Nařízení Rady (ES) č. 1488/96

ze dne 23. července 1996

o finančních a technických doprovodných opatřeních k reformě hospodářských a sociálních struktur v rámci evropsko-středomořského partnerství (MEDA)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 235 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

vzhledem k tomu, že Evropská rada na svých zasedáních v Lisabonu, na Korfu a v Essenu zdůraznila, že Středomoří je pro Evropskou unii prioritní oblastí, a přijala záměr založit evropsko-středomořské partnerství;

vzhledem k tomu, že Evropská rada na zasedání v Cannes ve dnech 26. a 27. června 1995 znovu potvrdila strategický význam, jejž Rada přikládá tomu, aby vztahy mezi Evropskou unií a středomořskými partnery získaly nový rozměr, na základě zprávy Rady ze dne 12. června 1995 vypracované zejména na základě sdělení Komise ze dne 19. října 1994 a 8. března 1995 o posílení politiky Evropské unie vůči oblasti Středomoří;

vzhledem k tomu, že je nezbytné pokračovat v úsilí o zajištění toho, aby se oblast Středomoří stala politicky stabilní a bezpečnou, a vzhledem k tomu, že středomořská politika Společenství musí přispívat k dosažení hlavního cíle, jímž je dodržování lidských práv a základních svobod a prosazování dobrých sousedských vztahů při respektování mezinárodního práva, územní celistvosti a vnějších hranic členských států a třetích zemí v oblasti Středomoří;

vzhledem k tomu, že konečné vytvoření evropsko-středomořské zóny volného obchodu by mohlo podpořit stabilitu a prosperitu v oblasti Středomoří;

vzhledem k tomu, že vytvoření zóny volného obchodu může po středomořských partnerech vyžadovat hluboké strukturální reformy;

vzhledem k tomu, že je tudíž nezbytné podporovat úsilí, které středomořští partneři vyvíjejí nebo vyvinou, aby reformovali své hospodářské, sociální a správní struktury;

vzhledem k tomu, že je třeba rozvíjet dialog mezi kulturami a mezi občanskými společnostmi, zejména podporou vzdělávacích činností, rozvoje a decentralizované spolupráce;

vzhledem k tomu, že je třeba podporovat zintenzivnění regionální spolupráce a zejména rozvoj hospodářských vazeb a obchodních toků mezi středomořskými územími a partnery, kteří směřují k reformám a hospodářské restrukturalizaci;

vzhledem k tomu, že dvoustranné protokoly o finanční a technické spolupráci uzavřené mezi Společenstvím a středomořskými partnery poskytují užitečný základ pro spolupráci a že je nyní nezbytné navázat na získané zkušenosti a vstoupit do nové etapy vztahů v rámci partnerství;

vzhledem k tomu, že musí být stanovena pravidla takového partnerství, aby byla zajištěna průhlednost a celkový soulad činností, které proběhly za využití rozpočtových položek;

vzhledem k tomu, že za tímto účelem by se mělo toto nařízení vztahovat na řadu opatření stanovených nařízením Rady (EHS) č. 1762/92 ze dne 29. června o provádění protokolů o finanční a technické spolupráci uzavřených mezi Společenstvím a třetími zeměmi Středomoří [3] a nařízením Rady (EHS) č. 1763/92 ze dne 29. června 1992 o finanční spolupráci týkající se všech třetích zemí Středomoří [4], pokud jde o opatření, jejichž oblast působnosti překračuje rámec jediné země;

vzhledem k tomu, že toto nařízení tedy nahrazuje výše uvedená nařízení od 1. ledna 1997, i když je nezbytné ponechat nařízení (EHS) č. 1762/92 v platnosti z důvodu správy finančních protokolů k tomuto dni stále použitelných a z důvodu poskytnutí zbývajících finančních prostředků podle finančních protokolů, jejichž doba platnosti již uplynula;

vzhledem k tomu, že finanční referenční částka ve smyslu bodu 2 prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 6. března 1995 se vkládá do tohoto nařízení pro období let 1995 až 1999, aniž jsou tím dotčeny pravomoci rozpočtového orgánu vymezené Smlouvou;

