Nařízení Rady (ES) č. 385/96

ze dne 29. ledna 1996

o ochraně proti cenám působícím újmu v loďařství

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 113 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

(1) vzhledem k tomu, že po multilaterálních jednáních pod záštitou Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj byla dne 21. prosince 1994 uzavřena "Dohoda o dodržování obvyklých podmínek hospodářské soutěže v komerčním loďařství a průmyslu opravy lodí" (dále jen "loďařská dohoda");

(2) vzhledem k tomu, že v loďařské dohodě bylo uznáno, že v důsledku zvláštností nákupních transakcí u lodí nejsou v praxi aplikovatelná kompenzační a antidumpingová cla stanovená v článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994, v Dohodě o subvencích a kompenzačních opatřeních a v Dohodě o provádění článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994 v příloze Dohody o zřízení Světové obchodní organizace; že je nutno stanovit účinnou ochranu proti újmu způsobujícím prodejům lodí pod jejich běžnou hodnotou, byl dohodnut Kodex proti cenám působícím újmu v loďařství (dále jen "Kodex IPI"), který tvoří spolu s příslušnými zásadami Přílohu III loďařské dohody;

(3) vzhledem k tomu, že se Kodex IPI opírá hlavně o Dohodu o provádění článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu, odchyluje se však od ní, jestliže je toto odůvodněno zvláštním charakterem obchodních transakcí s loděmi; že se tudíž doporučuje transformovat ustanovení Kodexu IPI do práva Společenství, pokud je to možné na základě znění nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně proti dumpingovým dovozům ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství [3];

(4) vzhledem k tomu, že loďařská dohoda a právní předpisy, které jsou od ní odvozeny, mají zásadní význam pro právo Společenství;

(5) vzhledem k tomu, že k udržení rovnováhy práv a povinností vytvořené loďařskou dohodou by mělo Společenství učinit opatření proti každým cenám působícím újmu v loďařství, poněvadž prodej lodí pod jejich běžnou hodnotou způsobuje škody příslušnému výrobnímu odvětví Společenství;

(6) vzhledem k tomu, že pokud se jedná o loděnice smluvní strany loďařské dohody, může Společenství zahájit šetření o prodeji lodi pouze tehdy, jestliže je kupující kupujícím ze Společenství a jestliže se nejedná o válečnou loď;

(7) vzhledem k tomu, že by měla být stanovena jasná a podrobná pravidla pro zjišťování běžné hodnoty; že by se zjišťování mělo především opírat, pokud je to možné, o reprezentativní prodej lodě stejného druhu v běžném obchodním styku v zemi vývozu; že je účelné definovat za jakých okolností může být tuzemský prodej považován za prodej učiněný se ztrátou, kdy jde o prodej bezohledný, kdy o prodej lodě stejného druhu třetí zemi nebo kdy jde o prodej za početně zjištěnou běžnou hodnotu; že by dále měl být proveden přiměřený rozvrh nákladů, včetně situací rozběhu výroby; že je při početním zjišťování běžné hodnoty je dále nutno uvést metodu, kterou je nutno použít pro stanovení odbytových, správních a režijních nákladů a zisku, který musí být v této běžné hodnotě obsažen;

(8) vzhledem k tomu, že aby Komise mohla správně používat nový nástroj k potírání cen působících újmu, musí učinit potřebná opatření, aby ve velkých smíšených konsorciích, respektive holdingových společnostech třetích zemí, prověřila zákonnost zaúčtování nákladů, jestliže je nutno odhadnout cenovou strukturu nákladů;

(9) vzhledem k tomu, že se při zjišťování běžné hodnoty pro země bez tržního hospodářství jeví jako účelné stanovit pravidla pro volbu vhodné třetí země s tržním hospodářstvím, kterou je pro tento účel nutno použít, a pro případ, že nemůže být zjištěna přiměřená třetí země, se postarat o to, aby běžná hodnota mohla být určena jiným způsobem;

(10) vzhledem k tomu, že je nutno definovat pojem "vývozní cena" a uvést, jaké úpravy je nutno provést v případech, v nichž musí být tato cena vypočítána na základě první ceny na volném trhu;

(11) vzhledem k tomu, že se za účelem umožnění řádného porovnání mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou doporučuje sestavit přehled faktorů včetně smluvních pokut, které mohou ovlivnit ceny a srovnatelnost cen;

(12) vzhledem k tomu, že je nutno stanovit jasné a podrobné směrnice pro faktory, které mohou být rozhodné pro konstatování, zda prodej, který je předmětem cen působících újmu, způsobil značnou újmu nebo hrozí, že újmu způsobí; že při prokazování, že cena příslušného prodeje je odpovědná za újmu výrobního odvětví Společenství, by měly být zohledněny vlivy jiných faktorů a zejména příslušné tržní podmínky ve Společenství;

(13) vzhledem k tomu, že se doporučuje definovat pojem "výrobní odvětví Společenství" s ohledem na schopnost postavit loď stejného druhu, a zajistit, aby strany spojené s vývozci mohly být vyloučeny z výrobního odvětví a definovat pojem "spojený";

(14) vzhledem k tomu, že je nutno stanovit, které formální a materiální předpoklady je nutno splnit pro podání stížnosti na ceny působící újmu, do jaké míry by tato stížnost měla být podporována průmyslovým odvětvím Společenství a jaké informace o kupujícím lodi, cenách působících újmu, újmě a příčinné souvislosti by tato stížnost měla obsahovat; že je rovněž nutno stanovit postup pro odmítnutí stížností nebo zahájení vyšetřování;

(15) vzhledem k tomu, že pokud se kupující lodi, která je předmětem cen působících újmu, usadí na území jiné smluvní strany loďařské dohody, může stížnost obsahovat také žádost o to, aby úřady této smluvní strany zahájily vyšetřování; že pokud bude takováto žádost oprávněná, bude předána úřadům;

(16) vzhledem k tomu, že vyšetřování může být případně zahájeno také na písemnou stížnost úřadů smluvní strany loďařské dohody podle ustanovení tohoto nařízení a za předpokladů stanovených v loďařské dohodě;

(17) vzhledem k tomu, že je nutno stanovit způsob, jak budou dotčené strany informovány o tom, jaké informace úřady potřebují, jakým způsobem jim bude poskytnuta dostatečná příležitost předložit všechny příslušné důkazy a jakým způsobem budou mít neomezenou příležitost hájit svoje zájmy; že je také nutno jasně stanovit pravidla a postupy, které je nutno při vyšetřování dodržovat, zejména, že se dotčené strany musí během určitých lhůt samy přihlásit, objasnit svoje stanovisko a předložit své informace, pokud tyto stanoviska a informace mají být vzaty v úvahu; že by dále mělo být stanoveno, za jakých předpokladů může dotčená strana získat přístup k informacím druhé dotčené strany a zaujmout k těmto informacím stanovisko; že by při sbírání těchto informací měly členské státy a Komise spolupracovat;

(18) vzhledem k tomu, že je nutno stanovit, že řízení budou nezávisle na tom, zda bude nebo nebude uvalena výloha za cenu působící újmu, uzavřena do jednoho roku od okamžiku zahájení vyšetřování respektive od okamžiku dodání lodi v případě, že tato druhá možnost nastane později; že vyšetřování nebo řízení by měla být zastavena, jestliže je rozdíl cen působících újmu nepatrný;

(19) vzhledem k tomu, že vyšetřování může být uzavřeno bez uvalení výlohy za cenu působící újmu, jestliže prodej lodi, který je předmětem cen působících újmu, bude definitivně a bezpodmínečně zrušen nebo bude přijato rovnocenné alternativní nápravné opatření; že je nutno dbát zejména na to, aby nebylo ohroženo dosažení cíle sledované tímto nařízením;

