Změna nemá žádný dopad na mezispotřebu.

Ve výdajové metodě je jedinou ovlivněnou složkou změna stavu zásob a znaménko bude záležet na okolnostech.

V důchodové metodě se změna přidané hodnoty odrazí ve změně hrubého provozního přebytku, znaménko nelze určit předem.

Znaménko vlivu na HDP tudíž není předem určeno. Přechod z HDP na HNP není přímo ovlivněn, dopad na HDP se rovná dopadu na HNP.

Číselný příklad

Předpokládá se, že doba pro vypracování projektových řešení (služby projektových kanceláří) v hodnotě 1000 je 6 měsíců, přičemž tři projektová řešení spadají do roku t-1 a další tři do roku t. Tato projektová řešení jsou dodána dodavateli na konci března roku t.

Účetní pojetí ve zjednodušených účtech za národní hospodářství: změny ve srovnání s vykazováním podle pravidel ESA 79. Rok t-1.

Účet zboží a služeb |

Zdroje | Užití |

P10 | + 500 | P42 | + 500 |

Účet výroby | Účet tvorby důchodů | Účet rozdělení důchodů |

N1 | + 500 | N3 | + 500 | N2 | + 500 | N1 | + 500 | N3 | + 500 | N2 | + 500 |

Účet užití důchodů | Kapitálový účet | Účet zbytku světa |

| | | | | | | | | |

N4 | + 500 | N3 | + 500 | P42 | + 500 | N4 | + 500 | N5 | + 0 |

| | | | N5 | + 0 | | | | | |

Účetní pojetí ve zjednodušených účtech za národní hospodářství: změny ve srovnání s vykazováním podle pravidel ESA 79. Rok t.

Účet zboží a služeb |

Zdroje | Užití |

P10 | – 500 | P42 | – 500 |

Účet výroby | Účet tvorby důchodů | Účet rozdělení důchodů |

N1 | – 500 | P10 | – 500 | N2 | – 500 | N1 | – 500 | N3 | – 500 | N2 | – 500 |

Účet užití důchodů | Kapitálový účet | Účet zbytku světa |

| | | | | | | | | |

N4 | – 500 | N3 | – 500 | P42 | – 500 | N4 | – 500 | N5 | + 0 |

| | | | N5 | + 0 | | | | | |

10. Výdaje na průzkum nerostných surovin

Klíčová slova

| ESA 79 | ESA 95 |

Mezispotřeba | 323 (i), 324 (i) | 3.71 (a) |

Tvorba hrubého fixního kapitálu | 343 (a) | 3 105 (b) |

Popis změny

ESA 79 uvádí, že se všechny výdaje na zhotovení vrtu pro těžbu ropy, plynu atd., které vznikají před rozhodnutím dobývat dané ložisko, pokládají za mezispotřebu. Výdaje vzniklé po rozhodnutí dobývat ložisko se zachycují jako tvorba hrubého fixního kapitálu.

Podle ESA 95 se výdaje na průzkum nerostných ložisek, které zahrnují vlastní vrtné náklady, letecký nebo jiný průzkum, náklady na dopravu atd., zahrnují do tvorby hrubého fixního kapitálu.

Podle ESA 95 se tedy tvorba hrubého fixního kapitálu zvětšuje o hodnotu nákladů na průzkum vznikajících před rozhodnutím těžit ložisko.

Důsledky změny

Ve výrobní metodě se mezispotřeba snižuje a přidaná hodnota zvyšuje o hodnotu přeřazených nákladů na průzkum. Kromě toho se zvyšují hrubá produkce a přidaná hodnota o produkci průzkumu nerostných ložisek ve vlastní režii.

Ve výdajové metodě je jediným důsledkem zvýšení tvorby hrubého fixního kapitálu, které se rovná přeřazeným nákladům plus výrobě ve vlastní režii.

V důchodové metodě se zvýšení přidané hodnoty promítá do ekvivalentního zvýšení hrubého provozního přebytku.

Z uvedených třech metod je zřejmé, že dopad změny na HDP je jednoznačně kladný. Protože přechod z HDP na HNP není přímo ovlivněn, rovná se vliv na HDP vlivu na HNP.

Číselný příklad

Předpokládá se, že se nakoupený průzkum ložisek nerostných surovin v hodnotě 1000 přeřazuje z mezispotřeby do tvorby hrubého fixního kapitálu. Předpokládá se dále, že produkce průzkumu ložisek nerostných surovin ve vlastní režii má hodnotu 500.

Účetní pojetí ve zjednodušených účtech za národní hospodářství: změny ve srovnání s vykazováním podle pravidel ESA 79.

Účet zboží a služeb |

Zdroje | Užití |

P10 | + 500 | P20 | –1000 |

| | P41 | +1500 |

Účet výroby | Účet tvorby důchodů | Účet rozdělení důchodů |

P20 | –1000 | P10 | + 500 | N2 | +1500 | N1 | +1500 | N3 | +1500 | N2 | +1500 |

N1 | +1500 | | | | | | | | | | |

Účet užití důchodů | Kapitálový účet | Účet zbytku světa |

| | | | | | | | | |

| | N3 | +1500 | P41 | +1500 | N4 | +1500 | N5 | + 0 |

N4 | +1500 | | | N5 | + 0 | | | | | |

11. Spotřeba kapitálu: silnice, mosty, přehrady atd.

Klíčová slova

| ESA 79 | ESA 95 |

Spotřeba fixního kapitálu | 403 | 6.03 |

Popis změny

Podle ESA 79 se musí spotřeba fixního kapitálu počítat za všechny reprodukovatelné statky pro tvorbu fixního kapitálu s výjimkou investičních statků pro kolektivní použití s neurčitou životností (silnice, mosty atd.).

ESA 95 konstatuje, že se spotřeba fixního kapitálu musí počítat za všechna fixní aktiva (kromě zvířat).

Je tedy jasné, že se rámec pro proměnlivou spotřebu fixního kapitálu v ESA 95 zvětšuje o silnice, mosty atd.

Důsledky změny

Ve výrobní metodě se produkce a přidaná hodnota zvyšují, protože nákladová složka — spotřeba fixního kapitálu — zvyšuje ocenění produkce netržních služeb.

Ve výdajové metodě se zvyšuje kolektivní spotřeba vládních institucí o hodnotu spotřeby fixního kapitálu navíc.

V důchodové metodě se zvyšuje hrubý provozní přebytek o hodnotu odpovídající spotřebě fixního kapitálu navíc.