vzhledem k tomu, že úvěry poskytované Evropskou investiční bankou (dále jen "banka") na projekty týkající se životního prostředí z jejích vlastních zdrojů a na základě podmínek stanovených bankou v souladu se svými stanovami, mohou získat úrokový příspěvek;

vzhledem k tomu, že v případě úvěrových operací s úrokovými příspěvky je poskytnutí úvěru bankou z jejích vlastních zdrojů a poskytnutí úrokového příspěvku z rozpočtových zdrojů Společenství vzájemně propojeno a podmíněno; že je banka oprávněna, v souladu se svými stanovami a zejména na základě jednomyslného rozhodnutí správní rady, v případě nesouhlasného stanoviska Komise rozhodnout o poskytnutí úvěru z vlastních zdrojů, s výhradou poskytnutí úrokového příspěvku; že je nezbytné zajistit, aby postupy přijaté pro poskytování úrokových příspěvků vyústily ve všech případech ve výslovné rozhodnutí, zda se příspěvek poskytne nebo případně zamítne;

vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby byl zřízen výbor složený ze zástupců členských států, který by byl bance nápomocen při plnění úkolů jí svěřených při provádění tohoto nařízení;

vzhledem k tomu, že k zajištění účinného řízení při uskutečňování opatření stanovených v tomto nařízení a k usnadnění vztahů se státy, které jsou příjemci pomoci, se vyžaduje mnohaletý přístup;

vzhledem k tomu, že opatření stanovená tímto nařízením překračují rámec rozvojové pomoci a jsou určená k používání vůči zemím, které se jen zčásti řadí k rozvojovým; že toto nařízení proto nemůže být přijato jinak, než na základě pravomocí stanovených v článku 235 Smlouvy,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Společenství provádí opatření v rámci zásad a priorit evropsko-středomořského partnerství na podporu úsilí třetích zemí a území v oblasti Středomoří uvedených v příloze I (dále jen "středomořští partneři") o reformu jejich hospodářských a sociálních struktur a zmírnění sociálních důsledků nebo dopadů na životní prostředí, jež mohl způsobit hospodářský rozvoj.

2. Příjemci podpůrných opatření mohou být nejen státy a regiony, ale i místní orgány, regionální organizace, veřejné sujekty, místní či tradiční společenství, organizace na podporu podnikání, soukromé ospodářské subjekty, družstva, vzájemné pojištovny, sdružení, nadace a nevládní organizace.

3. Finanční referenční částka pro provádění tohoto programu v období od roku 1995 do roku 1999 se stanoví na 3 424,5 milionů ECU.

Roční rozpočtové položky schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního výhledu.

Článek 2

1. Účelem tohoto nařízení je přispět prostřednictvím opatření stanovených v odstavci 2 k iniciativám společného zájmu ve třech odvětvích spolupráce v rámci evropsko-středomořského partnerství: posílení politické stability a demokracie, vytvoření evropsko-středomořské zóny volného obchodu a rozvoj hospodářské a sociální spolupráce, s náležitým ohledem na lidský a kulturní rozměr.

2. Tato podpůrná opatření se provádějí s ohledem na cíl, jímž je dosažení dlouhodobé stability a prosperity, zejména v oblastech hospodářského přechodu, trvale udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje a regionální a přeshraniční spolupráce. Cíle těchto postupů a podrobné údaje o nich jsou stanoveny v příloze II.

Článek 3

Toto nařízení je založeno na dodržování zásad demokracie, právního státu a lidských práv a základních svobod, které tvoří jeho podstatný prvek, jehož porušení opravňuje k přijetí vhodných opatření.

Článek 4

1. Komise po dohodě se členskými státy a na základě vzájemné a pravidelné výměny informací včetně výměny informací na místě, zejména s ohledem na indikativní programy a projekty, zajistí účinnou koordinaci pomoci poskytované Společenstvím a jednotlivými členskými státy, aby byla zvýšena soudržnost a slučitelnost jejich programů. Komise navíc podporuje koordinaci a spolupráci s mezinárodními finančními institucemi, s programy spolupráce OSN a s dalšími poskytovateli pomoci.