(20) vzhledem k tomu, že pokud jsou splněny předpoklady tohoto nařízení, je nutno rozhodnutím uložit loděnici, která prodejem lodi s cenami působícími újmu způsobila újmu průmyslovému odvětví Společenství, výlohu za cenu působící újmu, jejíž výše odpovídá rozdílu cen působících újmu; že by měla být stanovena jasná a podrobná pravidla pro provádění tohoto rozhodnutí včetně všech opatření nutných k jeho vykonání, zejména uvalení protiopatření v případě, že loděnice výlohu za cenu působící újmu nezaplatí během stanovené lhůty;

(21) vzhledem k tomu, že je nutno stanovit jasná pravidla pro případ, že lodím, které byly postaveny loděnicí, na níž byla uvalena protiopatření, budou odepřena práva nakládky a vykládky v přístavech Společenství;

(22) vzhledem k tomu, že povinnost zaplatit výlohu za cenu působící újmu zaniká teprve tehdy, když je tato dávka zcela zaplacena nebo když vyprší doba platnosti protiopatření;

(23) vzhledem k tomu, že opatření učiněná na základě tohoto nařízení by neměla být v rozporu se zájmy Společenství;

(24) vzhledem k tomu, že si Společenství u těch opatření, která činí podle tohoto nařízení, musí být vědomo nutnosti rychlého a účinného jednání;

(25) vzhledem k tomu, že v pravidelných časových intervalech a v určitých fázích vyšetřování je dále nutno provádět konzultace v Poradním výboru; že by se měl výbor skládat ze zástupců členských států a jednoho zástupce Komise, který výboru předsedá;

(26) vzhledem k tomu, že je nutno stanovit kontrolní návštěvy za účelem prověření informací k cenám působícím újmu a újmy, přičemž by tyto kontrolní návštěvy měly záviset na řádném zodpovězení dotazníků;

(27) vzhledem k tomu, že je nutno stanovit, že pro ty strany, které při vyšetřování nespolupracují uspokojivým způsobem, mohou být použity jiné informace pro vysvětlení věci, a že informace tohoto druhu mohou být pro tyto strany méně příznivé, než kdyby spolupracovaly při vyšetřování;

(28) vzhledem k tomu, že je nutno učinit opatření pro zacházení s důvěrnými informacemi, aby nedocházelo k vyzrazení obchodních tajemství;

(29) vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit informování příslušných stran o důležitých zkušenostech a úvahách, které musí probíhat s náležitým ohledem na proces rozhodování ve Společenství v rámci lhůty, která stranám umožňuje obhajobu jejich zájmů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zásady a definice pojmů

1. Loděnici, která postavila loď, jež je předmětem cen působících újmu a jejíž prodej kupujícímu mimo zemi původu lodi způsobí újmu, může být uložena výloha za cenu působící újmu.

2. Loď je předmětem cen působících újmu, jestliže je vývozní cena prodané lodi nižší než srovnatelná cena lodi stejného druhu při prodeji kupujícímu v zemi vývozu v běžném obchodním styku.

3. Ve smyslu tohoto nařízení znamená:

a) pojem "loď" námořní loď s vlastním pohonem a nákladovým prostorem minimálně 100 GT, která se používá pro dopravu zboží a osob nebo pro zvláštní služby (například ledoborec nebo plovoucí rypadlo), a remorkér s výkonem minimálně 365 kW;

b) pojem "loď stejného druhu" loď stejného typu, se stejným určením účelu a přibližně stejné velikosti jako předmětná loď, která vykazuje znaky, jež jsou podobné znakům dané lodi;

c) pojem "loď stejné obecné kategorie" loď stejného typu a se stejným určením účelu, ale podstatně jiné velikosti;

d) pojem "prodej" vytvoření nebo převod vlastnického zájmu na lodi, s výjimkou vlastnického zájmu, který byl vytvořen nebo získán pouze jako záruka za běžný obchodní úvěr;

e) pojem "podílnictví" každé smluvní právo nebo vlastnické právo, které oprávněné osobě nebo oprávněným osobám umožňuje získat určitým způsobem výhodu z provozu lodi, která je v podstatě srovnatelná se způsobem, kterým může mít vlastník užitek z provozu lodi. Při zjišťování, zda je tato srovnatelnost dána, se berou mimo jiné v úvahu následující fakta:

i) podmínky a okolnosti obchodu,

ii) obchodní zvyklosti výrobního odvětví,

iii) zda je loď, která ke předmětem obchodu, začleněna v oblasti působnosti oprávněné osoby nebo oprávněných osob a

iv) zda je v praxi pravděpodobné, aby oprávněná osoba měla nebo oprávněné osoby měly během podstatné části užitné doby lodi výhodu z provozu lodi a převzala/převzaly odpovídající riziko;

f) pojem "kupující" jakoukoli osobu nebo společnost, která nepřímo nebo přímo získá podílnictví, včetně uzavření nájemní smlouvy nebo dlouhodobé smlouvy o nájmu na holý lodní trup u příležitosti původního převodu loděnicí; pojem také zahrnuje osobu nebo společnost, v jejímž vlastnictví nebo pod jejíž kontrolou kupující je nebo od níž dostává instrukce. Kupující je ve vlastnictví osoby nebo společnosti, jestliže tato vlastní na kupujícím větší podíl než 50 procent. Kupující je kontrolován osobou nebo společností, jestliže je osoba nebo společnost právně nebo obchodně schopna vyvíjet nátlak na kupujícího nebo mu udělovat instrukce; toto se předpokládá při podílnictví 25 procent. Jestliže se prokáže vlastnictví na kupujícím, pak se předpokládá, že neexistuje žádná zvláštní kontrola tohoto kupujícího, pokud se nezjistí nic jiného. Může existovat více než jeden kupující lodi;

g) pojem "společnost" společnost občanského a obchodního práva včetně družstev a ostatní právnické osoby veřejného a soukromého práva včetně těch, které jsou neziskové;

h) pojem "smluvní strana" každá třetí země, která je smluvní stranou loďařské dohody.

Článek 2

Zjištění cen působících újmu

A. Běžná hodnota

1. Běžná hodnota je v obvyklém případě založena na ceně, která byla nebo má být zaplacena v běžném obchodním styku nezávislým kupujícím v zemi vývozu za loď stejného druhu.

2. Ceny mezi stranami, mezi nimiž existuje obchodní spojení nebo kompenzační dohoda, mohou být považovány za ceny běžné v obchodním styku a být použity pro stanovení běžné hodnoty pouze tehdy, když se zjistí, že nejsou tímto obchodním vztahem ovlivňovány.

3. Jestliže se lodě stejného druhu v běžném obchodním styku neprodávají nebo jestliže tyto prodeje nedovolují vzhledem ke zvláštní situaci na trhu přiměřené srovnání, pak se běžná hodnota lodě stejného druhu určí na základě ceny, která platí při vývozu lodě stejného druhu do vhodné třetí země v běžném obchodním styku, pokud je tato cena reprezentativní. Pokud se prodeje do vhodné třetí země nekonají nebo pokud neumožňují přiměřené srovnání, pak se běžná hodnota srovnatelné lodi stanoví na základě výrobních nákladů v zemi původu včetně přiměřené částky na odbytové, správní a režijní náklady a na zisky.