Vzhledem k nulovému dopadu na přechod z HDP na HNP je vliv na HDP stejný jako vliv na HNP, což se pak rovná zvýšení spotřeby fixního kapitálu a vliv je tedy jednoznačně kladný. Výše předpokládáme, že silnice, mosty atd. patří k netržním výrobcům vládních institucí. Pokud by vlastníci takových aktiv určených pro kolektivní spotřebu mohli být tržními výrobci, nemělo by to mít žádný vliv na HDP nebo HNP.

Číselný příklad

Předpokládá se, že kapitálová spotřeba v hodnotě 1000 je spočítána pro silnice, mosty atd., které tvoří část kapitálové zásoby netržních odvětví vládních institucí.

Účetní pojetí ve zjednodušených účtech za národní hospodářství: změny ve srovnání s vykazováním podle pravidel ESA 79.

Účet zboží a služeb |

Zdroje | Užití |

P10 | +1000 | P3B | +1000 |

Účet výroby | Účet tvorby důchodů | Účet rozdělení důchodů |

N1 | +1000 | P10 | +1000 | N2 | +1000 | N1 | +1000 | N3 | +1000 | N2 | +1000 |

Účet užití důchodů | Kapitálový účet | Účet zbytku světa |

| | | | | | | | | |

P3A | +1000 | N3 | +1000 | N5 | + 0 | N4 | + 0 | N5 | + 0 |

N4 | + 0 | | | | | | | | | |

12. Licence a poplatky vládním institucím

Klíčová slova

| ESA 79 | ESA 95 |

Daně | 417.3, 496 | 4.23 (e), 4.80 (d) |

Služby | | 3.71 (e), 3.76 (h), 4.79 (d) |

Popis změny

Je třeba oddělovat podnikatelské licence používané jako mezispotřeba tržních výrobců (a možná také výrobců netržních) na jedné straně, od poplatků placených domácnostmi v jejich postavení spotřebitelů, například pasové poplatky a poplatky za řidičské zkoušky a řidičské průkazy na straně druhé.

U jednotek výrobců ESA 95 se vykazování licencí a poplatků placených vládním institucím, které se mají zahrnout do daní z výroby, omezuje na užší rozsah plateb než ESA 79. Jestliže vládní instituce provádějí pro udělení takové licence jako podmínku kontrolu vhodnosti nebo bezpečnosti použitého zařízení a posouzení odborných schopností zaměstnaných pracovníků nebo kvality či standardů vyráběného zboží a služeb, je platba považována za platbu za nákup služeb (pokud účtované částky nejsou neúměrné nákladům na prováděné kontroly).

Podobná situace existuje u domácností v případě ESA 79, podle které se platby týkající se řady licencí nezahrnují do běžných daní z důchodu, vlastnictví atd. Místo toho se považují za platby za služby vládních institucí.

Důsledky změny

Změna zatřídění určitých licenčních poplatků vládním institucím pravděpodobně znamená přeřazení řady jednotek výrobců ve vlastnictví vládních institucí z netržních do tržních výrobců. Dále jsou popsány důsledky přeřazení příjmů jednotky, která zůstává netržním výrobcem, z daní atd. do plateb za služby. Otázka výrobců přeřazovaných z tržních do netržních výrobců nebo opačně se řeší v oddíle 2.19.

Ve výrobní metodě se produkce nezmění, protože se produkce netržního výrobce oceňuje jako součet nákladů. Mezispotřeba se zvyšuje o hodnotu poplatků atd., které se přeřazují z položky "ostatní daně související s výrobou (R222)" do mezispotřeby, tj. o tu část licenčních poplatků vládním institucím, které platí výrobci. Přidaná hodnota se odpovídajícím způsobem snižuje.

Ve výdajové metodě se konečná spotřeba domácností zvyšuje o hodnotu licenčních poplatků placených domácnostmi jako spotřebiteli a hodnota se přeřazuje z položky "běžné daně z důchodu, vlastnictví atd." do nákupu služeb. Kolektivní spotřeba vládních institucí klesá o hodnotu zvýšení prodeje. Na druhé straně však kolektivní spotřeba soukromých neziskových institucí sloužících domácnostem roste, protože netržní výrobci asi musí některé diskutované poplatky platit, což zvyšuje mezispotřebu, ale to se kompenzuje poklesem daní z výroby. Vývoz a dovoz rostou v důsledku licenčních poplatků, které platí rezidenti zahraničním a nerezidenti domácím vládním institucím.

V důchodové metodě klesají daně z výroby (R222) o stejnou hodnotu jako je pokles přidané hodnoty.

Celkem vzato je znaménko dopadu změny na HDP jednoznačně negativní, vzhledem k tomu, že část licenčních poplatků jde do mezispotřeby. Protože změna neovlivňuje přechod z HDP na HNP, vliv na HDP a HNP je stejný.

Číselný příklad

Předpokládá se, že se licenční poplatky v celkové výši 1000 přeřazují z daní atd. do prodejů uskutečněných netržními výrobci ze sektoru vládních institucí. Z této částky se 500 týká poplatků placených domácnostmi jako spotřebiteli přeřazených z R69 a zbylých 500 jsou licenční poplatky placené výrobci přeřazené z R222. Žádné z nich se netýkají netržních výrobců ze sektoru vládních institucí a neziskových institucí.

Účetní pojetí ve zjednodušených účtech za národní hospodářství: změny ve srovnání s vykazováním podle pravidel ESA 79.

Účet zboží a služeb |

Zdroje | Užití |

| |

P20 | + 500 |

| P3B | – 500 |

Účet výroby | Účet tvorby důchodů | Účet rozdělení důchodů |

| | | | | | | | | |

P20 | + 500 | R20 | – 500 | N1 | – 500 | | | N2 | + 0 |

N1 | – 500 | | N2 | + 0 | | | N3 | – 500 | R20 | – 500 |

Účet užití důchodů | Kapitálový účet | Účet zbytku světa |

| | | | | | | | | |

P3A | – 500 | N3 | – 500 | N5 | + 0 | N4 | + 0 | N5 | + 0 |

N4 | + 0 | | | | | | | | | |

13. Ocenění produkce pro vlastní konečné užití a produkce z dobrovolné činnosti

Klíčová slova

| ESA 79 | ESA 95 |

Výrobní hranice | 306 | 3.08 |

Ocenění produkce | 315, 628 | 3.49, 3.52 |

Popis změny

Zde je třeba probrat dvě změny.