2. Opatření uvedená v tomto nařízení může Společenství přijímat buď samostatně, nebo formou spolufinancování se středomořskými partnery nebo s veřejnými či soukromými subjekty členských států a bankou, anebo mnohostrannými subjekty či třetími zeměmi.

Článek 5

1. Opatření, které mají být financována v souladu s tímto nařízením, jsou zvolena mimo jiné s ohledem na priority příjemců pomoci, vývoj potřeb, absorpční kapacitu a pokrok ve strukturální reformě.

Tato volba je založena i na hodnocení účinnosti těchto opatření při dosažení cílů, na něž je podpora Společenství zaměřena, případně v souladu s dohodami o přidružení nebo spolupráci.

2. Indikativní programy na období tří let se stanoví ve spolupráci s bankou na celostátní a regionální úrovni. Zohlední priority schválené společně se středomořskými partnery, včetně závěrů hospodářského dialogu. Programy se podle potřeby každoročně aktualizují.

Programy stanoví hlavní cíle, obecné zásady a prioritní odvětví finanční podpory Společenství v oblastech uvedených v oddílu II přílohy II spolu s ukazateli pro hodnocení programů. Programy obsahují orientační částky (celkové a podle prioritních odvětví) a seznam kritérií pro financování daného programu s ohledem na potřebu stanovení náležité rezervy pro provádění rozpočtové linie MEDA.

Programy lze měnit na základě získaných zkušeností, pokroku dosaženého středomořskými partnery v oblasti strukturálních reforem, makroekonomické stabilizace a sociálního pokroku a na základě výsledků hospodářské spolupráce v souladu s novými dohodami o přidružení.

3. Rozhodnutí o financování jsou založena především na indikativních programech.

Článek 6

1. Financování Společenstvím je poskytováno zejména formou grantů nebo rizikového kapitálu. Pokud jde o opatření v rámci spolupráce v oblasti životního prostředí, může mít i podobu úrokového příspěvku na úvěry poskytované bankou z jejích vlastních zdrojů. Výše příspěvků činí 3 %.

2. Granty mohou být použity k financování nebo spolufinancování činností, projektů či programů, které přispívají k uskutečnění cílů stanovených v článku 2. Finanční strop každého grantu pro činnosti, projekty nebo programy závisí rovněž na jeho schopnosti dosáhnout finanční návratnosti. Finanční prostředky vyhrazené soukromému sektoru se obecně řídí obchodními podmínkami, aby pokud možno nedošlo k deformacím místních finančních trhů.

3. Rozhodnutí o financování a veškeré finanční dohody a smlouvy z nich plynoucí stanoví mimo jiné dohled a finanční kontrolu Komise a audity Účetního dvora, které mají být v případě potřeby prováděny na místě.

Dohled, který provádí Účetní dvůr nad operacemi financovanými podle tohoto nařízení a řízenými bankou, se vykonává v souladu s postupy dohodnutými Komisí, bankou a Účetním dvorem.

4. Rizikového kapitálu se využívá především ke zpřístupňování kapitálu nebo podobných prostředků pro podniky (soukromé nebo smíšené) výrobního odvětví, zejména pro podniky, které dokáží uskutečnit spolupráci fyzických nebo právnických osob z řad příslušníků členských států Společenství a třetích zemí či území Středomoří.

Rizikový kapitál poskytovaný a spravovaný bankou může mít podobu

a) podřízených úvěrů, jejichž refundace a veškeré platby úroků se uskutečňují pouze po vyrovnání jiných bankovních pohledávek;

b) podmíněných úvěrů, jejichž splácení či délka trvání závisejí na plnění podmínek stanovených při poskytování úvěrů;

c) dočasných menšinových podílů jménem Společenství na kapitálu podniků usazených ve třetích zemích nebo územích v oblasti Středomoří;

d) financování podílů formou podmíněných úvěrů poskytovaných středomořským partnerům nebo s jejich souhlasem podnikům v těchto partnerských středomořských zemích buď přímo, nebo prostřednictvím jejich finančních institucí.