4. Prodeje lodí stejného druhu na tuzemském trhu země vývozu nebo exportní prodeje třetí zemi za ceny, které se pohybují pod (fixními a variabilními) náklady na kus plus provozní, správní a režijní náklady, mohou být považovány za nedosažené v běžném obchodním styku a musí být ponechány nepovšimnuty při stanovení běžné hodnoty pouze tehdy, když se zjistí, že tyto prodeje byly realizovány za ceny, které během přiměřeného časového období, jež za obvyklých okolností činí pět let, neumožňují krytí všech nákladů.

5. Náklady se obvykle kalkulují na základě záznamů loděnice, pokud tyto záznamy odpovídají obecně uznávaným zásadám účetnictví příslušné země a pokud je prokázáno, že tyto záznamy přiměřeným způsobem odrážejí náklady spojené s výrobou a prodejem příslušné lodě.

Důkazy předložené pro řádné rozvržení nákladů budou brány v úvahu, pokud byla tato rozvržení nákladů provedena tradičně. Z nedostatku lepší metody se dává přednost rozvržení nákladů na bázi obratu. Pokud k tomu již nedošlo při rozvržení nákladů podle tohoto pododstavce, provedou se přiměřené opravení za nákladové faktory, které se neopakují a které jdou ve prospěch budoucí a/nebo současné výroby nebo situací, v nichž jsou náklady ovlivněny zahájením výroby.

6. Částky pro odbytové, správní a režijní náklady a pro zisky se stanoví na základě čísel, která loděnice skutečně zaznamená při výrobě a prodeji lodí stejného druhu v běžném obchodním styku. Jestliže to není možné, mohou být částky stanoveny:

a) na základě váženého průměru skutečných částek, které byly stanoveny pro jiné loděnice země původu při výrobě a prodeji lodí stejného druhu na tuzemském trhu země původu;

b) na základě částek, které příslušná loděnice zaznamená při výrobě a prodeji lodí stejné obecné kategorie na tuzemském trhu země původu;

c) na základě jakékoli jiné přiměřené metody, pokud zisk zjištěný tímto způsobem není vyšší než zisk, kterého dosahují jiné loděnice při prodejích lodí stejné obecné kategorie na tuzemském trhu země původu.

Zisk přidaný k početně stanovené hodnotě spočívá v každém případě na průměrném zisku zaznamenaném během přiměřeného časového období, které obvykle činí šest měsíců před a po zkoumaném prodeji, a odráží přiměřený zisk v okamžiku tohoto prodeje. Při této kalkulaci je eliminováno každé zkreslení, které by nevedlo k přiměřenému zisku v okamžiku prodeje.

7. Vzhledem k dlouhé lhůtě mezi uzavřením smlouvy a dodávkou lodí nezahrnuje běžná hodnota skutečné náklady, o nichž loděnice doloží, že vznikly v důsledku vyšší moci a leží značně nad růstem nákladů, který loděnice v okamžiku, kdy byly stanoveny zásadní podmínky prodeje, mohla obhajitelným způsobem předpokládat a zohledňovat.

8. V případě prodejů ze zemí bez tržního hospodářství, zejména ze zemí, na které se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 519/64 ze dne 7. března 1994 o společné úpravě dovozů z určitých třetích zemí a ke zrušení nařízení (EHS) č. 1765/82, 1766/82 a 3420/83 [4], se běžná hodnota stanoví na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím nebo ceny, za níž bude loď z takovéto třetí země prodána do jiných zemí včetně Společenství, nebo v případě, že toto není možné, na jakémkoli jiném základě, včetně ceny, která byla skutečně zaplacena nebo má být zaplacena za loď stejného druhu ve Společenství, která bude, v případě nutnosti, náležitě upravena o přiměřené rozpětí zisku.

Vhodná třetí země s tržním hospodářstvím se vybírá odůvodněným způsobem s náležitým zohledněním všech spolehlivých informací, které jsou v okamžiku výběru k dispozici. Je nutno brát ohled i na omezení termínem.

Strany, jichž se vyšetřování týká, budou krátce po zahájení řízení informovány o volbě třetí země s tržním hospodářstvím a obdrží lhůtu deseti dnů k tomu, aby zaujaly stanovisko.

B. Vývozní cena

9. Vývozní cena je cena, která byla skutečně zaplacena nebo která má být zaplacena za příslušnou loď.

10. V případech, kdy žádná vývozní cena neexistuje nebo kdy se ukáže, že vývozní cena není v důsledku obchodního spojení nebo kompenzační dohody mezi loděnicí a kupujícím nebo třetí osobou spolehlivá, může být vývozní cena vypočtena na základě ceny, za kterou bude loď poprvé dále prodána nezávislému kupujícímu, nebo, pokud loď nebude prodána nezávislému kupujícímu nebo nebude dále prodána v tom stavu, v němž byla prodána poprvé, na jakémkoli jiném přiměřeném základě.

V těchto případech se provádějí opravení za všechny zisky a náklady včetně cel a daní, které vzniknou mezi původním prodejem a opětovným prodejem, aby se stanovila spolehlivá vývozní cena.

Částky, za něž se opravení provádějí, zahrnují všechny částky, které obvykle nese kupující, ale které převzaly strany v rámci nebo mimo rámec Společenství, u nichž se zjistí, že existuje obchodní spojení nebo kompenzační dohoda mezi loděnicí nebo kupujícím. K nim patří zejména běžné náklady na dopravu, pojištění, přistavení, nakládku a vedlejší náklady, cla, a jiné dávky, které je nutno zaplatit v zemi dovozu na základě nákupu lodi, a přiměřené rozpětí na odbytové, správní a režijní náklady a na zisk.

C. Porovnání

11. Mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou se provede spravedlivé porovnání. Toto porovnání se provádí na stejné obchodní úrovni a na základě prodejů, které byly učiněny v co možná nejméně od sebe vzdálených časových okamžicích, což zpravidla znamená během tří měsíců před nebo po prověřovaném prodeji nebo, pokud takové prodeje neexistují, během časového období, které se jeví jako účelné. Přitom se vždy provádějí přiměřené úpravy za rozdíly, které ovlivňují srovnatelnost cen, včetně rozdílů v podmínkách prodeje, ve smluvních pokutách, ve zdanění, v obchodních úrovních, v množstvích a v materiálních vlastnostech a v jiných faktorech, které prokazatelně ovlivňují srovnatelnost cen. Jestliže v případech podle odstavce 10 není dána srovnatelnost cen, pak se běžná hodnota zjišťuje na stejné obchodní úrovni jako hodnota vývozní ceny stanovená výpočtem, nebo budou provedeny náležité úpravy podle odstavce 10. Přitom však bude zabráněno dvojím úpravám, zejména u slev z ceny a smluvních pokut.

Vyžaduje-li porovnání cen měnový přepočet, pak se pro něj použije směnný kurz dne prodeje; jestliže je však prodej deviz na termínových trzích v přímé souvislosti s vývozním obchodem, použije se směnný kurz, kterého bylo použito při termínovém prodeji. Ve smyslu tohoto ustanovení je dnem prodeje den, kdy byly stanoveny nejdůležitější prodejní podmínky, zpravidla den uzavření smlouvy. Jestliže jsou však nejdůležitější prodejní podmínky podstatně změněny v jiný den, pak se použije směnný kurz dne změny. V tomto případě se provede vhodné přizpůsobení, aby se zohlednily nepřiměřené důsledky na rozpětí cen působících újmu, jež je samo způsobeno kolísáním směnného kurzu mezi původním dnem prodeje a dnem změny.