První změna pojetí spočívá v zahrnutí, a to ve všech možných případech, čistého provozního přebytku do oceňování výroby ve vlastní režii. Podle ESA 79 se žádný takový provozní přebytek nezachycuje.

Druhá změna se týká konstruování fixních aktiv pomocí dobrovolné činnosti. ESA 95 stanovuje, že při výpočtu hodnoty produkce by se měl započítat odhad hodnoty použité práce (založený na odhadu nákladů na zaměstnávání přepočteného počtu placených pracovníků). ESA 79 žádný takový požadavek neklade.

Důsledky změny

Ve výrobní metodě se zvyšuje produkce i přidaná hodnota o zvýšení hodnoty výroby ve vlastní režii, které vyplývá spíše z ocenění produkce ve vlastní režii než ze součtu nákladů. Produkce a přidaná hodnota také rostou o velikost hodnoty neplacené práce použité místní stavební činnosti, což ESA nezapočítává.

Ve výdajové metodě roste konečná spotřeba domácností a tvorba hrubého fixního kapitálu (tvorba hrubého fixního kapitálu v důsledku obou změn pojmu). Konečná spotřeba vládních institucí a soukromých neziskových institucí bude v případě tvorby kapitálu ve vlastní režii klesat.

V důchodové metodě rostou náhrady zaměstnancům, pokud produkce ve vlastní režii souvisí s naturálními náhradami zaměstnancům. Navíc se zvyšuje hrubý provozní přebytek tržních výrobců odpovídající té části produkce ve vlastní režii, která se používá jako konečná spotřeba vlastních výrobků (kromě naturálních náhrad zaměstnancům) a tvorba hrubého fixního kapitálu. Pokud jde o produkci z dobrovolné činnosti, provozní přebytek (smíšený důchod) také narůstá o velikost hodnoty použité neplacené práce.

Dopad na HDP je rozhodně pozitivní. Přechod z HDP na HNP je ovlivněn jenom naturálními náhradami zaměstnancům do a ze zbytku světa a prakticky vzato na HDP žádná změna nedopadne. Vzhledem k tak zanedbatelnému dopadu bude vliv na HNP také pozitivní.

Číselný příklad

Nejprve se předpokládá, že nové zásady oceňování výroby ve vlastní režii znamenají ve srovnání s ESA 79 zvýšení produkce v hodnotě 1000, z toho 100 jsou naturální náhrady zaměstnancům, 400 odpovídá konečné spotřebě vlastních výrobků v domácnostech a 500 je tvorba kapitálu tržními výrobci ve vlastní režii.

Účetní pojetí ve zjednodušených účtech za národní hospodářství: změny ve srovnání s vykazováním podle pravidel ESA 79.

Účet zboží a služeb |

Zdroje | Užití |

P10 | +1000 | P3B | + 500 |

| | P41 | + 500 |

Účet výroby | Účet tvorby důchodů | Účet rozdělení důchodů |

| | P10 | +1000 | R10 | + 100 | N1 | +1000 | | | N2 | + 900 |

N1 | +1000 | | | N2 | + 900 | | | N3 | +1000 | R10 | + 100 |

Účet užití důchodů | Kapitálový účet | Účet zbytku světa |

| | | | | | | | | |

P3A | + 500 | N3 | +1000 | P41 | + 500 | N4 | + 500 | N5 | + 0 |

N4 | + 500 | | | N5 | + 0 | | | | | |

Dále se předpokládá, že při uplatnění nových zásad oceňování na fixní aktiva vytvořená dobrovolnou činností je výše odhadu hodnoty použité práce 800.

Účetní pojetí ve zjednodušených účtech za národní hospodářství: změny ve srovnání s vykazováním podle pravidel ESA 79.

Účet zboží a služeb |

Zdroje | Užití |

P10 | + 800 | P41 | + 800 |

Účet výroby | Účet tvorby důchodů | Účet rozdělení důchodů |

| | P10 | + 800 | | | N1 | + 800 | | | N2 | + 800 |

N1 | + 800 | | | N2 | + 800 | | | N3 | + 800 | | |

Účet užití důchodů | Kapitálový účet | Účet zbytku světa |

| | | | | | | | | |

| | N3 | + 800 | P41 | + 800 | N4 | + 800 | N5 | + 0 |

N4 | + 800 | | | N5 | + 0 | | | | | |

14. Hodnotový práh investičních statků

Klíčová slova

| ESA 79 | ESA 95 |

Mezispotřeba | 323 (g) | 3.70 (e) |

Tvorba hrubého fixního kapitálu | 340 (a) | 3 108 (a) |

Popis změny

ESA 79 uvádí, že hodnotový práh pro zařazení drobných předmětů dlouhodobé spotřeby do tvorby hrubého fixního kapitálu je 100 ECU v cenách roku 1970, kdežto práh ESA 95 je 500 ECU v cenách roku 1995. Ve všech členských zemích Evropské unie to znamená reálný posun prahu směrem nahoru, což vede k většímu podílu nákupů drobných investičních statků zahrnovaných do mezispotřeby.

Důsledky změny

Ve výrobní metodě dojde k nárůstu mezispotřeby a odpovídajícímu poklesu přidané hodnoty u tržních výrobců. Přidaná hodnota týkající se tržní výroby tudíž klesne. V případě netržních výrobců klesá hrubá přidaná hodnota odpovídajícím způsobem ke snížení spotřeby fixního kapitálu, které odpovídá snížení tvorby hrubého fixního kapitálu.

Ve výdajové metodě dojde k poklesu tvorby hrubého fixního kapitálu. Kolektivní spotřeba vládních institucí bude vystavena dvěma vlivům s opačným znaménkem — na jedné straně poroste mezispotřeba netržních výrobců o stejnou hodnotu, o kterou klesne tvorba hrubého fixního kapitálu a na druhé straně dojde k poklesu spotřeby fixního kapitálu.

V důchodové metodě nastane pokles hrubého provozního přebytku, který se bude rovnat součtu poklesu přidané hodnoty tržních výrobců a poklesu spotřeby fixního kapitálu netržních výrobců.

Z výrobní i důchodové metody je zřejmé, že dopad na HDP je jasně negativní. Protože přechod z HDP na HNP není úpravou hodnotového prahu ovlivněn, je dopad na HDP a HNP stejný.