Článek 7

1. Opatření podle tohoto nařízení mohou pokrývat výdaje na dovoz zboží a služeb a místní výdaje nezbytné pro provádění projektů a programů. Daně, cla a poplatky jsou z financovní Společenství vyloučeny.

Smlouvám k provádění opatření financovaných Společenstvím podle tohoto nařízení musí dotyčný partner poskytovat celní a daňové zacházení, které není méně příznivé než zacházení poskytované nejvíce zvýhodněnému státu nebo mezinárodní organizaci pro rozvoj.

2. Hrazeny mohou být rovněž náklady vzniklé při přípravě, zavedení, průběžné kontrole, dohledu a provádění podpůrných opatření.

3. Provozní náklady a náklady na údržbu, zejména náklady, které mají být hrazeny v cizí měně, mohou být kryty v rámci školících, komunikačních a výzkumných programů a jiných projektů. Je obecným pravidlem, že tyto náklady mohou být hrazeny pouze v počáteční fázi a jsou postupně snižovány.

4. U investičních projektů ve výrobním odvětví se financování Společenstvím kombinuje s vlastními zdroji příjemce pomoci nebo s financováním za tržních podmínek s ohledem na povahu projektu. Příspěvek příjemce nebo příspěvek prostřednictvím financování za tržních podmínek by měl být co nejvyšší. V žádném případě nepřesáhne financování ze strany Společenství, zahrnující vlastní zdroje banky, 80 % celkových investičních nákladů. Tento finanční strop je výjimečné povahy a musí být náležitě opodstatněn povahou operace.

Článek 8

1. Nabídkových řízení a zadávání zakázek se mohou za rovných podmínek účastnit všechny fyzické a právnické osoby členských států a středomořských partnerů.

2. Komise zajistí

- za rovných podmínek co nejširší účast ve výběru nabídek a zadávání zakázek na dodávky, stavební práce a služby,

- nezbytnou průhlednost a přesnost při používání výběrových a hodnotících kritérií,

- účinnou soutěž mezi podniky, organizacemi a institucemi, které se zajímají o účast v iniciativách, financovaných prostřednictvím programu,

- neprodlené předložení návodu týkajícího se konkrétního provádění těchto cílů, který bude posouzen v souladu s článkem 11, výboru MED.

3. Kmise zveřejní v Úředním věstníku Evropských společenství, s uvedením předmětu, obsahu a hodnoty stanovené zakázky,

- jednou ročně předběžné odhady zakázek na služby a činnosti technické spolupráce, které jsou zadávány 12 měsíců po vyhlášení nabídkového řízení,

- jednou za tři měsíce jakékoliv změny k výše uvedeným předběžným odhadům.

4. Komise ve spolupráci s členskými státy poskytne na žádost všem zúčastněným podnikům, organizacím a institucím ve Společenství dokumentaci o obecných aspektech programů MEDA a požadavcích pro účast na těchto programech.

5. Návrhy financování obsahují údaje o předpokládaných zakázkách, včetně odhadované hodnoty, způsobu jejich přidělování a plánovaných termínů vyhlášení nabídkových řízení.

6. Zakázky se přidělují společnostem v souladu s odpovídajícími ustanoveními finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství.

7. Výsledky nabídkových řízení se zveřejňují v Úředním věstníku Evropských společenství. Komise předloží výboru uvedenému v článku 11 každých šest měsíců konkrétní a podrobné informace o zakázkách zadaných při provádění programů a projektů MEDA.

8. V případě spolufinancování může Komise v jednotlivých případech povolit státním příslušníkům jiných zemí než dotčených středomořských partnerů účast na nabídkových řízení a zakázkách. V těchto případech je účast podniků ze třetích zemí přijatelná pouze za předpokladu zaručené vzájemnosti.