D. Rozpětí cen působících újmu

12. S výhradou příslušných ustanovení o spravedlivém porovnání se rozpětí cen působících újmu běžně stanoví porovnáním vážené průměrné běžné hodnoty s váženým průměrem cen všech prodejů nebo porovnáním jednotlivých běžných hodnot a jednotlivých vývozních cen za každou obchodní transakci. Vážená průměrná běžná hodnota však může být také porovnána s cenami všech prodejů, jestliže se vývozní ceny od sebe vzájemně značně liší podle kupujícího, oblasti nebo prodejního období a jestliže by metody uvedené v první větě tohoto odstavce neodrážely ceny působící újmu v plném rozsahu.

13. Rozpětí cen působících újmu odpovídá částce, o níž běžná hodnota překračuje vývozní cenu. U různých rozpětí může být zjištěno vážené průměrné rozpětí.

Článek 3

Zjištění újmy

1. Pokud není stanoveno jinak, znamená pojem "újma" ve smyslu tohoto nařízení, že některé průmyslové odvětví Společenství je značně poškozeno, nebo že hrozí, že bude poškozeno, nebo, že zřízení výrobního odvětví společenství bude značně zpožděno; pojem "újma" je nutno interpretovat v souladu s ustanoveními tohoto odstavce.

2. Zjištění újmy se opírá o jednoznačné důkazy a vyžaduje objektivní kontrolu a) důsledků prodeje pod běžnou hodnotou na ceny lodí stejného druhu na trhu Společenství a b) důsledků tohoto prodeje na výrobní odvětví Společenství.

3. V souvislosti s důsledky, které má prodej pod běžnou hodnotou na ceny, je nutno vzít v úvahu, zda v porovnání s cenou lodí stejného druhu výrobního odvětví Společenství došlo ke značnému cenovému podbízení v důsledku prodeje pod běžnou hodnotou nebo zda toto porovnání jiným způsobem zapříčinilo značný pokles cen nebo zabránilo značnému zvýšení cen, ke kterému by v opačném případě došlo. Ani jedno ani několik z těchto kritérií nejsou v případě nezbytnosti rozhodující.

4. Jestliže jsou prodeje lodí z více než jedné země současně předmětem vyšetřování kvůli cenám působícím újmu, pak se důsledky těchto prodejů hodnotí kumulativně pouze tehdy, když se zjistí, že a) zjištěné rozpětí cen působících újmu pro nákupy z každé jednotlivé země překračuje minimální procentní sazbu uvedenou v čl. 7 odst. 3 a b) kumulativní hodnocení důsledků prodejů je vzhledem ke konkurenci lodí prodaných kupujícímu z loděnic mimo Společenství, jakož i konkurenci mezi těmito loděmi a loděmi stejného druhu Společenství přiměřený.

5. Kontrola důsledků prodeje pod běžnou hodnotu na příslušné výrobní odvětví Společenství zahrnuje hodnocení všech relevantních hospodářských faktorů a indexů, které ovlivňují situaci výrobního odvětví Společenství, včetně skutečnosti, že se výrobní odvětví ještě musí zotavit z důsledků dřívějších dumpingových praktik, cen působících újmu nebo subvencí, výše skutečného rozpětí cen působících újmu, skutečného a potenciálního poklesu odbytu, zisku, výroby, podílu na trhu, produktivity, rentability a vytížení kapacity, faktorů, které ovlivňují ceny Společenství, skutečných a potenciálních negativních důsledků na cash-flow, skladové zásoby, zaměstnanost, mzdy, růst, možnosti obstarání kapitálu nebo investiční možnosti. Tento seznam není vyčerpávající, a ani jedno ani několik těchto kritérií nejsou v případě nezbytnosti rozhodující.

6. Ze všech příslušných důkazů předložených podle odstavce 2 musí vyplývat, že prodej pod běžnou hodnotou způsobuje a způsobil újmu ve smyslu tohoto nařízení. K tomu patří zejména důkaz, že cenová úroveň stanovená podle odstavce 3 odpovídá za důsledky na výrobní odvětví Společenství jmenované v odstavci 5 a že tyto důsledky dosahují takového rozměru, že mohou být označeny jako významné.

7. Zkoumají se rovněž jiné známé faktory než prodej pod běžnou hodnotou, které ve stejné době poškozují výrobní odvětví Společenství, aby se zjistilo, že újma způsobená těmito jinými faktory nebude podle odstavce 6 přičtena prodeji pod běžnou hodnotou. V této souvislosti mohou být mimo jiné zohledněny následující faktory: objemy a ceny prodejů loděnicemi jiných zemí než zemí vývozu, které nebyly učiněny pod běžnou hodnotou, pokles poptávky nebo změna spotřebních zvyklostí, praktiky zahraničních výrobců a výrobců Společenství, které omezují obchod, jakož i soutěž mezi nimi, rozvoj technologie a exportního výkonu a produktivity výrobního odvětví Společenství.

8. Důsledky prodeje pod běžnou hodnotou se poměřují výrobou lodí stejného druhu v výrobním odvětví Společenství, pokud dostupné informace dovolují vymezení této výroby na základě kritérií jako výrobní postup, prodeje a zisky výrobců. Jestliže tuto výrobu vymezit nelze, poměřují se důsledky prodeje pod běžnou hodnotou výroby nejmenší skupiny nebo palety lodí zahrnujících lodě stejného druhu, pro něž lze získat potřebné informace.

9. Zjištění, že hrozí značná újma, musí spočívat na skutečnostech a nesmí se opírat pouze o tvrzení, tušení nebo vzdálené možnosti. Změna okolností, za nichž by prodej pod běžnou hodnotou způsobil újmu, musí být jasně předvídatelná a musí hrozit bezprostředně.

Při zjištění, že hrozí značná újma, se mimo jiné berou v úvahu následující faktory:

a) dostatek volně disponibilních kapacit loděnice nebo bezprostřední, značné rozšíření jejich kapacit jako náznak pravděpodobného značného vzestupu prodejů pod běžnou hodnotou, přičemž je nutno brát v úvahu, v jaké míře mohou ostatní vývozní trhy pojmout dodatečné vývozy;

b) otázka, zda jsou lodě vyváženy za ceny, které by podstatnou měrou vyvíjely tlak na ceny nebo bránily zvýšení cen, ke kterému by v opačném případě došlo, a předběžně stupňovaly poptávku po dalších nákupech z jiných zemí.

Žádný z těchto faktorů není sám o sobě rozhodující, ale všechny zohledňované faktory společně musí vést k závěru, že další nákupy pod běžnou hodnotou budou bezprostředně následovat a že bez zavedení ochranných opatření dojde ke způsobení značné újmy.

Článek 4

Definice pojmu "výrobní odvětví Společenství"

1. Ve smyslu tohoto nařízení znamená "výrobní odvětví Společenství" celkově všechny výrobce ve Společenství, kteří ve svých existujících zařízeních stavějí loď stejného druhu nebo jejichž zařízení mohou být včas přestavěna pro stavbu lodě stejného druhu, nebo ty, jejichž kapacita činí pro stavbu lodí stejného druhu celkem významnou část kapacity Společenství pro stavbu lodí stejného druhu podle čl. 5 odst. 6. Jsou-li však výrobci obchodně spojeni s loděnicí, s vývozci nebo kupujícími nebo samotným kupujícím lodi, která je údajně předmětem cen působících újmu, pak je přípustné chápat pod pojmem "výrobní odvětví Společenství" pouze ostatní výrobce.