Číselný příklad

Předpokládá se, že se nákupy drobného investičního majetku tržními výrobci v hodnotě 900 přeřazují z tvorby hrubého fixního kapitálu. Předpokládá se dále, že se stejně tak přeřazují nákupy netržními výrobci v hodnotě 100 a že nový hodnotový práh stanovuje snížení spotřeby fixního kapitálu u netržních výrobců o 90.

Účetní pojetí ve zjednodušených účtech za národní hospodářství: změny ve srovnání s vykazováním podle pravidel ESA 79.

Účet zboží a služeb |

Zdroje | Užití |

P10 | + 10 | P20 | +1000 |

| | P3B | + 10 |

| | P41 | –1000 |

Účet výroby | Účet tvorby důchodů | Účet rozdělení důchodů |

P20 | +1000 | P10 | + 10 | | | N1 | – 990 | | | N2 | – 990 |

N1 | – 990 | | | N2 | – 990 | | | N3 | – 990 | | |

Účet užití důchodů | Kapitálový účet | Účet zbytku světa |

| | | | | | | | | |

P3A | + 10 | N3 | – 990 | P41 | –1000 | N4 | –1000 | N5 | + 0 |

N4 | –1000 | | | N5 | + 0 | | | | | |

15. Tržní/netržní kritéria

Klíčová slova

| ESA 79 | ESA 95 |

Tržní výrobci | 315 | 3.24 |

Tržní produkce | 305, 308 | 3.17 |

Netržní výrobci | 317 | 3.26 |

Netržní produkce | 312 | 3.23 |

Pravidla pro klasifikaci jednotek výrobců jako tržních a netržních byla zcela přepracována.

V ESA 79 se produkce podle jednoho uvedeného seznamu služeb považuje podle zvyklostí vždy za tržní služby, produkce podle druhého seznamu služeb se vždy pokládá za netržní a produkce podle třetího uvedeného seznamu služeb za netržní služby, pokud zdroje jednotky výrobce pocházejí hlavně z příjmů z prodeje její produkce.

V ESA 95 se na všechny činnosti uplatňuje jeden soubor kritérií. Například jiní tržní výrobci se definují jako místní činnostní jednotky nebo institucionální jednotky, jejichž hlavní část produkce se poskytuje zdarma nebo za hospodářsky nevýznamné ceny (tj. když se prodejem kryje méně než 50 % výrobních nákladů).

Důsledek této změny je ten, že lze danou jednotku výrobce klasifikovat podle ESA 79 jako tržní, ale podle ESA 95 jako netržní, nebo obráceně. Za druhé, ocenění netržní produkce se v ESA 95 reviduje (viz bod 20 dále), hlavně pokud jde o subvence. Způsob, kterým se produkce oceňuje, závisí na tom, zda produkce je produkcí tržní nebo netržní.

Důsledky změny

Existuje např. případ jednotky výrobce, která se přeřazuje z tržní na netržní. Podle pravidel ESA 79 byl daný výrobce výrobcem tržním, a to podle zvyklostí ve svém odvětví činnosti, zatímco podle pravidel ESA 95 platí kritérium 50 % bez ohledu na činnost. Každé přeřazení opačným směrem vede k rovnocenným, ale opačným důsledkům.

Ve výrobní metodě se produkce mění o rozdíl mezi tržbami z prodeje (plus možná změna stavu zásob hotových výrobků a rozpracované výroby) a výrobními náklady. Mezispotřeba se nemění. Přidaná hodnota se mění z hodnoty vypočtené jako produkce minus mezispotřeba na hodnotu vypočtenou jako součet náhrad zaměstnancům, spotřeby fixního kapitálu a ostatních daní minus ostatní dotace na výrobu. Když výrobce nebude splňovat kritérium 50 % podle ESA 95, bude dopad na přidanou hodnotu kladný.

Ve výdajové metodě roste kolektivní spotřeba o přebytek výrobních nákladů nad tržbami z prodeje. Všechny další složky zůstávají nezměněné.

V důchodové metodě se změna hrubého provozního přebytku rovná změně přidané hodnoty minus změna ostatních výrobních subvencí (R132).

V případě přeřazení z tržních do netržních výrobců je vliv na HDP jednoznačně kladný. Protože k přeřazení může docházet oběma směry, celkový vliv na HDP nelze předem určit. Jelikož přechod z HDP na HNP nepodléhá žádné změně, vliv na HNP a HDP je stejný.

Číselný příklad

Předpokládá se, že nějaký veřejný filmový výrobce (tržní podle ESA 79) má tržby z prodeje 300, mezispotřebu 200, náhrady zaměstnancům 500, spotřebu fixního kapitálu 50 a ostatní daně související s výrobou 50. Dostává vládní transfer ke krytí svého schodku v hodnotě 500, s kterým se podle ESA 79 zachází jako s další výrobní subvencí. Nemá žádné jiné zdroje příjmů a nevyváží žádný vyrobený produkt. Výrobce bude tudíž přeřazen z tržního na netržního výrobce jako součást přechodu na ESA 95.

Účetní pojetí ve zjednodušených účtech za národní hospodářství: změny ve srovnání s vykazováním podle pravidel ESA 79.

Účet zboží a služeb |

Zdroje | Užití |

P10 | + 500 | P3B | + 500 |

Účet výroby | Účet tvorby důchodů | Účet rozdělení důchodů |

| | P10 | + 500 | | | N1 | + 500 | R312 | – 500 | N2 | + 0 |

N1 | + 500 | | | N2 | + 0 | R312 | – 500 | N3 | + 500 | | |

Účet užití důchodů | Kapitálový účet | Účet zbytku světa |

| | | | | | | | | |

P3A | + 500 | N3 | + 500 | | | N4 | + 0 | N5 | + 0 |

N4 | + 0 | | | N5 | + 0 | | | | | |

16. Subvence

Klíčová slova

| ESA 79 | ESA 95 |

Subvence | 421 | 4.30, 4.38 |

Naturální transfery | 475 | 4 105 (e) |

Popis změny

Požadavky ESA 95 se liší od požadavků ESA 79 (včetně rozhodnutí Komise 93/465/EHS, Euratom [1], které objasňuje otázky subvencí v ESA 79) ve dvou směrech.

Za prvé se v ESA 95 ze subvencí vylučují platby vládních institucí tržním výrobcům pro úplnou nebo částečnou úhradu zboží a služeb, které tito výrobci poskytují přímo a jednotlivě domácnostem v kontextu sociálního rizika, nebo potřeb, na které mají domácnosti právo ze zákona. Rozhodnutí Komise uvedené výše neklade žádné požadavky na sociální hledisko.