Článek 9

1. Obecné zásady indikativních programů uvedených v čl. 5 odst. 2 přijímá Rada na návrh Komise podaný po dialogu s příslušnými středomořskými partnery kvalifikovanou většinou.

Společně se svými návrhy Komise sdělí pro informaci své souhrnné plánování finančních programů zejména s uvedením celkové hodnoty celostátních a regionálních indikativních programů a způsobu přerozdělení celkové částky určené v rámci těchto programů podle země, která je příjemcem pomoci, a podle prioritních odvětví.

2. Indikativní programy, veškeré jejich změny a rozhodnutí o financování, která jsou založena hlavně na těchto programech, přijímá Komise v souladu s článkem 11.

3. Rozhodnutí o financování, která přesahují částku 2000000 ECU a netýkají se úrokových příspěvků na úvěry poskytované bankou a rizikového kapitálu, se přijímají postupem podle článku 11, s výhradou odstavců 4 a 6 tohoto článku.

4. Rozhodnutí o financování globálních úvěrů se přijímají postupem podle článku 11. V rámci globálních úvěrů přijímá Komise rozhodnutí o financování nepřesahující částku 2000000 ECU. Výbor uvedený v článku 11 je systematicky a neprodleně informován o rozhodnutích o financování opatření, která nepřesahují částku 2000000 ECU, a to v každém případě před svou příští schůzí.

5. Rozhodnutí, kterými se mění rozhodnutí o financování přijatá postupem podle odstavci 11, přijímá Komise v případech, že nevyžadují žádné podstatné změny nebo dodatečné závazky, které by přesahovaly původní závazek o 20 %. Komise o každém takovém rozhodnutí neprodleně informuje výbor uvedený v článku 11.

6. Výměnné programy v rámci decentralizované spolupráce schvaluje Komise postupem podle článku 11.

7. Rozhodnutí o financování týkající se úrokových příspěvků na úvěry poskytované bankou se přijímají postupem podle článku 12. Rozhodnutí o financování týkající se rizikového kapitálu se přijímají postupem podle článku 13.

Článek 10

1. Opatření uvedená v tomto nařízení, která jsou financována ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství, řídí Komise v souladu s finančním nařízením o souhrnném rozpočtu Evropských společenství.

2. V návrzích financování předložených výboru a uvedených v článku 11 a v hodnoceních uvedených v článku 15 se Komise řídí zásadami řádného finančního řízení, a zejména zásadami hospodárnosti a efektivnosti nákladů, uvedenými ve finančním nařízení.

Článek 11

1. Komisi je nápomocen výbor (dále jen "výbor MED") složený ze zástupců členských států, kterém předsedá zástupce Komise. Jednání se účastní i zástupce banky, který nemá hlasovací právo.

2. Zástupce Komise předkládá výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k návrhu ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci. Stanovisko se přijímá většinou stanovenou v čl. 148 odst. 2 Smlouvy pro přijímání rozhodnutí, která má Rada přijímat na návrh Komise. Hlasům zástupců členských států ve výboru je přidělena váha stanovená v uvedeném článku. Předseda nehlasuje.

3. Komise přijímá navrhovaná opatření, jsou-li v souladu se stanoviskem výboru. Avšak pokud opatření nejsou v souladu se stanoviskem výboru nebo pokud výbor žádné stanovisko nezaujme, předloží Komise Radě neprodleně návrh opatření, která mají být přijata. Rada se usnese kvalifikovanou většinou.

Pokud se Rada neusnese ani po uplynutí tří měsíců, přijme navrhovaná opatření Komise.

4. Výbor může posuzovat i jakékoliv další otázky týkající se plaňování tohoto nařízení, které výboru předese jeho předseda, případně na žádost zástupce členského státu, a zejména jakékoliv otázky, které se týkají obecného provádění a řízení programu nebo spolufinancování a koordinace uvedené v článcích 4 a 5.