2. Ve smyslu odstavce 1 je výrobce považován za obchodně spojeného s loděnicí, s vývozcem nebo s kupcem pouze tehdy, když a) jeden z nich přímo nebo nepřímo kontroluje toho druhého nebo b) když jsou oba dva přímo nebo nepřímo kontrolováni třetí osobou nebo c) když společně přímo nebo nepřímo kontrolují třetí osobu, jestliže existuje důvod k domněnce nebo podezření, že příslušný výrobce na základě tohoto obchodního spojení jedná jinak než nezávislý výrobce. Ve smyslu tohoto odstavce platí, že jeden kontroluje druhého, jestliže je právně nebo skutečně chopen vykonávat na druhého nátlak nebo mu udělovat instrukce.

3. Na tento článek se použije ustanovení čl. 3 odst. 8.

Článek 5

Zahájení řízení

1. S výhradou odstavce 8 se vyšetřování ke zjištění existence, rozsahu a důsledků údajných cen působících újmu zahajuje na základě písemné stížnosti, jež je podána fyzickou nebo právnickou osobou nebo sdružením bez právní subjektivity, které jedná jménem výrobního odvětví Společenství.

Stížnost lze předložit Komisi nebo některému členskému státu, který ji Komisi postoupí. Komise zašle členským státům kopii všech stížností, které obdrží. Stížnost je považována za podanou první pracovní den po doručení Komisi jako doporučený dopis nebo po vystavení potvrzení o příjmu Komisí.

Jestliže členský stát, aniž byla podána stížnost, disponuje dostatečnými důkazy o existenci cen působících újmu a o újmě, která tím vznikla některému výrobnímu odvětví Společenství, pak tento členský stát neprodleně předá tyto důkazy Komisi.

2. Stížnost podle odstavce 1 je nutno podat:

a) nejpozději šest měsíců od okamžiku, kdy se stěžovatel o prodeji lodi dozvěděl nebo musel dozvědět,

- jestliže byl žadatel v rámci obecného vyhlášení nabídkové licitace nebo jiného postupu při přidělování zakázek vyzván k odevzdání nabídky a

- jestliže se skutečně ucházel o zakázku a

- jestliže nabídka stěžovatele v podstatě odpovídala specifikacím zadání;

b) nejpozději devět měsíců od okamžiku, kdy se stěžovatel bez vyzvání k odevzdání nabídky o prodeji lodi dozvěděl nebo musel dozvědět, pokud bylo nejpozději šest měsíců po tomto okamžiku podáno Komisi nebo některému členskému státu prohlášení o úmyslu podat stížnost s informacemi, které má stěžovatel běžně k dispozici a které umožňují identifikaci příslušného obchodu.

V žádném případě nesmí být stížnost podána později než šest měsíců po datu vydání lodi.

Vychází se z toho, že stěžovatel věděl nebo musel vědět o prodeji lodi v okamžiku, kdy bylo zveřejněno uzavření smlouvy společně s obecnými informacemi o lodi v mezinárodním odborném tisku.

Ve smyslu tohoto článku je obecné vyhlášení nabídkové licitace vyhlášením licitace, v níž vyzve budoucí kupující k odevzdání nabídky minimálně všechny ty loděnice, o nichž ví, že mohou předmětnou loď postavit.

3. Stížnost podle odstavce 1 musí obsahovat důkazy

a) o cenách působících újmu;

b) o újmě;

c) o příčinné souvislosti mezi prodejem s cenami působícími újmu a údajnou újmou a

d) i) o tom, že, pokud byla loď prodána v obecně vypsané výrobní soutěži, byl stěžovatel vyzván k podání nabídky, že se skutečně o zakázku ucházel a že nabídka stěžovatele v podstatě odpovídala specifikacím zadání (například termín dodání a technické požadavky), nebo

ii) o tom, že, pokud byla loď prodána v rámci jiného postupu při přidělování zakázek a stěžovatel byl vyzván k odevzdání nabídky, že se skutečně o zakázku ucházel a že nabídka stěžovatele v podstatě odpovídala specifikacím zadání, nebo

iii) o tom, že při chybějícím vyzvání podat nabídku v rámci jiného postupu při udělování zakázek než v obecně vypsané hospodářské soutěži byl stěžovatel schopen předmětnou loď postavit, a že se stěžovatel, pokud věděl nebo musel vědět o plánovaném prodeji lodi, prokazatelně snažil o to, uzavřít s kupujícím kupní smlouvu, která byla slučitelná s příslušnými specifikacemi zadání. Vychází se z toho, že stěžovatel o plánované koupi věděl nebo musel vědět, jestliže se prokáže, že většina podniků příslušného výrobního odvětví se snažila s tímto kupujícím uzavřít kupní smlouvu na předmětnou loď, nebo jestliže se prokáže, že makléři, finančníci, klasifikační společnosti, nájemci, obchodní sdružení nebo ostatní místa, která se běžně zabývají transakcemi spojenými se stavbou lodí a s nimiž loděnice udržovala pravidelný kontakt nebo obchodní vztahy, měli k dispozici obecné informace o plánovaném nákupu.

4. Stížnost obsahuje následující informace, které má stěžovatel běžně k dispozici:

a) jméno stěžovatele a stěžovatelův popis objemu a hodnoty výroby lodí stejného druhu ve Společenství stěžovatelem. Jestliže je písemná stížnost podána jménem výrobního odvětví Společenství, je nutno k identifikaci výrobního odvětví, jehož jménem je stížnost podávána, předložit seznam všech známých výrobců Společenství, kteří jsou schopni stavět lodě stejného druhu, a, pokud je to možné, popis objemu a hodnoty výroby lodí stejného druhu ve Společenství, jež připadají na tyto výrobce;

b) úplný popis lodi, která je údajně předmětem cen působících újmu, jméno příslušné země nebo zemí původu nebo vývozu, jména všech známých vývozců nebo zahraničních výrobců a jméno toho, kdo předmětnou loď koupil;

c) ceny, za které se takovéto lodě prodávají na tuzemských trzích země nebo zemí původu nebo vývozu (nebo, pokud je to vhodné, informace o cenách, za které se prodávají takovéto lodě ze země nebo zemí původu nebo vývozu třetí zemi nebo třetím zemím, nebo o početně zjištěné hodnotě lodi), jakož i informace o vývozních cenách nebo, pokud je to vhodné, o cenách, za které bude loď tohoto druhu poprvé dále prodána nezávislému kupujícímu;

d) důsledky prodeje s cenami působícími újmu na ceny lodí stejného druhu na trhu Společenství a tedy na výrobní odvětví Společenství, jak se například odrážejí v relevantních faktorech a indexech ovlivňujících stav výrobního odvětví Společenství uvedených v čl. 3 odst. 3 a 5.

5. Komise posoudí, pokud je to možné, správnost a adekvátnost důkazů přiložených ke stížnosti, aby zjistila, zda existuje dostatek důkazů, který by opravňoval zahájení vyšetřování.

6. Vyšetřování podle odstavce 1 se zahajuje pouze tehdy, když bylo stanoveno, v jaké míře je stížnost podporována případně odmítána výrobci Společenství, kteří jsou schopni stavět lodě tohoto druhu, a tak bylo poté zjištěno, že stížnost byla podána hospodářským odvětvím Společenství nebo jeho jménem. Stížnost se považuje za podanou hospodářským odvětvím Společenství nebo jeho jménem, jestliže je podporována výrobci Společenství, jejichž výrobní kapacita pro stavbu lodí stejného druhu představuje dohromady více než 50 procent celkové kapacity pro stavbu lodí stejného druhu, která připadá na část výrobního odvětví Společenství, jež stížnost buď podporuje nebo odmítá. Vyšetřování však nebude zahájeno, jestliže na výrobce Společenství, kteří stížnost výslovně podporují, připadá méně než 25 procent celkové kapacity výrobců Společenství pro stavbu lodí stejného druhu.