Za druhé podle ESA 95 mohou ostatní tržní výrobci dostávat ostatní dotace na výrobu, jestliže tyto platby závisí na správních pravidlech platných pro tržní i netržní výrobce. Podle ESA 79 by netržní výrobci subvence dostávat nemohli. V tomto případě dochází k vlivu na ocenění produkce netržních výrobců.

Důsledky změny

Nejdříve je možné vzít v úvahu případ platby vládních institucí výrobcům, týkající se poskytování služeb domácnostem, která nesplňuje sociální kritéria ESA 95 a podle ESA 79 by se vykazovala jako naturální dávka (podle vysvětlení v rozhodnutí Komise o subvencích), ale podle ESA 95 by se vykazovala jako dotace na výrobky. ESA 95 jednoznačně požaduje existenci sociálního účelu nebo nároků jednotlivců na takové platby, aby se tyto neklasifikovaly jako nenávratné transfery výrobcům, tj. jako subvence. Rozhodnutí Komise o subvencích vysvětlující ESA 79 se vůbec nezmiňuje o sociálním účelu, tj. o výdajích na pokrytí určitých konkrétních rizik a potřeb.

Ve výrobní metodě se snižuje produkce a přidaná hodnota o přeřazenou částku.

Ve výdajové metodě o stejnou částku klesá konečná spotřeba domácností.

V důchodové metodě rostou výrobní subvence o částku přeřazenou do dotací na výrobky.

Vliv na HDP a HNP je jednoznačně záporný a jeho velikost se rovná vládním transferům přeřazeným do dotací na výrobky.

Číselný příklad

Předpokládá se, že se platba vládních institucí tržním výrobcům v hodnotě 1000 přeřazuje z naturálních sociálních dávek do dotací na výrobky.

Účetní pojetí ve zjednodušených účtech za národní hospodářství: změny ve srovnání s vykazováním podle pravidel ESA 79.

Účet zboží a služeb |

Zdroje | Užití |

P10 | –1000 | P3B | –1000 |

Účet výroby | Účet tvorby důchodů | Účet rozdělení důchodů |

| | P10 | –1000 | | | N1 | –1000 | R311 | +1000 | N2 | + 0 |

N1 | –1000 | | | N2 | + 0 | R311 | +1000 | N3 | –1000 | | |

Účet užití důchodů | Kapitálový účet | Účet zbytku světa |

| | | | | | | | | |

P3A | –1000 | N3 | –1000 | | | N4 | + 0 | N5 | + 0 |

N4 | + 0 | | | N5 | + 0 | | | | | |

Dále se předpokládá, že se platby vládních institucí neziskovým institucím v hodnotě 1000, sloužící domácnostem, přeřazují z běžných transferů do ostatních výrobních subvencí.

Ve výrobní metodě klesá produkce a přidaná hodnota o přeřazovanou částku.

Ve výdajové metodě klesá konečná spotřeba neziskových institucí sloužících domácnostem o stejnou částku.

V důchodové metodě se zvyšují výrobní subvence o částku přeřazenou do dotací na výrobky.

Účetní pojetí ve zjednodušených účtech za národní hospodářství: změny ve srovnání s vykazováním podle pravidel ESA 79.

Účet zboží a služeb |

Zdroje | Užití |

P10 | –1000 | P3B | –1000 |

Účet výroby | Účet tvorby důchodů | Účet rozdělení důchodů |

| | P10 | –1000 | | | N1 | –1000 | R31 | +1000 | N2 | + 0 |

N1 | –1000 | | | N2 | + 0 | R31 | +1000 | R66 | –1000 | R66 | –1000 |

| | | | | | | | N3 | –1000 | | |

Účet užití důchodů | Kapitálový účet | Účet zbytku světa |

| | | | | | | | | |

P3A | –1000 | N3 | –1000 | | | N4 | + 0 | N5 | + 0 |

N4 | + 0 | | | N5 | + 0 | | | | | |

17. Zábavná, literární a umělecká originální díla

Klíčová slova

| ESA 79 | ESA 95 |

Výrobní hranice | 309 | 3.67 |

Tvorba hrubého fixního kapitálu | 340, 398 | 3 105 (b) |

Popis změny

Výroba zábavných, literárních a uměleckých originálních děl tvoří v ESA 95 část tvorby hrubého fixního kapitálu. V ESA 79 leží taková produkce vně hranic výroby. Otázkou, jak zacházet se souvisejícími službami, tj. platbami za oprávněné používání (reprodukci) takových originálních děl, se zabývá další část.

Důsledky změny

Ve výrobní metodě se produkce zvyšuje o hodnotu vyrobených uměleckých děl. Mezispotřeba roste o hodnotu vstupů do tohoto výrobního procesu, které byly původně brány jako konečná spotřeba domácností. Přidaná hodnota se mění o rozdíl mezi těmito oběma položkami. Znaménko nelze předem určit, ale předpokládá se, že bude ve většině případů kladné.

Ve výdajové metodě vzrůstá tvorba hrubého fixního kapitálu o hodnotu vyrobených originálních děl. Konečná spotřeba domácností klesá o výdaje přeřazené do mezispotřeby.

V důchodové metodě změna hrubého provozního přebytku odráží změnu přidané hodnoty.

I když nelze předem určit znaménko vlivu na HDP a HNP, bylo by asi vysoce nepravděpodobné, že by zvýšení mezispotřeby převažovalo nad zvýšením produkce. Určitě lze předpokládat kladný vliv na HDP a HNP.

Číselný příklad

Předpokládá se, že se během účetního období vyrobí originální díla, jejichž hodnota je 1000. Tato výroba vyžaduje mezispotřebu v hodnotě 200. Žádné náhrady zaměstnancům nejsou. Předpokládá se dále, že nedochází k žádnému vývozu nebo dovozu zábavných, literárních a uměleckých originálních děl.

Účetní pojetí ve zjednodušených účtech za národní hospodářství: změny ve srovnání s vykazováním podle pravidel ESA 79.