5. Výbor přijme svůj jednací řád kvalifikovanou většinou.

6. Komise pravidelně informuje výbor a poskytuje informace o uplatňování opatření podle tohoto nařízení.

7. Evropský parlament je pravidelně informován o uplatňování tohoto nařízení.

Článek 12

1. Pokud jde o projekty v oblasti životního prostředí, které mají být financovány prostřednictvím subvencovaných úvěrů, vypracuje banka návrh financování v souladu se svými stanovami. Banka si vyžádá stanovisko Komise v souladu s článkem 21 svých stanov a stanovisko výboru uvedeného v článku 14.

2. Na návrh banky vydá výbor uvedený v článku 14 stanovisko. Zástupce Komise sdělí výboru postoj tohoto orgánu k příslušnému projektu, a zejména zda je v souladu s cíli tohoto nařízení a obecnými zásadámi přijatými Radou. Výbor uvedený v článku 14 je dále informován bankou o nesubvencovaných úvěrech, které banka zamýšlí poskytnout z vlastních zdrojů.

3. Na základě této konzultace požádá banka Komisi, aby přijala rozhodnutí o financování, kterým se poskytuje úrokový příspěvek na příslušný projekt.

4. Komise předloží výboru MED návrh rozhodnutí, kterým se povoluje či případně odmítá financování úrokového příspěvku.

5. Komise předá rozhodnutí uvedené v odstavci 4 bance, která, pokud se rozhodnutím příspěvek poskytuje, může poskytnout úvěr.

Článek 13

1. Banka předloží výboru uvedenému v článku 14 projekty týkající se operací s rizikovým kapitálem k vyjádření jeho stanoviska. Zástupce Komise sdělí výboru postoj tohoto orgánu k daným projektům, a zejména zda jsou v souladu s cíli tohoto nařízení a obecnými zásadami přijatými Radou.

2. Na základě této konzultace postoupí banka projekt Komisi.

3. Komise přijme rozhodnutí o financování ve lhůtě odpovídající povaze projektu.

4. Komise předá rozhodnutí uvedené v odstavci 3 bance, která přijme vhodná opatření.

Článek 14

1. Při bance se zřizuje výbor složený ze zástupců členských států (dále jen "výbor podle článku 14"). Tomuto výboru předsedá zástupce členského státu, který současně předsedá Radě guvernérů banky; banka zajišťuje jeho sekretariát. Zástupce Komise se účastní jeho jednání.

2. Jednací řád výboru podle článku 14 přijímá jednomyslně Rada.

3. Tento výbor se usnáší kvalifikovanou většinou v souladu s čl. 148 odst. 2 Smlouvy.

4. V rámci výboru podle článku 14 je hlasům zástupců členských států přidělena váha stanovená v čl. 148 odst. 2 Smlouvy.

Článek 15

1. Komise společně s bankou přezkoumá pokrok dosažený při provádění opatření přijatých v souladu s tímto nařízením a nejpozději do 30. dubna předloží Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu. Zpráva obsahuje informace o opatřeních financovaných v průběhu roku s náležitým ohledem na důvěrnou povahu informací a zhodnotí dosažené výsledky.

2. Komise a banka vyhodnotí hlavní projekty týkající se obou institucí, aby určily, zda bylo dosaženo cílů, a aby stanovily obecné zásady pro zvýšení účinnosti budoucích činností. Hodnotící zprávy se s náležitým ohledem na jejich důvěrnou povahu předají Radě a Evropskému parlamentu. Zprávy o operacích řízených bankou se poskytují členským státům.

3. Každé tři roky vypracuje Komise ve spolupráci s bankou souhrnnou hodnotící zprávu o politice spolupráce ve prospěch středomořských partnerů a neprodleně ji předloží výboru MED.

Výbor MED obdrží každoročně podrobné informace o složení a činnostech stávajících sítí.

Každé dva roky Komise předloží hodnocení každého programu.

4. Pokud jde o decentralizovanou spolupráci, předloží Komise každoročně výboru MED podrobné informace o složení a činnostech stávajících sítí a každé dva roky hodnocení každého programu.