7. Úřady nezveřejní žádost o zahájení vyšetřování, dokud nebude o zahájení vyšetřování rozhodnuto. Před zahájením vyšetřování však bude informována vláda příslušné země vývozu.

8. Jestliže bude za zvláštních okolností rozhodnuto zahájit vyšetřování, aniž by byla podána příslušná písemná stížnost hospodářským odvětvím Společenství nebo jeho jménem, pak toto bude učiněno pouze tehdy, když bude existovat dostatek důkazů o cenách působících újmu, újmě a příčinné souvislosti, a když bude dostatečně prokázáno, že člen údajně poškozeného výrobního odvětví Společenství splňuje kritéria odst. 3 písm. d), která opravňují k zahájení vyšetřování.

Vyšetřování může být také případně zahájeno na písemnou žádost orgánů smluvní strany. U takovéto žádosti je nutno předložit dostatek důkazů o tom, že loď je nebo byla předmětem cen působících újmu a že údajný prodej pod běžnou hodnotou kupujícímu v rámci Společenství působí nebo způsobil újmu tuzemskému výrobnímu odvětví příslušné smluvní strany.

9. Důkazy jak o cenách působících újmu, tak také o újmě budou současně posouzeny při rozhodování o zahájení vyšetřování. Stížnost bude zamítnuta, pokud důkazy buď o cenách působících újmu nebo o újmě nestačí k tomu, aby ospravedlnily vyšetřování případu.

10. Žádost lze před zahájením vyšetřování stáhnout a v tomto případě je považována za nepodanou.

11. Jestliže se po konzultacích ukáže, že je k dispozici dostatek důkazů, které opravňují zahájení řízení, zahájí Komise řízení během 45 dnů po podání stížnosti nebo v případě zahájení podle odstavce 8 nejpozději šest měsíců od okamžiku, kdy prodej lodi vešel ve známost nebo musel vejít ve známost, aniž by byl dotčen čl. 15 odst. 2, a zveřejní oznámení v Úředním věstníku Evropských společenství. Jestliže jsou předloženy nedostatečné důkazy, je o tom stěžovatel vyrozuměn po konzultacích během 45 dnů od okamžiku, kdy byla stížnost podána Komisi.

12. Zahájení vyšetřování se oznamuje oznámením o zahájení řízení, které obsahuje jméno a zemi loděnice a kupujícího nebo kupujících, popis příslušné lodi a souhrn došlých informací a upozornění, že všechny relevantní informace je nutno postoupit Komisi; jsou v něm stanoveny lhůty, v nichž se musí dotčené strany samy přihlásit, písemně prezentovat svoje stanovisko a mohou rozšiřovat informace, pokud mají být takováto stanoviska a informace brány v úvahu během vyšetřování; dále se stanoví lhůta, během níž mohou dotčené strany podat Komisi návrh na slyšení podle čl. 6 odst. 5.

13. Komise informuje vývozce, kupujícího (kupující) lodi a reprezentativní svazy výrobců, vývozců a kupujících takovýchto lodí, o kterých ví, že se jich to týká, a zástupce země, jehož loď je předmětem tohoto vyšetřování, a stěžovatele o zahájení řízení a předá vývozci a orgánům země vývozu plné znění písemné stížnosti podle odstavce 1 s náležitým varováním o důvěrnosti informací a poskytne ho na vyžádání také jiným dotčeným stranám, jichž se týká.

Článek 6

Vyšetřování

1. Po zahájení řízení zahájí Komise ve spolupráci s členskými státy, a – pokud je to vhodné – s orgány třetích zemí vyšetřování na úrovni Společenství. Toto vyšetřování se vztahuje jak na ceny působící újmu, tak také na újmu, obojí je vyšetřováno současně.

2. Stranám, jimž je v rámci vyšetřování cen působících újmu zaslán dotazník, je poskytnuta lhůta na odpověď v trvání nejméně 30 dnů. Lhůta pro vývozce začíná dnem doručení dotazníku, přičemž se vychází z toho, že dotazník je doručen týden po dnu, kdy byl vývozci odeslán nebo předán příslušnému diplomatickému zastoupení země vývozu. Prodloužení této třicetidenní lhůty lze poskytnout s náležitým zohledněním lhůt pro vyšetřování, pokud tato strana může s ohledem na zvláštní okolnosti uvést pádný důvod tohoto prodloužení.

3. Komise může případně požádat orgány třetích zemí jakož i členských států, aby jí poskytly informace, a členské státy přijmou všechna potřebná opatření, aby žádosti Komise vyhověly. Předají Komisi požadované informace, jakož i výsledky provedených inspekcí, kontrol a vyšetřování. Jestliže jsou tyto informace obecného zájmu nebo jestliže o jejich předání požádal některý členský stát, předá Komise tyto informace členským státům, za předpokladu, že nejsou důvěrné; v tomto případě se předá souhrn, který není důvěrný.

4. Komise může případně požádat orgány třetích zemí, jakož i členské státy, aby provedly všechny inspekce a kontroly, zejména u výrobců Společenství, a vyšetřování ve třetích zemích, jestliže příslušné podniky udělí svůj souhlas a oficiálně informovaná vláda příslušné země nevznese námitky. Členské státy učiní všechna potřebná opatření, aby vyhověly žádosti Komise. Úředníci Komise mohou na žádost Komise nebo na žádost některého členského státu podporovat úředníky členských států při plnění jejich úkolů. Rovněž tak mohou po dohodě mezi Komisí a příslušným orgánem úředníci Komise podporovat úředníky orgánů třetích zemí při plnění jejich úkolů.

5. Dotčené strany, které se podle čl. 5 odst. 12 přihlásily samy, budou vyslechnuty, jestliže o takovéto slyšení během lhůty stanovené v oznámení v Úředním věstníku Evropských společenství písemně požádají a přitom doloží, že jsou dotčenou stranou, která bude pravděpodobně dotčena výsledkem řízení, a že pro její slyšení hovoří zvláštní důvody.

6. Na vyžádání dostanou loděnice, kupující, zástupci vlády země vývozu, stěžovatelé a jiné dotčené strany, které se podle čl. 5 odst. 12 samy přihlásily, možnost sejít se se stranami, které zastupují protichůdné zájmy, aby mohli vyjádřit protichůdné názory a vznést protiargumenty. Přitom je nutno vyhovět nezbytnému zachování důvěrnosti a praktickým potřebám stran. Strany nejsou povinny se takovýchto setkání zúčastnit a jejich neúčast není na škodu jejich věci. Na ústní informace podle tohoto odstavce nebude brán zřetel, pokud nebudou potvrzeny písemnou formou.

7. Stěžovatelé, loděnice, kupující a jiné dotčené strany, jež se podle čl. 5 odst. 12 samy přihlásily, jakož i zástupci země vývozu, mohou na písemnou žádost nahlížet do všech podkladů daných k dispozici jednou ze stran dotčených vyšetřováním, s výjimkou interních dokumentů sestavených orgány Společenství nebo jeho členských států, které jsou pro výklad jejich stanoviska relevantní a nejsou důvěrné ve smyslu článku 13 a jsou použity při vyšetřování. Tyto strany mohou k těmto podkladům zaujmout stanovisko a na jejich komentáře je brán zřetel, pokud byly dostatečně zdůvodněny.

8. S výjimkou okolností uvedených v článku 12 se – pokud je to možné – kontroluje správnost informací dodaných dotčenými stranami, o něž se nálezy opírají.

9. U řízení spojených s porovnáním cen, při nichž byla dodána loď stejného druhu, musí být vyšetřování uzavřeno nejpozději jeden rok po zahájení.