Účet zboží a služeb |

Zdroje | Užití |

P10 | +1000 | P20 | + 200 |

| | P3B | – 200 |

| | P41 | +1000 |

Účet výroby | Účet tvorby důchodů | Účet rozdělení důchodů |

P20 | + 200 | P10 | +1000 | | | N1 | + 800 | | | N2 | + 800 |

N1 | + 800 | | | N2 | + 800 | | | N3 | + 800 | | |

Účet užití důchodů | Kapitálový účet | Účet zbytku světa |

| | | | | | | | | |

P3A | – 200 | N3 | + 800 | P41 | +1000 | N4 | +1000 | N5 | + 0 |

N4 | +1000 | | | N5 | + 0 | | | | | |

18. Služby spojené s používáním zábavných, literárních a uměleckých originálních děl

Klíčová slova

| ESA 79 | ESA 95 |

Výrobní hranice | 309 (b) | 3.67 |

Důchod z vlastnictví | 436 (c) | |

Popis změny

Podle ESA 95 se platby za povolení používat zábavná, literární a umělecká originální díla zaznamenávají jako prodej a nákup služeb. V ESA 79 se s těmito platbami zachází jako s důchodem z vlastnictví.

Důsledky změny

Platby za autorská práva obvykle provádějí vydavatelé, a to za povolení používat autorská práva umělců atd. Používání takových služeb bude mít převážně charakter mezispotřeby plus dovozu a vývozu. Vývoz stoupá, protože zahraniční vydavatelé získávají povolení na používání autorských práv domácích umělců a obráceně.

U umělců atd. prosazujících svá autorská práva vzniká někdy potřeba mít prostředníka, jehož úkolem je sledovat, kdy a kde se publikují knihy, přehrávají záznamy a hrají představení. Takový výdaj se potom přesunuje z konečné spotřeby domácností do mezispotřeby. Tyto služby však budou většinou kupovat spíše vydavatelé než samotní umělci, v kterémžto případě byly zachyceny především jako mezispotřeba.

Ve výrobní metodě se zvyšuje produkce o prodej licenčních služeb plus prodej každých takových služeb nakupovaných netržními výrobci. Mezispotřeba domácích vydavatelů roste o stejnou hodnotu minus čistý vývoz služeb v oblasti autorských práv. Navíc u samotných umělců mohou vznikat náklady na mezispotřebu, a to ve formě plateb prostředníkům (agentům). Přidaná hodnota se mění o rozdíl mezi těmito částkami. Znaménko nelze předem určit.

Ve výdajové metodě klesá konečná spotřeba domácností o každou platbu agentům, která se přesouvá z konečné spotřeby domácností do mezispotřeby. Kromě toho budou mít nyní platby za služby v oblasti autorských práv nerezidentům a od nerezidentů charakter dovozu a vývozu. Kolektivní spotřeba poroste měrou, kterou budou netržní výrobci pořizovat služby autorských práv.

V důchodové metodě vyplývá změna hrubého provozního přebytku ze změny přidané hodnoty.

Z uvedených třech metod je zřejmé, že znaménko vlivu na HDP nelze určit předem. Pokud jde o přechod z HDP na HNP, platby za povolení používat umělecká originální díla se přesouvají z důchodů z vlastnictví do a ze zbytku světa do dovozu a vývozu služeb, což vede ve vztahu k HNP k neutrálnímu vlivu na transakce se zbytkem světa. Podobně jako u vlivu na HDP, znaménko dopadu na HNP také nelze určit předem.

Číselný příklad

Předpokládá se, že od domácích vydavatelů jdou platby rezidentským umělcům v hodnotě 1000 a že umělcům při prodeji povolení k používání jejich uměleckých děl nevznikají žádné výdaje klasifikované do mezispotřeby. Dále se předpokládá, že dovoz takových služeb má hodnotu 100 a jejich vývoz se rovná hodnotě 300. Veškeré vývozní a dovozní transakce se uskutečňují s vydavateli a ne se samotnými umělci.

Účetní pojetí ve zjednodušených účtech za národní hospodářství: změny ve srovnání s vykazováním podle pravidel ESA 79.

Účet zboží a služeb |

Zdroje | Užití |

P10 | +1300 | P20 | +1100 |

P60 | + 100 | P50 | + 300 |

Účet výroby | Účet tvorby důchodů | Účet rozdělení důchodů |

P20 | +1100 | P10 | +1300 | | | N1 | + 200 | R40 | – 100 | N2 | + 200 |

N1 | + 200 | | | N2 | + 200 | | | N3 | + 0 | R40 | – 300 |

Účet užití důchodů | Kapitálový účet | Účet zbytku světa |

| | | | | | | | | |

N4 | + 0 | N3 | + 0 | N5 | + 0 | N4 | + 0 | N5 | + 0 |

19. Garáže

Klíčová slova

| ESA 79 | ESA 95 |

Imputované nájemné | 315 (i) | 3.64 |

Popis změny

ESA 95 konstatuje, že garáže používané vlastníkem obydlí pro účely konečné spotřeby, včetně garáží oddělených od obydlí, se zahrnují do imputované produkce služeb bydlení. ESA 79 žádné explicitní vodítko neuvádí. Rozhodnutí Komise 95/309/ES, Euratom [2], kterým se specifikují zásady pro odhadování služeb bydlení, vysvětluje ESA 79 v oblasti bydlení. Uvádí, že do výpočtu skutečného a imputovaného nájemného za obydlí se zahrnují jenom garáže, které jsou nedílnou součástí obydlí. Existuje tedy rozdíl v pojetí garáží, které se používají pro účely konečné spotřeby a nacházejí se odděleně od obydlí.

Důsledky změny

Zahrnutí imputovaného nájemného za určité garáže, které jsou majetkem bydlících vlastníků, do výrobní sféry ovlivňuje produkci, přidanou hodnotu, konečnou spotřebu domácností a hrubý provozní přebytek.

Ve výrobní metodě se produkce zvyšuje o imputované nájemné garáží používaných jejich vlastníky, zatímco mezispotřeba se zvyšuje o náklady na opravy a údržbu těchto garáží. Přidaná hodnota roste o rozdíl mezi těmito dvěma částkami.

Ve výdajové metodě se zvyšuje konečná spotřeba domácností o imputované nájemné minus náklady na opravy a údržbu.

V důchodové metodě dochází ke zvýšení hrubého provozního přebytku, které odpovídá změně přidané hodnoty.

Budeme-li předpokládat, že imputované nájemné je vždy vyšší než náklady na opravy a údržbu, pak změna pojetí určitých garáží vede ke zvýšení HDP.

Při zanedbání nepřímého vlivu na důchody z vlastnictví související s garážemi v majetku nerezidentských bydlících vlastníků se bude vliv na HNP rovnat vlivu na HDP.