5. Komise každoročně uvědomí členské státy o prostředcích, které jsou stále k dispozici nebo které již byly přiděleny.

6. Rada přezkoumá toto nařízení do 30. června 1999. Za tímto účelem předloží Komise Radě do 31. prosince 1998 hodnotící zprávu doplněnou návrhy týkajícími se budoucnosti tohoto nařízení, případně změn, které v něm mají být provedeny.

Článek 16

Konečný postup pro přijetí vhodných opatření, pokud chybí některý z podstatných prvků pro pokračování poskytování pomoci středomořskému partnerovi, bude určen do 30. června 1997.

Článek 17

1. Nařízení (EHS) č. 1763/92 se zrušuje s účinkem ode dne 31. prosince 1996.

2. Ode dne 1. ledna 1997 se nařízení (EHS) č. 1762/92 použije na správu protokolů stále platných k tomuto dni a na poskytnutí zbývajících finančních prostředků podle protokolů, jejichž doba platnosti uplynula.

Článek 18

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. července 1996.

Za Radu

předseda

I. Yates

[1] Úř. věst. C 232, 6.9.1995, s. 5 a Úř. věst. C 150, 24.5.1996, s. 15.

[2] Úř. věst. C 17, 22.1.1996, s. 184 a stanovisko ze dne 20. června 1996 (Úř. věst. C 198, 8. 7. 1996).

[3] Úř. věst. L 181, 1.7.1992, s. 1.

[4] Úř. věst. L 181, 1.7.1992, s. 5.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

PARTNERSKÁ ÚZEMÍ A STÁTY UVEDENÉ V ČLÁNKU 1:

Alžírská lidově demokratická republika

Kyperská republika

Egyptská arabská republika

Stát Izrael

Jordánské království

Libanonská republika

Maltská republika

Marocké království

Syrská arabská republika

Tuniská republika

Turecká republika

Okupovaná území Gazy a západního břehu Jordánu

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

CÍLE A PROVÁDĚCÍ PRAVIDLA K ČLÁNKU 2

I. a) Podpora hospodářského přechodu a vytvoření evropsko-středomořské zóny volného obchodu zahrnuje zejména:

- tvorbu pracovních míst a rozvoj soukromého sektoru, včetně zlepšení podnikatelského prostředí a podpory malých a středních podniků,

- podporu investic, průmyslové spolupráce a obchodu mezi Evropským společenstvím a středomořskými partnery a mezi středomořskými partnery navzájem,

- zlepšení hospodářské infrastruktury, které může zahrnovat i finanční a daňové systémy.

b) Operace na podporu programů strukturálních změn se provádí na základě těchto zásad:

- podpůrné programy se zaměří na obnovu hlavních finančních bilancí a na vytvoření hospodářského prostředí příznivého pro urychlení růstu a zároveň usilují o dobré životní podmínky obyvatelstva,

- podpůrné programy jsou přizpůsobeny konkrétní situaci každé země a zohlední hospodářské a sociální podmínky,

- podpůrné programy stanoví opatření zejména ke zmírnění možných nepříznivých účinků procesu strukturálních změn na sociální podmínky a zaměstnanost, zvláště u nejvíce znevýhodněných skupin obyvatelstva,

- podpůrné programy se zaměří na vytvoření zóny volného obchodu s Evropským společenstvím,

- jednou z hlavních charakteristik podpůrných programů je rychlé vyplácení.

Musí být splněna tato kritéria způsobilosti:

- dotyčná země musí provádět program reforem schválený brettonwoodskými institucemi nebo provádět programy uznané za obdobné, ve spolupráci s těmito institucemi, nikoli však nezbytně za jejich finanční podpory, v souladu s makroekonomickým rozsahem a účinností těchto reforem,

- musí být zohledněna hospodářská situace země, zejména její míra zadluženosti a náklady na dluhovou službu, stav její platební bilance a dostupnost deviz, rozpočtová situace, měnová situace, výše hrubého národního produktu na obyvatele a míra nezaměstnanosti.