U řízení, u nichž se loď stejného druhu nachází ve fázi stavby, se vyšetřování uzavírá nejpozději jeden rok po dodání této lodi.

Vyšetřování spojená s početně zjišťovanou hodnotou se uzavírají během jednoho roku po svém zahájení nebo během jednoho roku po dodání lodi, jestliže druhá možnost nastane později.

V případě použití čl. 15 odst. 2 se tyto lhůty ruší.

Článek 7

Ukončení bez opatření; zavedení a vybírání výloh za ceny působící újmu

1. Jestliže je stížnost vzata zpět, může být řízení ukončeno.

2. Jestliže se po konzultacích zjistí, že nejsou nutná žádná opatření, a jestliže nejsou v Poradním výboru vzneseny žádné námitky, tak se vyšetřování nebo řízení ukončí. V opačném případě předloží Komise Radě obratem zprávu o výsledku konzultací, jakož i návrh na ukončení řízení. Řízení je považováno za ukončené, jestliže Rada během jednoho měsíce nerozhodne kvalifikovanou většinou jinak.

3. Řízení se uzavře okamžitě, jestliže se zjistí, že rozsah cen působících újmu vyjádřený jako procentem vývozní ceny činí méně než 2 procenta.

4. Jestliže z konečného zjištění stavu věcí vyplyne, že se jedná o ceny působící újmu a o újmu, která v jejím důsledku vznikla, pak Rada uloží prostou většinou na návrh přednesený Komisí po konzultacích v Poradním výboru loděnici výlohu za cenu působící újmu. Výše této dávky se stanoví ve stejné výši jako zjištěné rozpětí cen působících újmu. Rada přijme rozhodnutí nejpozději 30 dnů po doručení návrhu. Komise učiní potřebná opatření k provedení rozhodnutí Rady, zejména k vybírání výlohy za cenu působící újmu.

5. Loděnice musí zaplatit výlohu za cenu působící újmu během 180 dnů po doručení sdělení o zavedení dávky, přičemž se vychází z toho, že toto sdělení bylo do loděnice doručeno jeden týden po dni, kdy bylo odesláno. Komise může loděnici poskytnout přiměřené prodloužení lhůty splatnosti, jestliže loděnice prokáže, že by se v důsledku platby během 180 dnů dostala do platební neschopnosti nebo že by takováto platba byla neslučitelná se soudně kontrolovanou reorganizací; v tomto případě připadají na nezaplacenou část dávky úroky s úrokovou sazbou, která odpovídá střední oběžné renditě střednědobých půjček ECU na Lucemburské burze plus 50 základních bodů.

Článek 8

Alternativní nápravná opatření

Vyšetřování může být ukončeno po konzultaci v Poradním výboru bez zavedení výlohy za cenu působící újmu, jestliže loděnice definitivně a bezpodmínečně zruší prodej lodi, který je předmětem cen působících újmu, nebo jestliže provede rovnocenné alternativní nápravné opatření schválené Komisí.

Prodej je považován za zrušený teprve tehdy, když je ukončen smluvní vztah mezi smluvními stranami zúčastněnými na příslušném prodeji, refundována kupní cena zaplacená v souvislosti s prodejem a všechna práva na příslušnou loď nebo její části převedena zpět na loděnici.

Článek 9

Protiopatření – odepření práv na nakládání a vykládání

1. Jestliže příslušná loděnice nezaplatí dávky, které jí byly uloženy podle článku 7, pak Komise po konzultaci v Poradním výboru uvalí protiopatření na lodi postavené v příslušné loděnici formou odepření práv na nakládání a vykládání.

2. Rozhodnutí o uvalení protiopatření nabývá účinnosti 30 dnů po jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropských společenství a bude zrušeno, jakmile loděnice zcela zaplatí výlohu za cenu působící újmu. Protiopatření se týkají všech lodí, které byly objednány během čtyř let od okamžiku, kdy rozhodnutí nabylo účinnosti. Zůstávají pro každou loď v platnosti na období čtyř let po jejich dodání. Toto období může být zkráceno pouze po zahájení mezinárodního řízení na urovnání sporu o uvalených protiopatřeních a v souladu s výsledky tohoto řízení.

Kterým lodím jsou odepřena práva na nakládání a vykládání je stanoveno rozhodnutím Komise a zveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství.

3. Celní úřady členských států neudělí lodím, kterým jsou odepřena práva na nakládání a vykládání, povolení k nakládání a vykládání.

Článek 10

Konzultace

1. Konzultace předpokládané v tomto nařízení se konají v Poradním výboru, který se skládá ze zástupců každého členského státu a kterému předsedá zástupce Komise. Konzultace se konají na žádost členského státu nebo z iniciativy Komise okamžitě a v každém případě v takovém časovém období, aby bylo možno dodržet lhůty stanovené v tomto nařízení.

2. Výbor svolává jeho předseda. Tento předá členským státům co nejdříve všechny relevantní informace.

3. V případě potřeby mohou konzultace proběhnout pouze písemnou formou; v tomto případě Komise informuje členské státy a stanoví lhůtu, během níž členské státy vyjádří své stanovisko nebo mohou požádat o písemné konzultace, které uspořádá předseda, přičemž se tyto ústní konzultace konají v takovém časovém období, aby bylo možno dodržet lhůty stanovené v tomto nařízení.

4. Konzultace se týkají zejména:

a) existence cen působících újmu a metod pro zjišťování rozpětí cen působících újmu;

b) existence a rozsahu újmy;

c) příčinné souvislosti mezi prodejem s cenami působícími újmu a újmou;

d) opatření, která je nutno za daných okolností učinit k odstranění újmy vyvolané cenami působícími újmu, jakož i podrobností jejich použití.

Článek 11

Kontrolní návštěvy

1. Komise provádí, pokud to považuje za přiměřené, kontrolní návštěvy, aby nahlédla do knih vývozců, loděnic, obchodníků, zástupců, výrobců, hospodářských svazů a organizací a prověřila informace o cenách působících újmu a o újmě. Bez řádné a včasné odpovědi nelze kontrolní návštěvu provést.

2. Komise může v případě potřeby provádět vyšetřování ve třetích zemích, pokud příslušné podniky udělí svůj souhlas, Komise informuje zástupce vlády příslušné třetí země a tato vláda nevznese námitky proti vyšetřování. Jakmile příslušné podniky udělí svůj souhlas, měla by Komise sdělit úřadům země vývozu jména a adresy podniků, které mají být navštíveny, a sdělit dohodnuté termíny.

3. Příslušné podniky jsou informovány o druhu informací, které mají být při kontrolních návštěvách prověřeny, a o ostatních informacích, které je nutno během těchto návštěv předložit; toto však nevylučuje, že na místě mohou být vzhledem k obdrženým informacím požadovány další podrobnosti.

4. Při vyšetřováních podle odstavců 1, 2 a 3 je Komise podporována úředníky těch členských států, které o to požádaly.

Článek 12

Neochota spolupracovat

1. Jestliže dotčená strana odepře přístup k potřebným informacím nebo jestliže nesdělí potřebné informace během lhůt stanovených tímto nařízením nebo jestliže ve značné míře brání vyšetřování, pak mohou být učiněna předběžná nebo konečná pozitivní nebo negativní zjištění na základě faktů, které jsou k dispozici. Pokud se zjistí, že dotčená strana předložila nepravdivé nebo zavádějící informace, pak na tyto informace nebude brán zřetel a bude použito informací, které jsou k dispozici. Dotčené strany by měly být obeznámeny s důsledky neochoty spolupracovat.