Číselný příklad

Předpokládá se, že se do produkce služeb bydlení zahrnuje imputované nájemné za garáže v hodnotě 1000 a že se mezispotřeba (běžné výdaje) rovná hodnotě 50. Žádné z těchto garáží nejsou majetkem nerezidentů a žádní rezidenti nevlastní garáže v zahraničí, které používají pro svou vlastní potřebu.

Účetní pojetí ve zjednodušených účtech za národní hospodářství: změny ve srovnání s vykazováním podle pravidel ESA 79.

Účet zboží a služeb |

Zdroje | Užití |

P10 | +1000 | P20 | + 50 |

| | P3B | + 950 |

Účet výroby | Účet tvorby důchodů | Účet rozdělení důchodů |

P20 | + 50 | P10 | +1000 | | | N1 | + 950 | | | N2 | + 950 |

N1 | + 950 | | | N2 | + 950 | | | N3 | + 950 | | |

Účet užití důchodů | Kapitálový účet | Účet zbytku světa |

| | | | | | | | | |

P3A | + 950 | N3 | + 950 | | | N4 | + 0 | N5 | + 0 |

N4 | + 0 | | | N5 | + 0 | | | | | |

20. Poplatky za registraci automobilů placené domácnostmi

Klíčová slova

| ESA 79 | ESA 95 |

Daně | 414 | 4.14 |

Daně na výrobky | 417.1 | 4.20 (d) |

Popis změny

ESA 79 neposkytuje žádné explicitní vodítko pro vykazování poplatků za registraci automobilů, které platí domácnosti. Rozsah daní souvisejících s výrobou však byl omezen na daně placené výrobními jednotkami. Obvyklý výklad ESA 79 je ten, že by se poplatky za registraci automobilů placené domácnostmi měly implicitně zahrnovat do ostatních běžných transferů.

Podle ESA 95 se poplatky za registraci automobilů zahrnují do daní z výrobků. Rozsah daní z výrobků se podle ESA 95 již neomezuje na daně placené výrobními jednotkami.

Poplatky za registraci automobilů placené domácnostmi jako spotřebiteli se přeřazují z (pravděpodobně) ostatních běžných transferů (R69) do daní z výrobků (R221).

Důsledky změny

Ve výrobní metodě se zvyšuje produkce a přidaná hodnota v cenách výrobců (pojem ESA 79) o přeřazovanou částku. Produkce a přidaná hodnota v základních cenách (pojem ESA 95) se nemění.

Ve výdajové metodě se zvyšuje konečná spotřeba domácností o přesunutou hodnotu poplatků za registraci automobilů.

V důchodové metodě se zvyšují daně související s výrobou a dovozem o přeřazovanou částku.

Celkem vzato je dopad na HDP jednoznačně kladný. Za nepřítomnosti jakéhokoli vlivu na přechod z HDP na HNP se vliv na HNP rovná vlivu na HDP.

Číselný příklad

Předpokládá se, že se daně z registrace automobilů placené spotřebiteli, které mají hodnotu 1000, přeřazují do daní na výrobky.

Účetní pojetí ve zjednodušených účtech za národní hospodářství: změny ve srovnání s vykazováním podle pravidel ESA 79.

Účet zboží a služeb |

Zdroje | Užití |

P10 | +1000 | P3B | +1000 |

Účet výroby | Účet tvorby důchodů | Účet rozdělení důchodů |

| | P10 | +1000 | R221 | +1000 | N1 | +1000 | | | N2 | + 0 |

N1 | +1000 | | | N2 | + 0 | | | N3 | +1000 | R221 | +1000 |

Účet užití důchodů | Kapitálový účet | Účet zbytku světa |

| | | | | | | | | |

P3A | +1000 | N3 | +1000 | | | N4 | + 0 | N5 | + 0 |

N4 | + 0 | | | N5 | + 0 | | | | | |

21. Naturální náhrady zaměstnancům

Klíčová slova

| ESA 79 | ESA 95 |

Mezispotřeba | 324 (a) | 3.71 (b) |

Konečná spotřeba domácností | 330 (e), 628 pozn. pod čarou 1 | 3.76 (b) |

Náhrady zaměstnancům | 408 (j), 409 (a) | 4.05, 4.06 |

Popis změny

ESA 95 zavádí dvě změny.

ESA 95 zahrnuje poskytování sportovních a rekreačních zařízení zaměstnancům a jejich rodinám do naturálních náhrad zaměstnancům, kdežto ESA 79 explicitně vylučuje tyto částky z naturálních důchodů, přičemž uvádí, že místo toho je třeba je zaznamenávat do mezispotřeby zaměstnavatelů.

Mimoto existuje rozdíl v oceňování vlastních výrobků a služeb, které zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům. V ESA 95 se tyto oceňují v základních cenách, kdežto v ESA 79 se oceňují součtem výrobních nákladů (tj. zisk výrobce je podle zvyklostí nulový).

Důsledky změny

Ve výrobní metodě se produkce zvyšuje v případě vlastních výrobků poskytnutých zaměstnancům (proti výrobkům nakoupeným od jiných výrobců). Mezispotřeba klesá, protože se některé výdajové položky (nákupy od jiných výrobců) přesouvají z mezispotřeby do konečné spotřeby. Přidaná hodnota roste v obou výpočtech.

Ve výdajové metodě se zvyšuje konečná spotřeba domácností o nárůst hodnoty naturálních důchodů.

V důchodové metodě rostou náhrady zaměstnancům o stejnou hodnotu jako konečná spotřeba domácností.

HDP se zvyšuje o nárůst naturálních náhrad. Přechod z HDP na HNP bude ovlivněn každou naturální položkou náhrad zaměstnancům do a ze zbytku světa, přičemž znaménko vlivu zůstane předem neurčeno, i když je prakticky jisté, že v praxi bude kladné.

Číselný příklad

Předpokládá se, že se hodnota vlastních výrobků a služeb poskytovaných zaměstnancům zvýší o 500. Předpokládá se dále, že se z naturální mezispotřeby zaměstnanců přeřazují výrobky v hodnotě 500. Změnou pojmu se neovlivňují náhrady zaměstnancům do zahraničí a ze zahraničí.

Účetní pojetí ve zjednodušených účtech za národní hospodářství: změny ve srovnání s vykazováním podle pravidel ESA 79.