II. Podpora pro dosažení lepší sociálně-ekonomické rovnováhy zahrnuje zejména:

- účast občanské společnosti a obyvatel na plánování a provádění opatření pro rozvoj,

- zlepšení sociálních služeb, zejména v oblasti zdravotnictví, plánovaného rodičovství, zásobování vodou, hygieny a bydlení,

- boj proti chudobě,

- harmonický a jednotný rozvoji venkova a zlepšování životních podmínek ve městech,

- posílení spolupráci v oblasti rybolovu a trvale udržitelné využívání mořských zdrojů,

- posílení spolupráce v oblasti životního prostředí,

- zlepšení hospodářských infrastruktur, zejména v odvětvích dopravy, energetiky, rozvoje venkova, informačních technologií a telekomunikací,

- jednotný rozvoj lidských zdrojů pro doplnění programů členských států, zejména s ohledem na další odborné vzdělávání v souvislosti s průmyslovou spoluprácí, a zlepšení možností vědeckého a technologického výzkumu,

- posílení demokracie a dodržování lidských práv,

- kulturní spolupráci a výměny mládeže,

- spolupráci a technickou pomoc za účelem snížení nedovoleného přistěhovalectví, obchodu s drogami a mezinárodní trestné činnosti prostřednictvím výše uvedených opatření.

III. Podpora regionální a přeshraniční spolupráce spočívá zejména ve:

a) vytváření a rozvíjení struktur regionální spolupráce mezi středomořskými partnery;

b) - vytváření infrastruktury nezbytné pro regionální obchod, včetně dopravy, komunikace a energie,

- zlepšení právního rámce a projektů infrastruktury v malém měřítku v souvislosti se zřizováním hraničních přechodů,

- spolupráci na úrovni velkých zeměpisných oblastí a na opatřeních, která doplňují opatření, jež byla pro tuto oblast přijata v rámci Společenství, včetně podpory spojení mezi dopravními a energetickými sítěmi středomořských partnerů a transevropskými sítěmi;

c) dalších regionálních činnostech včetně evropsko-arabského dialogu;

d) výměnách mezi občanskými společnostmi Unie a středomořských partnerů; v této souvislosti se decentralizovaná spolupráce zaměří na:

- určení nevládních příjemců pomoci Společenství,

- vytváření sítě univerzit a vědeckých pracovníků, místních společenství, spolků, odborových a nevládních organizací, sdělovacích prostředků, soukromých podnikatelských a kulturních institucí v nejširším smyslu a dalších subjektů uvedených v oddíle IV.

Programy se musí zaměřit na podporu podporou šíření informací mezi sítěmi a trvalých vazeb vytvořených mezi partnery těchto sítí.

IV. Řádná správa věcí veřejných bude prosazována prostřednictvím podpory klíčových institucí a protagonistů občanské společnosti, např. místních orgánů, sdružení obcí a venkova, svépomocných sdružení, odborů, médií a organizací na podporu podnikání a prostřednictvím pomoci při zvýšení schopnosti veřejné správy vytvořit politiky a řídit jejich provádění.

V. Opatření přijatá na základě tohoto nařízení berou v úvahu prosazování postavení žen v hospodářském a společenském životě. Zvláštní význam je přisuzován vzdělávání a tvorbě pracovních míst pro ženy.

Opatření berou také v úvahu potřebu podpořit vzdělávání a tvorbu pracovních míst pro mládež za účelem usnadnění její začlenění do společnosti.

VI. Činnosti financované na základě tohoto nařízení mají převážně podobu technické pomoci, odborné přípravy, vytváření institucí, informací, seminářů, vědeckých studií, investičních projektů v mikropodnicích, malých a středních podnicích a infrastruktur a opatření určených ke zdůraznění povahy pomoci poskytované Společenstvím. Prokáže-li se jako účinná, využije se i decentralizované spolupráce. Operace s rizikovým kapitálem a úrokové příspěvky budou financovány ve spolupráci s bankou.

VII. Při přípravě a provádění činností financovaných prostřednictvím tohoto nařízení je třeba brát náležitý ohled na hlediska životního prostředí.

--------------------------------------------------