2. Jestliže odpovědi nejsou předány na elektronickém nosiči dat, pak toto není považováno za neochotu spolupracovat, pokud dotčená strana doloží, že předání odpovědi v požadované formě by dotčenou stranu dodatečně zatížilo poplatky nebo by bylo spojeno s nepřiměřenými dodatečnými náklady.

3. Jestliže se prokáže, že informace podané dotčenou stranou nejsou v každém ohledu úplné, pak tyto informace nezůstanou nezohledněny, pokud nedostatky nejsou takové, že ztěžují přiměřená a spolehlivá zjištění, a pokud informace mohou být předány přiměřeným způsobem a včas, pokud je lze ověřit a pokud dotčená strana jednala podle svých nejlepších schopností.

4. Jestliže nejsou akceptovány důkazy nebo informace, je strana, která je předložila, neprodleně seznámena s důvody a dostane možnost podat během stanovené lhůty další vysvětlení. Nejsou-li vysvětlení považována za dostatečná, je nutno uvést důvody odmítnutí takovýchto důkazů nebo informací a vysvětlit je ve zveřejněných zjištěních.

5. Opírají-li se zjištění, včetně stanovení běžné hodnoty, o odstavec 1 včetně údajů ve stížnosti, pak budou, pokud to bude možné, s náležitým zřetelem na lhůty pro vyšetřování, prověřena na základě informací z jiných dostupných nezávislých zdrojů, jako zveřejněné ceníky, úřední statistiky prodeje a celní prohlášení nebo na základě informací, které byly předloženy jinými dotčenými stranami během vyšetřování.

6. Jestliže dotčená strana není ochotna spolupracovat nebo je ochotna spolupracovat pouze částečně a jestliže odpírá sdělit relevantní informace, pak toto může vést k výsledku, který je pro tuto stranu méně výhodný, než kdyby spolupracovala.

Článek 13

Důvěrné informace

1. Se všemi informacemi, které jsou svou povahou důvěrné (například proto, že by jejich předání pro konkurenta vytvořilo značné výhody v hospodářské soutěži nebo proto, že by pro dodavatele nebo osobu, od níž informace získal, znamenalo značnou nevýhodu) nebo jsou stranami dány k dispozici pro vyšetřování na důvěrné bázi, musí orgány při odpovídajícím zdůvodnění zacházet důvěrně.

2. Dotčené strany, které předávají důvěrné informace, se vyzývají, aby předložily souhrn těchto informací, který není důvěrný. Tyto souhrny mají být tak podrobné, aby umožňovaly přiměřené pochopení podstatného obsahu důvěrných informací. Za zvláštních okolností mohou tyto strany prohlásit, že tyto informace nejsou pro souhrn vhodné. Za těchto zvláštních okolností je nutno uvést důvody, proč souhrn není možný.

3. Jestliže je zastáván názor, že žádost o důvěrné zacházení není oprávněná, a jestliže žadatel není ochoten ani informace oznámit ani souhlasit s jejich oznámením v generalizované nebo zkrácené formě, pak mohou tyto informace zůstat nezohledněny, pokud není z vhodných zdrojů uspokojivým způsobem prokázáno, že informace jsou správné. Žádosti o důvěrné zacházení nemají být svévolně odmítány.

4. Tento článek nebrání orgánům Společenství v oznámení obecných informací a zejména důvodů pro rozhodnutí učiněná na základě tohoto nařízení, jakož i oznámení důkazů, o něž se orgány Společenství opíraly, pokud je to nutné pro vysvětlení těchto důvodů v soudním řízení. Toto oznámení musí brát rovněž zřetel na oprávněné zájmy příslušných stran na zachování jejích obchodních tajemství.

5. Rada, Komise a členské státy, stejně jako jejich úředníci, nezveřejní informace, které obdrželi podle tohoto nařízení a o jejichž důvěrné zacházení dodavatel požádal, bez výslovného povolení dodavatele. Informace, k jejichž výměně došlo mezi Komisí a členskými státy, nebo informace o konzultacích podle článku 10 nebo interní dokumenty připravené orgány Společenství nebo jeho členských států nebudou zveřejněny s výjimkou zvláštních případů uvedených v tomto nařízení.

6. Informace získané podle tohoto nařízení mohou být použity pouze k účelu, k němuž byly vyžádány.

Článek 14

Vyrozumění

1. Stěžovatel, loděnice, vývozce, kupující lodi a jejich reprezentativní svazy a zástupci země vývozu mohou požádat, aby byli vyrozuměni o podrobnostech nejdůležitějších skutečností a úvah, na jejichž základě se uvažuje doporučit zavedení výlohy za cenu působící újmu nebo ukončení vyšetřování nebo řízení bez zavedení dávky.

2. Žádosti o závěrečné vyrozumění podle odstavce 1 musí být písemně podány Komisi a musí být doručeny během lhůty, kterou Komise stanoví.

3. Vyrozumění se provádí písemně. Provádí se co nejdříve za nutného dodržení důvěrnosti informací a běžně nejpozději jeden měsíc před konečným rozhodnutím nebo předložením návrhu na konečná opatření Komisi podle článku 7. Jestliže Komise není schopna uskutečnit vyrozumění o určitých skutečnostech nebo úvahách v rámci této lhůty, sdělí tyto skutečnosti a úvahy co nejdříve poté. Vyrozumění neanticipuje případné pozdější rozhodnutí Komise nebo Rady; jestliže se však toto rozhodnutí opírá o jiné skutečnosti a úvahy, provede se vyrozumění o tom co nejdříve.

4. Na připomínky vznesené po vyrozumění bude brán zřetel pouze tehdy, pokud budou doručeny během lhůty stanovené Komisí v každém jednotlivém případě, která činí nejméně 10 dnů, přičemž je nutno brát náležitý ohled na naléhavost záležitosti.

Článek 15

Závěrečná ustanovení

1. Toto nařízení se netýká použití:

a) zvláštních pravidel, která jsou obsažena v dohodách uzavřených mezi Společenstvím a třetími zeměmi;

b) zvláštních opatření, pokud nejsou v rozporu se závazky převzatými v rámci loďařské dohody.

2. Podle tohoto nařízení nebude zahájeno žádné vyšetřování a nebude zavedeno nebo zachováno žádné opatření, pokud by toto opatření odporovalo závazkům Společenství z loďařské dohody nebo jiných příslušných mezinárodních dohod.

Toto nařízení nebrání Společenství, aby dostálo svým závazkům z loďařské dohody týkající se urovnání sporu.

Článek 16

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je použitelné ode dne vstupu loďařské dohody [5] v platnost.

Toto nařízení se nevztahuje na lodi, jejichž kupní smlouva byla uzavřena před dnem vstupu loďařské dohody v platnost, s výjimkou lodí, jejichž kupní smlouva byla uzavřena po 21. prosinci 1994 a které mají být dodány za více než pět let po dni uzavření dohody. Na tyto lodě se toto nařízení vztahuje, ledaže loděnice prokáže, že tato dlouhá dodací lhůta je dána běžnými obchodními důvody a nikoli úmyslem obejít použití tohoto nařízení.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. ledna 1996.

Za Radu

předseda

S. Agnelli

[1] Úř. věst. C 13, 18.1.1996, s. 10.

[2] Úř. věst. C 17, 22.1.1996.

[3] Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1.

[4] Úř. věst. L 67, 10.3.1994, s. 99. Nařízení naposled pozměněno nařízením (ES) č. 839/95 (Úř. věst. L 85, 19.4.1995, s. 9).

[5] Den vstupu loďařské dohody v platnost bude zveřejněn v Úředním věstníku Evropských společenství, řadě L.

--------------------------------------------------