Účet zboží a služeb |

Zdroje | Užití |

P10 | + 500 | P20 | – 500 |

| | P3B | +1000 |

Účet výroby | Účet tvorby důchodů | Účet rozdělení důchodů |

P20 | – 500 | P10 | + 500 | R10 | +1000 | N1 | +1000 | | | N2 | + 0 |

N1 | +1000 | | | N2 | + 0 | | | N3 | +1000 | R10 | +1000 |

Účet užití důchodů | Kapitálový účet | Účet zbytku světa |

| | | | | | | | | |

P3A | +1000 | N3 | +1000 | | | N4 | 0+ | N5 | + 0 |

N4 | + 0 | | | N5 | + 0 | | | | | |

22. Licence za používání nehmotných nevyráběných aktiv

Klíčová slova

| ESA 79 | ESA 95 |

Nehmotná nevyráběná aktiva | 309 (b) | 7.43 |

Licenční poplatky | 436 (c) | 3.70 (f) |

Popis změny

V ESA 95 se nákup a prodej licencí na používání nehmotných nevyráběných aktiv (patenty, ochranné známky, autorská práva atd.) zachycuje do produkce (prodej) a spotřeby (nákup). Podle ESA 79 se tyto platby považují za platby důchodů z vlastnictví.

Důsledky změny

Ve výrobní metodě se zvýší produkce o hodnotu plateb za licence přijatých rezidentskými tržními výrobci. Mezispotřeba se zvýší o platby domácích výrobců rezidentským i nerezidentským vlastníkům daných nehmotných aktiv. Znaménko dopadu na přidanou hodnotu tudíž nelze předem určit.

Ve výdajové metodě naroste konečná spotřeba domácností o případné platby za licence placené domácností jako spotřebitelem. Kolektivní spotřeba se zvýší o objem plateb zmenšený o příjmy netržních výrobců za práva používat nehmotná aktiva. Vývoz a dovoz naroste o hodnotu plateb za licence do a ze zbytku světa.

V důchodové metodě se mění hrubý provozní přebytek ve stejné míře jako přidaná hodnota.

V důsledku transakcí se zbytkem světa nelze předem určit znaménko dopadu na HDP. Při přechodu z HDP na HNP klesá důchod z vlastnictví do a ze zbytku světa o částku přeřazenou do dovozu a vývozu služeb. Znaménko dopadu na HDP bude kladné za předpokladu, že se zvýší alespoň jedna složka domácího konečného užití v důsledku změny obsahu pojmu.

Číselný příklad

Předpokládá se, že rezidenti dostávají platby za licence v hodnotě 1000 a mají výlohy v hodnotě 700. Výdaje netržních výrobců na licenční poplatky za licence jsou 50 a tito výrobci nemají žádné příjmy. Vývoz licenčních služeb má hodnotu 500, jejich dovoz 200. Domácnostem jako spotřebitelům nevznikají žádné platby za licence.

Účetní pojetí ve zjednodušených účtech za národní hospodářství: změny ve srovnání s vykazováním podle pravidel ESA 79.

Účet zboží a služeb |

Zdroje | Užití |

P10 | +1050 | P20 | + 700 |

P60 | + 200 | P3B | + 50 |

| | P50 | + 500 |

Účet výroby | Účet tvorby důchodů | Účet rozdělení důchodů |

P20 | + 700 | P10 | +1050 | | | N1 | + 350 | R40 | – 200 | N2 | + 350 |

N4 | + 350 | | | N2 | + 350 | | | N3 | + 50 | R40 | – 500 |

Účet užití důchodů | Kapitálový účet | Účet zbytku světa |

| | | | | | | | | |

P3A | + 50 | N3 | + 50 | | | N4 | + 0 | N5 | + 0 |

N4 | + 0 | | | N5 | + 0 | | | | | |

23. Kolkovné

Klíčová slova

| ESA 79 | ESA 95 |

Daně z výrobků | 417.2 | 4.20 |

Ostatní daně související s výrobou/ostatní běžné transfery | 417.3, 495 | 4.23 |

Popis změny

Podle ESA 95 se kolkovné zapisuje do daní z výrobků. V ESA 79 se zachází s kolkovným placeným výrobci jako s ostatními daněmi souvisejícími s výrobou (R222). Žádné explicitní pokyny nejsou uvedeny pro kolkovné placené domácnostmi jako spotřebiteli a takové kolkovné se tudíž zahrnuje do ostatních běžných transferů (R69).

Důsledky změny

Ve výrobní metodě se zvýší produkce o celkovou hodnotu kolkovného. Mezispotřeba stoupne o tu část kolkovného, kterou platí výrobci. Přidaná hodnota se zvýší o rozdíl mezi celkovým kolkovným a kolkovným zahrnutým do mezispotřeby tržních a netržních výrobců.

Ve výdajové metodě se zvýší konečná spotřeba domácností o kolkovné placené domácnostmi jako spotřebiteli. Tvorba hrubého fixního kapitálu naroste o kolkovné na náklady na převody.

V důchodové metodě se změna hrubého provozního přebytku rovná změně přidané hodnoty.

Vliv na HDP je jednoznačně kladný. Přechod z HDP na HNP není změnou pojmu ovlivněn a vliv na HNP je tudíž stejný jako vliv na HDP.

Číselný příklad

Předpokládá se, že se kolkovné v hodnotě 500 přeřazuje z ostatních daní souvisejících s výrobou do daní z výrobků a že se ostatní běžné transfery v hodnotě 500 přesouvají též do daní z výrobků. Z kolkovného, které platí výrobci, se 250 týká vstupů pro mezispotřebu a 250 tvorby hrubého fixního kapitálu (náklady na převod).

Účetní pojetí ve zjednodušených účtech za národní hospodářství: změny ve srovnání s vykazováním podle pravidel ESA 79.

Účet zboží a služeb |

Zdroje | Užití |

P10 | +1000 | P20 | + 250 |

| | P3B | + 500 |

| | P41 | + 250 |

Účet výroby | Účet tvorby důchodů | Účet rozdělení důchodů |

P20 | + 250 | P10 | +1000 | R20 | + 500 | N1 | + 750 | | | N2 | + 250 |

N1 | + 750 | | | N2 | + 250 | | | N3 | + 750 | R20 | + 500 |

Účet užití důchodů | Kapitálový účet | Účet zbytku světa |

| | | | | | | | | |

P3A | + 500 | N3 | + 750 | P41 | + 250 | N4 | + 250 | N5 | + 0 |

N4 | + 250 | | | N5 | + 0 | | | | | |

[1] Úř. věst. L 224, 3.9.1993, s. 27.

[2] Úř. věst. L 186, 5.8.1995, s. 59.

--------------------------------------------------

31997D0178